8 C 39/2018-511

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M. sídlem [adresa] o: odstranění stavby takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu za zásah do vlastnického práva ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požaduje uhradit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náklady řízení za zmařené místní šetření ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit státu náklady na znalečném za zmařené místní šetření ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna uhradit státu náklady za znalecký posudek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen uhradit státu náklady za znalecký posudek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala odstranění (zaslepení) stavby kanalizace na pozemku parcelní [číslo] v k. ú. [obec] (dále jen sporný pozemek), a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku, případně navrhla, aby jí žalovaná zaplatila částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dne [datum] převzal od insolvenční správkyně společnosti [právnická osoba] stavbu kanalizace v [obec], v lokalitě [ulice]. Ze zaměření skutečného provedení této stavby, provedeného dne [datum] vyplývá, že stavba se nachází mj. na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], jehož vlastníkem je žalobkyně, přičemž je umístění kanalizace v rozporu se stavebním povolením, kdy ani žalobkyně ani žádný z jejích právních předchůdců neudělili souhlas k umístění stavby na sporném pozemku. Stavba se tedy na uvedeném pozemku nachází bez souhlasu vlastníka pozemku a jde o stavbu nejen nepovolenou, ale i neoprávněnou. Podle žalobkyně došlo k zásahu do jejího vlastnického práva a došlo tak ke znehodnocení jejího pozemku, toto znehodnocení si nechala žalobkyně vyčíslit znaleckým posudkem na částku [částka]. Žalobkyně uvedla, že se pokoušela s žalovaným situaci smírně vyřešit, avšak k žádné dohodě, mezi nimi nedošlo. Žalobkyně odkazuje na § 1085 občanského zákoníku a má za to, že zde není dobrá víra při zřízení stavby kanalizace a s existencí kanalizace na pozemku žalobkyně vznikají pouze různá veřejnoprávní omezení, proto preferuje odstranění stavby. Žalobkyně dále doplnila, že existence kanalizace znemožní další zástavbu na předmětném pozemku, což snižuje jeho hodnotu. Žalobkyně rovněž vylučuje, že by údržba kanalizace mohla být prováděna pouze bezvýkopovou metodou. Zdůrazňuje, že kořeny stromu mají velkou sílu, jejich růst se nezastaví a budou nadále deformovat plastové potrubí kanalizace a budou jím prorůstat. Toto vyplývá z provedené prohlídky kanalizace z roku 2016. Žalobkyně se o kanalizaci dověděla až v roce 2016, kdy jí informoval vodoprávní úřad. Kanalizace je víc jak 20 let provozována bez jakéhokoliv povolení. Z žalobkyní předloženého znaleckého posudku [titul]. [jméno] jednoznačně vyplývá, že kanalizace je zbudována z technického hlediska chybně, je nevyhovující stavbou a hrozí zde úniky splašků. Podle žalobkyně v tomto řízení nebylo prokázáno tvrzení žalované, že žalobkyně od počátku o stavbě kanalizace na svém pozemku věděla. V řízení nebyl proveden žádný důkaz, který by vědomost žalobkyně o skutečné trase kanalizace prokazoval. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 6. 2019, č. j. 15 A 166/2017-48 vyplývá, že žalobkyně měla být účastníkem řízení o povolení stavby kanalizace na sousedním pozemku [číslo] avšak vodoprávní úřad jí nezákonně jako účastníka stavebního řízení opomenul. Žalobkyně zdůrazňuje, že ona ani její manžel žádný souhlas k vedení kanalizace přes jejich pozemek nedali, kdyby věděla o kanalizaci na jejím pozemku, nesázela by tam stromy a nestavěla bazén.

2. Žalobkyně dále v průběhu řízení doplnila tyto skutečnosti: žalobkyně zpochybnila posudky znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně], podle ní znalkyně porovnávala pozemky, které jsou neporovnatelné, ignorovala součásti pozemků ve vlastnictví žalobkyně, jejich vybavení, jako oplocení, rozvody vody po pozemcích, bazén, stromy, keře. Posudky jsou rozporné se znaleckým posudkem ústavu, který předložila soudu žalobkyně. Tento znalecký posudek ústavu je postaven zcela na roveň znaleckých posudků vypracovaných znalci na základě jmenování soudem a nebyl žalovaným relevantně zpochybněn, a pokud soud měl pochybnosti o tomto posudku, je povinen znalce ústavu vyslechnout. Znalecké posudky [titul] [celé jméno znalkyně] nejsou dále použitelné i proto, že nezohledňují aktuální ocenění nemovitostí. Nelze vycházet z ocenění ke dni [datum]. Žalobkyně odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (viz rozhodnutí NS 22 Cdo 2125/2020). Názor odvolacího soudu je tak překonán, a okresní soud nemůže být tímto pokynem vázán a je naopak povinen respektovat judikaturu Nejvyššího soudu ČR. Při určení výše náhrady je třeba přihlížet ke všem okolnostem dané věci včetně daných specifik. Žalobkyně zdůrazňuje, že není žádný důkaz, že by [titul] [celé jméno svědka] souhlasil s konkrétním trasováním kanalizace. Žalobkyně sdělila, že nekupovala tento pozemek od [titul] [celé jméno svědka], ale vydražila jej od finančního úřadu, a to bez jakýkoliv vad, žádné informace, že by měla vést kanalizace přes uvedený pozemek nebyla při dražbě dána. Trasa kanalizace vede přes celou délku pozemku parc. [číslo] k čemuž stavebník nikdy neměl stavení povolení ani souhlas žalobkyně. Stavebník tak jednal protiprávně, úmyslně porušil občanskoprávní i stavebně právní předpisy, úmyslně vytvořil daný stav, aby si zkrátil trasu vedení kanalizace oproti původnímu záměru a měl tak větší zisk. Žalobkyně v této souvislosti poukazuje i na judikát Nejvyššího soudu 22 Cdo 3631/2019 - který zdůrazňuje, že se vznikem zákonné služebnosti ve smyslu § 59a vod. zák. bylo založeno kvalitativně zcela jiné omezení vlastnického práva - reálné vedení kanalizační stoky (bez existence právního důvodu k jejímu umístění na pozemku a užívání) představuje nesrovnatelně jiné omezení práv vlastníka pozemků, než v případě zatížení pozemků služebností - věcným břemenem. Stavebník, a i žalovaný vytvořili faktický stav odporující nejen zákonům, ale navíc jednali svévolně, účelově a porušil právní předpisy. Orgány žalovaného pak zákony porušily z nedbalosti. Z ústavního hlediska je vyloučeno, aby byla poskytována ochrana jejich práv (viz např. III. ÚS 269/96). Není na místě žalovanému přiznávat náhradu separátních nákladů, neboť ona nezmařila konání místního šetření, neboť se domnívala, že se konat nebude, když nezaplatila zálohu na znalečné, ale i proto, že žalovaný má své právní oddělení a nepotřebuje k zastupování externího advokáta, a dle judikatury mu náhrada nákladů nenáleží.

