8 C 60/2021- 81

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalovaná je vlastnicí pozemků parc. [číslo] ostatní plocha – jiná plocha o výměře [výměra] a parc. [číslo] ostatní plocha – jiná plocha o výměře [výměra], nově vymezených geometrickým plánem [číslo] [rok] vyhotoveným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] pod [číslo] [rok] a potvrzeným [stát. instituce], [stát. instituce], pod [anonymizováno] – [číslo] [rok] [číslo] dne [datum], vše v obci a [katastrální uzemí], zaps. na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí].

II. Nedílnou součástí tohoto rozsudku je geometrický plán uvedený ve výroku I. tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 30 874 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalované určení svého vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] ostatní plocha – jiná plocha o výměře [výměra] a parc. [číslo] ostatní plocha – jiná plocha o výměře [výměra], nově vymezeným geometrickým plánem [číslo] [rok] vyhotoveným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] pod [číslo] [rok] a potvrzeným [stát. instituce], [stát. instituce], pod [anonymizováno] – [číslo] [rok] [číslo] dne [datum], vše v obci a [katastrální uzemí] zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí souboru nemovitých věcí funkčně souvisejících s domem [adresa] v obci a [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k.ú. [obec]. V rámci tohoto souboru nemovitých věcí rodina žalobkyně od nepaměti vlastní a užívá předzahrádku funkčně související s domem [adresa]. Žalobkyně příslušný soubor nemovitých věcí nabyla od svých prarodičů (pana [jméno] [jméno] a paní [jméno] [celé jméno žalobkyně]) darovací smlouvou ze dne [datum], ti je nabyli od rodičů pana [jméno] [jméno], tj. pra-prarodičů žalobkyně: pana [jméno] [jméno] a paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] kupní smlouvou ze dne [datum] Pan [příjmení] [jméno] a paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] pak nemovité věci nabyli v roce [rok]. V lednu [rok] žalobkyně kontrolou údajů v katastru nemovitostí zjistila, že předzahrádka domu [adresa] je v katastru nemovitostí evidenčně vedena na žalovanou jako část pozemku parc. [číslo] ostatní komunikace - ostatní plocha o evidované výměře [rok] m, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k.ú. [obec]. Do ledna [rok] neměla žalobkyně žádnou pochybnost o svém vlastnickém právu k předzahrádce. Žalobkyně i její právní předchůdci předzahrádku výlučně užívali a mají ji od nepaměti oplocenou, oplocení po generace udržovali a udržují. Oplocení předzahrádky (pletivo) i kované oplocení (vrata) vznikly ještě před rokem [rok], kdy nabyly nemovité věci [obec] a [jméno] [jméno]. Podezdívka a sloupky oplocení jsou původní, pouze před rokem [rok] došlo k výměně pletiva a natření kovaného oplocení. Vzhledem k evidentnímu splnění zákonných požadavků na vydržení žalobkyně oslovila žalovanou dopisem ze dne [datum] s žádostí o akceptaci vydržení vzhledem k předzahrádce s tím, že nabídla hrazení veškerých nákladů transakce vč. pořízení geometrického plánu. Žalovaná požadavek žalobkyně odmítla a nabídla pouze úplatný převod. Žalobkyně nechala za účelem oddělení částí, které užívá jako vlastník, vypracovat geometrický plán [číslo] [rok], ve kterém jsou vydržené pozemky žalobkyně odděleny z pozemku parc. [číslo] označeny nově jako pozemky parc. [číslo] o výměře [výměra] a parc. [číslo] o výměře [výměra] Celkem má sporná část pozemku (předzahrádky) výměru [anonymizována dvě slova] Následně žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k uzavření souhlasného prohlášení, na základě kterého by sporné pozemky byly evidenčně zapsány do vlastnictví žalobkyně a opět nabídla, že ponese náklady celé transakce. Žalovaná nabídku opět odmítla. Žalobkyně je přesvědčena, že jsou splněny veškeré zákonné předpoklady vydržení. K vydržení došlo již za doby vlastnictví právních předchůdců žalobkyně, jejích pra-prarodičů pana [jméno] [jméno] a paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], podle § 134 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, který byl platný v době, kdy došlo k vydržení, a to již ke dni [datum]. Z těchto důvodů je, přes zápis v katastru nemovitostí, skutečným vlastníkem sporných pozemků parc. [číslo] o výměře [výměra] a parc. [číslo] o výměře [výměra] žalobkyně. Na jednání soudu žalobkyně doplnila, že naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva spatřuje v uvedení v soulad rozpor stavu zapsaného v katastru nemovitostí se stavem faktickým.