8 C 69/2020-387

Rubrum

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalobkyně a žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] o zaplacení 1 261 260 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 261 260 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 166 347 Kč od 18. 12. 2018 do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 166 347 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 166 347 Kč od 16. 2. 2019 do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 166 347 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 166 347 od 16. 4. 2019 do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky 85 905 Kč od 19. 5. 2019 do zaplacení a ve výši 9,75 % ročně z částky 343 620 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 85 905 Kč za období od 18. 12. 2018 do 18. 5. 2019, ve výši 9,75 % ročně z částky 85 905 Kč od 16. 1. 2019 do 18. 5. 2019, ve výši 9,75 % ročně z částky 85 905 Kč od 16. 2. 2019 do 18. 5. 2019, ve výši 9,75 % ročně z částky 85 905 Kč od 16. 3. 2019 do 18. 5. 2019, ve výši 9,75 % ročně z částky 85 905 Kč od 16. 4. 2019 do 18. 5. 2019.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 385 642 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet žalobkynina advokáta [titul] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

Žaloba, vyjádření k žalobě a replika 1. Žalobce se žalobou domáhala od žalované zaplacení částky 1 261 260 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 252 252 Kč od 18. 12. 2018 do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 252 252 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 252 252 Kč od 16. 2. 2019 do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 252 252 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení a ve výši 9,75 % ročně z částky 252 252 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení. Žalobkyně k odůvodnění vzneseného nároku uvedla, že je vlastníkem pozemku p. č. st. [číslo] o výměře [výměra], jehož součástí je budova [adresa], v obci a [katastrální uzemí]. Na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] žalobkyně přenechala žalované k dispozici 1. nadzemní podlaží a 2. nadzemní podlaží uvedené budovy o podlahové ploše [výměra]. Na základě dodatku [číslo] ze dne [datum] k výše uvedené nájemní smlouvě pak žalobkyně přenechala žalované k dispozici též část 3. nadzemního podlaží uvedené budovy tak, že podlahová plocha všech pronajatých částí představovala [výměra]. Na základě dodatku [číslo] ze dne [datum] k uvedené nájemní smlouvě pak žalobkyně přenechala žalované k dispozici i zbylou část 3. nadzemního podlaží (celková podlahová plocha [výměra]). Nájemní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou a mohla být vypovězena kteroukoli ze smluvních stran i bez udání důvodu s tím, že výpovědní lhůta byla pro takový případ sjednána jako tříměsíční, počínaje prvým dnem měsíce následující po jejím doručení, nebude-li uzavřena v tomto směru jiná dohoda (čl. VI odst. 2 nájemní smlouvy). Taková jiná dohoda uzavřena nebyla. V souladu s uvedeným ujednáním žalovaná předmětnou nájemní smlouvu vypověděla výpovědí datovanou dnem [datum], která byla žalobkyni doručena dne [datum] a nájemní vztah tedy zanikl ke dni [datum]. Přestože bylo žalované zřejmé, že ke dni skončení nájemního poměru mají být vyúčtovány veškeré vzájemné závazky a pohledávky, resp. že má být sepsán předávací protokol a dojít k předání (jak ostatně sama ve své výpovědi uvedla), žalovaná nejen že za období od [anonymizováno] [rok] ničeho neuhradila, ale navíc předmětné prostory užívala i nadále. Žalobkyně tedy podala na žalovanou žalobu na vyklizení předmětných prostor, které bylo rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] vyhověno. Proti předmětnému rozsudku sice podala žalovaná odvolání, ale následně jej vzala zpět. Přílohou [číslo] ze dne [datum] smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum], dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum] bylo sjednáno nájemné 252 252 Kč měsíčně a splatnost vždy do 15. dne každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však hradila nájemné řádně pouze pro dobu do [měsíc] [rok] a za další období trvání nájemního vztahu, tedy za období [měsíc] [rok] až [měsíc] [rok] již neuhradila ničeho. Žalobkyně žádá nájemné za 5 měsíců ve výši 1 261 260 Kč, které žalovaná neuhradila předžalobní výzvě navzdory.