3. Žalobkyně při jednání dne [datum] navrhla rozšíření žaloby a požadovala po žalovaném úhradu částky [částka] jako náhradu za zásah do vlastnického práva a zdůvodnila to změnou judikatury.

4. Žalovaný k věci uvedl, že požadavek žalobkyně je neoprávněný. Sdělil, že v roce 1999 vydala [právnická osoba] souhlas žalobkyni a jejímu manželovi k připojení jejich domu na spornou kanalizaci. V současné době tuto kanalizaci provozuje [právnická osoba] a je na ní napojeno celkem 7 rodinných domů včetně domu ve vlastnictví žalobkyně a jejího manžela, přičemž s existencí kanalizace neměl nikdo až do roku 2016 žádný problém. Poté co žalovaný zjistil, že kanalizace vede rovněž přes sporný pozemek, navrhl žalobkyni uzavření smlouvy o věcném břemeni za náhradu, přičemž si žalobce nechal vypracovat znalecký posudek, kde byla vyčíslena částka na [částka]. Kanalizace byla v roce 1999 uvedena do provozu a od tohoto roku ji provozuje společnost [právnická osoba] Stavba kanalizace na pozemku parc. [číslo] byla provedena v dobré víře, neboť byla provedena se souhlasem vlastníka pozemku. Žaloba na odstranění kanalizace i žaloba na zaplacení jsou podle něj v rozporu s dobrými mravy. Předmětná kanalizace byla vybudována v letech 1998 1999. Žalobkyně s umístěním kanalizace na jejím pozemku vyslovila souhlas. V roce 1999 vydal Okresní úřad v [obec] rozhodnutí o předčasném užívání tohoto řádu. Žalovaný namítá, že nárok žalobkyně na úhradu jakékoli náhrady je zcela neoprávněný a to z toho důvodu, že i pokud by k posunu kanalizace nedošlo a kanalizace by nevedla po pozemku [číslo], ale byla by postavena dle původního projektu, stále by vedla po pozemku žalované a to pozemku [číslo], kudy měla vést v souladu s vydaným stavebním povolením. K jakémukoli dalšímu znehodnocení pozemků žalobkyně by tedy nedošlo, neboť i pokud by kanalizace byla postavena v souladu s vydaným stavebním povolením, stále by vedla na pozemku žalobkyně [číslo], pouze však o pár metrů vedle. Vedení kanalizace nijak neomezuje žalobkyni ve výkonu jejího vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] jelikož se nepředpokládá, že by se v místě vedení kanalizace stavělo. Žalobkyně využívá část pozemku, kde se nachází kanalizace jako zahradu, klidovou zónu. Dále je třeba vzít v potaz, že žalobkyně od počátku o vybudování kanalizace na jejím pozemku věděla a souhlasila s ní, neboť v roce 1999 vydala [právnická osoba], souhlas spolu s manželem k připojení jejich domu na tuto kanalizaci. Žalovaný kanalizaci nevystavěl, nýbrž ji pouze převzal od zkrachovalé společnosti, aby zajistil pro své občany, včetně žalobkyně odkanalizování jejich domů. Žalovaný namítal, že nárok na úhradu náhrady je v rozporu s dobrými mravy a promlčen.

5. Žalovaný v průběhu řízení k věci uvedl, že při určení výše náhrady za omezení vlastnického práva lze vycházet z porovnání pozemku se zatížením a bez tohoto zatížení, jak to učinil okresní soud, avšak ocenění musí být provedeno ke dni vzniku věcného břemene, tj. ke dni [datum] (a nikoliv ke dni zahájení řízení). Ke vzniku zákonného věcného břemene došlo ke dni účinnosti zákona č. 303/2013 Sb. a k tomuto okamžiku je nutné zkoumat naplnění podmínek vzniku věcného břemena (služebnosti), jakož i posouzení vzniku nároku na náhradu za omezení vlastnického práva, která je jednorázová a poskytnutá„ pro futuro“ (srov. NS 22 Cdo 3631/2019). Žalovaný je přesvědčen, že žalobkyni žádná finanční náhrada za omezení vlastnického práva žalobkyně z důvodu existence legálního věcného břemeno spočívajícího v povinnosti žalobkyně strpět za náhradu na svém pozemku předmětnou stavbu kanalizace a její užívání nenáleží a pokud ano tak pouze ve výši [částka]. Důvod je ten, že kanalizace měla vést na pozemcích žalobkyně vždy. Pokud by byla postavena dle původního projektu, stále by vedla po pozemku žalované a to pozemku [číslo], kudy měla vést v souladu s vydaným stavebním povolením. Nárok, který by žalobkyně mohla v takovém případě nárokovat, by byl maximálně v hodnotě věcného břemene v částce [částka], jak je stanovila ve znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum] [titul] [celé jméno znalkyně]. Pokud by žalobkyně měla v úmyslu v budoucnu nějakou část svých pozemků prodat, je zjevné, že se jí bude lépe prodávat pozemek [číslo], na kterém může někdo například postavit dům, bez kanalizace, než pokud by na něm dle původního projektu kanalizace byla. Posun kanalizace z pozemku [číslo] na pozemek [číslo] neměl na žalobkyni žádný negativní dopad. Naopak byl v její prospěch, když jí do budoucna umožňuje výhodněji prodat pozemek [číslo], na kterém se žádná kanalizace díky jejímu posunu na pozemek [číslo] nenachází. Zároveň tato kanalizace na pozemku [číslo] žalobkyni nijak neomezuje. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud se žalobkyně domáhá náhrady škody za nemožnost užívání části pozemku z důvodu ochranného pásma předmětné kanalizace, je povinna tvrdit a doložit konkrétní omezení nebo zákazy činnosti uložené ze strany žalovaného v souvislosti s ochranným pásmem předmětné kanalizace. Nic takového však nedoložila. Samotná existence kanalizace vedené v podzemní klidové části zahrady nijak neznehodnotila předmětný pozemek žalobkyně a ani ji nijak neomezila v jejím užívání. V řízení žalobkyně neprokázala, že předmětná kanalizace kontaminovala její pozemek a neprokázala, že samotné potrubí omezuje obvyklé užívání jejího pozemku. Její tvrzení, že jsou její pozemky z důvodu existence kanalizace neprodejné, je nesmyslné a nepředložila k nim žádné věrohodné důkazy. Je zcela nevěrohodné, že by se žalobkyně skutečně snažila své pozemky prodat a nepodařilo se jí to. Z výše uvedeného vyplývá, že v rozsahu zákona o vodovodech a kanalizacích nebo vodního zákona žalobkyni žádná škoda, kterou by žalovaný byl povinen nahradit, nevznikla. Žalobkyně uplatnila pouze nárok na náhradu za umístění legálního věcného břemene dle ust. § 59a vodního zákona, což však není nárokem na náhradu škody za znehodnocení pozemku, ale nárokem na náhradu za umístění věcného břemene, která se ohodnocuje odlišně.

