8 C 39/2018-594

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., a soudkyň JUDr. Jany Novákové a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M. sídlem [adresa] o odstranění stavby, k odvolání žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 23. května 2023, č. j. 8 C 39/2018-511, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se: a) ve výroku I. v části úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] mění tak, že se žaloba zamítá; jinak se v tomto výroku potvrzuje, b) ve výroku II. se mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni další částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení; jinak se v části, v níž byla žaloba zamítnuta co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náklady za zmařené místní šetření před soudem prvního stupně ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna uhradit ČR – Okresnímu soudu v Litoměřicích náklady na znalečném za zmařené místní šetření před soudem prvního stupně ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Litoměřicích náklady znalečného ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Krajskému soudu v Ústí nad Labem náklady znalečného ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Litoměřicích (dále také jako„ okresní soud“ nebo„ soud prvního stupně“) rozhodl tak, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu za zásah do vlastnického práva ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyně (výrok I.), dále žalobu v části, ve které žalobkyně požadovala uhradit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, zamítl (výrok II.). Žalobkyni uložil povinnost uhradit žalovanému náklady řízení za zmařené místní šetření ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), dále žalobkyni uložil povinnost uhradit státu náklady na znalečném za zmařené místní šetření ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), jakož i náklady za znalecký posudek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.). Žalovanému uložil povinnost uhradit státu náklady za znalecký posudek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.). A dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení (výrok VII.).

2. V odůvodnění rozsudku vyšel ze skutkových zjištění, že žalobkyně má ve společném jmění manželů (SJM) pozemek p. [číslo] na němž se nachází stavba kanalizace, jejíž vlastník je v současné době žalovaný. Kanalizace byla postavena v letech 1998 až 1999 a v roce 1999 bylo povoleno její dočasné užívání až do roku 2003. Kanalizace byla postavena v rozporu s pravomocným stavebním povolením. Žalobkyně byla opomenuta jako účastnice stavebního řízení týkající se sporné kanalizace. Stavba kanalizace oproti schválenému projektu byla posunuta a zasahuje tak na sporný pozemek parc. [číslo] to po celé jeho délce, přičemž ve stavebním povolení měla vést pouze přes sousední pozemek p. [číslo] jež se sporným pozemkem sousedí. Žalobkyně a její manžel v letech 1999 započali se stavbou rodinného domu a jejich dům je napojen na spornou kanalizaci, a kromě nich je napojeno dalších 7 domů. Žalovaný tuto stavbu převzal v roce 2016. Dále vycházel z toho, že žalobkyně postavila na svých pozemcích bazén, jenž je umístěn jinde oproti původnímu projektu v rozporu se stavebním povolením. Bazén je přímo nad spornou kanalizací, přičemž bylo zjištěno, že by se nacházel nad kanalizací i v případě, že by k posunu stavby kanalizace nedošlo. Nad spornou kanalizací na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně se nachází vzrostlé stromy. Pozemek p. [číslo] žalobkyně nabyla až v době, kdy bylo vydáno stavební povolení na stavbu kanalizace. Ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalkyně] ze dne [datum] okresní soud zjistil, že cena sporného pozemku p. [číslo] ke dni [datum], činila bez zatížení částku [částka] za m2, celý pozemek má rozlohu 209 m2 Cena za celý nezatížený pozemek činila [částka] Cena pozemku se zatížením činila [částka] za m2. Tržní hodnota věcného břemene tak k [datum] byla odhadnuta na částku [částka]. Právně okresní soud věc posoudil podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, který ukládá vlastníku pozemku povinnost strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. Sporná kanalizace byla zřízena a provozována před [datum], žalovanému jako vlastníku vodního díla svědčí legální věcné břemeno ve smyslu § 59a vodního zákona a žalobkyně má právo na náhradu za zásah do jejího vlastnického práva tím, že na jejím pozemku původně právní předchůdce žalovaného umístil vodní dílo, jež v současné době vlastní žalovaný. Pokud jde o výši náhrady, okresní soud uvedl, že žalobkyně jako vlastník nedala souhlas s výstavbou kanalizace na pozemku parc. [číslo] nebyl zjištěn žádný právní titul k umístění kanalizace. Žalobkyně navíc byla opomenuta jako účastnice stavebního řízení. Okresní soud vyšel ohledně stanovení náhrady z ceny pozemku p. [číslo] stanovené znalkyní [příjmení] [celé jméno znalkyně] v posudku ze dne [datum] Cena nezatíženého pozemku byla stanovena k [datum] na [částka], od této částky byla odečtena cena pozemku zatíženého kanalizací, tj. [částka]. Po odečtení těchto dvou částek dospěl okresní soud k částce uvedené ve výroku I. rozsudku, tedy k částce [částka] po zaokrouhlení. Tato částka je pak podle okresního soudu přiměřená a zohledňuje zásah do vlastnického práva žalobkyně k pozemku p. [číslo]. Současně odmítl názor žalovaného, že by se žalobkyni měla přiznat částka jedné poloviny částky [částka] jako hodnota věcného břemene, neboť tato částka je příliš nízká. Okresní soud tedy žalobkyni přiznal částku [částka] a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, ve zbývajícím rozsahu co do částky [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl zejména podle § 147, § 142 odst. 2 o. s. ř.

3. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání žalovaný (proti výrokům I., VI. a VII.), a namítal v něm, že žalobkyni žádná finanční náhrada za omezení vlastnického práva z důvodu existence legálního věcného břemene spočívajícího v povinnosti žalobkyně strpět za náhradu na svém pozemku předmětnou stavbu kanalizace a její užívání nenáleží a pokud ano tak pouze ve výši [částka]. Důvodem toho je, že kanalizace měla vést na pozemcích žalobkyně vždy. Pokud by byla postavena dle původního projektu, stále by vedla po pozemku žalobkyně, a to pozemku parc. [číslo] kudy měla vést v souladu s vydaným stavebním povolením. Nárok, který by žalobkyně mohla v takovém případě nárokovat, by byl maximálně v hodnotě věcného břemene v částce [částka], jak ji stanovila ve znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum] [celé jméno znalkyně]. Podle žalovaného je nesprávné vycházet při stanovení finanční náhrady žalobkyni z rozdílu hodnoty pozemků s kanalizací a bez kanalizace, když kanalizace na pozemcích žalobkyně měla být vždy a došlo pouze k jejímu nepatrnému posunu z jednoho jejího pozemku na druhý. Znalecké posudky, které stanovovaly rozdíl hodnoty pozemků s kanalizací a bez kanalizace proto nelze pro stanovení výše finanční náhrady vůbec použít. Dále uvedl, že existence ochranného pásma kanalizace dle § 23 ZoVK v tomto případě nemůže založit žalobkyni žádný nárok na náhradu škody. K tomu odkázal na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. 25 Cdo 428/2011. Podle žalovaného samotná existence kanalizace vedené v podzemí klidové části zahrady nijak neznehodnotila předmětný pozemek žalobkyně a ani ji nijak neomezila v jejím užívání. V řízení žalobkyně neprokázala, že předmětná kanalizace kontaminovala její pozemek a neprokázala, že samotné potrubí omezuje obvyklé užívání jejího pozemku. Její tvrzení, že jsou její pozemky z důvodu existence kanalizace neprodejné, je nesmyslné a nepředložila k nim žádné věrohodné důkazy. Pozemky žalobkyně se nacházejí v jedné z nejhezčích částí [obec] hned u lesoparku umožňující klidné komfortní bydlení v zeleni mimo jakoukoli dopravní zátěž a emise. Navíc je zcela nevěrohodné, že by se skutečně snažila své pozemky prodat a nepodařilo se jí to. Žalobkyně od její výstavby z předmětné kanalizace pouze těží, neboť ochranné pásmo ji doposud jinak neomezilo (dokonce v něm již postavila bazén) a žalovaný doposud neprováděl na jejím pozemku žádné práce spojené s předmětnou kanalizací, kterými by ji způsobil škodu. Předmětná kanalizace v tuto chvíli nemovitost žalobkyně pouze zhodnocuje, neboť rodinný dům žalobkyně je na tuto kanalizaci připojen namísto toho, aby byl odkázán pouze na septik či žumpu. Dále poukázal na historické souvislosti, zejm. na to, že žalovaný nebyl stavebníkem ani provozovatelem předmětné kanalizace, a tedy pochybení, která provázela stavbu předmětné kanalizace mu nelze přičítat; nevěděl o nich, ani o nich vědět nemohl. Pokud jde o způsob výpočtu náhrady podle § 59a vodního zákona, odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5820/2016 ze dne 1. 9. 2017, v němž Nejvyšší soud uvedl, že:„ Určení přiměřené kompenzace za restrikci vlastnického práva nepředstavuje otázku skutkovou, nýbrž otázku právní, jejíž řešení znalci nepřísluší, neboť právní posouzení věci náleží výhradně soudu. Náhrada za omezení vlastnického práva má být stanovena na základě úvahy soudu zohledňující veškeré konkrétní okolnosti případu, kupříkladu intenzitu restrikce, délku jejího trvání, podmínky nabytí zatíženého pozemku, skutečnost, zda již v době převodu vlastnického práva dotčená limitace oprávnění vlastníka existovala, jakož i předpokládaný vliv příslušného omezení na tržní cenu nemovitosti.“ Vzhledem k nepřiměřenosti okresním soudem stanovené náhrady žalovaný žádal, aby odvolací soud výši náhrady s ohledem na konkrétní okolnosti případu významně snížil. Dále namítal, že okresní soud nesprávně rozhodl o náhradě nákladů řízení, když měl žalovanému náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni přiznat. Navrhoval změnu napadeného rozsudku a zamítnutí žaloby za současného přiznání náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů.

4. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání rovněž žalobkyně (do výroků II., III., IV., V., VII.). Vytýkala mu nepřesvědčivost a nepřezkoumatelnost. Konkrétně namítala, že okresní soud měl stanovit výši náhrady podle vodního zákona nikoliv ke dni [datum], ale v cenách aktuálních (NS 22 Cdo 2125/2020 ze dne 28. 1. 2021). Dále namítala, že okresní soud sice uvedl výčet důkazů, ale tyto důkazy nehodnotil, nepřihlédl k tomu, že výpověď svědka [celé jméno svědka] může být nevěrohodná. Dále uvedla, že okresní soud zkreslil výpověď svědka [příjmení] [celé jméno svědka], zkreslil rozhodnutí Okresního úřadu [obec] ze dne [datum], když žalobkyně několikrát před okresním soudem zdůrazňovala, že nejde o žádné povolení k předčasnému užívání„ kanalizace“, ale pouze ke kanalizační přípojce, což z obsahu dokumentu je zcela zřejmé. Okresnímu soudu také vytkla, že ze stavebního povolení ze dne [datum] vyvodil skutková zjištění, která z něho nevyplývají. Stavba byla sice povolena na uvedených pozemcích, ale na jejich částech zasahujících ulici a okresní soud tuto zásadní skutečnost zcela pominul. Pominul, že stavba kanalizace měla vést uprostřed vozovky, tedy ulicí. Také rozporovala, že ze zprávy SČVK ze dne [datum] nevyplývá jen možnost oprav bezvýkopovým způsobem, ale jasně se zde uvádí, že nejsou vyloučeny opravy pomocí výkopů. Také ze zprávy o kontrole kamerovou prohlídkou z r. 2016 nevyplývá jen„ mírná vodorovná deformace, ale i další deformace, a další závady jako protispád“ apod. V odvolání se vyjadřovala k dalším důkazům: -ke kamerové prohlídce kanalizace z r. 2016 a z roku 2019, další 2019 a dalším důkazům ohledně technického stavu kanalizace, -odmítla znalecké posudky znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně], -nesouhlasila s postupem okresního soudu, který zamítl výslech znalců znaleckého ústavu a konfrontaci se znalkyní [příjmení] [celé jméno znalkyně], -nesouhlasila se závěrem okresního soudu, že zpráva realitní kanceláře je na„ objednávku“, -zopakovala, že stavební povolení z r. 1998 jednoznačně nařizuje stavebníkovi zbudovat trasu kanalizace uprostřed vozovky - tj. vést ji ulicí, ostatně jako všechny ostatní inženýrské sítě. Dodala, že na předmětnou kanalizaci dům žalobkyně není napojen v místech, kde kanalizace neoprávněně a nepovoleně vede, ale je napojen jako ostatní domy, a to 6 domů, nikoliv 7, tj. v ulici. Žalobkyně také stavebníkovi dostatečně za napojení zaplatila. Jako zcestné odmítla tvrzení žalovaného, že kanalizace vedoucí přes pozemek žalobkyně by ho zhodnocovala. Naopak, výrazně ho znehodnocuje, a to tak, že nikdo nemá zájem o koupi nemovitosti, kde uprostřed zahrady vede kanalizace, a to ještě vadná, kdy kanalizace je zbudována v blízkosti rodinného domu, přímo nad kanalizací jsou stavby, včetně oplocení, bazénu, velké stromy, v ochranném pásmu jsou i další drobné stavby a mnoho vzrostlých stromů. Všem zájemcům o koupi je jasné, že toto vše bude zdevastováno, vzniknou obrovské škody, a nebude moci být uvedeno do původního stavu, že se nevyhnou soudním sporům, apod. Kanalizace měla vést vozovkou, a nikoliv napříč pozemky. Za to vše nese odpovědnost nejen stavebník, ale i sám žalovaný, jeho zaměstnanci, kteří neprováděli řádnou kontrolu stavebníka při stavbě kanalizace. Dále nesouhlasila se závěrem okresního soudu, že stavba bazénu by byla v rozporu se stavebním povolením. Stavba byla podle odvolatelky řádně zkolaudována, stavební úřad vyslovil s drobnou odchylkou souhlas. Žalobkyně stavěla na svém pozemku, na rozdíl od stavebníka, který neměl souhlas nejen vlastníků pozemků parc. [číslo] ale ani stavebního úřadu, a ještě k tomu úmyslně porušil předpisy nejen občanského práva, ale i stavebního práva. Uvedla, že pokud okresní soud za přiměřenou částku měl částku [částka], a to s poukazem na stavbu ve veřejném zájmu, když stavbu využívala i žalobkyně, taková skutečnost nemůže ovlivňovat snížení náhrady, ale naopak. Okresnímu soudu dále vytkla, že přehlédl, že žalobkyně rozšířila žalobu tak, aby náhrada za omezení vlastnického práva jí byla poskytnuta i za pozemek parc. [číslo] kterého se kanalizace také dotýká. Navrhovala provedení následujících důkazů v odvolacím řízení: -důkazy uvedené v bodě 13 tohoto odvolání (tj. zpráva realitního makléře dr. [jméno] [jméno], dopisy zájemců, resp. nezájemců o koupi nemovitostí, list vlastnický pro par. [číslo] ve vlastnictví žalovaného, dopis žalovaného adresovaný Podřipské stavební společnosti ze dne [datum], vyjádření ústavu z [datum], kde se znalci ústavu vyjadřují ke znaleckému posudku Ing. [celé jméno znalkyně], zprávu Ing. [příjmení] - hydrogeologa, návrh na provedení znaleckého posudku znalcem z oboru vodních staveb), -dále výpověď svědka [příjmení] [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] - čtení z protokolů, -stavební povolení z r. 1998, -rozhodnutí Okresního úřadu [obec], referát životního prostředí z r. 1999, -důkazy uvedené žalobkyní v jejím podání ze dne [datum] - listy vlastnické, kupní smlouvy (ke zpochybnění pravdivosti posudku Ing. [celé jméno znalkyně]), -zpráva Ing. [příjmení] – hydrogeologa, -znalecký posudek Ing. [celé jméno znalkyně], dle kterého soud stanovil náhradu, -znalecký posudek ústavu [právnická osoba] a jejich vyjádření z [číslo], -výslech znalců tohoto ústavu, -znalecký posudek Ing. [jméno]. Navrhovala, aby odvolací soud žalobnímu návrhu ohledně výše náhrady za omezení jejího vlastnického práva vyhověl nebo aby rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

5. Krajský soud, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání byla podána osobami k tomu oprávněnými (§ 201 o. s. ř.), že jsou přípustná (§ 201, § 202 o. s. ř.), a že byla podána v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně, a to spolu s řízením, které jeho vydání předcházelo, a to podle § 212 o. s. ř., § 212a o. s. ř. a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1, 3 o. s. ř.) dospěl k následujícím závěrům.

6. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou k okresnímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala, aby odstranil stavbu – zaslepil stavbu kanalizace na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Roudnice nad Labem ve vlastnictví žalobkyně, případně aby zaplatil žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. V žalobě tvrdila, že žalovaný převzal dne [datum] od insolvenční správkyně Podřipské stavební společnosti spol. s r. o. mj. stavbu kanalizace v [obec] v lokalitě [ulice], zaměřením skutečného provedení stavby ze dne [datum], které provedl oprávněný zeměměřičský inženýr Ing. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že stavba kanalizace se nachází mj. na pozemku žalobkyně, stavba kanalizace byla provedena v rozporu se stavebním povolením, bez souhlasu žalobkyně (nebo jejích právních předchůdců) a jde tak o stavbu nepovolenou a neoprávněnou. Tím došlo k zásahu do jejího vlastnického práva a ke snížení hodnoty pozemku, přičemž výše škody činí [částka] dle znaleckého posudku [právnická osoba] Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že požadavek na odstranění – zaslepení stavby kanalizace, je zcela neoprávněný, protože stavba byla vybudována [právnická osoba] v letech 1998 1999, od roku 1999 do současné doby ji provozuje společnost [právnická osoba] a je na ni napojeno 7 rodinných domů, včetně domu žalobkyně a jejího manžela. Žalovaný stavbu kanalizace nabyl do své vlastnictví v březnu 2016 v rámci insolvenčního řízení [právnická osoba] s cílem zajistit její funkčnost do budoucna a převedení do vlastnictví [právnická osoba] V roce 2016 bylo zjištěno, že kanalizace je vedena přes pozemky nejen ve vlastnictví žalovaného, ale také přes pozemek parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalobkyně a jejího manžela. Po tomto zjištění se obrátil na žalobkyni s návrhem na uzavření Smlouvy o zřízení služebnosti inženýrský sítě s finanční náhradou ve výši [částka] dle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Odkazoval na ustanovení § 55 odst. 1, písm. c) a § 59a vodního zákona s tím, že vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. Z toho žalovaný dovozoval, že požadavek na odstranění stavby kanalizace je neoprávněný. Zaplacení částky [částka] žalovaný odmítl s tím, že je připraven zaplatit žalobkyni [částka] na základě smlouvy o zřízení služebnosti vedení kanalizace, protože tato částka odpovídá tomu, že vedení kanalizace žalobkyni prakticky neomezuje, neboť se nepředpokládá, že by se v místě kanalizace stavělo. V průběhu řízení žalobkyně navrhla alternativní petit v tom směru, že žalovanému bude uloženo alternativně zdržet se provozování stavby kanalizace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], a to ve lhůtě, kterou určí soud nebo na dobu do právní moci kolaudačního rozhodnutí stavby. Okresní soud tuto změnu žaloby připustil dne [datum] a po provedeném dokazování (výslechy svědků a listinném dokazování, vyhotovení znaleckého posudku v řízení ustanovenou znalkyní a místní šetření) dne [datum] okresní soud ve věci vyhlásil rozsudek.

7. Tento první rozsudek byl odvolacím soudem rozsudkem ze dne 9. 12. 2020, č. j. 95 Co 137/2020-333) potvrzen, pokud jde o zamítnutí požadavku na zdržení se provozování stavby kanalizace, resp. její odstranění, a v části finanční náhrady, a v závislých nákladových výrocích, byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc mu byla vrácena v tomto rozsahu k dalšímu řízení.

8. Odvolací soud okresnímu soudu uložil, aby se v dalším řízení znovu zabýval otázkou výše náhrady za omezení vlastnického práva podle § 59a vodního zákona, za tím účelem zejména ustanovil znalce k vypracování znaleckého posudku ke zjištění rozsahu vedení kanalizace včetně ochranného pásma na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Roudnice nad Labem a obvyklé ceny tohoto pozemku se zatížením v podobě věcného břemene a bez něj, ke dni 1. 1. 2014 (NS 22 Cdo 3631/2019). Odvolací soud dále mj. uvedl, že výši náhrady okresní soud stanoví úvahou, při které zohlední i další okolnosti případu (intenzitu omezení, délku jeho trvání, vliv omezení na tržní cenu pozemku, případně na cenu souvisejících nemovitostí jako jednoho celku) a vypořádá se s dalšími námitkami účastníků řízení (zejm. viz námitka žalovaného týkající se náhrady za ochranné pásmo).

9. Okresní soud doplnil dokazování o znalecký posudek ke stanovení výše náhrady za omezení vlastnického práva ke dni [datum] a dne [datum] vyhlásil odvoláními napadený rozsudek.

10. Usnesením ze dne [datum] odvolací soud ustanovil znalkyni [celé jméno znalkyně] k doplnění znaleckého posudku [číslo] 2019 ze dne [datum] a aby určila aktuální cenu obvyklou pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], obec Roudnice nad Labem, včetně případných součástí, a to bez zatížení sporným kanalizačním potrubím a se zatížením kanalizačním potrubím na tomto pozemku. Dne [datum] znalkyně [celé jméno znalkyně] doručila odvolacímu soudu znalecký posudek o aktuální obvyklé ceně pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], obec Roudnice nad Labem. Dne [datum] znalkyně doručila odvolacímu soudu vyjádření k vyjádření žalobkyně, v němž tato vytýkala vady znaleckého posudku.

11. Okresní soud provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci, a to na základě důkazních návrhů účastníků řízení. Vyložil, z kterých důkazů při zjištění skutkového stavu vycházel a jaký učinil závěr o skutkovém stavu a odvolací soud z něj částečně vycházel, když v odvolacím řízení doplnil dokazování o znalecké posouzení hodnoty pozemku se zatížením kanalizace a bez tohoto zatížení.

12. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem (SJM) pozemku p. [číslo] v katastrálním území Roudnice nad Labem, na tomto pozemku se nachází stavba kanalizace, jejíž vlastník je v současné době žalovaný. Kanalizace byla vybudována v letech 1998 až 1999 a v roce 1999 bylo povoleno její dočasné užívání do roku 2003. Kanalizace byla postavena v rozporu se stavebním povolením (s původní trasou), když stavba byla proti schválenému projektu posunuta a zasahuje tak na sporný pozemek, a to po celé jeho délce, přičemž ve stavebním povolení měla vést přes sousední pozemek p. [číslo] jež se sporným pozemkem sousedí. Žalobkyně a její manžel v letech 1999 započali se stavbou rodinného domu a jejich dům je napojen na spornou kanalizaci, a kromě nich jsou na kanalizaci napojeny další rodinné domy. Sporné mezi nimi bylo, zda žalobkyně věděla, či mohla vědět, kudy přesně kanalizace vede, ale tato skutečnost není rozhodující. Odvolací soud dále vyšel ze zjištění, že žalobkyně postavila na svých pozemcích bazén a z toho, že nad spornou kanalizací se nachází vzrostlé stromy.

13. V řízení bylo sporné, zda žalobkyni náleží náhrada za omezení vlastnického práva podle § 59a vodního zákona tím, že na pozemku parc. [číslo] se nachází stavba kanalizace, a pokud ano, v jaké výši, a zda je třeba tuto výši stanovit dle aktuálních cen obvyklých nebo podle náhrady odpovídající věcnému břemeni.

14. Podle ustanovení § 59a vodního zákona (ve znění od [datum]) je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.

15. Pokud jde o finanční náhradu, okresní soud v nynějším řízení dospěl k závěru, že právo na náhradu za omezení vlastnického práva žalobkyni náleží. Ke stanovení ceny obvyklé pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec], jednak bez zatížení kanalizační stokou a jednak s tímto zatížením, ke dni [datum], ustanovil znalkyni. Tato vypracovala znalecký posudek a okresní soud na základě něj - se zohledněním individuálních okolností - uzavřel, že výše náhrady činí [částka].

16. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2125/2020 ze dne 28. 1. 2021 (po rozhodnutí odvolacího soudu v této věci) dovodil, že v řízeních týkajících se vlastnického práva, kdy je soudem přiznávána určitá forma kompenzace (ať už za omezení vlastnického práva, anebo je určována např. výše přiměřené náhrady v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví) je nezbytné, aby soud při stanovení výše této náhrady vycházel vždy z cen pokud možno nejaktuálnějších vzhledem k době vydání rozhodnutí. Při stanovení přiměřené náhrady se proto přihlíží především k cenám, za něž by byly v daném místě a čase v souladu s nabídkou a poptávkou prodány nemovitosti obdobných kvalit (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2002, sp. zn. 22 Cdo 885/2001, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck (dále jen„ Soubor“ pod č. C [číslo]), a náhrada tak musí vyjadřovat cenu závislou nejenom na konstrukci a vybavení, ale i na poptávce a nabídce v daném místě a čase (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2001, sp. zn. 22 Cdo 356/2000, uveřejněný v Souboru pod č. C 110). Pro účely rozhodování soudů v konkrétních řízeních je pak pro určení přiměřené náhrady rozhodující cena nemovitostí v době jejich vypořádání (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1927/2004, uveřejněný v Souboru pod č. C [číslo]). Citovaná rozhodnutí dovolacího soudu byla sice přijata ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v nich uvedené závěry týkající se nezbytnosti použít pro rozhodnutí aktuálních cen lze ovšem obecně vztáhnout na všechny obdobné typy řízení, ve kterých je soudem stanovována náhrada za omezení či zbavení vlastnického práva, řízení o zaplacení náhrady za omezení vlastnického práva podle § 59a vodního zákona nevyjímaje.

17. S ohledem na tuto skutečnost odvolací soud ustanovil znalkyni ke zjištění aktuálních cen ohledně pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], a to bez zatížení sporným kanalizačním potrubím a se zatížením kanalizačním potrubím na tomto pozemku. Ze znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] odvolací soud zjistil, že aktuální cena obvyklá pozemku [číslo] v k. ú. [obec], obec Roudnice nad Labem, bez zatížení kanalizací činí [částka], se zatížením kanalizací [částka]. Rozdíl tedy činí [částka].

18. K výši náhrady podle § 59a vodního zákona Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 22 Cdo 213/2021, mj. uvedl, že určení přiměřené kompenzace za restrikci vlastnického práva nepředstavuje otázku skutkovou, nýbrž otázku právní (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3012/2012, potažmo rozsudek ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1425/2014 (dostupné na [webová adresa])), jejíž řešení znalci nepřísluší (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2007, sp. zn. 22 Cdo 3035/2006, nebo rozsudek ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 28 Cdo 4229/2008 (dostupné na [webová adresa])), neboť právní posouzení věci náleží výhradně soudu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2422/2016 (dostupné na [webová adresa])). To nicméně neznamená, že soud nemůže v návaznosti na zjištěné skutkové okolnosti a při zohlednění veškerých pro daný případ relevantních kritérií v rámci svých úvah uplatnit coby východisko též znalecké posouzení hodnoty pozemku či zjištění obvyklého nájemného; nemůže ovšem určení výše náhrady přenechat bezvýhradně znalci (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5820/2016 (dostupný na [webová adresa])).

19. V rámci úvah a právním závěru o přiměřené náhradě za omezení vlastnického práva odvolací soud vyšel z toho, že smyslem a účelem právní úpravy § 59a vodního zákona je jednorázové vyřešení vztahů vlastníka pozemku a vlastníka stavby za jednorázovou náhradu, která má kompenzovat omezení vlastníka pozemku, a to jednou pro vždy (směrem do budoucnosti„ pro futuro“ od [datum]). Výše náhrady je limitována na straně jedné tzv. holým vlastnictvím, kdy náhrada za takovéto omezení vlastnického práva se blíží hodnotě pozemku, na druhé straně je limit dán plným vlastnictvím, kdy vlastník pozemku není nijak omezen a může s pozemkem volně nakládat, bez omezení, a náhrada se bude blížit nule. O žádný z těchto limitních případů v dané věci nejde. Výše náhrady se tedy musí pohybovat někde mezi uvedenými hranicemi. Existencí kanalizace vznikají na straně žalobkyně jako vlastníka pozemku (nová) omezení, jakož i nové povinnosti. Je omezena co do změny účelu užívání pozemku, je omezena co do terénních úprav, stavební činnosti, další kultivace zahrady (např. výsadbou stromů, apod.), když je povinna se těchto činností zdržet. Kromě těchto povinností – pokud by stavby (jakkoliv stavebním úřadem povolené) či stromy kanalizaci ohrožovaly, bude mít povinnost učinit taková opatření, aby výkon práva žalovaného vyplývající z existence kanalizace jako vodního díla nebyl rušen. Z omezení žalobkyni vyplývají další povinnosti – umožnit za účelem provozu a provádění údržby kanalizace vstup a vjezd nejen na přímo dotčený pozemek, ale v případě potřeby i na jiné na pozemky, těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu (§ 60 vodního zákona). Kanalizací, a tedy shora uvedenými omezeními či povinnostmi, je navíc dotčena nikoliv zanedbatelná část pozemku [číslo] ale prakticky celý pozemek – kanalizace vede zhruba po celé jeho délce uprostřed (a zasahuje na další pozemek parc. [číslo] který však nebyl předmětem řízení) (viz Zaměření kanalizace na č. l. 7 spisu). Na straně druhé žalobkyně v běžném užívání pozemku – zahrady omezena významně není.

20. Omezení vlastníka či jeho povinnosti budou působit trvale (i ve vztahu k případnému dalšímu vlastníku), a tomu musí odpovídat výše poskytnuté jednorázové náhrady. Skutečnost, že existence kanalizace přináší žalobkyni výhody v podobě jejího využívání sama o sobě tolik významná není, neboť se náhrada poskytuje za omezení jejího vlastnického práva k pozemku. Stejně tak není rozhodující úvaha, že by byly pozemky žalobkyně zatíženy stejně, i kdyby k posunu kanalizace v rozporu se stavebním povolením nedošlo. Rozhodující je stav, jaký je, resp. jaký byl zjištěn, nikoliv stav, který by mohl být.

21. Stavba kanalizace byla vybudována v konkrétní trase přes pozemek parc. [číslo] bez souhlasu a vědomí žalobkyně, když byla žalobkyně jako vlastník pozemku opomenuta ve stavebním řízení. Tato okolnost však není natolik významná, aby výrazně ovlivňovala (zvyšovala) výši náhrady ve prospěch žalobkyně, protože konkrétní vedení kanalizace bylo zjištěno v roce 2016 a žalobkyni tedy kanalizace do té doby co do užívání pozemku nijak neomezovala (žalobkyni kanalizace nebránila ve stavbě bazénu, který se nachází nad kanalizací, jakož jí nebránila ani ve výsadbě stromů, nyní vzrostlých).

22. Náhrada za omezení vlastnického práva se zohledněním individuálních okolností nemůže v tomto případě dosahovat hodnoty pozemku, protože tak výrazné omezení vlastnického práva nenastalo. Žalobkyni nezůstalo jen holé vlastnictví, pozemek může i se stavbou kanalizace nadále užívat. Na druhé straně výše náhrady za omezení vlastnického práva nemůže být zanedbatelná, protože je třeba přihlédnout k omezením či povinnostem spojeným s kanalizací. Výše náhrady tak může dosahovat max. poloviny ceny obvyklé dotčeného pozemku.

23. V konkrétním případě tak výše náhrady za omezení vlastnického práva může činit do 50 % z částky [částka], která byla zjištěna znaleckým posudkem [celé jméno znalkyně], tj. do [částka] Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyní (původně) požadovaná částka [částka] je částkou zcela přiměřenou, která má vyvážit omezení jejího vlastnického práva (jde o 49 % ceny obvyklé pozemku dle znaleckého posudku a blíží se max. ceně, která by mohla být žalobkyni poskytnuta). Tato částka se pak podstatně neliší od rozdílu bez zatížení sporným kanalizačním potrubím a se zatížením kanalizačním potrubím na tomto pozemku dle znalkyně ve výši [částka].

24. Namítal-li žalovaný, že žalobkyni žádná finanční náhrada za omezení vlastnického práva nenáleží, případně jen ve výši [částka], protože kanalizace měla vést na pozemcích žalobkyně vždy, tato námitka je nedůvodná, protože v řízení byla rozhodnou skutečností, že vedení kanalizace přes pozemek parc. [číslo] bylo provedeno bez souhlasu a vědomí vlastníka, a byly splněny podmínky § 59a vodního zákona k poskytnutí náhrady v uvedené výši.

25. Pokud dále namítal, že existence ochranného pásma kanalizace dle § 23 ZoVK nemůže založit žalobkyni žádný nárok na náhradu škody (odkazuje na judikaturu NS 25 Cdo 428/2011), odvolací soud této námitce nepřisvědčil, neboť předmětem řízení je nárok podle § 59a vodního zákona a ten je v zákoně normován od [datum]. V době odkazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu tedy neplatil a Nejvyšší soud se k němu tedy v době svého rozhodnutí ([datum]) nevyjadřoval.

26. Jestliže se žalovaný – prostřednictvím námitky o stanovení náhrady za věcné břemeno – domáhal použití oceňovacích předpisů, odvolací soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 213/2021, v němž se mj. uvádí, že použití oceňovacích předpisů je (v těchto případech) také možné, avšak nejedná se o primární způsob rozhodný pro vyčíslení náhrady za omezení vlastnického práva v těchto věcech. Primárně soud vychází ze skutkových okolností případu a posuzuje intenzitu naplnění jednotlivých kritérií zmiňovaných judikaturou, případně kritérií jiných či dalších, která si s ohledem na konkrétní okolnosti případu sám zvolí. V dané věci tedy odvolací soud oceňovací předpisy neaplikoval, protože jako rozhodující kritéria zvolil možnost užívání předmětného pozemku a omezení žalobkyně v užívání, jakož i nezbytnost údržby stavby kanalizace s možnými stavebnětechnickými zásahy do pozemku a stavby nad kanalizací umístěného bazénu. To vše v porovnání s tržním ohodnocením ceny pozemku se zatížením kanalizací a (podružně) bez tohoto zatížení.

27. Pokud žalobkyně namítala nesprávnost skutkových závěrů okresním soudem, tyto námitky (vyjma potřeby provést ocenění dle aktuálních cen), včetně navržených důkazů, nepovažoval odvolací soud za podstatné. Z hlediska § 59a vodního zákona okresní soud skutkový stav v nezbytném rozsahu zjistil. Vzhledem k tomu důkazní návrhy žalobkyně odvolací soud jako nadbytečné zamítl.

28. Zamítl také návrhy na dokazování uplatněné při jednání před odvolacím soudem dne [datum] v podobě stanovisek [právnická osoba] ze dne [datum], protože první stanovisko se týkalo renty (takový důkaz je nejen nadbytečný, ale i v odvolacím řízení nepřípustný), ve druhém je pak zpochybňován závěr znalkyně o ceně pozemku zatíženého kanalizací, zatímco závěr o ceně obvyklé pozemku kanalizací nezatíženého je potvrzován. A právě z ceny pozemku nezatíženého kanalizací odvolací soud vycházel. Takový důkaz je tedy zjevně nadbytečný. Nepřípustným byl pak důkaz v podobě informace o prodejnosti nemovitých věcí společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], neboť jde o nepřípustnou novotu, když žalobkyni nic nebránilo závěr o znehodnocení nemovitostí prokázat již před okresním soudem (sám jednatel ve sdělení uvádí, že od r. 2017 do současnosti se nepodařilo najít skutečného zájemce; tedy již v roce 2017, popř. v několika málo letech následujících mohl být tento závěr učiněn, nikoliv v roce 2024).

29. Jestliže okresnímu soudu žalobkyně vytýkala, že přehlédl, že rozšířila žalobu tak, aby náhrada za omezení vlastnického práva jí byla poskytnuta i za pozemek parc. [číslo] kterého se kanalizace také dotýká, odvolací soud považuje tuto námitku za nedůvodnou.

30. Podle § 95 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo.

31. Podle § 95 odst. 2 o. s. ř. soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení.

32. Usnesení o změně žaloby není třeba účastníkům doručovat, pokud byli přítomni při jednání, při němž k rozhodnutí došlo. Vůči tomuto usnesení není odvolání přípustné. Předmětem odvolacího řízení do rozhodnutí ve věci samé však může být i posouzení, zda o návrhu na změnu žaloby bylo rozhodnuto správně, nebyla-li změna žaloby připuštěna (III. ÚS 356/22) (viz komentář k § 95 o. s. ř. SVOBODA, K. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2022).

33. V dané věci z protokolu o jednání ze dne [datum], odvolací soud zjistil, že návrh na změnu (rozšíření) žaloby okresní soud usnesením ze dne [datum] zamítl. V odůvodnění rozsudku pak uvedl, že návrh na rozšíření žaloby zamítl proto, že spor trvá od roku 2018 a rozšíření žaloby by již tak dlouhé řízení prodloužilo, když soud měl při jednání dostatek podkladů, aby řízení mohl skončit. Pokud chtěla žalobkyně rozšířit žalobu, měla tak učinit již v odvolacím řízení či bezprostředně po něm. Rozšíření žaloby bylo žalobkyní uplatněno více než 5 let po zahájení řízení za situace, kdy bylo provedeno v podstatném rozsahu dokazování a kdy tedy připuštěním změny žaloby by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Zamítnutí změny žaloby okresním soudem bylo tedy správné a rovněž procesní postup okresního soudu byl prostý vad, když nedoručil písemné vyhotovení usnesení účastníkům řízení, protože tito byli přítomni při jednání.

34. Shora uvedené se přiměřeně vztahuje také na změnu žaloby, kterou učinila žalobkyně v rámci odvolacího řízení při ústním závěrečném návrhu dne [datum], kdy se touto změnou domáhala částky [částka] nebo částky v podobě renty ve výši [částka] ročně od podání žaloby. Takovou změnu žaloby odvolací soud nepřipustil, protože by žalobkyně co do jednorázové částky nebyla úspěšnější, když odvolací soud pokládá částku [částka] za zcela přiměřenou, neboť tato výše odpovídá téměř jedné polovině ceny obvyklé pozemku, konkrétně 49 % jeho obvyklé hodnoty. A ve vztahu k požadované roční rentě by muselo být provedeno další dokazování, jemuž brání jednak překážka v podobě koncentrace řízení (viz protokol o jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum], čl. 63, srov. NS 29 Cdo 3084/2011) a jednak by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu (§ 95 odst. 2 o. s. ř.).

35. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. Nárok žalobkyně je dán co do jistiny. Důvodným je rovněž i nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení v požadované výši 8,05 % ročně, a to od [datum] do zaplacení. Žalovanému byla dne [datum] doručena žaloba (jako výzva k plnění, předchozí výzva žalobkyně se týkala odstranění stavby), žalovaná měla podle § 1958 odst. 2 o. z. plnit ve lhůtě bez zbytečného odkladu, tj. dne [datum]. Ode dne následujícího, tj. od [datum], byla se zaplacením v prodlení.

36. Podle § 261a odst. 2 o. s. ř. platí, že neobsahuje-li rozhodnutí soudu určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené rozhodnutím je třeba splnit do tří dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí.

37. S ohledem na uvedené závěry se odvolací soud dále nezabýval námitkami odvolatelky týkající se vlivu kanalizace na hodnotu dalších nemovitostí a jejich neprodejnosti.

38. Odvolací soud tedy rozsudek ve výroku I. v části požadovaného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl. Ve zbývající části tohoto výroku, tj. co do uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, vč. lhůty k plnění, podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

39. Pokud jde o výrok II. rozsudku okresního soudu, odvolací soud změnil podle § 220 o. s. ř. tento výrok tak, že přiznal žalobkyni vůči žalovanému další částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. V části, v níž byla žaloba zamítnuta co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], tento výrok podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

40. V důsledku (byť částečné) změny napadeného rozsudku rozhodoval odvolací soud opětovně o náhradě nákladů řízení.

41. Žalobkyni náleží povinnost k náhradě separovaných nákladů, v souladu s § 147 odst. 1 o. s. ř., z důvodů zmařeného místního šetření, které – jak vyplývá ze spisu – bylo nařízeno na [datum] k ohledání sporného pozemku za účasti znalkyně. Žalobkyně nezajistila možnost vstupu na sporný pozemek, jenž se nachází na její zahradě a k němuž se při místním šetření nebylo možné dostat. Místní šetření nemohlo být provedeno a muselo se znovu opakovat dne [datum]. [příjmení] [částka] se skládá z odměny advokáta za jeden úkon právní služby ve výši [částka] podle § 7, ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) a. t. a jednoho režijního paušálu po [částka], částky [částka], představující náhradu za ztrátu na cestě, cestovné ve výši [částka] (cesta osobním vozem [obec] – [obec] a zpět celkem 101 km) a DPH.

42. Obdobně žalobkyni náleží povinnost uhradit náklady státu za uhrazené náklady znalkyně ve výši [částka] za účast na místním šetření.

43. O nákladech státu v souvislosti se znalečným rozhodl odvolací soud podle § 148 o. s. ř., když žalovaný byl v řízení procesně neúspěšný. V řízení před okresním soudem činily náklady státu na znalečné [částka], avšak žalovaný uhradil zálohu [částka], a náklady tak činily [částka]. V řízení před odvolacím soudem činily náklady na znalečné [částka] (dle usnesení ze dne 31. 1. 2024, č. j. 95 Co 125/2023-582).

44. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž žalobkyně nebyla procesně úspěšná v požadavku na odstranění kanalizace, zatímco byla převážně úspěšná co do zaplacení náhrady za omezení vlastnického práva (procesní neúspěch žalobkyně v podobě zamítnutí částečného úroku z prodlení na tomto závěru nic nemění, neboť se jednalo o neúspěch nepatrný). V řízení před Nejvyšším soudem žalobkyně procesně úspěšná nebyla, když její dovolání bylo odmítnuto, a proto jí náhrada nákladů řízení před dovolacím soudem nenáleží.

45. Požadavkem žalobkyně na vrácení soudního poplatku zaplaceného k výzvě okresního soudu dvakrát z odvolání se bude zabývat soud prvního stupně (§ 6a odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).

46. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když odvolací soud neshledal podmínky pro její prodloužení.

Poučení