8 C 49/2014- 1090

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] se sídlem [adresa žalované] zastoupená [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], advokátem se sídlem [adresa] o: nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Okresní soud v Šumperku nahrazuje projev vůle České republiky – [anonymizována tři slova] k uzavření této smlouvy o převodu nemovité věci: Česká republika – [název žalované] [IČO] [ulice a číslo] [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ převodce“) a [celé jméno žalobce], narozen dne [datum] [ulice a číslo] [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku ve smyslu ust. § 11a a násl. zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen „ zákon o půdě“), tuto smlouvu o převodu nemovitých věcí

I. Touto smlouvou se převodce zavazuje převést na nabyvatele vlastnické právo k nemovitým věcem – pozemkům (dále jen„ pozemky") specifikovaným v čl. II. této smlouvy, vč. jejich součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a tyto pozemky nabyvateli odevzdat a nabyvatel se zavazuje pozemky ve stavu, v jakém se ke dni podpisu této smlouvy nacházejí, převzít a poskytnout za ně protiplnění způsobem uvedeným v čl. V. této smlouvy. Podle vyhlášky č. 316/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, v platném znění, činí hodnota pozemků specifikovaných v čl. II. této smlouvy [anonymizována dvě slova] Kč.

II. Převodce je ve smyslu zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen„ zákon o SPÚ“), příslušný hospodařit s následujícími pozemky nacházejícími se v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsanými v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví]: - pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra] – trvalý travní porost; - pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra] – trvalý travní porost.

III. Předmětem převodu dle této smlouvy jsou pozemky nacházejícími se v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví]: - pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra] – trvalý travní porost; - pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra] – trvalý travní porost. (všechny shora uvedené pozemky jsou dále označovány jen jako„ převáděné pozemky“).

IV. Nabyvatel má vůči převodci nárok na převod jiného pozemku dle zákona o půdě a tento nárok uplatňuje na základě: - Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]; - Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]; - Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]; a - Dohody o vyčíslení restitučního nároku (dle §18a zákona č. 229/91 Sb.) ze dne [datum] ve znění jejího dodatku ze dne [datum].

V. Ve smyslu ust. § 14 odst. 5 zákona o SPÚ započte převodce na úhradu hodnoty převáděných pozemků všechny nároky, které má nabyvatel podle zákona o půdě vůči státu a jejichž uspokojení je příslušný zajistit převodce. Převodce je oprávněn započítat na úhradu kupní ceny i jiné pohledávky nabyvatele vůči státu, u kterých je příslušný k plnění. S ohledem na skutečnost, že hodnota převáděných pozemků stanovená dle čl. I. odst. 2 této smlouvy je nižší, než činí celková výše nároků nabyvatele vůči převodci (z nároků uvedených v čl. IV. této smlouvy), budou na úhradu převodní hodnoty použity veškeré zbývající nároky nabyvatele evidované převodcem dle § 11 ve výši [částka] a ve zbytku budou použity nároky dle § 18a zákona č. 229/1991 Sb. ve výši [částka]).

VI. Vlastnické právo k převáděným pozemkům dle čl. II. této smlouvy přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Návrh na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí podá u příslušného katastrálního úřadu nabyvatel.“