6. V dané věci se soud nejprve zabýval návrhem žalobkyně na odstranění (zaslepení) kanalizace, tak jak je uvedeno v první části alternativního petitu žaloby. Rozsudkem Okresního soudu ze dne 12. 6. 2020 sp. zn. 8 C 39/2018 okresní soud rozhodl ve výroku I., tak že zamítl žalobu v části ve, které se žalobkyně domáhala, a) aby se žalovaný zdržel provozování stavby kanalizace na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], a to ve lhůtě, kterou určí soud, případně do právní moci kolaudačního rozhodnutí, b) aby žalovaný na své náklady odstranil - zaslepil stavbu kanalizace a její sanaci na pozemku p. [číslo] k. ú [obec], a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Tato část rozsudku nabyla právní moci dne [datum] a závěry okresního soudu byly potvrzeny jak v rozhodnutí Krajského soudu (č. j. 95 Co 137/2020-333) tak Nejvyššího soudu (č. j. 22 Cdo 967/2021-392). Žalobkyně pak nebyla rovněž úspěšná v dané věci u Ústavního soudu (III.ÚS 2028/22).

7. Důvodem zamítnutí části žaloby byla existence zákonného věcného břemene vyplývající z § 59a vodního zákona, jenž představuje řešení situace z doby před účinností vodního zákona (tj. před [datum]) spočívajících především v tom, že vodní dílo (v tomto případě kanalizace) je umístěno na cizím pozemku bez řádného právního důvodu. Pro vznik věcného břemene podle § 59a vodního zákona je významné, zda k rozhodnému dni tj. k [datum] bylo na dotčeném pozemku umístěno vodní dílo vybudované před [datum], které se nestalo součástí pozemku (rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 3631/2019). Ke vzniku zákonného břemene dochází dnem účinnosti zákona a to [datum]. K tomuto datu vzniká omezení vlastníka pozemku zákonným věcným břemenem a dochází taktéž ke vzniku nároku na náhradu za omezení vlastnického práva (k tomu výše uvedený rozsudek sp. zn. 2 Cdo 967/2021 ze dne 27. 4. 2022).

8. Soud se v další části řízení zabýval návrhem na finanční kompenzaci za zásah do vlastnického práva dle výše uvedeného předpisu. Z výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu pak vyplývá, že by se náhrada za zásah do vlastnického právu a její výše měla řešit ke dni vzniku zásahu tedy k [datum].

9. Soud zamítl návrh na rozšíření žaloby, jenž žalobkyně učinila ve svém podání ze dne [datum] a při jednání dne [datum] (návrh na zaplacení [částka]), neboť daný spor trvá od roku 2018 a rozšíření žaloby by již tak dlouhé řízení prodloužilo, když soud měl při jednání dostatek podkladů, aby řízení mohl skončit. Soud má za to, že nedošlo v dané věci ke změně judikatury a při svém rozhodování vycházel z právního názoru odvolacího soudu. Pokud chtěla žalobkyně rozšířit žalobu, měla tak učinit již v odvolacím řízení či bezprostředně po něm.

10. Soud ve věci provedl tyto důkazy.

11. Z geometrického zaměření sporné kanalizace ze dne [datum] bylo zjištěno, že sporná kanalizace protíná z větší části pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] a pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] protíná z nepatrné části.

12. Z písemného vyjádření [celé jméno svědka], technika pro pozemní stavby, má soud za prokázané, že při realizaci stavby kanalizační stoky došlo k posunutí kanalizační šachty o cca 2m, kvůli složitým spádovým poměrům, přičemž podle jeho vyjádření tato změna byla projednána s SČVK a majitelem pozemku. Svědek výše uvedené potvrdil i ve své svědecké výpovědi, přičemž doplnil, že jako spolumajitel firmy se podílel na výstavbě rodinných domů v ulici [ulice]. Svědek byl přesvědčen, že žalobkyně musela vědět o tom, kudy kanalizace vede, neboť její dům se napojoval jako první. Nevybavil si, že by o posunu kanalizace s žalobkyní osobně jednal, předpokládal, že to věděla a dala souhlas se stavbou. Doplnil, že jednal s vlastníkem panem [celé jméno svědka].

13. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že byl vlastníkem pozemku [číslo] k. ú. [obec], ještě v době, kdy se tam dělalo zasíťování. Sdělil, že nevěděl, že by přes jeho pozemek měla jít kanalizace. Zasíťování pozemku a stavební povolení řešil s panem [celé jméno svědka], který to pro něj zajišťoval za úplatu na základě dohody. Svědek tvrdil, že se nezajímal, kudy povedou inženýrské sítě.

14. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že byl jednatelem firmy, která se podílela na výstavbě domů ve sporné lokalitě. Podle svědka měla firma souhlasy k vedení stavby kanalizace i od žalobkyně. Svědek potvrdil, že se stavba kanalizace kvůli skále musela posouvat. Svědek přímo nepotvrdil, že by žalobkyně věděla o posunu kanalizace kvůli skále. Podle svědka trasa kanalizace vycházela z územního plánu a stavebního povolení.