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznává a navrhla podanou žalobu zamítnout. Žalovaná je přesvědčena, že dobrá víra, o kterou žalobní nárok žalobkyně opírá, jí nesvědčí. Z výpisu z knihovní vložky [číslo] vlastníků [jméno] a [jméno] [příjmení] ohledně stavební parcely [číslo] s domem [adresa] je zde uvedena výměra stavební parcely [výměra] a ve vložce [číslo] pozemkové knihy pro [katastrální uzemí] vlastníků [jméno] a [jméno] [příjmení], kde je zapsána stavební parcela [číslo] s domem [adresa], vykazuje stavební parcela výměru [výměra]. Z notářského zápisu [číslo] ze dne [datum] nabyvatelů [jméno] a [jméno] [příjmení] vyplývá vlastnictví k domu [adresa] s parcelou st. [anonymizováno] a domu [adresa] s parcelou st. [anonymizováno] s odkazem na knihovní vložky poz. knihy [číslo] pro [katastrální uzemí], avšak nejsou zde uvedeny výměry pozemků. Žalobkyni ani jejím předchůdcům nenáleží vlastnické právo k tzv. zaměřené předzahrádce ([výměra] a [výměra]), žalobkyni nesvědčí žádný právní titul a žalobkyně nemohla být v dobré víře i s ohledem na výměru celku parcely [číslo]. Stavební parcela [číslo] má evidovanou výměru [výměra] a přilehlá zahrádka k této parcele má dle geometrického plánu celkem výměru [výměra], nepoměr výměry stavební parcely [číslo] ke které zahrádka přiléhá, a předzahrádky je více než 115 % (celkem [výměra]), v možnostech průměrně obezřetného člověka bylo možné odhalit nesoulad faktické výměry [výměra] užívaných pozemků s právním stavem evidované výměry. Žalobkyně ani v souladu s § 80 o. s. ř. netvrdí a neosvědčuje svůj naléhavý právní zájem. Rodina žalobkyně užívala předzahrádku před domem [adresa] v obci [obec], nikdy ale nebyli vlastníky této předzahrádky, chybí zde dobrá víra - pouze předzahrádku užívali. Již ve smlouvě kupní z roku [rok], kde nemovitost [adresa] a stp. [číslo] nabyli [obec] a [jméno] [jméno], je uvedeno, že jde o převod dvou rodinných domků s nepatrnou parcelou. Ve smlouvě kupní z roku [rok] je již dům [adresa] a stp. [číslo] označená výměrou [výměra]. To samé je v darovací smlouvě z roku [rok]: stp. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra]. Prostým náhledem do katastru nemovitostí, který je veřejně přístupný a každému k nahlédnutí dostupný, bylo možné zjistit, že předzahrádka není ve vlastnictví žalobkyně ani nebyla ve vlastnictví jejích právních předchůdců. Rovněž daňové povinnosti vůči státu si plnila rodina žalobkyně po celou dobu pouze k parcele stp. [číslo] s výměrou [výměra]. Žalované náleží vlastnické právo k celku parcely [číslo] o celkové výměře [výměra]. [příjmení] žalovaná obec hospodařila s majetkem s péčí řádného hospodáře, jak jí ukládá zákon o obcích č. 172/1991 Sb., nemohla souhlasit s tím, že by v rámci zaměření geometrickým plánem bylo zapsáno vlastnictví k pozemkům na základě souhlasného prohlášení žalobkyně a žalované. Žalovaná navrhovala odprodat žalobkyni geometrickým plánem rozdělené parcely [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra], označené žalobkyní jako„ předzahrádka“ za úředně stanovenou cenu, což žalobkyně odmítla. Právní předchůdci žalobkyně si bez předchozího souhlasu kohokoli zabrali větší část pozemku, než který jim náležel, tento si oplotili a tím vznikla„ předzahrádka“. Žalovaná nemohla přistoupit na požadavek žalobkyně k souhlasnému prohlášení o vlastnickém právu žalobkyně, neboť by žalovaná docílila toho, že by se mohli i ostatní občané domáhat svého domnělého vydržecího práva k nemovitostem na žalované a žalovaná, pokud by se tímto způsobem zbavovala majetku, následně by jí žádný legální majetek nezbyl a vystavovala by se riziku postihu špatného hospodaření s obecním majetkem. Žalovaná sice nezpochybňuje užívání sporné části parcely žalobkyní i jejími právními předchůdci, má však za to, že nemohli být v dobré víře. Tehdejší platné předpisy občanského práva neumožňovaly nabýt vlastnictví k věci ve vlastnictví československého státu, resp. v socialistickém vlastnictví, vydržením. Tato situace pak byť s určitou obměnou prakticky trvala do [datum]. Tvrzení žalobkyně, že užívání pozemku jako vlastníka„ trvalo po dobu delší 10 let již ke dni [datum], kdy byl institut vydržení navrácen do českého civilního práva“, neobstojí. Podle § 115 zákona č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku, nebylo možno vydržením nabýt vlastnické právo mj. k věcem, které byly v socialistickém vlastnictví (šlo o tzv.„ nezcizitelné věci“). Zákon [číslo] Sb., občanský zákoník, který nahradil zákon č. 141/1950 Sb., způsob nabytí vlastnického práva vydržením nepřipouštěl, a to až do [datum], kdy se institut vydržení vrátil do soukromoprávní úpravy zákonem č. 131/1982 Sb., nicméně podle této právní úpravy vydržení nebylo možné uplatnit ve vztahu k věcem z majetku v socialistickém vlastnictví a k pozemkům v socialistickém vlastnictví ani k věcem a pozemkům, ke kterým měla socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů (§ 135 odst. 3). Současně se žalobkyně nemůže dovolávat vydržení předzahrádky jejími právními předchůdci, jestliže jí nesvědčí žádná právní titul o jejím převodu, k tomu žalovaná odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 10. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4282/2009.

