Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

8 C 62/2006 - 1447

Rozhodnuto 2021-09-03

Citované zákony (4)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobce: [Žalobce] zastoupený [anonymizováno] proti žalovaným: 1. [Žalovaný A] 2. [Žalovaný B] oba zastoupeni [anonymizováno] o určení neplatnosti kupních smluv takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. [hodnota], ostatní plocha, parc. č. [hodnota] ostatní plocha, parc. č. [hodnota], ostatní plocha, parc. č. [hodnota] ostatní plocha, parc. č. [hodnota], ostatní plocha, parc. č. [hodnota], ostatní plocha, parc. č. [hodnota] ostatní plocha, parc. č. [hodnota], ostatní plocha, parc. č. [hodnota], ostatní plocha, parc. č. [hodnota], orná půda, parc. č. [hodnota], orná půda, vymezených geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. [hodnota] vyhotoveným společností [právnická osoba] se sídlem [adresa], ověřeným oprávněným zeměměřickým inženýrem [jméno FO] dne [datum] pod č. [Anonymizováno] a potvrzeným katastrálním úřadem dne [datum] pod č. [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku a pozemků parc. č. [hodnota], ostatní plocha, parc. č. [hodnota] ostatní plocha, parc. č. [hodnota], ostatní plocha, parc. č. [hodnota], orná půda, parc. č. [hodnota], ostatní plocha, parc. č. [hodnota], ostatní plocha, vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa].

II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Žalovaná 1) je povinna zaplatit ČR na účet OS Praha 8 náklady řízení ve výši 19 272 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný 2) je povinen zaplatit ČR na účet OS Praha 8 náklady řízení ve výši 19 272 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 22. 3. 2006 domáhal zpočátku určení neplatnosti kupních smluv, které uzavřel se žalovanými ohledně pozemků v k.ú. [adresa], a to parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Žalobu odůvodnil tak, že následně po uzavření kupních smluv dohledal listiny, z nichž vyplývá, že předmětné pozemky, respektive většina z nich, byla vyvlastněna právními předchůdci žalovaných, jejich otci [Jméno žalované B], a to na základě rozhodnutí odboru výstavby [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum]. Následně získal nabývací titul, z něhož žalovaní odvozovali své vlastnické právo k předmětným pozemkům, avšak žalobce má za to, že na základě tohoto rozhodnutí Státního notářství pro [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] žalovaní nabyli pouze dům čp. [Anonymizováno] s příslušenstvím v k.ú. [adresa], nikoli předmětné pozemky a nemohli tak být v době uzavření kupních smluv vlastníky těchto pozemků. Poté žalobce doplnil a změnil žalobní petit tak, že navrhl, aby bylo určeno, že je vlastníkem výše uvedených pozemků, a to na základě zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, a to nikoli na základě kupních smluv uzavřených se žalovanými. Naléhavý právní zájem dovozuje žalobce ohledně žalovaného 2) z toho, že jako spoluvlastník id. 1/2 nemovitostí je v katastru nemovitostí na LV [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] zapsán žalobce, tudíž určení vlastnictví pozemků ke dni rozhodnutí soudu co do této id. 1/2 nemovitostí již není možné. Pokud jde o žalovanou 1), je podle názoru žalobce dán naléhavý právní zájem proto, že je zde podán návrh na vklad vlastnického práva právě na základě sporné kupní smlouvy č. [č. účtu], tudíž na základě rozsudku k určení neplatnosti této kupní smlouvy k provedení vkladu zcela nesporně nedojde. Naléhavý právní zájem dále vyplývá z čl. II/3, neboť splatnost kupní ceny je odvozena od doručení vyhotovení kupních smluv s vyznačenou doložkou katastrálního úřadu o povolení vkladu práva pro kupujícího do katastru nemovitostí. Určením neplatnosti kupních smluv bude neplatný i tento článek, tudíž žalobce nebude povinen platit kupní cenu uvedenou v kupních smlouvách. Žalobce dále uvedl, že správný situační plánek [Anonymizováno] má číslo [hodnota], skutečnost, že z vyvlastňovacího rozhodnutí se podává číslo plánu [Anonymizováno], není rozhodná, neboť jak vyplývá z porovnání údajů na vyvlastňovacím rozhodnutí a na situačním plánu, další charakteristiky jsou totožné. Je nepochybné, že vyvlastňovací rozhodnutí mělo na mysli právě tento situační plán. Žalobce dále uvedl, že v roce 2006 byl vyhotoven geometrický plán č. [hodnota] na podkladě grafické situace uvedené výše k vyvlastnění PK pozemků parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] Pokud jde o pozemek parc. č. [Anonymizováno] dotčený vyvlastněním o výměře 34905 m, v současné době se jedná o následující pozemky podle geometrického plánu č. [hodnota], a to pozemek parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc, č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. část [Anonymizováno] díl A. pokud jde o pozemek parc. č. [Anonymizováno] dotčený vyvlastněním o výměře 1722 m se podle uvedeného geometrického plánu jedná o následující pozemky: parc. č. [Anonymizováno] (tento pozemek nebyl předmětem uzavřených kupních smluv), [Anonymizováno] a [Anonymizováno] díl B. předmětem kupní smlouvy byly i další pozemky, které však nebyly vyvlastněny, a to pozemek parc. č. [Anonymizováno], část [Anonymizováno], část [Anonymizováno], část [Anonymizováno] a část [Anonymizováno] přes hranice části pozemků parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] dotčených vyvlastněním vede komunikace.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili, uvedli, že předmětné pozemky získali jako dědictví po svém otci. Pakliže žalobce argumentuje, že je vlastníkem těchto pozemků na základě vyvlastňovacího rozhodnutí, namítli jeho neurčitost z důvodu nedostatečně vymezených částí vyvlastňovaných pozemků, jelikož není možné určit, jaká konkrétní část vyvlastňovaných pozemků měla být vyvlastněním dotčena. Žalovaní dále namítli případné vydržení vlastnického práva k předmětným nemovitostem ke dni 13. 3. 2000, neboť ode dne 13. 3. 1990, tedy ode dne úmrtí jejich otce, do ledna 2006 byli přinejmenším jejich oprávněnými držiteli, přičemž po celou tuto dobu vykonávali pro sebe v dobré víře vlastnická práva nabytá z titulu dědění. Namítli nedostatek aktivní věcné legitimace na straně žalující, neboť žalobce neměl ohledně předmětných nemovitostí od státu na základě zákona č. 172/1991 Sb. co převzít, současně žalovaný 2) odstoupil dne 25. 4. 2008 od kupní smlouvy z důvodu neuhrazené kupní ceny.

3. Ve věci bylo rozhodnuto částečným rozsudkem zdejšího soudu dne 2. 12. 2008 č.j. 8 C 62/2006- 282, kterým bylo ve výrocích I. a II. rozhodnuto tak, že obě kupní smlouvy uzavřené 18. 4. 2005 mezi žalobcem a oběma žalovanými jsou neplatné a výrokem III. bylo rozhodnuto, že o určení vlastnictví žalobce k citovaným pozemkům bude rozhodnuto konečným rozsudkem. Uvedený rozsudek napadli odvoláním žalovaní a následně Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 29. 4. 2009 č.j. 18 Co 141/2009-304 ohledně výroků I. a II., tedy na určení, že kupní smlouvy jsou neplatné tak, že žalobu zamítl.

