8 C 325/2022 - 234

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně], se sídlem [Adresa žalobkyně], právně zastoupené [Jméno Zástupce A], advokátem se sídlem [adresa] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované], bytem [Adresa žalované], právně zastoupené [Jméno Zástupce B], advokátem se sídlem [adresa], o zaplacení 523 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení [částka] s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů řízení [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od [datum] až do zaplacení. V odůvodnění uvedla, že účastnice řízení jsou spoluvlastníky bytové jednotky č. [Anonymizováno] k níž náležející spoluvlastnické podíly na společný částech domu a pozemku, vše se pak nachází v katastrálním území [adresa], obec [adresa] (dále jen „předmětný byt“), když každé z účastnic náleží spoluvlastnický podíl o velikosti . Žalobkyně nabyla svůj podíl na základě dražby exekutora dne [datum]. Žalovaná v předmětném bytě bydlela již v době předtím. Žalovaná sama po celou dobu, co žalobkyně vlastní svůj spoluvlastnický podíl, užívá celý předmětný byt nad rámec jejího spoluvlastnického podílu. Žalovaná tedy užívá i podíl žalobkyně, a to bez právního důvodu, účastnice neuzavřely žádnou nájemní či obdobnou smlouvu. S ohledem na výše uvedené se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacuje, žalobkyně nemůže kvůli žalované využívat svůj podíl a žalobkyni tak náleží od doby nabytí vlastnictví ekvivalent poloviny obvyklého nájemného, který by byl hrazen v předmětném bytě. Takové nájemné činí [částka] měsíčně, žalobkyni tedy náleží [částka] za každý měsíc. Za celkem [hodnota] měsíců od září 2018 do září 2022 pak žalobkyni náleží [částka]. Žalovaná na výzvu žalobkyně k vydání bezdůvodného obohacení, která byla žalované doručena dne [datum] a na výzvu k vydání klíčů k předmětnému bytu nijak nereagovala.

2. Soud žalobě vyhověl vydáním platebního rozkazu, proti němuž žalovaná brojila včasným odporem. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Dále zde uvedla, že je pravdou, že je spoluvlastníkem předmětného bytu, a že žalobkyně nabyla svůj podíl dne [datum]. Není ovšem pravdou, že by žalovaná kdykoliv v minulosti předmětný byt obývala či jinak užívala, dokonce zde ani nikdy nebyla. Dále pak žalovaná vznesla námitku promlčení.

3. Při jednání dne [datum] právní zástupce žalobkyně k výzvě soudu doplnil, že žalovaná byla někdy v roce 2010 kontaktována panem [jméno FO], nechť s ním zakoupí předmětný byt jako investici, což žalovaná učinila. Nikdy ovšem v daném domě či bytě ani nebyla, zdržuje se po celou dobu na adrese svého bydliště. Pokud má žalovaná informace, tak měl v bytě bydlet jakýsi [jméno FO] a nějaká paní, snad maminka pana [jméno FO]. Podíl pana [jméno FO] byl následně vydražen v exekuci žalobkyní. Žalovaná svou investici zamýšlela tak, že dojde v čase ke zhodnocení v důsledku zvyšování tržních cen nemovitostí. Žalovaná se také nikdy nesetkala s panem [jméno FO] či paní [jméno FO], nikdy s nikým neuzavřela žádnou nájemní či obdobnou smlouvu ve vztahu k předmětnému bytu, a to ani ústně. Žalovaná nikdy neměla z předmětného bytu žádné požitky, naopak doplácela za nějaké služby. Ve hře byla i dohoda mezi stranami, že bude podána žaloba na osoby užívající byt, to se však nestalo a žalobkyně, která se o svá práva, kromě této žaloby, také nijak nezasazovala, se teď soustředí pouze na žalovanou. Žalovaná se vystěhování pana [jméno FO] nijak nebrání, žalobkyně jako podnikatel a řádný hospodář mohla o nemovitost zajímat a starat mnohem dříve. Právní zástupce žalobkyně k tomu odvětil, že co se týče promlčení, tak žalovaná dlouhou dobu ignorovala své spoluvlastnictví, nedůvodně popírala jakékoliv nároky s tím spojené, jednalo se tak o úmyslné jednání, které má za následek delší promlčecí dobu. Daný spor se vede v podstatě již roky, již od roku 2020 probíhala intenzivní jednání o vzájemném vypořádání. Žalobkyně také hradila příspěvek do fondu SVJ, od letošního roku ve fondu oprav zase vzniká nějaký dluh, byť tedy nakonec byl uhrazen blíže neurčeným subjektem z jedné poloviny a z jedné poloviny žalobkyní. Soud následně žalobkyni s výstrahou neúspěchu ve věci poučil dle § 118a odst.1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) nechť doplní důkazy k prokázání skutečnosti, že žalovaná užívala předmětný byt v době od září 2018 až doposud a dále nechť doplní tvrzení, zda a kdy žalovanou poprvé vyzvala v souvislosti s realizací svých spoluvlastnických práv, tedy zejména ohledně vydání klíčů, možnosti nastěhování, výplaty poměrné části požitků z daného bytu apod. a k prokázání těchto skutečností, nechť rovněž navrhne důkazy.