3. Soud z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

4. Kupní smlouvou ze dne [datum] zachycenou v notářském zápise [anonymizováno] [jméno] [příjmení], státním notářem v [anonymizována dvě slova] [příjmení], pověřeným zástupcem státního notáře [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], došlo ve prospěch kupujících – manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] ze strany prodávajících – paní [jméno] [příjmení] a její dcery [jméno] [příjmení] k prodeji domu [adresa] se stp. [číslo] zapsaného ve vložce [číslo] pozemkové knihy [obec] a domu [adresa] se stp. [číslo] zapsaného ve vložce [číslo] pozemkové knihy [obec] se všemi právy a břemeny a příslušenstvím, pozemky v mezích a hranicích, jak je prodávající samy držely a jich užívaly. Smluvní strany souhlasně prohlásily v bodě sedmém kupní smlouvy, že jde o převod dvou rodinných domků s nepatrnou parcelou, které spolu souvisí a tvoří jeden celek (notářský zápis).

5. Kupní smlouvou ze dne [datum] zachycenou v notářském zápise [anonymizováno] [jméno] [příjmení], státním notářem v [obec], pod sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], došlo ve prospěch kupujících – manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] ze strany prodávajících – manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] k prodeji domu [adresa] ve stavu demolice se stp. [číslo] ([výměra]) zapsaného ve vložce [číslo] pozemkové knihy [obec] a domu [adresa] v k.ú. [obec] se stp. [číslo] ([výměra]) zapsaného ve vložce [číslo] pozemkové knihy [obec] (notářský zápis). Převod vlastnického práva byl zanesen do pozemkové knihy k.ú. [obec] v knihovní vložce [číslo] (výpis z pozemkové knihy).

6. Smlouvou ze dne [datum] darovali manželé [jméno] a [jméno] [jméno] žalobkyni stavbu [adresa] na pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] a stavbu [adresa] na pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], vše v k. ú. [obec], část [územní celek], vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo]. Podle odst. 2 čl. I. smlouvy je jako příslušenství těchto staveb uvedena ČOV, přilehlá zahrádka, stodola, garáž, kůlna a venkovní betonové a travnaté plochy (darovací smlouva). Vlastnické právo žalobkyně dle darovací smlouvy bylo zapsáno do katastru nemovitostí na základě návrhu na vklad podaného dne [datum] (návrh na vklad), k zápisu došlo dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí). 7. [obec] pozemku St. [anonymizováno], na němž stojí dům [adresa], je od roku [rok] beze změny. U domu [adresa] hranice kopíruje jeho levou zeď – při pohledu z ulice – a před přední zdí je úzký pás, od něhož hranice šikmo pokračuje k domu [adresa] (katastrální mapa).