4. Dále bylo velice rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14. 10. 2014 č.j. 8 C 62/2006 – 716, kterým byla žaloba na určení vlastnictví ke shora označeným pozemkům zamítnuta se závěrem, že vyvlastňovacím rozhodnutím vydaným Odborem výstavby ONV [adresa] pod č.j. výst. 2502/3606/86 – Br/N ze dne 26.1.1987 nedošlo k platnému vyvlastnění předmětných pozemků z důvodu neurčitosti specifikace vyvlastňovaných částí pozemků.

5. Uvedený rozsudek byl rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 18.10.2017, č.j. 18 Co 193/2015-908 zrušen, když Městský soud uvedl, že posouzení požadavku žalobce na určení, že je vlastníkem předmětu duplicitního zápisu v části ALV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] na základě nabývacího titulu — zákonného přechodu vlastnictví státu podle § 3 odst. 1 písm. c) zák. č. 172/1991 Sb. nelze posoudit bez zjištění rozsahu (fyzického) průniku předmětů duplicitního zápisu a vyvlastněných částí pozemků původně ve vlastnictví otce žalovaných 1. a 2. tak, jak se podává z plánku [hodnota]. Předmět duplicitního zápisu tj. parcely parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] zapsané v části A LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] vychází v mapových podkladech z geometrického plánu GP ze dne 10. 9. 2003 č. j. [Anonymizováno] zpracovaného za účelem vymezení předmětu převodu vlastnického práva kupními smlouvami z 18. 4. 2005. Bylo připomenuto, že je nutno se zabývat mimo jiné i otázkou zjištění rozsahu (fyzického) průniku předmětu duplicitního zápisu a vyvlastněných částí pozemků původně ve vlastnictví otce žalovaných 1. a 2., jak se podává z plánku [Anonymizováno] a bude nutno se zabývat i dalšími tvrzeními stran o okolnostech rozhodných pro posouzení důvodnosti nároku žalobce, včetně námitek žalovaných, že úplné vyvlastňovací rozhodnutí nebylo jejich otci doručeno, respektive že vlastnické právo k předmětným nemovitostem vydrželi. Dále odvolací soud připomněl, že žalobce uvádí, že situaci vyplývající z vyvlastňovacího elaborátu [Anonymizováno] zachycuje GP [Anonymizováno] který však není v katastru nemovitostí zapsán a navrhl, aby soud pořídil srovnávací sestavení parcel, z něhož bude zřejmé, v jakém rozsahu spadají parcely zapsané na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] do vyvlastnění vymezeného elaborátem [Anonymizováno].

6. Po provedeném dokazování, kdy soud vycházel zejména z dále popsaných listinných důkazů, účastnického výslechu žalovaného 2), svědecké výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], doplněného o znalecký posudek, zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalovaných [Jméno žalované B], nar. [datum] (otec žalovaných) byl v 80. letech 20. století vlastníkem pozemků, a to parc. č. [Anonymizováno] díl 1, díl 3 a díl 4 o celkové výměře 76550 ma pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 49473 m, vše v k.ú. [adresa], obec [adresa], jeho vlastnictví bylo zapsáno na LV č. [hodnota]. V 80. letech 20. století probíhala jednání mezi Čs. státem a předchůdcem žalovaných ohledně odkupu části jeho pozemků. Předložené návrhy budoucích kupních smluv i kupních smluv předchůdce žalovaných [Jméno žalované B], nar. 1926 odmítal s poukazem na nízkou cenu. Veškeré listiny, přeložené žalobcem v této souvislosti, neobsahovaly žádné konkrétní vymezení částí pozemků z celku označeného parc.č. [Anonymizováno] které by měl Čs. stát odkoupit, žádný geometrický plán či jiné zobrazení. Právnímu předchůdci žalovaných pak bylo sděleno, že pokud neuzavře kupní smlouvu za podmínek stanovených v návrzích jemu předkládaných, dojde k vyvlastnění části pozemku par.č. 534/1 a parc.č. 534/2 v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Odbor výstavby ONV v [adresa] ze dne 26. 1. 1987 č.j. [Anonymizováno] rozhodl o vyvlastnění části pozemku č. parc. 534/1 o výměře 34905 m a části pozemku č. parc. [Anonymizováno] o výměře 1722 m, vše v k.ú. [adresa] ve prospěch čs. státu, zastoupeného [Anonymizováno] pro účely realizace stavby „Prosecká radiála“. Uvedené rozhodnutí bylo právnímu předchůdci žalovaných doručeno dne 2. 2. 1987, právní moci nabylo dne 19. 2. 1987. V citovaném rozhodnutí je uvedeno, že vyvlastňované části pozemku jsou vyznačené v situaci č. zak. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z návrhu dohody o budoucí kupní smlouvě, která měla být uzavřena mezi právním předchůdcem žalovaných, panem [Jméno žalované B] a Výstavbou hl. m. Prahy — výstavba inženýrských staveb dne 29. 10. 1985, z prohlášení právního předchůdce žalovaných o nesouhlasu zejména s případnou cenou 40 haléřů za 1 m ze dne 18. 12. 1985, z návrhu kupní smlouvy, která měla být uzavřena mezi právním předchůdcem žalovaných a Čs. státem -Výstavbou hl. m. Prahy dne 20. 11. 1986, ze žádosti o souhlas se záborem pozemků ze [datum] v případě právního předchůdce žalovaných týkajících se pozemků [Anonymizováno] trvalým záborem 7928 m a pozemku 534/2 s trvalým záborem o výměře 3690 m s uvedením, že „po skončení stavby budou trvale zabrané části pozemků zaměřeny a odděleny a na základě geometrického oddělovacího plánu bude s dotčenou osobou uzavřena kupní smlouva“. V situačním plánu [Anonymizováno] č. zak. [Anonymizováno] příloha č. la je znázorněno, v jakém rozsahu byly pozemky uvedené v žalobě dotčeny vyvlastněním v roce 1987, a to jak pozemek č. parc. [Anonymizováno] tak i pozemek č. parc. 534/2.

7. Dne 18. 4. 2005 byla mezi žalobcem a žalovanou 1) uzavřena kupní smlouva č. [č. účtu], kdy předmětem prodeje byly pozemky parc. č. [Anonymizováno] v rozsahu id. 1/2 o výměrách tam blíže specifikovaným. Návrh na vklad vlastnického práva byl podán 27. 7. 2005 pod č.j. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro hl. m. Prahu. Na základě zpětvzetí návrhu žalobcem k zápisu změny vlastnického práva nedošlo. Téhož dne byla mezi žalobcem a žalovaným 2) uzavřena kupní smlouva č. [č. účtu], kdy předmětem prodeje byly pozemky parc. č. [Anonymizováno]. Návrh na vklad vlastnického práva byl podán u [právnická osoba] pro hl. m. Prahu dne 27. 7. 2005 pod č.j. 30155 a na základě toho návrhu došlo k zápisu vlastnického práva pro žalobce. Uvedené pozemky byly v kupních smlouvách specifikovány dle geometrického plánu č. [hodnota] z [datum]. Uvedené skutečnosti soud zjistil z kupní smlouvy č. [č. účtu], uzavřené dne 18. 4. 2005 mezi žalobcem a žalovanou 1) , z kupní smlouvy č. [č. účtu], uzavřené dne 18. 4. 2005 mezi žalobcem a žalovaným 2), z návrhu na vklad vlastnického práva v případě obou kupních smluv z 21. 7. 2005, ze zpětvzetí návrhu na vklad vlastnického práva v případě obou kupních smluv ze dne 12. 1. 2006, z listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa] k datu 16. 2. 2007, kdy podílovými spoluvlastníky, každý 1/2, jsou k nemovitostem tam blíže uvedeným zapsáni žalobce a žalovaná 1), dále z listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], kde jako podíloví spoluvlastníci v rozsahu id. 1/2 jsou uvedeni žalovaní.