15. Z výpisu z LV vyplývá, že žalobkyně má s manželem v SJM mimo jiné pozemek p. [číslo] o výměře 209 m2, dále pozemky p. [číslo] vše v k. ú. [obec].

16. Z ortofotomapy a ze zaměření kanalizace je patrno, že kanalizace vede mezi pozemky [číslo] a [číslo], přičemž na pozemku [číslo] se nachází z větší části. Nad kanalizací je umístěn bazén a vzrostlé stromy. Toto bylo patrno i při místním šetření, přičemž trasa kanalizace se dala přibližně odhadnout i vzhledem k umístění kanalizačního poklopu, jež se nachází kousek od pozemku žalobkyně (směrem dolů k parku), což vyplývá rovněž z pořízených fotografií na místě samém a z kamerového záznamu. Poklop kanalizační šachty byl viditelný při běžném ohledání pozemku.

17. Z geometrického plánu z [datum] bylo zjištěno, že pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] vznikl oddělením z pozemku [číslo], tento plán byl pak zapsán do katastru nemovitostí dne [datum], což vyplývá ze sdělení Katastrálního úřadu ze dne [datum].

18. Z prohlášení vlastníka - žalobkyně a jejího manžela ze dne [datum] soud zjistil, že původně souhlasili s plánovanou výstavbou na p. [číslo] dle studie, která jim byla předložena a souhlasili s navrženými inženýrskými sítěmi na jejich pozemcích [číslo] a [číslo]. Tento souhlas žalobkyně byl pak odvolán dne [datum] z důvodu, že žalobkyni nebyla předložena projektová dokumentace.

19. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] má soud za prokázané, že bylo povoleno užívání stavby„ rodinný dům“ (dům žalobkyně), přičemž je zde konstatováno, že stavba je až na nepodstatné odchylky provedena podle projektové dokumentace.

20. Z rozhodnutí Okresního úřadu ze dne [datum] vyplývá, že referát Životního prostředí vydal povolení k předčasnému užívání kanalizace nacházející se v ulici [ulice], povolení platilo do prosince 2003. Z odůvodnění vyplývá, že přípojky vodovodu a kanalizace jsou schopny samostatného užívání, ke kolaudaci je pak nutno předložit protokol z revizní prohlídky kanalizace a dokončení terénních úprav, včetně definitivního osazení všech poklopů a jejich orientačního označení. Předčasné užívání neohrožuje bezpečnost a zdraví osob.

21. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby jí zaplatil částku [částka], přičemž uvedla, že žádá o uhrazení uvedené částky jako náhrady škody, která jí vznikla nezákonným umístěním stavby na jejím pozemku, přičemž dále uvedla, že by upřednostnila variantu, podle níž by byla kanalizace z jejího pozemku odstraněna, respektive zaslepena.

22. Ze stavebního povolení ze dne [datum] s vyznačenou právní moci dne [datum] bylo zjištěno, že stavba kanalizace byla povolena na pozemcích parcelní [číslo] vše v katastrálním území Roudnice nad Labem.

23. Ze spisu Městského úřadu Roudnice sp. zn. OŽP/27 852// 2016 574, bylo soudem zjištěno, že starosta města Roudnice nad Labem požádal o kolaudaci stavby označené jako stavba„ kanalizace a vodovodu pro 25 rodinných domků v [obec] [ulice]“. Z předložených projektů vyplývá, že trasa předmětné kanalizace měla vést mimo jiné přes pozemek [číslo] (v jeho okrajové části těsně vedle pozemku p. [číslo]). Z vyjádření žalobkyně ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobkyně nesouhlasí s provedením kolaudace stavby kanalizačního řádu, neboť je v rozporu se stavebním povolením a projektovou dokumentací. Žalobkyně uvedla, že jde o stavbu nepovolenou a podala žádost o odstranění této stavby.

24. Z místního šetření bylo soudem zjištěno, že sporná kanalizace v současné době vede uprostřed zahrady žalobkyně, přibližná trasa je patrna z umístění poklopu nad kanalizační šachtou, jež se nachází pod zahradou žalobkyně zhruba 20 m. Nad kanalizací je umístěn bazén a vzrostlé stromy.

25. Ze správy SČVK ze dne [datum] vyplývá, že lze v případě poruch přistoupit k bezvýkopovým postupům při opravě kanalizace ve sporném úseku.

26. Ze zprávy o TV kontrole z [datum] stoky [číslo] vyplývá, že byla prováděna kontrola kanalizace v ulici za Rozhlednou, přičemž byla zjištěna mírná vodorovná deformace trub a ulpívající látky a kořeny v šachtě.

27. Ze zprávy o TV kontrole stoky [číslo] ze dne [datum] v ulici [ulice] bylo zjištěno, že nebyly zjištěny žádné závady (zpráva založena vzadu ve spise).

28. Žalobkyně pak na podporu svých tvrzení, že kanalizace ohrožuje vodní zdroje, předložila vyjádření z oboru hydrologie.

29. Žalobkyně předložila jako důkaz kamerové prohlídky kanalizace. Soud umožnil tento důkaz k nahlédnutí žalovanému, přičemž sám důkaz při jednání neprováděl, vzhledem k tomu, že po zhlédnutí na záznamu nebylo možné ničeho zjistit, navíc v tomto řízení soud tento důkaz považoval za nadbytečný. Ze stejných důvodů pak soud zamítl návrh na vypracování znaleckého posudku na posouzení technického stavu sporné kanalizace.

30. Ze stavebního spisu má soud za prokázané, že na základě stavebního povolení a žádosti žalobkyně a jejího manžela byla realizována výstavba jejich domu. [ulice] povolení je ze dne [datum] a je na něm vyznačena právní moc [datum]. Dále bylo zjištěno, že součástí stavebního povolení byl bazén. Podle stavebního povolení měl být umístěn na pozemku p. [číslo] (viz listina označená Projekční kancelář Baube Akce Rodinný dům CNB VARIANT – atyp, [číslo]).

31. Z rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 15 A 66/2017-48 vyplývá, že žalobkyně a její manžel měli být účastníky stavebního řízení, avšak žalobkyně odvolání proti stavebnímu povolení podala opožděně, proto nabylo právní moci a soud z těchto důvodů žalobu zamítl. Podle názoru správního soudu měl Okresní úřad v [obec] jednat s žalobkyní a jejím manželem jako s účastníky stavebního řízení o povolení stavby kanalizačního řádu na sousedním pozemku ve smyslu § 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Žalobkyně a její manžel v rozhodné době byli vlastníky vymezujících pozemků, a proto měli být účastníky stavebního řízení.