8. Žalovaná je vlastnicí pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] – ostatní plocha v k. ú. [obec], část [územní celek], zapsaného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] to na základě zákona [číslo] (výpis z katastru nemovitostí).

9. Před domem [adresa] a vlevo vedle něj je při pohledu z ulice oplocená zahrádka, na přední zahrádce je umístěna nádrž na svod dešťové vody a na boční zahrádce jsou záhony (letecká mapa). [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyhotovil k rozdělení pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], část [územní celek], zapsaného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mladá Boleslav, na listu vlastnictví [číslo] k oddělení zahrádky u domu [adresa] geometrický plán [číslo] [rok] ověřený oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] pod [číslo] [rok] a potvrzený za Katastrální úřad pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mladá Boleslav, [jméno] [příjmení] pod [anonymizováno] – [číslo] [rok] [číslo] dne [datum]. Od pozemku parc. [číslo] se odděluje pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] a parc. [číslo] o výměře [výměra] (geometrický plán).

10. Při pohledu z ulice je vidět dům [adresa], vlevo je budova [adresa]. Předzahrádka se nachází před budovou [adresa] a z levé její strany. V místě, kde končí křídlo budovy [adresa], je kovová branka a vlevo vedle ní brána pro vjezd vozidla, na bránu vlevo navazuje zděný přístřešek pro měřič elektřiny, vlevo od zděného přístřešku stále v úrovni brány a branky pokračuje kovaný plot s podezdívkou. Plot je nahoře zdobený šipkami, přibližně v úrovni zděného přístřešku začíná budova [adresa], mezi ní a plotem je na pravé straně přibližně [anonymizováno] m široký odstup, který se zužuje doleva ve tvaru trojúhelníku. Předzahrádka se pak dále vlevo rozšiřuje za roh podél budovy [adresa] do větší předzahrádky, mezi rohem domu a rohem plotu je vzdálenost 1,75 m. Větší předzahrádka je z levé strany ohraničena straším pletivovým plotem s podezdívkou a vlevo od budovy [adresa] sahá předzahrádka od domu téměř k silnici. [příjmení] a plot odděluje travnatý pás. Předzahrádka vzadu sahá k sousední budově, je trojúhelníkového tvaru a směrem dozadu se rozšiřuje. Vzadu se v ní nachází rozvětvený ovocný strom – meruňka, záhony s rajčaty a větší rybízový keř (místní šetření). Předzahrádka je u domu v podobě, jaká je dnes, minimálně od roku [rok], meruňkový strom se zde nachází asi 4 roky. Podezdívka oplocení je u domu po celou dobu nejméně od roku 1955, měnilo se pouze pletivo oplocení a natíral se plot (svědecký výslech [jméno] [jméno] staršího). Přibližně od roku 2000 či 2001 měli [jméno] v budově [adresa] chladírnu drůbeže a tehdy zřídili pilíř na elektřinu. V r. 1996 v létě se ženil otec žalobkyně, a to vyměňovali pletivo v oplocení, jinak byl plot beze změny od jeho dětství (svědecký výslech [jméno] [jméno] staršího). Nejméně posledních 19 let je zahrádka u domu [adresa] oplocena tak, jak je to dnes (svědecký výslech [jméno] [příjmení]). Žalobkyně či její právní předchůdci platili daň z nemovitostí z pozemku parc. č. St. [anonymizováno] (shodné tvrzení účastníků).

11. Zaplocených pozemků má žalovaná ve svém majetku mnoho, historicky k tomu docházelo. Majetek žalované obce nebyl tak hlídaný, hranice pozemků se neřešily. Za posledních 10 let se řešilo asi 5 podobných případů. Jak dlouho je předzahrádka u [anonymizováno] připlocena, nedokázal starosta žalované říct, ale za dobu, co je pan [příjmení] starostou (pozn. soudu: 10 let), plot u domu [adresa] stojí a pozemek za plotem užívají [anonymizováno] O problému se zápisem v katastru nemovitostí se žalovaná dozvěděla až na základě dopisu pana [jméno] (účastnický výslech starosty žalované).