8. Z výpovědi žalovaného 2) soud zjistil, že pozemky s žalovanou 1) nabyli dědictvím po otci v roce 1990, tehdy je užíval [právnická osoba]. Věděli, kde se pozemky nacházejí. Žalovaný 2) požádal o zrušení užívacího práva Státního statku, neboť tento je užíval od roku 1959, poté jim byly pozemky vráceny a začaly na nich hospodařit nové subjekty. Pokud jde o kupní smlouvu se žalobcem, probíhala jednání někdy v letech 1999 nebo 2000, byly vypracovány i znalecké posudky. K dělení pozemků došlo pouze jednou, v souvislosti s vybudováním autocentra. Po roce 1990 vše běželo jako dřív, jelikož žalovaný 2) byl zaměstnancem Státního statku, tak se domluvili na plnění naturální formou, kdy státní statek platil daň z nemovitosti a po zrušení užívacího práva začal platit daň žalovaný 2). Z porovnání se stavem evidence právních vztahů bylo zjištěno, že původní PK parcela [Anonymizováno] byla rozdělena na [Anonymizováno] Mezi stranami není sporu o tom, že parcela dříve označená [Anonymizováno] je v současném katastru vedena jako parcely PK [Anonymizováno]. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 24. 4. 2012 pro LV [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa], obec [adresa] s duplicitním zápisem vlastnictví Česká republika, hlavní město [adresa] a žalovaná č. [hodnota] s právem hospodaření IROP, inženýrská a realitní organizace [adresa].

9. Dne 25. 4. 2008 žalovaný 2) odstoupil od kupní smlouvy z důvodu nezaplacené kupní ceny a rovněž uplatnil námitku relativní neplatnosti dopisem ze dne 12. 5. 2008 ve vztahu k žalobci a žalované č. [hodnota] z důvodu dle ust. § 140 a § 140a obč. zák., jak bylo zjištěno z odstoupení žalovaného 2) a z námitky relativní neplatnosti kupní smlouvy č. [č. účtu], a to jak ve vztahu k žalobci, tak ve vztahu k žalované 1), a to z důvodu dle ust. § 140 a 40a obč. zák. Z návrhu na přijetí peněžní částky do úschovy ze dne 2. 11. 2007 od žalobce adresované k Obvodnímu soudu pro [adresa] ve výši 30 207 570 Kč z důvodu u zdejšího soudu probíhajícího sporu, kdy složitel složil do úschovy kupní cenu z kupní smlouvy uzavřené s žalovaným 2). Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] č.j. [datum], kterým byla přijata od složitele, tedy žalobce, ve prospěch příjemce, tedy žalovaného č. [hodnota], do úschovy peněžitá částka ve výši 30 207 570 Kč.

10. V pozůstalostním řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno] po právním předchůdci žalovaných - jejich otci [Jméno žalované B], byl k důkazu založen výpis z evidence nemovitostí č. [hodnota], z něhož bylo zjištěno, že ke dni 7. 11. 1990 byl zůstavitel [Jméno žalované B] vlastníkem mimo jiné pozemku parc. č. 534/1 o výměře 76550 m s označením uživatele čs. stát — Státní statek, závod 1 a co se týče pozemku 534/2 díl 1, byl vlastníkem výměty 49473 m s označením uživatele čs. stát — Státní statek, závod 1. Byl proveden i znalecký posudek o ceně nemovitostí, včetně pozemků parc, č. [adresa]. Z protokolu o projednání dědictví z 20. 11. 1990 pak vyplynulo, že na základě uzavřené dědické dohody oba žalovaní jako děti zůstavitele převezmou každý jednu polovinu domu čp. 7 s pozemky a příslušenstvím v k.ú. [adresa]. Tato dědická dohoda také byla schválena rozhodnutím ze dne 28. 11. 1990, právní moc dne 10. 4. 1991.

11. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že tato jako pověřený soudní komisař projednávala uvedené pozůstalostní řízení po [Jméno žalované B], nar. 1926 pod sp. zn. [Anonymizováno]. Pozemky [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa] byly uvedeny v předběžném šetření, byly uvedeny ve znaleckém posudku, jejich cena byla zahrnuta do celkové ceny nemovitostí a byly rovněž uvedeny jmenovitě v protokole, kterým bylo projednáno dědictví. Tedy dům čp. 7 včetně všech pozemků, i pozemky v užívání socialistické organizace. Uvedené rozhodnutí bylo doručeno i Středisku geodézie [adresa] a Středisku geodézie [adresa]-východ, jak bylo tehdy nařízeno. Výpis z evidence nemovitostí, který byl součástí dědického spisu, obstarávala notářská kancelář. Ze sdělení [právnická osoba] hl. m. Prahy z 5. 5. 2014 o tom, že vlastnické právo na žalované k předmětným pozemkům bylo zapsáno na základě rozhodnutí o dědictví sp. zn. [Anonymizováno], nabytí právní moci dne [datum].

12. Ze spisu Pozemkového úřadu [adresa] bylo zjištěno, že oba žalovaní uplatnili dne [datum] nárok podle zák. č. 229/1991 Sb., a to jako oprávněné osoby po jejich otci [Jméno žalované B] za vyvlastněné nemovitosti v k.ú. [adresa] a k žádosti doložili výpis z pozemkové knihy, ze Střediska geodézie [adresa] a potvrzení Státního notářství pro [adresa] a doklady o vyvlastnění. Dále dne 26. 9. 1991 žalovaní vyzvali k vrácení majetku Výstavbu inženýrských staveb, a to k vydání parcely parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], které byly ve vlastnictví jejich otce a v případě těchto parcel došlo k jejich vyvlastnění na základě rozhodnutí příslušného bývalého obvodního národního výboru. Z předloženého interního příkazu k proplacení částky 14.651 Kč ze dne 14.10.1978 lze uzavřít, že právnímu předchůdci žalovaných byla vyplacena finanční kompenzace za vyvlastnění.

13. Ohledně platnosti vyvlastňovacího rozhodnutí vydaného Odborem výstavby Obvodního národního výboru [adresa] pod č.j. [datum] pro realizaci stavby č. [hodnota]-Prosecká radiála týkajícího se části parcely [Anonymizováno] o výměře 34905 m a části parcely [Anonymizováno] o výměře 1722 m vyznačeným v plánku [Anonymizováno] soud vychází ze závazného právního názoru Nejvyššího soudu ČR uvedeném v rozhodnutí ze dne 17.5.2017, čj. [Anonymizováno], z něhož se podává, že plánek [Anonymizováno] zobrazuje nejen dotčené pozemky, nýbrž i jejich vyvlastňované části o výše označených výměrách, pro vyvlastňovací řízení je takovýto podklad dostačující z hlediska identifikace vyvlastňovaných částí pozemků. Byly-li rozhodnutím odboru výstavby obvodního národního výboru vyvlastněny části pozemků vyznačené (pouhým) plánkem [Anonymizováno], bylo zapotřebí i z takového rozhodnutí vycházet, nelze takovéto rozhodnutí považovat za nicotný správní akt. Je nepochybné, že vyvlastňovacím rozhodnutím (jehož existence je nesporná a nebyla v řízení zpochybněna) byly vyvlastněny tam uvedené a plánkem [Anonymizováno] specifikované části pozemků.