4. Žalobkyně k výzvě soudu v podání ze dne [datum] sdělila, že užívání bytu žalovanou prokáže svědecká výpověď [jméno FO], předsedy společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“), v němž se nachází i předmětný byt. Ohledně výzvy žalobkyně k realizaci práv se vyjádří svědek [jméno FO]. Žalobkyně v podání ze dne [datum] navrhla výslech svědků [jméno FO] a [jméno FO], neboť z předchozích důkazů vyplynulo, že pan [jméno FO] vykonával správu předmětného bytu z pokynu žalované a svědek [jméno FO] může osvětlit, na základě čeho byt užívá. Dále žalobkyně navrhla účastnický výslech žalované.

5. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] je pro vznik bezdůvodného obohacení rozhodující již to, že jeden ze spoluvlastníků měl nemovitost přístupnou jen pro sebe, resp. osoby, jimž přístup umožnil. Žalobkyně v rozhodné době nemohla předmětný byt užívat, ani z něj brát požitky. Naopak bylo prokázáno, že byt ovládala žalovaná, když žalobkyni nebyl umožněn přístup a nakládání s podílem. Žalovaná poskytla neoprávněně věc jinému, nemohla jednat v dobré víře, že tak nejedná na úkor žalobkyně.

6. V podání ze dne [datum] doplnila, že co se týče doplnění tvrzení ohledně prvotní výzvy žalované k vydání bezdůvodného obohacení, tak k této došlo na základě písemné výzvy z [datum].

7. V podání ze dne [datum] (došlém dne [datum]) a [datum] žalobkyně rozšířila žalobu s tím, že nad rámec již uplatněný žalobou požaduje dále po žalované zaplacení [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] až do zaplacení. V odůvodnění svého návrhu žalobkyně uvedla, že s ohledem na neměnný skutkový i právní stav požaduje po žalované vydání bezdůvodného obohacení souvisejícího s předmětným bytem i za období od [datum] do [datum] s tím, že v tomto období již obvyklé nájemné činilo [částka] měsíčně. Soud změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření připustil i přes nesouhlas žalované učiněný v podání ze dne [datum], k čemuž odkazuje na odůvodnění vydaného usnesení, když zejména shledal, že rozšířený návrh vychází ze shodného skutkového i právního stavu a dosavadní řízení může být podkladem pro rozhodnutí o něm.

8. Žalovaná v podání ze dne [datum] uvedla, že nesouhlasí s názory žalobkyně z podání ze dne [datum]. Z dokazování totiž jednoznačně plyne, že žalovaná nebyla osobou ovládající předmětný byt, s tímto disponoval výhradně pan [jméno FO]. Pokud někomu vzniklo v minulosti bezdůvodné obohacení, tak panu [jméno FO], či jeho matce a panu [jméno FO]. Žalobkyně se téměř tři roky o své spoluvlastnictví nijak nestarala, když i žalovanou vyzvala až v roce 2021. Žalobkyně neiniciovala výkon svých vlastnických práv ohledně rozhodnutí o společné věci. Není pravdou, že žalobkyně v době vyhotovení výzvy ze dne [datum] nevěděla, kdo byt užívá, minimálně pan [jméno FO] již dle své výpovědi v této době komunikoval s panem [jméno FO].

9. Při jednání soudu dne [datum] účastnice řízení učinily nesporným, že obvyklé nájemné v předmětném bytě za období od září 2022 do konce roku 2022 představovalo [částka] měsíčně, pro rok 2023 obvyklé nájemné činilo [částka] měsíčně a pro rok 2024 pak [částka] měsíčně.

10. Žalobkyně závěrem navrhla žalobě vyhovět. Žalobkyně zevrubně zopakovala svou dosavadní argumentaci, když zejména vyzdvihla, že žalovaná poskytla předmětný byt bez vědomí žalobkyně třetí osobě. Byt nezpřístupnila a plně jej ovládala nad rámec jejího podílu. Žalovaná nevyrozuměla žalobkyni o užívání bytu třetí osobou, s nímž minimálně konkludentně souhlasila, žalobkyni neposkytovala součinnost s vystěhováním třetí osoby. Vědomost žalované o užívání bytu třetí osobou potvrdili svědci [jméno FO] a [jméno FO], který dále potvrdil, že jej žalovaná pověřila správou předmětného bytu.

