8 C 790/2003-457

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalovaným: 1. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] oba zastoupeni advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva, takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že ve vztahu k žalovanému [číslo] je žalobce od [datum] vlastníkem budov – zemědělské stavby [adresa] postavené na pozemku p. [číslo] zemědělské stavby bez čp/če postavené na pozemku p. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště v [obec], se zamítá.

II. Žaloba na určení, že ve vztahu k žalovanému [číslo] je žalobce od [datum] vlastníkem budovy - zemědělské stavby bez čp/če postavené na pozemku p. [číslo] zapsané dříve na [list vlastnictví], nyní na LV č. [rok] pro k.ú. [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště v [obec], se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení k rukám jejich právní zástupkyně částku 36.150 Kč, z toho 1. žalovanému 20.250 Kč a 2. žalovanému částku 15.900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem požádal žalobce původně ve vztahu ke společnosti [právnická osoba], [IČO] a následně ve vztahu k 1. žalovanému o určení, že je na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s právními účinky ke dni [datum], vlastníkem nemovitostí, a to zemědělských staveb bez č.p./č.e. postaveným na parcelách [číslo] a [číslo] k.ú. [obec]. Následně poté, co rozsudkem Krajského soudu v Brně [číslo jednací] ze dne 30.1.2014 bylo určeno, že vlastníkem všech tří staveb je 1. žalovaný a ten tak byl zapsán na [list vlastnictví] jako jejich vlastník, poté, co zemědělská stavba postavená na parcele [číslo] dostala přiděleno [adresa] a stavba bez čp/če postavená na pozemku [parcelní číslo] byla převedena z vlastnictví 1. žalovaného do vlastnictví 2. žalovaného, byl petit žaloby ve smyslu těchto změn upraven tak, že se žalobce domáhá ve vztahu k 1. žalovanému určení, že je od [datum] vlastníkem budovy - zemědělské stavby [adresa] postavené na pozemku p. [číslo] a zemědělské stavby bez čp/če postavené na pozemku p. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] a ve vztahu k 2. žalovanému o určení, že žalobce je od [datum] vlastníkem zemědělské stavby bez čp/če postavené na pozemku p. [číslo] zapsané dříve na [list vlastnictví], nyní na LV č. [rok] pro k.ú. [obec]. Žalobu žalobce původně stavěl na tvrzení, že neplatná je kupní smlouva ze dne [datum], kterou stavby převedl na společnost [právnická osoba], protože podpisy na smlouvě byly ověřeny dne [datum], přičemž za žalobce jednal [jméno] [příjmení], který však nebyl od [datum] jednatelem žalobce, stejně jako [jméno] [příjmení]. Důvodem pro jejich odvolání bylo podezření z antidatování závažných dokumentů. Kupní smlouva ze dne [datum] nebyla předána účetní k zaúčtování, za žalobce byla uzavřena neoprávněnou osobou, a to s vědomím společnosti [právnická osoba], takže uzavření smlouvy je v rozporu s ust. § 39 z. č. 40/1964 Sb., občanský. zákoník (tj. občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013) a za kupujícího smlouvu ze dne [datum] jednatelka [jméno] [příjmení] buď nepodepsala, nebo tak učinila v omylu.

2. Požadavek soudu na uvedení žalobních tvrzení a prokazování naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva ke stavbám v období od [datum] do [datum] považuje žalobce za absurdní. Je vlastníkem ode dne právních účinků kupní smlouvy ze dne [datum], tedy ode dne [datum]. Soud podle žalobce ignoruje závazný právní názor vyjádřený Nejvyšším soudem ČR v usnesení ze dne 22.3.2017, č.j. 30 Cdo 4299/2016-222, tak i Krajským soudem v Brně v usnesení ze dne 17.12.2018 č.j. 14 Co 78/2018-332, tedy v rozporu s názorem soudů vyšších instancí bere v potaz rozhodnutí ve věci [spisová značka], ač dle závazného právního názoru Nejvyššího soudu je rozhodnutí ve věci [spisová značka] naprosto nepoužitelné a soud musí nyní provést výslech plejády svědků a listinné důkazy bez ohledu na to, zda-li byly či nebyly provedeny v řízení [spisová značka].

3. V mezidobí bylo v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], vedeném na návrh 1. žalovaného, vystupujícího v řízení [spisová značka] na straně žalobce proti žalované společnosti [právnická osoba], za účasti žalobce, vystupujícímu v řízení [spisová značka] jako vedlejší účastník na straně žalovaného, vydáno pravomocné rozhodnutí o vlastnickém právu 1. žalovaného k uvedeným nemovitostem ode dne [datum].

4. Poté žalobce tvrdil (a přes výzvu soudu neprokazoval), že 1. žalovaný v řízení [spisová značka] v pozici žalobce použil padělané listiny a zatajil důkazy, a protože žalobce nebyl hlavním účastníkem toho řízení, nemohl se aktivně bránit a zároveň byl nucen být v nechtěné pozici na straně společnosti [právnická osoba], což samo o sobě bylo překážkou nespolupráce s hlavním žalovaným. Rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne 30.1.2014, jímž bylo v řízení vedeném pod sp. zn. 8C 323/2003 rozhodnuto o vlastnickém právu [právnická osoba] s.r.o. ode dne [datum], označuje žalobce za nicotný právní akt z důvodu, že toto rozhodnutí se jej nemohlo dotknout, když nebyl účastníkem řízení a také má za to, že v případě odstoupení od smlouvy musí být zohledněn synallagmatický vztah, tedy současně s určením vlastnického práva jedné strany musí být určeno, co náleží účastníku kupní smlouvy, od které bylo odstoupeno.

5. U jednání žalobce prostřednictvím jednatele (kterým byl podle u jednání předloženého rozhodnutí jediného společníka žalobce [jméno] [příjmení] jmenován dne [datum], tedy 6 dní před termínem jednání, [titul]. [jméno] [příjmení], takže se ve Sbírce listin žalobce v Obchodním rejstříku ještě nenachází a kdy v době konání jednání se jeví bezpředmětnou námitka žalovaných, že společnost žalobce má jen jednoho a nikoli několik jednatelů, protože předvolání k jednání bylo žalobci řádně doručeno do datové schránky před datem [datum], takže pokud se jednání účastnil za žalobce jiný než řádně jmenovaný jednatel, mělo by toto za následek pouze to, že se k jednání řádně předvolaný žalobce nedostavil a vyjádření, učiněná u jednání [titul]. [jméno] [příjmení] se nijak s ohledem na výsledek řízení k tíži žalovaných neprojevily) poukázal na to, že důsledkem procesního nástupnictví, ke kterému došlo v průběhu řízení, do něhož vstoupili žalovaní, je jejich povinnost přijmout takový stav věci, jaký byl v době jejich vstupu a jsou vázáni postupy právního předchůdce, který dne [datum] nárok žalobce, tedy jeho vlastnické právo uznal. Žalobce má za to, že je dána překážka rei iudicate, kdy ve věci [spisová značka] Krajský soud v Brně v rozhodnutí ze dne [datum] uvedl, že rozhodnutí ve věci [spisová značka] se na žalobce nevztahuje, vydání dvou rozsudků, a to ze dne to [datum] a [datum] však má dopad na nynější řízení, protože jimi byla zamítnuta žaloba [právnická osoba], s. r. o. vůči společnost [právnická osoba], a tím byla překážka věci pravomocně rozhodnuté založena. Ze strany žalovaného došlo k pochybení, kdy nenavrhl spojení obou věcí, ve věci [spisová značka] mohl vzít žalobu vůči žalobci zpět, což neučinil a nechal věc dojít až do nabytí právní moci uvedených rozhodnutí. Druhý žalovaný byl žalobcem upozorněn, že bude procesním nástupcem a není u něj dobrá víra nabytí vlastního práva, protože věděl o podané žalobě. Oba žalovaní mají stejného právního zástupce a společný právní zájem. Rok po vydání rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci [spisová značka] bylo vydáno Nejvyšším soudem v roce 2015 rozhodnutí pod sp. zn. [spisová značka], řešící identickou situaci, kdy dospěl soud k závěru, že postoupí-li prodávající pohledávku na zaplacení kupní ceny, nemůže již od takové smlouvy odstoupit. První žalovaný postoupil pohledávku na úhradu části kupní ceny [právnická osoba], pak uvedl, že od smlouvy odstoupil, přičemž ve spise [spisová značka] se nachází (na čl. 579) žaloba [právnická osoba] na úhradu této kupní ceny. Podle čl. V/1 písm. b) kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanými dne [datum] si je 2. žalovaný vědom podané žaloby ve věci [spisová značka], takže šel do rizika, že si byl vědom uplatnění nároku na převáděnou nemovitost.

6. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Poukázali na vydání rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne 30.1.2014, který nabyl právní moci dne [datum], kdy od roku 2003 vedla u zdejšího soudu [právnická osoba] s.r.o. spor o určení vlastnictví stejných nemovitostí a Krajský soud v Brně ji určil vlastníkem. V řízení [spisová značka] byla otázka vlastnictví nemovitosti opakovaně a zevrubně řešena a pravomocně rozhodnuta, nyní se žalobce domáhá řešení otázky již řešené a pravomocně rozhodnuté. K námitce žalobce na nutnost zohlednění synallagmatického vztahu, kdy by 1. žalovaný měl vrátit poskytnutá plnění, uvedl 1. žalovaný, že jednak od žalobce žádná plnění neobdržel a žalobce ani netvrdil, že by nějaké plnění poskytl a jednak podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2006 sp. zn. 31 Cdo 1836/2005:„ Existence naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví prodávajícího k nemovitosti po odstoupení od kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. není podmíněna tím, zda sám kupní cenu vrátil kupujícímu anebo zda podal žalobu na vyklizení kupujícího oproti vrácení kupní ceny.“ Nesmyslná je domněnka žalobce, že je úkolem soudu deklarovat stav k [datum] bez ohledu na následné skutkové okolnosti s tím, že následně může 1. žalovaný podat novou určovací žalobu. Na určení vlastnického práva žalobce v období od [datum] do [datum] není dán naléhavý právní zájem. K opakovaným (a nepravdivým) stížnostem žalobce na neexistenci zápisu poznámky spornosti žalovaní uvedli, že výmazem a opětovným zápisem poznámky spornosti žalobci žádná práva nevznikla a nebyla dotčena. 2. žalovaný kupoval část nemovitostí v době, kdy poznámka spornosti v katastru nemovitostí zapsána byla a dosud je. Pokud jde o určení, že žalobce byl vlastníkem od [datum] do [datum], tedy do odstoupení od kupní smlouvy, pak neuvedl žádná tvrzení o naléhavém právním zájmu na tomto určení, protože žalovaní proti tomuto tvrzení ničeho nenamítají a byli ochotni žalobci o tomto vydat písemné prohlášení. Z období od [datum] bylo o vlastnickém právu rozhodnuto KS v [obec] dne 30. 1. 2014 rozsudkem [číslo jednací] a tím došlo k vytvoření překážky věci pravomocně rozhodnuté, protože toto řízení se týkalo týchž účastníků, týchž skutkových okolností a téže věci, pouze účastníci zde vystupovali v jiných procesních postaveních. Ve věci [spisová značka] byla žalována [právnická osoba] [anonymizováno] a pouze v důsledku změny zápisu vlastnického práva na [právnická osoba] GROUP, došlo k záměně účastníků. Žalovaní odkazují na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2019 ve věci 24 Cdo 3843/2018, podle kterého„ překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává v první řadě tehdy, jde-li v novém řízení o projednání stejné věci. O stejnou věc se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. Není samo o sobě významné, mají-li stejné osoby v novém řízení rozdílné procesní postavení (např. vystupovaly-li v původním řízení jako žalovaní a v novém jako žalobci). Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn (ze stejného skutku). Řízení se týká týchž osob rovněž v případě, jestliže v novém řízení vystupují právní nástupci (z důvodu universální nebo singulární sukcese) osob, které byly účastníky pravomocně skončeného řízení. I když se nejedná o stejnou věc, překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává také tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení, jestliže výrok pravomocného rozsudku, platebního rozkazu nebo usnesení ve věci samé je závazný pro každého nebo jestliže zákon (ve věcech uvedených v ustanovení § 83 odst. 2 o.s.ř. nebo v dalších případech stanovených zvláštními právními předpisy) rozšiřuje subjektivní závaznost rozhodnutí na další osoby, které nebyly účastníky řízení. V těchto případech totiž působí materiální účinky právní moci rovněž proti každému nebo vůči osobám, na něž byla subjektivní závaznost rozhodnutí zákonem rozšířena. V rozsahu závaznosti výroku pravomocného rozsudku, platebního rozkazu nebo usnesení ve věci samé se na tyto osoby vztahuje překážka věci pravomocně rozhodnuté, i když nebyly účastníky původního řízení. Pro posouzení, zda je dána překážka věci pravomocně rozhodnuté, není významné, jak byl soudem skutek (skutkový děj), který byl předmětem původního řízení, posouzen po právní stránce. Překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává také tehdy, jestliže skutek (skutkový děj) byl soudem v původním řízení posouzen po právní stránce nesprávně nebo neúplně. O stejný předmět řízení jde také tehdy, jestliže byl stejný skutek (skutkový děj) v novém řízení právně kvalifikován jinak než v řízení p. zn. 20 Cdo 2931/99, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] ročník 2003, nebo původním.“ Bylo prokázáno, že 1. žalovaný platně odstoupil od kupní smlouvy ze dne [datum]. Neplatnost kupní smlouvy ze dne [datum] potvrzuje i sám žalobce.

7. Podle § 80 písmeno c) o.s.ř ve znění účinném do 31.12.2013, žalobou lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Podle § 3030 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o.z), i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.

9. Dle ust. § 3 odstavec 2 písmeno e) a f) o.z. spočívá soukromé právo zejména na zásadách, že vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.

10. Podle § 6 odstavec 1 o.z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě.

11. Podle § 13 o.z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

12. Soud ve věci provedl dokazování obsahem spisu [spisová značka], výpisem z [list vlastnictví], LV č. [rok], [list vlastnictví], oznámením Katastrálního úřadu ze dne [datum], kupními smlouvami ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], výpisy z obchodního rejstříku žalobce a [právnická osoba] GROUP, [právnická osoba], Sbírkou listin obchodního rejstříku, Notářskými zápisy NZ 939/ 2002 ze dne [datum], NZ 300/ 2003 ze dne [datum] a NZ [číslo] 2002 ze dne [datum], trestními oznámeními žalobce, uznáním nároku ze dne [datum], protokolem z jednání, konaného u KS v [obec] ve věci [spisová značka], vrácenou zásilkou z března 2014, usnesením o nařízení exekuce, výpisem z Centrální evidence exekucí, exekučním příkazem [titul] [ulice] ze dne 28.4.2014 sp. zn. [spisová značka], z nichž byl zjištěn tento skutkový stav: -) 1. žalovaný je na [list vlastnictví] zapsán jako vlastník stavby [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] stavby bez čp/če stojící na pozemku parc. [číslo] nabývacím titulem je rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne [datum], na výpisu z LV je zapsána poznámka spornosti. Na LV č. [rok] je 2. žalovaný zapsán jako vlastník stavby bez čp/če stojící na pozemku parc. [číslo] nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne [datum] a na výpisu z LV je rovněž zapsána poznámka spornosti. Katastrální úřad v [obec] dne [datum] sdělil, že provedl na [list vlastnictví] mylně výmaz oznámení o podané žalobě, tato chyba byla napravena. Kupní smlouva uzavřená dne [datum] nabyla účinky ke dni [datum]. -) kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi 1. žalovaným jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím prodal 1. žalovaný žalobci ve výroku tohoto rozhodnutí uvedené stavby za kupní cenu 2.547.000 Kč se splatností do 30 dnů od vkladu do katastru nemovitostí, přičemž účinky vkladu nastaly dne [datum] Kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi žalobcem jako prodávajícím, zastoupeným [jméno] [příjmení] a společností [právnická osoba], zastoupenou [jméno] [příjmení] jako kupujícím, prodal žalobce uvedené společnosti tytéž stavby. Do protokolu z jednání, konaného u Krajského soudu v Brně ve věci [spisová značka] paní [jméno] [příjmení] vypověděla, že za společnost [právnická osoba] nic nekupovala, nepodepsala a pana [příjmení] nezná, dne [datum] společnost [právnická osoba] uznala vlastnictví žalobce ke stavbám. -) z výpisu z obchodního rejstříku žalobce bylo zjištěno, že jeho jednateli byli do data [datum] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], od [datum] do [datum] [jméno] [příjmení], nyní je jednatelem, společníkem i likvidátorem [jméno] [příjmení]. Podle Sbírky listin obchodního rejstříku žalobce od roku 2007 nevykazuje žádnou činnost, na vrácenou zásilku zaslanou právní zástupkyní žalovaných žalobci z března 2014 pošta uvedla, že adresát je na adrese neznámý, ač jde o adresu uvedenou v obchodním rejstříku. Podle nařízení exekuce, výpisu z Centrální evidence exekucí a exekučního příkazu [titul]. [ulice] ze dne 28.4.2014 sp. zn. [spisová značka] jsou proti společnosti žalobci vedena exekuční řízení. [příjmení] zbytečná podání žalobce učiněná v současném řízení ve spojení s několika dotazy exekutorů na stav řízení budí dojem snahy žalobce pozdržet proti němu vedená exekuční řízení. Jediným jeho společníkem v době od [datum] do [datum] byla společnost [právnická osoba], kde byl od roku 1998 do [datum] předsedou představenstva [jméno] [příjmení] a od roku 1999 do [datum] členem představenstva [jméno] [příjmení], od roku 1999 do [datum] [jméno] [příjmení] místopředsedou. Podle notářského zápisu NZ 939/ 2002 ze dne [datum] pánové [příjmení] a [anonymizováno] byli odvolání z funkce jednatelů žalobce, což sděloval žalobce v různých trestních oznámeních, a na jejich místo byl jmenován [jméno] [příjmení]. Podle notářského zápisu NZ 300/ 2003 ze dne [datum] došlo ke zrušení žalobce likvidací a likvidátorem byl jmenován [titul]. [příjmení], notářským zápisem NZ [číslo] 2002 ze dne [datum] byli odvoláni členové představenstva a dozorčí rady [právnická osoba] Group, a.s. a došlo ke jmenování nových členů. -) [právnická osoba], je zapsána v obchodním rejstříku dnem [datum], jeho jednatelem od [datum] do [datum] byl [jméno] [příjmení], od [datum] do [datum] [jméno] [příjmení], a rovněž v době od [datum] do [datum] společníkem. Od [datum] do [datum] byla jednatelkou [jméno] [příjmení]. Podle sbírky listin uvedené v obchodním rejstříku tato společnost od roku 2005 nevykazuje žádnou činnost.