12. Žalobkyně požádala dopisem datovaným [datum] žalovanou o schválení bezúplatného převodu části pozemku parc. [číslo] do jejího vlastnictví s ohledem na jeho vydržení (uplatnění práva vydržení). Žalovaná žalobkyni odpověděla dopisem datovaným [datum] tak, že by nejprve muselo proběhnout soudní řízení osvědčující vydržení části pozemku žalobkyní, a navrhla, aby žalobkyně část pozemku odkoupila na cenu 100 Kč za m2 (odpověď žalované). Dopisem ze dne [datum] se žalobkyně obrátila prostřednictvím svého zástupce na žalovanou s pokusem o smírné vyřešení věci před podáním žaloby (dopis zástupce žalobkyně).

13. Soud dospěl po provedeném dokazování k tomuto závěru o skutkovém stavu: Kupní smlouvou ze dne [datum] nabyli manželé [jméno] a [jméno] [jméno] dům [adresa] se stp. [číslo] dům [adresa] se stp. [číslo] v obci [obec] bez uvedení výměry pozemků, pouze s označením„ s nepatrnou parcelou“, a následně je kupní smlouvou ze dne [datum] převedli na manžele [jméno] a [jméno] [příjmení], pozemky jsou již označeny výměrou, a to stp. [číslo] výměrou [výměra] a stp. [číslo] výměrou [výměra] Smlouvou ze dne [datum] darovali manželé [jméno] a [jméno] [jméno] tyto nemovité věci žalobkyni mimo jiné včetně přilehlé zahrádky. Žalovaná je vlastnicí pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] v [obec] [obec] se nachází před budovou [adresa] a z levé její strany, je oplocena kovaným a pletivovým plotem se starou podezdívkou. Předzahrádka je u domu v podobě, jaká je dnes, minimálně od roku 1955, pouze se prováděla údržba oplocení. Geometrickým plánem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] byly od pozemku parc. [číslo] oddělené pozemky se zahrádkou u domu [adresa] parc. [číslo] [číslo] celkem tvoří [výměra]. Žalobkyně či její právní předchůdci platili daň z nemovitostí z pozemku parc. č. St. [anonymizováno].

14. Po právní stránce hodnotil soud věc takto:

15. Na úvod je třeba uvést, že žaloba je přípustná podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, jelikož žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na určení jejího vlastnického práva, neboť účelem žaloby je dosažení souladu faktického stavu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Obě účastnice jsou věcně legitimovány – žalobkyně jako tvrzená vlastnice oddělených nové vytvořených pozemků parc. [číslo] (dále také jako„ zahrádka“ nebo„ předzahrádka“) a žalovaná jako jejich zapsaná vlastnice.

16. Soud postupoval ve věci v souladu s § 3028 odst. 2 věty za středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku (dále jako„ obč. zák.“), protože všechny právní skutečnosti, s nimiž právní předpisy spojují nabytí vlastnického práva, měly nastat před [datum].

17. Podle § 134 odst. 1 a 3 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

18. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně (i její právní předchůdci) byla objektivně se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jí náleží právo k zahrádce u domu [adresa] v [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně se domnívala, že nabyla zahrádku společně s dalšími nemovitými věcmi (dvěma rodinnými domy [adresa] a parcelami St. [anonymizováno] a [anonymizováno]), resp. že se jedná o součást pozemku parc. St. [anonymizováno], a to na základě darovací smlouvy od svých prarodičů, kteří nemovité věci nabyli kupní smlouvou ze dne [datum], a ti zase od rodičů dědečka žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

20. Ve prospěch dobré víry žalobkyně svědčí hned několik okolností. První z nich je skutečnost, že zahrádku nerušeně užívali právní předchůdci žalobkyně od roku 1956 ve stejném rozsahu, v jakém ji užívá nyní žalobkyně. Dlouhodobá pokojná držba žalobkyně a jejích právních předchůdců trvající 65 let posiluje závěr o jejich dobré víře, protože při obvyklé péči o majetek by žalovaná jako skutečný vlastník pozemku nepochybně přistoupila k řešení věci, pokud by měla za to, že žalobkyně či její právní předchůdci užívají její pozemek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4952/2016), obzvláště tehdy jsou-li právními předchůdci žalobkyně osoby jí blízké (prarodiče a praprarodiče), u nichž neměla důvod k větší opatrnosti ohledně rozsahu od nich nabytého majetku, zejména šlo-li o nemovité věci darované a tvořící ohrazený ucelený funkční celek, jako takový zjevně řadu desetiletí užívaný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 4. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1261/2007).