11. Žalovaná závěrem navrhla žalobu zamítnout. Zde zejména vyzdvihla, že předmětný byt neužívala ani jím nedisponovala, nepodílela se na jeho správě a tento neovládala. Bezdůvodně se obohatil pan [jméno FO] na úkor žalované a na tomto nic nemění jeho následné pozbytí vlastnictví a vstup žalobkyně do spoluvlastnictví. Žalobkyně se chovala pasivně, až po třech letech po nabytí vlastnictví vyzvala žalovanou k vydání klíčů, nepokoušela se iniciovat rozhodnutí spoluvlastníků. Žalobkyně nejprve žalobu podala z nepravdivého důvodu, že žalovaná byt užívá, následně pak argumentovala tím, že žalovaná byt ovládá, nicméně to se již jedná o změnu žaloby a nárok žalobkyně je tak promlčen, stejně tak částečně kvůli pozdnímu podání žaloby jako takové. Uplatněná výše obohacení také v některých obdobích převyšuje obvyklou výši nájemného zjištěnou na základě dokazování.

12. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Z výpisu z webu Sreality.cz vyplynulo, že zde byl zveřejněn inzerát na pronájem bytu [Anonymizováno] za [částka] měsíčně. Z výpisu z webu odhad-zdarma.cz vyplynulo, že odhad tržního nájemného k předmětnému bytu činí [částka] měsíčně.

13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplynulo, že tuto adresoval právní zástupce žalobkyně žalované s tím, nechť tato s výstrahou soudního vymáhání uhradí do sedmi dnů od doručení výzvy bezdůvodné obohacení ve výši [částka] za nadužívání předmětného bytu a klíče k tomuto bytu. Dle připojené dodejky a podacího lístku byla písemnost odeslána žalované dne [datum].

14. Z kupní smlouvy ze dne [datum] vyplynulo, že tuto uzavřela žalovaná a [jméno FO] (narozený [rodné přijmení] 1975) jako kupující se společností [právnická osoba]. jako prodávajícím, když předmětem koupě byl předmětný byt.

15. Žalobkyně dále doložila nepodepsaný vzor souhlasu žalované s činěním kroků k vyklizení předmětného bytu.

16. Svědek [jméno FO] ve své výpovědi u dožádaného soudu uvedl, že žalovanou nikdy neviděl, zná ji jen z emailové komunikace. Jako předseda SVJ působí asi osm nebo devět let. Co se týče obývání předmětného bytu v roce 2018 a době předcházející, tak tento od roku 2010 obývala [jméno FO] a její partner pan [jméno FO]. [jméno FO] již zemřela, pan [jméno FO] tam bydlí i nadále. Do roku 2017 nebo 2018 byl byt veden na pana [jméno FO], paní [jméno FO] tam měla právo užívání. Platby pro SVJ chodily nepravidelně, často je platila právě paní [jméno FO]. Pak někdy v uvedených létech pan [jméno FO] zmizel z katastru a objevila se tam jako vlastník žalobkyně. Platby pak chodily velmi špatně, vymáhalo se to přes právního zástupce, žalobkyně na dluhy nereagovala. Poté ve věci komunikoval opět pan [jméno FO] s tím, že je vše zařízeno. Poté se v červenci 2023 ozvaly účastnice řízení, od té doby již platby chodí docela v pořádku. [jméno FO] svědek běžně potkává, ale nemá o něm žádné oficiální informace, vše řeší s panem [jméno FO] a neví, jaký titul má pan [jméno FO] k užívání předmětného bytu. Co se týče schůzí SVJ, tak posledních sedm let za předmětný byt nechodí nikdo, předtím pouze pak [jméno FO]. Žalovaná svědka nikdy nevyzvala ke sdělení, kdo předmětný byt užívá, s žalovanou pak komunikoval ohledně nedoplatků, přeposílala mu nějaký email, kde oslovovala křestním jménem pana [jméno FO]. Bylo běžné, že se svědek ozval žalované a odpověděl mu pan [jméno FO], žalobkyně se ozvala poprvé někdy v roce 2019, pak dlouho nikoliv a pak se to vše začalo řešit až v létě 2023. Auto pana [jméno FO] stále parkuje na stání, které je přiděleno k předmětnému bytu. Svědkovi není nic známo o tom, že by žalovaná znala pana [jméno FO], není si vědom toho, že by jí v domě někdy viděl, bydlí o patro níž, uklízí tam a víceméně všechny zná. Když se pana [jméno FO] zeptal na dané záležitosti, tak ten odpověděl, že „to řeší mladej“.