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 481.359 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal nahrazení projevu vůle žalované, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“). V souvislosti se shora uvedeným má žalobce nárok na převod jiných pozemků ve vlastnictví státu dle ust. § 11a a násl. zákona o půdě jako náhrady za pozemky, které dle citovaného zákona nelze vydat. Současně pak má žalobce nárok i na náhradu za nevydaný živý a mrtvý inventář, a to ve smyslu ust. § 20 zákona o půdě. Nárok žalobce na bezúplatný převod náhradních pozemků vyplývá z dále uvedených rozhodnutí žalovaného a též jeho právního předchůdce, Ministerstva zemědělství České republiky – [pozemkový úřad] (dále jen„ zamítavá rozhodnutí“). V důsledku vydání zamítavých rozhodnutí se žalobce, resp. jeho právní předchůdkyně, paní [jméno] [příjmení], nestal vlastníkem řady pozemků, specifikovaných v dále uvedených zamítavých rozhodnutích (dále jen„ nevydané pozemky“). Nároky žalobce vyplývají z (I) rozhodnutí tehdejšího Okresního úřadu [obec] – Referátu okresního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], na základě kterého byl dle sdělení Pozemkového fondu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vyčíslen nárok žalobce na celkovou částku [částka]; dále pak z (II) rozhodnutí Ministerstva zemědělství – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [číslo], s vyčíslením restitučního nároku za nevydané pozemky ve výši [částka]; z (III) rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], ve výši [částka]; z ([příjmení]) rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], ve výši [částka]. Další nároky žalobce souvisí s uspokojením restitučního nároku vyplývajícího z (V) Dohody o vyčíslení restitučního nároku – náhrady za živý, mrtvý inventář a zásoby ze dne [datum], a to ve znění dodatku ze dne [datum] v úhrnné částce [částka] (tj. [částka] + [částka]). V části uvedených nároků byly žalobci poskytnuty náhradní pozemky, přičemž žalobce ke dni podání této žaloby nadále eviduje nároky popsané dále. Žalobce k datu podání této žaloby disponuje vůči žalovanému následujícími oprávněnými a dosud nevypořádanými nároky (jak přímými, tak zděděnými), přičemž listiny, z nichž tyto nároky vyplývají, předkládá za důkazy: Rozhodnutí Okresního úřadu [obec] – Referátu okresního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], na základě kterého má žalobce ve smyslu ust. § 11 zákona o půdě vůči žalovanému dosud nevypořádanou pohledávku ve výši [částka], potvrzené Pozemkovým fondem České republiky prostřednictvím dopisu ze dne [datum]; Rozhodnutí Ministerstva zemědělství – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [číslo], které nabylo právní moci dne [datum], na základě kterého má žalobce ve smyslu ust. § 11 zákona o půdě vůči žalovanému dosud nevypořádanou pohledávku ve výši [částka]; Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], na základě kterého má žalobce ve smyslu ust. § 11 zákona o půdě vůči žalovanému dosud nevypořádanou pohledávku ve výši [částka]; Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], na základě kterého má žalobce ve smyslu ust. § 11 zákona o půdě vůči žalovanému dosud nevypořádanou pohledávku ve výši [částka]; Dohoda o vyčíslení restitučního nároku – náhrady za živý, mrtvý inventář a zásoby ze dne [datum], na základě které má žalobce vůči žalovanému dosud nevypořádanou pohledávku ve výši [částka]; Dodatek ze dne [datum] k Dohodě o vyčíslení restitučního nároku – náhrady za živý, mrtvý inventář a zásoby ze dne [datum], na základě kterého má žalobce vůči žalovanému další nevypořádanou pohledávku ve výši [částka]. Výše právě uvedených nevypořádaných nároků činila ke dni podání žaloby celkem [částka]. Za nevydané pozemky a stejně tak za nevydaný živý a mrtvý inventář přísluší žalobci náhrada. Žalobce z toho důvodu požádal v období od podzimu 2012 do současnosti o bezúplatný převod řady pozemků s tím, že jeho nároky byly z části vypořádány. V této souvislosti se žalobce účastnil veřejných nabídek na převod pozemků zveřejněných žalovaným, resp. jeho právním předchůdcem, Pozemkovým fondem České republiky. Obranou žalovaného v obdobných soudních sporech bývá tvrzení, že žalovaný je oprávněn převádět náhradní pozemky pouze v rámci výběrových řízení, a proto by žaloba měla být zamítnuta. Tento argument žalovaného však neobstojí, neboť Nejvyšší soud České republiky (dále jen„ NS ČR“) ve svém rozsudku ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 (dále jen„ rozsudek NS ČR“), dospěl k závěru, že:„ (...) nepovažuje za udržitelné nadále obecně vázat důvodnost žaloby na uložení povinnosti uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky žalovaného (Pozemkového fondu České republiky).“ V rozsudku NS ČR se dále uvádí, že žalovaný má zákonnou povinnost náhradní pozemky převádět, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby bylo možné poskytnout náhradu co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob v co možná nejkratší době. Řádné plnění povinností žalovaného k převodu náhradních pozemků přitom dle rozsudku NS ČR zcela evidentně nezaručuje ani postup dle ust. § 11a zákona o půdě, a to zejm. z toho důvodu, že je běžnou praxí žalovaného do veřejných nabídek žádné adekvátní pozemky nezařazovat. Rozsudek NS ČR rovněž potvrdil, že navzdory několikaleté ustálené judikatuře nejvyšších soudů žalovaný nadále často upřednostňuje převody nemovitých věcí na třetí osoby podle zvláštních právních předpisů na úkor uspokojování nároků osob oprávněných dle zákona o půdě, přičemž NS ČR považuje tento postup za nesprávný a v této souvislosti uvádí, že:„ Při neexistenci zvláštních ustanovení v zákoně č. 229/1991 Sb. lze aplikací obecných právních předpisů dospět i k závěru, že pokud potvrzením nároku vzniká žalovanému zákonná povinnost uvést ve veřejné nabídce takové pozemky, které by odpovídaly nárokům osob oprávněných, je nutno uvažovat i tom, že neučiní-li tak, může se ocitnout v prodlení ve smyslu § 563 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Z ústavního principu rovnosti totiž vyplývá, že jestliže pro obecného dlužníka platí, že se musí zdržet jednání mařících uspokojení věřitele, pak stát, jako dlužník, rovněž nesmí mařit uspokojování věřitelů z pohledávek, jejichž existence byla potvrzena rozhodnutím orgánu veřejné moci (viz výše citovaný nález, sp. zn. III. ÚS 495/02, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05, veřejnosti též dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu, http://nalus.usoud.cz). Dovolací soud si je vědom toho, že zákon předpokládá jistou cestu vypořádání nároků osob oprávněných (prostřednictvím veřejných nabídek), avšak žalovaný musí tímto způsobem nabízet adekvátní pozemky takovým způsobem, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům a k takovému postupu, který by bylo možno označit za liknavý, či dokonce svévolný. Je jen věcí žalovaného, aby měl technicky řádně zpracována data o pozemcích, jež může nabízet k převodu, a aby k příslušným nabídkám přistupoval bez prodlení. Nesnáze při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních právních předpisů nesmí státní orgán přesouvat na osoby oprávněné a nemůže těmito těžkostmi - ať už jsou jakéhokoliv charakteru - odůvodňovat nedostatky ve svém postupu.“ NS ČR ve svém rozsudku dále dovodil, že v důsledku výše uvedeného jsou osoby oprávněné k převodu náhradních pozemků diskriminovány, neboť proti takovýmto praktikám žalovaného nemají, jak se bránit, a namísto toho jsou nuceni vyčkávat, až (zda) žalovaný přikročí k plnění svých zákonných povinností. Rozsudek NS ČR pak uzavírá, že jediným způsobem, jak se mohou osoby oprávněné domoci splnění svých nároků, je podání žaloby na uložení povinnosti žalovaného uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních pozemků. Na základě výše uvedeného lze tedy dle žalobce mít za prokázané, že k převádění náhradních pozemků na oprávněné osoby nedochází v důsledku liknavého a nedůsledného postupu žalovaného řádně a včas. Trvat za této situace na podmínce předchozího zahrnutí nárokovaných pozemků do veřejné nabídky žalovaného, což byl v minulosti častý argument žalovaného, považuje žalobce za současné situace za protizákonné (více viz citace níže). S ohledem na dlouholetý liknavý, svévolný, či dokonce protizákonný postup žalovaného při vydávání pozemků oprávněným osobám je dle žalobce zřejmé, že podání žaloby je v dané věci jedinou možností, jak se domoci uspokojení svého nároku. Závěry žalobce potvrzuje zejm. výše uvedený citovaný rozsudek NS ČR (sp. zn. 31 Cdo 3767/2009), jež do značné míry vychází zejm. z nálezu Ústavního soudu České republiky (dále jen„ ÚS ČR“) ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, nálezu ÚS ČR ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05, či nálezu ÚS ČR ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05. Konstantnost judikatury v této věci pak potvrzuje i nález ÚS ČR ze dne 1. 10. 2010, sp. zn. I. ÚS 125/10, ve kterém ÚS ČR výslovně uvedl, že:„ V rozsudcích odvolacího a dovolacího soudu je zastáván názor, že i když právo oprávněné osoby na převod pozemků lze realizovat prostřednictvím žaloby na vydání konkrétních pozemků, může k tomu dojít jen tehdy, pokud jde o pozemek, nabídnutý ve veřejné nabídce. Tu Ústavní soud uvádí, že by sice tento závěr mohl platit i v řešeném případě, leč jen tehdy, pokud by byl Fond své zákonné povinnosti řádně plnil. Odkaz na tento právní názor však nemůže sloužit k legitimování takového postupu při přidělování náhradních pozemků, který by byl (nahlíženo z objektivního pohledu) svévolný nebo diskriminující. Libovůle či liknavost při přidělování pozemků je protiprávní a protiprávnímu jednání nelze poskytnout soudní ochranu. Ústavní soud rovněž připomíná, že z ústavního zákazu odepření spravedlnosti vyplývá povinnost obecných soudů vyplňovat mezery v zákonech tam, kde by opak vedl k faktické nevymahatelnosti nároku. Žaloba domáhající se vydání konkrétního pozemku (ačkoliv nárok na vydání konkrétního pozemku nelze z právní úpravy bezprostředně dovodit) může potom představovat možný prostředek obrany proti libovůli.“ Dne [datum] byla u právního předchůdce žalovaného, Pozemkového fondu České republiky (dále souhrnně jen„ žalovaný“) podána žádost o převod pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra] – orná půda, nacházejícího se v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] (dále jen„ pozemek [část obce]“) ve smyslu ust. § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (...), v platném znění. Dne [datum] byl žalobci doručen přípis žalovaného s informací, že o převod pozemku [část obce] požádalo více osob, spolu s výzvou k podání nabídky kupní ceny na uzavření smlouvy. Dne [datum] tedy žalobce v souladu s výzvou žalovaného podal nabídku kupní ceny na pozemek [část obce] ve výši [částka]. Jelikož nejvyšší nabídku kupní ceny učinil právě žalobce, zahájilo [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] přípravy k realizaci kupní smlouvy. Dne [datum] však bylo žalobci doručeno oznámení žalovaného o probíhajícím soudním řízení ohledně pozemku [část obce], ve kterém se uvádí, že se pozemek [část obce] stal předmětem soudního sporu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], přičemž dne [datum rozhodnutí] bylo rozsudkem tohoto soudu rozhodnuto, že pozemek [část obce] náleží žalobcům. Dne [datum] byla žalobci doručena odpověď žalovaného na jeho e-mailovou zprávu ze dne [datum] ohledně pozemku [část obce]. V odpovědi žalovaný uvádí, že jelikož nebylo na pozemek [část obce] vydáno žádné předběžné opatření, má žalobce i nadále právo na uzavření smlouvy o převodu tohoto pozemku. Následně tedy bylo žalobci doručeno sdělení žalovaného ze dne [datum] k uzavření kupní smlouvy spolu s návrhem této smlouvy. Smlouva o převodu pozemku pak byla uzavřena dne [datum], přičemž návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce byl učiněn dne [datum]. Navzdory výše uvedenému však byl dne [datum] žalobci doručen přípis [stát. instituce] (dále jen„ katastrální úřad“) ze dne [datum], přičemž přípis mylně uvádí rok [rok], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], ohledně seznámení se s podklady rozhodnutí. Žalobci bylo přípisem oznámeno, že vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí nelze provést z důvodu vydaného předběžného opatření učiněného dne [datum], v důsledku čehož se stal návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ohledně pozemku [část obce] ve prospěch žalobce neúčinným. V reakci na nastalou situaci zaslal žalobce žalovanému dopis, ve kterém jej informuje o možném vzniku škody z důvodu ušlého zisku, neboť ohledně pozemku [část obce] uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Jelikož však v důsledku výše uvedených okolností bylo zřejmé, že s největší pravděpodobností dojde ke zmaření plánované transakce, informoval žalobce žalovaného o širších souvislostech spolu s žádostí, aby žalovaný za účelem odvrácení této hrozící škody (škoda přesahující částku [částka]) nabídl žalobci k převodu za pozemek [část obce] jinou adekvátní náhradu. Žalobce rovněž informoval žalovaného o tom, že se nezamýšlí o pozemek [část obce] soudit, ale naopak má zájem hrozící škodu odvrátit jiným vhodnějším způsobem. Dne [datum] podal žalovaný na katastrálním úřadu odvolání proti jeho rozhodnutí ohledně nepovolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ohledně pozemku [část obce] (ve skutečnosti však nemohlo jít o odvolání, neboť rozhodnutí nebylo v té době ve věci dosud vydáno;„ odvolání“ žalovaného bylo pouhou reakcí na přípis katastrálního úřadu ze dne [datum]; rozhodnutí ve věci vydal katastrální úřad až dne [datum], viz níže). Dne [datum] zaslal žalobce katastrálnímu úřadu ve stanovené lhůtě své vyjádření k jeho přípisu ze dne [datum], ve kterém uvádí, že s postupem katastrálního úřadu nesouhlasí, a to z následujících důvodů. Smlouvu o převodu pozemku [část obce] podepsal žalobce dne [datum] a žalovaný dne [datum]. Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl žalovaným podán dne [datum], tedy podstatně dříve, než došlo k omezení dispozic s pozemkem [část obce]. Dne [datum] však katastrální úřad vydal rozhodnutí, kterým se návrh na vklad vlastnického práva a práva věcného břemene do katastru nemovitostí ohledně pozemku [část obce] zamítá. Několik následujících měsíců pak probíhala mezi žalobcem a žalovaným komunikace ohledně narovnání vzniklé situace, která však nevyústila v žádné uspokojivé řešení. Jelikož se situace stala pro žalobce nadále neúnosnou (žalobce nemá jistotu, zda se vlastníkem pozemku [část obce] vůbec kdy stane, avšak navzdory tomu má ve prospěch pozemku [část obce] blokovány své restituční nároky ve výši [částka] přičemž současně přichází o možnost pozemek [část obce] prodat třetí osobě, se kterou uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí kupní), zaslal žalobce dne [datum] žalovanému dopis, prostřednictvím kterého žádá o osobní setkání za účelem vyřešení nastalé situace s tím, že nedojde-li k vyřešení problému do konce měsíce ledna, je žalobce rozhodnut od smlouvy o převodu pozemku [část obce] odstoupit a následně uplatnit nárok na náhradu vzniklé škody. Vzhledem k tomu, že žalovaný situaci dále neřešil, zaslal žalobce dne [datum] žalovanému dopis, kterým odstoupil od smlouvy o převodu pozemku [část obce] a současně vyzval žalovaného, aby mu navrátil na převod pozemku započítané restituční nároky v úhrnné částce [částka]. Shora uvedené skutečnosti s neřešením restitučních nároků žalobce a zejména pak naprostá nečinnost žalovaného ve věci vyřešení jím způsobené situace ohledně pozemku [část obce] vedly žalobce k podání této žaloby. Žalovaný má ke dni podání této žaloby ve své správě níže uvedené pozemky nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek], které jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na LV [číslo] které lze jakožto kvalitativně odpovídající náhradní pozemky k uspokojení nároku žalobce vydat: pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra] – trvalý travní porost; pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra] – ostatní plocha; pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra] – trvalý travní porost; pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra] – trvalý travní porost; pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra] – trvalý travní porost; pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra] – ostatní plocha; a pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra] – trvalý travní porost.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nároky žalobce uplatněný v žalobě neuznává. Žalovaná pozemky, které má v právu hospodařit prověřuje postupně a prolustrované a převoduschopné pozemky pravidelně zařazuje do veřejné nabídky. Žalovaná pak zařazuje do veřejných nabídek množství pozemků v rámci celé České republiky Tyto nabídky mají takové kvalitativní a kvantitativní parametry, že si žalobce může některý z nabízených pozemků vybrat. Nabídka žalované je omezena pouze z objektivních důvodů, a to zejména množstvím pozemků, které má v současné době žalovaná v právu hospodařit. Dále je velká část pozemků blokována zákonem č. 428/2012 Sb., o majetkovém vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi. Současně žalovaná upozornila, že velké množství pozemků je zatíženo žalobami oprávněných osob, které se domáhají uspokojení svých restitučních nároků. Právě žalobce se tímto způsobem domáhá na žalované převedení konkrétních pozemků po celé České republice. Žalobce již aktuálně podal více jak 15 žalob, a to i s návrhem na vydání předběžného opatření a znemožnil tak mnohdy žalované zařazovat tyto pozemky do veřejných nabídek a uspokojovat restituční nároky oprávněných osob. Žalobci pak již také byl z části jeho nárok uspokojen, a to převedením náhradních pozemků. Žalovaná je toho názoru, že převedení žalobcem požadovaných pozemků na základě rozhodnutí soudu je v tomto případě v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, ve kterém je uvedeno, že v konkrétních případech je třeba brát zřetel na to, zda na straně žalované při aplikaci zákona o půdě nedochází k liknavosti či libovůli, v jejímž důsledku by došlo k narušení zákonných práv oprávněných osob podle zákona o půdě, a že tedy ve stejných či srovnatelných případech musí žalovaný postupovat stejně. K výběru pozemku a následnému převodu proto může dojít jen postupem zaručujícím všem oprávněným osobám stejný přístup. Takový postup však dle názoru žalované umožňuje pouze převod v rámci veřejných nabídek pozemků pro všechny oprávněné osoby, kdy převod lze realizovat způsobem, který předem nediskvalifikuje oprávněné osoby v postavení obdobném. Stejný názor zastává i konstantní judikatura Nejvyššího soudu České republiky. Tento soud vyslovil názor, že oprávněné osoby se mohou domáhat převedení konkrétního pozemku jen výjimečně a pouze za předpokladu, že nárok na převod není dlouhodobě uspokojován a současně jen v případech, kdy proti oprávněným osobám postupovala žalovaná liknavě, svévolně či s jiným nesrovnatelným způsobem. Úkolem obecných soudů tak pak je splnění těchto skutečností vždy zkoumat (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 3453/2007, sp. zn. 28 Cdo 171/2009, sp. zn. 28 Cdo 3893/2008, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009). Otázka liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu pak také musí být dle konstantní praxe soudů zkoumána vždy individuálně a podle okolností každého případu. Není možné liknavé, svévolné a diskriminující chování dovozovat pouze obecným odkazem na rozhodování soudů v jiných soudních sporech atd. Žalobce však v žalobě ani žádné konkrétní skutečnosti, které by prokazovaly liknavé, svévolné nebo diskriminační jednání vůči němu neuvádí. Žalobce pouze obecně poukazuje na soudní judikaturu, že které dovozuje liknavý a svévolný postup vůči všem oprávněným osobám, a tudíž i vůči žalobci, tj. žalobce vůbec neprokázal ani nedoložil žádnými důkazními prostředky, že by se vůči němu žalovaná chovala liknavě, svévolně nebo diskriminačně. Z uvedeného je zřejmé, že se v tomto případě žalovaná nechovala vůči žalobci liknavě, svévolně ani diskriminačně oproti jiným oprávněným osobám, neboť žalobci již převedla velké množství pozemků a uspokojila tak část jeho restitučního nároku. Tuto skutečnost je nutno zohlednit a tudíž nelze aplikovat na tuto věc závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009. Žalobce popisuje případ údajného pochybení žalované, kdy žalobci nepřevedl pozemek v k. ú. [část obce], který získal ve veřejné nabídce podle zákona č. 95/1999 Sb., a to v důsledku soudem nařízeného předběžného opatření a následného převedení předmětného pozemku jiné oprávněné osobě na základě rozhodnutí soudu. Tento případ však není v žádném případě pochybením žalované, ani žalovaný nebyl nečinný ve věci řešení této situace. Žalobce skutečně vysoutěžil tento pozemek v rámci nabídky podle zákona č. 95/1999 Sb. Na předmětný pozemek však následně byla původními oprávněnými osobami podána žaloba o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu tohoto pozemku. Touto žalobou se oprávněné osoby domáhaly uspokojení svých dosud nevypořádaných restitučních nároků. Žalovaná všechny skutečnosti týkající se oprávněnosti převodu pozemku na žalobce v rámci veřejné nabídky podle zákona č. 95/1999 Sb. soudu tvrdila a doložila důkazními prostředky. Soud však tyto skutečnosti nevzal v úvahu a dovodil, že žalovaná upřednostňuje převody pozemků na třetí osoby podle zákona č. 95/1999 Sb. a rozhodl o převodu předmětného pozemku na jiné oprávněné osoby. Žalovaná využila všechny právní prostředky, aby toto zcela nesprávné a diskriminující rozhodnutí soudu zvrátila. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaná v tomto případě nepochybila, a tudíž se ani v tomto případě nemůže jednat o svévolné nebo liknavé chování žalované vůči žalobci. K oceňování náhradních pozemků žalovaná uvedla, že pozemky pro oprávněné osoby se oceňují v souladu se zákonem o půdě, konkrétně podle § 28a a § 11a odst. 13, tzn. podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a to podle současného stavu tohoto pozemku. Tímto postupem žalovaná postupuje ve všech případech při vypořádání nároků oprávněných osob převodem náhradních pozemků podle zákona o půdě. Podle již ustálené judikatury musí být cena náhradního pozemku ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán. Pokud byl tedy odebrán zemědělský pozemek, náleží oprávněné osobě náhrada odpovídající jeho tehdejšímu charakteru, který měl v době přechodu na stát, i když se cena vypočítává podle cenového předpisu platného ke dni účinnosti zákona o půdě. Oprávněné osobě byl odňat zemědělský pozemek, má tedy nárok na náhradu pouze za zemědělský pozemek. Porušení tohoto principu by znamenalo porušení zásady rovného postavení oprávněných osob. S ohledem právě na tu skutečnost, že žalobce již podal proti žalované víc jak 15 obdobných žalob, na základě kterých se domáhal převedení konkrétních pozemků z důvodu uspokojení svých restitučních nároků, je v daném řízení třeba zohlednit i tu skutečnost, že žalobce ve všech těchto žalobách uplatňuje stejné restituční nároky. Dle názoru žalované tedy řízení zahájená dříve zakládají překážku litispendence. Podstatou věci totiž je uspokojení restitučního nároku žalobce přiznaného rozhodnutím pozemkového úřadu a dohodou o vyčíslení restitučního nároku, a to formou převedení náhradních pozemků. Odlišnost pozemků, jimiž má být tento nárok uspokojen není z hlediska totožnosti předmětu řízení významná, neboť nárok lze uspokojit převodem jakéhokoliv vhodného pozemku. Pokud by se nejednalo v tomto případě o překážku věci zahájené a o stejném nároku by bylo možné vést souběžně několik soudních řízení, znamenalo by to v každém jednotlivém řízení potřebu zjistit aktuální hodnotu přiznaného nároku. Po prověření žalobcem v předmětném řízení zažalovaných pozemků žalovaná uvedla, že pozemky v k. ú. [obec] [anonymizována tři slova] [číslo] jsou vyloučeny z převodu podle ustanovení § 6 zákona č. 503/2012 Sb. (dříve § 2 zákona č. 95/1999 Sb.). Dle zjištění [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [územní celek] se dále na části pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] nachází parkoviště, které je zařazeno do pasportu místních komunikací. Parkoviště bylo vybudováno se souhlasem žalovaného a příslušná obec předložila geometrický plán na zaměření parkoviště (pozemek p. [číslo] o výměře [výměra]). V současné době žalovaný řeší převod dle § 7 odst. 2 zákona č. 503/2012 Sb. Pro úplnost žalovaná uvedla, že zbývající část pozemku p. [číslo] o výměře [výměra] by eventuálně mohla být vhodná pro převod či do veřejné nabídky pozemků. Pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] byl žalovanou připravován pro převod do veřejné nabídky a (část je oddělována pro příslušnou obec). Na předmětné pozemky nebyla podána výzva k vydání oprávněné osoby (církevního subjektu) podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, ve znění pozdějších předpisů. K pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] dále žalovaná uvedla, že pozemek je ohraničen, resp. ohrazen a je využíván vlastníkem sousedního ubytovacího zařízení [anonymizována dvě slova]. Pozemek se nachází v blízkosti sjezdových tras a vleků. K pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] žalovaná uvedla, že tento pozemek se nachází v blízkosti vleku a lanové dráhy, kaple a skrze tento pozemek vede uměle zbudovaná stezka pro horská kola, tzv. [anonymizováno]. Vydání pozemku by způsobilo problémy v daném území a potenciálně narušilo rozvoj obce, která těží převážně z turismu, jak je patrné z textové části územního plánu. Pozemek je rovněž dotčen právy třetích osob, zcela obklopuje jiné pozemky a nachází se ve svahu. Navíc se tento pozemek nachází v bezprostřední blízkosti vodního biotopu [anonymizováno] a nachází se na něm vodní zdroj. U obou pozemků p. [číslo] pak žalovaná tvrdí, že jsou pro převod nevhodné.

