8 C 71/2019 - 467

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované][Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] 2. [Jméno advokátky B], narozená [Datum narození advokátky B] bytem [Adresa advokátky B] 3. [Jméno advokátky D], narozená [Datum narození advokátky D] bytem [Adresa advokátky D] 4. [Jméno advokátky E], narozená [Datum narození advokátky E][Jméno advokátky F] sídlem [Adresa advokátky F] pro určení vlastnictví k nemovitostem takto:

Výrok

I. Žaloba o určení, že ke dni úmrtí zůstavitele [Jméno žalobce], narozeného [datum], zemřelého [datum], byly ve společném jmění [Anonymizováno] a žalované 4. [Jméno advokátky E], nemovitosti zapsané na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro k.ú. [Jméno advokátky C] [Anonymizováno] [Anonymizováno], obec [Jméno advokátky C] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], a to [Anonymizováno] p.č st. [Anonymizováno], včetně na něm stojící stavby [Anonymizováno] [Anonymizováno] č.p. [Anonymizováno] [Jméno advokátky C] a pozemků p.č. [hodnota], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované 1. a 4. náklady řízení ve výši [částka], k rukám [Jméno advokátky F], advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen uhradit žalované 2. náklady řízení ve výši [částka], k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen uhradit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou na nákladech řízení částku ve výši [částka] a ve výši uvedené v samostatných rozhodnutích o výši nákladů řízení, do tří dnů od právní moci rozsudku nebo do tří dnů od právní moci samostatného rozhodnutí o nákladech řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce dne [datum] podal žalobu o určení, že zůstavitel [Jméno žalobce], narozený [datum], zemřelý [datum], dále jen „zůstavitel“ nebo „pan [jméno FO]“ byl ke dni úmrtí vlastníkem ve společném jmění manželů nemovitostí uvedených ve výroku I. rozsudku, proti všem ostatním účastníkům, tvrdil, že darovací smlouva na jejímž základě došlo k převodu nemovitostí na žalovanou 1. je neplatná z důvodu nezpůsobilosti zůstavitele k právnímu jednání, rozporoval i pravost podpisů na darovací smlouvě a s ní souvisejících listin. Poukazoval na jedno vyhotovení smlouvy bez podpisu zůstavitele. Uvedl, že zůstavitel v důsledku trvale nepříznivého zdravotního stavu a ztráty rozpoznávacích a ovládacích schopností se neobešel bez neustálé pomoci jiné osoby, byl mu vyplácen příspěvek na bezmocnost a nemohoucnost v nejvyšším stupni závislosti. V závislosti na jiných a pod jejich vlivem učinil právní úkon, který je stižen absolutní neplatností pro jeho neschopnost posoudit následky svého úkonu. Zůstavitel tak zůstal ke dni úmrtí vlastníkem předmětných nemovitostí, respektive byly ve společném jmění manželů a staly se předmětem dědického řízení. Naléhavý právní zájem spatřoval v tom, že rozhodnutí je nutné jako podklad pro dědické řízení, aby nemovitosti mohly být předmětem dědictví.

2. Žalované 1., 4. s návrhem nesouhlasily, poukázaly na dlouhodobý zájem zůstavitele nemovitosti žalované 1. darovat, v čemž byli zůstavitel a žalovaná 4. ve shodě. Zůstavitel byl podle nich duševně v pořádku. Trpěl [Anonymizováno] [podezřelý výraz], ten však nezpůsobuje demenci ani ztrátu rozlišovacích schopností, nikdy se neléčil s výpadky paměti. Žalovaná 2. uvedla, že proti darování nic nemá, zůstavitel byl orientovaný, netrpěl duševní poruchou. Žalovaná 3. uvedla, že s darováním nesouhlasí, k žalobě se nepřipojila, významněji se v řízení nevyjadřovala, pouze při jednání dne [datum] uvedla, že ví, že rodiče vždy chtěli, aby nemovitosti převzala žalovaná 1., která s nimi bydlela, všichni to brali tak, že „to jednou převezme“. Žalovaná 4. pak ve svém písemném vyjádření z [datum] uvedla, že žalobce nemohl o stavu zůstavitele nic vědět, protože jej téměř nenavštěvoval.

3. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že zůstavitel byl [Anonymizováno] žalobce a žalovaných 1.-3. a [Anonymizováno] žalované 4.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi zůstavitelem a žalovanou 4. jako dárci a oprávněnými z věcného břemene a žalovanou 1. jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene. Dárci smlouvou darovali nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku obdarované a zároveň bylo zřízeno věcné břemeno – služebnost doživotního a bezplatného užívání pozemků p.č. st[Anonymizováno][Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a spoluužívání [Anonymizováno] [Anonymizováno] č.p. [Anonymizováno]. Darovací smlouva obsahuje prohlášení o pravosti podpisu ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky s tím, že byla podepsána ve dvou vyhotoveních, uvedeno číslo běžné knihy o prohlášeních o pravosti podpisu [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Existuje i jedno vyhotovení darovací smlouvy, které neobsahuje podpis zůstavitele, pouze žalované [Anonymizováno]. a [Anonymizováno]., kopie této smlouvy byla soudu předložena bez doložky o ověření podpisů.

6. Z návrhu na vklad bylo zjištěno, že zůstavitel podepisoval rovněž návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, návrh byl podán na katastrálním úřadě dne [datum].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná 1. je zapsána jako vlastník nemovitostí uvedených ve výroku I. rozsudku, vázne na nich věcné břemeno užívání pro zůstavitele a žalovanou 4.

8. Z písemné komunikace s [právnická osoba] a účastnického výslechu žalované 1. soud zjistil, že některé listiny v této komunikaci za zůstavitele podepisovala žalovaná 1.

9. Z kopie knihy o prohlášení o pravosti podpisu č. [hodnota] vydané Českou advokátní komorou [tituly před jménem] [jméno FO], advokátce, bylo zjištěno, že pod pořadovým číslem [hodnota] je uvedeno datum [datum], [Jméno advokátky C] č.p. [Anonymizováno], v kolonce 2 je jméno, datum narození a bydliště zůstavitele a v kolonce 4 číslo občanského průkazu. V kolonce 3 je podpis „[jméno FO]“ a v kolonce 4 „[Jméno žalobce]“.

10. Žalovaná 1. uvedla v rámci svého účastnického výslechu, že zůstavitel [Anonymizováno] [Anonymizováno] a aktivně pracoval do svých [Anonymizováno] let, tedy do roku [Anonymizováno]. Poté už [Anonymizováno], ale vše fyzicky zvládal, procházel se po [Anonymizováno], o vše se zajímal. Žalobce navštěvoval [Anonymizováno] velmi málo, za posledních [Anonymizováno] let to bylo asi [Anonymizováno], [Anonymizováno]. To bylo při příležitosti, kdy se [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Ukázal se a krátce se zůstavitelem promluvil. Naposledy byl v domě [Anonymizováno] v roce [Anonymizováno]. Posledních [Anonymizováno] let před smrtí se zůstavitel přestal pohybovat, jen seděl nebo ležel, nemohl chodit, ale vozík nechtěl. K doktorovi jej převáželi sanitkou. V nemocnici byl [Anonymizováno], [Anonymizováno] do roka, zejména kvůli [Anonymizováno], také měl [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pokud jde o převod nemovitostí, [Anonymizováno] dlouho mluvili o tom, že by chtěli [Anonymizováno] a další nemovitosti převést na ni, protože s nimi bydlela a starala se o ně. Bylo to asi [Anonymizováno] let předtím, než byla smlouva podepsaná, a také v době, kdy zůstaviteli docházely síly. Ona zavolala paní doktorce [adresa], domluvily schůzku, kde jí vše řekla, ona na základě toho připravila smlouvu a potom za nimi přijela domů, smlouvu jim přečetla, tedy jí a matce, potom šla za zůstavitelem do ložnice, smlouvu mu také přečetla, on se ptal na nějaké věci, hlavně chtěl vědět, jestli to převádí na ni. Potom ho posadili a smlouvu podepsal. Byli u toho ony tři, tedy žalovaná 1., žalovaná 4., zůstavitel a advokátka. Má za to, že [Anonymizováno] se sourozenci nekonzultovali, že chtějí převést [Anonymizováno] na ni. Ona na jaře [Anonymizováno] jeden pozemek převedla na [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno] druhé žalované, o převodu rodiče věděli, žalovaná 4. si to přála, protože na tu louku již nestačili. Zůstavitel pobíral sociální příspěvek pro [Anonymizováno]. V roce [Anonymizováno] nebyl zůstavitel schopen napsat nějaký souvislý text, ale byl schopen se podepsat. Souvislý text psal ještě někdy před svými [Anonymizováno] narozeninami, později už je psala ona. Třeba velikonoční či vánoční pozdravy. Návrh do katastru podávala advokátka [jméno FO]. Listinu založenou na č.l. [Anonymizováno] soudního spisu - žádost adresovanou [právnická osoba] - psala za zůstavitele ona, protože si to přál.

