8 Co 167/2025 - 193

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: [jméno žalobkyně], IČO [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o zaplacení 731.867,83 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. 5. 2025, č. j. 22 C 29/2022-106, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 35.130 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [Jméno advokátky B], advokátky sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně na zaplacení částky 1.119.757,78 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 731.867,83 Kč za dobu od 19. 8. 2021 do zaplacení. Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 98.094,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalované a dále České republice – Okresnímu soudu v Ostravě náhradu nákladů řízení ve výši 1.592,01 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Okresní soud učinil závěr o skutkovém stavu tak, že žalovaná objednala u žalobkyně [Anonymizováno] v halách č. 1, 2 a 3 v [adresa]. Dne 1. 7. 2021 žalobkyně pozvala žalovanou k předání díla dne 2. 7. 2021, ke kterému se žalovaná nedostavila. Fakturou č. [číslo] žalobkyně vyúčtovala žalované za poskytnutí plnění částku 731.867,83 Kč.

3. Po právní stránce okresní soud smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou posoudil jako smlouvu o dílo dle § 2586 o. z. Zasláním objednávky na e-mail žalobkyně objednatel souhlasil s použitím všeobecných obchodních podmínek, ty se staly součástí smlouvy, když nabídka obsahovala odkaz na tyto všeobecné obchodní podmínky. Následným zasláním objednávky žalovaná VOP akceptovala. Dále okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že dílo bylo bez podstatných vad ke dni 2. 7. 2021, kdy mělo proběhnout jeho předání, když sdělení ze dne 1. 7. 2021, které obsahuje výzvu žalované, aby se dostavila na místo předání, není po obsahové stránce způsobilé prokázat rozsah a kvalitu provedených prací a taktéž tuto skutečnost žalobkyně neprokázala fotografiemi hal pořízených během provádění díla. Fikce provedení díla nemůže nastat jen v důsledku absence žalované při prohlídce díla, pokud zároveň dílo není bez podstatných vad. Nevzniklo tak právo na zaplacení ceny díla. Odstoupení žalované od smlouvy ze dne 7. 7. 2021 okresní soud považuje za důvodné, když ke dni 2. 7. 2021, kdy podle tvrzení žalobkyně mělo být dílo dokončeno, nebylo způsobilé sloužit svému účelu. K odstoupení ze dne 25. 6. 2021 soud nepřihlédl, protože nevyjadřuje vůli žalované smluvní vztah ukončit od počátku (odstoupení od smlouvy). Pokud pak žalobkyně odstoupila od smlouvy, je namístě provést vypořádání dle ust. § 2991 o. z. Žalobkyně výši bezdůvodného obohacení neprokázala, když toto prokazovala fotografiemi, ze kterých není zřejmé datum jejich pořízení a kterou halu znázorňují (celkem 3 haly). Rovněž tuto skutečnost neprokazuje faktura č. [hodnota]. Bylo prokázáno, že před předáním díla žalovanou jejímu objednateli, nástřiky a opravy provedla žalovaná, nelze proto automaticky považovat plnění vyúčtované žalované za její majetkový prospěch na úkor žalobkyně v rozsahu žalované částky.