3. Rozhodnutím Okresního úřadu [obec] – referátu Okresního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], žalobou podle části V. občanského soudního řádu podanou obcí [obec] u [název soudu] dne [datum], usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesením [název soudu] ze dne 29. 6. 2009, č.j. [číslo jednací], rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], přípisem Ministerstva zemědělství ČR ze dne [datum] adresovaným zástupci [jméno] [příjmení] a žádostí jmenované o náhradu za nevydané pozemky ze dne [datum], má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], uplatnila dne [datum] nárok na vydání nemovitostí bývalého velkostatku [obec] v [katastrální uzemí], [obec] [anonymizováno] [obec] a [obec], její restituční nárok byl shledán jako oprávněný a bylo rozhodnuto o vydání nemovitostí specifikovaných ve shora uvedeném rozhodnutí Okresního úřadu [příjmení] [jméno] [příjmení] jako oprávněné osobě (výrok I.) a o nevydání nemovitostí zde specifikovaných [jméno] [příjmení] (výrok II.) s tím, že za nevydané nemovitostí jí přísluší náhrada, kterou musí uplatnit u žalované. [územní celek] podala v roce [rok] u [název soudu] žalobu o přezkoumání tohoto rozhodnutí a o určení, že [jméno] [příjmení] nenáleží za nevydané nemovitosti náhrada, soudní řízení bylo vedeno u označeného soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Následně [územní celek] vzala svou žalobu částečně zpět a soud shora uvedeným usnesením zastavil řízení v části, že [jméno] [příjmení] není vlastníkem v napadeném rozhodnutí ve výroku II specifikovaných nemovitostí a že jí nenáleží za nevydané nemovitosti náhrada ve smyslu ust. § 14 odst. 1 a § 16 odst. 1 zákona o půdě. Nadále zůstalo předmětem soudního řízení přezkoumání výroku I. napadeného rozhodnutí Okresního úřadu [obec], kterým bylo rozhodnuto, že žalovaná [jméno] [příjmení] je vlastnicí v tomto výroku specifikovaných nemovitostí v [katastrální uzemí], [obec] [anonymizováno] [obec] a [obec]. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum], o čemž Ministerstvo zemědělství ČR [jméno] [příjmení] vyrozumělo. O žalobě [územní celek] [název soudu] rozhodoval 3x shora uvedenými rozsudky, naposledy rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým napadené rozhodnutí ve zbývající části potvrdil, přičemž v průběhu řízení usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o tom, že namístě žalované [jméno] [příjmení], která dne [datum] zemřela, bude v řízení pokračováno se žalobcem. Jmenovaná dne [datum] podala u žalované žádost o náhradu za pozemky, jež jí dle rozhodnutí Okresního úřadu [obec] – referátu Okresního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], nebyly vydány.