21. Za druhé je zahrádka k domu [adresa] připlocena nejméně od roku 1956. Stav podezdívky oplocení odpovídá tomu, že kovaný i pletivový plot se na místě nachází po několik generací rodiny žalobkyně. Sporné části pozemku parc. [číslo] byly k nemovitým věcem žalobkyně či jejích právních předchůdců vždy připloceny a s domem užívány jako jednolitý funkční celek tvořící rodinné domy se zahrádkou. Vzhledem k místu, kde se dům nachází, lze předpokládat jeho existenci alespoň s určitým minimálním venkovním prostorem okolo (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1096/2010). Oprávněnou držbu nemůže sama o sobě vyloučit skutečnost, že se držitelé při nabytí nemovitosti nepřesvědčili o hranici jimi nabývaných pozemků podle operátů tehdejší evidence nemovitostí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 5. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2211/2000).

22. Žalovaná vyvozuje nedostatek dobré víry právních předchůdců žalobkyně z ustanovení kupní smlouvy z roku 1956, v níž je uvedeno, že k rodinným domů [adresa] náleží pouze nepatrná parcela, tudíž si rodina žalobkyně musela být vědoma toho, že užívá větší pozemek, než jí náleží. Žalovaná zde ale přehlíží, že jako nepatrná parcela je tu označena nejenom parc. St. [anonymizováno] o výměře [výměra], ale i parc. St. [anonymizováno], která má výměru [výměra], tudíž z označení parcely jako nepatrné nelze bez dalšího učinit závěr, že právní předchůdci žalobkyně mohli rozpoznat, že jim zahrádka nenáleží. Žalovaná zpochybňovala dobrou víru žalobkyně také tím, že poukázala na výrazný nepoměr výměry stavební parcely [číslo] se [výměra] a výměry zahrádky celkem [výměra], tj. výměra zahrádky je více než 115 % vlastněného pozemku St. [anonymizováno], přičemž bylo v možnostech průměrně obezřetného člověka odhalit nesoulad faktické výměry [výměra] užívaných pozemků s právním stavem evidované výměry. Soud na rozdíl od žalované neposuzoval poměr výměr pouze ve vztahu mezi pozemkem parc. St. [anonymizováno] a připlocenou zahrádkou, ale porovnával zahrádku s celým žalobkyní užívaným funkčním celkem (parc. St. [anonymizováno] s [výměra] a parc. St. [anonymizováno] se [výměra]) a v takovém případě činí výměra zahrádky pouze 11 % výměry celého žalobkyní užívaného celku.

23. Žalovaná v řízení dále namítala, že žalobkyně se nemohla dovolávat vydržení předzahrádky jejími právními předchůdci, jestliže jí nesvědčí žádný právní titul o jejím převodu, a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 10. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4282/2009. Soud má však za to, že toto rozhodnutí na projednávanou věc nedopadá, jelikož v odkazovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu se jednalo o vydržení pozemku s vlastním parcelním číslem, který mohl být samostatně převoditelný, zatímco v případě žalobkyně na ni její právní předchůdci nemohli zahrádku převést, jelikož ta není samostatným pozemkem, nadto za situace, kdy se domnívali, že zahrádka je součástí jejich pozemku parc. St. [anonymizováno], jehož byli vlastníky, o čemž svědčí i skutečnost, že zahrádku označili v darovací smlouvě jako příslušenství darovaných nemovitých věcí, byť samozřejmě z právního hlediska se o příslušenství nejedná.

24. Nerozhodné je, že žalobkyně ani její právní předchůdci neplatili daň z části jimi drženého pozemku žalované, protože současně platili daň z přilehlého pozemku St. [anonymizováno] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1734/2015).