11. Žalovaná 2. uvedla v rámci svého účastnického výslechu, že bydlí vedle [Anonymizováno] [Anonymizováno], které často navštěvovala, o tatínka (zůstavitele) se starala hlavně maminka a sestra [jméno FO]. O tom, že rodiče chtěli nemovitosti převést na [jméno FO], se v rodině vědělo, bylo to tak běžné, vždy se převáděly nemovitosti na toho, kdo v domě zůstal bydlet. [jméno FO] byla nejmladší a rodiče chtěli, aby byla zaopatřená a ona se rodiče starala, nyní se stará o maminku. Ona sama se žalobcem vycházela docela dobře, nikdy s ním konflikt neřešila, vídali se málo. Myslí si, že takový vztah měl žalobce i s dalšími sestrami, s rodiči to bylo horší, tam ty vztahy dobré nebyly. To vycítila z reakcí rodičů, kteří však moc sdílní nebyli. O tom, že došlo k převodu v roce [Anonymizováno] přesně v ten den nevěděla, ani si nepamatuje, kdy se to dozvěděla. Je to několik let, ale nevadilo jí to, považovala ta za normální. Na převedených [Anonymizováno] pracovali s [jméno FO], někdy pomáhala i maminka. Otec se o [Anonymizováno] zajímal až do poslední doby. Když tam přišla, běžně s ní komunikoval někdy více, někdy méně, věděl, co se děje, zajímal se, jak hospodaří. Když se vdávaly a ženily její děti, tak se o to také zajímal. Obřadu se už účastnit nemohl. Dcera se vdávala v roce [Anonymizováno]. O to se také zajímal, nevzpomíná si, že by jí zůstavitel někdy nepoznal, vždy s nimi všemi komunikoval, a to i naposledy, kdy jej přivezli z nemocnice. Měl sice různé bolesti a zdravotní problémy, tak se mu někdy chtělo mluvit méně, ale nikdy se nestalo, že by si je spletl. O vše se zajímal a normálně s nimi mluvil, komunikoval i s jejím manželem, kterého normálně poznával, nikdy nebyl pomatený, nikdy se tak nejevil, s ohledem na bolesti se mu nechtělo moc mluvit, ale rád poslouchal ostatní, věděl, o čem se mluví. Měl [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a protože málo [Anonymizováno], bývaly z toho problémy, zejména [Anonymizováno] a kvůli tomu musel do nemocnice. V nemocnici byl na kapačkách, když byl v pořádku, přijel opět domů, byl spokojený, bylo vidět, že léčba zabrala. S obhospodařováním rodina žalované 2. pomáhala rodičům ještě před převodem. Se sousedy zůstavitel komunikoval tak, jak to zdravotní stav dovolil.

12. Žalovaná 4. sdělila předchozí soudkyni ve věci (při pohovoru kterého se účastnila pouze soudkyně a žalovaná 4. pozn. soudu), že v době, kdy převáděli dům na [Anonymizováno], nebyl manžel popletený, o vše se zajímal, uvažovali o tom převodu dlouho, protože se dcera celou dobu starala. Stále se ptal, zda už připravili ten převod, proto se dcera domluvila s paní [jméno FO].

13. Ze zprávy Úřadu práce ČR ze dne [datum] vyplývá, že zůstavitel měl nárok na příspěvek na [Anonymizováno], v období [Anonymizováno]/[Anonymizováno] až [Anonymizováno]/[Anonymizováno] pro stupeň závislosti [Anonymizováno]., od [Anonymizováno]/[Anonymizováno] do[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] pro stupeň závislosti [Anonymizováno].

14. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], manželka žalobce, vypověděla, že zůstavitele znala od roku [Anonymizováno], v roce [Anonymizováno] se vdávala a od té doby za rodiči manžela jezdili tak třikrát do roka. Poznala jej jako zdravého a komunikativního člověka, což se pak změnilo v roce [Anonymizováno], kdy měl úraz, zdravotní stav se začal zhoršovat, přestával vidět a měl problémy s chůzí. Úplně nejhorší to bylo v roce [Anonymizováno], kdy přestal chodit [Anonymizováno] a od té doby byl upoután na lůžko, když přijeli, tak komunikoval, ale postupně se komunikace zhoršovala a později už s nimi téměř nekomunikoval. Vybavuje si to s ohledem na svatby, které od roku [Anonymizováno] v rodině jezdili. V roce [Anonymizováno] už je zůstavitel prakticky nepoznával. Špatně viděl a skoro již nemluvil. Pouze vydával takové zvuky. Vztah jejích dětí k prarodičům byl normální, svátky ani narozeniny společně neslavili. Pouze byly v roce [Anonymizováno] na oslavě [Anonymizováno] narozenin [Anonymizováno] v [Anonymizováno].

15. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], dcera žalobce, vypověděla, že za zůstavitelem jezdili když byla dítě několikrát do roka, sama za ním nejezdila, vždy jela s rodiči. Studovala [Anonymizováno]. Už v letech [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byl zůstavitel upoután na lůžko, nekomunikoval, nemluvil, nevnímal okolí. Později viděla lékařské zprávy a zprávy posudku [Anonymizováno], které jí dal k nahlédnutí žalobce a může potvrdit, že jsou pravdivé, ve zprávách je zachyceno to, co i ona z medicínského hlediska vnímala. Vždy, když byla za zůstavitelem, tak rozpoznala, že trpí několika chorobami. Bylo to postupně způsobené věkem nebo následkem několika úrazů. Vnímala, že trpí [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] a nebyl orientován v čase a okolí, číst nemohl, protože na to neviděl. I kdyby něco četl, tak by tomu nerozuměl.

16. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděla, že v současné době má advokátní praxi přerušenou, a to asi od roku [Anonymizováno]. Když ji přišlo předvolání, tak si ten případ našla, už si samozřejmě nevybavuje vizuálně osoby, se kterými jednala, ale na ten případ vzpomíná. Tehdy se na ni obrátila paní [jméno FO] mladší a říkala, že by na ni rodiče chtěli převést nemovitosti a zda by připravila smlouvu. Podepsala s ní smlouvu o zastupování a ona potom obstarala potřebné doklady, zejména výpis katastru nemovitostí, osobní údaje o rodičích a svědkyně smlouvu připravila. [jméno FO] chtěla, aby přijela k nim domů, protože otec byl omezen v pohyblivosti, svědkyně k nim jela, bylo to do místa jejich bydliště, přišla do kuchyně, kde byly obě ty ženy, tedy paní [jméno FO], se kterou jednala, a její matka, ona jim vše přečetla, řekla jim ohledně toho, co chtěly vědět, a ony ji potom zavedly za panem [jméno FO] do vedlejší místnosti. Vybavuje si, že pan [jméno FO] byl na posteli, vše, co mu říkala, vnímal, byly tam mezi nimi velmi hezké vztahy, oslovovali se zdrobněle, z vyjádření pana [jméno FO] pochopila, že chce věci řešit a že hlavně usiluje, aby nemovitosti získala dcera [Anonymizováno], to si pamatuje, protože i ona se [Anonymizováno] [jméno FO] a on jí oslovoval [Anonymizováno]. Také se ptal ohledně dědictví, neví přesně, zda na závěť, nebo jak by to bylo při dědictví, ale právě z těch dotazů vyrozuměla, že chce, aby nemovitosti zůstaly dceři [jméno FO]. Ona dala panu [jméno FO] jedno vyhotovení té smlouvy a sama mu smlouvu předčítala, pan [jméno FO] všemu rozuměl, když měl smlouvu podepsat, tak měl obavy, zda jeho podpis bude platný, neboť se mu hodně třásla ruka. Řekla mu, že nemusí mít obavy, když je u něho, vlastně potvrzuje, že smlouvu podepisuje on i když roztřesenou rukou, při podpisu v posteli seděl, byl opřený o polštáře. Už si nevybavuje, zda se posadil sám, nebo zda mu někdo pomohl. Smlouvu podepsal a ona potom potvrdila pravost podpisu, potom smlouvu podepsaly ty dvě ženy a ona podpisy ověřila. Myslí si, že to bylo v té samé místnosti, kde byl pan [jméno FO], byl tam stůl. Je si zcela jistá, že pan [jméno FO] věděl, co dělá, byl zcela orientovaný, rozhodně byl svéprávný, a to usuzuje z toho, na co se jí ptal a co ho zajímalo. Byl si vědom, že má další děti. Potvrzovala pravost podpisů všech účastníků smlouvy. Ke kopii smlouvy, kde chybí podpis zůstavitele, uvedla, že neví, zda to je smlouva jí ověřená, nepamatovala si, zda dávala návrh do vkladu nemovitostí, ani zda byla darovací smlouva a návrh na vklad na vklad podepsány v den. [jméno FO] podle svědkyně nevykazoval známky nějaké duševní choroby. U podpisu smlouvy byly pouze tři osoby uvedené ve smlouvě a svědkyně ([tituly před jménem] [jméno FO] pozn. soudu). Zůstavitele viděla pouze při čtení smlouvy a jejím podpisu. Dříve ho neznala.