4. Korespondencí předloženou žalobcem k důkazu má soud za prokázané, že: -) dopisem ze dne [datum] informoval žalobce žalovanou o úmrtí [jméno] [příjmení], -) v dopise ze dne [datum] adresovaném žalobci žalovaná uvedla, že uplatněný dosud nerozhodnutý nárok je nutno doprojednat v dědickém řízení s tím, že pokud některé soudy tento nárok neprojednávají, je nutné jejich vyjádření a potvrzení o okruhu dědiců, -) dopisem ze dne [datum] požádal žalobce žalovanou o sdělení, zda lze na základě přiloženého usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], v řízení pokračovat se žalobcem bez dalšího či je třeba příslušný restituční nárok doprojednat v dědickém řízení, přičemž žalovanou současně upozornil na to, že v takovém případě bude nezbytné poskytnout žalobci vyčíslení příslušného restitučního nároku, -) v dopise ze dne [datum] adresovaném žalobci žalovaná uvedla, že s ohledem na stále probíhající soudní řízení o žalobě [územní celek] náhradu za nevydané nemovitostí poskytnout odmítá do té doby, než bude postaveno na jisto, zda [jméno] [příjmení] má či nemá statut oprávněné osoby ve smyslu zákona o půdě, -) dopisem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedoucího pracoviště Krajského pracoviště PF [anonymizována tři slova] [obec] ze dne [datum] jmenovaný požádal právní sekci PF ČR o sdělení, zda má být nárok na vydání náhrady za živý a mrtvý inventář dodatečně projednán v dědickém řízení po zemřelé zůstavitelce [jméno] [příjmení] či zda lze pokračovat v projednávání tohoto nároku bez dalšího se žalobcem, -) v dopise ze dne [datum] vedoucí právní sekce PF ČR uvádí, že nemovitostí uvedených v rozhodnutí Okresního úřadu [obec] z roku [rok], ohledně nichž [název soudu] řízení zastavil, se soudní řízení již netýká a za těchto okolnosti má žalobce postavení oprávněné osoby, které mu svým rozhodnutím přiznal příslušný správní orgán; dále se v dopise uvádí, že dodatečné projednání nároku na náhradu za živý a mrtvý inventář v dědickém řízení za situace, kdy je žalobce jediným zákonným dědicem není nutné.

5. Přípisem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notáře v [obec] se sídlem [adresa], ze dne [datum], má soud za prokázané, že jako soudní komisař pověřený [název soudu] provedením úkonů v řízení o dědictví po [jméno] [příjmení], požádal žalovanou o sdělení celkové výše pohledávky ke dni úmrtí jmenované za nevydané pozemky v [katastrální uzemí], [obec] [anonymizováno] [obec] a [obec] podle pravomocného rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

6. Přípisem žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobci sdělila, že hodnota restitučního nároku za nevydané pozemky v [katastrální uzemí], [obec] u [obec] a [obec] přiznaných z rozhodnutí Okresního úřadu [obec] – referátu Okresního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byla vyčíslena na částku 3.409.641,70 Kč a tento restituční nárok byl převeden k datu nabytí právní moci dodatečného projednání dědictví, tj. k [datum], na žalobce jako dědice [jméno] [příjmení].

7. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], má soud za prokázané, že tímto rozhodnutím byla určena obvyklá cena majetku, výše dluhů a čistá hodnota dědictví zůstavitelky [jméno] [příjmení] a potvrzeno, že celé dědictví nabyl jako jediný dědic ze zákona žalobce. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo prokázáno, že tímto rozhodnutím bylo dodatečně projednáno dědictví po [jméno] [příjmení] sestávající z pohledávky zůstavitelky vůči žalovanému z titulu náhrady za nevydané pozemky v [katastrální uzemí], [obec] [anonymizováno] [obec] a [obec] podle pravomocného rozhodnutí Pozemkového úřadu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] - [číslo] [anonymizováno] ve výši 3.409.641,70 Kč a tento nově vyšlý majetek nabyl jako jediný dědic ze zákona žalobce. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum] [název soudu] pak vydal žalobci dne [datum] pro potřebu jednání se žalovaným potvrzení, že žalobce nabyl veškeré dědictví po [jméno] [příjmení], což bylo prokázáno tímto potvrzením.

8. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo], rozhodnutím Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a rozhodnutím Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], má soud za prokázané, že žalobce jako oprávněná osoba dle zákona o půdě není vlastníkem pozemků a staveb v citovaných rozhodnutích specifikovaných a že za nevydané nemovitosti mu přísluší náhrada podle ust. § 14 až § 16 zákona o půdě.

9. Dohodou o vyčíslení restitučního nároku – náhrady za živý, mrtvý inventář a zásoby ze dne [datum] a dodatkem k této dohodě ze dne [datum], uzavřených mezi žalovanou jako povinnou osobu a žalobcem jako oprávněnou osobu, má soud za prokázané, že žalobci jako oprávněné osobě náleží náhrada za živý, mrtvý inventář a zásoby z velkostatku v [obec] ve výši [částka] a [částka]. Dle dohody povinnou osobu k poskytnutí náhrady za odňatý živý, mrtvý inventář a zásoby nelze zjistit a proto je na místě postup podle ust. § 20 odst. 2 zákona o půdě a oprávněná osoba může uplatnit svůj nárok na náhradu movitého majetku u žalované, což právní předchůdkyně žalobce učinila výzvou ze dne [datum].

10. Přehledem nabídek oprávněným osobám na serveru Pozemkového fondu ČR a přehledem žádostí žalobce o převod pozemků podaných v roce [rok] [číslo], má soud za prokázané, že ze zveřejněných nabídek nemovitostí se žalobce dotýkají pouze nabídky typu B pro oprávněné osoby podle zákona o půdě, takových nabídek vyhlásila žalovaná či její právní předchůdce v letech 2002 až 2014 včetně 61, z toho v době od 11. 9. 2012 bylo takových nabídkových řízení vyhlášeno 7. Žalobce v období od [datum] do [datum] podal celkem 18 žádostí oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku podle ust. § 11a zákona o půdě.

11. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že soud zamítl žalobu žalobce, kterou se domáhal uložení povinnosti žalovanému uzavřít s ním smlouvu na převod pozemků p. [číslo] a [číslo] v katastrálním území a obci [obec] s odůvodněním, že tyto pozemky jsou blokovány s ohledem na církevní restituce, ohledně pozemku p. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] bylo žalobě na nahrazení projevu vůle vyhověno.

12. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] má soud za prokázané, že soud zamítl návrh žalobce na nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření smlouvy o převodu pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], a to z toho důvodu, že žalobce podal žalobu, aniž by využil práva získat předmětný pozemek v nabídkovém řízení vyhlášeném v časovém období od [anonymizováno] do [datum].