2. Žalovaná uvedla, že žalobou vznesený nárok neuznává. Neví nic o dodatku [číslo] ze dne [datum] k nájemní smlouvě, kterou měla žalobkyně přenechat žalované k dispozici i zbylou část třetího nadzemního podlaží, takový dodatek nikdy neuzavřela. Popírá, že by jí žalobkyně přenechala k dispozici celkovou podlahovou plochu [výměra] od [datum]. Sama žalobkyně změnila své sídlo a od [datum] až do [datum] podnikala v sídle žalované na adrese [adresa žalobkyně a žalované]. Od [datum] v budově [adresa] má sídlo a podniká [právnická osoba], [IČO], od [datum] pak [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], od [datum] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], od [datum] až do [datum] [právnická osoba] [IČO] a od [datum] [právnická osoba], [IČO]. Konečně až do [datum] ve stejné budově a na stejné adrese podnikala společnost [právnická osoba], [IČO]. Od [měsíc] [rok], v několika případech však již dříve, všechny tyto společnosti omezovaly žalovanou v užívání pronajatých prostor, pokud pak jde o žalobkyni a [právnická osoba] přímo poškozovaly obchodní, majetkové a finanční zájmy žalované. Žalovaná zjistila, že od [měsíc] [rok] žalobkyně vystavovala žalované faktury za nájem ve výši 252 252 Kč, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo sjednané nájemné 166 347 Kč, činí částka, o kterou bylo nájemné zvýšeno bez právního důvodu 85 000 Kč měsíčně. Žalovaná tak zaplatila žalobkyni částku 935 000 Kč bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně odmítala se žalovanou jednat, omezovala jí v užívání pronajatých prostor, vypověděla [datum] nájemní smlouvu ze dne [datum]. S ohledem na uvedené žalobkyně nemůže mít za žalovanou pohledávku 1 261 260 Kč. Pokud by žalovaná připustila, že by podmínky užívání pronajatých prostor od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] byly takové, aby žalobkyně měla vůbec na nějaký nájem nárok, pak by tato částka mohla představovat nejvýše 831 735 Kč. Vzhledem k pohledávce žalované za žalobkyní, která vznikla neoprávněnou fakturací ze strany žalobkyně v roce [rok] ve výši 935 000 Kč, není žalovaná žalobkyniným dlužníkem.

3. Žalobkyně v replice zpochybnila argumentaci žalované. Co se týče tvrzené nevědomosti žalované o uzavření dodatku [číslo] popírání přenechání předmětných prostor žalobkyně odkázala na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým bylo žalované uloženo předmětné prostory vyklidit. Odvolání proti rozsudku žalovaná vzala zpět a odvolací řízení bylo zastaveno. Sama žalovaná ve vyjádření ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka] uvedla, že„ nezpochybňuje, že dne [datum] byla uzavřena Smlouva o nájmu…ani to, že dne [datum] byl k této smlouvě uzavřen Dodatek [číslo] dne [datum] Dodatek [číslo]“ (čl. II odst. 1 zmiňovaného podání), k čemuž dále explicitně uvedla, že„ podle Smlouvy roční nájemné činilo 1.400.220 Kč, podle Dodatku [číslo] pak 1.996.164 Kč a konečně podle Dodatku [číslo] bylo roční nájemné 3.027.024 Kč tak žalovaná zaplatila ke dni vypovězení Smlouvy žalobkyni částku 8.033.274 Kč“ (čl. II odst. 2 zmiňovaného podání). Co se týče žalovanou tvrzeného omezování žalované v užívání předmětných prostor či poškozování jejích finančních, majetkových a obchodních zájmů žalobkyni není známo, že by žalované kterákoli z uváděných společností kdykoli jakkoli bránila v užívání předmětných pronajatých prostor či že by snad kdokoli působil proti zájmům žalované tak, aby toto působení mělo jakýkoli vztah k uzavřené nájemní smlouvě a mohlo jakkoli ospravedlnit nehrazení sjednaného nájemného. Žalobkyně nebyla žalovanou nikdy o jakémkoli závadném stavu informována, ani vyzvána k odstranění jakéhokoli závadného stavu či k jednání o jeho odstranění. Z vyjádření žalované ze dne [datum] a odvolání žalované proti rozhodnutí ze dne [datum] je zřejmé předchozí tvrzení žalované, že se rozhodla nájem neplatit nikoli snad z důvodu jakéhosi údajného omezování v užívání předmětu nájmu, ale z důvodu údajné existence jakési smlouvy, na základě které měla žalobkyně převést své vlastnické právo k předmětné nemovitosti na žalovanou, jak se žalovaná snažila tvrdit v čl. IV podání ze dne [datum], resp. v čl. II odst. 5 odvolání ze dne [datum]. Co se týče tvrzení žalované o zjištění žalované, že jí jsou vystavovány faktury na částku 252 252 Kč měsíčně od [měsíc] [rok], žalobkyně vůbec nepochybuje, že se žalované podařilo zjistit, že ji jsou tyto faktury vystavovány, neboť se jedná o faktury, které také byly žalovanou řádně propláceny, a to po celé období od [měsíc] [rok] [rok], tedy musela jejich existenci nejprve„ zjistit“. Co se týče sjednání jiné výše nájemného (166 347 Kč měsíčně) žalobkyně sjednání této výše nájemného nezpochybňuje, avšak tato výše byla sjednána pro období od [datum] do [datum], když od [datum] došlo ke sjednání zvýšení nájemného (v souvislosti s rozšířením předmětu nájmu) na částku 252 252 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že podanou žalobou je sledováno období od [měsíc] [rok], nelze již na nájemné sjednané na období dřívější brát zřetel. Částky hrazené na období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] pak byly hrazeny na základě předmětného dodatku ze dne [datum] (jehož existenci žalovaná ještě nedávno vůbec nezpochybňovala) a nelze tedy o těchto platbách v žádném případě hovořit jako o bezdůvodných, nehledě na to, že jejich úhradu je nutné považovat za uznání dluhu. Ostatně je zcela nevěrohodné a absurdní, že by snad žalovaná po deset měsíců každý měsíc od [měsíc] [rok] hradila částku 252 252 Kč měsíčně (a ještě v [měsíc] [rok] její správnost potvrdí), aby si„ bezdůvodnosti“ takových všimla až v [měsíc rok], resp. žalobkyně tvrdí, že se o tvrzené„ bezdůvodnosti“ těchto plateb v této výši prvně dozvěděla až z podání žalované ze dne [datum]. Ve vztahu k tvrzení žalované o odmítání jednání se žalovanou ze strany žalobkyně a omezování v užívání pronajatých prostor coby důvod žalované k výpovědi, žalobkyně uvedla, že nájemní smlouvou byla sjednána možnost výpovědi bez uvedení důvodů, přesto ale žalobkyně opětovně poukazuje na skutečnost, že ještě v [měsíc] [rok] mělo být údajným výpovědním důvodem něco zcela odlišného (viz vyjádření žalované ze dne [datum]) a nelze si opět nevšimnout obecné nevěrohodnosti tvrzení žalované, když výpověď podanou ve [měsíc] [rok] o sedm měsíců později zdůvodňuje něčím zcela odlišným, než o dalších sedm měsíců později. Žalobkyně žalovanou nikterak neomezovala a žádná jednání s ní neodmítala, přičemž jí ani není známo, v čem by žalovanou vůbec měla omezovat (žalovaná si nikdy v tomto směru nestěžovala) ani jaká jednání by měla odmítat, co mělo být jejich předmětem a kdy se tak mělo dít. Dílčí skutkové závěry 4. Z tvrzení, která byla učiněna stranami nesporná, a z důkazů provedených při jednáních má soud za prokázaný následující skutkový stav.