13. Ze spisu [spisová značka] bylo zjištěno následující: Předmětem řízení bylo určení vlastnického práva [právnická osoba], s.r.o. ke stejným stavbám, jako v nynějším řízení, žalovanou byla [právnická osoba] [anonymizováno] v likvidaci, s.r.o.. Protože v průběhu řízení byly nemovitosti převedeny na společnost [právnická osoba], byl připuštěn vstup společnosti [právnická osoba] v likvidaci do řízení na straně žalované společnosti [právnická osoba] Na žalované straně tak vystupovaly obě společnosti, přičemž jen na společnost [právnická osoba] bylo vedeno v katastru nemovitostí vlastnické právo, jen tato společnost byla pasívně legitimována. Rozsudkem [číslo jednací] ze dne 26.6.2007 byla zamítnuta žaloba na určení vlastnického práva [právnická osoba], s.r.o. z důvodu neprokázání tvrzení [právnická osoba], s.r.o. o tom, že využila svého práva odstoupit od smlouvy, pro neprokázání účinnosti odstoupení a pro nedostatek pasivní legitimace na straně společnosti [právnická osoba] Ve vztahu ke společnosti [právnická osoba] nabylo rozhodnutí právní moci, a ačkoli bylo vůči ní řízení pravomocně skončeno, byla i nadále soudem vyrozumívána o všech úkonech v nadále probíhajícím řízení se společností [právnická osoba] Pokud jde o námitku, že tak mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] vznikla ve vztahu k předmětu řízení překážka rei iudicate, pak k zamítnutí žaloby ve vztahu k společnosti [právnická osoba] v řízení [spisová značka] došlo na základě i jiných skutečností, než které jsou zkoumány v současném řízení, a to na základě po podání žaloby dne [datum] zjištěného nedostatku pasivní legitimace společnosti [právnická osoba], která měsíc před podáním žaloby kupní smlouvou ze dne [datum] převedla vlastnické právo ke stavbám na společnost [právnická osoba], takže nebyl dán v uvedené době naléhavý právní zájem na určení vůči subjektu, který v katastru nebyl jako vlastník zapsán. [právnická osoba] v řízení [spisová značka] uvedla, že dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba] kupní smlouvu, kterou mu prodala v žalobě uvedené budovy za kupní cenu 2.547.000 Kč se splatností do 30 dnů od vkladu do katastru nemovitostí, přičemž účinky vkladu nastaly dne [datum] [právnická osoba] v likvidaci kupní cenu neuhradila, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, proto [právnická osoba], s.r.o.) dopisem ze dne [datum] od kupní smlouvy odstoupila. [právnická osoba] tvrdila, že kupní cenu uhradila zápočtem, protože dne [datum] byla mezi [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba] uzavřena smlouva o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky, dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi [právnická osoba], x [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba] namítala neplatnost Smlouvy ze dne [datum] proto, že je koncipována tak, že společnost [právnická osoba] zaplatí za [právnická osoba], s.r.o. Komerční bance dluh 748.500 Kč a za toto přistoupení k dluhu zaplatí [právnická osoba], s.r.o. společnosti [právnická osoba] do 3 dnů po podpisu smlouvy rovněž částku 748.500 Kč, tedy pouze za to, že společnost [právnická osoba] přistoupila k dluhu a [právnická osoba], s.r.o. nemá tak přímou povinnost plnit Komerční bance. V takovém případě mohla [právnická osoba], s.r.o. uhradit pohledávku Komerční banky přímo této bance. Mezi účastníky byly uzavřeny i další smlouvy, jejichž výsledkem bylo, že společnost [právnická osoba] na kupní cenu nic neplatil, což je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a dobrými mravy. [právnická osoba] [právnická osoba] Smlouva ze dne [datum] je neplatná pro neurčitost, neboť pohledávka v ní je nedostatečně vymezena důvodem, výší a osobami věřitele a dlužníka, věřitel je špatně uveden. Před [datum] byla pohledávka převedena na jinou osobu, takže je-li neplatná smlouva mezi [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba], nemohla [právnická osoba], a. s. postoupit práva z ní společnosti [právnická osoba] Navíc za [právnická osoba], a. s. jednala pouze jedna osoba. [právnická osoba] v likvidaci v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] doručení odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum] popírala. Tvrdila, že kupní cena uhrazena byla, neboť dne [datum] byla uzavřena smlouva o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky, kdy společnost [právnická osoba] převzala vůči [právnická osoba] závazek [právnická osoba], s.r.o. z úvěrové smlouvy [číslo] na částku 748.500 Kč a dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] se [právnická osoba], a. s. Smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě získala společnost [právnická osoba] za [právnická osoba], s.r.o. pohledávku ve výši 1.964.881,50 Kč. Celková pohledávka společnosti [právnická osoba] za [právnická osoba], s.r.o. tak představuje 2.713.381,50 Kč. Ještě před splatností kupní ceny [právnická osoba], s.r.o. postoupila její část na [právnická osoba], a to ve výši 1.531.357 Kč, takže v této výši nemohla společnost [právnická osoba] svou pohledávku započíst, započetla tak pouze částku [číslo] [právnická osoba] [právnická osoba] a současně částku ve výši 1.531.357 Kč proti pohledávce firmy [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] společnosti [právnická osoba] částku 166.381,50 Kč. Soud provedl ve věci [spisová značka] nejprve dokazování výpisy z obchodních rejstříků účastníků řízení, [právnická osoba] Group a.s., [právnická osoba], [právnická osoba], kupní smlouvou ze dne [datum], odstoupením od smlouvy, výpisy z listu vlastnictví [číslo] kupní smlouvou ze dne [datum], notářským zápisem NZ 939/ 2002, výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], smlouvou o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky ze dne [datum], uzavřenou mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba], sdělením a výzvou [právnická osoba], smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], uzavřenou mezi [právnická osoba], a. s., zápočtem vzájemných závazků a pohledávek ze dne [datum] vůči společnostem [právnická osoba] a [právnická osoba], smlouvou o postoupení pohledávky mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne [datum], protokolem o ztrátě razítka ze dne [datum], kontrolní zprávou VZP ze dne [datum] a nájemní smlouvou ze dne [datum]. V rozsudku ze dne [datum] se soud zabýval také platností kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba], tato smlouva byla posouzena jako neplatná, ač z jiného důvodu, než bylo tvrzeno v nynějším řízení. [právnická osoba] jako prodávající byla zastoupena jednatelem [jméno] [příjmení], který podle data smlouvy ke dni jejího podpisu byl ještě jednatelem společnosti [právnická osoba], a kupní smlouva byla uzavřena týden před jeho odvoláním, tedy podpis na straně prodávajícího nebyl neplatný. Po odvolání jednatele dne [datum] došlo pouze k ověření podpisu, což byl pouze úkon deklarující, že smlouvu podepsal ten, kdo je jako podepisující se uveden. Podle notářského zápisu NZ [číslo] 2002 ze dne [datum] byli sice pánové [příjmení] a [anonymizováno] odvoláni z představenstva [právnická osoba] Group a.s., se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [IČO], přičemž tato společnost byla v té době jediným společníkem [právnická osoba], toto odvolání však mělo vliv pouze na úkony, které učinila [právnická osoba] Group a.s., nikoli společnost [právnická osoba] a pánové [příjmení] a [anonymizováno] byli v té době stále ještě jednateli společnosti [právnická osoba] Soud se zde tedy zabýval týmiž skutkovými tvrzeními, která učinil nynější žalobce v nynějším řízení. Neplatnost kupní smlouvy ze dne [datum] soud I. stupně spatřoval v chybném podpisu, nikoli však na straně prodávajícího ale na straně kupující společnosti [právnická osoba] za kterou v té době jednala jako jednatelka [jméno] [příjmení], která podle výpisu z obchodního rejstříku byla jednatelkou až od [datum] do [datum] a slyšena jako svědkyně uvedla, že kupní smlouvu ze dne [datum] podepsala, aniž by věděla, co podepisuje, nevěděla o tom, že by vůbec se společností [právnická osoba] někdy jednala, nic jí neříkala jména jednatelů a likvidátorů společnosti, nevěděla jaké listiny jako jednatelka podepsala, nepamatovala si, zda smlouva byla antidatována, na základě čeho za společnosti [právnická osoba] jednala ani. co obnáší funkce jednatelky, do které jí ustanovil její bývalý přítel [příjmení] [příjmení]. Za neprokázané považoval soud I. stupně tvrzení společnosti [právnická osoba] o úhradě kupní ceny započtením pohledávek vůči pohledávkám [právnická osoba], s.r.o., protože nebyla zjištěna existence pohledávky vůči [právnická osoba], s.r.o. Smlouvou o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky ze dne [datum] měla společnost [právnická osoba] přistoupit k závazku, který měla [právnická osoba], s.r.o. vůči [právnická osoba] na základě smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 748.500 Kč [právnická osoba] se zavázala [právnická osoba] [právnická osoba] tuto pohledávku uhradit, a to za úplatu v téže výši, kterou by zaplatila [právnická osoba], s.r.o. společnosti [právnická osoba] do 3 dnů od podpisu smlouvy, tedy do [datum]. Tento postup se jevil soudu I. stupně nelogickým, protože pokud by měla do [datum] [právnická osoba], s.r.o. uhradit za přistoupení k závazku stejnou částku, kterou měla hradit Komerční bance, mohla tak učinit přímo ve vztahu ke [právnická osoba] Dále si ve smlouvě strany sjednaly, že pokud společnost [právnická osoba] za [právnická osoba], s.r.o. Komerční bance zaplatí nebo realizuje-li se zástavní právo, vznikne společnosti [právnická osoba] vůči [právnická osoba], s.r.o. pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení ve výši poskytnutého plnění a proto společnost [právnická osoba] postupuje [právnická osoba], s.r.o. pohledávku ve výši poskytnutého plnění za úplatu 1 Kč, čímž dojde ke splynutí osoby věřitele a dlužníka a pak i k zániku pohledávky. Podle sdělení [právnická osoba] částku [číslo] [právnická osoba] [právnická osoba] nikdy společnost [právnická osoba] neuhradila, proto jí nikdy nemohl vůči [právnická osoba], s.r.o. regres vzniknout. Soud I. stupně v rozsudku ze dne [datum] nepovažoval za prokázané ani tvrzení společnosti [právnická osoba] o vzniku pohledávky způsobilé k započtení na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], uzavřené se [právnická osoba], a. s., která nebyla při podpisu smlouvy řádně zastoupena, když za ni jednal pouze předseda představenstva [jméno] [příjmení], ačkoli byl podle výpisu z obchodního rejstříku předsedou představenstva až od [datum] a navíc za společnost podle výpisu z obchodního rejstříku musel jednat společně předseda a jeden člen představenstva, nebo člen pověřený, tuto smlouvu však podepsala pouze jedna osoba. Pokud tedy společnost [právnická osoba] provedla dne [datum] zápočet vzájemných závazků a pohledávek, stalo se tak neoprávněně, protože byly započteny neexistující pohledávky. Soud I. stupně v uvedeném rozsudku dovodil, že společnost [právnická osoba], která nabyla vlastnictví staveb platnou kupní smlouvou ze dne [datum], je kupní smlouvou ze dne [datum] pro její neplatnost nepozbyla, protože však neuhradila kupní cenu, odstoupila [právnická osoba], s.r.o. od kupní smlouvy ze dne [datum] podáním ze dne [datum] ve smyslu ust. § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb, občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013, neprokázala však doručení tohoto odstoupení společnosti [právnická osoba], tedy ani zánik smlouvy v souladu s ust. § 349 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb.,,obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013. Rozsudkem Krajského soudu v Brně [číslo jednací] ze dne 2.10.2008 byl rozsudek soudu I. stupně [číslo jednací] ze dne 26.6.2007 potvrzen ve vztahu ke společnosti [právnická osoba], ve vztahu ke společnosti [právnická osoba] byl zrušen. Odvolací soud uvedl, že funkce jednatelky [jméno] [příjmení] vznikla už [datum] dle § 133 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, kterým se řídí i odstoupení od smlouvy. Neplatnost právního úkonu spočívajícího v odstoupení od smlouvy Krajský soud neshledal, nesouhlasil však s právním posouzením neplatnosti smlouvy o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky ze dne [datum] a za podstatnou nebyla považována ani otázka realizace plnění společnosti [právnická osoba] vůči [právnická osoba] Za neplatnou nebyla považována ani Smlouva o postoupení pohledávky mezi [právnická osoba], a. s . a [právnická osoba] ze dne [datum] z důvodu uzavření smlouvy [jméno] [příjmení] za [právnická osoba], a. s ., který se stal předsedou představenstva už v roce 2001, takže podle názoru odvolacího soudu za společnost mohl jednat s dalším členem představenstva nebo jako pověřený člen. Soudu I. stupně bylo uloženo zabývat se doručením odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum]. Rozsudkem [číslo jednací] ze dne 19.6.2012 byla opět zamítnuta žaloba na určení vlastnického práva [právnická osoba], s.r.o. vůči společnosti [právnická osoba], přestože tentokrát již doručení odstoupení od smlouvy bylo prokázáno. K zamítnutí žaloby došlo proto, že až těsně před vyhlášením rozsudku předložila [právnická osoba], s.r.o. soudu listinu, která měla prokazovat úhradu kupní ceny zápočtem, a sice smlouvu o přistoupení k závazku ze dne [datum], uzavřenou mezi [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba], a. s., v níž byli uvedeni věřitelé, mající pohledávku vůči [právnická osoba], s.r.o. Podle smlouvy mají v ní uvedení věřitelé vůči [právnická osoba], s.r.o. pohledávku z titulu nároku na úplatu na základě smlouvy o postoupení pohledávek. [právnická osoba] tvrdila, že namísto [právnická osoba], a. s. oprávněným plnila sama jako jeden z dlužníků, protože zůstávala povinnou osobou. Společnost [právnická osoba] k závazku [právnická osoba], s.r.o. přistoupila, takže pohledávky věřitelům měly plnit obě společnosti vedle sebe a [právnická osoba], s.r.o. se zavázala zaplatit [právnická osoba], a. s. za přistoupení k závazku úplatu ve výši 1.941.193,50 Kč. Až do té doby byla ve spise založena jen jediná smlouva ze dne [datum], a to smlouva o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky, uzavřená mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba], na jejímž základě měla vzniknout společnosti [právnická osoba] vůči [právnická osoba], s.r.o. pohledávka 748.500 Kč za přistoupení k dluhu vůči Komerční bance. Nárok na úplatu 1.941.193,50 Kč měla postoupit [právnická osoba], a. s. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] dále na společnosti [právnická osoba], a protože šlo o částku převyšující zůstatek kupní ceny 1.015.643 Kč, soud I. stupně dovodil úhradu kupní ceny zápočtem, protože pohledávka společnosti [právnická osoba] převyšovala pohledávku [právnická osoba], s.r.o. na úhradu zůstatku kupní ceny ve výši 1.015.643 Kč. Soud I. stupně dovodil, že zápočtem částky 1.941.193,50 Kč proti částce [číslo] [právnická osoba] [právnická osoba] na úhradu kupní ceny zanikl a zanikl tak i jeho nárok na odstoupení od kupní smlouvy z důvodu neuhrazení kupní ceny. Nebýt smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba], a. s., považoval by soud vlastnické právo [právnická osoba], s.r.o. za prokázané, protože zjistil, že podáním ze dne [datum] [právnická osoba], s.r.o. prostřednictvím tehdejšího právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] od smlouvy pro neuhrazení kupní ceny odstoupila. Před vydáním rozsudku byly provedeny i další důkazy, a to výslechy svědkyň [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum] doručovaly do sídla firmy [právnická osoba] Group, a.s., vyjádřením dřívějšího právního zástupce [právnická osoba], s.r.o. JUDr. [jméno] [příjmení], výslechem svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], vyjádřením [jméno] [příjmení] a JUDr. [příjmení], fakturou a potvrzením společnosti [právnická osoba], smlouvou o půjčce uzavřenou mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] Stěžejním důkazem prokazujícím doručení odstoupení od smlouvy byl dopis tehdejšího zástupce společnosti [právnická osoba] JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zaslaný tehdejšímu zástupci [právnická osoba], s.r.o. JUDr. [jméno] [příjmení], kde výslovně uvádí, že společnost [právnická osoba] odstoupení od smlouvy obdržela a vyjadřuje se k němu. Na pokyn soudu II. stupně byl v řízení vedeném pod sp. zn. [anonymizováno] 2003 posouzen i obsah podání společnosti [právnická osoba] vůči společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], učiněného do spisu 8C 790/2003, v té době tvořícího přílohu spisu [anonymizováno] 2003 společnost [právnická osoba] uznávala její nárok uplatněný žalobou, tedy nárok na určení vlastnického práva společnosti [právnická osoba] ke stavbám, uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí, a to tak, že podle názoru soudu I. stupně sice není v případě určovací žaloby vyloučen smír za předpokladu jeho platnosti, zatím však nebylo možno v řízení 8C 790/2003 dovodit vlastnické právo společnosti [právnická osoba], protože pokud by [právnická osoba], s.r.o. odstoupila od kupní smlouvy, obnovilo by se její vlastnické právo a uznávací prohlášení by nemohlo v rozporu se zákonem (prokázalo-li by se vlastnictví [právnická osoba], s.r.o.) konstituovat na její úkor existenci vlastnického práva společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] a [celé jméno žalovaného] do řízení 8C 790/2003 vstoupili dle ust. § 107 a o.s.ř., k tomu způsobu vstupu do řízení se váže následek zachování právních účinků spojených s podáním žaloby a povinnost nastupujícího účastníka přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení. [právnická osoba] ani [celé jméno žalovaného] však nejsou uznávacím prohlášením společnosti [právnická osoba] vázáni, když platným odstoupením od kupní smlouvy [právnická osoba], s.r.o. se obnovilo její vlastnické právo a uznávací prohlášení tak nemohlo založit na její úkor existenci vlastnického práva společnosti [právnická osoba] K odkazu společnosti [právnická osoba] na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1186/98 ohledně předpokladu se dobré víry nabyvatele soud I. stupně dovodil, že tato na straně společnosti [právnická osoba] nebyla, protože její jednatelka paní [jméno] [příjmení] vypověděla, že nejenže si jako zástupce společnosti není vědoma, že by nějakou smlouvu uzavírala a podepisovala, ale navíc jednatelku dělala na základě žádosti bratra svého přítele, kteří se znali s panem [příjmení], který v době kupní smlouvy [datum] byl společníkem společnosti [právnická osoba] a zároveň jednatelem po [jméno] [příjmení]. Ta uvedla, že o uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] nic neví, byla navigována [jméno] [příjmení] a jeho bratrem [jméno], kteří ji přemluvili k jednatelství ve společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] se znal s panem [příjmení], který byl od [datum] společníkem společnosti [právnická osoba], stejně tak i v době uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] a byl i pozdějším jednatelem této společnosti. I z vyjádření [jméno] [příjmení] bylo zřejmé, že jednání [jméno] [příjmení] řídili bratři [anonymizováno] Pan [anonymizováno] krátce po skončení funkce jednatele u společnosti [právnická osoba] byl jednatelem společnosti [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] nic netušila o obchodech společnosti, kde byla jednatelkou, hybnou silou k jejímu jednání byli bratři [obec] a [jméno] [příjmení], propojení s [jméno] [příjmení]. Ten jako svědek a jednatel společnosti [právnická osoba] od roku 1998 do [datum] uvedl, že kupní smlouvu ze dne z [datum] podepsal uvedeného dne, neantidatoval ji a předal zaúčtování, zřejmě panu [příjmení]. Uvedl, že paní [příjmení] ztratila svou kopii kupní smlouvy, takže svědek ověřením uznal svůj podpis, aby věc mohla být v katastru nemovitostí dotažena do konce. V roce 2003 šel pracovat ke společnosti [právnická osoba], pak zjistil, že společnost neplatila kupní cenu společnosti [právnická osoba] Nevěděl nic ani o placení pohledávky [právnická osoba] za [právnická osoba], s.r.o. Ust. § 446 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, sice dobrou víru předpokládalo, o dobré víře na straně společnosti [právnická osoba] však byly pochybnosti, když [jméno] [příjmení] do protokolu o jednání před Krajským soudem v Brně ve věci [spisová značka] ze dne 21. 3. 2006 uvedla, že [jméno] [příjmení], který měl s ní smlouvu z [datum] podepsat, neviděla, o uzavření kupní smlouvy neví, byla navigována bratry [anonymizováno]. Rozsudkem Krajského soudu v Brně [číslo jednací] ze dne 30.1.2014 byl rozsudek soudu I. stupně [číslo jednací] ze dne 19.6.2012 změněn tak, že [právnická osoba], s.r.o. byla určena ode dne [datum] vlastníkem v žalobě uvedených budov. Jako platná byla posouzena kupní smlouva ze dne [datum], kterou [právnická osoba], s.r.o. prodala společnosti [právnická osoba] v žalobě uvedené budovy za kupní cenu 2.547.000 Kč se splatností do 30 dnů od vkladu do katastru nemovitostí s tím, že také platně bylo od uvedené smlouvy dne [datum] odstoupeno pro neuhrazení kupní ceny. K závěru o zaplacení kupní ceny soud II. stupně nedospěl z důvodu neplatnosti některých dalších smluv, mezi uvedenými stranami a i s dalšími subjekty uzavřenými. Za neplatnou pro neurčitost má soud II. stupně Smlouvu o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky ze dne [datum] uzavřenou mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba], podle níž přistupuje společnost [právnická osoba] k závazku [právnická osoba], s.r.o. uhradit [právnická osoba] dluh [číslo] [právnická osoba] [právnická osoba] se zavazuje za přistoupení k dluhu zaplatit společnosti [právnická osoba] rovněž částku 748.500 Kč. I v případě oprávněnosti společnosti [právnická osoba] na zaplacení částky 748.500 Kč, jejíž započtení proti kupní ceně [právnická osoba], s.r.o. v předžalobní korespondenci původně nezpochybňovala, a pokud by neplatil závěr o neplatnosti právního úkonu započtení z důvodu jeho neurčitosti, i tehdy by převážná část kupní ceny zůstala nezaplacena a ve smyslu ustanovení § 347 odstavec 3 obchodního zákoníku bylo možno odstoupit od kupní smlouvy v celém rozsahu, neboť neplnění závazku jako celku by znamenalo podstatné porušení smlouvy, protože jen částečné plnění by pro žalobce nemělo žádný význam. Neplatnou pro nedostatek podpisu za [právnická osoba], a. s. shledal Krajský soud v Brně smlouvu o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky uzavřenou dne [datum] mezi [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba], a. s., v níž byli uvedeni věřitelé, vůči kterým má [právnická osoba], s.r.o. dluh a [právnická osoba], a. s. měla k tomuto závazku přistoupit, za to se jí [právnická osoba], s.r.o. zavázala zaplatit úplatu 1.941.193,50 Kč. Tato smlouva byla soudu I. stupně předložena dne [datum] bez podpisů, s dopsanými poznámkami u jmen věřitelů a dlužných částek, se škrty o dlužných částkách psanými strojem. Soudu II. stupně byla naproti tomu tato smlouva předložená u jednání dne [datum] v originále bez uvedených úprav a s podpisy smluvních stran. [příjmení] [právnická osoba], a. s. ji však podepsal [jméno] [příjmení], zapsaný jako předseda představenstva od [datum] s uvedením dne vzniku funkce dne [datum], téhož dne vznikla funkce členů představenstva [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], zapsaným do obchodního rejstříku dne [datum]. Společnost vůči třetím osobám zastupuje před soudy a před jinými orgány v celém rozsahu představenstvo, a to buď společně všichni členové, předseda představenstva nebo samostatně jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem pověřen, za společnost podepisuje buď společně předseda a jeden člen představenstva anebo představenstvem pověřený člen v rozsahu zplnomocnění, a to tak, že k názvu společnosti či otisku razítka připojí svůj podpis. Podle vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byly všechny jím prováděné úkony činěny na základě plné moci od pana [příjmení], která by měla být součástí účetnictví společnosti. Neplatnou pro nedostatek podpisu za [právnická osoba], a. s. shledal Krajský soud v Brně i Smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum], na jejímž základě měla společnost [právnická osoba] za úplatu získat proti [právnická osoba], s.r.o. pohledávku ve výši 1.964.881,50 Kč, odvozenou ze Smlouvy o přistoupení k závazku ze dne [datum], kdy navíc smlouvou o přistoupení k závazku ze dne [datum] měla [právnická osoba], a. s. vzniknout pohledávka ve výši pouze 1.941.193,50 Kč a nikoli 1.964.881,50 Kč, která byla postoupena společnost [právnická osoba] Smlouvu ze dne [datum] za [právnická osoba], a. s. podepsal opět [jméno] [příjmení], který ji sám podepsat nemohl a nebylo prokázáno, že by jednal jako představenstvem pověřený člen představenstva. Naopak správce konkursní podstaty [právnická osoba], a. s. nemá žádné listiny týkající se jednání za tuto společnost, takže [jméno] [příjmení] nebyl pověřen představenstvem k tomu, aby uvedené smlouvy podepsal sám a pokud tvrdil, že jednal z pověření [jméno] [příjmení], tedy jednoho ze dvou členů představenstva, pak takové zplnomocnění nemohlo splňovat náležitosti vyžadované pro platné podepisování za [právnická osoba], a. s. a nemohlo založit jeho oprávnění podepisovat za společnost na základě plné moci, kterou mu člen představenstva nemohl platně udělit. Protože dne [datum] byla mezi [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], s.r.o. postoupila společnosti [právnická osoba] částku 1.531.357 Kč, představující část kupní ceny z kupní smlouvy ze dne [datum] za úplatu ve výši 1.531.357 Kč, zbyl [právnická osoba], s.r.o. z celkové kupní ceny 2.547.000 Kč nárok na částku 1.015.643 Kč. Zápočet částek 748.500 Kč a 1.946.881,50 Kč ze dne [datum] provedený společností [právnická osoba] oproti nároku [právnická osoba], s.r.o. na zůstatek kupní ceny 1.015.643 Kč posoudil soud II. stupně jako absolutně neplatný pro jeho neurčitost dle § 37/1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 [právnická osoba] započítává pohledávku vůči [právnická osoba] s.r.o. ve výši 748.500 Kč ze Smlouvy o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky ze dne [datum] a pohledávku ve výši 1.964.881,50 Kč ze Smlouvy o přistoupení k závazku rovněž ze dne [datum], která mu měla být postoupena [právnická osoba], a. s. bez údaje, v jakých konkrétních částkách jsou pohledávky započítávány tak, aby bylo zřejmé, v jakém rozsahu pohledávky společnosti [právnická osoba] zanikly vzhledem k tomu, že by měly pohledávku na zaplacení kupní ceny převyšovat. Uvedená neurčitost právního úkonu započtení tak ve smyslu ustanovení § 37 odstavec 1 zákona č. 40/1964 Sb. způsobuje jeho absolutní neplatnost. [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne [datum], kterým bylo odstoupeno od kupní smlouvy ze dne [datum] z důvodu neuhrazení kupní ceny ve výši 2.547.000 Kč hodnotily soudy obou stupňů jako důvodný i platný. Jménem uvedené společnosti tak učinil písemným podáním její tehdejší právní zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž vzhledem k uzavření kupní smlouvy podle obchodního zákoníku nastaly právní účinky odstoupení doručením společnosti [právnická osoba] ex nunc. Soud II. stupně se v rozsudku [číslo jednací] ze dne 30.1.2004 zabýval i důsledky odstoupení od smlouvy o převodu vlastnického práva v souvislosti s převodem s sporných nemovitostí společností [právnická osoba] na společnost [právnická osoba], kdy vlastnické právo dalších nabyvatelů, pokud je nabyli v dobré víře předtím, než došlo k odstoupení od smlouvy, požívá ochrany v souladu s článkem 11 Listiny základních práv a svobod a ústavními principy právní jistoty a ochrany nabytých práv, s odkazem na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 78/06 i rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2008 sp. zn. 31 Cdo 3177/2005, podle nichž nabyvatelé nemohou přijít o své vlastnické právo k převáděnému majetku, jestliže v době uzavření kupní smlouvy byli jako kupující se zřetelem ke všem okolnostem věci v dobré víře o tom, že zde není důvod, pro který by některá ze smluvních stran kupní smlouvy od ní mohla platně odstoupit a na řádně nabyté vlastnické právo třetí osoby by pak nemohly mít vliv pozdější jednání mezi jeho předchůdci, tedy ani případné odstoupení od kupní smlouvy. Odvolací soud dospěl k závěru, že o takový případ se v dané věci nejedná, neboť k uzavření kupní smlouvy mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] došlo až [datum], tedy téměř po půl roce od odstoupení od smlouvy z [datum]. Navíc byl při uzavírání kupní smlouvy ze dne [datum] prokázán nedostatek vážnosti vůle při jednání tehdejší jednatelky společnosti [právnická osoba], paní [jméno] [příjmení], jak ostatně tvrdila i společnost [právnická osoba] jako druhá smluvní strana, neboť tato vůbec nevěděla, že podepisuje kupní smlouvu, na základě této skutečnosti se pak společnost [právnická osoba] v řízení vedeném pod sp. zn. 8 C 790/2003 domáhá určení svého vlastnického práva ke sporným nemovitostem a společnost [právnická osoba] uznávala, že vlastníkem uvedených nemovitostí není. Je tak v dané věci vyloučena aplikace uvedené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu 14. K námitce žalobce, že rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne 30.1.2014 byl nicotným právním aktem odkazuje soud na odůvodnění svého usnesení č. j. 790/2003-313 ze dne 5.2.2018, tedy že rozsudek:“ byl vydán orgánem k takovému rozhodování pověřeným v rámci zákonem mu svěřené pravomoci, nejde tedy o rozhodnutí neplatné a nezavazující. Byl vydán v řízení, jehož účastníky byl 1. žalovaný v pozici žalobce, dále společnost [právnická osoba] v pozici žalovaného a žalobce jako vedlejší účastník na straně společnosti [právnická osoba], tj. jako ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku se stejnými právy a povinnostmi jako účastník, jednající však toliko sám za sebe, tedy i s právem podat proti rozhodnutí soudu II. stupně dovolání. Nejvyšší soud se jako soud dovolací zabýval otázkou legitimace vedlejšího účastníka k podání dovolání např. ve věci 28 Cdo 164/2003, kdy dospěl k názoru, že vedlejšímu účastníku nelze odepřít právo podat dovolání. Proti rozsudku č.j. [číslo jednací] bylo dovolání přípustné, nepodala jej však ani společnost [právnická osoba] a ani žalobce jako vedlejší účastník, ačkoli by jeho dovolání neodporovalo procesním úkonům žalovaného, jehož vedlejší účastník v řízení před oběma nižšími instancemi podporoval. V případě úspěchu společnosti [právnická osoba] by této společnosti a žalobci již patrně nic dalšího nebránilo realizovat souhlasné prohlášení o vlastnickém právu žalobce z [datum].