25. Co se týče splnění druhé podmínky vydržení, a to trvání nepřetržité oprávněné držby žalobkyně (jejích právních předchůdců) po dobu deseti let, zde soud poukazuje na proměny právní úpravy vydržení, jak k nim docházelo po roce 1956, kdy praprarodiče žalobkyně nemovité věci nabyli. S ohledem na absenci právní úpravy vydržení v obč. zák. ve znění účinném před novelou [číslo] Sb. (tj. do [datum]) nebylo možné vlastnické právo k nemovitostem vydržet. Po [datum] bylo sice vydržení v právní úpravě obsaženo (srov. § 135a obč. zák., ve znění účinném před novelou č. 509/1991 Sb.), ale pozemek (a to jakýkoliv pozemek, nejen pozemek v tzv. socialistickém společenském vlastnictví) nebyl až do [datum], kdy nabyla účinnosti novela obč. zák., provedená zákonem č. 509/1991 Sb., způsobilým předmětem vydržení vlastnického práva. To je patrné jednak z toho, že pozemky nebyly podle tehdejší legislativy i teorie předmětem tzv. osobního vlastnictví (§ 127 obč. zák., ve znění účinném před novelou č. 509/1991 Sb.), jakož i z toho, že oprávněný držitel pozemku, který splnil v této době podmínky vydržení, měl jen právo, aby s ním byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku podle § 135a odst. 2 obč. zák. ve znění účinném do 31. 12. 1991. K vydržení vlastnického práva k pozemku fyzickými osobami tak mohlo dojít až od [datum] (srovnej § 134 obč. zák.). Z textu zákona přitom vyplývá, že vlastnické právo k pozemku nabude vydržením osoba, která kdykoliv po [datum] splní podmínky, stanovené § 134 obč. zák., přičemž do vydržecí doby se započítává i doba, po kterou měl oprávněný držitel pozemek v nepřetržité držbě před 1. l. 1992 (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 1999 sp. zn. 22 Cdo 1193/98 (uveřejněný v časopise Právní rozhledy, 1999, [číslo] str. 331) či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1204/2007).

26. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že žalobkyně byla k lednu 2020, kdy u zahrádky zjistila nesoulad mezi faktickým stavem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí, oprávněnou držitelkou zahrádky, a to jenom po [datum] po započtení doby držení zahrádky jejími právní předchůdci po dobu 18 let (při započtení doby před [datum] dokonce 64 let), čímž žalobkyně splnila zákonné podmínky pro vydržení zahrádky stanovené v § 134 obč. zák., a proto soud rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku o určení vlastnického práva žalobkyně k zahrádce jako parc. [číslo] [číslo] v hranicích stanovených geometrickým plánem [číslo] 2020 vyhotoveným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] pod [číslo] 2020 a potvrzeným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, pod [anonymizováno] – [číslo] [rok] [číslo] dne [datum]. Tento geometrický plán je v souladu s § 48 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, nedílnou součástí rozsudku.

27. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně po zaokrouhlení v celkové výši 30 874 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 5 000 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) odměnou 18 600 Kč za 6 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /) za úkony právní služby: převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání dne [datum], písemné podání ve věci samé ze dne [datum] a účast na místním šetření dne [datum]), přičemž podle § 7 AT činí z tarifní hodnoty 50 000 Kč stanovené dle § 9 odst. 4 písm. b) AT sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby 3 100 Kč, -) odměnou 1 800 Kč za 6 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, -) náhradou promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a) AT ve výši celkem 400 Kč, tj. 4 x sazba 100 Kč za každou započatou půlhodinu za cestu na jednání a zpět, -) cestovným ve výši 357,02 Kč na trase [obec] - [obec] a zpět na jednání dne [datum] (60 km) při cestě vozidlem [anonymizována dvě slova] s průměrnou spotřebou 5,7 litrů [číslo] km při ceně paliva 27,20 Kč l a amortizaci 4,40 Kč/km dle vyhl. č. 589/2020 Sb., -) cestovným ve výši 226,11 Kč na trase [obec] – [obec] a zpět na jednání dne [datum] (124 km) při cestě vozidlem [anonymizována dvě slova] s průměrnou spotřebou 5,7 litrů [číslo] km při ceně paliva 27,20 Kč l a amortizaci 4,40 Kč/km dle vyhl. č. 589/2020 Sb., -) to vše zvýšeno o náhradu za 21 % DPH ve výši 4 490,46 Kč.

28. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.