14. Po zrušovacím rozhodnutí vydaném Městským soudem v Praze žalovaní setrvali na stanovisku, že vyvlastňovací rozhodnutí z roku 1987 je neurčitým právním aktem, protože jeho přílohou nebyl plánek [Anonymizováno] ani jiný slovní nebo grafický podklad, z něhož by bylo možné určit, která konkrétní část dotčených pozemků má být vyvlastněna, rovněž tak na tvrzení o případném vydržení původně vyvlastněných pozemků, pokud se jimi nestali na základě dědění.

15. Žalobce připomněl, že otázka plánku [Anonymizováno] byla vyřešena rozsudkem č. j. [Anonymizováno] Nejvyššího soudu ČR ze 17. 5. 2017, kde přímo v odůvodnění se uvádí, že toto rozhodnutí č. j. výst. [Anonymizováno] odboru výstavby ONV v [adresa] ze dne 26. 1. 1987 s odkazem na plánek [Anonymizováno] je způsobilým vyvlastňovacím rozhodnutím a je třeba z takového rozhodnutí vycházet. Žalobce tak v řízení předložil jak vyvlastňovací rozhodnutí, tak i příslušný plánek č. [hodnota] a pokud žalovaní tvrdí, že jejich právnímu předchůdci doručen nebyl a nebyl součástí tohoto rozhodnutí, což však z textu vyvlastňovacího rozhodnutí nevyplývá, je na nich, aby uvedené prokázali, dosud takovýto důkaz nepředložili. Dále žalobce uvedl, že žalovaní nemohli předmětné pozemky vydržet, neboť nenaplnili zákonné podmínky pro jejich vydržení, připomněl, že žalovaní nemohli s předmětnými pozemky samostatně nakládat od jejich vyvlastnění státem pro stavbu těles komunikací, když sami žalovaní jako žalobci poukazují na skutečnost, že nemohli předmětné pozemky využívat v rámci žalob vedených u Obvodního soudu pro [adresa] z titulu bezdůvodného obohacení, kde se domáhají náhrady za znemožnění užívání předmětných pozemků z důvodu existence těles komunikací. Předmětné pozemky jsou částečně zastavěny tělesy komunikací a silniční zelení. Dále žalobce upozornil, že žalovaní ani jejich právní předchůdce nemohli být v dobré víře o vlastnictví k předmětným pozemkům, neboť byla doloženo, že o předmětné pozemky bylo žádáno v rámci restitučního řízení. Současně považuje za sporné, že žalovaní nevěděli o tom, že byly jejich právnímu předchůdci - otci, předmětné pozemky vyvlastněny, neboť s právním předchůdcem měli shodnou doručovací adresu i bydliště. Připomněl, že v řízení předložil příkaz k vyplacení náhrady za vyvlastněné pozemky k rukám právního předchůdce žalovaných a pochybuje tedy o tom, že by bylo pravdivé tvrzení o tom, že náhrada otci žalovaných nebyla nikdy vyplacena. Zápis žalobců jako vlastníků do katastru nemovitostí byl pouze formální a neměl konstitutivní účinky, zápis vlastnického práva v evidenci nemovitostí měl pouze evidenční funkci. Žalobce vypracování srovnávacího sestavení parcel, a to původní parcely [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], když se jedná o označení parcel k [datum] ke srovnání s parcelami č. [Anonymizováno] o výměře 15 792 m, č. [Anonymizováno] o výměře 8344 m, č. [Anonymizováno] o výměře 12 910 m, č. [Anonymizováno] o výměře 3004 m, č[Anonymizováno] o výměře 1 m, č. [Anonymizováno] výměře 1609 m, č. [Anonymizováno] o výměře 106 m, č. [Anonymizováno] o výměře 139 m, č. [Anonymizováno] o výměře 4216 m, č. [Anonymizováno] výměře 2997 m vše v k. ú. [adresa] zapsané na LV č. [hodnota] a pokud by některé z těch aktuálně označených parcel nevznikly z původních parcel č. 534/1 a [Anonymizováno] aby bylo označeno, za který původních PK pozemků tyto parcely vznikly. Uvedl, že si je vědom toho, že zřejmě stavba zasahuje do většího území, než které bylo vyvlastněno, když žalovaní namítali, že jejich předchůdci byly vyvlastněny pozemky o rozloze cca 35 000 m a pozemky, které jsou zde uváděny jako nové, jsou o výměře o cca 12 000 m větší.

16. Ze znaleckého posudku vypracovaného dne 20. 8. 2018 znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] (č.l. 966) bylo zjištěno, že situační plán Státního podniku [Anonymizováno] vypracovaný pod č. zak. [Anonymizováno], který je technickým podkladem pro rozhodnutí Odboru výstavby [Anonymizováno] v [adresa] č. j. výst. [Anonymizováno], které nabylo právní moci 19. 2. 1987, je zpracován pouze graficky, což k datu vzniku bylo obvyklé. Navržený zábor je však zakreslen do tehdejší pozemkové mapy a lze tak grafický plán pomocí identických bodů zdigitalizovat a s přesností odpovídají mapovému měřítku 1:1000 implementovat do současné digitální katastrální mapy. Znalec vypočítal jednotlivé výměry dílů parcel odpovídající svojí přesnosti grafickému odměření z katastrální mapy vedené v měřítku 1:1000, kontrolním výpočtem výměr záboru (podle situačního plánku [Anonymizováno]) v hranicích tehdy platných pozemků č. parc. [Anonymizováno] zjištěno, že zábor pozemku č. parc. [Anonymizováno] o 1000 m menší, než jak je uvedeno v elaborátu, rozdíl zřejmě vznikl chybnou planimetrací výměny, kdy odměřování neprováděla odborně způsobilá osoba, jak je tomu u zpracování geometrických plánů. Grafickým výsledkem zpracování dat je příloha číslo [hodnota] posudku (č.l. 972), kde platný stav katastrální mapy je vyznačen tenkou černou čarou, stav ke dni 19. 2. 1987 je vyznačen silnou červenou čerchovanou čarou a zábor dle situace [Anonymizováno] je vyznačen silnou červenou čarou, čísla parcel uvedena v zadání posudku jsou označena červeně. Všechny KN parcely parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] vznikly z pozemků [Anonymizováno] a [Anonymizováno] evidovaných k datu [datum]. Znalec uvedl že zábor pozemků dle situačního plánu [Anonymizováno] zasahuje, byť v některých případech pouze částečně, do všech zkoumaných pozemku KN a navíc v rámci pozemků EN 534/1 a 534/2 evidovaných k 19.2.1987, ještě do pozemku číslo parcelní 534/15, které však nejsou předmětem posudku. Červeně jsou označena parcelní čísla uvedená v zadání posudku, modře jsou označena parcelní čísla zasažená záborem podle situačního plánu [Anonymizováno], ale nejsou uvedena v zadání posudku. Všechny parcely současného stavu uvedené v prvním sloupci posudku (na čl. 969-970) vznikly z pozemku [Anonymizováno]2 evidovaných k 19.2.1987. Z důvodu obnovy katastrálního operátu provedeném v roce 2009 a změnou výměr pozemků mezi rokem 2006 a současností, jsou v tabulce uvedeny jak výměry dílů podle roku 2006, tak podle výměry současného stavu.