5. Žalobkyně a žalovaná jsou obchodními společnostmi, založenými za účelem podnikání. Žalobkyně je vlastníkem pozemku p. č. st. [číslo] o výměře [výměra], jehož součástí je budova [adresa], v obci a [katastrální uzemí]. Písemnou [název smlouvy] [anonymizováno 7 slov] [číslo] [číslo] ze dne [datum], jejíž součástí byla Příloha [číslo] žalobkyně přenechala žalované k užívání 1. nadzemní podlaží a 2. nadzemní podlaží uvedené budovy o podlahové ploše [výměra] za nájemné ve výši 116 685 Kč měsíčně, splatným vždy do 15. dne daného měsíce. Strany si v čl. VI. 4. smlouvy výslovně sjednaly, že změny smlouvy lze učinit výlučně písemně. Písemným Dodatkem [číslo] ze dne [datum], jehož součástí byla Příloha [číslo] se žalobkyně a žalovaná dohodly na změně nájemní smlouvy, spočívající v rozšíření předmětu nájmu též na část 3. nadzemního podlaží uvedené budovy tak, že podlahová plocha všech pronajatých částí představovala [výměra] a na zvýšení nájemného na 166 347 Kč měsíčně, splatných vždy do 15. dne daného měsíce.

6. Skutkový stav uvedený v bodě 5. není mezi stranami sporný, prokazují jej navíc i tyto důkazy: výpisy z obchodného rejstříku ve vztahu k žalobkyni a k žalované; informace o pozemku p.č.st. [číslo], [katastrální uzemí]; Smlouva o nájmu nebytových prostor určených k podnikání [číslo] [číslo] ze dne [datum] včetně přílohy [číslo]; Dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu nebytových prostor určených k podnikání [číslo] [číslo] ze dne [datum] včetně Přílohy [číslo].

7. Dne [datum] byl podepsán písemný Dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu nebytových prostor určených k podnikání [číslo] [číslo] včetně Přílohy [číslo] jímž mělo s účinností od [datum] dojít k rozšíření předmětu nájmu i na zbylou část 3. nadzemního podlaží budovy tak, že podlahová plocha všech pronajatých prostorů měla mít rozlohu [výměra] a nájemné mělo činit 252 252 Kč měsíčně, splatných vždy do 15. dne daného měsíce. Za žalobkyni dodatek a přílohu podepsal předseda jejího představenstva [titul] [jméno] [příjmení]. Žalovaná od počátku tvrdila, že tento dodatek a přílohu za ni nepodepsala v závěru smlouvy uvedená předsedkyně představenstva žalované [titul] [jméno] [příjmení], ale jedná se o podpis jiné, neznámé osoby. Žalobkyně původně trvala na to, že na Dodatku [číslo] Příloze [číslo] jsou pravé podpisy [titul] [příjmení], v průběhu řízení však žalobkyně své tvrzení změnila a uvedla, že činí nesporným, že se nejedná o její podpisy. Mezi stranami je tak nesporné, že Dodatek [číslo] Přílohu [číslo] nepodepsala za žalovanou předsedkyně jejího představenstva [titul] [jméno] [příjmení].