15. Žalobce odkazuje na judikaturu Nejvyššího soud ČR a Ústavního soud ČR, konkrétně na usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1163/08, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4503/2010 ze dne 14. 12. 2010 a usnesení ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3765/2007, kde byl vysloven názor, že rozhodnutí se nemůže dotknout práv někoho, kdo nebyl účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno, a odkázali na ustanovení § 159a o.s.ř., opomíjí však skutečnost, že uvedená rozhodnutí řeší odlišný stav, kdy odvolatelé či stěžovatelé se řízení, které se týkalo vlastnických vztahů k jejich nemovitostem, neúčastnili vůbec a nikoli v pozici vedlejšího účastníka, jako tomu bylo u nynějšího žalobce ve věci 8C 323/2003, takže do soudního a správního rozhodování nemohli nijak zasáhnout, konkrétně kdy rozhodnutí správního orgánu o vydání nemovitosti osobě údajně oprávněné k restituci nemohlo ovlivnit existenci vlastnického práva toho, kdo nebyl účastníkem restitučního řízení. Ve věci IV. ÚS 1163/08 navíc vystupovali úspěšní manželé [příjmení] před Ústavním soudem v pozici vedlejšího účastníka v rámci projednání ústavní stížnosti, nikoli v řízení před obecnými soudy. V řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí ve věci 22 Cdo 3765/2007 a proti němuž byla výše uvedená ústavní stížnost (IV. ÚS 1163/08) podána, nevystupovali manželé [příjmení] v pozici vedlejšího účastníka, ale na straně žalobců a stejně jako v těchto řízeních, i ve věci 28 Cdo 4503/2010 se Nejvyšší soud zabýval stavem, kdy žalobci vůbec nebyli účastníky řízení před pozemkovým úřadem, jelikož nebyli povinnou osobou k vydání nemovitostí, takže nemohli na základě rozhodnutí tohoto správního orgánu dříve nabyté vlastnické právo pozbýt, o vedlejší účastenství zde opět nešlo.