13. Věstníky NKÚ, a to částkou 3 z roku 2003 a částkou 4 z roku 2008, má soud za prokázané, že tento úřad provedl u žalované kontrolu její činnosti v letech 1999 2003 a letech 2004 2007. Při první kontrole vytkl NKÚ žalované následující pochybení: -) že restituční proces nebyl ani po 12 letech ukončen, zejména v případě nároků oprávněných osob na bezúplatný převod jiného pozemku dle zákona o půdě, -) že žalovaná opakovaně porušovala příslušná ustanovení zákona o půdě tím, že s odvoláním na ust. § 11 odst. 2 zákona o půdě bezúplatně převáděla pozemky na osoby, které neměly status oprávněné osoby dle zákona o půdě, a to i mimo veřejnou nabídku pozemků, postupovala tak v rozporu s příslušnými ustanoveními zákona o půdě a opakovaně porušovala povinnosti správce nemovitostí ve vlastnictví státu, -) že žalovaná prodávala obcím pozemky, které předtím nebyly nabídnuty oprávněným osobám k uspokojení jejich restitučních nároků, přestože se tyto pozemky nacházely v obcích s dosud nevypořádanými restitučními nároky oprávněných osob, -) že prostřednictvím svých vnitřních předpisů žalovaná omezovala veřejnou nabídku pozemků v případech pronajatých pozemků na 25 % z výměry těchto pozemků, -) že od roku 1998 nabízela žalovaná na základě svých vnitřních předpisů oprávněným osobám nemovitosti prostřednictvím veřejné nabídky, na kterou byly tyto osoby odkázány a která byla ze strany žalované značně omezena, neboť do ní nebyly zařazovány všechny pozemky vhodné k prodeji; žalovaná tak dlouhodobě upřednostňovala prodej pozemků před vypořádáním restitučních nároků oprávněných osob, přestože tyto nároky oprávněných osob představující závazek státu nebyly dosud uspokojeny, a to tak, že příslušné pozemky byly nejprve nabídnuty k prodeji potencionálním kupujícím a teprve v případě jejich nezájmu byly tyto pozemky nabídnuty oprávněným osobám; oprávněné osoby se sice mohou přihlásit v rámci prodeje pozemků do nabídky či soutěže, avšak zatímco při vypořádání svých restitučních nároků postupem dle zákona o půdě mají postavení věřitele, při účasti v nabídkových řízení žalovaného dle zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby se ocitají v roli žadatele a odlišný a pro oprávněné osoby méně výhodný je i způsob oceňování těchto pozemků. Při druhé kontrole vytkl NKÚ žalované tato pochybení: -) že do 13. 4. 2006 žalovaná upřednostňovala v katastrálních územích s dosud nevypořádanými restitučními nároky nabídku zemědělských pozemků dle ust. § 7 zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby před vypořádáním restitučních nároků oprávněných osob dle zákona o půdě prostřednictvím veřejné nabídky; žalovaná tak postupovala navzdory skutečnosti, že totožné pochybení jí bylo vytknuto již prostřednictvím kontrolních závěrů NKÚ 2003 a rovněž navzdory nálezu Ústavního soudu ze dne 4. března 2001, sp. zn. III. ÚS 495/02, který jasně říká, že takto postupovat nelze, -) že restituční proces nebyl ani po 17 letech ukončen, když k 31. 12. 2007 zbývalo vypořádat nároky oprávněných osob v celkové hodnotě 1.262 milionů Kč, tj. 16,47 % z celkového počtu nároků evidovaných žalovanou, -) že do konce roku 2007 žalovaná neprovedla nabídky zemědělských pozemků v 1.456 katastrálních územích, což představovalo 35.249 pozemků o celkové výměře 18.186 ha; z pozemků prověřených v roce 2003 a 2004 pak byly některé zařazeny do veřejné nabídky až v roce 2008.

14. Shodnými tvrzeními účastníků, přehledem restitučních nároků žalobce a sdělením žalované datovaným [datum], má soud za prokázané, že zůstatek restitučních nároků žalobce na převod náhradních pozemků činí 257.349,35 Kč a zůstatek restitučních nároků žalobce na náhradu za živý a mrtvý inventář činí 279.908,05 Kč.

15. Žádostí oprávněné osoby o úplatný převod zemědělského pozemku podanou žalobcem dne [datum] u žalované včetně přílohy k této žádosti, přípisem žalované ze dne [datum] nazvaným„ Informace k žádosti o převod pozemku podle zákona č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů“ adresovaným zástupci žalobce, přípisem žalované ze dne [datum] nazvaným„ Výzva k podání nabídky kupní ceny na převod – [celé jméno žalobce]“ adresovaným zástupci žalobce, protokolem žalované z vyhodnocení výzvy k podání nabídky kupní ceny ze dne [datum], přípisem žalované ze dne [datum] nazvaným„ Oznámení o probíhajícím soudním řízení“ adresovaným zástupci žalobce, přípisem žalované ze dne [datum] adresovaným zástupci žalobce, přípisem žalobce ze dne [datum] adresovaným žalované, přípisem žalobce ze dne [datum] nazvaným„ Sdělení k uzavření kupní smlouvy podle zákona č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů“ adresovaným zástupci žalobce, návrhem kupní smlouvy, přípisem [stát. instituce], [stát. instituce] nazvaným„ Seznámení s podklady rozhodnutí“ adresovaným České republice, žalované a žalobci, přípisem žalobce ze dne [datum] adresovaným žalované, odvolání žalované proti rozhodnutí sp. zn. [anonymizováno] [číslo] adresované [stát. instituce], [stát. instituce], přípisem žalobce ze dne [datum] adresovaným [stát. instituce], [stát. instituce], rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], přípisy žalobce ze dne [datum] a ze dne [datum] adresovanými žalované, bylo prokázáno, že žalobce podal dne [datum] u žalované žádost o převod pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], následně učinil nejvyšší nabídku kupní ceny a žalovaná poté zahájila přípravy k uzavření kupní smlouvy. Dne [datum] byl žalobce informován žalovanou o probíhajícím soudním řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ohledně shora uvedeného pozemku, jež bylo zahájeno dne [datum], a následně byl ubezpečen, že na předmětný pozemek nebylo podáno předběžné opatření a proto má stále právo na uzavření smlouvy o jeho převodu. Mezi účastníky tedy byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnictví k uvedenému pozemku na žalobce, a dne [datum] byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí dle této smlouvy. Následně byl žalobce informován, že na pozemek bylo nařízeno dne [datum] předběžné opatření a proto se návrh na vklad stal neúčinným. Žalobce i žalovaná podali nesouhlasné vyjádření s postupem příslušného katastrálního úřadu, přesto byl návrh na vklad vlastnického práva a práva věcného břemene stran předmětného pozemku zamítnut. Žalobce vyzýval žalovanou k předložení nabídky jiného vhodného pozemku jakožto náhrady za předmětný pozemek v [katastrální uzemí] s ohledem na možný vznik škody z důvodu ušlého zisku, když ohledně pozemku v [katastrální uzemí], již uzavřel smlouvu o budoucí kupní smlouvě. Dopisem ze dne [datum] od uzavřené kupní smlouvy žalobce nakonec odstoupil.

16. Výpisem z katastru nemovitostí k listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], má soud za prokázané, že pozemky p. [číslo] jsou vedeny v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost v rámci zemědělského půdního fondu. Jejich vlastníkem je Česká republika a příslušnost hospodařit s tímto majetkem státu má [název žalované].

17. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], vypracovaným [celé jméno znalce], znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [jméno], revizním znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], vypracovaným [právnická osoba], jako znaleckým ústavem a výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení], má soud za prokázané, že pozemky p. [číslo] jsou situované v zastavěném, resp. zastavitelném území části [územní celek] – [obec] [anonymizována dvě slova]. Pozemky jsou dle platné územně plánovací dokumentace [územní celek] určeny k využití k zastavění a to stavbami pro individuální rekreaci. Proto byly revizním znalcem oceněny jako pozemky stavební. Pozemek [parcelní číslo] byl oceněn na částku [částka], pozemek [parcelní číslo] na částku [částka], pozemek [parcelní číslo] na částku [částka], pozemek [parcelní číslo] na částku [částka] a pozemek [parcelní číslo] na částku [částka]. Pozemky p. [číslo] jsou situované mimo zastavěné a zastavitelné území části [územní celek] – [obec] [anonymizována dvě slova] a jsou dle platné územně plánovací dokumentace [územní celek] určeny k využití v plochách Produkční krajová zóna [anonymizováno] – orná půda, louky, pastviny. Proto byly revizním znalcem oceněny jako louky a pastviny. Pozemek p. [číslo] byl oceněn na částku [částka] a pozemek [parcelní číslo] na částku [částka].

18. V podání datovaném [datum], které bylo soudu doručeno téhož dne, žalobce uvedl, že na vydání, resp. nahrazení projevu vůle, ve vztahu k pozemkům p. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] již nadále netrvá, neboť má zájem o vydání toliko náhradních pozemků zemědělského charakteru a proto původně požadoval vydání těchto pozemků, které jsou jako zemědělské vedeny v katastru nemovitostí. Tyto pozemky pak byly znalcem označeny jako pozemky stavební a žalobce z tohoto důvodu na jejich vydání netrvá. Při jednání dne [datum] pak žalobce uvedl, že netrvá ani na vydání pozemku p. [číslo] ve svém podání datovaném [datum], které bylo [datum] doručeno soudu, uvedl, že navrhuje změnu petitu formou rozšíření okruhu pozemků, ve vztahu k nimž má dojít k jejich vydání, o pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova]. Soud následně usnesením ze dne [datum] žalobcem navrhovanou změnu žaloby připustil.

19. Výpisem z katastru nemovitostí k listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], má soud za prokázané, že pozemek [parcelní číslo] je zapsaný u [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek], [katastrální uzemí] na [list vlastnictví] s druhem pozemku trvalý travní porost v zemědělském půdním fondu. Vlastnické právo k tomuto pozemku má Česká republika a příslušnost hospodařit s ním jako s majetkem státu má [název žalované].

20. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], vypracovaným [celé jméno znalce], znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], vypracovaným [právnická osoba], znaleckým ústavem, revizním znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], vypracovaným [název znalkyně], jako znaleckým ústavem, má soud za prokázané, že pozemek [parcelní číslo] byl oceněn jako trvalý travní porost na částku [částka].

21. V podání datovaném [datum], které bylo téhož dne doručeno soudu, žalobce navrhl změnu žaloby tak, aby reflektovala výše uvedenými revizními posudky určené ceny pozemků p. [číslo]. Soud navrhovanou změnu žaloby připustil usnesením ze dne [datum]. V podání datovaném [datum] pak žalobce navrhl, aby byl soudem nahrazen projev vůle žalované ohledně parcely [parcelní číslo] v nové výměře vzniklé po oddělení parkoviště a nově vzniklá pozemková parcela obsahující parkoviště by zůstala v majetku žalované a mohla by být následně převedena na obec.

22. V podání datovaném [datum], které bylo téhož dne doručeno soudu, žalobce vzal s ohledem na změnu judikatury Ústavního soudu žalobu zpět v části týkající se pozemkové parcely p. [číslo] navrhl změnu žaloby tak, že nadále požaduje převod toliko pozemků p. [číslo]. Soud řízení v částí týkající se pozemku [parcelní číslo] zastavil a připustil uvedenou změnu žaloby usnesením dne [datum].

23. Žádostí KPÚ [obec] pro [územní celek] datovanou [datum], značka [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], sdělením [územní celek] datovaným [datum] a jeho přílohou, má soud za prokázané, že [územní celek] sdělilo KPÚ [obec] k jeho žádosti, že pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], není vyloučen z převodu, nenachází se v SZÚ/ZÚ, nenachází se v zastavitelném území obce, není určen k zastavění stavbou, není určen k realizaci zeleně, veřejně prospěšných opatření ani není již k těmto účelům využitý a není dotčen předkupním právem obce ani obec neuplatnila své vlastnické právo podle zvláštního zákona.

24. Územním rozhodnutím [stát. instituce], [anonymizována dvě slova], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], má soud za prokázané, že na části pozemku p. [číslo] zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], se nachází odstavná plocha pro osobní automobily.

25. Územním plánem [územní celek] z [anonymizováno] [rok], má soud za prokázané, že v [obec] je uvažováno s rozvojem hromadné a individuální rekreace. Jsou zde navrženy plochy pro penziony, sportoviště v centru, záchytná parkoviště při vjezdu do obce, v centru a na severu obce, plochy pak pro individuální rekreaci. Jsou zde navrženy 2 vleky, které budou současně sloužit jako přibližovací vleky pro dostupnost k nejvyššímu místu [obec], kde je uvažováno s prodloužením stávajícího vleku [anonymizováno] k lesní cestě.

26. Souhlasným prohlášením [anonymizováno] [jméno] [příjmení], datovaným [datum], jeho vyjádřením datovaným [anonymizována dvě slova] a výpisem z obchodního rejstříku k firmě [právnická osoba], má soud za prokázané, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakožto vlastník všech lyžařských vleků v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a jako vlastník sousedních pozemků u pozemku p. [číslo] nemá námitek k převodu pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] do vlastnictví žalobce s tím, že veškeré lyžařské vleky jsou v provozu v době vegetačního klidu a nebrání tak zemědělskému využití pozemku. Převod uvedených pozemků nenaruší funkční využití sportovního areálu a aktivit v okolí.

27. Sdělením [územní celek] datovaným [datum] a [datum], má soud za prokázané, že [územní celek] bude žádat [název žalované] o převod oddělené části pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], na které se nachází parkoviště a která je v geometrickém plánu [číslo] označena jako parcela p. [číslo]

28. Zprávou [anonymizována dvě slova] úřadu datovanou [datum], nájemní smlouvou č. [spisová značka], datovanou [datum rozhodnutí] a dodatkem [číslo] nájemní smlouvou č. [spisová značka], datovanou [datum rozhodnutí], nájemní smlouvou č. [spisová značka] a pachtovní smlouvou č. [spisová značka] datovanou [datum rozhodnutí], má soud za prokázané, že pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] je v rozsahu [výměra] pronajat na dobu neurčitou [jméno] [příjmení] na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka], a to k provozování zemědělské činnosti a v rozsahu [výměra] je pronajat na dobu neurčitou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka], a to také k provozování zemědělské činnosti. Pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] je pronajat na dobu do [datum] [jméno] [příjmení] a to k provozování zemědělské činnosti. Pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] je pronajat společnosti [právnická osoba] na dobu neurčitou k zemědělskému využití.

29. Souhlasem [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] datovaného [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] a sdělením [stát. instituce] datovaným [datum rozhodnutí], [číslo jednací], má soud za prokázané, že v elektronické databázi stavebního úřadu, která je vedena od roku 1998, bylo zjištěno, že na pozemku [parcelní číslo] zapsaném u [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek], [katastrální uzemí] na [list vlastnictví], nebylo vydáno [stát. instituce], povolení, či jiné opatření stavebního úřadu, pouze souhlas ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [rok] [číslo], s vydáním povolení speciálního stavebního úřadu – vodohospodářské stavby„ Rekonstrukce vodního zdroje“ s tím, že další informace k této stavbě je nutno vyžádat u vodoprávního úřadu [stát. instituce], odboru ŽP, jelikož jde o vodní dílo, ke kterému je vodoprávní úřad příslušný. Dle uvedení, se jednalo o rekonstrukci vodního zdroje (nejednalo se o umístění ničeho nového), což je vodním dílem, ke kterému byl následně příslušný výše uvedený speciální stavební úřad. V archivu stavebního úřadu [stát. instituce] nebylo k předmětnému pozemku v rámci povolení či jiného opatření nic dohledáno. Taktéž nebyly dohledány v evidenci [stát. instituce] žádné podklady prokazující, že na uvedeném pozemku byla povolena stavebním úřadem [obec] jakákoliv stavební činnost v rámci stavebního zákona, z čehož vyplývá, že by neměla být ani realizována.

30. Sdělením [stát. instituce], [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], má soud za prokázané, že uvedený úřad soudu k souhlasu [stát. instituce], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] datovaného [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] sdělil, že povolení vydané na stavbu vodního díla na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], nebylo nalezeno v dostupných archivních materiálech. Vodoprávnímu úřadu také není známa z úřední činnosti existence vodního díla na tomto pozemku.

31. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění.

32. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: [jméno] [příjmení] uplatnila dne [datum] restituční nárok na vydání nemovitostí bývalého [anonymizováno] [obec] v [katastrální uzemí], [obec] u [obec] a [obec]. Rozhodnutím Okresního úřadu [obec] – referátu Okresního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl její restituční nárok shledán oprávněným a bylo rozhodnuto, které z nemovitostí tvořící tento velkostatek se oprávněné osobě vydávají (výrok I.) a které se jí nevydávají (výrok II.) s tím, že za ně přísluší oprávněné osobě náhrada. Uvedené rozhodnutí Okresního úřadu [obec] – referátu Okresního pozemkového úřadu však napadla žalobou [územní celek] domáhající se přezkoumání tohoto rozhodnutí a určení, že [jméno] [příjmení] nepřísluší náhrada za nemovitostí, které jí nebyly dle napadeného rozhodnutí vydány. Soudní řízení se vedlo u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], jenž odložil právní moc napadeného rozhodnutí. V průběhu řízení [územní celek] částečně vzala žalobu zpět a proto soud zastavil řízení o přezkoumání výroku II. napadeného rozhodnutí a o určení, že [jméno] [příjmení] nenáleží za nevydané nemovitostí náhrada. Usnesení o částečném zastavení řízení nabylo právní moci dne [datum]. Předmětný spor pravomocně skončil až rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kdy již soud jednal namísto [jméno] [příjmení] se žalobcem jako jejím právním nástupcem. [jméno] [příjmení] podala u žalované dne [datum] žádost o náhradu za pozemky, jež jí dle rozhodnutí Okresního úřadu [obec] - referátu Okresního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], nebyly vydány, a dne [datum] žádost o náhradu za živý, mrtvý inventář a zásoby z [anonymizována dvě slova] [obec]. Dne [datum] [jméno] [příjmení] zemřela, přičemž celé dědictví zůstavitelky nabyl jako jediný dědic ze zákona žalobce dle usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce informoval žalovanou o úmrtí [jméno] [příjmení] a předložil jí shora uvedené rozhodnutí o dědictví, žalovaná však odmítla žalobci poskytnout náhradu za nevydané pozemky dle rozhodnutí Okresního úřadu [obec] – referátu Okresního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], do té doby, než bude v soudním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] postaveno na jisto, zda [jméno] [příjmení] má či nemá status oprávněné osoby, a požadovala doprojednání tohoto nároku v dědickém řízení po zemřelé [jméno] [příjmení]. Jak sama žalovaná uvedla, k tomu, aby mohl dědice restitučního nároku založeného rozhodnutím pozemkového úřadu zaevidovat jako oprávněnou osobu, vyžaduje z důvodu právní jistoty předložení usnesení o dědictví, v němž bude rozhodnutí pozemkového úřadu, z něhož restituční nárok zůstaviteli vznikl, označeno a v němž bude nabytí tohoto nároku potvrzeno ve prospěch dědice. Pro účely dodatečného projednání uvedeného nároku v dědickém řízení však bylo třeba jeho vyčíslení, o které žalovanou požádal notář pověřený jako soudní komisař provedením úkonů v dědickém řízení po zemřelé [jméno] [příjmení] dopisem ze dne [datum]. Požadované vyčíslení restitučního nároku provedla žalovaná dopisem ze dne [datum], dle nějž hodnota restitučního nároku za nevydané pozemky v [katastrální uzemí], [obec] u [obec] a [obec] přiznané z rozhodnutí Okresního úřadu [obec] – referátu Okresního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], činila 3.409.641,70 Kč. Dodatečné projednání dědictví, jehož předmětem byl tento nárok, skončilo usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], s datem právní moci dne [datum], dle nějž nově vyšlý majetek nabyl jako jediný dědic ze zákona žalobce. Hodnota restitučního nároku žalobce za živý a mrtvý inventář a zásoby z [anonymizováno] [obec] byla vyčíslena Dohodou o vyčíslení restitučního nároku – náhrady za živý, mrtvý inventář a zásoby ze dne [datum] a dodatkem k této dohodě ze dne [datum] uzavřených mezi účastníky na částku 8.062.473,80 Kč, přičemž dle této dohody nelze zjistit povinnou osobu k poskytnutí náhrady za odňatý živý a mrtvý inventář a zásoby, takže je na místě postup podle ust. § 20 odst. 2 zákona o půdě. Nevypořádaný restituční nárok žalobce vyplývající z rozhodnutí Okresního úřadu [obec] – referátu Okresního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], z Dohody o vyčíslení restitučního nároku – náhrady za živý, mrtvý inventář a zásoby ze dne [datum] a dodatku k této dohodě ze dne [datum], z rozhodnutím Ministerstva zemědělství – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo], z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], činí celkem [částka]. Žalovaná v letech 2002 až 2014 včetně vyhlásila celkem 61 veřejných nabídek pozemků, z toho v období od [datum], od kdy žalovaná zaevidovala žalobce jako oprávněnou osobu po skončení dodatečného projednání dědictví po zemřelé [jméno] [příjmení], bylo vyhlášeno 7 nabídkových řízení. Žalobce se těchto řízení aktivně účastnil, do dnešního dne však nebyl jeho restituční nárok zcela uspokojen. Žalobce řeší situaci podáváním žalob, kterými se domáhá nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením kupních smluv ohledně různých pozemků, takovou žalobu podal i u [název soudu], který vyhověl žalobě ve vztahu k jednomu z uvedených pozemků a ve vztahu k ostatním žalobu zamítl s odůvodněním, že pozemky jsou blokovány církevními restitucemi, a i u [název soudu], který žalobu zamítl s tím, že žalobce mohl v žalobě uvedené pozemky získat v nabídkovém řízení vyhlášeném žalovanou před podáním žaloby. NKÚ prováděl kontrolu činnosti žalované v letech 1999 2003 a v letech 2004 2007 a zjistil v činnosti žalované závažná pochybení při řešení nároků oprávněných osob spočívající zejména v tom, že žalovaná opakovaně převáděla pozemky na osoby, které neměly status oprávněné osoby dle zákona o půdě, a to i mimo veřejnou nabídku pozemků, prodávala obcím pozemky, které předtím nebyly nabídnuty oprávněným osobám k uspokojení jejich restitučních nároků, ačkoliv se nacházely v obcích s dosud nevypořádanými restitučními nároky oprávněných osob, omezovala veřejnou nabídku pozemků v případech pronajatých pozemků, do veřejné nabídky nezařazovala všechny pozemky vhodné k prodeji a tím [anonymizováno] dlouhodobě upřednostňovala prodej pozemků před vypořádáním restitučních nároků oprávněných osob. Pozemky p. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] jsou ve vlastnictví České republiky a žalované přísluší právo hospodaření s nimi. Tyto pozemky nebyly předmětem veřejné nabídky pozemků vyhlášené žalovanou a v řízení nebyla zjištěna žádná překážka bránící převodu těchto pozemků. Hodnota pozemků byla stanovena znaleckými posudky na částku [částka] v případě pozemku p. [číslo] na částku [částka] v případě pozemku p. [číslo] na částku [částka] v případě pozemku [parcelní číslo]. Zůstatek restitučních nároků žalobce na převod náhradních pozemků pak činí [částka] a zůstatek restitučních nároků žalobce na náhradu za živý a mrtvý inventář [částka].