8. Skutkový stav uvedený v bodě 7. prokazuje Dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu nebytových prostor určených k podnikání [číslo] [číslo] ze dne [datum] včetně Přílohy [číslo] dále je mezi stranami nesporný.

9. Ani žalobkyně ani žalovaná netvrdily, že by se strany v průběhu nájemního vztahu dohodly na opuštění povinné písemné formy nutné k jakékoliv změně nájemní smlouvy.

10. Žalovaná hradila žalobkyni v období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] nájemné v měsíční výši 116 685 Kč, od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] v měsíční výši 166 347 Kč, a od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] v měsíční výši 252 252 Kč. V žalovaném období 5 měsíců od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] žalovaná žádné platby nájemného žalobkyni neuhradila. Platby nájemného za uvedených 5 měsíců žalovaná žalobkyni neuhradila ani nikdy později, přičemž argumentovala tím, že platbami od [měsíc] do [měsíc] [rok] uhradila více, než byla smluvně povinná, a přeplatek zcela pokrývá nájemné za období [měsíc] [rok] až [měsíc] [rok].

11. Skutkový stav v bodě 10. je mezi stranami nesporný, navíc jen prokazují bankovní výpisy o platbách faktur žalovanou od [měsíc] do [měsíc] [rok], výpis z žalobkyniny knihy vydaných faktur a faktury za období [měsíc] [rok] až [měsíc] [rok].

12. Žalovaná dne [datum] sepsala výpověď z nájmu předmětných nebytových prostorů, kterou doručila žalobkyni dne [datum]. Ve výpovědi žalobkyně nájem vypovídá (v souladu s čl. VI. 2. nájemní smlouvy) ve výpovědní lhůtě 3 měsíců, počínající běžet od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Výpovědní lhůta tudíž uplynula dne [datum]. Žalobkynině předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalované doručena dne [datum], vyzvala žalovanou jednak k bezodkladnému předání předmětu nájmu, dále také k bezodkladné úhradě dlužného nájemného ve výši 1 261 260 Kč a k bezodkladné úhradě bezdůvodného obohacení za období od [datum] do okamžiku předání předmětu nájmu. Dne [datum] podala žalobkyně proti žalované u [název soudu] žalobu na vyklizení pronajatých nebytových prostorů v prvním, druhém a třetím nadzemní podlaží budově [adresa], která je součástí pozemku p.č.st. [číslo], v katastrálním území a obci [obec]. V žalobě se výslovně píše o rozsahu předmětu nájmu, který odpovídá Dodatku [číslo] ze dne [datum]. Žalobě bylo zcela vyhověno rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci poté, kdy žalovaná vzala zpět své odvolání proti němu a odvolací řízení bylo zastaveno usnesením [název soudu] ze dne [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. V rámci řízení sp. zn. [číslo jednací] žalovaná v podání ze dne [datum] učinila nesporným uzavření jak Smlouvy o nájmu nebytových prostor určených k podnikání [číslo] [číslo] ze dne [datum], jejíž součástí byla Příloha [číslo] tak Dodatku [číslo] ze dne [datum], jehož součástí byla Příloha [číslo] tak i Dodatku [číslo] ze dne [datum], jehož součástí byla Příloha [číslo]. Obdobně se o Dodatku [číslo] jako o platně uzavřeném žalovaná zmiňuje ve svém odvolání proti rozsudku nalézacího soudu ze dne [datum]. Předmět nájmu byl žalovanou vyklizen a předán žalobkyni dne [datum], a to v době, kdy na základě žalobkynina návrhu již běželo u soudního exekutora [titul] [jméno] [jméno] pod sp. zn. [spisová značka] exekuční řízení o vyklizení.

13. Skutkový stav v bodě 12. prokazují výpověď smlouvy o nájmu nebytových prostor určených k podnikání [číslo] [číslo] ze dne [datum], obálka od zásilky s výpovědí; žaloba na vyklizení ze dne [datum], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]; informace o zpětvzetí odvolání proti rozsudku; usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]; předžalobní výzva ze dne [datum]; podací lístek ze dne [datum]; informace o sledování zásilky; vyjádření povinné v řízení sp. zn. [spisová značka]; e-mailová korespondence z [datum], [datum], [datum] a [datum]; předávací protokol ze dne [datum]; vyjádření žalované ze dne [datum rozhodnutí] v řízení sp. zn. [spisová značka]; odvolání žalované ze dne [datum rozhodnutí] v řízení sp. zn. [spisová značka].