17. Z trestního oznámení žalobce ze dne [datum] vyplývá, že žalobce podal trestní oznámení pro podvod a účastenství na žalovanou 1., [tituly před jménem] [jméno FO], žalovanou 2. a pracovníky katastrálního pracoviště [adresa]. Ze sdělení Policie ČR ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] vyplývá, že trestní oznámení žalobce směřující proti [tituly před jménem] [jméno FO], žalované 1. a 2. bylo uloženo bez dalšího opatření, nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

18. Soud shromáždil listiny, které byly podkladem pro zkoumání znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, a to lékařské zprávy, spis Okresní správy sociálního zabezpečení [adresa] (dále jen „OSSZ“) a spis Úřadu práce ČR – kontaktní pracoviště [adresa] (dále jen „úřad práce“). Tyto listiny neprováděl k důkazu jednotlivě neboť by z nich nemohl laickým způsobem učinit žádný závěr. Listiny nebyly žádným způsobem zpochybněny, byly předloženy státními úřady a lékaři, soud tedy nemá důvod o jejich pravosti a správnosti pochybovat. Ze spisu OSSZ vyplývá zejména skutečnost, že k posouzení zdravotního stavu zůstavitele došlo [datum] a [datum]. V posudku OSSZ z [datum] posudkové lékařky [tituly před jménem] [jméno FO] je uvedeno, že zůstavitel trpěl zejména [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]., chorn. [Anonymizováno] kombinované [Anonymizováno] a [Anonymizováno] syndromem s tím, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje dušení, smyslové, fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost spočívá v povšechné těžké senilitě s [Anonymizováno] [Anonymizováno] a s [Anonymizováno] syndromem. Jedná se o osobu, která potřebuje každodenní dopomoc nebo dohled při [Anonymizováno] úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Byl zjištěn stupeň závislosti na pomoci jiné fyzické osoby [Anonymizováno] (úplná závislost). Potřebuje pomoci při přípravě stravy, podávání a porcování stravy, přijímání stravy, dodržování pitného režimu, mytí těla, koupání či sprchování, péče, ústa, vlasy, nehty, holení, výkon, fyziologické potřeby včetně hygieny, vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, stání, schopnost vydržet stát, přemisťování předmětů denní potřeby, chůze po rovině, chůze po schodech nahoru a dolů, oblékání, svlékání, obouvání, zouvání, orientace v přirozeném prostředí, provedení jednoduchého ošetření, dodržování léčebného režimu. Všechny ostatní úkony péče o vlastní osobu svede.

19. Soud dále vyžádal jako podklad pro znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie zprávy o zůstaviteli od [právnická osoba]. Neobjevuje se v nich závěr o duševní poruše či demenci, pouze o snížené orientaci zůstavitele při přijetí do nemocnice.

20. Od praktické lékařky zůstavitele [právnická osoba] byl vyžádán přehled lékařské dokumentace, obsahující zejména zprávy [právnická osoba] a výpisy o úkonech lékařky, ani tyto listiny neobsahují žádný závěr o snížených duševních schopnostech zůstavitele do doby podpisu darovací smlouvy.

21. Soud učinil dotazy a učinil v tomto smyslu úřední záznam dne [datum], a to na úřad práce, kde bylo sděleno, že paní [jméno FO]. [jméno FO], bývalá posudková lékařka, již zemřela, soud dále učinil dotaz na [právnická osoba], praktickou lékařku zůstavitele, která sdělila, že do ordinace nastoupila až v srpnu [Anonymizováno]. K dřívější době by se vyjádřit nemohla, zůstavitele si pamatuje jako ležícího pacienta. Nebyla s ním mnoho komunikace, viděla jej poprvé v září [Anonymizováno]. Pokud nahlédla do dokumentace, tak z let [Anonymizováno], [Anonymizováno] není žádný zásadní záznam. Před ní byl v ordinaci [tituly před jménem] Fikula. Soud ale telefonicky hovořil s [tituly před jménem] Tomášem Fikulou, který sdělil, že by k věci nemohl nic uvést, byl v ordinace jen velmi krátce.