17. V dodatku č. [hodnota] k tomuto posudku ze dne 22.10.2008 (č.l. 997) znalec doplnil, že technickým podkladem vyvlastňovacího rozhodnutí z [datum] je situační plánek vyhotovený státním podnikem [Anonymizováno] pod č. zak. [Anonymizováno], který je součástí výkupového elaborátu. Obsahem výkupové elaborátu je též tabulka výměr parcel zasažených záborem (příloha 1, 2), je zřejmé, že výměry uvedené ve vyvlastňovacím rozhodnutí byly převzaty z tabulek výkupového elaborátu, ale výměra uvedená v tabulkách výkupového elaborátu je v rozporu s výměrou zjištěnou ze situačního plánku [Anonymizováno]. Tato skutečnost byla zjištěna při digitalizaci plánku [Anonymizováno] jeho průmětem do digitální katastrální mapy. Rozdíl výměry je chybou vzniklou při určení výměr výkupového elaborátu. Jelikož při určení výměry výkopové elaborátu nebylo postupováno v souladu s geodetickými postupy, nelze chybu 1000 m ve výměře objasnit. K otázce zda a v jaké výměře jsou současné žalobou uplatněné pozemky součástí původních PK pozemků [Anonymizováno] mimo zábor dle plánku [Anonymizováno] na základě výměry určené vyvlastňovacím rozhodnutím, znalec uvedl, digitalizací plánku [Anonymizováno] bylo zjištěno, že výměra části čísla parcelního [Anonymizováno]/1 uvedená ve vyvlastňovacím rozhodnutím není 34905 m, ale 33905 m, proto výměry které uvedl na str. 4 a 5 posudku (č.l. 369-370), kde jsou výměry žalovaných parcel rozděleny podle toho, jestli jsou uvnitř nebo vně záboru, což je totožné s tvrzením, že části parcel byly nebo nebyly zasaženy vyvlastňovacím rozhodnutí. Výměra pozemku číslo parcelní PK 534, později označeného čísly [Anonymizováno] byla určena graficky z katastrální mapy vyhotovené měřítku 1:1000, dopustné odchylky byly k 3.11.2009 stanoveny ve výši 86 m pro výměru 76550 m a 70 m pro výměru 49773 m, tyto jsou použitelné pouze při odborném postupu stanovené příslušnými předpisy, což výkupový elaborát vyhotovený v rámci projektové dokumentace není. K 26.1.1987 nebylo možné v terénu určit/ zjistit / stanovit, které konkrétní části zemského povrchu byly předmětem vyvlastnění, jelikož plánek [Anonymizováno] pouze graficky znázorňoval hranice vyvlastnění v tehdejší pozemkové mapě. Vymezení záboru v pozemkové mapě Evidence nemovitostí, jak je vyznačeno v plánku [Anonymizováno] je projekt, který stanovuje tvar a polohu výkupu v úrovní návrhu. V tomto úhlu pohledu byla tedy stanovena část zemského povrchu, která byla předmětem vyvlastnění, byť jiným než odborným způsobem. Podle tohoto plánku je však výměra vyvlastněné části pozemku EN 534/1 ve výši 33905 m.

18. Ke dni vypracování posudku, resp. k 22.3.2006, nebylo možné v terénu určit / zjistit / stanovit, které konkrétní části zemského povrchu byly předmětem vyvlastnění, jelikož plánek [Anonymizováno] pouze graficky znázorňoval hranice vyvlastnění v tehdejší pozemkové mapě. Rozdíl v součtu výměr pozemků původního záboru [Anonymizováno] k roku 2006 (5. sloupec) a současného stavu (6. sloupec) (čl. 369-370) je způsoben obnovou katastrálního operátu v roce 2009. Předmětem vyvlastňovacího rozhodnutí z roku 1987 byly pozemky o celkové výměře 36612 m, resp. 35627 m. Znalec konstatoval, že vyvlastňovací rozhodnutí z 26.1.1987 cituje výměry a odkazuje na situaci vyznačenou ve výkupovém elaborátu [Anonymizováno] č.zak. [Anonymizováno] výměry uvedené v tabulkách výkupových elaborátů se odvozovaly od zákresu projektu v pozemkové mapě a tudíž výměry jsou veličiny odvozené od geometrického tvaru parcel či dílů zakreslených v plánu, každá výměna může vzniknout pouze na základě výpočtu z grafického či přímo měřeného podkladu. Pokud je tedy rozdíl ve výměře uvedené ve vyvlastňovacím rozhodnutí a odměřené z plánku [Anonymizováno], nemohou platit oba údaje zvlášť, ale výměru uvedenou v rozhodnutí je nutné přizpůsobit plánku.

19. Znalec při jednání dne 25.2.2019 podrobně rozvedl znalecký posudek včetně dodatku, stvrdil své závěry tam uvedené a doplnil, že podle výkupového elaborátu nebylo zamýšleno vyvlastnění větší výměry pozemků než je znázorněna v plánku [Anonymizováno], e to chyba vzniklá zřejmě při vyhodnocování nebo výpočtech těch výměr podle zákresu v mapě Evidence nemovitostí. Předmět vyvlastnění je znázorněn v záborovém elaborátu plánku [Anonymizováno], zábor samotný se vyznačil v tehdejší mapě Evidence nemovitostí a z tohoto zakresleného záboru v té mapě Evidence nemovitostí se vypočetla výměra a tato výměra se uvedla ve výkupovém elaborátu (příloha dodatku posudku čl……) a z těchto výměr vycházelo rozhodnutí Odboru výstavby z 26.1.1987. Ohledně přesnosti výměry vyvlastňovaných pozemků [Anonymizováno] znalec uvedl, že každá výměra je zatížena nějakou chybou, odchylkou, dopustné odchylky jsou uvedeny v katastrální vyhlášce. Výměra se vždy zpřesňuje s ohledem na určení hranic. Poukázal na odst. 3 vyvlastňovacího rozhodnutí a uvedl, že vyvlastňovací rozhodnutí vycházelo z elaborátu [Anonymizováno], proto plánek [Anonymizováno] je prvotní. Všechny výměry, které byly v tom dalším elaborátu vyznačeny, jsou odvozené od toho nákresu. Nákres záboru, ze kterého se vycházelo, je pouze grafickým výsledkem nějaké projektové činnosti, která byla zakreslena, pouze obrazem toho projektu v tehdejší mapě Evidence nemovitostí. Znalec se domnívá, že konkrétnější údaje než ty které jsou v tom plánku by se nenašly, ani nešly ztotožnit se současnou situací. Plánek [Anonymizováno] je plánek, který se dá realizovat v terénu a lze podle něj dělat geometrický plán. Nedovede vysvětlit jiné číslo zakázky [Anonymizováno] které je založeno ve spise, než které je citované rozhodnutí z 26.1.1987. Potvrdil, že pokud by otec žalovaných přišel na předmětný pozemek, nemohl by poznat, která část toho pozemku mu byla vyvlastněna a která nebyla, neboť ten plán je pouze výkres, návrh, projekt. Nešlo by to poznat podle samotného rozhodnutí. Ani kdyby měl k dispozici plánek [Anonymizováno], nemohl by polohu a geometrický tvar určit nebo zjistit v terénu, neboť tam předtím neprobíhaly žádné geodetické práce. Výměna není závazným údajem katastru nemovitostí, je to údaj odvozený, který se může měnit se zpřesňováním hranic pozemků a záleží právě na tom geometrickém tvaru těch pozemků nebo na přesnosti toho geometrického tvaru. Ohledně parcely [Anonymizováno] znalec uvedl, že celá na základě vyvlastňovacího rozhodnutí včetně plánku [Anonymizováno] vyvlastněna nebyla, vně záboru jsou výměry v posledních dvou sloupcích, výměra uvnitř záboru je 7783 m2 (č.l. 369- 970 spisu) – str. 5 posudku, stejné se týká dalších tam uvedených pozemků. Znalec připomněl, že tam mohou být nepatrné odchylky k nimž se již vyjadřoval, v podstatě to nemá vliv na geometrické vymezení toho pozemku. Zopakoval, že plánek [Anonymizováno] je prvotní, je to technický podklad pro samotný akt toho rozhodnutí. I kdyby nebyl plánek [Anonymizováno], vyvlastňovací rozhodnutí by mohlo být vydáno, připomněl přídělové plány ve 40. letech. Znalec stvrdil svůj závěr učiněný na straně 3 posudku, že všechny KN parcely parcelních čísel [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] vznikly z pozemků [Anonymizováno] evidovaných k datu [datum]