14. Bylo prokázáno, že změny v rozsahu předmětu nájmu a s tím související navýšení nájemného reagovalo na ukončení nájemních vztahů s jinými nájemci, personálně propojenými s žalovanou, která tak po těchto společnostech přejímala prostory, které si dosud pronajímaly.

15. Skutkový stav v bodě 14. prokazují úplné výpisy z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno], [právnická osoba], [právnická osoba] [anonymizováno], [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], [právnická osoba] a [právnická osoba]; nájemní smlouvy ze dne [datum]; dohoda o skončení nájmu mezi žalobkyní a [právnická osoba] ze dne [datum]; dodatek [číslo] ze dne [datum] mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]; dohoda o skončení nájmu mezi žalobkyní a [právnická osoba] ze dne [datum]; dohoda o skončení nájmu mezi žalobkyní a [právnická osoba] ze dne [datum]; dohoda o skončení nájmu mezi žalobkyní a [právnická osoba] ze dne [datum]; dohoda o skončení nájmu mezi žalobkyní a [právnická osoba] ze dne [datum]; dohoda o skončení nájmu mezi žalobkyní a [právnická osoba] ze dne [datum]; tabulka s přehledem nájmů; výpisy z bankovního účtu žalobkyně o placení nájmů společnostmi uvedenými výše v tomto bodě, svědecká výpověď [celé jméno svědkyně].

16. Žalobkyně uvedla, že Dodatek [číslo] Přílohu [číslo] podepsal jménem [titul] [jméno] [příjmení] bývalý předseda představenstva žalované [celé jméno svědka], který je otcem [titul] [příjmení], což žalobkyně též doložila znaleckým posudkem znalkyně z oboru písmoznalectví [titul] [jméno] [příjmení] [celé jméno svědka] ve své svědecké výpovědi připustil, že za něj v minulosti jiné osoby podepisovaly různé listiny, popřel však, že by on podepsal předmětný dodatek a přílohu za [titul] [příjmení]. S ohledem na to, že soud nepovažuje pro toto řízení za podstatné (důvody vysvětleny v bodě 22. odůvodnění), zda podpis [titul] [příjmení] zfalšoval [titul] [celé jméno svědka], anebo jiná osoba, provedl sice písemný znalecký posudek k důkazu sdělením jeho podstatného obsahu, avšak nečiní z tohoto posudku žádné závěry, neboť znalecké posouzení pravosti podpisu [titul] [příjmení] se stalo nadbytečným poté, kdy žalobkyně učinila nesporným tvrzení žalované, že Dodatek [číslo] Přílohu [číslo] [titul] [příjmení] nepodepsala. Nadbytečným se proto také stalo ústní podání posudku znalkyní, které by v případě, že by soud považoval znalecký posudek za důkazně významný, bylo nezbytné s ohledem na nesouhlas žalované se správností posudku. Stejně tak se stalo s ohledem na nespornost zfalšování podpisu [titul] [příjmení] nadbytečným provedení, resp. hodnocení, dalších důkazů, navržených žalovanou ke zpochybnění kvality písmoznaleckého posudku.

17. S ohledem na nespornost tvrzení, že Dodatek [číslo] Přílohu [číslo] nepodepsala [titul] [příjmení] se také stalo nadbytečným dokazování listinnými důkazy, které předložila žalovaná a které měly být podkladem pro soudem zadaný posudek z oboru písmoznalectví. Stejně tak soud považuje – s ohledem na předmět tohoto soudního řízení – za nadbytečné prokazování skutečností tvrzených žalovanou ve vyjádření ze dne [datum], neboť tvrzené chování [titul] [příjmení] v roce [rok] nemá souvislost s tímto sporem a i v případě, že by bylo prokázáno, nemohl by takový skutkový závěr ovlivnit výsledek tohoto řízení. Totéž pak platí ve vztahu ke skutkovým tvrzením o jednáních jednotlivých osob v souvislosti s převodem cenných papírů [právnická osoba] [anonymizováno]. Provádění listinných důkazů k prokázání těchto tvrzení je tudíž také nadbytečné.

18. Další důkazní prostředky, jimiž soud provedl dokazování, avšak v tomto odůvodnění je výslovně nehodnotí, sloužily k prokázání skutkových tvrzení, která se ukázala být nadbytečná a bez významu pro rozhodnutí tohoto soudního sporu. Jedná se zejména o důkazy týkající se dalších sporů účastníků tohoto řízení, resp. s nimi personálně či majetkově propojených osob.

19. Soud pro nadbytečnost zamítl návrhy na dokazování dalšími důkazními návrhy (listinami, výpověďmi [titul] [příjmení], [titul] [příjmení], [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], znaleckým posudkem na výši obvyklého nájemného, místním šetřením), neboť měly sloužit k prokázání skutkových tvrzení, která již byla dostatečně prokázána jinými důkazy.