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že žalobě bude vyhověno, příp. že bude rozsudek zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že trvá na tom, že dílo bylo provedeno, tj. dokončeno a předáno žalované a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení ceny díla. Nesouhlasí tak se závěrem soudu, že nedošlo k řádnému provedení díla, resp. že nebyla splněna podmínka způsobilosti díla sloužit svému účelu, a to zejména v kontextu článků 7.1 a 7.2 všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí smluvního ujednání stran. Podle smluvních podmínek je rozhodné, zda byl objednatel – žalovaná vyzvána a zda se nedostavila bez omluvitelného důvodu k předání díla, nemůže být požadováno další dokazování způsobilosti díla ex post, pokud žalovaná sama svým postupem zmařila převzetí. Soud I. stupně se odklonil od ujednané právní fikce s odůvodněním, že žalobkyně neprokázala, že dílo bylo objektivně způsobilé sloužit svému účelu. Bylo tak prokázáno, že žalobkyně dne 1. 7. 2021 řádně vyzvala žalovanou k převzetí díla dne 2. 7. 2021 dle článku 7.2 VOP. Žalovaná se nedostavila, ani neuvedla omluvitelný důvod, tímto došlo k fikci provedení díla. Pokud měl soud pochybnosti o způsobilosti díla, měl z vlastní iniciativy dle ust. § 127 o. s. ř. ustanovit znalce a zhodnotit kvalitu díla objektivně. Tím, že tak neučinil, zatížil řízení vadou, která vede k nesprávnému právnímu posouzení věci. Dále nesouhlasí se závěrem soudu, že odstoupení žalované od smlouvy o dílo dle § 2002 o. z. bylo důvodné, když tento závěr je nepřezkoumatelný a nesprávný. Odstoupit od smlouvy lze, pokud druhá strana poruší smlouvu podstatným způsobem a k odstoupení musí dojít bez zbytečného odkladu. Žádná z těchto podmínek nebyla splněna, když zejména nebylo prokázáno, že dílo mělo podstatné vady. Extrémní vady a nedodělky, resp. jejich rozsah, nebyly žádným způsobem žalovanou prokázány, a to ani svědeckou výpovědí svědka [jméno FO] a svědka [jméno FO]. Soud se nevypořádal s tím, že žalovaná požadovala provést otryskání nižší kvalitou dle normy PSA 1,0 až 2,0. Na menší kvalitu otryskání žalobkyně žalovanou upozornila e-mailem ze dne 28. 4. 2021. Pokud žalovaná trvala na provedení díla s nižší kvalitou otryskání, nemůže se následně dovolávat vadného plnění a odstoupení. Naopak bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k převzetí díla a byla připravena odstranit drobné vady, když však žalovaná žalobkyni již neumožnila přístup na stavbu a nepředložila žádný soupis vad, ani důkaz o tom, že k odstranění vad dala žalobkyni přiměřenou lhůtu, jak vyžaduje zákon. Pokud pak měl soud za to, že žalobkyně má nárok na plnění z titulu bezdůvodného obohacení, měl podle ust. § 127 o. s. ř. ustanovit znalce z úřední povinnosti k prokázání obvyklé ceny provedených prací. Žalobkyně byla soudem vyzvána dne 21. 2. 2025 k doplnění tvrzení o výši majetkového prospěchu a měla označit důkazy (kromě znaleckého posudku) k prokázání doplnění tvrzení. Žalobkyně tak neměla možnost prokazovat majetkový prospěch znaleckým posudkem a trvala v podstatě nadále na tom, že pokud by soud dospěl k závěru, že dílo nebylo provedeno, nezbavuje to žalobkyni práva domáhat se po žalované úhrady za skutečné práce. Z ust. § 2999 o. z. vyplývá, že pokud plnění odpovídalo smlouvě (bylo řádně poskytnuto) a sjednaná cena není problematická (např. nebyla zcela zjevně nadhodnocena), pak se náhrada stanoví podle sjednané ceny. V řízení nebylo žádným způsobem prokázáno, zda a jakým způsobem a v jakém rozsahu žalovaná provedla opravy na díle. Žalobkyně navrhovala, aby byly provedeny důkazy znaleckým posudkem z oboru ekonomika a výzva žalované k předložení fakturace vůči [právnická osoba], jakož i doklady o nákladech na údajné opravy, když tyto důkazy byly žalobkyní navrhovány již v řízení před soudem I. stupně.

5. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného, když žalobkyně neunesla důkazní břemeno přes opakované poučení soudu. Žalobkyně ve stavu důkazní nouze argumentuje pouze obecnými principy. Dílo nebylo dokončeno a nebylo předáno, žádná taková skutečnost nebyla v řízení před soudem I. stupně prokázána a z provedených důkazů nevyplývá nárok na úhradu ceny díla. Nelze po žalované požadovat, aby přebírala nedokončené dílo. I pokud by dílo bylo dokončeno, žalovaná oprávněně odstoupila od smluv o dílo poté, co žalobkyni opakovaně vyzývala k nápravě zcela zásadních vad při provádění díla, k jejichž nápravě ani na základě těchto výzev nedošlo. Kvalita žalobkyní provedených prací v žádném případě nedosahovala požadované a sjednané kvality, byla tak tragická, že žalovaná byla nucena následně de facto celé dílo provést sama za pomocí svých zaměstnanců, na své náklady a za cenu zásadního prodlení. V době odstoupení žalovaná v žádném případě neobdržela kompletní dílo, které by bez dalšího předala svému objednateli. Ze strany žalované se nejednalo o uplatnění práv z vadného plnění, ale o odstoupení od smlouvy v situaci, kdy v průběhu plnění smlouvy vyšlo najevo, že žalobkyně absolutně není schopna dílo provést v požadované kvalitě, natož pak ve sjednaném termínu. Co se týče případného nároku z titulu bezdůvodného obohacení, i pokud by takový nárok žalobkyni vznikl, pak plnění neodpovídalo smlouvě, nebylo řádně poskytnuto a proto náhradu nelze stanovit podle sjednané ceny, jak žalobkyně zcela nepřiléhavě argumentuje. Žalobkyně obsáhle odkazuje na všeobecné obchodní podmínky, které však nebyly žalované nikdy poskytnuty. Další důkazní návrhy žalobkyně soud správně zamítl, neboť v dané situaci byly zcela nadbytečné.

6. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

7. Odvolací soud má za to, že okresní soud učinil správná a úplná skutková zjištění pro právní posouzení žaloby žalobkyně. Bylo na žalobkyni, aby tvrdila a také prokázala, že dílo bylo dokončeno bez vad a že bylo provedeno a předáno žalované. V tomto směru byla žalobkyně poučena u jednání před okresním soudem dne 21. 10. 2024, tedy aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že žalobkyně byla připravena předvést žalované způsobilost hal č. 1 a 2 sloužit svému účelu bez podstatných vad a bez zbytečného odkladu. K tomu žalobkyně uvedla, že důkaz neoznačuje (č. l. 56). Naopak žalovaná, pokud tvrdila (č. l. 10), že provedené práce vykazují extrémní vady a nedodělky, navrhla důkazy, mezi jiným také výpověď svědka [jméno FO]. Z jeho výpovědi okresní soud zjistil, že tryskání provedené žalobkyní bylo provedeno „jenom“ zespodu, byla zde vrstva až 5 mm rzi, prachu a špíny, když žalobkyně „to neotryskala, neočistila a jen zastříkala barvou“. Tento svědek také potvrdil, že volal pana [jméno FO], tj. jednatele žalobkyně, aby to opravili, což se však nestalo a tento svědek vypověděl, že „to byla hrůza“. Nakonec tam žalovaná poslala své lidi, aby halu očistili a opravili, když se vše muselo přestříkat. Tento svědek také potvrdil, že on a pan [jméno FO] vyzývali pana [jméno FO], tj. jednatele žalobkyně k nápravě minimálně 5x, přičemž k opravě nedošlo. Dílo nebylo kvalitně otryskané z horní strany, zespodu to vypadalo celkem slušně, ale nebylo to vyfoukané. Po otryskání totiž musí být prach odstraněn, vyfoukán, což se nestalo. Svědek [jméno FO] se vysloveně vyjadřoval k hale 1 a 2.Rovněž svědek [jméno FO] vypověděl, že k vytýkání vad docházelo vícekrát a byl sepsán soupis vad. Jak dále uvádí okresní soud v bodu 17. rozsudku, z fotografií nebylo možno učinit zjištění o stavu díla, neboť se jedná o fotografie bez data pořízení. Rovněž tento svědek potvrdil nekvalitní provedení díla, kdy na špatně vyčištěné plochy byla nastříkána barva, prosvítala tam rez.