33. V prvé řadě se soud vypořádal s námitkou litispendence vznesenou žalovanou a odůvodněnou tím, že žalobce uplatňuje desítkami žalob po celé České republice totožný nárok. Soud však tuto námitku shledal nedůvodnou, neboť v daném případě se jedná pouze o totožnost účastníků nikoliv o totožnost předmětu řízení, když v jednotlivých smlouvách, jejichž uzavření se žalobce v ostatních soudních řízeních domáhá, požaduje převedení odlišných pozemkových parcel než v tomto řízení.

34. Podle ust. § 11a zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

35. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat [anonymizováno] které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

36. Podle ust. § 20 odst. 1 zákona o půdě k zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby má původní vlastník živého a mrtvého inventáře, jakož i zásob právo na jejich náhradu, pokud je vnesl do zemědělského družstva nebo mu byly odňaty nebo jinak bezúplatně převedeny v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Zemřel-li původní vlastník nebo byl-li prohlášen za mrtvého, má právo požadovat náhradu k zajištění provozu zemědělské výroby další oprávněná osoba uvedená v § 4 odst.

2. Podle odst. 2 téhož ustanovení povinnost poskytnout náhradu podle odstavce 1 má právnická osoba, která tyto věci převzala, nebo její právní nástupce, a to ve lhůtě 60 dnů, nedohodnou-li se účastníci jinak. V případě, že tato právnická osoba uhradila státu hodnotu živého a mrtvého inventáře a zásob, má právo na proplacení částky, kterou jako náhradu zaplatila, vůči státu; tento nárok lze uplatnit u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky ve lhůtě 60 dnů od poskytnutí náhrady. Nelze-li zjistit právnickou osobu, která věci převzala, nebo jejího právního nástupce nebo jestliže tato právnická osoba zanikla, poskytne náhradu dle odstavce 1 pozemkový úřad způsobem uvedeným v § 18a odst. 2.

37. Podle ust. § 18a odst. 2 zákona o půdě náhrada spočívá v poskytnutí nemovitostí, s nimiž je pozemkový úřad příslušný hospodařit, nebo v poskytnutí hotovosti ve výši stanovené zvláštním předpisem, popřípadě v cenných papírech, které nemají povahu státních dluhopisů.

38. Soud ve věci aplikoval zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), přičemž se řídil judikaturou Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, nálezy Ústavního soudu ČR ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05, ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. Pl ÚS 6/5 a ze dne 1. 10. 2010, sp. zn. I. ÚS 125/10). V souladu s výše uvedenou judikaturou soud zastává názor, že oprávněné osoby ve smyslu ust. § 4 zákona o půdě mohou právo na převod konkrétního pozemku zrealizovat i prostřednictvím žaloby na vydání konkrétního pozemku za předpokladu, že jde o pozemek k vydání vhodný. Je zákonnou povinností žalované převádět oprávněným osobám náhradní pozemky za pozemky nevydané, a to tím způsobem, že musí nabízet pozemky v odpovídajícím množství a kvalitě, přičemž tato náhrada musí být prováděna co nejrychleji a co nejširšímu okruhu oprávněných osob. Pokud tomu tak není, lze postup žalovaného označit za liknavý a nelze vázat důvodnost žaloby na uložení povinnosti uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních pozemků dle ust. § 11 odst. 2 zákona o půdě na podmínku předchozího zahrnutí pozemků do veřejné nabídky. V rubrikované věci soud dospěl k závěru, že postup žalované při uspokojování restitučních nároků žalobce je třeba označit za liknavý a svévolný. Žalovaná zaevidovala žalobce jako oprávněnou osobu s nárokem na vydání náhradních pozemků až po skončení dodatečného dědického řízení po zemřelé právní předchůdkyni žalobce – jeho [role v řízení] [jméno] [příjmení], tedy až po [datum], ačkoliv s ohledem na skutečnost, že žalobce byl jediným zákonným dědicem jmenované, což žalobce žalované prokázal, nebylo dodatečné projednání nároku v dědickém řízení vůbec nutné a žalovaná mohla takto nakládat se žalobcem již od smrti [jméno] [příjmení]. Rovněž argument žalované, že nemůže žalobci poskytnout náhradu za nevydané pozemky dle rozhodnutí Okresního úřadu [obec] – referátu Okresního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], do té doby, než bude v soudním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] postaveno na jisto, zda [jméno] [příjmení] má či nemá status oprávněné osoby, byl zcela irelevantní, neboť citované rozhodnutí Okresního úřadu [obec] – referátu Okresního pozemkového úřadu ve výroku II. nabylo po částečném zastavení soudního řízení právní moci a ohledně nemovitostí uvedených v tomto výroku měl žalobce status oprávněné osoby, ať už by předmětné soudní řízení dopadlo jakkoliv. To ostatně dokazuje i postup žalované, která na konec pravomocného skončení tohoto řízení nakonec sama nevyčkala. Tímto jednáním žalovaná znemožnila žalobci se nejméně od konce roku 2005 účastnit nabídkových řízení vyhlašovaných žalovanou, v nichž by měl možnost uspokojit své restituční nároky. Je však třeba uvést, že žalovaná dlouhodobě porušuje svou zákonnou povinnost uvádět ve veřejné nabídce takové pozemky, které by odpovídaly nárokům osob oprávněných, jak opakovaně konstatoval NKÚ. Žalovaná opakovaně převáděla pozemky na osoby, které neměly status oprávněné osoby dle zákona o půdě, a to i mimo veřejnou nabídku pozemků, prodávala obcím pozemky, které předtím nebyly nabídnuty oprávněným osobám k uspokojení jejich restitučních nároků, ačkoliv se nacházely v obcích s dosud nevypořádanými restitučními nároků oprávněných osob, omezovala veřejnou nabídku pozemků v případech pronajatých pozemků, do veřejné nabídky nezařazovala všechny pozemky vhodné k prodeji a tím způsobem dlouhodobě upřednostňovala prodej pozemků před vypořádáním restitučních nároků oprávněných osob. V současné [anonymizováno] je zřejmé, že žalovaná již nemá dostatek vhodných pozemků k uspokojení restitučních nároků oprávněných osob. Soud tedy konstatuje, že žalobce je osobou oprávněnou, o výši jeho restitučního nároku není mezi účastníky sporu a ačkoliv svá práva aktivně uplatňuje, není dosud ani po mnoha letech jeho restituční nárok uspokojen, když žalovaná vůči žalobci postupoval liknavě a svévolně. Struktura současné nabídky pozemků žalovaného ani nedává naději na uspokojení restitučního nároku žalobce. Proto soud žalobě vyhověl, když bylo prokázáno, že pozemky, jejichž vydání se žalobce domáhá, svou cenou v žádném případě nepřevyšují výši restitučního nároku žalobce. K námitce žalované, že žalobci nelze vydat náhradní pozemky jako náhradu za živý a mrtvý inventář soud odkazuje zejména usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4144/2018-758, ve kterém k této otázce Nejvyšší soud odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi, konkrétně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1308/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 483/2012, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2468/2013, z nichž se podává, že i v případě náhrad podle § 18a odst. 2 zákona o půdě, spočívajících v poskytnutí nemovitostí, byl již před účinností zákona č. 131/2006 Sb. v zásadě uplatnitelný i postup podle § 11 odst. 2 zákona o půdě, kdy s účinností od 14. 4. 2006 byl pak převod náhradních pozemků oprávněným osobám podrobněji upraven právě ustanovením § 11a zákona o půdě.