20. Obrana žalované spočívající v tvrzení, že na adrese [adresa žalobkyně a žalované] (od [datum] do [datum] žalobkyně, od [datum] [právnická osoba], [IČO], od [datum] [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], od [datum] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], od [datum] do [datum] [právnická osoba] [IČO], od [datum] [právnická osoba], [IČO], do [datum] podnikala společnost [právnická osoba], [IČO]) neměla vliv na výsledek řízení, protože samotná existence sídla v téže budově, ani skutečnost, že v téže budově podniká jiná osoba, nemohla sama o sobě znamenat žádný zásah do nájemního práva žalované. Žalovaná by musela zcela konkrétně tvrdit, jaká osoba a jakým způsobem zasahovala do jejího nájemního práva – a také zda tuto právní vadu oznámila žalobkyni a vznesla s ohledem na takový zásah vůči žalobkyni právní nároky, které by odůvodňovaly slevu na nájemném. Nic takového však žalovaná netvrdila, omezila se pouze na výčet společností, majících sídlo či místo podnikání v téže budově, ač byla při jednání dne [datum] seznámena s názorem soudu. Skutkové shrnutí 21. Žalobkyně písemnou nájemní smlouvu ze dne [datum] pronajala žalované k podnikání nebytové prostory v budově, kterou žalobkyně vlastnila. Strany si ve smlouvě výslovně sjednaly, že změny smlouvy lze učinit výlučně písemně. V průběhu nájemního vztahu nedošlo mezi žalobkyní a žalovanou k dohodě o opuštění povinné písemné formy nutné k jakékoliv změně nájemní smlouvy. Písemným Dodatkem [číslo] ze dne [datum], jehož součástí byla Příloha [číslo] se žalobkyně a žalovaná dohodly na změně nájemní smlouvy, spočívající v rozšíření předmětu nájmu na rozlohu [výměra] a na zvýšení nájemného na 166 347 Kč měsíčně, splatných vždy do 15. dne daného měsíce. Písemný Dodatek [číslo] ze dne [datum] a Příloha [číslo] jimiž mělo s účinností od [datum] dojít k rozšíření předmětu nájmu na rozlohu [výměra] a nájemné mělo činit 252 252 Kč měsíčně, splatných vždy do 15. dne daného měsíce, byly podepsány statutárním orgánem žalobkyně, avšak podpisy statutárního orgánu žalované byly zfalšovány, listiny nebyly podepsány předsedkyní představenstva žalované, ač pod nimi bylo uvedeno její jméno a připojeny rukou psané – zdánlivě její – podpisy. Přestože Dodatek [číslo] s Příloha [číslo] nebyly žalovanou podepsány, žalovaná začala hradit žalobkyni od [měsíc] [rok] nájemné v měsíční výši 252 252 Kč, přesně odpovídající výši dle Dodatku [číslo] Přílohy 3, a hradila je takto až do [měsíc] [rok]. Je tak zřejmé, že žalovaná věděla o zvýšení nájemného, akceptovala toto zvýšení a po dobu 10 kalendářních měsíců jej ve zvýšené výši hradila. Zcela zjevně tak existovala konkludentní, tedy nepsaná dohoda o výši nájemného, která byla žalovanou plněna. V období 5 měsíců od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] žalovaná žalobkyni neuhradila žádné platby nájemného. Nájemní vztah skončil ke dni [datum]. Z rozsudku soudu ze dne [datum], z jehož výroku soud v tomto řízení ve smyslu § 135 odst. 2 zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), vychází, i z předávacího protokolu ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná užívala prostory žalované v rozsahu dle Dodatku [číslo] Přílohy [číslo]. Po dobu trvání nájemního vztahu žalovaná neuplatnila vůči žalobkyni nároky z vady předmětu nájmu, spočívající v tom, že by do nájemního práva žalované zasahovala jiná osoba. Konkrétní zásah jiné osoby do nájemního práva žalované nebyl žalovanou tvrzen a prokazován. Přestože se rozsah pronajímaných prostorů měnil, nájemné vždy (jak podle původní nájemní smlouvy, tak podle Dodatku [číslo] i podle Dodatku [číslo]) bylo ve výši 300 Kč/m2 (jak lze snadno zjistit jednoduchým matematickým výpočtem). K úhradě částky 1 261 260 Kč, označené jako dlužné nájemné za období do [datum], žalobkyně žalovanou vyzvala bezodkladně od doručení výzvy, která byla žalované doručena dne [datum]. Právní hodnocení 22. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] nájemní smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ve smyslu ustanovení § 2201 až § 2234 a § 2302 až § 2315 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), kterou žalobkyně pronajala žalované vymezené nebytové prostory a žalovaná se zavázala platit žalobkyni sjednané měsíční nájemné. Smlouva byla uzavřena písemně a vedle obecného ustanovení § 1906 OZ v ní bylo výslovně ujednáno, že její změny a doplňky je možné činit pouze formou písemných dodatků. Písemným dodatkem [číslo] spolu s Přílohou [číslo] došlo s účinností od [datum] k platnému rozšíření předmětu nájmu a zvýšení nájemného.