17. Svědek [jméno FO] ve své výpovědi u dožádaného soudu uvedl, že pracuje pro žalobkyni, žalovanou zná z vzájemné komunikace, když se diskutovalo o koupi jejího podílu z předmětného bytu. V předmětném bytě byl svědek jen jednou, a to v září 2021, kdy chtěla žalobkyně nafotit stav bytu. Svědek byl přítomen jednání mezi žalobkyní a žalovanou, na datum si již nevzpomene, bylo to v kanceláři u [tituly před jménem] [jméno FO]. Svědek se v poslední době o kontaktování žalované nijak nesnažil, není mu známo, kdo v předmětné bytové jednotce bydlel či bydlí. Při návštěvě předmětného bytu mu otevřel nějaký pán od žalované, svědek byt vyfotil, tento byl normálně zařízený a udržovaný. Svědek ze zařízení není schopen odhadnout kolik a jací lidé v bytě bydleli. Co se týče zmíněného pána, tak svědek dostal ohledně prohlídky dne [datum] SMS zprávu, která byla podepsána iniciály „MS“, přítomen tam pak byl ten pan [jméno FO]. Z hovoru s žalovanou nevyplynulo, že by předmětný byt užívala, sdělovala, že jí to otravuje, že do toho spadla z kamarádství, asi s tím panem [jméno FO], proto jej svědek nazýval „pánem od žalované“.

18. Svědek [jméno FO] ve věci uvedl, že účastnice řízení zná. Žalovaná je již dlouho jeho kamarádka, žalovanou zná jako společnost, které koupila jeho podíl na předmětném bytu. Byt svědek koupil někdy v roce 2007 až 2008 od developera, nabídl tenkrát žalované, jestli s ním nechce byt koupit napůl jako dlouhodobou investici. S bytem neměli původně žádné plány, neplánovali v něm bydlet a ani ho pronajímat, zpočátku ho prostě chtěli koupit s tím, že zůstane prázdný a dojde k jeho zhodnocení s ohledem na růst cen nemovitostí. Následně do bytu zhruba rok po jeho koupi svědek nastěhoval svou matku, za níž se za další rok nebo dva nastěhoval její partner [jméno FO]. Výdaje spojené s bytem měl výhradě platit svědek, po nastěhování pak jeho matka, která byt užívala do prosince 2022, kdy zemřela, následně již byt užíval jen pan [jméno FO], který bohužel v den předcházející výslechu také zemřel. Co se týče schůzí SVJ, tak dokud byl svědek spoluvlastníkem, tak se jich účastnil sám. Co se týče užívacího titulu matky svědka a pana [jméno FO], tak žádná smlouva uzavřena nebyla s ohledem na blízkost vztahů. Svědkovi není známo, že by žalovaná v minulosti hradila platby spojené s bytem, možná na začátku daň z převodu nemovitostí. Rovněž svědkovi není známo nic o tom, že by žalovaná předmětný byt v minulosti jakkoliv užívala či jej vůbec fyzicky viděla. Souhlas žalované s bydlením své matky svědek neměl, neptal se jí na to, chtěl jí v souvislosti s bytem co nejméně zatěžovat a o všechno se staral sám. Co se týče nedoplatků pro SVJ, tak v minulosti to řešil svědek či jeho matka, dokud byt užívala, nicméně když svědek pozbyl vlastnictví, tak s ním již SVJ nekomunikovalo. Předseda SVJ nicméně bydlí o patro výš a byl s matkou svědka a panem [jméno FO] v kontaktu. Svědek se cítí jako viník celé situace, kdy se vlastní chybou připravil o spoluvlastnictví a chtěl vše aktivně řešit, aby předešel komplikacím pro další osoby. Vycházel vstříc žalobkyni, co se týče zpracování, ocenění nemovitosti, zpřístupnění bytu, kde byl dvakrát s panem [jméno FO]. Do předmětného bytu svědek chodil i po pozbytí svého vlastnictví, docházel za matkou a jejím partnerem za účelem návštěv a různé výpomoci, měli dobrý vztah. S žalovanou o osudu bytu komunikovali poté, co svědek pozbyl vlastnictví, snažil se celou věc vyřešit. Žalobkyně chtěla podíl koupit, případně prodat, což se různě měnilo. Předmětný byt při koupi osobně přebíral pouze svědek, stejně tak jen on přebíral klíče, které potom poskytl své matce a není si vědom, že by žalovaná kdy klíče měla. Co se týče kontaktu s žalobkyní, tak po pozbytí vlastnictví svědka se asi tři roky nikdo neozval, žalobkyně věc vůbec neřešila, svědek pak nechal zpracovat znalecký posudek na cenu nemovitosti s tím, že od žalobkyně polovinu koupí zpět. Žalobkyně se pak velmi dlouho neozvala, bylo to skoro další rok, kdy přišla s tím, že chce naopak polovinu koupit ona a je potřeba aktualizovat znalecký posudek. S žalovanou se domluvili, že tedy byt koupí ona, následovala velmi tvrdá jednání s tehdejší právní zástupkyní žalobkyně, jejichž výsledkem byla dohoda, že žalobkyně tedy odkoupí polovinu žalované a zaplatí předem zálohu. Vše bylo domluvené, měli již i podepsanou smlouvu na nájem v jiném bytě pro matku svědka a pro pana [jméno FO], ale žalobkyně asi hodinu před domluveným termínem podpisu smlouvy všechno odvolala. Co se týče nedoplatků za služby v době, kdy již svědek nebyl vlastníkem, tak jej kontaktovala žalovaná, že tam nějaké nedoplatky jsou, ať to vyřeší s matkou a panem [jméno FO]. [jméno FO] se narodil [datum].

19. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že co se týče koupě předmětného bytu, tak ji tehdy před mnoha lety kontaktoval pan [jméno FO], který se v té době v nemovitostech pohyboval, jestli s ním nechce jako investici koupit napůl byt. Věřila mu, že dojde k zhodnocení těchto peněz, původně se počítalo s tím, že se byt prodá mnohem rychleji se ziskem, i proto nebyly s bytem žádné plány, co se týče jeho užívání apod. Od bytu nikdy neměla klíče, ani nikdy nebyla uvnitř předmětného bytu či domu. Co se týče užívání bytu matkou pana [jméno FO], tak na souhlas se žalované nikdo neptal, veškeré platby spojené s bytem platil pan [jméno FO], byli takto domluveni, že i přesto by se v budoucnu měla investice vrátit. Žalovaná si není vědoma toho, že by po dobu spoluvlastnictví s panem [jméno FO] hradila nějaké platby spočívající v souvislosti s užíváním bytu či jeho vlastnictvím, asi poprvé platila polovinu daně z nemovitosti, když ji kontaktoval finanční úřad, ale to již asi bylo v době spoluvlastnictví se žalobkyní. O nabytí vlastnictví žalobkyní žalovanou vyrozuměl exekutor v rámci oznámení o dražbě. V dané souvislosti byla žalovaná poprvé oslovena žalobkyní někdy na podzim roku 2021, kdy ji tehdejší právní zástupkyně žalobkyně vyzvala k vydání klíčů. K tomu jí žalovaná sdělila, že klíče nemá a vyzvala žalobkyni k nějakému řešení celé věci, následně mezi účastnicemi probíhala i jednání, ale tato se týkala pouze budoucího uspořádání a nikoliv doby minulé a s tím souvisejících nároků. O skutečnosti, že v bytě bydlí matka pana [jméno FO] se žalovaná dozvěděla až zpětně po několika letech, žádný souhlas nedávala a ani nemohla nesouhlasit, když už tam takovou dobu bydlela. Žalovaná si nevyžádala žádný souhlas žalobkyně s užíváním pro nikoho, konečně ani sama žalobkyně žalovanou o žádný souhlas s něčím nežádala. Nedoplatky začala žalovaná řešit až v době, kdy vznikly, což bylo někdy po pozbytí vlastnictví panem [jméno FO], v kontaktu s SVJ začala být až v této době, do té doby jí pouze občas došel e-mail, který byl rozeslán hromadně všem vlastníkům. Aktuálně žalovaná zhruba rok posílá polovinu záloh a ví, že druhu polovinu posílá někdo jiný, předpokládá, že tak činí žalobkyně. Žalovaná si není vědoma, že by v minulosti byl na službách nějaký přeplatek, rozhodně žádný nikdy nedostala. Žalovaná v minulosti nevznášela nějaké nároky související s užíváním bytu jinými osobami, ani jí to nenapadlo, byla ráda, že v souvislosti s tím nemusí nic řešit, a že se její investice brzy v budoucnu zhodnotí. Co se týče nároku žalobkyně uplatněného žalobou, tak tento byl vznesen poprvé až v srpnu 2022, pamatuje si to době, v té době jí zemřel otec, zásilku otevřela pozdě. Zavolala tehdy panu [jméno FO] a začalo se to nějak řešit s tím, že podíl žalované koupila žalobkyně a kupní cena se snížila o její předmětný nárok.

20. Soud dále provedl důkaz souborem 41 fotografií, které předložil svědek [jméno FO]. Na těchto je zachycen exteriér domu, v němž se nachází předmětný byt, garážové stání a interiér předmětného bytu, který je dle fotografií zařízen a využíván.