16. Nicotnost rozsudku Krajského soudu v Brně [číslo jednací] nelze podle názoru soudu I. stupně spatřovat ani v tom, že uvedený soud nevyjádřil povinnost vrátit si oboustranně plnění, tedy tzv. synallagmatický závazek, když žádné plnění poskytnuté kupujícím nebylo zjištěno. Nejvyšší soud České republiky v citovaném usnesení uložil soudu I. stupně zohlednění dosavadní právní argumentace dovolatele vztahující se k řešení právní otázky týkající se věci pravomocně rozhodnuté ve vztahu k dovolateli, což soud I. stupně jak je výše i níže uvedeno tímto usnesením činí, i právního názoru Nejvyššího soudu vyloženého v rozsudku ze dne 12. listopadu 2003, sp. zn. 26 Cdo 2080/2002, podle kterého účinky právní moci se nevztahují na osoby, které nebyly účastníky řízení (tedy ani na vedlejší účastníky), a dále, že ten, kdo nebyl účastníkem řízení, může uplatňovat svá práva k věci, o níž bylo rozhodnuto, v jiném řízení, a ani státní orgán při posuzování věci nemůže vůči němu vycházet ze závěru, že o ní bylo v jiném řízení pravomocně rozhodnuto. Stejně jako v rozhodnutích Ústavního soudu IV. ÚS 1163/08, Nejvyššího soudu 28 Cdo 4503/2010 a 22 Cdo 3765/2007, je ve věci 26 Cdo 2080/2002 řešena situace, kdy není pro žalobkyni závazné pravomocné usnesení Městského soudu v Brně č.j. 16 C 390/92-152, jehož nebyla účastnicí, tedy žádnou účastnicí, ani vedlejší (usnesením Městského soudu v Brně č.j. 16 C 390/92-152 byl schválen smír bývalých manželů, žalobkyně z řízení 26 Cdo 2080/2002 se tohoto řízení neúčastnila vůbec).“ Pokud žalobce poukazuje na povinnost vrátit si oboustranně plnění, tedy tzv. synallagmatický závazek, pak podle potvrzení jednatele společnosti [právnická osoba] ze dne 28.5.2012 založeného do spisu 8C 323/2003 uhradil 1. žalovaný v plné výši dne [datum] postupným splácením fakturu [číslo] vystavenou [právnická osoba] spol. s r.o., znějící na částku 2.879.150 Kč, kromě částky 1.156.450 Kč, uhrazené firmou [právnická osoba], která podle smlouvy o půjčce ze dne [datum] půjčila [právnická osoba], s.r.o. částku 1.156.450 Kč a tato částka měla být vrácena do [datum]. I toto potvrzení je důkazem, že za 1. žalovaného žalobce nic nehradil. [právnická osoba] uváděla, že když byla z důvodu nezaplacení kupní ceny ve finanční tísni, postoupila [právnická osoba] s.r.o. část pohledávky na úhradu kupní ceny, toto postoupení však nebylo realizováno, protože žalobce nic nehradil a 1. žalovaný celou pohledávku společnosti [právnická osoba] uhradil. Pokud byla doložena listina označená jako„ postoupení pohledávky – splátky 2001 až 2011“, vztahuje se tato listina k tvrzení žalobce o úhradě části kupní ceny na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [právnická osoba], a. s. a žalobcem., kdy [právnická osoba], a. s. měla hradit nároky oprávněných osob, ve skutečnosti je však hradil 1. žalovaný.