23. Dodatek [číslo] spolu s Přílohou [číslo] nebyly platně sjednány, protože podpis statutárního orgánu žalované byl zfalšován jinou osobou a nedošlo tudíž ve smyslu § 561 odst. 1 OZ ze strany žalované k platnému právnímu jednání. V průběhu nájemního vztahu nedošlo mezi žalobkyní a žalovanou k dohodě o opuštění povinné písemné formy nutné k jakékoliv změně nájemní smlouvy. Ve smyslu ustanovení § 582 odst. 1 OZ je proto nutné na právní jednání, které nebylo učiněno ve formě ujednané stranami, hledět jako na absolutně neplatné, když tato vada spočívající v absenci písemné formy nebyla dodatečně zhojena. Nutno však vycházet i z ustanovení § 582 odst. 2 OZ, podle nějž není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona (tj. § 1721 – § 3014 OZ). Právě taková situace nastala v posuzovaném případě, když žalobkyně umožňovala žalované užívat prostory a žalovaná za to hradila nájemné, a to v obou případech v rozsahu dle Dodatku [číslo] Přílohy [číslo], takže je zcela zřejmé, že i žalovaná konkludentně akceptovala změny, které měly být ujednány Dodatkem [číslo] Přílohou [číslo]. Vzhledem k tomu, že se jednalo o opakující se plnění (nájem na dobu neurčitou a měsíční úhrady nájemného) docházelo k nápravě nedostatku formy ve smyslu § 582 odst. 2 OZ vždy jen ve vztahu k tomu kterému měsíci, kdy bylo plněno oběma stranami (neb jde o synallagmatický vztah), tedy žalobkyní umožněno užívání předmětu nájmu a žalovanou zaplaceno nájemné ve výši odpovídající Dodatku [číslo] Příloze [číslo] (viz HANDLAR, Jiří. § 582 (Nedostatek formy). In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2096). Taktomu bylo za období od [datum] do [datum]. Za toto období tedy úhrada nájemného ve výši dle Dodatku [číslo] nezakládá u žalobkyně bezdůvodné obohacení a žalované nevznikl na platbách nájemného žádný přeplatek.

24. Jiná situace nastala poté, kdy žalovaná přestala nájemné hradit. V tomto období již nedošlo k nápravě nedostatku formy následným plněním ve smyslu § 582 odst. 2 OZ (neboť již nebylo ze synallagmatického vztahu plněno oběma smluvními stranami) a na konkludentně uzavřenou smlouvu o navýšení nájemného a rozšíření rozsahu pronajatých prostorů (obsahově odpovídající znění písemného Dodatku [číslo] Přílohy [číslo]) je nutno pohlížet jako na absolutně neplatnou z důvodu absence sjednané písemné formy. V období od [datum] do [datum] se proto právní vztah mezi účastnicemi řídil ujednáními smlouvy a Dodatku [číslo] Přílohy [číslo] podle nich také žalobkyni vznikl nárok na nájemné v měsíční výši 166 347 Kč, a to za užívání prostorů, které byly vymezeny Dodatkem [číslo] Přílohou [číslo].

25. Žalovaná však užívala nikoliv jen prostory v rozsahu dle Dodatku [číslo] Přílohy [číslo] ale v rozsahu větším, odpovídajícím vymezení v absolutně neplatném Dodatku [číslo] Příloze [číslo]. Užíváním těchto prostorů nad rámec platně smluvně sjednaného rozsahu, tedy bez právního důvodu, se žalovaná na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně obohatila a toto bezdůvodné obohacení je povinna žalobkyni dle § § 2991 odst. 1 OZ vydat. Výše bezdůvodného obohacení dosahuje výše v místě a čase obvyklého nájemného, které by žalovaná byla povinna za užívání hradit, pokud by si prostory v rozsahu nad rámec platné smlouvy pronajala. Z nájemní smlouvy a obou jejích dodatků a příloh k nim je prokázáno, že obvyklá výše nájemného za prostory v předmětné nemovitosti činila v dané době 300 Kč/m2/měsíc. Žalovaná tak byla povinna žalobkyni hradit za užívání prostorů nad rámec platné smlouvy právě tuto částku.