39. Žalovaná pak k převoditelnosti pozemku p. [číslo] ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že tento pozemek není vhodný k převodu z důvodu souběhu s jiným soudním řízením vedeným pod sp. zn. [spisová značka] a rovněž z důvodu existence předběžného opatření blokujícího dispozici s daným pozemkem. K tomuto soudu uvádí, že žalovaná nijak blíže neuvedla, z jakého důvodu by mělo být překážkou probíhající řízení sp. zn. [spisová značka], když ani nekonkretizuje předmět tohoto řízení, případně u kterého soudu je vedeno. Námitka týkající se předběžného opatření je taktéž nedůvodná, neboť se jedná o předběžné opatření nařízené Krajským soudem v Ostravě, pobočka v Olomouci v předmětné věci k návrhu žalobce (viz. usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 27. 6. 2014, č. j. 12Co 266/2014 – 120). Ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] žalovaná namítala, že se na tomto pozemku nachází vodní dílo a nelze jej tedy na žalobce převést. K tomuto soud uvádí, že po provedeném dokazování nebyla existence jakéhokoliv vodního díla, které by bránilo převodu předmětného pozemku prokázána. Jediný důkaz, který žalovaná k tomuto svému [anonymizováno] předložila, byl souhlas [stát. instituce], Odboru výstavby a ŽP datovaný [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo]. Soud proto učinil v této souvislosti dotaz na [stát. instituce], stavební úřad a [stát. instituce], Odbor životního prostředí. Oba oslovené úřady soudu sdělily, že jim není známa existence nějakého vodního díla na uvedeném pozemku. K pozemkům p. [číslo] pak žalovaná dále uvedla, že pozemek p. [číslo] leží v oblasti využívané k rekreačním a sportovním účelům a nebylo prokázáno, že je i za těchto podmínek bez podstatných omezení zemědělsky využitelný a žalovaný má za to, že intenzivní turistické a sportovní využití se ze své podstaty vylučuje s intenzivním zemědělským obděláváním a pozemek [parcelní číslo] je součástí rekreačního lyžařského areálu a nejedná se tedy s faktického hlediska o pozemek zemědělský. Dále žalovaná uvedla, že intenzivním zemědělským hospodařením na tomto pozemku by mohlo dojít k narušení charakteru oblasti a poškození práv třetích osob, zejména vlastníků a uživatelů pozemků v okolí. K těmto námitkám soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že jak pozemek p. [číslo] tak pozemek [parcelní číslo] jsou dosud zemědělsky užívány na základě nájemní, resp. pachtovní smlouvy a námitky žalované poukazující na jejich nevhodnost k zemědělskému využití jsou tak ryze účelové. Pokud žalovanou tvrzená, avšak v řízení neprokázaná, existence vodního díla na pozemku p. [číslo] či stezky pro horská kola, blízkost [anonymizováno] dráhy, kaple apod. nebrání pronajímání tohoto pozemku k zemědělské činnosti, nemohou být tyto okolnosti důvodem pro nevydání tohoto pozemku žalobkyni. Totéž platí pro pozemek p. [číslo] kdy jeho ohraničení či případné využívání vlastníkem sousedního ubytovacího [anonymizována dvě slova], nemůže být důvodem pro jeho nevydání žalobkyni. Oba uvedené pozemky jsou stále v katastru nemovitostí evidovány jako pozemky zemědělské, k tomuto účelu jsou také dosud využívány a soud proto dospěl k závěru, že jsou pro vydání žalobci vhodné.

40. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobce měl ve sporu plný úspěch a soud mu tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 320.690 Kč, dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7, bodem 6, resp. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 12 úkonů právní služby po 9.820 Kč (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby, návrh na vydání předběžného opatření ze dne 18. 4. 2014, návrh na vydání předběžného opatření ze dne 7. 5. 2014, odvolání proti usnesení o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 20. 5. 2014, odvolání proti usnesení o zastavení řízení ze dne 21. 11. 2014, odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze dne 13. 3. 2015, odpověď na výzvu soudu ze dne 21. 9. 2015, doplnění důkazů a tvrzení ze dne 8. 10. 2015, vyjádření k posudku znalce a změna žaloby ze dne 12. 1. 2017, replika a návrh na změnu žaloby ze dne 16. 8. 2017), když odměna je počítána z hodnoty pozemků v celkové ceně 375.032,88 Kč. Dále za 19 úkonů právní služby po 9.580 Kč (vyjádření k návrhu žalované na přerušení řízení ze dne 23. 11. 2017, replika žalobce k podání žalované spolu se závěrečným návrhem ze dne 21. 5. 2019, účast u jednání ve dnech 27. 4. 2016, 6. 6. 2016, 21. 8. 2017, 13. 11. 2017, 11. 12. 2017, stanovisko ke znaleckému posudku a úprava petitu žaloby ze dne 8. 11. 2018, účast u jednání dne 21. 2. 2018, 10. 4. 2019 a 29. 5. 2019, vyjádření žalobce ze dne 20. 8. 2019 k odvolání žalovaného, účast u jednání odvolacího soudu dne 10. 12. 2019, vyjádření žalobce ze dne 2. 4. 2020, vyjádření žalobce a úprava petitu žaloby ze dne 8. 7. 2020, účast u jednání ve dnech 5. 10. 2020, 9. 12. 2020, vyjádření žalobce a změna petitu žaloby ze dne 1. 3. 2021, účast u jednání dne 3. 3. 2021 a 1 úkon právní služby za 4.790 Kč (náhrada za zrušené soudní jednání dne 24. 5. 2017) dle § 11 odst. 2 citované vyhlášky, když odměna je počítána z hodnoty pozemků v celkové ceně 316.786,31 Kč po změně žaloby, kterou soud připustil dne 13. 11. 2017. Dále dva úkony právní služby po 8.020 Kč (sepis závěrečného návrhu ze dne 16. 3. 2021 a účast u jednání dne 9. 6. 2021), když odměna je počítána z hodnot pozemků v celkové ceně 172.209,33 Kč po změně žaloby, kterou soud připustil dne 3. 3. 2021. Dále jsou náklady řízení tvořeny 34x režijním paušálem po 300 Kč dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jízdným hromadnou dopravou z [obec] do Šumperka a zpět k soudním jednáním ve dnech 24. 5. 2017 ve výši 478 Kč, 21. 8. 2017 ve výši 453 Kč, 13. 11. 2017 ve výši 458 Kč, 11. 12. 2017 ve výši 485 Kč a 21. 2. 2018 ve výši 452 Kč. Dále jízdným z [obec] do Šumperka a zpět k soudnímu jednání dne 27. 4. 2016 motorovým vozidlem [anonymizováno], [registrační značka] (celkem 494 km), při průměrné spotřebě 6,1 litru motorové nafty na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty ve výši 29,50 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 385/2015 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 3,80 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, ve výši 2.762 Kč, jízdným z [obec] do Šumperka a zpět k soudnímu jednání dne 6. 6. 2016 motorovým vozidlem [anonymizováno], [registrační značka] (celkem 494 km), při průměrné spotřebě 6,1 litru motorové nafty na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty ve výši 29,50 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 385/2015 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 3,80 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, ve výši 2.762 Kč, jízdným z [obec] do Šumperka a zpět k soudnímu jednání dne [datum] motorovým vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (celkem 494 km), při průměrné spotřebě 9,7 litru motorové nafty na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty ve výši 33,60 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 333/2018 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,10 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, ve výši 3.638 Kč, jízdným z [obec] do Šumperka a zpět k soudnímu jednání dne 29. 5. 2019 motorovým vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (celkem 494 km), při průměrné spotřebě 9,7 litru motorové nafty na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty ve výši 33,60 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 333/2018 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,10 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, ve výši 3.638 Kč, jízdným z [obec] do [obec] a zpět k soudnímu jednání u Krajského soudu dne 10. 12. 2019 motorovým vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (celkem 576 km), při průměrné spotřebě 9,7 litru motorové nafty na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty ve výši 33,60 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 333/2018 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,10 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, ve výši 4.180 Kč, jízdným z [obec] do Šumperka a zpět k soudnímu jednání dne 5. 10. 2020 motorovým vozidlem [anonymizováno] V90, [registrační značka] (celkem 494 km), při průměrné spotřebě 5,3 litru motorové nafty na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty ve výši 31,80 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,20 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, ve výši 2.907 Kč, jízdným z [obec] do Šumperka a zpět k soudnímu jednání dne 9. 12. 2020 motorovým vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (celkem 494 km), při průměrné spotřebě 5,3 litru motorové nafty na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty ve výši 31,80 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,20 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, ve výši 2.907 Kč, jízdným z [obec] do Šumperka a zpět k soudnímu jednání dne 3. 3. 2021 motorovým vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (celkem 494 km), při průměrné spotřebě 5,3 litru motorové nafty na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty ve výši 27,20 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,40 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, ve výši 2.886 Kč a jízdným z [obec] do Šumperka a zpět k soudnímu jednání dne 9. 6. 2021 motorovým vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (celkem 494 km), při průměrné spotřebě 5,3 litru motorové nafty na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty ve výši 27,20 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,40 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, ve výši 2.886 Kč. Dále náhrady za zmeškaný čas ve výši za jízdy k výše uvedeným soudním jednáním 200 půlhodin po 100 Kč. To vše navýšeno o 21 % DPH a hotové výdaje žalobce za parkovné při jednání dne 6. 6. 2016 ve výši 35 Kč, vypracování znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [jméno] [číslo] ve výši 12.100 Kč a znaleckého posudku [právnická osoba] [číslo] ve výši 7.260 Kč Celkem tak náklady žalobce činí 481.359 Kč. I když měl žalobce úspěch pouze částečný, přiznal mu soud plnou náhradu nákladů řízení, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckých posudcích a na úvaze soudu především v souvislosti s Nálezem Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. III. ÚS 3804/19, kterým byla změněna dosud ustálená judikatura Nejvyššího soudu.

Poučení