22. Ve věci byl zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], a to dne [datum] (následně bylo rozhodnuto, že znalec není ve věci vyloučen, ještě později bylo zjištěno, že již nevykonává znaleckou činnost a nebylo možné jej ani kontaktovat pro možné ustanovení znalcem ad hoc pozn. soudu). Znalec v závěru posudku uvedl, že podle závěrů praktické lékařky je v dokumentaci uvedena jen diagnóza generalizovaná a neurčená arteroskleróza, tato diagnóza se vyskytuje automaticky až do roku [Anonymizováno] ve všech záznamech lékařky, jedná se o všeobecný pojem, jak vyjadřuje diagnóza generalizovaná, znamená sklerotické postižení veškerého cévního systému v těle bez jakékoliv specifikace a nevyjadřuje hloubku postižení mozkové hmoty. Pouze v závěrech úřadu práce z roku [Anonymizováno] je uvedena diagnóza bez udání jména, odbornosti lékaře, a to Arteriosklerosis univerzalis precipue cerebri progred., což znamená progredující arterioskleróza s především postižením mozkových cév, je uváděna těžká senilita, tedy v překladu stařeckost, staroba, což ale není žádnou diagnostickou jednotkou, spíše laickým vyjádřením stavu. Ve zprávě z roku [Anonymizováno] nejsou uvedené žádné patologické psychické symptomy, při úmrtí posuzovaného jsou lékařem konstatovány výrazné projevy arteriosklerózy mozku (v závorce demence). Tyto údaje ale nejsou ničím verifikované, žádným specifickým vyšetřením, které by potvrzovalo především už po smrti posuzovaného diagnózu demence, jinak tento údaj se v dokumentaci vůbec nevyskytuje. V závěrech je stabilně uváděný [Anonymizováno] syndrom, jenom jednou označovaný jako [Anonymizováno] nemoc, podle popisu se jednalo ne o nemoc, ale syndrom, což potvrzovaly i neurologické nálezy, i když velmi neúplné a sporadické, je zásadní rozdíl v tom, že syndrom je porucha tzv. periferního nervstva projevujícího se třesem končetin, především horních, což se nepochybně projevilo i při podpisu smlouvy, při němž není postižená psychika lidí s tímto syndromem, protože mozek v souvislosti s touto syndromologickou, ne diagnostickou, jednotkou není poškozen. U nemoci je jádro problémů v mozku, u takto postižené osoby se kromě třesu rozvíjí i demence, popis příznaků ale podle soudu znalce odpovídá jenom syndromu, ne nemoci. Chybí jakékoliv dořešení případu formou pomocných neurologických vyšetření typu CT či magnetické rezonance. V roce [Anonymizováno] praktická lékařka uvádí přítomnost omezení komunikace a výrazné projevy arterosklerózy v roce [Anonymizováno], občasný neklid, jinak spí dobře. V dalším průběhu častěji stavy neklidu, terapie zůstává stejná, jedná se ale o období po podpisu smlouvy. V testu vývoje soběstačnosti, které provádí sociální pracovník nelékař, je uvedena hodnota tři v předtisku definovaná jako občasná porucha orientace s psychotickými a neurotickými příznaky, jedná se o předtisk blíže nespecifikující skutečný stav konkrétní osoby při vstupních vyšetřeních, při opakovaných hospitalizacích je u posuzovaného ve většině případů z psychických příznaků, které se zkoumaly, uveden jenom stav vědomí, které je pokaždé lucidní a orientace až na jednu výjimku, kde je hodnocena plus minus, je uváděno, že je dotyčný orientovaný, případně orientovaný osobou a místem časem jenom rok. Tento údaj také není možné brát jako verifikovatelný, protože staré osoby, které už nejsou dlouhodobě v pracovním procesu, obvykle nemají dobrý přehled o dni a někdy i o měsíci, který je právě v kalendáři, jsou uvedeny občasné noční halucinatorní stavy, které se u sklerotických osob běžně vyskytují zrakového i sluchového charakteru. Samy o sobě ale nemají obvykle výpovědní hodnotu. Pokud se týče hodnoty tzv. kognitivních funkcí, především paměti a intelektu, které mohou být poškozeny jenom minimálně, také není popsán charakter těchto halucinací. Zpomalené psychomotorické tempo uváděné při opakovaných příjmech do nemocnice lze vysvětlit dehydratací, která byla přítomna pokaždé při příjmu, při propuštění je uváděno, že se stav i po psychické stránce zlepšil a posuzovaný byl aktivnější fyzicky i psychicky. V rámci vyšetření znalec postrádá coby jenom náznak psychiatrického vyšetření nebo údajů o psychice zaměřené na víc než jenom aktuální orientaci. Velmi stroze, bez jakýchkoliv bližších podrobností jsou vyjádřené údaje o halucinacích bez bližší specifikace, podle terapie [Anonymizováno] lze zvažovat možnost, že se jednalo o stavy nočního neklidu, ale uvedený lék se u starých lidí podává i při poruchách spánku bez další psychopatologie. Další lék předepsán praktickou lékařkou byl [Anonymizováno] v nejnižším dávkování, což je u starých lidí běžná dávka bez vysvětlení důvodu jeho předpisu. Snad se jednalo taky o poruchy spánku nebo stavy možných úzkostí. Určitě ale nemá žádnou souvislost podávání s poruchami paměti a intelektu ani s halucinatorními stavy. Z psychiatrické medikace překrývající se s neurologickou medikací, kdy se níže uvedený lék podával ještě v nedávné minulosti i při [Anonymizováno] syndromu, je za celou dobu je uváděn jenom [Anonymizováno] v běžných dávkách, což je ale při dnešních poznatcích látka bez jakéhokoliv významu. Vzhledem k výše uvedenému není možné jednoznačně vyjádřit, do jaké míry byla postižena psychika posuzovaného a zda byl v uvedeném období června a července 2014 schopen rozpoznat následky svého jednání, zejména pak darovací smlouvy. Výpovědi rodinných příslušníků jsou rozporuplné a navzájem si odporující. Lze konstatovat, že vzhledem k věku, velmi pravděpodobně ke sklerotickým změnám mozku s občasnými výpadky paměti došlo. Psychika posuzovaného byla narušena, ale jenom hypoteticky možné zvažovat v její šíři hloubku jejího postižení. Není doloženo a verifikováno, že se mohlo jednat přímo o demenci, což je hluboký proces postižení paměťových a intelektových funkcí. Došlo však nepochybně ke stařeckým změnám v psychice zůstavitele, které jsou nespecifického charakteru a typické pro osoby vysokého věku, obzvlášť, kdy je dotyčná osoba fyzicky závislá na péči okolí, tyto osoby jsou pak ovlivnitelné okolím i v zásadních věcech a jednají často proti svému vnitřnímu přesvědčení. Chybí jakýkoliv odborný důkaz o masivním poškození psychických funkcí do stupně demence. Chybí popis psychopatologického obrazu, který by potvrzoval závažnou poruchu kognitivních funkcí, aby bylo možné vyjádřit závažné pochybnosti o tom, že zůstavitel v době podpisu smlouvy měl rozpoznávací schopnosti podstatně snížené a tím jeho podpis by právně ztrácel na věrohodnosti, takto se však tato okolnost jeví jenom ve stadiu nepotvrzené, málo pravděpodobné hypotézy. Vzhledem k tomu, že ho viděli jenom lékaři jiných odborností, kteří se zabývali především jeho somatickým stavem, léky, které užíval, neměly vliv na psychiku, a tudíž nemohly jeho jednání ovlivnit.

23. Ve věci byl zpracován další znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie [tituly před jménem] [jméno FO], ze dne [datum], a to z důvodu, že předchozí znalecký posudek nemohl být doplněn o výslech znalce pro ukončení jeho činnosti a nemožnost jej kontaktovat. Znalec uvedl, že obě strany sporu osobu posuzovaného, vnímají subjektivně, zkresleně, mentální zachovalost zůstavitele, jak ji popisuje žalovaná strana je velmi pravděpodobně idealizovaná, naopak žalobce přikládá větší význam některým zmínkám dokumentace, než jaký reálně mají ve výsledku. Většina lékařů v lékařských zprávách uvedla, že posuzovaný byl v souvisejícím období orientovaný, což je v rozporu s obvyklým vývojem demence, která je ve své podstatě ireverzibilní. Za těchto okolností se znalec přiklonil k tomu, že nelze stanovit věrohodný závěr o psychickém stavu posuzovaného v projednávaném období. Lékaři včetně posudkových nevěnovali psychickému stavu posuzovaného větší pozornost, avšak zdravotníci nemohou předem počítat se situací, že v budoucnu budou jejich závěry rozhodovat soudní spory. Závěry posudku [tituly před jménem] [jméno FO] považuje znalec za adekvátní. Posuzovaný byl v době, kdy podepsal darovací smlouvu, takzvaně organický, to znamená, že na jeho psychice se projevovaly změny vyvolané patrně sklerotickými změnami v jeho mozkových cévách, dále byly patrné následky jeho předchozího [Anonymizováno] do [Anonymizováno] z roku [Anonymizováno]. Z podkladů nelze spolehlivě určit, jakým způsobem se organicita projevila na jeho psychickém fungování, za ověřené lze považovat pouze zpomalení psychomotorického tempa, dále lze považovat za objektivní skutečnost, že mohl být predisponován k detailní orientaci v čase nebo místě, nelze ale určit, zda se jednalo o přechodný či trvalý stav, z dokumentace nelze spolehlivě konstatovat, že by posuzovaný v projednávané době byl dementní na jakémkoliv stupni. V dokumentaci chybí známky odkazující na přítomnost jiného typu duševního onemocnění. Na toto konstatování navazuje závěr, že nelze znalecky posmrtně prokázat, že by ovládací či rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly v době podpisu smlouvy podstatně sníženy či vymizelé z důvodu duševní poruchy. Léky, které v době podpisu smlouvy bral, nijak neovlivnily jeho psychický stav. Z dokumentace OSSZ vyplývá, že při navýšení stupně závislosti zůstavitele v roce [Anonymizováno] (zpětně k roku [Anonymizováno]) byla jeho omezení především somatická, posuzovaný byl imobilní, sebeobsluhu proto nezvládal, rovněž taky nezvládal pro silný třes, velmi špatně viděl. V dokumentaci není věnován větší prostor psychickým změnám, jen konstatování, že byl orientovaný v kontaktu se sociální pracovnicí. Na imobilitu, třes a slabozrakost se odvolávají protokoly při popisu jeho komunikačních omezení. Dokumentace OSSZ tedy nevnáší žádné podstatné skutečnosti, do posouzení případu, byť lze usuzovat, že pokud by byl zůstavitel psychicky nápadný, v protokolu by se toto objevilo. Při výslechu dne [datum] znalec uvedl, že výslech ošetřující lékařky by mohl jeho závěry ovlivnit podle toho, co by sdělila, tedy zejména, pokud by řekla, že posuzovaného viděla v době podpisu pravidelně, že jevil známky demence nebo že byl orientovaný. Pokud v tomto záznamy neučinila, asi ani jeden takový stav podle ní nebyl patrný, takové záznamy činila až později, znalec tedy že předpokládá, byť nechce spekulovat, že záznamy o takovém stavu učinila, až si toho všimla. Z dokumentace vyplývá, že hlavní diagnóza byla generalizovaná arterioskleróza, což není automaticky demence, může být její součástí, ale nelze tam klást rovnítko. Pokud by byl vyslechnut posudkový lékař, který konstatoval úplnou nesoběstačnost a zařazení do čtvrté kategorie péče a pokud by potvrdil, že viděl posuzovaného a testoval jej na paměť a na projevy demence, mohlo by to případně závěry znalce ovlivnit. Výslech pracovníků zpracovávající formuláře by byl přínosem, pokud by popsali, jakou formou testovali paměť a orientaci a jak přesně posuzovaný odpovídal. K metodice třídění svědků uvedl, že z interpretace v posudku vyplývá, že názory jsou protichůdné. Kdyby dal váhu jedné nebo druhé straně, nebyl by objektivní. Lékařské zprávy hodnotil jako celek, zprávy jsou nekonzistentní. Pokud by však demence byla přítomna, konzistentní by byly. Jednoznačné je, že byl zůstavitel organický. Psychika byla ovlivněna věkem a projevy [Anonymizováno], byly přítomny strukturální změny na mozku, ale ta organicita má různou míru. Člověk ve vyšším věku může být zmatený při infekci či při dehydrataci. Taková zmatenost je zvýrazněna při přijetí a po zaléčení se zmatenost vytratí, to může vysvětlovat obsah lékařských zpráv, nevypovídá to o trvalé přítomnosti demence. Ta se ve zprávách neobjevuje. Nelze uzavřít ani, že nebyl dementní, ani že byl. Pokud jde o věk, tak dopad na psychiku je individuální. Dnes například byla zpráva o tom, že Jiřina Bohdalová v 93 letech točí film. Pojem senilita se pro demenci již nepoužívá. Věk znalec nehodnotil jako rozhodující faktor. Starý člověk není automaticky dementní. Je až jisté, že nějaké sklerotické změny na CNS byly. Pravděpodobné jsou i změny na cévách, to však nemá automaticky dopad na psychiku. Progrese tam byla zejména v pozdějším období, stav se zhoršoval po roce [Anonymizováno]. Nelze říci, že tomu tak bylo právě v roce [Anonymizováno]. Zůstavitel byl nesoběstačný z více důvodů, zrak, pohyblivost, většího stupně závislosti již dosáhnout nemohl, proto zřejmě nedocházelo k dalšímu přezkumu jeho zdravotního stavu. Byla by to další zátěž pro pacienta. Je to spíše odhad, on jako znalec nemůže mluvit za posudkového lékaře. Roztřesený podpis je projev organicity, ne automaticky demence. Zde byl patrný [Anonymizováno]. V medicíně platí, že pokud není dost podkladů, pokládá se člověka za zdravého.