21. Z výzvy ze dne [datum] vyplynulo, že tuto adresovala žalované tehdejší právní zástupce žalobkyně s tím, že této sděluje, že stala spoluvlastníkem předmětného bytu a vyzývá žalovanou k vydání klíčů. Dle připojené dodejky byla písemnost doručená žalované dne [datum].

22. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel ze dne [datum] vyplynulo, že [jméno FO], narozený [rodné přijmení] [datum] zemřel dne [datum].

23. Účastnice řízení dále doložily inzeráty svědčící o pronájmu bytů v [Anonymizováno] za [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka] (vše měsíčně ohledně bytů o velikosti zhruba 2+kk). Z grafu vývoje cen pronájmů v Praze zpracovaného společností [Anonymizováno] vyplynul vývoj cen pronájmů se zvyšující se tendencí od roku 2015 a dále. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/2024 ze dne [datum] zpracovaného znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, [jméno FO] činí obvyklé nájemné v předmětné bytě pro rok 2018 částku [částka] měsíčně, pro rok 2019 částku [částka] měsíčně, pro rok 2020 částku [částka] měsíčně, pro rok 2021 částku [částka] měsíčně a pro rok 2022 za prvních devět měsíců pak částku [částka] měsíčně.

24. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná a [jméno FO] v roce 2010 koupili předmětný byt jako investici s vidinou jeho zhodnocení v budoucnu, každý z nich vlastnil jednu polovinu. Byt převzal [jméno FO] včetně jeho klíčů s tím, že bude hradit platby s bytem související. Po několika letech začala předmětný byt se souhlasem [jméno FO] užívat jeho matka a následně i její partner [jméno FO], který jej užíval až do své smrti dne [datum]. Dne [datum] nabyla spoluvlastnický podíl [jméno FO] žalobkyně. K vydání klíčů žalobkyně žalovanou vyzvala poprvé v dopise ze dne [datum]. V září 2021 byt navštívil zaměstnanec žalobkyně pan [jméno FO], jemuž po předchozí komunikaci umožnil přístup [jméno FO]. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ohledně úhrady bezdůvodného obohacení. Obvyklé nájemné v předmětné bytě činí pro rok 2018 částku [částka] měsíčně, pro rok 2019 částku [částka] měsíčně, pro rok 2020 částku [částka] měsíčně, pro rok 2021 částku [částka] měsíčně, pro rok 2022 částku [částka] měsíčně, pro rok 2023 částku [částka] a pro rok 2024 pak částku [částka] měsíčně. Žalovaná předmětný byt nikdy neobývala ani jinak neužívala, neinkasovala v souvislosti s předmětným bytem žádné finanční požitky.

25. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2994 občanského zákoníku dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu.

26. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobkyně se stala již v roce 2018 spoluvlastnicí předmětného bytu a tento souhrou skutkových okolností nemůže užívat či jinak realizovat svá vlastnická práva ve formě braní požitků z předmětu vlastnictví. V této obecné rovině je jistě možno dát žalobkyni za pravdu, že takový stav je ve vztahu k žalobkyni rozporný s právem a na úkor žalobkyně dochází k bezdůvodnému obohacení jiného subjektu, přičemž takové obohacení odpovídá částce, kterou by v daném místě a čase uživatel musel vynaložit, aby si řádným způsobem opatřil právo užívat srovnatelný objekt, rovná se tedy obvyklému nájemnému (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], na nějž odkazovala i žalobkyně). Z provedeného dokazování nicméně vyplynulo, že subjektem, který se obohacuje není žalovaná.

27. V činnosti soudů jsou žaloby na nadužívání nemovitostí poměrně běžné, nicméně skutkový stav prokázaný v nyní projednávané věci je výrazně atypický. Ve většině obdobných situací dojde ze strany oprávněného subjektu z investičních důvodů ke koupi podílu na obývané nemovitosti, přičemž tyto v případě bytů není možné reálně rozdělit a osoby, které byt dosud užívají, se pak v míře velikosti podílu, který nevlastní, obohacují na úkor nového vlastníka. Daným důvodem spočívajícím v tom, že žalovaná v předmětném bytě bydlí, konečně argumentovala i žalobkyně. Z provedeného dokazování ovšem jednoznačně vyplynulo, že žalovaná předmětný byt nikdy k bydlení ani k jinému důvodu neužívala. Tato skutečnost vyplynula jak z výpovědi samotné žalované, tak z výpovědi svědka [jméno FO] a [jméno FO], přeneseně i z výpovědi svědka [jméno FO], který uvedl, že žalovaná toto od počátku popírala a sama mu toto již v minulosti sdělovala. Autenticita a věrohodnost těchto výpovědí nebyla nijak zpochybněna, žalobkyně konečně po jejich učinění ani daným stavem dále neargumentovala. Daná situace pak pro žalovanou nemohla být překvapující, neboť právě svědek [jméno FO], zaměstnanec žalobkyně, sdělil, že žalovaná toto při vzájemných jednáních uváděla. Stejně pak ze shora zmíněných důkazů ani okrajově nevyplynulo, že by žalovaná někdy v minulosti brala z předmětného bytu jakékoliv užitky, např. ve formě inkasování nájemného apod., žalobkyně nic takového konečně ani netvrdila.