32. Ze znaleckého posudku [titul]. [příjmení] ze dne [datum], jenž předložil žalovaný, soud zjistil, že znalec ocenil věcné břemeno kanalizační stoky na částku [částka]. Znalec pozemek [číslo] ocenil na [částka]. Znalec vycházel ze zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění ke dni ocenění.

33. Žalobkyně při posledním jednání soudu předložila znalecký posudek, který si nechala sama vypracovat (posudek vypracovaný [titul]. [jméno] [jméno] ze dne [datum]). Z tohoto posudku vyplývá, že sporná kanalizace vykazuje nedostatky, a podle znalce nevyhovuje provozu a svému určení. Soud při předchozím jednání zamítl návrh na provedení důkazu znaleckého posudku k technickému stavu sporné kanalizace, z důvodu že tato otázka by se řešila až v řízení o případnou náhradu škody, přičemž v tomto řízení se žalobkyně domáhala odstranění kanalizace nebo finanční kompenzaci za zásah do vlastnického práva nikoliv náhradu škody. Dále žalobkyně předložila odborné stanovisko [titul]. [jméno] ze dne [datum] z něj bylo zjištěno, že toto vyjádření doplňuje odborné vyjádření ve věci„ Posouzení technického stavu provedení kanalizační stoky vedoucí přes pozemky [číslo], [číslo]“ Znalec uvedl, že je potrubí špatně provedeno a díky tomu dochází k úniku splaškové vody. Znalec dále zpochybnil tlakovou zkoušku provedené [právnická osoba] ze dne [datum]. Závěrem uvedl, že potrubí je špatně položeno.

34. Ze znaleckého posudku vyhotoveného [titul] [celé jméno znalkyně] ze dne [datum] a z jejího výslechu bylo soudem zjištěno, že znalkyně určila cenu sporného pozemku p. [číslo] ke dni [datum], a to bez zatížení, jak ji určil soud na částku 1 039 za m2, celý pozemek má rozlohu 209 m2 Cena za celý nezatížený pozemek pak činí [částka] Cenu pozemku se zatížením pak znalkyně určila [částka] za m2. Znalkyně při stanovení ceny vycházela z průměrných realizovaných prodejů. Ke spornému pozemku bylo dále zjištěno, že se pozemek nachází na okraji Obce Roudnice nad Labem, sporný pozemek pak tvoří funkční celek s dalšími pozemky ve vlastnictví žalobkyně a jejich rodinným domem - pozemky p. [číslo] k. ú. [obec]. Pozemek [číslo] je rovněž ve výlučném vlastnictví žalobkyně, jenž je funkčním celku s rodinným domem, ale je možno i využít jako samostatný pozemek. Kanalizace je asi ve hloubce 1,5 až 2m. na pozemku dotčením ochranným pásmem kanalizace je hrana bazénu a několik okrasných stromů a keřů. Znalkyně se domnívá, že při stavbě bazénu muselo dojít k odkrytí bazénu. Znalkyně v rámci porovnání cen pozemků rovněž přihlédla i k porostům. Z výslechu znalkyně bylo dále zjištěno, že sporná kanalizace není přesně zaměřena, přičemž vede šikmo přes pozemky [číslo] a [číslo], takže se hůře odhaduje její přesné umístění v terénu.

35. Úkolem znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] v původním posudku ze dne [datum] bylo mimo jiné se vyjádřit k posudku předloženému žalobkyní, a to posudku [číslo] 2017 vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] Znalkyně k tomu uvedla, že tržní hodnota pozemků je stanovena obdobným způsobem, avšak žalobkyní předložený posudek vycházel z větší výměry dotčeného pozemku kanalizací o 119,29m2 než je výměra potrubí a jeho ochranného pásma. Pozemky v tomto posudku byly oceněny k jinému datu ne k [datum] ale k roku 2017. Z výslechu znalkyně bylo dále zjištěno, že sporná kanalizace není přesně zaměřena, přičemž vede šikmo přes pozemky [číslo] a [číslo], takže se hůře odhaduje její přesné umístění v terénu. Porosty znalkyně samostatně neoceňovala, přičemž ocenění porostů je zahrnuto v celkové ceně pozemků. Znalkyně uvedla, že posudek předložený žalobkyní vycházel z porovnání nabídkových cen, nikoliv cen realizovaných. Znalkyně si nemyslí, že by kanalizace měla radikální vliv na snížení ceny všech nemovitostí jako celku a už vůbec, že by nemovitosti nebyly prodejné. Znalkyně naznačila i možnost rozdělení pozemků a prodat jednu parcelu zvlášť a získat dům se stavební parcelou a další parcelu prodat jako stavební, z čehož by byla větší výtěžnost. Znalkyně připustila, že má kanalizace vliv na snížení ceny nemovitostí jako celku, avšak podle ní by to nebylo nic dramatického vzhledem k celkové hodnotě všech nemovitostí, podle ní by naopak snižovalo hodnotu nemovitostí, kdyby dům nebyl na kanalizaci napojen.

36. Z posudku předloženého žalobkyní [číslo] 2017 vypracovaným znaleckým ústavem [právnická osoba], bylo soudem zjištěno, že znehodnocení pozemku p. [číslo] k [datum] je [částka], přičemž znalecký ústav vycházel z průměrné jednotkové ceny 1941 Kč/m2 za nezatížené pozemky a s cenou 464 Kč/m2 za zatížené pozemky. Vycházel z výměry 259 m2.

37. Z posudku [titul] [celé jméno znalkyně] [datum], byla tržní hodnota věcného břemene k [datum] odhadnuta na částku [částka]. Znalkyně ocenila věcné břemeno dle zákona o oceňování majetku a z pohledu tržního principu. Znalkyně se přiklonila k tržnímu ocenění, kde je zohledněna doba trvání na neurčito, delší než 5 let.