24. Soud shromáždil pro znalecký posudek z oboru písmoznalectví listiny obsahující podpis zůstavitele, vyjmenované na str. 3 znaleckého posudku. O jejich pravosti není důvodu pochybovat, jedná se m.j. o podpisy ze spisů úřadu práce a OSSZ, kopie darovací smlouvy vyžádané od katastru nemovitostí. Soud původně nechtěl znalecký posudek vypracovat, neboť se jevilo jako postačující ověření podpisu advokátkou, z procesní opatrnosti a k návrhu žalobce posléze vypracován byl.

25. Ze znaleckého posudku a výslechu znalce z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že znalec porovnával podpisy zůstavitele shromážděné soudem, a to od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno]. Celkem porovnával 20 srovnávacích podpisů specifikovaných na str. 3 posudku. Znalec uzavřel, že je pravděpodobnější, že se na kopiích dokumentů darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene z [datum], návrhu na vklad do katastru nemovitostí s datem [datum] a listu z knih o prohlášení o pravosti podpisů, se jedná o kopie rozpadlých variant pravých podpisů dárce [Jméno žalobce], než že by se mohlo jednat o kopie padělků, pro hypotézu padělků, nic nesvědčí a nelze ji ani prokázat písmoznaleckými, ani jinými metodami. Rovněž nelze prokázat, zda byly zkoumané podpisy [jméno FO], [jméno FO] nebo [Jméno žalobce] na darovací smlouvě, na návrhu na vklad nemovitostí a v notářské ověřovací knize v rubrice číslo [hodnota] napsány ve stejný okamžik. Na druhou stranu tyto podpisy vykazují vzájemnou integritu a nic nenasvědčuje tomu, že by byly tyto podpisy psány za výrazně měněných písařských podmínek nebo s výraznými časovými odstupy. Na základě znaků, které znalec našel, měl dvě možnosti. Buď říci, že nelze rozhodnout, protože ty podpisy jsou skutečně zasažené tremorem natolik, že je narušena ta písařská dispozice pisatele anebo se pokusit maximum vytáhnout z toho, co je možné, co materiály umožňují, což také udělal. Rozčlenil srovnávací materiály z hlediska autenticity, a to tak, že zjistil, že některé srovnávací podpisy za pana [jméno FO] psali rodinní příslušníci, ať už dcera, anebo manželka a pracoval jenom s těmi, které odpovídaly vývojové linii, kterou zkoumal v časovém úseku do roku [Anonymizováno], a na základě analýzy těchto podpisů prováděl komparaci se spornými podpisy. Rozšířil okruh sporných podpisů o to, že je potřeba nahlížet jako na sporné podpisy i na ty, které jsou v ověřovací knize, protože mají určitou příčinnou a časovou souvislost. Není však namístě zpochybňovat i podpisy ze srovnávacího komplexu. Pokud by v té době někdo uměl napodobit podpisy pana [jméno FO], nepoužil by k podepisování jeho jména svůj rukopis. Napodobit tremor je skutečně velmi, velmi obtížné, imitace tremoru znamená, že člověk musí velmi dobře zmapovat tu variabilitu a křehkost srovnávacího vzorku a pak s v nějakých grafometrických parametrech i v technických reáliích, to znamená v konstrukci toho podpisu zachovat a dodržet to, co je ve srovnávacím materiálu. Věrohodně napodobit grafometrii a rozsypanost takového typu popisu takto zasažené osoby velmi obtížné. Znalec byl účasten experimentů v kriminalistickém ústavu z nichž vyplynulo, že případný padělatel tremoru čili stařeckého třesu, jej tam dá moc, nebo málo, nebo ho dává do jiných částí, než její pisatel užívá. Na základě těchto všech znaků, které složil, podobných a částečně shodných a které znalec zasadil do logických souvislostí, uzavřel, že se jedná o kopie pravých podpisů. Pro padělání nenašel žádné znaky. Ke skutečnosti, že měl k dispozici pouze kopie podpisů uvedl, že možnost zkoumání je samozřejmě zhoršena, protože znalec nemůže pracovat s obrazem a nemůže zkoumat samozřejmě protlaky, nicméně i z těch kopiích byly viditelné znaky přirozeně narušeného rytmu písma a znalec nepředpokládá, že by v originálech viděl něco jiného než v kopiích, viděl by toho tam zřejmě víc, ale pro grafometrii a pro možnost skládání psacího tahu bylo dostačující. Nepředpokládá, že by závěr při zkoumání originálů měnil. Rozdíl mezi dvojrozměrným a třírozměrným zkoumáním je v tom, že u originálů lze zkoumat i přítlaky, z kopií vyplývá, že lze usuzovat, že podpisy byly vyhotoveny se stabilním přítlakem, zůstávají pouze letmé nefunkční tahy a dotyky psacího media s papírem. Je to vidět ve sporném podpisu č. [hodnota], kde jsou vidět nadbytečné tahy, které do podpisu nepatří - nad písmenem A. Veškeré podpisy ze spisu použil jako srovnávací, vyloučil ty nepravé, použil spolehlivé. I při větším množství srovnávacích podpisů by znalec pravděpodobně dospěl stejnému závěru. Ke srovnávání sporných podpisů mezi sebou uvedl, že se tak činí pouze pokud neexistuje srovnávací materiál konkrétní osoby, a to za účelem zjištění, jestli ty podpisy patří jednomu pisateli. V tomto případě byl vždy sporný podpis porovnáván oproti tomu komplexu srovnávacího materiálu zvlášť a musí být porovnáván na základě maximálního množství hledisek a znaků, pak se samozřejmě přihlíží k tomu, že ty podpisy mají určitou provázanost, co není v jednom podpisu je ve druhém. To znamená, že znaky z toho komplexu srovnávacího materiálu se v sporných podpisech nachází v různém množství a v různých kombinacích. Je třeba se zamyslet, jak by postupoval případný padělatel. Těžko si lze představit, že by podpis dokázal napodobit, že by napříč čtyřmi podpisy dokázal vyhotovit přirozeně narušený rytmus písma a namátkově do těch čtyř padělků nasázet znaky, které znalec našel napříč srovnávacím podpisem. Na závěr znalce nemá vliv, zda [tituly před jménem] [jméno FO] byla notářka či advokátka, znalec vycházel ze znaků. Na straně 9 znaleckého posudku je patrno, že od roku [Anonymizováno] se objevuje třes, rozviklané tahy, střídání úhlových obratů, tzv. tremor – stařecký třes. Je to i ve sporných podpisech. Ten třes je krásně vidět na podpisu ze dne [datum]. K pořadí jména a příjmení v ověřovací knize znalec uvedl, že zůstavitel používal obě pořadí [Jméno žalobce] i [jméno FO]. V ověřovací knize jsou v kolonce 3 a 4 stejné detaily písma, stejná vazba písmene L, které je zašpičatělé, jsou tam stejné detaily, stejná tvorba písma. Střídání pořadí svědčí proti padělání. Pokud by se někdo snažil písmo napodobit, dával by si pozor, aby vše vypadalo stejně. Vedení ruky zůstavitele si znalec nedovede představit, protože ty podpisy by zřejmě nebyly tak rytmicky ostré, ale mohlo by se stát, že ta ruka se tomu i brání, anebo ten, kdo tu ruku vede, tak ji nedokáže utáhnout a bylo by to mnohem horší než tak, jak to vypadá, je to předpoklad znalce. Pokud znalec viděl vyhotovený podpis vedenou rukou, vypadalo mnohem hůře a nebyl to podpis, který by byl zasažen tremorem. Pokud někdo vede pisateli ruku, tak mu nějakým způsobem naruší jeho původní dynamický stereotyp a nějakým způsobem mu v „rozhodí“ to, na co je zvyklý v tom zautomatizovaném psacím pólu.