20. Z dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku ze dne [datum] (č.l. 1064) bylo zjištěno, že na základě snahy znalce o zajištění dalších listin z různých archivů znalec v archivu [právnická osoba]. nalezl tytéž podklady, z jakých vycházel v posudku č. [Anonymizováno] a které jsou součástí spisu. [právnická osoba] [Anonymizováno] s a.s. tyto listiny dohledány nebylo nebyly, ale bylo zjištěno, že projektová dokumentace celé stavby Prosecké radiály v úseku [adresa] měla v čísle zakázky uvedeno jako druhé číslo za pomlčkou 1390. Jelikož v rozhodnutí je uvedeno, že se jedná o stavbu Prosecké radiály v úseku [adresa], je pravděpodobné že v čísle zakázky uvedené ve 3. odstavci rozhodnutí má být uvedena namísto číslice 1310, číslice 1390.

21. Žalobce dále uvedl, že v roce 2006 byl vyhotoven geometrický oddělovací plán číslo [hodnota] zapsaný Katastrálním úřadem 4.4.2006 pod číslem [Anonymizováno] Žalovaní uvedli, že v roce 2003 byl vypracován geometrický plán pro účely uzavření kupních smluv.

22. Byl vyžádán dodatek ke znaleckému posudku s úkolem, aby znalec doplnil, zda se vyvlastňovací rozhodnutí vztahuje na všechny pozemky uvedené v žalobě a v celé jejich rozloze a dále zda provedené šetření obsažené ve znaleckém posudku vč. dodatku č. [hodnota] odpovídá taktéž geometrickému oddělovacímu plánu číslo [hodnota] schváleném Katastrálním úřadem dne 4.4.2000 pod č.j. [Anonymizováno]. Z dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku z 10.12.2019 (č.l. 1141)bylo zjištěno že na straně 3 tohoto dodatku znalec uvedl tabulku (č.l. 1143), kde je porovnán vztah parcelních čísel a výměry podle geometrického plánu (GP), parcelních čísel evidence nemovitostí k 19.2.1987 a současného stavu katastru (duplicitní vlastnictví je označeno jako „dupl“). Šetření, které bylo provedeno v rámci znaleckého posudku číslo [hodnota] – 4/2018 vycházelo ze zjištěných skutečností a dostupných technických podkladů, které měly různou úroveň. Nejpřesnějším podkladem je současná katastrální mapa, jejíž hranice jsou vedeny podle katastrální vyhlášky, jednoznačně definující přesnost podrobných bodů. Zcela mimo veškeré předpisy je postaven zákres záboru podle situačního plánu [Anonymizováno] č. zak. [Anonymizováno], nelze s jistotou potvrdit, že tento zákres odpovídá konečné projektové dokumentaci, na základě které byla stavba realizována. Z tohoto pohledu, bez jakýchkoli zeměměřických zvyklostí, lze připustit, že geometrický plán číslo [hodnota] – 49/2006 k.ú. [adresa] odpovídá úmyslu vyvlastňovacího rozhodnutí odboru výstavby [Anonymizováno] v [adresa] č.j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci 19.2. 1987, to je vymezení prostoru v budoucnosti skutečně zastaveném komunikací, či vnitřním prostorem křižovatky. Znalec uvedl, že z tabulky na straně 3 dodatku č. [hodnota] je patrné, že zkoumaný geometrický plán řeší celý zábor pozemku dle vyvlastňovacího rozhodnutí Odboru výstavby ONV v [adresa] č.j. výst. [Anonymizováno] budeme-li se držet úmyslu tohoto rozhodnutí, nikoli exaktního kartografického vyjádření zpracovaného v situačním plánu [Anonymizováno] č. zak. [Anonymizováno]. Geometrický plán(v příloze 2) byl vyhotovený v roce 2006, tedy ještě před obnovou katastrálního operátu provedenou 3.11.2009 pod číslem řízení Z – [č. účtu], kterou došlo ke změnám výměr. Porovnáním souřadnic podrobných bodů polohopisu uvedeném v geometrickém plánu s podrobnými body polohopisu současné katastrální mapy bylo zjištěno, že body č. [hodnota] a 0001 0040 nesouhlasí s katastrální mapou, tudíž geometrický plán nelze použít pro zápis změny v katastru. Pokud se mají promítnou parcely záboru do současné katastrální mapy, přičemž je jako podklad použit právě geometrický plán č. [hodnota] – 49/2006 k.ú. [adresa] s podmínkami výše uvedenými, tak tomuto zákresu odpovídá příloha 2 dodatku č. [hodnota], kde jsou předmětné parcely vyšrafovány, hranice podle geometrického plánu jsou vyznačeny plnou červenou čarou, hranice parcel evidence nemovitostí červenou čerchovanou čarou (č.l.1145). Lze dovodit, že úmyslem rozhodnutí Odboru výstavby ONV v [adresa] č.j. výst. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne 19.2.1987, bylo grafické vyjádření, kterém odpovídá geometrický plán č. [hodnota] – 49/2006 k.ú. [adresa], neboť lze předpokládat, že předmětem vyvlastnění byla celá plocha zastavěná komunikací a vnitřní plocha křižovatky potřebná pro realizaci stavby, nikoli pouze její části či nesouvisející plochy. Geometrický plán však za účelem zápisu do katastru nebude možné použít, protože geometricky nenavazuje na současný stav katastru upřesněný obnovou katastrálního operátu v roce 2009 a případně by se musel vytvořit nový geometrický plán pro rozhodnutí soudu.