38. Z místního šetření bylo zjištěno, že bazén se nachází na pozemku p. [číslo] přímo nad spornou kanalizací.

39. Žalobkyně předložila vyjádření realitní kanceláře [příjmení] [právnická osoba], ze dne [datum] z této listiny vyplynulo, že tato společnost odpovídá žalobkyni na dotaz ohledně možného prodeje jejích nemovitostí, když konstatuje, že její nemovitosti jsou díky kanalizaci neprodejné a dále se vyjadřuje k posudku [titul] [celé jméno znalkyně] v tom směru, že je podle nich neakceptovatelný.

40. Soud zamítl výslech znalců ze znaleckého ústavu a konfrontaci se znalkyní [celé jméno znalkyně], neboť posudek znaleckého ústavu určoval cenu nemovitostí a zatížení k roku 2017, avšak na základě pokynu Krajského soudu měla být cena za zásah do vlastnického práva zjišťována k [datum]. Znalkyně [celé jméno znalkyně] uvedla, že posudek znalecké společnosti se lišil hlavně tím, že brali v úvahu větší rozměr ochranného pásma. Soud při určování hodnoty zásahu do vlastnického práva, je vázán primárně vlastní úvahou, kdy znalecký posudek je důkazem podpůrným, a proto byl výslech dalších znalců považován za nadbytečný, když soud měl dostatek podkladů proto, aby ve věci mohl objektivně rozhodnout. Soud souhlasí s tímto posudkem, v tom směru že by se nemělo brát v úvahu zatížení pouze ochranného pásma, ale v případě pozemku [číslo] se zatížení týká defacto celého pozemku, jak bude následně uvedeno níže.

41. Soud rovněž zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu znaleckým posudkem k otázce prodejnosti domu žalobkyně z důvodu nadbytečnosti.

42. Z ostatních předložených a provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro toto řízení.

43. Po provedeném dokazování dospěl soud k těmto skutkovým závěrům: Žalobkyně má v SJM pozemek p. [číslo] na němž se nachází stavba kanalizace, jejíž vlastník je v současné době žalovaný, přičemž žalovaný tuto stavbu převzal v roce 2016. Kanalizace byla postavena v letech 1998 až 1999 a v roce 1999 bylo povoleno její dočasné užívání až do roku 2003. Kanalizace byla postavena v rozporu s pravomocným stavebním povolením. Žalobkyně byla opomenuta jako účastnice stavebního řízení týkající se sporné kanalizace. Stavba kanalizace oproti schválenému projektu byla posunuta a zasahuje tak na sporný pozemek [číslo] a to po celé jeho délce, přičemž ve stavebním povolení měla vést pouze přes sousední pozemek p. [číslo] jež se sporným pozemkem sousedí. Žalobkyně a její manžel v letech 1999 započali se stavbou rodinného domu a jejich dům je napojen na spornou kanalizaci a kromě nich je napojeno dalších 7 domů, přičemž o této skutečnosti není mezi účastníky sporu. V této souvislosti žalobkyně dávala souhlas ke stavbě kanalizačních přípojek na svých pozemcích (mimo sporného pozemku a pozemku [číslo]), přičemž měla následně výhrady a svůj souhlas odvolala. Žalobkyně postavila na svých pozemcích bazén, jenž je umístěn jinde oproti původnímu projektu v rozporu se stavebním povolením. Bazén je přímo nad spornou kanalizací, přičemž bylo zjištěno, že by se nacházel nad kanalizací i v případě, že by k posunu stavby kanalizace nedošlo. Nad spornou kanalizací na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně se nachází vzrostlé stromy. Pozemek p. [číslo] žalobkyně nabyla až v době, kdy bylo vydáno stavební povolení na stavbu kanalizace. V letech 2016 a 2019 proběhly kamerové zkoušky sporné kanalizace, avšak s rozdílnými závěry, kdy v roce 2016 byly zaznamenány mírné deformace a prorůstání kořenů, přičemž v roce 2019 toto nebylo zaznamenáno. Z předloženého posudku pak vyplývají nedostatky sporné stavby, přičemž podle znalce stavba kanalizace nevyhovuje svému určení. V roce 2016 pak došlo k zaměření trasy kanalizace v souvislosti se zahájením kolaudačního řízení a bylo zjištěno, že došlo k nepatrnému posunu oproti původnímu projektu. Kolaudační řízení nebylo dosud skončeno.

44. Ze znaleckého posudku vyhotoveného [titul] [celé jméno znalkyně] ze dne [datum] byla zjištěna, cena sporného pozemku p. [číslo] ke dni [datum], a to bez zatížení, na částku 1 039 za m2, celý pozemek má rozlohu 209 m2 Cena za celý nezatížený pozemek pak činí [částka] Cena pozemku se zatížením činí [částka] za m2. Tržní hodnota věcného břemene k [datum] byla odhadnuta na částku [částka]. Ostatní posudky vycházely z ocenění nikoliv k datu [datum], proto z nich soud nemohl při určování ceny vycházet. 45. [příjmení] pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání (§ 59a vodního zákona, zákon č. 254/2001 Sb., dále jen VZ).

46. Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav (§ 115 odst. 2 VZ). [ulice] díla jsou vymezena v § 55 vodního zákona; V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad (§ 55 odst. 4 vodního zákona).

47. Podle § 55 vodní zákona jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména 48. c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací, 49. (3) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, terénní úpravy, bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k odběru podzemní vody, další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací8) a vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod, pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod.

50. Ustanovení § 59a zákona č. 254/2001 Sb., vložené do vodního zákona s účinností od [datum] zákonem č. 303/2013 Sb., ukládá vlastníku pozemku povinnost strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. S touto normou je spojována legalizace vodních děl zřízených na cizím pozemku před uvedeným datem.

51. V předchozím řízení bylo soudy pravomocně potvrzeno, že sporná kanalizace byla zřízena a provozována před [datum], žalovanému jako vlastníku vodního díla svědčí legální věcné břemeno ve smyslu § 59a vodního zákona. Existence legálního věcného břemene (§ 59a vodního zákona) tak brání vyhovění žalobě na odstranění neoprávněné stavby a žalobkyně jako vlastník pozemku má povinnost strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo.

52. V tomto řízení se nejedná o náhradu škody v souvislosti s umístěním vodního díla ani o omezení v souvislosti s ochranným pásmem vodního díla, ale žalobkyně má právo na náhradu za zásah do jejího vlastnického práva tím, že na jejím pozemku původně právní předchůdce žalovaného umístil vodní dílo, jež v současné době vlastní žalovaný.