28. Pokud pak žalobkyně argumentovala tím, že žalovaná nicméně byt ovládala s odkazem na shora specifikované rozhodnutí Nejvyššího soudu a další navazující judikaturu, tak tuto argumentaci soud neshledal důvodnou. Pokud zde Nejvyšší soud dovodil, že obohacení vzniká i v situaci, kdy jeden ze spoluvlastníků sice nemovitost neužívá, ale má jí přístupnou jen pro sebe, tak toto zjištěnému skutkovému stavu v nyní projednávané věci neodpovídá. Z provedených výslechů [jméno FO] a žalované totiž vyplynulo, že žalovaná nikdy nedisponovala klíči od předmětného bytu, neměla tedy nemovitost pro sebe jakkoli přístupnou a nemohla tedy ani přístup žalobkyni umožnit či jí v něm bránit. Z tvrzení žalobkyně a z žádných provedených důkazů pak rovněž nevyplynulo, že by žalovaná v jakémkoliv výkonu vlastnického práva žalobkyni bránila. Žalovaná popírala, že by odmítala podat žalobu na vyklizení předmětného bytu a nešlo by jí konečně klást k tíži, že v rámci již poměrně vyhrocené situace, čelíce žalobě o zaplacení několika set tisíc Kč, nevyhověla všem požadavkům žalobkyně, které se navíc v čase měnily (výpověď žalované a svědka [jméno FO]). Nebyla to pak ani žalovaná, kdo umožnil jakýmkoliv dalším osobám byt užívat, o tomto se dozvěděla až zpětně a případná absence realizace vlastních práv žalované ve vztahu k [jméno FO], či osobám, které byt užívaly, nemá dle názoru soudu žádnou souvislost mezi případným deliktním vztahem mezi účastnicemi řízení, když je pouze věcí žalované, zda a čeho se bude jako oprávněná vůči třetím osobám domáhat.

29. Jednání žalované tak nelze podřadit pod žádnou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení vyjmenovaných v občanském zákoníku, když nezískala z předmětného bytu žádný majetkový prospěch (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku) a nebyla to ona, kdo umožnil užívání věci jinému (§ 2994 občanského zákoníku). Výčet těchto skutkových podstat je sice demonstrativní, nicméně jednání žalované nelze podřadit ani pod generální klauzuli obsaženou v § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, když ve shora popsaném skutkovém stavu absentuje jakékoliv reálné obohacení žalované, a to i v případné rozšířené interpretaci ve formě zabránění v zisku žalobkyni. Pokud se tedy někdo v souvislosti s předmětným bytem obohatil, jednalo se o [jméno FO], případně o osoby, jimž umožnil nemovitost užívat. Skutečnost, že žalovaná po určitou dobu nadužívání ze strany [jméno FO] či užívání bytu jeho matkou a panem [jméno FO] bez právního důvodu, tolerovala, nemůže zakládat její odpovědností vztah k žalobkyni. Konečně i sama žalobkyně dle provedených důkazů (první doložená výzva adresovaná žalované až z [datum], výslech svědka [jméno FO]) o své vlastnictví dlouhodobě nejevila zájem, pomíjela platby spojené s užíváním bytu apod. Optikou deklarovanou žalobkyní by se i ona obohacovala na úkor žalované, kde jediným rozdílem u žalované byla jistá forma známosti s panem [jméno FO] a dřívější vědomost o protiprávním stavu v otázce užívání bytu, než kdy ji měla žalobkyně. Žalobkyně pak prostřednictvím svého zaměstnance [jméno FO] měla přístup do předmětného bytu již rok před podáním žaloby v této věci a věděla, že fakticky v něm nějakým způsobem působí [jméno FO], s nímž komunikovala, přičemž z ničeho nevyplynulo, že by tento žalobkyni neposkytoval informační či jinou součinnost.

30. S ohledem na výše uvedené soud konstatuje, že v řízení sice bylo prokázáno, že žalobkyně je oprávněnou z titulu bezdůvodného obohacení a kolik toto obohacení případně činí, nicméně žalovaná není osobou pasivně legitimovanou, neboť na její strana k žádnému obohacení, resp. neoprávněného jednání, nedošlo. Pro nadbytečnost se už se pak soud nezabýval vznesenou námitkou promlčení a související argumentací žalobkyně. Pro úplnost soud dodává, že podání ze dne [datum] nepovažuje za změnu žaloby, když žalobkyně sice v žalobě mj. vyzdvihovala skutečnost, že žalovaná měla předmětný byt již před rokem 2018 obývat, nicméně dále v podané žalobě hovoří i obecně o nadužívání či užívání, za nějž může být kvalifikováno i prosté ovládání věci. Dle názoru soudu by byl opačný výklad přílišným formalismem.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalovaná ve věci plný úspěch. Náklady řízení na straně žalované spočívaly v nákladech na právní zastoupení. Dle § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) činí v daném řízení odměna advokáta za jeden úkon právní služby [částka] do doby, kdy předmětem řízení bylo zaplacení [částka] s příslušenstvím (9100 + 12 x 40). Od [datum], kdy žalobkyně rozšířila žalobu na [částka] s příslušenstvím pak odměna ze jeden úkon právní služby činí [částka] (9100 + 43 x 40). Do [datum] právní zástupce žalované v daném řízení vykonal šest úkonů právní služby, a to přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – odpor proti platebnímu rozkazu, písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], dne [datum] (výslech svědků u dožádaného soudu) a dne [datum] (přesahující dvě hodiny). V případě úkonů po [datum] se jednalo o vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] a závěrečný návrh ze dne [datum]. K tomu soud konstatuje, že písemná podání ze dne [datum] a [datum] nelze kvalifikovat jako účelně vykonaná. Vyjádření ze dne [datum] bylo učiněno a doručeno soudu pouhý den před jednáním a právnímu zástupci žalované tak ničeho nebránilo zde obsaženou argumentaci, nadto poměrně stručnou, přednést při jednání. Co se týče závěrečného návrhu, tak zde pak byla pouze využita procesní nabídka soudu na možnost jej učinit písemně s ohledem na odročení jednání za účelem vyhlášení rozsudku, právnímu zástupci však nic nebránilo závěrečný návrh přednést přímo při jednání dne [datum]. K podanému odporu pak soud odkazuje na § 11 odst. 3 tarifu, kdy neodůvodněný odpor s ohledem na svůj stručný obsah a obecnou povahu, má svou povahou blíže k jednoduché výzvě k plnění či k odvolání do procesního rozhodnutí dle § 11 odst. 2 tarifu než k úkonům obsáhlejším a závažnějším obsaženým v § 11 odst. 1 tarifu, náleží za něj tedy odměna poloviční dle cit. ustanovení, v daném případě tedy [částka]. Za účast u jednání soudu dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny, pak naopak právnímu zástupci dle § 11 odst. 1 písm. g) tarifu náleží odměna dvojnásobná, tedy [částka] (2 x 9 580). Celkem tedy odměna za čtyři úkony po [částka], jeden po [částka], jeden po [částka] a dva úkony po [částka] činí [částka]. Dle § 13 odst. 3 tarifu pak advokátu náleží paušální náhrada výdajů ve výši [částka] za každý úkon právní služby. Celkem tedy za devět úkonů [částka] (v případě jednání přesahujícího dvě hodiny jsou přiznány dvě paušální náhrady, resp. je kvalifikována jako dva úkony).

32. Dle § 14 odst. 3 tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši [částka] za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o tři cesty z [adresa] a zpět, za něž advokát nárokoval adekvátní náhradu v rozsahu šesti půlhodin (což je obecně známo), tedy za [částka] za jednu cestu. Celkem za tři cesty ke třem jednáním soudu činí náhrada [částka]. Co se týče náhrady cestovného, advokát požadoval náhradu za cestu z [adresa] a zpět v adekvátní délce [Anonymizováno] km (rovněž obecně známo), k čemuž předložil technický průkaz použitého vozidla, z nějž vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 10,5 l benzinu 95 oktanů na 100 km. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 467/2022 Sb. činí náhrada za 1 km [částka], dle § 4 písm. a) činí průměrná cena benzinu 95 oktanů [částka]. Za vykonanou cestu dne [datum] tedy advokátu náleží 184 x 5,2 + 10,5 x 41,20 x 184/100, tedy celkem [částka]. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 398/2023 Sb. činí náhrada za 1 km [částka], dle § 4 písm. a) činí průměrná cena benzinu 95 oktanů [částka]. Za každou ze dvou cest vykonaných v roce 2024 tedy advokátu náleží 184 x 5,6 + 10,5 x 38,20 x 184/100, tedy celkem [částka]. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši [částka], když soud ověřil, že advokátka je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení u žalované při součtu uvedených položek činí [částka] (83 910 + 2 700 + 1 800 + 1 753 + 1 768 + 1 768 + 19 677).