8. Pokud byl ze strany žalobkyně navrhován znalecký posudek za účelem objasnění technologie tryskání, jak navrhovala žalobkyně na č. l. 24, okresní soud se v bodu 20. rozsudku vypořádal s tím, proč tento důkaz neprovedl, s čímž se odvolací soud ztotožňuje. Navíc, jak je již shora řečeno, žalobkyně po poučení ohledně provedení a dokončení díla nenavrhla a neoznačila u jednání žádné důkazy a důkaz znaleckým posudkem za účelem objasnění technologie tryskání tuto skutečnost podle názoru odvolacího soudu nemůže prokázat, tedy to, že dílo bylo provedeno řádně a řádně také dokončeno, a to především s ohledem na svědeckou výpověď svědka [jméno FO] o vrstvě rzi, prachu a špíně.

9. Jak dále vyplývá z tvrzení žalobkyně, u jednání dne 5. 6. 2024 (č. l. 43) sama potvrdila, že se jednatel žalobkyně a pan [jméno FO], který byl zástupcem generálního ředitele dodavatele stavby společnosti [právnická osoba], sešli na stavbě dne 29. 6. 2021, stavbu si prošli, našli nedostatky, které souvisely s nižší kvalitou plnění, žalobkyně se domluvila na opravě. Zároveň také bylo tvrzeno, že ne všechno bylo možno opravit. Sama žalobkyně tvrdila, že v profilech ležel prach, dále zde byly dutiny, kapsy, které se buď opomenuly, nebo se špatně odstranil prach z těchto kapes, když toto považuje za drobné nedostatky. Dále zde byly věci, které nebylo možno opravit, což se týkalo míst, které jsou pro metodu tryskání nedosažitelné, např. zády k sobě s úzkou štěrbinou. Jednatel žalované k tomuto tvrzení žalobkyně uvedl, že některé prvky vůbec nebyly otryskány, nebyly vyfoukány tak, jak se to má dělat a na ocelových prvcích zůstávaly odchlípnuté kusy rzi, které měly být odstraněny i při úpravě povrchu na stupeň S 1 až 2. Někde vůbec nebyla zbroušena barva, prvky, které nejsou ze země vidět, nebyly očištěny a nebyly natřeny vůbec. To se týká 50 % konstrukce. Toto potvrdil rovněž zástupce žalobkyně s tím, že profily nebyly otryskány ani natřeny, protože na vrchu konstrukce byla střecha a ta bránila tomu otryskání některých ploch.

10. Tvrzení žalované, že byla nucena vady odstraňovat, prokazují žalovanou předložené smlouvy o dílo s [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] na částku 30.000 Kč, tedy celkovou částku 210.000 Kč a rovněž faktury subdodavatelů na celkovou částku 440.061,36 Kč pro pana [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [právnická osoba]. Výpisy z účtu dále prokazují zaplacení těchto částek. Důkazy byly provedeny u odvolacího jednání, když provedení těchto důkazů požadovala žalobkyně podáním ze dne 13. 3. 2025 (č. l. 79 – navrhovala, aby žalovaná prokázala náklady na opravu). Odvolací soud z nich zjistil vynaložení těchto částek ze strany žalované, což potvrzuje tvrzení žalované, že prováděla opravu díla tak, jak o tomto hovořili svědci [jméno FO] a [jméno FO].