26. Soud, aniž by chtěl ubrat žalobci jeho procesních práv, nepřipustil další dotazy žalobce na znalce, neboť po vyčerpání doplňujících dotazů ke znaleckému posudku se žalobce tázal ne příliš smysluplně, dotazy nesměřovaly k vysvětlení či dovysvětlení závěrů znaleckého posudku, spíše vyjadřoval svůj nesouhlas se závěry znalce a svůj odlišný pohled na pravost podpisů zůstavitele.

27. Žalobce namítal (ve svém písemném vyjádření z [datum]), že psychický stav žalované 1. jí neumožňuje udělit plnou moc advokátce pro toto řízení, soud však neshledal žádný důvod se tímto jakkoliv zabývat, nebyla předložena žádná lékařská zpráva, která by zpochybňovala způsobilost žalované 1. k právnímu jednání.

28. Soudu bylo předloženo jedno vyhotovení darovací smlouvy bez podpisu zůstavitele. Její existence nemá vliv na platnost darovací smlouvy, pro vklad do katastru nemovitostí postačí jedno vyhotovení s ověřenými podpisy a množství dalších stejnopisů smluv je již na účastnících daného právního jednání.

29. Žalované 1.,4. předložily soudu dopis manželky žalobce adresovaný žalované 2., jehož pravost žalobce popřel, který měl doložil, že je manželka žalobce jako svědkyně nevěrohodná. Soud nepřikládá této listině velkou váhu a do podrobností se jí nezabýval, spíše poukazuje na špatné vztahy v celé širší rodině.

30. Při posledním jednání ve věci po provedení důkazů žádal žalobce o poskytnutí lhůty k tomu, aby formuloval své závěrečné řeči, avizoval, že bude kontaktovat advokáta a chce se podrobně vyjadřovat k výslechům znalců. Soud, aniž by chtěl uškodit procesním právům žalobce nepokládal za nutné, a s ohledem na délku celého řízení ani za vhodné, řízení odročovat. Žalobce neformuloval závěrečný návrh, soud vycházel z toho, že jeho návrh je v souladu s jeho stanoviskem po celou dobu řízení a v souladu s petitem vyjádřeným v žalobě. Žalovaná 1. a 4 navrhly prostřednictvím své právní zástupkyně žalobu zamítnout, poukázaly na nemravnost žaloby, k takovému návrhu se připojila i žalovaná 2.

31. Za stěžejní důkazy soud pokládá veškeré znalecké posudky v řízení zpracované, včetně výslechu znalců a výslech [tituly před jménem] [jméno FO]. Pouze podpůrné jsou výslechy dalších svědků a účastníků. Z účastníků, jež byli soudem vyslechnuti, se jeví nejvíce věrohodná žalovaná 2., neboť tato neměla z darovací smlouvy žádný prospěch, nebyla jejím účastníkem, zůstavitele navštěvovala a popsala, že byl vždy orientovaný, zajímal se o dění, pamatoval si osoby. Její výslech je opět v souladu se závěry obou znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, lékařskými zprávami a s výslechem [tituly před jménem] [jméno FO].

32. Za ne zcela věrohodné soud pokládá výpovědi žalovaných 1. a 4 z hlediska posuzování zdraví zůstavitele, které popisují (jak ostatně uvedl i znalec [tituly před jménem] [jméno FO]) až idealisticky, v kontextu s výpovědí svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] však lze pokládat za věrohodný jejich popis vůle a dlouhodobého rozhodnutí zůstavitele žalované 4. nemovitosti darovat, včetně popisu průběhu podepisování smlouvy, vůle zůstavitele byla i v souladu s vůli žalované 4., která byla rovněž dárcem. Dokresluje to i výpověď žalované 2., že bylo v rodině zvykem převádět nemovitosti na toho, kdo v nich zůstal bydlet. Svědkyně z rodiny žalobce (jeho [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) nejsou rovněž zcela věrohodné, neboť naopak popsaly jeho zdravotní a duševní stav až přehnaně špatně, navíc je otázku nakolik mohou jeho zdraví vůbec posoudit, neboť z výslechů svědkyně [jméno FO] a [jméno FO] i u účastnických výslechů žalovaných 1. a 2. nevyplynulo, že by byli žalobce a jeho rodinní příslušníci v častém kontaktu se zůstavitelem. Žalobce sám pak přisuzuje jednotlivým věcem uvedeným v lékařských zprávách přehnaný a neodborný význam.

33. Z uvedeného důvodu soud neopakoval účastnické výslechy, navíc u žalované 4. to ani nebylo možné ze zdravotních důvodů. Skutkový stav byl zjištěn dostatečně jiným způsobem (výslechem [tituly před jménem] [jméno FO], znaleckými posudky) viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR [spisová značka][Anonymizováno]

34. Chybu znalec [tituly před jménem] [jméno FO] spočívající v chybném označení [tituly před jménem] [jméno FO] „notářka“ namísto „advokátka“, ani chyba v datu, kdy uvedl, že se jedná o podpisy v knize o prohlášení pravosti podpisu dne v knize 4.7. místo 2.7. soud nepokládá za nic zásadního, co by mělo dopad na kvalitu a věrohodnost jeho znaleckého posudku, neboť jak notáři, tak advokáti jsou oprávněni ověřovat podpis, chybu v datu lze pokládat za písařskou chybu.

35. Skutkový stav má soud na základu shora popsaných důkazů za spolehlivě zjištěný a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Veškeré důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Lze pokládat za prokázané, že zůstavitel měl v úmyslu převést nemovitosti na žalovanou 1., tak o svém záměru hovořil s advokátkou sepisující darovací smlouvu. Darovací smlouvě rozuměl, advokátka mu ji přečetla, logicky se obával o platnost svého podpisu (což dokresluje, že byl zcela orientován tím, co je řešeno, o jaké právní jednání se jedná). Soud nemá žádný důvod pochybovat o nestrannosti svědkyně advokátky [tituly před jménem] [jméno FO], v řízení nebylo jakkoliv prokázáno, že by nestranná být neměla. Tato vše věrohodně popsala. Podle obou znaleckých posudků z oboru zdravotnictví vypracovaných v rámci řízení a výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] nelze uzavřít, že zůstavitel trpěl duševní poruchou, která by negativně ovlivňovala jeho rozhodování. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že lékařské zprávy jsou ohledně duševního stavu zůstavitele nekonsistentní. Pokud by však zůstavitel trpěl duševní poruchou, pokud by demence byla přítomna, zprávy by konzistentní byly. Zůstavitel trpěl generalizovanou arteriosklerózou, což není automaticky demence. Roztřesený podpis zůstavitele je opět projevem [Anonymizováno] syndromu, jímž trpěl, nikoliv projevem demence či Parkinsonovy nemoci. Pojem senilita se již pro demenci nepoužívá. Ani sklerotické změny na CNS a změny na cévách nemají automatický dopad na psychiku. Zhoršení bylo u zůstavitele patrno zejména až po roce [Anonymizováno]. Léky, které užíval, neměly vliv na psychiku, a tudíž nemohly jeho jednání ovlivnit. Podle závěrů písmoznaleckého posudku se jedná s největší pravděpodobností o rozpadlý podpis zůstavitele, který je velmi ovlivněn stařeckým třesem (tremorem). Právě takový typ podpisu je velmi těžké padělat, padělání znalec v podstatě vyloučil, vyloučil rovněž možnost vedení ruky. Lékařské zprávy a zprávy OSSZ a úřadu práce popisují závažný zdravotní stav zůstavitele, nikoliv duševní poruchu. Skutečnost, že zůstavitel trpěl třesem, vyplývá jak z lékařských zpráv, tak i ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], tak i z posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který zhodnotil podpis zůstavitele jako podpis zasažený tremorem – stařeckým třesem.) Znalecký posudek z oboru písmoznalectví je zároveň v souladu s tím, co uvedla svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] o podpisu zůstavitele na listině, tedy že se jedná o jeho podpis. Znalecké posudky z oboru zdravotnictví jsou v souladu s tím, co uvedla svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], tedy že zůstavitel rozuměl tomu, co je darovací smlouva, dokázal dohlédnout její důsledky a jejím podpisem projevil svou vůli. Věděl, že má i další děti. Zůstavitel tedy měl záměr nemovitosti dceři darovat, a tak i učinil s tím, že si byl vědom, co činí a netrpěl takovou duševní chorobou, pro kterou by nebyl schopen právní jednání učinit. Bylo zjištěno, že některé podpisy v komunikaci s pojišťovnou podepisovala za zůstavitele žalovaná 1., soud to nepokládá za vhodné, přesto to nemá vliv na závěry v této věci. Naopak to opět podporuje závěr o pravosti podpisů zůstavitele na darovací smlouvě, v knize a v návrhu na vklad do katastru nemovitostí, neboť pokud žalovaná 1. podepisovala zůstavitele, činila tak svým běžným písmem. Skutečnost, že byl zůstavitel nemocný a starý a že pobíral příspěvek na péči samo o sobě v žádném případě neznamená, že nebyl schopen právně jednat. Žalobce nesprávně používá, jak vysvětlil znalec [tituly před jménem] [jméno FO], a patrně si i nesprávně vykládá, pojem senilita.

36. Další žalobcem navrhované důkazy soud neprováděl z níže uvedených důvodů:

37. Doplnění znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie po výslechu lékařů či pracovníku úřadu práce či OSSZ by mělo význam pouze tehdy, pokud by někdo z uvedených osob v předmětném období dělal se zůstavitelem test týkající se demence, testovali paměť a orientaci a uvedli, jak přesně posuzovaný odpovídal. Takové důkazy nebyly k dispozici. [právnická osoba] nic podobného ve svých záznamech nemá a nic se rovněž nevyskytuje ve spisech úřadu práce a OSSZ.

38. Návrh na „verifikaci“ lékařských zpráv, kterou měl podle žalobce soud učinit před zadáním znaleckého posudku, nedává příliš smysl, lékařské zprávy soud shromáždil jako podklad pro znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, pokládá je za naprosto věrohodné, z řízení nevyplynuly žádné pochybnosti o jejich pravosti a pravdivosti.

39. Výslech posudkové lékařky nebyl možný z důvodu jejího úmrtí, vyslýchat jakéhokoliv jiného posudkového lékaře je nadbytečné, pokud zůstavitele neviděl a nijak nevyšetřil. [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO] by také situaci neobjasnila, zůstavitele ošetřovala až v pozdější době, než došlo k podpisu darovací smlouvy. Výslechy „jiných“ posudkových lékařů, praktické lékařky by tedy byly nadbytečně, nepomohly by k lepšímu objasnění skutkového stavu, pokud nebylo prováděno cílené posouzení duševního stavu zůstavitele v době okolo podpisu darovací smlouvy.

40. Výslech gerontologa k tomu, v jakém stavu jsou obecně lidé staršího věku by nemohl přinést žádné objasnění skutkového stavu v tomto konkrétním případě, rovněž tak listiny o správě předmětných nemovitostí by neměly žádný vliv na otázku v řízení posuzovanou, tedy zda došlo platně k právnímu jednání zůstavitele.

41. Soud neprováděl důkazy protokoly přepsanými žalobcem z jím opatřených nahrávek ani ve smyslu konfrontace těchto nahrávek se svědky a účastníky (pokud jde o jejich výpovědi). Pokud měl žalobce za to, že protokolace výpovědi účastníků či svědků při ústních jednáních neodpovídala tomu, co bylo skutečně řečeno, mohl uplatnit námitku nesprávné protokolace, což neučinil při jednáních ani následně, pouze navrhoval provedení důkazů svými přepisy jednání. Protokol o jednání, který obsahuje zákonem stanovené náležitosti, je veřejnou listinou (§ 134 o.s.ř.), která potvrzuje, není-li dokázán opak, pravdivost toho, co je v ní uvedeno.

42. Žalobce namítal nesprávnost provedení výslechu žalované 4. předchozí soudkyní, které došlo dne [datum] (č.l [Anonymizováno] spisu, přepis protokolu učiněný žalobcem z nahrávky soudu je na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] pozn. soudu). Tento přepis není v rozporu s tím, jak předchozí soudkyně shrnula výpověď žalované 4. v písemném protokolu. Je pravdou, že výslech byl učiněn mimo jednání bez přítomnosti ostatních účastníků, což není zcela správný postup, tato výpověď však není hodnocena ve věci jako stěžejní důkaz, byla hodnocena v souvislosti s dalšími důkazy a jako k takové k ní soud při hodnocení přistupoval, jako k důkazu podpůrnému. Zdravotní stav žalované 4. neumožnil soudu výslech řádně opakovat, což vyplývá z lékařské zprávy ze dne [datum] ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], nemůže se účastnit soudního jednání).

43. Soud neprováděl revizní znalecký posudek z oboru zdravotnictví, neboť pro to neshledal žádný důvod. V řízení zpracované znalecké posudky jsou zcela logicky odůvodněné, při jejich zpracování bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat. Další skutečnosti znalci přesvědčivě vysvětlili při znaleckém výslechu. Důvody pro zadání revizního znaleckého posudku by neměly spočívat pouze v tom, že někdo z účastníků řízení nesouhlasí se závěry znaleckého posudku. Zákon (§ 127 odst. 2 o.s.ř.) nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování tzv. revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; jeho vypracování bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2824/2011, a ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1008/2015, a ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 5391/2014). Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Soud však nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti anebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 2803/2023). V tomto případě oba znalecké posudky [tituly před jménem] [jméno FO] i [tituly před jménem] [jméno FO] soud hodnotí jako dobře vypracované, odůvodnění, logické, správně pracující s podklady. Znalci zodpověděli dotazy účastníků, zejména žalobce, soud nemá o správnosti posudků pochybnosti. Znalecké posudky jsou v souladu s dalšími důkazy.

44. Po právní stránce soud posoudil věc podle níže citovaných zákonných ustanovení a judikatury.

45. Podle § 8 o.z zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 46. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 47. § 574 o.z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

48. Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

49. Podle usnesení Ústavního soud České republiky sp.zn. IV. ÚS 3239/19 ze dne 31.3.2020 je uvedeno, že v tamním řízení spornou zůstala pouze právní otázka, jaká míra rozpoznávacích schopností postačuje pro neplatnost jednání osoby stižené duševní poruchou - Nejvyšší soud se jí zabýval meritorně, pečlivě a závazně vyložil, že zjištění podstatného snížení rozpoznávacích schopností je pro vyslovení neplatnosti takového právního jednání podle § 38 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31.1.2013 dostačující.

50. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 21 Cdo 5196/2016 ze dne 22.1.2018 Dovolací soud je však na základě výše uvedeného toho názoru, že k posouzení neplatnosti právního úkonu (závěti) učiněného v duševní poruše ve smyslu § 38 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31.1.2013 postačí, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly podstatně sníženy, a tudíž nemusejí být zcela vymizelé.

51. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

52. Žalobce podal žalobu správně pokud jde o okruh žalovaných osob, správně tvrdil i prokázal svůj naléhavý právní zájem na rozhodnutí ve věci. Žalobci tedy svědčí naléhavý právní zájem na určení, že byl zůstavitel ke dni úmrtí vlastníkem předmětných nemovitostí, pouze v případě takového pravomocného rozhodnutí by mohl v rámci řízení o pozůstalosti nabýt odpovídající dědický podíl na nemovitostech. Rovněž tak žalobce vymezil správně okruh žalovaných, kam zahrnul všechny dědice. V tomto smyslu je tedy žaloba podaná správně a bylo ji možno projednat. Žaloba byla zamítnuto ne proto, že by žalobce neunesl důkazní břemeno, proto také nebyl vyzýván podle ust. § 118a o.s.ř., když skutkový stav byl dostatečně prokázán. Nicméně zjištěný skutkový stav neodpovídá skutkovým tvrzením žalobce, a neumožňuje, aby bylo vyhověno žalobě. Rovněž nesoulad důkazů s tvrzeními žalobce jednoznačně vyplývá z provedeného dokazování. Tvrzení žalobce k prokázání skutkového stavu byla dostatečná, stejně tak vyčerpal i důkazní návrhy. Problém z hlediska žalobních tvrzení je ten, že byla prokázána zcela odlišná skutková situace, než kterou tvrdil žalobce. Soud nedospěl k závěru, že by prokázané skutečnosti shora popsané mohly odůvodnit vyhovění žalobě, a naopak dospěl k nutnosti žalobu zamítnout.

53. Pokud by bylo prokázáno, že žalobce nebyl skutečně právního jednání schopen anebo že jej vůbec neučinil (tedy že by podpis na darovací smlouvě nebyl jeho) byla by žaloba podána po právu. Důkazní situaci v řízení je však opačná. V řízení však bylo prokázáno, že darovací smlouvu podepsal zůstavitel s tím, že věděl, co činí a jasně projevil vůli darovat nemovitosti žalované 1. Byl v tomto ohledu ve shodě s manželkou, žalovanou 4. Nebylo naopak prokázáno, že by jeho duševní stav byl takový, že by mělo být pochybováno o jeho svéprávnosti a dovozovat neplatnost právního jednání. Sníženou svéprávnost nelze odvozovat pouze z vysokého věku a špatného zdravotního stavu. Ovlivnitelnost pak nelze dovozovat pouze ze skutečnosti, že se blízké osoby o nemocného starají. V rodině bylo takové darování obvyklé, nejednalo se o žádné náhlé rozhodnutí, nelze dovodit ovlivnění zůstavitele. V řízení nebylo prokázáno ani snížení kognitivních schopností zůstavitele, ani ovlivnění léky, které bral. To vše vyplývá z provedených důkazů jako celku, pro soud byly nejdůležitější objektivní důkazy (znalecké posudky, výpověď svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], kopie darovací smlouvy, návrhu na vklad do katastru nemovitostí a kopie z knihy o ověřování pravosti podpisů) jsou ve vzájemném souladu a vzájemně si neodporují. Výslechy ostatních svědků a účastníků (s výjimkou žalované 2. jsou méně věrohodné, jak již bylo vysvětleno shora. Na právní jednání je třeba hledět spíš jako na platné než neplatné. Právní jednání učiněné zůstavitelem je platné, a proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

54. O nákladech řízení rozhodl soud podle výsledku řízení, kdy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení úspěšným žalovaným 1. a 4. Náhradu nákladů řízení soud přiznal ve výši vypočtené z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), když se v daném řízení jedná o určení právního vztahu k nemovité věci. Soud žalovaným 1. a 4. přiznal dle obsahu spisu náhradu nákladů za dvanáct úkonů právní služby (přípravu a převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] od [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hod. do [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hod., tj. 2 úkony, účast u jednání dne [datum] od [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hod. do [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hod., tj. 3 úkony, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] od [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hod. do [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hod., tj. 2 úkony; odměna a paušální náhrada nebyly přiznány za vyjádření ze dne [datum], neboť toto podání obsahuje skutečnosti, které mohly být uvedeny již ve vyjádření ze dne [datum], resp. při jednání dne [datum]) ve výši 24 x [částka] = [částka], podle § 12 odst. 4 a.t. odměna za společné zastupování dvou osob snížena o 20%, tj. odměna celkem [částka], paušální náhrady hotových výdajů spojených s uvedenými úkony ve výši [částka] (24 x [částka] podle § 13 odst. 4 a.t. s tím, že hotové výdaje byly vždy jedny, nikoliv pro každého žalobce zvlášť), dále cestovného za cestu k jednání dne [datum] z [adresa] do [adresa] a zpět v délce [Anonymizováno] km, osobním automobilem zn. [jméno FO], o kombinované spotřebě 7,1 l/100 km dle doloženého technického průkazu vozidla, při ceně benzinu ve výši [částka] za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši [částka] za jeden km (podle vyhlášky č. 333/2018 Sb.), ve výši [částka], z částky [částka], která představuje náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t. za 3 započaté půlhodiny po [částka], dále cestovného za cestu k jednání dne [datum] z [adresa] do [adresa] a zpět v délce 76[Anonymizováno]km, osobním automobilem zn. [jméno FO], o kombinované spotřebě 7,1 l/100 km dle doloženého technického průkazu vozidla, při ceně benzinu ve výši [částka] za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši [částka] za jeden km (podle vyhlášky č. 358/2019 Sb.), ve výši [částka], z částky [částka], která představuje náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t. za 3 započaté půlhodiny po [částka], dále cestovného za cestu k jednání dne [datum] v hodnotě dopravy veřejným hromadným dopravním prostředkem (autobusem) dle doložené ceny jízdného ve výši [částka] a z částky [částka], která představuje náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t. za 4 započaté půlhodiny po [částka]. Celkem je tedy žalobce povinen žalovaným 1 a 4 nahradit náklady řízení ve výši [částka].

55. Soud dále podle výsledku řízení přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení ve věci úspěšné žalované 2. Náhradu nákladů řízení soud přiznal ve výši vypočtené z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), když se v daném řízení jedná o určení právního vztahu k nemovité věci. Soud žalované 2 přiznal dle obsahu spisu náhradu nákladů za čtyři úkony právní služby ve výši 4 x [částka], tj. [částka] (přípravu a převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] – od [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hod. do [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hod., tj. 2 úkony; odměna a paušální náhrada nebyly přiznány za vyjádření ze dne [datum], neboť toto podání obsahuje skutečnosti, které mohly být uvedeny již ve vyjádření k žalobě, resp. při samotném jednání), paušální náhrady hotových výdajů spojených s uvedenými úkony ve výši [částka] (4x [částka] podle § 13 odst. 4 a.t.), dále cestovného za cestu k jednání dne [datum] z [adresa] a zpět v délce 156 km, osobním automobilem zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], o kombinované spotřebě 5,0 l/100 km dle doloženého technického průkazu vozidla, při ceně benzinu ve výši [částka] za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši [částka] za jeden km (podle vyhlášky č. 333/2018 Sb.), ve výši [částka], dále z částky [částka], která představuje náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t. za 5 započatých půlhodin po [částka]. Náklady řízení žalované konečně podle § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. tvoří též náhrada 21 % DPH, když právní zástupkyně žalované je plátkyní DPH; žalobkyně je tak povinna nahradit žalované DPH ve výši [částka] (21 % z částky [částka], když cestovné již DPH obsahuje). Celkem je tedy žalobce povinen žalované 2 nahradit náklady řízení ve výši [částka]. Cestovné žalované 2. k jednání soudu dne [datum] a dne [datum] nelze přiznat, neboť byly uplatněny opožděně, při jednání dne [datum] uplatnila pouze nárok na uhrazení nákladů advokátky.

56. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaných 1. a 4. a zástupce žalované 2.

57. V řízení vznikly náklady státu za znalecké posudky. Usnesením Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění usnesení Krajského soudu v Brně – [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla znalci [tituly před jménem] [jméno FO] přiznána odměna ve výši [částka]. Tato částka mu byla také vyplacena, a to v plné výši z rozpočtových prostředků. Žalobce by tak soudu měl uhradit částku [částka].

58. Usnesením Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění usnesení Krajského soudu v Brně - [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla znalci [tituly před jménem] [jméno FO] přiznána odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši [částka]. Tato částka mu byla také vyplacena, a to v plné výši z rozpočtových prostředků. Žalobce by tak soudu měl uhradit částku [částka].

59. V řízení tak doposud bylo pravomocně rozhodnuto o nákladech státu v celkové výši [částka] ([částka] za znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] a [částka] za znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]).

60. Usnesením Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla znalci [tituly před jménem] [jméno FO] přiznána odměna a náhrada hotových výdajů za podaný znalecký posudek v celkové výši [částka]. Tato částka znalci zatím nebyla vyplacena, neboť žalobce podal proti citovanému usnesení o přiznání odměny znalci odvolání, o němž bude následně rozhodovat odvolací soud. Žalobce zaplatil na náklady důkazu znaleckým posudkem zálohu ve výši [částka].

61. Dále usnesením Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla znalci [tituly před jménem] [jméno FO] přiznána odměna a náhrada hotových výdajů za výpověď při jednání dne [datum] v celkové výši [částka]. Tato částka znalci zatím nebyla vyplacena, neboť žalobce podal proti citovanému usnesení o přiznání odměny znalci odvolání, o němž bude následně rozhodovat odvolací soud.

62. Uložené povinnosti je žalovaný povinen zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.) nebo do tří dnů od právní moci samostatného rozhodnutí o nákladech řízení.

Poučení