26. Jak již konstatováno v bodě 22., na nájemném za předchozí období nevznikl žádný přeplatek, protože bylo do [měsíc] [rok] hrazeno ve správné výši. Když žalovaná neuhradila za uvedených 5 měsíců nájemné, dluží na něm 5 měsíčních plateb ve výši dle Dodatku [číslo] s Přílohy [číslo] tedy ve výši 5 x 166 347 Kč, a to včetně úroku z prodlení z každé jednotlivé dlužné platby ode dne následujícího po její splatnosti a ve výši dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Současně také žalovaná za totéž období je povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 429 525 Kč za užívání výměry [výměra] bez právního důvodu po dobu 5 měsíců při výši obohacení 300 Kč/m2/měsíc. Zde ovšem k prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a tudíž i k nároku na úrok z prodlení došlo až od marného uplynutí lhůty k zaplacení, určené v žalobkynině výzvě ze dne [datum], která byla žalované doručena dne [datum]. Žalobkyně vyzvala k úhradě„ bezodkladně“, čímž lze rozumět ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ a § 1959 písm. e) OZ„ ihned“, tedy nejpozději do 5 dnů od doručení výzvy. Ode dne [datum] je tak žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni, přičemž výše úroku z prodlení odpovídá výši dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak nepřevyšuje výši žalobkyní požadovanou. V rozsahu, v kterém žádané úroky přesahovaly uvedené časové a množstevní vymezení, soud žalobu zamítl. Náhrada nákladů řízení 28. Žalobkyně měla ve věci jen nepatrný neúspěch, proto jí dle § 142 odst. 3 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Těmito náklady jsou odměna advokáta za 17 úkonů právní služby (celé úkony - převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne 22. 3. 2020, účast u jednání dne 10. 6. 2020 – 2 úkony, vyjádření ze dnů 22. 6. 2020, 30. 6. 2020, 9. 7. 2020 a 7. 12. 2020, účast u jednání dne 16. 6. 2021 – 2 úkony, účast u jednání dne 26. 8. 2021 – 2 úkony, vyjádření dne 2. 11. 2021, účast u jednání dne 5. 1. 2021, písemný závěrečný návrh; půl úkonu - předžalobní upomínka a účast u vyhlášení rozsudku dne 14. 1. 2022, když odměna za závěrečný návrh je zohledněna v samostatném úkonu) po 13 380 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), v celkové výši 227 460 Kč, a odpovídajících 18 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT v celkové výši 5 400 Kč. Dále pak náhradu času za 5 cest k soudu a zpět po 10 půlhodinách po 100 Kč dle § 14 AT v celkové výši 5 000 Kč a náhradu cestovného (palivo, amortizace) za tyto cesty v celkové výši 12 205,30 Kč (2 335,10 Kč + 2 286 Kč + 2 286 Kč + 2 649,10 Kč + 2 649,10 Kč). Celkem tak tyto náklady činí 250 065,30 Kč. Dalším nákladem jsou pak hotové výdaje za soudní poplatek za řízení ve výši 63 063 Kč.

29. Žalobkyně dále žádala náhradu hotových výdajů ve výši 40 000 Kč za znalecký posudek znalkyně [příjmení] Tyto náklady soud považuje za účelně vynaložené jen částečně, protože znalkyně vedle otázky, zda je pravým podpisem [titul] [příjmení] podpis na Dodatku [číslo] Příloze [číslo] byla dále dotazována na pravost podpisu [titul] [příjmení] na výpovědi ze dne [datum], dále na to, zda v případě, že se jedná o padělky, je vyhotovila tatáž osoba a zda touto osobou je [titul] [celé jméno svědka]. Otázka pravosti podpisu [titul] [příjmení] na Dodatku [číslo] Příloze [číslo] byla jednou ze zásadních otázek tohoto řízení a žalobkyně v reakci na negativní odpověď znalkyně učinila nesporným, že podpis není pravý, čímž eliminovala nutnost zadání písmoznaleckého posudku soudem. V této části bylo tudíž znalecké zkoumání účelné. Ve zbytku však již nikoliv, protože pro rozhodnutí ve věci nebylo podstatné, zda případné falešné podpisy sepsala tatáž osoba a zda touto osobou byl [titul] [celé jméno svědka]. Z vyúčtování znalkyně [titul] [příjmení] je zřejmé, že cena za vypracování posudku byla sjednána smluvně, není navázána na časový výkon. Soud proto nemá k dispozici přesné podklady pro vymezení účelně a neúčelně vynaložených nákladů a nezbývá mu, než ve smyslu § 136 OSŘ určit výši účelných nákladů úvahou. Vzhledem k rozsahu částí posudku, věnovaných zodpovězení účelné otázky pravosti podpisu [titul] [příjmení] a neúčelných otázek shody pisatele a osoby [titul] [celé jméno svědka], které jsou přibližně stejné, má soud za to, že účelně byla vynaložena polovina nákladů na znalecký posudek. Soud proto žalované v rámci náhrady nákladů řízení uložil žalované zaplatit žalobkyni polovinu částky uhrazené za posudek, tedy 20 000 Kč.

30. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku a hotových výdajů za znalecký posudek, jejichž úhrada je osobní povinností žalobkyně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 OSŘ uhradit k rukám žalobkynina advokáta ve lhůtě dle § 160 OSŘ.

Poučení