17. Žalobce s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2015 sp. zn. 29 Cdo 2483/2012„ Postoupí-li prodávající pohledávku na zaplacení kupní ceny, nemůže - nesjednají-li si strany v kupní smlouvě něco jiného - odstoupit od kupní smlouvy pro prodlení kupujícího se splněním povinnosti zaplatit kupní cenu“ namítl, že 1. žalovaný nemohl odstoupit od Smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba] Citované rozhodnutí však neřešilo identickou situaci, ale situaci, kdy došlo k jednostrannému odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávky na zaplacení kupní ceny, nikoli situaci, kdy se na odstoupení od smlouvy dohodly obě smluvní strany. Tvrzení 1. žalovaného o odstoupení od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] koncem dubna 2002 však neodpovídá skutečnost, že společnost [právnická osoba] podala proti žalobci v říjnu 2004 žalobu o zaplacení částky 1.531.357 Kč, tedy postoupeného nároku na zaplacení části kupní ceny, ale ani kdyby oprávněným z nároku na úhradu této částky společnost [právnická osoba], uvedená částka nepokrývá celou kupní cenu, jejíž zůstatek 1.015.643 Kč uhrazen nebyl. 18. [právnická osoba] [právnická osoba], že v řízení [spisová značka], kterého se účastnil žalobce jako vedlejší účastník, jednal ve shodě se společností [právnická osoba], o čemž svědčí i prohlášení o uznání vlastnictví žalobce ze dne [datum]. Žalobci bylo v řízení [spisová značka] umožněno uplatňování stejných práv a procesních úkonů jako společnosti [právnická osoba], která se fakticky řízení neúčastnila, nevyjadřovala se a činný místo ní byl výhradně žalobce v pozici vedlejšího účastníka, takže byl zcela obeznámen s průběhem řízení, v jehož rámci uváděl skutková tvrzení, navrhoval důkazy a činil procesní úkony, soudy obou stupňů tato tvrzení braly do úvahy a prováděly žalobcem navrhované důkazy, zabývaly se i platností kupní smlouvy ze dne [datum], jejíž neplatnost namítal žalobce v řízení nynějším, byť tak dovozoval na základě jiných údajů a nyní má za to, že má soud rozhodovat o témže znovu jen proto, že v řízení [spisová značka] byl v pozici vedlejšího účastníka. Žalobce opomíjí skutečnost, že v řízení [spisová značka] byl vedlejším účastníkem, jemuž byl umožněn výkon veškerých účastnických práv. Podle názoru soudu II. stupně vysloveného v řízení [spisová značka] v rozhodnutí [spisová značka] ze dne 2.10.2008, společnost [právnická osoba] jako vedlejší účastník neměla povinnost důkazního břemene prokazovat zaplacení kupní ceny, protože ve vztahu k němu nebyl naléhavý právní zájem na určení a nebylo tak podle soudu II. stupně důvodu zabývat se ve vztahu k němu důvodností žaloby, přičemž společnost [právnická osoba] nemohla použít ke své obraně tvrzení společnosti [právnická osoba], když sama žádná relevantní tvrzení ani důkazy neuváděla, nenavrhla ani důkaz o zaplacení kupní ceny zápočtem. Nicméně následně do řízení vstoupila společnost [právnická osoba] jako vedlejší účastník, který činí procesní úkony svým jménem, avšak vykonává procesní činnost s účinky, jako by je učinila podporovaná strana, tedy společnost [právnická osoba] Jeho úkolem tedy bylo pomáhat svou procesní činností hlavní straně k vítězství ve sporu. Proto ve vztahu ke společnosti [právnická osoba] soud tvrzení i důkazy navržené a doložené společnosti [právnická osoba] použil, provedl ve věci všechny navržené důkazy, kromě předložení listiny ze dne [datum], kdy Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí dovodil, že je právně bezvýznamné zabývat se dále tím, zda [právnická osoba], s.r.o. společnosti [právnická osoba] poskytla dodatečnou přiměřenou lhůtu k plnění, protože i kdyby se tak nestalo a žalobce by citovaný dopis nepředložil, nastaly by účinky odstoupení ve lhůtě objektivně přiměřené. Pokud se žalobce domáhal v jednom ze svých podání zopakování provedeného dokazování, pak tak bylo učiněno v podobě důkazu spisem [spisová značka].

19. Soud tedy přebírá závěry z rozsudku Krajského soudu v Brně [číslo jednací], kdy nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by si vyžádaly jiné posouzení, tedy že kupní smlouvou ze dne [datum] převedla [právnická osoba], s . na společností [právnická osoba] v likvidaci platně v žalobě uvedené stavby za kupní cenu 2.547.000 Kč se splatností do 30 dnů od vkladu do katastru nemovitostí, s účinky vkladu ke dni [datum] (odvolací soud v řízení sp. zn. [spisová značka] sice označil jako neplatnou pro nedostatek oprávnění k podpisu kupní smlouvu ze dne [datum] jde o chybný údaj, kdy správně tato smlouva byla posouzena jako platně uzavřená, ovšem jejíž s účinky zaniklými odstoupením ke dni [datum], tj. ke dni doručení odstoupení žalobci. Soud II. stupně sice uvedl, že neplatná je kupní smlouva ze dne [datum] i ze dne [datum], správně však byla jako neplatná hodnocena jen kupní smlouva ze dne [datum], a to pro nedostatek oprávnění podepisující osoby). Dne [datum] byla mezi [právnická osoba], s . a [právnická osoba] uzavřena Smlouva o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky, jejíž případná neplatnost sice nebyla řešena, ale ač podle ní přistupuje společnost [právnická osoba] k závazku [právnická osoba], s . uhradit [právnická osoba] dluh [číslo] [právnická osoba] [právnická osoba] se zavazuje za toto přistoupení zaplatit společnosti [právnická osoba] rovněž částku 748.500 Kč a pro případ, že by společnost [právnická osoba] buď uhradila [právnická osoba] částku 748.500 Kč nebo by došlo k realizaci zástavního práva k nemovitostem ve prospěch [právnická osoba], vznikla by společnosti [právnická osoba] vůči [právnická osoba], s . pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení, pak postupuje uvedenou pohledávku společnost [právnická osoba] [právnická osoba], s ., čímž dojde k zániku pohledávky splynutím osoby dlužníka a věřitele, pak za situace, kdy společnost [právnická osoba] [právnická osoba] za [právnická osoba], s . dluh 748.500 Kč přes výzvu ze dne [datum] neuhradila, naopak tak učinila [právnická osoba], s . a nebylo realizováno ani zástavní právo, je zabývání se postoupením této pohledávky bezpředmětné. Jako neplatná byla hodnocena Smlouva o přistoupení k závazku ze dne [datum] mezi [právnická osoba], s . a [právnická osoba], a. s . v níž byli uvedeni věřitelé, vůči kterým má [právnická osoba], s . dluh a [právnická osoba], a. s . k tomuto závazku přistoupila, za což se [právnická osoba], s . zavázala zaplatit [právnická osoba], a. s . úplatu 1.941.193,50 Kč Smlouvu podepsal v roce 2000 odvolaný předseda představenstva [jméno] [příjmení], ač ji měl podepsat buď společně předseda a jeden člen představenstva nebo představenstvem pověřený člen.