11. S ohledem na shora uvedená zjištění je zřejmé, že žalobkyně neprokázala řádné provedení díla bez vad a jeho řádné dokončení, a to v souladu se smlouvou, jak vyplývá z nabídky a objednávky žalované, když dílo mělo spočívat v otryskání a nátěru dvou hal [Anonymizováno], popis prací byl specifikován v příloze k objednávce [Anonymizováno], a to [Anonymizováno]

12. Dále odvolací soud přejímá zjištění učiněná okresním soudem, že žalovaná dne 25. 6. 2021 sdělila žalobkyni, že s okamžitou platností ukončuje obchodní vztah navázaný za účelem provedení opravných prací na nátěru [Anonymizováno] v [adresa] z důvodu nesplnění kvality objednaných natěračských prací na povrchové úpravě [Anonymizováno]. Činí tak z důvodu, že aplikovaný povlak je totálně nekvalitní, působí až destrukčním dojmem a na pokyn investora je žalovaná nucena provést očištění a nátěr [Anonymizováno] v celém rozsahu sama. Tímto dala žalovaná žalobkyni jasně najevo za trvání smlouvy o dílo, že dílo vykazuje vady a že tyto je žalovaná nucena odstranit sama. Přes tuto skutečnost žalobkyně vyzývá žalovanou k převzetí díla dne 2. 7. 2021 (bod č. 13 rozsudku), tedy za situace, kdy dílo vyžadovalo provedení opravných prací nátěru.

13. Následně žalovaná dne 7. 7. 2021 odstupuje od smlouvy o dílo z důvodu extrémních vad a nedodělků, a to i na části díla, které již bylo dokončeno a opakovaně vyzývá žalobkyni k nápravě vad a k řádnému provedení díla, k čemuž nedošlo.

14. Odvolací soud dále odkazuje na zjištění, která učinil okresní soud z obchodních podmínek žalobkyně, a to z článků 7.1 a 7.2 (bod č. 6 rozsudku), dle kterého dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Způsobilost díla sloužit svému účelu může být zhotoviteli předvedena před převzetím díla, pravidelně však při převzetí díla, smluvní strany se mohou dohodnout, že tato způsobilost bude objednateli předvedena při předání díla. Je-li dílo dokončeno, má zhotovitel povinnost dílo objednateli předat a objednatel má povinnost dílo převzít. Objednatel je povinen se k předání díla k výzvě dostavit, nedostaví-li se objednatel k předání díla v době či místě určené ve zhotovitelově výzvě a nesdělí-li zhotoviteli omluvitelný důvod, který mu v tom brání, považuje se dílo za provedené ke dni, kdy dílo mělo být podle výzvy zhotovitele předáno.

15. Nelze přihlédnout k námitce žalované, že všeobecné obchodní podmínky neobdržela. Okresní soud z provedených důkazů správně dovodil, že zasláním objednávky na e-mail žalobkyně objednatel souhlasil s použitím všeobecných obchodních podmínek, ty se staly součástí smlouvy, když nabídka obsahovala odkaz na tyto všeobecné obchodní podmínky. Následným zasláním objednávky žalovaná všeobecné obchodní podmínky akceptovala.

16. Ve shodě s okresním soudem má odvolací soud za to, že dle všeobecných obchodních podmínek nemohla nastat fikce provedení díla ke dni, kdy dílo mělo být dle výzvy zhotovitele předáno. Ještě předtím, tedy přede dnem 2. 7. 2021 dala žalovaná žalobkyni svým přípisem ze dne 25. 6. 2021 jasně najevo, že ukončuje obchodní vztah za účelem provedení opravných prací z důvodu nesplnění kvality. Tyto vady s ohledem na provedené dokazování nelze považovat za vady drobné tak, aby bylo možné dospět k závěru, že dílo bylo řádně provedeno a dokončeno. Jak správně uvádí okresní soud, fikce předání díla z důvodu, že se objednatel nedostaví, se uplatní pouze za předpokladu, že dílo bylo způsobilé sloužit svému účelu, tedy bylo řádně provedeno a dokončeno. Rovněž z judikatury Nejvyššího soudu, např. rozsudek ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 33 Cdo 724/2018 vyplývá, že „dílo, které nebylo dokončeno, nelze považovat i přes jeho převzetí objednatelem – za dílo provedené. Zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodávající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečně přiměřené lhůtě, kterou druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky a podle § 2004 odst. 1 o. z. se odstoupením od smlouvy závazek zruší od počátku.“ 17. Zároveň také platí, že odpovědnost za řádné dokončení a předání díla má především zhotovitel, jak již bylo shora uvedeno, toto žalobkyně neprokázala. To, že žalobkyně za dané dílo vyfakturovala cenu, nelze považovat za řádné předání a dokončení díla, samotná faktura nezakládá důvod k plnění.

18. V souladu s ust. § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno, dle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad. V souladu s ust. § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

19. Jelikož dílo nebylo ve smyslu ust. § 2604 o. z. a § 2605 o. z. provedeno, nebylo dokončeno, nevzniká žalobkyni nárok na zaplacení ceny díla.

20. Dle § 2593 o. z. objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušil svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

21. Dle tohoto ustanovení požadavky na provedení nápravy jsou zpravidla podpořeny konkrétními tvrzeními o vadách postupu zhotovitele, což provedenými důkazy bylo prokázáno. Žalovaná během provádění díla zjistila, že práce provedené žalobkyní vykazují extrémní vady a nedodělky, toto také žalobkyni vytkla, když ještě předtím, jak vyplývá rovněž z provedeného dokazování, vyzývala žalobkyni k odstranění vad, když rovněž sama žalobkyně uvedla, že některé věci nešly opravit.

22. Žalovaná tak mohla od dané smlouvy odstoupit, neboť daný postup zhotovitele – žalobkyně vedl nepochybně k podstatnému porušení smlouvy. Jak bylo prokázáno, dílo muselo být ze strany žalované předěláno, žalobkyní neprovedené práce byly dokončeny žalovanou. Dílo tak vykazovalo podstatné vady, nikoliv jen drobné vady a nedodělky, jak žalobkyně tvrdila. Ani při sjednaném nižším stupni úpravy povrhu se nemůže z povrchu odchlipovat rez, prosvítat, jak uvedl jednatel žalované.

23. Žalovaná tak zcela v souladu s ust. § 2002 o. z. od smlouvy odstoupila, když dle tohoto ustanovení poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle odst. 2 pak platí, že strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

24. V souladu s ust. § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Dle odst. 2, plní-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

25. Důsledkem odstoupení od smlouvy je odpadnutí právního důvodu k plnění, a to znamená, že závazek se zrušuje od počátku ex tunc. Toto platí i v daném případě, kdy nelze dospět k závěru, že žalobkyně plnila zčásti a že by žalovaná mohla odstoupit od smlouvy jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Od celého závazku včetně již splněných částí je možno odstoupit v případě, že částečné plnění nemá pro věřitele význam. Pak lze odstoupit od celého plnění, jako tomu bylo v tomto případě, neboť dílo bylo nejen ze strany žalované doplňováno, ale byly prováděny opravy již provedeného díla.

26. V případě odstoupení od smlouvy dle § 2002 o. z. se vypořádání provede v obecném režimu dle pravidla bezdůvodného obohacení, a to ust. § 2991 a § 2999 o. z.

27. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí obohacení vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Dle § 2999 odst. 1 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Dle odst. 2, plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

29. S ohledem na povahu díla je zřejmé, že předmět bezdůvodného obohacení ze strany žalované nebylo možno žalobkyni vydat. V tom případě bylo nutno vyhodnotit, jakého majetkového prospěchu se žalované dostalo plněním ze strany žalobkyně. V daném případě nelze klást rovnítko mezi výši bezdůvodného obohacení na straně žalované a sjednanou úplatou (§ 2999 odst. 2 o. z.). S ohledem na vady díla byl zde důvod pro zrušení, dílo poskytnuté ze strany žalobkyně žalované nebylo pro žalovanou využitelné, toto dílo bylo nutno jednak dokončit na místech, kde ze strany žalobkyně nebylo vůbec provedeno, a jednak již provedené části díla pro jeho nekvalitní provedení bylo nutno provést znovu. Výši bezdůvodného obohacení prokazuje žalobkyně, která byla v tomto směru poučena u jednání před okresním soudem, konaného dne 7. 5. 2025, a to právě k prokázání tvrzení, že žalované na úkor žalobkyně vznikl majetkový prospěch ve výši 731.867,83 Kč, jak žalobkyně tvrdila. Žalobkyně tento majetkový prospěch prokazuje fakturou na žalovanou částku a dále toto prokazovala fotografiemi. Jak správně uvádí okresní soud, těmito důkazy nelze výši bezdůvodného obohacení prokázat a nelze tuto výší dovodit ani ze skutečnosti, že žalovaná účtovala společnosti [právnická osoba] po předání hal žalovanou poskytnuté plnění. Bylo totiž prokázáno, že nástřiky a opravy provedla žalovaná. Nelze tak automaticky považovat plnění vyúčtované objednateli žalované za její majetkový prospěch na úkor žalobkyně právě v rozsahu částky 731.867,83 Kč. Účastníky sjednaná úplata se totiž vztahuje k plnění určité kvality a kvantity, bylo-li plněno vadně nebo částečně, je zřejmé, že se odpovídajícím způsobem musí ponížit i výše poskytované protihodnoty. Vždy je pro závěr o tom, zda je plnění vadné, třeba přihlížet ke smlouvě, ač od ní bylo později odstoupeno. Rozsah snížení peněžité náhrady za poskytnuté obohacení může být vypočten obdobně, jako se vyčísluje výše slevy z ceny při uplatnění nároku z vadného plnění ve smyslu ust. § 1923, § 2106 a § 2107 o. z. (např. v rozhodnutí NS ČR 23 Cdo 1299/2008, 23 Cdo 1991/2008 a 33 Cdo 2172/2017). Jak dále vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2018 sp. zn. 28 Cdo 1060/2017, „při ocenění prospěchu, kterého se objednateli dostalo v případě odstoupení od smlouvy o dílo, není majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu peněžitá částka, která odpovídá nákladům na zhotovení díla, nýbrž peněžitá náhrada odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu objednatele díla (kdy je třeba zkoumat využitelnost provedeného díla objednatelem). Při stanovení výše této peněžité náhrady soud musí přiměřeně přihlédnout i k případné vadnosti či neúplnosti poskytnutého plnění, pokud má za následek snížení skutečného majetkového prospěchu objednatele díla. Dílo má přitom vady, neodpovídá-li smlouvě (§ 2615 odst. 1 o. z.). Pro závěr o tom, zda je dílo vadné, je tedy třeba přihlížet ke smlouvě, ač od ní bylo později odstoupeno a na následné plnění se pohlíží jako na bezdůvodné obohacení.“ 30. Plnění ze strany žalobkyně nemělo pro žalovanou význam, když ho dokončovala a již provedené části díla opravovala. Již proto se nemohla žalovaná obohatit o žalovanou částku.

31. Pokud je ze strany žalobkyně vytýkáno okresnímu soudu, že neprovedl znalecký posudek na ocenění bezdůvodného obohacení, tento ani po poučení ze strany soudu u jednání, jak je shora uvedeno, žalobkyně neoznačila, soud nemá povinnost tento důkaz provádět z úřední povinnosti ve sporném řízení.

32. S ohledem na shora uvedené byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen v souladu s ust. § 219 o. s. ř., a to včetně nákladových výroků.

33. V odvolacím řízení byla plně úspěšná žalovaná, které pak náleží náhrada nákladů odvolacího řízení v plné výši v souladu s ust. § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení zástupkyni žalované náleží odměna za 3 úkony právní služby po 11.260 Kč, a to za dvě účasti u ústního jednání před odvolacím soudem a vyjádření k odvolání žalobkyně, dále 3 režijní paušály po 450 Kč, tj. celkem 35.130 Kč, které je žalobkyně povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalované.

Poučení