53. K určení výše náhrady za zásah do vlastnického práva soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 5820/2016. Podle Nejvyššího soudu určení přiměřené kompenzace za restrikci vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny nepředstavuje otázku skutkovou, nýbrž otázku právní, neboť právní posouzení věci náleží výhradně soudu (srov. mezi jinými usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2422/2016). Náhrada za omezení vlastnického práva má být stanovena na základě úvahy soudu zohledňující veškeré konkrétní okolnosti případu, kupříkladu intenzitu restrikce, délku jejího trvání, podmínky nabytí zatíženého pozemku, skutečnost, zda již v době převodu vlastnického práva dotčená limitace oprávnění vlastníka existovala, jakož i předpokládaný vliv příslušného omezení na tržní cenu nemovitosti.

54. V řízení bylo prokázáno, že podle původního stavebním povolení měla vést kanalizace výhradně přes pozemek p. [číslo] který v době výstavby kanalizace v letech 1998 1999 byl ve vlastnictví svědka [titul] [celé jméno svědka], jenž dal k výstavbě kanalizace souhlas. Pozemek [číslo] nabyla žalobkyně v době, kdy již byl zatížen kanalizací, přičemž nebylo prokázáno, že by žalobkyně byla o kanalizaci informována. Podle názoru soudu však žalobkyni nenáleží náhrada za zásah do vlastnického práva v souvislosti s umístěním kanalizace na pozemku [číslo]. Umístění kanalizace na tomto pozemku neproběhlo bez právního důvodu, ale byl zde souhlas původního vlastníka. Ohledně pozemku [číslo] žalobkyně jako vlastník pozemku nedala souhlas s výstavbou kanalizace na tomto pozemku a nebyl zjištěn žádný právní titul k umístění kanalizace na pozemku [číslo], žalovaná navíc byla opomenuta jako účastnice stavebního řízení. O její vědomosti či nevědomosti s vedením trasy kanalizace lze pouze spekulovat. Žádný přímý důkaz o tom, že by žalobkyně mohla vědět, kudy přesně kanalizace vede, v řízení předložen nebyl. Pouze z odvolaného souhlasu žalobkyně lze usuzovat, že věděla o stavbě kanalizace, což potvrdili i svědkové [celé jméno svědka] [celé jméno svědka], nicméně že by žalobkyně věděla o posunu kanalizace a její přesné trase se v řízení neprokázalo. Z kanalizační šachty pod pozemkem žalobkyně je možné zjistit, kudy kanalizace vede, avšak tento důkaz je pouze podpůrný. Jelikož žalobkyně nebyla účastnicí stavebního řízení, nemohla přesně vědět, kudy tato kanalizace vede ze spisových podkladů.

55. Při posuzování míry zásahu do vlastnického práva žalobkyně soud přihlédl k tomu, že žalobkyně nabyla pozemek p. [číslo] přes který měla kanalizace původně vést, v době, kdy už tato kanalizace byla postavena, tedy byla zřejmě chyba na straně původního vlastníka, že o této stavbě žalobkyni neřekl. Soud souhlasí s názorem žalovaného, že i pokud by k posunu kanalizace nedošlo a kanalizace by nevedla přes pozemek p. [číslo] ale byla postavena dle původního projektu, stále by vedla po pozemku žalobkyně a to pozemku p. [číslo] kudy měla vést v souladu s vydaným stavebním povolením. Přestože došlo k posunu kanalizace, tak by i bez tohoto posunu vedla kanalizace uprostřed pozemků ve vlastnictví žalobkyně. Bazén i stromy by se nacházely nad spornou kanalizací. Tudíž i když k zásahu došlo tak v kontextu všech skutečností nejde o zásah, jenž by nárokoval náhradu pro žalobkyni ve výši, jenž v žalobě požadovala.

56. Soud ohledně stanovení náhrady vyšel z ceny pozemku p. [číslo] stanovenou znalkyní [titul] [celé jméno znalkyně] v posudku ze dne [datum] Cena nezatíženého pozemku byla stanovena k [datum] na [částka] za m2. Tuto částku soud násobil rozlohou sporného pozemku – 209m2 a dospěl k celkové ceně [částka]. Od této částky byla odečtena cena pozemku zatíženého kanalizací. Dle výše uvedeného znaleckého posudku činí cena zatíženého pozemku [parcelní číslo] [částka] (cena zatíženého pozemku [částka] / m2, rozměr 209 m2). Po odečtení těchto dvou částek dospěl soud k částce uvedené ve výroku I. rozsudku, tedy k částce [částka] po zaokrouhlení.

57. Tato částka je podle názoru soudu přiměřená a zohledňuje zásah do vlastnického práva žalobkyně k pozemku p. [číslo]. Při určení kompenzace za zásah do vlastnického práva dle § 59a vodního zákona je nutno přihlédnout k druhu vodního díla a jeho užití. Kanalizace je vodním dílem, jež bylo postaveno ve veřejném zájmu, přičemž bylo od počátku využíváno kromě dalších vlastníků okolních nemovitostí i žalobkyní, neboť na tuto kanalizaci byl od počátku napojen i dům ve vlastnictví žalobkyně. Přestože žalobkyně nebyla účastnicí stavebního řízení, tak případná větší ztráta na hodnotě nemovitostí je kompenzována délkou doby, po kterou žalobkyně kanalizaci využívá. Soud při určení kompenzace přihlédl částečně i k tomu, že žalovaný převzal do vlastnictví již hotovou stavbu, aby zajistil její funkci a napojení okolních domů, včetně domu žalobkyně. Rovněž má soud za to, že právě napojení nemovitosti žalované na kanalizaci zvyšuje jejich hodnotu. Umístění bazénu nad kanalizací si žalobkyně způsobila sama, když jej postavila v rozporu s původním stavebním povolením. Znalkyně sice při výslechu připustila to, že kanalizace může mít vliv na snížení hodnoty nemovitostí, avšak podle ní by nebylo toto snížení dramatické a naznačila, že v případě prodeje nemovitostí se nabízí různé varianty, jež mohou mít vliv na realizovanou prodejní cenu. Vyjádření realitní kanceláře, jež předložila žalobkyně se jeví soudu jako zkreslené a tzv„ na objednávku“, když z něj není patrné, za jakou cenu realitní kancelář sporné nemovitosti žalobkyně nabízela, kolika zájemcům a jaké informace měla realitní kancelář od žalobkyně.