20. Společnost [právnická osoba] podle výpisu z obchodního rejstříku dlouhodobě nevykazuje žádnou činnost, poslední účetní závěrka je podle sbírky listin z roku 1996. V roce 2000 byli odvoláni někteří členové dozorčí rady a předseda představenstva [jméno] [příjmení], novým předsedou představenstva byl [datum] jmenován [příjmení] [příjmení], přesto Smlouvu o přistoupení k závazku ze dne [datum] za [právnická osoba], a. s., za kterou se podle OR podepisuje buď společně předseda a jeden člen představenstva anebo představenstvem pověřený člen v rozsahu zplnomocnění, a to tak, že k názvu společnosti či otisku razítka společnosti připojí svůj podpis, podepsal pouze [jméno] [příjmení], a to jako předseda představenstva. Jako neplatná pro nedostatek podpisu je hodnocena Smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], která měla být uzavřena mezi [právnická osoba], a. s. zastoupenou [jméno] [příjmení] jako předsedou představenstva, kterým patrně již od roku 2000 nebyl, a společností [právnická osoba] na jejímž základě měla společnost [právnická osoba] za úplatu [číslo] [právnická osoba] [právnická osoba] pohledávku ve výši 1.964.881,50 Kč, odvozenou ze Smlouvy o přistoupení k závazku ze dne [datum]. Správně však Smlouvou o přistoupení k závazku ze dne [datum] měla [právnická osoba], a. s. vzniknout pohledávka ve výši toliko 1.941.193,50 Kč, nikoli 1.964.881,50 Kč, kterou postupuje společnost [právnická osoba]

21. Dne [datum] byla platně mezi [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], s.r.o. postoupila společnosti [právnická osoba] částku 1.531.357 Kč, představující část kupní ceny z kupní smlouvy ze dne [datum] za úplatu ve výši 1.531.357 Kč, takže [právnická osoba], s.r.o. z celkové kupní ceny 2.547.000 Kč zbyl nárok na částku 1.015.643 Kč. Ke dni [datum] již byla kupní cena splatná, zatím však nedošlo k odstoupení od kupní smlouvy. [právnická osoba] dne [datum] započetla vzájemné závazky a pohledávky vůči společnostem [právnická osoba] i [právnická osoba], přičemž [právnická osoba], s.r.o. sdělila, že jí byla povinna zaplatit 2.547.000 Kč, po postoupení části kupní ceny společnosti [právnická osoba], činí nedoplatek kupní ceny 1.015.643 Kč. Na základě smlouvy o přistoupení k závazku a postoupení pohledávek ze dne [datum] eviduje společnost [právnická osoba] za [právnická osoba], s.r.o. pohledávku ve výši 748.500 Kč a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku 1.964.881,50 Kč, celkem 2.713.381,50 Kč, které započetl proti pohledávce 1.015.643 Kč. Dne [datum] provedla společnost [právnická osoba] zápočet částek 748.500 Kč a [číslo] [právnická osoba] [právnická osoba] na zůstatek kupní ceny 1.015.643 Kč (a téhož dne i zápočet co do částky [číslo] proti společnosti [právnická osoba]), tento úkon byl absolutně neplatný pro neurčitost dle § 37/1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 a konečně dne [datum] platně odstoupila [právnická osoba], s.r.o. od kupní smlouvy ze dne [datum] z důvodu neuhrazení kupní ceny. Koncem dubna 2002 se měly podle údajů 1. žalovaného uvedených v řízení [spisová značka] [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba] dohodnout na odstoupení od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], nejasným však v tom případě zůstává, proč v podávala společnost [právnická osoba] proti žalobci v říjnu 2004 o zaplacení částky 1.531.357 Kč, což je v rozporu s tvrzením, že bylo od smlouvy ze dne [datum] odstoupeno. Nicméně, i kdyby se nic nezměnilo na tom, že část nároku na zaplacení kupní ceny byla ve výši 1.531.357 Kč postoupena společnosti [právnická osoba], nic to nemění na skutečnosti, že uvedená částka nepokrývá celou kupní cenu, jejíž zůstatek uhrazen nebyl.

22. Nelze souhlasit s názorem žalobce, že je povinností soudu provést stejným postupem dokazování, které již bylo provedeno a hodnoceno ve věci [spisová značka]. S odkazem na ust. § 13 o.z. a rozhodnutí I. ÚS 647/02 má soud za to, že pokud v řízení, kterého se žalobce velmi aktivně účastnil a uplatňoval v něm táž práva, jako účastník řízení a k jeho podáním bylo při rozhodování přihlíženo, bylo by v rozporu se zásadou, podle níž každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. Zde nejde o shodu jen v podstatných znacích, ale naprostou, jako v případě sporu projednávaného pod sp. zn. [spisová značka]. Důvody odchylky od závěrů ze spisu [spisová značka] nelze přesvědčivě odůvodnit, takový postup nelze považovat za slučitelný se zásadami spravedlivého procesu. Pokud žalobci byly známy ve věci 8C 232/2003 skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v uvedeném řízení, pokud mohly přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci a mohl -li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení, pokud mohly přivodit pro něj příznivější rozhodnutí ve věci, pak mohl podat a nepodal návrh na obnovu řízení, ač mu podle ust. § 231 odstavec 1 o.s.ř. postavení vedlejšího účastníka umožňovalo a podle názoru soudu nelze obcházet lhůty k podání návrhu na obnovu řízení stanovené v ust. § 233 o.s.ř. jejich uplatňováním v řízení, vedeném sice pod jinou sp. značkou, ale řešícím totéž.

23. Měl-li být však touto novou skutečností údaj o použití padělaných listin a zatajení důkazů 1. žalovaným v řízení [spisová značka], pak nešlo o údaj, který nemohl dříve použít, použil jej již v uvedeném řízení [spisová značka] na čl. 465 spisu v podání ze dne [datum], kdy uváděl, že listinné důkazy byly [právnická osoba] s.r.o. padělány, totéž i v nynějším řízení dne [datum] na čl. 145 spisu, avšak přes výzvu soudu ze dne [datum] svá tvrzení nekonkretizoval a neprokazoval. Žalobci měly být další okolnosti známy již v roce 2011, přičemž šlo o řízení, kdy v době jeho zahájení neplatilo ustanovení § 118b o.s.ř. s současném znění. Pokud žalobce, a to ani přes výzvy soudu, nikdy neuvedl, o jaké jde skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v dřívějším řízení, pak žádné další než dříve uvedené skutečnosti a důkazy by neměly být přezkoumávány ani nyní, neboť pokud žalobce nikdy neupřesnil, o jaké konkrétně jde, je možné, že se jedná o tytéž, na které poukazoval již v roce 2011, takže mohly být uvedeny již dříve a žalobce jejich opožděným sdělením by pouze obcházel lhůty k podání návrhu na obnovu řízení stanovené v ust. § 233 o.s.ř. Údaj, že žalobce nebyl hlavním účastníkem řízení [spisová značka] a nemohl se aktivně bránit, nemá žádné opodstatnění. Skutečnosti zjištěné v řízení, které proběhlo pod sp. zn. 323/ 2003, se s časovým odstupem sotva odehrály jinak a jinak by je bylo možno hodnotit. Dle názoru soudu jde o právě zde o případ, kdy je nutno aplikovat rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 647/02, podle něhož„ Zjevně účelový přístup, jímž patrně měla být otevřena cesta k nerespektování dřívějšího rozhodnutí, které bylo výsledkem podrobného dokazování, a které bylo i soudem samotným a všemi účastníky považováno za pravomocné, vykazuje znaky libovůle, ba svévole. Vydání konečného a závazného rozhodnutí, které je mimo předepsaný postup nezměnitelné, patří vedle nezávislosti, nestrannosti a dodržování esenciálních pravidel spravedlivého procesu, k základním atributům pojmu soud ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 24. V rámci tohoto řízení se soud z opatrnosti zabýval námitkou [právnická osoba], s.r.o., uplatněnou v odvolacím řízení ve věci [spisová značka], kterou již odvolací soud nehodnotil, a sice námitkou týkající se s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 118/2007 a 29 Odo 1082/2005, na § 66 odst. 2 obchodního zákoníku tvrzeného nedostatku plné moci zmocněnce [titul] [příjmení], zastupujícího společnost [právnická osoba], jemuž bylo rozhodnutí soudu II. stupně doručováno a odvíjela se i od tohoto doručení právní moc rozsudku č. j. [číslo jednací] a zápis vlastnického práva [právnická osoba], s.r.o. v katastru nemovitostí. Soud přezkoumal plné moci udělené v řízení [spisová značka] a dospěl k závěru, že tato námitka není důvodná. Je pravdou, že osoba jednající za společnost z titulu své funkce nemůže být současně jejím zástupcem na základě plné moci a [titul]. [jméno] [příjmení] na čl. 33 spisu udělil dne [datum] jako likvidátor, kterým byl od [datum] (dle rozhodnutí jediného společníka v Notářském zápisu NZ 300/ 2003 ze dne [datum], nacházejícím se ve Sbírce listin společnosti) sám sobě plnou moc jako obecnému zmocněnci, ale na čl. 243 a 244 spisu mu tuto plnou moc udělil dne [datum] již likvidátor [jméno] [příjmení], jímž byl od [datum] (dle rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady ze dne [datum], nacházejícího se ve Sbírce listin společnosti). tato plná moc již byla v pořádku a stejně tak i plná moc udělená na čl. 245 dne [datum] likvidátorem [jméno] [příjmení], jímž byl od [datum] (dle rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady ze dne [datum], nacházejícího se ve Sbírce listin společnosti). 25. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tedy při udělení plné moci jednali za společnost z titulu své funkce likvidátora. [jméno] [příjmení] mohl jednat za společnost, neboť splňoval i podmínky dle § 38 l obchodního zákoníku (dále ObZ) ve znění účinném do 31.12.2013.

26. Podle § 38 l odstavec l ObZ statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem, nemůže být ten, kdo vykonával kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs. Totéž platí, byl-li insolvenční návrh podaný proti takové právnické osobě zamítnut pro nedostatek majetku.

27. Podle § 38 l odstavec 2 ObZ překážka podle odstavce 1 působí vůči tomu, kdo vykonával funkci statutárního orgánu, člena statutárního nebo jiného orgánu v právnické osobě alespoň jeden rok před podáním insolvenčního návrhu na její majetek, případně před vznikem povinnosti této právnické osoby podat insolvenční návrh na její majetek.

28. Podle § 38 l odstavec 3 ObZ překážka podle odstavce 1 trvá po dobu 3 let ode dne právní moci a) usnesení o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo b) usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku.

29. Podle § 38 l odstavec 4 ObZ k překážce podle odstavce 1 se nepřihlíží, a) zruší-li se konkurs jinak než z důvodů uvedených v odstavci 3, b) jestliže jde o likvidátora, který splnil povinnost podat insolvenční návrh, stanovenou insolvenčním zákonem1d), c) jestliže jde o osobu, která byla zvolena do funkce po prohlášení konkursu na majetek právnické osoby, nebo d) jestliže jde o osobu, která se domůže v řízení podle zvláštního právního předpisu určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře.

30. Podle § 38 l odstavec 5 ObZ překážka podle odstavce 1 odpadá, a) pokud byla osoba, na jejíž straně se vyskytuje, zvolena nebo jmenována do funkce se souhlasem dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady nebo oprávněných zaměstnanců společnosti, jde-li o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, a b) příslušný orgán byl při volbě nebo jmenování takové osoby do funkce na existenci této překážky upozorněn.

31. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že od [datum] do [datum] byl a od [datum] dosud je jednatelem [jméno] [příjmení], dne [datum] bylo zahájeno insolvenční řízení, dne [datum] bylo rozhodnuto o úpadku, toto řízení trvá a společnost z obchodního rejstříku vymazána nebyla. Pokud byl [jméno] [příjmení] jednatel společnosti v době od [datum] do [datum] a insolvenční řízení bylo zahájeno [datum], vztahovalo by se na toto období ust. § 38 l odstavec 1 ObZ, kdy statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem, nemůže být ten, kdo vykonával kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ale dle § 38 l odstavec 5 ObZ tato překážka odpadá, protože byl [datum] jmenován do funkce jediným společníkem a byla tak splněna podmínka nebo jmenování do funkce se souhlasem 2/3 hlasů společníků přítomných na valné hromadě. Dále byl jednatelem společnosti od [datum], tedy po prohlášení úpadku, takže se na něj dle § 38 l odstavce 4 ObZ tato překážka nevztahuje.

32. Z informací dle INFO SOUD a výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. bylo zjištěno, že od [datum] do [datum] byl jednatelem [právnická osoba] [příjmení], dne [datum] bylo zahájeno insolvenční řízení, dne [datum] bylo rozhodnuto o úpadku, dne [datum] bylo rozhodnuto o prohlášení konkurzu, který byl pro nedostatek majetku dlužníka usnesením ze dne [datum] zrušen, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Ke dni [datum] byla společnost vymazána z obchodního rejstříku. Pokud byl [jméno] [příjmení] jednatelem společnosti před prohlášením konkurzu od [datum] do [datum] a insolvenční řízení bylo zahájeno [datum], vztahovalo by se na toto období ust. § 38 l odstavec 1, kdy statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu PO, která je podnikatelem, nemůže být ten, kdo vykonával kteroukoli ze srovnatelných funkcí v PO, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ale dle § 38 l odstavec 5 ObZ tato překážka odpadá, protože byl [datum] jmenován do funkce jediným společníkem a byla tak splněna podmínka nebo jmenování do funkce se souhlasem 2/3 hlasů společníků přítomných na valné hromadě.

33. V řízení 8C 790/2003 byla udělena plná moc [titul]. [příjmení] na čl. 96 dne [datum] likvidátorem [jméno] [příjmení], jímž byl od [datum] (dle rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady ze dne [datum], nacházejícího se ve sbírce listin společnosti). [jméno] [příjmení] tedy při udělení plné moci jednal za společnost z titulu své funkce likvidátora a splňoval i podmínky dle § 38 l ObZ ve znění účinného do 31.12.2013.

34. Ač byl 1. žalovaný byl rozsudkem č. j. [číslo jednací] určen vlastníkem staveb ode dne [datum] a žalobce se domáhá určení svého vlastnického práva ode dne [datum], není zřejmé, jaký smysl a účel by mělo rozhodování o vlastnickém právu žalobce pro období, o kterém nebylo v rozsudku [spisová značka] rozhodnuto, tj. ode dne [datum] do [datum], kdy není dán naléhavý právní zájem na tomto určení, protože na základě takového rozhodnutí by Katastrální úřad zpětný zápis vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí neprovedl, toto určení nemá žádný praktický význam a v případě, že by někdy nastala potřeba zjištění, byl-li žalobce v uvedeném období vlastníkem, lze ji řešit jako otázku předběžnou. Pokud jde o 2. žalovaného, který nabyl svého vlastnického práva k zemědělské stavby bez čp/če postavené na pozemku [parcelní číslo] až na základě kupní smlouvy ze dne [datum], takže kromě toho, že pro něj platí totéž jako v případě 1. žalovaného, tedy nedostatek naléhavého právního zájmu, tak není ani pro období ode dne [datum] do [datum] pasívně legitimován. Okolnost, že 2. žalovaný si byl vědom probíhajícího řízení, ať už na základě upozornění žalobce či v čl. V/1 písm. b) kupní smlouvy ze dne [datum], anebo zapsanou poznámkou spornosti, nijak nebránila realizaci převodu stavby kupní smlouvou ze dne [datum], neboť zapsání takového poznámky nelze zaměňovat s nařízením předběžného opatření, bránícího převodu, ale má za následek toliko neexistenci dobré víry nabytí vlastního práva, pokud by 2. žalovaný jen z dobré víry své vlastnictví odvozovat. Soud má za to, že nijak neomezil procesní práva žalovaných, kdy jim s ohledem na neprokázání vlastnictví žalobce neposkytl dodatečnou lhůtu k podání písemné závěrečné řeči a umožnil ji pouze v podobě ústní.

35. Zcela ve zkratce- ať už by opakovaně byla zkoumána platnost všech v obou řízeních doložených listin, faktem zůstává, že žalobce na jejich základě ničeho nehradil a celou kupní cenu za stavby neuhradil. Tím vzniklo 1. žalovanému právo od kupní smlouvy ze dne [datum] odstoupit, tohoto práva využil a stal se opětovně vlastníkem staveb, na tomto závěru nic nemění ani kupní smlouva ze dne [datum], na jejímž základě se další subjekt vlastníkem nestal.

36. Podle § 15 advokátního tarifu za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátu nebo komerčnímu právníkovi odměna podle dosavadních předpisů.

37. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaní byli ve sporu zcela úspěšní a mají proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, kdy je třeba zohlednit, že od doby, kdy usnesením ze dne [datum] byl připuštěn vstup 2. žalovaného do řízení, byli zastoupeni týmž zástupcem dva účastníci. Náklady byly přiznány v souladu se zákonem č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu.

38. Odměna sestává za dobu, kdy zastoupen byl pouze 1. žalovaný z částky 2.500 Kč podle §11 odstavec 1 písmeno a) za převzetí právního zastoupení dne [datum], z částky 1.250 Kč podle §11 odstavec 2 písmeno c), představující částky 2500 Kč za vyjádření se ze dne [datum] k odvolání žalobce do usnesení o zastavení řízení pro překážku rei iudcate, z částky [číslo] podle § 11 odstavec 1 písmeno k ) za vyjádření se ze dne [datum] k dovolání žalobce do usnesení o zastavení řízení pro překážku rei iudcate, z částky 1.250 Kč podle §11 odstavec 2 písmeno c) představující částky 2 500Kč za podání odvolání ze dne [datum] do připuštění vstupu 2. žalovaného, tento úkon učinil ještě 1. žalovaný žalovaného, který v té době ještě nebyl účastníkem řízení, z částky 2.500 Kč podle §11 odstavec 1 písmeno k ) za převzetí právního zastoupení dne [datum] pro dovolací řízení. Za 5 úkonů právní pomoci v době, kdy byl účastníkem řízení jen 1. žalovaný náleží jeho zástupci odměna 10.000 Kč ([číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]) a náhrada hotových výdajů 1.500 Kč za 5 paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 1, celkem 11.500 Kč.

39. Samostatné náklady 2. žalovaného představují částku 1.250 Kč podle § 11 odstavec 2 písmeno c), představující částky 2500 Kč za podání odvolání ze dne [datum] do připuštění jeho vstupu do řízení, z částky 2.500 Kč podle §11 odstavec 1 písmeno a) za převzetí právního zastoupení dne [datum], z částky 2.500 Kč podle §11 odstavec 1 písmeno k ) za převzetí právního zastoupení dne [datum] pro dovolací řízení.

40. Za 3 úkony právní pomoci poskytnuté jen 2. žalovanému samostatně náleží jeho zástupci odměna 6.250 Kč ([číslo] [číslo] [číslo]) a náhrada hotových výdajů 900 Kč za 3 paušály po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 1, celkem 7.150 Kč.

41. Za dobu, kdy byly zastoupeni oba žalovaní společně, sestává odměna z částky 2.000 Kč podle §11 odstavec 2 písmeno c) a § 12 odstavec 4 za podání vyjádření ze dne [datum] k podání žalobce ze dne [datum], týkajícího se připuštění vstupu 2. žalovaného do řízení, kdy za každého z nich by odměna činila 1.250 Kč, tedy 2.500 Kč za oba, tato částka se podle § 12 odstavec 4 při společném úkonu při zastupování 2 osob snižuje o 20 %, pro každého tak činí 1.000 Kč a za oba 2.000 Kč. Odměna 4.000 Kč náleží za vyjádření obou žalovaných ze dne [datum] k doplnění žaloby ze dne [datum], kdy odměna za tento úkon podle §11 odstavec 1 písmeno d) činí u každého 2.500 Kč, dle § 12 odstavec 4 se při zastupování 2 osob snižuje o 20 % na částku 2.000 Kč, za oba celkem 4.000 Kč.

42. Odměna 2.000 Kč náleží za vyjádření obou žalovaných ze dne [datum] do usnesení o nepřipuštění zastoupení zmocněncem [titul]. [příjmení], kdy odměna za tento úkon podle §11 odstavec 2 písmeno c) činí u každého 1.250 Kč, dle § 12 odstavec 4 se při zastupování 2 osob snižuje o 20 % na částku 1.000 Kč, za oba celkem 2.000 Kč.

43. Odměna 4.000 Kč náleží za vyjádření obou žalovaných ze dne [datum] k dovolání žalobce do usnesení o nepřipuštění zástupce [titul]. [příjmení], kdy odměna za tento úkon podle §11 odstavec 1 písmeno k ) činí u každého 2.500 Kč, dle § 12 odstavec 4 se při zastupování 2 osob snižuje o 20 % na částku 2.000 Kč, za oba celkem 4.000 Kč.

44. Odměna 4.000 Kč náleží za účast právního zástupce žalovaných na jednání dne [datum], kdy odměna za tento úkon podle §11 odstavec 1 písmeno g) činí u každého 2.500 Kč, dle § 12 odstavec 4 se při zastupování 2 osob snižuje o 20 % na částku 2.000 Kč, za oba celkem 4.000 Kč.

45. Za 5 úkonů právní pomoci v době, kdy byly společně zastoupeni oba žalovaní, náleží jejich zástupci odměna 16.000 Kč ([číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]) a náhrada hotových výdajů 1.500 Kč za 5 paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 1, celkem 17.500 Kč, za zastoupení každého z nich 8.750 Kč.

46. Náklady 1. žalovaného činí 20.250 Kč a sestávají z částek 11.500 Kč za zastoupení v době, kdy byl zastoupen samostatně a 8.750 Kč za zastoupení v době, kdy byl zastoupen společně s 2. žalovaným.

47. Náklady 2. žalovaného činí 15.900 Kč a sestávají z částek 7.150 Kč za zastoupení v době, kdy byl zastoupen samostatně a 8.750 Kč za zastoupení v době, kdy byl zastoupen společně s 1. žalovaným.

48. Tyto částky je žalobce povinen zaplatit žalovaným k rukám jejich zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).