23. Podáním došlým soudu dne 26.11.2020 žalobce uvedl, že v souladu se závěry znaleckého posudku ve znění dodatků znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a s ohledem na skutečnost, že od vyhotovení geometrického plánu v roce 2006 do dnešního dne došlo k digitalizaci katastrálního operátu, nechal společností [právnická osoba], IČO: [IČO] sídlem [adresa] vypracovat nový geometrický plán číslo [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], ověřený oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum]. Žalobce v této souvislosti navrhl připuštění změny petitu tak, že se určuje, že žalobce je výlučný vlastníkem pozemků parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno], orná půda, parc. č. [Anonymizováno], orná půda, vymezených geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. [hodnota] vyhotoveným společností [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], ověřeným oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] pod č[Anonymizováno] a potvrzeným katastrálním úřadem dne [datum] pod č. [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku a pozemků parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] orná půda, parc. č[Anonymizováno], ostatní plocha, parc. [Anonymizováno] ostatní plocha, vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa]. Uvedené doložil citovaným geometrickým plánem (č.l. 1241). Takto navřená změna žalobního petitu byla připuštěna při jednání dne 31.8.2021.

24. Při jednání dne 7.12.2020 znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že geometrický plán z roku 2020 porovnal s geometrickým plánem z roku 2006, a to jak z hlediska geometrického, tzn. tvarového, tak z hlediska výměrového. Zjistil, že co se týče geometrického určení, tzn. poloha těch bodů, které jsou dány oběma geometrickými plány, liší se pouze ve 3 případech což vyznačil žlutou barvou. Dále uvedl že, pokud bude uvažováno, že geometrický plán z roku 2006 má být úmyslem nebo zobrazením zkoumaného rozhodnutí Odboru výstavby, může konstatovat, že rozhodnutí Odboru výstavby ONV v [adresa] odpovídá jak geometrický plán z roku 2006, tak i geometrický plán z roku 2020. Z hlediska geometrického, tvarového určení pozemku, z hlediska výměr, parcely mají souhrnnou výměru 36627 m2. Znalec doplnil ústně tabulku na straně 3 dodatku č. [hodnota] a uvedl že součástí záboru, bude-li uvažován úmysl rozhodnutí, je parcela číslo [Anonymizováno] vedená v současném katastru nemovitostí o výměře 32 m2, parcela číslo [Anonymizováno] podle geometrického plánu z roku 2020 zapsaná na duplicitním LV [Anonymizováno] o výměře 105 m, parcela číslo [Anonymizováno] podle geometrického plánu z roku 2020 zapsaná na duplicitním LV [Anonymizováno] o výměře 105 m2, součet dílů A a B tzn. parcela číslo [Anonymizováno] podle geometrického plánu z roku 2020 zapsaná na LV [Anonymizováno] o celkové výměře 8329 m, parcela číslo [hodnota] stavu katastru nemovitosti zapsaná na LV [Anonymizováno] o výměře 12909 m2, parcela číslo [Anonymizováno] podle geometrického plánu z roku 2020 zapsaná na duplicitním LV [Anonymizováno] o výměře 2592 m2, parcela číslo [Anonymizováno] zapsaná podle současného katastru na LV [Anonymizováno] o výměře 1 m2, parcela číslo [Anonymizováno] podle geometrického plánu z roku 2020 zapsaná na LV [Anonymizováno] o výměře 115 m2 (dříve parcela [Anonymizováno] parcela číslo [Anonymizováno] podle geometrického plánu z roku 2020 zapsaná na LV [Anonymizováno] o výměře 661 m2 a parcely podle současného stavu katastru nemovitostí číslo [Anonymizováno] zapsaná na LV [Anonymizováno] o výměře 106 m2, číslo [Anonymizováno] zapsaná na LV [Anonymizováno] o výměře 4216 m2, číslo [Anonymizováno] zapsaná na duplicitním LV [Anonymizováno] o výměře 2997 m, výměra celkem [hodnota] m2.

25. Znalec se opakovaně uvedl, že geometrický plán z roku 2006 odpovídá úmyslu vyvlastnění, úmysl rozhodnutí [Anonymizováno] spatřuje nejblíže se pravděpodobně blížící vyjádření, které je vyznačeno oběma geometrickými plány. Geometrický plán z roku 2020 je možné použít jako podklad pro zápis do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí soudu, odchylky nemají vliv na tento zápis. Oproti původnímu geometrickému plánu došlo ke změně číslování pozemku, dělení bylo jinak a údaje o plánu z roku 2006 již nelze použít. Jelikož v souvislosti s rozhodnutím [Anonymizováno] o vyvlastnění nebyl součástí geometrický plán, jenom náčrtek [Anonymizováno], nebylo možné uchopit přesně geodeticky rozměr výkupu a znalec poté porovnával plánek [Anonymizováno] s geometrickým plánem z roku 2006 a tvar toho plánku korespondoval s geometrickým plánem z roku 2006, byť nějaké katastrální odchylky byly překročeny. Znalec dále uvedl že vyvlastnění cca 36 000 m2 se týká pozemků, které již vyjmenoval, odkázal v této souvislosti na geometrický plán z roku 2020 a pozemky současného katastru, ať jsou jakkoliv označené, s tím, že jsou součástí blížícího se úmyslu vyvlastnění, byť výměra není zcela přesná. [adresa] geometrický plán odpovídá úmyslu původního vyvlastňovací rozhodnutí. Ve znaleckém posudku (č.l. 966 – 979) v příloze č. [hodnota] červenou tučnou nepřerušovanou čarou je vyznačena část dotčená vyvlastněním z roku 1987, v této příloze znalec transformoval grafickým způsobem situační plán [Anonymizováno] do současné katastrální mapy a zjistil, že celá kresba je deformována a pokud by z plánku [Anonymizováno] byl vyroben geometrický plán, ten by vůbec neodpovídal úmysl vyvlastnění, potom by ta listina vyvlastňovala například jenom část silnice a podobně . Bylo by nelogické, aby se vyvlastňovací akt týkal jenom části silnice nebo komunikace a je třeba připustit, že úmysl rozhodnutí se musel logicky týkat celých komunikací, nebo celé šířky komunikace. Proto připustil, že geometrický plán z roku 2006, jelikož je v souladu se současným zaměřením komunikací, odpovídá právě rozhodnutí z roku [Anonymizováno]. Znalec uvedl, že nezkoumal, jaké kupní smlouvy byly uzavřeny z hlediska výměr, není mu známo, co vše mělo být vyvlastněno, soustředil se pouze na tento jeden akt rozhodnutí a zkoumal, co bylo smyslem rozhodnutí.

26. Z dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku ze dne 21.4.2021 (č.l. 1340) zpracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že podle současného stavu katastru nemovitostí se celým rozsahem nachází uvnitř záboru zobrazeného ve výkresu [Anonymizováno] a zároveň byly součástí pozemku číslo parcelní [Anonymizováno] parcely současného stavu katastru nemovitostí, a to č. parc. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Při jednání dne 28.6.2021 znalec [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil závěry tohoto posudku a současně setrval na svém závěru, že smyslu vyvlastňovacího rozhodnutí odpovídají geometrické plány z roku 2020 a z roku 2016. Zdůraznil, že problematika je to však velmi složitá, podobný případ ve své praxi nezažil.

27. Podle ust. § 1 odst. 1) zák. č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce 1) a v hlavním městě Praze též na městské části, 2), 3) pokud obce a v hlavním městě Praze též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily. Podle odst. 2) do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí dále věci z vlastnictví České republiky, s nimiž začaly obce a v hlavním městě Praze též městské části hospodařit po 23. listopadu 1990 způsobem obdobným právu hospodaření, jestliže s nimi takto hospodařily ke dni účinnosti tohoto zákona. Podle § 2 odst. 1) citovaného zákona do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí a) nezastavěné pozemky, b) pozemky zastavěné stavbami ve vlastnictví fyzických osob, c) stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek, d) pozemky zastavěné stavbami přecházejícími do vlastnictví obcí podle odstavců 4 a 5, které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 1. Podle odst. 2) pro účely tohoto zákona se za zastavěné pozemky považují též a) pozemky tvořící se stavbou jeden funkční celek, b) pozemky, na nichž bylo na základě pravomocného stavebního povolení započato se stavbou.

28. Podle ust. § 134 odst. 1) zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle odst. 2) takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Podle odst. 3) do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Podle odst. 4) pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

29. Provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud uzavřel, že žaloba je ve změněném rozsah důvodná. Soud má prokázané ze shora označených důkazů, že právní předchůdce žalovaných [Jméno žalované B], nar. 1926 byl v osmdesátých letech 20. století vlastníkem mimo jiné pozemků parc. č. [Anonymizováno] díl 1, díl 3 a díl 4 o celkové výměře 76550 ma pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 49473 m, vše v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsaných na LV č. [hodnota]. Předchůdce žalovaných po jednáních, předcházel tomu i zábor pozemků, s poukazem na nízkou výkupní cenu neakceptoval návrh Čs. státu na odkoupení části uvedených pozemků pro plánovanou výstavu Prosecké radiály. Proto Odbor výstavby [Anonymizováno] v [adresa] dne [datum], č.j. [Anonymizováno], rozhodl o vyvlastnění části pozemku č. parc. [Anonymizováno] výměře 34905 m a části pozemku č. parc. [Anonymizováno] o výměře 1722 m v k.ú. [adresa] ve prospěch Čs. státu, zastoupeného [Anonymizováno] pro účely realizace stavby „Prosecká radiála“, toto rozhodnutí bylo právnímu předchůdci žalovaných doručeno dne [datum] právní moci nabylo dne [datum] za finanční náhradu ve výši [Anonymizováno] Kčs. K otázce jeho doručení soudu sice nebyla předložena doručenka, avšak všechny ostatní listiny doručeny předchůdci žalovaných byly, není tedy důvod, aby toto rozhodnutí nebylo doručeno, navíc je uveden v rozdělovníku pro doručování. Soud posoudil uvedené rozhodnutí v intencích závěrů Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] zrušovacího rozhodnutí Městského soudu v Praze a uzavřel, že tímto rozhodnutím byly platně vyvlastněny tam uvedené a plánkem [Anonymizováno] specifikované části předmětných pozemků.

30. Soud má za to, že žalovaní se nemohli stát vlastníky pozemků na základě vydržení vlastnického práva, zejména s ohledem na absenci jejich dobré víry, ale i její absenci v případě jejich otce jako právního předchůdce. Předmětné pozemky byly dříve v užívání Státního statku. V pozdější době žalovaní držbu ani fakticky nevykonávali, ani nemohli při výstavbě Prosecké radiály. O vědomosti jejich otce o vyvlastnění již bylo uvedeno dříve. Žalovaní navíc uplatnili i ohledně předmětných pozemků restituční nárok.

31. Žalovaní se nestali vlastníky pozemků ani na základě dědění, když jejich otec ke dni úmrtí již na základě platného vyvlastnění nebyl jejich vlastníkem.

32. K připuštěné změně žalobního petitu dle geometrického plánu z roku 2020 soud uvádí, že mohlo dojít k tomu, že se rozsah žalovaných pozemků zvětšil, proto žalobce využil institut změny žaloby. Je zřejmé, že úmysl vyvlastnění se týkal pozemků, které jsou dnes zachyceny v geometrickém plánu z roku 2020, tedy pozemků pro výstavbu Prosecké radiály. Pokud byly shledány drobné odchylky mezi geometrickým plánem z roku 2006 a z roku 2020, je zřejmé byly dány tehdejšími technickými možnostmi zaměřování.

33. S ohledem na závěry znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] vč. dodatků a jeho velmi podrobných vysvětlení závěrů při jednáních soud uzavřel, že vyvlastňovací rozhodnutí se týkalo veškerých pozemků souvisejících se stavbou Prosecké radiály. Plánek [Anonymizováno] nebyl v tomto ohledu zcela přesný a to zejména s ohledem na tehdejší technické možnosti a na proběhlou digitalizaci katastrálního operátu, proto na základě závěrů znaleckého zkoumání soud připustil změnu žaloby vycházející z geometrického plánu č. [adresa], obec [adresa] vyhotoveným společností [právnická osoba] a s odkazem na tyto znalecké závěry dospěl k závěru, že úmyslu vyvlastňovacího rozhodnutí odpovídá i tento nový geometrický plán z roku [Anonymizováno], všechny tam uvedené pozemky byly součástí původního pozemku parc. č. [hodnota], a že jej lze vzít za součást rozhodnutí ve věci. Měl –li proto soud vymezit část zemského povrchu, kterého se vyvlastnění přes všechny jeho nepřesnosti dle plánku [Anonymizováno] týká, pak bylo nutno pro toto rozhodnutí přenést do současných poměrů tuto část zemského povrchu, a to na základě geometrického plánu z roku [Anonymizováno]. Soud proto rozhodl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.

34. Ohledně výroku II, kterým soud úspěšnému žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení, je třeba uvést, že k tomuto závěru soud vedla skutečnost, že to byl žalobce, kdo zavinil vedení tohoto řízení. Pokud by měl žalobce, resp. jeho právní předchůdce, řádně evidována všechna rozhodnutí, včetně jejich vložení do katastru nemovitostí, nebyla by tato žaloba vůbec podávána. Soud proto k těmto mimořádným okolnostem zvláštního zřetele hodným přihlédl a rozhodl tak, že žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

35. O povinnosti žalovaných zaplatit náhradu nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení státu jsou tvořeny znalečným znalce [jméno FO] ve výši 14 082 Kč dle usnesení ze dne 23. 8. 2018, č. j. 8 C 62/2006-980, pravomocném dne 26. 9. 2018, ve výši 3 100 Kč dle usnesení ze dne 30. 10. 2018, č. j. 8 C 62/2006-1003, pravomocném dne 28. 11. 2018, ve výši 1 738 Kč dle usnesení ze dne 15. 4. 2019, č. j. 8 C 62/2006-1060, pravomocném dne 15. 5. 2019, ve výši 5 552 Kč dle usnesení ze dne 9. 5. 2019, č. j. 8 C 62/2006-1078, ve znění usnesení ze dne 10. 5. 2019, č. j. 8 C 62/2006-1081, pravomocném dne 19. 7. 2019, ve výši 6 084 Kč dle usnesení ze dne 20. 1. 2020, č. j. 8 C 62/2006-1150, pravomocném dne 10. 3. 2020, ve výši 2 100 Kč dle usnesení vyhlášeného na jednání soudu dne 7. 12. 2020, pravomocném téhož dne, ve výši 5 188 Kč dle usnesení ze dne 6. 5. 2021, č. j. 8 C 62/2006-1356, pravomocném dne 11. 6. 2021, ve výši 700 Kč dle usnesení vyhlášeného na jednání soudu dne 28. 6. 2021, pravomocném téhož dne, tedy celkem 38 544 Kč, přičemž činí 19 272 Kč.

36. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (4)