58. Požadavek žalobkyně na úhradu [částka], nemohl obstát i proto, že žalobkyně vycházela z hodnot a nemovitostí a jejich zatížení v roce 2017, kdy cena nemovitostí byla výrazně vyšší.

59. Názor žalovaného, že by se žalobkyni měla přiznat částka jedné poloviny částky [částka], jenž určila znalkyně jako hodnotu věcného břemene, podle názoru soudu neodpovídá míře zásahu a je příliš nízká.

60. Lze tedy shrnout, že došlo k zásahu do vlastnického práva žalobkyně, o zásahu se žalobkyně dozvěděla nejpozději po zaměření sporné kanalizace v roce 2016 v rámci kolaudačního řízení týkajícího se sporné kanalizace. Žalobkyni náleží peněžitá kompenzace, nicméně v menší míře, než žalobkyně v žalobě požadovala.

61. Soud neshledal nárok žalobkyně na poskytnutí finanční kompenzace za zásah do vlastnického práva v rozporu s dobrými mravy, což bylo potvrzeno i odvolacím soudem (rozhodnutí Krajského soudu ze dne 9. 12. 2020 sp. zn. 95 Co 137/2020, konkrétně odstavec 30.)

62. Soud přiznal žalobkyni částku [částka] a k tomu rovněž zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, tak jak úrok žalobkyně požadovala v žalobě a to podle § 1970 o. z., když právo na zaplacení náhrady žalované vzniklo již [datum], tedy účinností novely zákona o vodách.

63. Ve zbylém požadavku na uhrazení částky [částka] s příslušenstvím soud žalobu zamítl, s odkazem na výše uvedené.

64. K námitce promlčení odkazuje okresní soud rovněž na rozhodnutí soudu odvolacího sp. zn. 95 Co 137/2020 a to na odstavec 36. s odkazem na zákon č. 303/2013 Sb., účinný od 1. 1. 2014. Obecná 3letá promlčecí lhůta začala běžet dnem [datum], jelikož žaloba byla podána dne [datum] nárok žalobkyně promlčen není.

65. Ohledně námitky žalovaného, že žalobkyně v žalobě nepožadovala náhradu v souvislosti s existencí ochranného pásma, k tomu soud uvádí, že náhradu za zásah do vlastnického práva žalobkyně soud posuzoval s ohledem na všechny okolnosti výše uvedené. K ochrannému pásmu tak jak ho vymezila znalkyně soud nepřihlížel a vyšel z omezení vlastnického práva žalobkyně k pozemku p. [číslo] jako celku a to i ve vztahu k ostatním nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně.

66. Soud rozhodoval o separaci nákladů v souladu s § 147 odst. 1, a to ve výroku V. a VI. z důvodů zmařeného místního šetření, které bylo nařízeno na den [datum] k ohledání sporného pozemku za účasti znalkyně. Žalobkyně, ač věděla, že bude přítomna znalkyně a jejím úkolem bude mimo jiné určit cenu sporného pozemku, nezajistila možnost vstupu na sporný pozemek, jenž se nachází na její zahradě a k němuž se při místním šetření nebylo možné dostat. Na místní šetření se dostavil pouze právní zástupce žalobkyně a sdělil, že se domnívali, že pokud nezaplatili zálohu, znalecký posudek se nebude provádět. Rovněž argumentovali, že v protokole z jednání je uvedeno, že místní šetření bude před domem žalobkyně, nikoliv na její zahradě. Přestože žalobkyně věděla o tom, že byla ustanovena znalkyně a že byla zvána na místní šetření (žalobkyně dokonce do spisu před místním šetřením dne [datum] nahlížela), tak neumožnila vstup na pozemek p. [číslo] místní šetření nemohlo být řádně provedeno a muselo se znovu opakovat dne [datum]. Z těchto důvodů soud určil povinnost žalobkyni uhradit náklady za zmařené místní šetření. [příjmení] [částka], se skládá z odměny advokáta za jeden úkon právní služby ve výši [částka] podle § 7, ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a jednoho režijního paušálu po [částka], částky [částka], představující náhradu za ztrátu na cestě, cestovné ve výši [částka] (cesta osobním vozem [obec] – [obec] a zpět celkem 101 km,) a DPH.

67. Ze stejných důvodů soud určil povinnost žalobkyni uhradit náklady státu za uhrazené náklady znalkyně ve výši [částka] za účast na místním šetření.

68. K námitce žalobkyně, že žalovaný má právní oddělení, a proto nemusí využívat služeb advokátní kanceláře soud uvádí, že v takto složitém sporu není neobvyklé, že i města mající právní oddělení se nechávají zastupovat advokátními kancelářemi, jenž mají s vedením obdobných sporů mnohem větší zkušenosti.

69. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř.. Soud nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, a to ni za odvolací řízení. Žalobkyně ve svém návrhu na odstranění kanalizace nebyla úspěšná, avšak byla částečně úspěšná ve svém alternativním návrhu, jímž se domáhala kompenzace za zásah do vlastnického práva. Žalobkyně požadovala celkem [částka], avšak soud jí přisoudil pouze částku [částka], méně než polovinu požadované částky. Žalobkyně byla úspěšná pouze v otázce zásahu do vlastnického práva, avšak převažoval částečný úspěch žalovaného (úspěch žalovaného činí 14 %). Soud nicméně přihlédl k tomu, že výše náhrady se odvíjela jednak od znaleckého posudku a rovněž od úvahy soudu, přičemž určení kompenzace podle § 59a vodního zákona je velmi komplikované, není zde jednoznačné judikaturní stanovisko k určení náhrady, proto soud nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, ač měl žalovaný ve věci částečný úspěch. Výše uvedených důvodů soud nepřiznal žádnému z účastníků náhradu za odvolací i dovolací řízení.

70. Z výše uvedených důvodů soud rozdělil poměrně náklady státu na znalečné mezi oba účastníky v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. a určil každému povinnost uhradit doplatek na náklady, jež vznikly státu s vyhotovenými znaleckými posudky a výslechem znalkyně v celkové výši [částka]. Žalobkyně neuhradila zálohu na znalečné, tudíž jí byla uložena povinnost uhradit částku [částka] a žalovanému částka [částka], jelikož uhradil zálohu na znalecký posudek ve výši [částka].

71. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu separátních nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení