8 CO 204/2021 - 794

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [jméno] [příjmení], [datum narození] [anonymizováno] [datum] bytem [adresa] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [titul] [příjmení] [příjmení], [datum narození] [anonymizováno] [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 191.869,50 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 23. 12. 2020, č. j. 24 C 230/2009-728 ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 31. 3. 2021, č. j. 24 C 230/2009-765, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci I. výroku, mění takto: Žaloba, aby žalovaným ad 1) a ad 2) byla uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 173 519,90 Kč a dále -) zákonný úrok z prodlení z částky 65.290,64 Kč od 6. 3. 2007 do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k 1. dni příslušného kalendářního pololetí, -) zákonný úrok z prodlení z částky 101.127 Kč od 25. 5. 2007 do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k 1. dni příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným ad) 1 a ad) 2 náhradu nákladů řízení v částce 793.864 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa].

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně náklady řízení v částce 135.238 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným ad) 1 a ad) 2 náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 62.004 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 173.519,90 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím (odstavec I. výroku), zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalovaných zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 18.349,60 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím z částky 25.451,86 Kč (odstavec II. výroku), zavázal žalované zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 476.887,46 Kč (odstavec III. výroku) a dále uložil žalobci povinnost zaplatit České republice náklady řízení státu v částce 13.523,80 Kč (odstavec IV. výroku) a žalovaným povinnost zaplatit České republice náklady řízení státu v částce 121.714,20 Kč (odstavec V. výroku).

2. Okresní soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne [datum] písemně sjednána smlouva o dílo podle § 536 ObchZ, ve znění přílohy č. 1 z téhož dne, na základě které se žalobce zavázal provést pro žalovanou dílo - hrubou stavbu rodinného domu v [obec] [anonymizována dvě slova], a to 1) svislé konstrukce - obvodové a nosné zdivo dle projektové dokumentace, 2) komín Schiedel, 3) železobetonové schodiště a strop Porotherm dle projektové dokumentace, 4) železobetonové věnce pod pozednici, 5) zdivo příčkové a 6) osazení a dodávku dveřních zárubní - 5 ks, pouzdra pro dveře posuvné - 1 ks, v rozsahu daném projektovou dokumentací a položkovým rozpočtem, a žalovaní se zavázali zaplatit za provedení díla cenu v celkové výši 490.742,70 Kč Konečná cena díla měla být vyúčtována dle skutečného provedení prací, dle skutečných výměr prováděných prací v cenách vyplývajících z předloženého rozpočtu. Bylo sjednáno zahájení prací na červen 2006 a dokončení prací a předání díla na srpen 2006. Mezi stranami bylo dále sjednáno, že provedené práce budou fakturovány zálohově, ve třech zálohách, fakturovaných před zahájením stavebních prací ve výši 100.000 Kč (záloha č. 1), po dokončení stropu nad 1. NP ve výši 200.000 Kč (záloha č. 2) a po dokončení věnců pod pozednici ve výši 100.000 Kč (záloha č. 3), přičemž poslední faktura měla být předána po zhotovení díla, kdy po předání celého díla včetně komplexního odzkoušení mohl zhotovitel objednateli vystavit konečnou fakturu s vyúčtováním zálohy se 14 denní splatností. Mezi účastníky bylo sjednáno, že pokud bude dílo předáno a převzato s vadami a nedodělky, byl objednatel oprávněn pozastavit proplacení celé hodnoty závěrečné faktury, ne však déle než do 14 dní od převzetí poslední odstraněné vady a nedodělku ze zápisu o předání díla. Dále bylo ujednáno, že dílo bude ukončeno a závazek zhotovitele k jejímu provedení splněn předáním poslední části díla objednateli. Předání a převzetí hotového díla bude provedeno formou písemného zápisu o předání a převzetí díla, podepsaného zmocněnými zástupci smluvních stran. Strany se rovněž dohodly na smluvní pokutě tak, že za nedodržení termínu převzetí a odevzdání hotového díla dle čl. III. této smlouvy, uhradí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 0,01 % Kč z ceny nedokončených prací na díle za každý den prodlení (čl. VI. odst. 1) a zhotovitel je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý den prodlení s neodstraněním vady díla v dohodnutém termínu (čl. VI. odst. 2). Ujednáním o smluvních pokutách nebyla dotčena povinnost k náhradě škody. Žalobce vyúčtoval žalovaným fakturou č. 13 vystavenou dne [datum] a splatnou [datum] zálohu č. 1 dle smlouvy o dílo ve výši 100.000 Kč, která byla připsána na bankovní účet žalobce dne [datum], fakturou č. 16 vystavenou dne [datum] a splatnou [datum] zálohu č. 2 dle smlouvy o dílo ve výši 200.000 Kč, která byla připsána na bankovní účet žalobce dne [datum] a fakturou č. 20 vystavenou dne [datum] a splatnou dne [datum] zálohu č. 3 dle smlouvy o dílo ve výši 100.000 Kč, která byla připsána na bankovní účet žalobce dne [datum]. Žalobce dále vyúčtoval žalovaným fakturou č. 8 vystavenou dne [datum] a splatnou [datum] doplatek ceny díla ve výši 90.742,50 Kč a fakturou č. 18 vystavenou dne [datum] a splatnou [datum] cenu víceprací a méněprací ve výši 101.127 Kč, když tyto částky na bankovní účet žalobce dosud zaplaceny nebyly. Kromě faktur č. 8 ze dne [datum] a č. 18 ze dne [datum] žalovaní obdrželi také nedatovaný„ Zápis o předání a převzetí prací“ podepsaný žalobcem jako předávajícím a zhotovitelem, který žalovaní jako přejímající a objednatel nepodepsali.

3. Ze zápisů ve stavebním deníku i z korespondence mezi žalobcem a žalovaným okresní soud zjistil, že v průběhu měsíce [anonymizováno] [rok] měl žalovaný požadavek na odstranění řady nedodělků, kterému bylo ze strany žalobce v zásadě vyhověno ve dnech následujících po [datum], kdy na místě stavby proběhla za tímto účelem jejich schůzka, přičemž k dokončení prací došlo dne [datum] (poslední zápis žalobce). V dopisu ze dne [datum], ve kterém žalovaný odpověděl na urgenci žalobce ze dne [datum] o zaplacení faktury č. 8 po dokončení všech žalovaným požadovaných prací, včetně víceprací a žádost o navrácení protokolu o předání a převzetí stavby, žalovaný výslovně namítal pouze dvě zjevné chyby, a to jednak neopravení schodiště a otvoru do koupelny, jednak pracnost a tedy i cenu stavby komínu Schiedel Absolut, včetně nedostatků ve vyúčtování a fakturaci skutečně dodaného materiálu a provedených prací, z nichž pouze oprava (resp. úprava) schodiště a otvoru do koupelny mohla mít povahu nikoliv jen drobné vady či nedodělku. Z provedených důkazů, především svědeckých výpovědí, vyplynulo, že pokyn k posunutí zárubně oproti projektu směrem do schodiště dal žalovaný ve smyslu čl. X. odst. 4 smlouvy o dílo, přičemž pokyny žalobce byly ze strany žalovaného plně respektovány, především pokud jde o změnu provedení schodiště z původního točitého (lomeného) se zkosenými stupni na trojramenné se dvěma podestami, ale i ohledně dalších parametrů skutečně dodaného a použitého materiálu a prací s ním provedených, což v průběhu provedeného dokazování vyšlo najevo zvláště v případě žalovaným požadovaného použití stavebního zdícího materiálu nestandardní jakosti a při použití nestandardního materiálu pro spojování cihelného materiálu mezi sebou. Přestože písemně uzavřená smlouva o dílo v čl. IX. odst. 1 obsahovala ujednání stran o tom, že ji lze měnit pouze písemným oboustranně potvrzeným ujednáním (výslovně nazvaným dodatek ke smlouvě), obchodní zákoník obligatorní písemnou formu pro smlouvu o dílo nevyžaduje. V projednávané věci tedy faktická shodná vůle účastníků, projevená žalobcem akceptovanými pokyny žalovaného ohledně použití nestandardního zdícího a spojovacího materiálu (cihel a malty na zdění) a provedení změny schodiště oproti původnímu projektu (včetně posunutí zárubně) představuje platnou změnu smlouvy.

4. Ostatní žalovaným uváděné nedostatky pak měly povahu jen drobných vad či nedodělků, nebránících řádnému a bezpečnému užívání díla, pro které žalovaní podle smlouvy nebyli oprávněni odepřít převzetí díla formou zápisu o jeho předání a převzetí ke dni [datum], kdy žalovaní porušili svou povinnost dílo protokolárně převzít. Je tedy zřejmé, že žalovaní dílo fakticky převzali a pokračovali na něm v provádění navazujících stavebních prací, směřujících ke kolaudaci stavby, aniž by žalobci oprávněně pozastavili proplacení celé hodnoty závěrečné faktury po uplynutí 14 dnů od převzetí poslední odstraněné vady a nedodělku ze zápisu o předání díla, který žalovaní nepodepsali, přestože smlouva ve svém čl. V. s protokolárním předáním a převzetím díla s vadami a nedodělky počítala. S ohledem na povahu těchto drobných vad a nedodělků mohli žalovaní po žalobci podle § 564 ve spojení s § 437 odst. 1 ObchZ požadovat jejich odstranění nebo slevu z ceny za dílo.

5. Pokud pak žalovaní svá práva z odpovědnosti za vady specifikovali teprve ve svém podání, doručeném soudu dne 31. 5. 2011, a projev směřující k započtení určité částky proti žalobou uplatněné pohledávce učinili až při jednání dne 12. 3. 2012, v obou případech tak učinili po uplynutí obecné čtyřleté promlčecí doby počítané od začátku dubna 2007, kdy zároveň žalobce vznesl námitku promlčení nároku žalovaných z vad díla. Okresní soud proto dospěl k závěru, že právo žalovaných z odpovědnosti za vady díla je v uvedeném rozsahu promlčeno, takže jej nelze přiznat ani tehdy, pokud by bylo uplatněno důvodně. Před uplynutím promlčecí doby byl z titulu odpovědnosti za vady díla uplatněn podáním žalovaných ze dne 9. 7. 2009 (doručeným soudu dne 16. 7. 2009) pouze nárok na slevu z ceny díla, vyčíslený přibližně 8- 10 % z hodnoty stavby, z důvodu nedodržení technologického postupu stavby pro použitý typ zdiva, tento nárok však okresní soud považoval za nedůvodný jednak právě s ohledem na výše uvedenou povahu ústně změněné smlouvy o dílo na základě faktické (shodné) vůle účastníků, jednak v tomto směru žalovaní ani přes výzvu soudu ze dne 9. 2. 2011 neunesli své břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, jakým konkrétním způsobem se dospělo k vyčíslení znehodnocení stavby a těchto vyšších výdajů ve výši přibližně 8- 10 % z hodnoty stavby. Ustanovený znalec dospěl k závěru, že při použití nestandardních stavebních materiálů nebylo možné provádět další měření či případné výpočty, které by určily případné znehodnocení stavby, takže nebylo možno odpovědět ani na otázku ohledně výše uvedené peněžní kvantifikace.

6. Pokud žalovaní proti uplatněnému nároku žalobce dále brojili tím, že jim mělo vzniknout právo na zaplacení smluvní pokuty za nedodržení termínu převzetí a odevzdání hotového díla, kdy byl žalobce povinen uhradit žalovaným smluvní pokutu za každý den prodlení (čl. VI. odst. 1) a na zaplacení smluvní pokuty, kterou byl žalobce povinen zaplatit žalovaným za každý den prodlení s neodstraněním vady díla v dohodnutém termínu (čl. VI. odst. 2), pak po provedeném dokazování dospěl okresní soud k závěru, že žalovaným právo na zaplacení smluvní pokuty vůči žalobci nevzniklo, když smluvní pokuta nebyla uplatněna dostatečně určitě. Ve smlouvě o dílo sice bylo sjednáno provedení díla nejpozději do konce srpna 2006, zároveň však bylo v čl. III. smlouvy dohodnuto, že termíny provádění díla budou prodlouženy, pokud překážky budou zaviněny objednatelem, vyšší mocí a pokud vícepráce požadované objednatelem budou vyšší než 10 % původního objemu, nebo bude-li charakter víceprací takový, že by znamenal nemožnost dodržení původních termínů z hlediska technologických postupů provádění. Zároveň nebyl výslovně sjednán mechanismus prodloužení termínu provedení díla. V průběhu řízení vyšlo najevo, že podmínky pro prodloužení termínů provádění díla byly splněny, a to již ze strany žalovaných, kteří požadovali jak změny v provedení schodiště, tak i vícepráce vyšší než 10 % původního objemu, přičemž nebylo možno jednoznačně odpovědět, zda se v tomto konkrétním případě jedná o prodloužení lhůty výstavby v řádu dnů, týdnů či měsíců. Žalovaní nemohli být úspěšní ani s uplatněním nároku na smluvní pokutu podle čl. VI. odst. 2 smlouvy o dílo, neboť ta byla vázána na prodlení žalobce s neodstraněním vady díla v dohodnutém termínu. Žalovaní se však s žalobcem na termínu odstranění vad díla nedohodli a tím, že nepodepsali zápis o předání a převzetí díla, ve kterém měly být termíny zjištěných vad a nedodělků dohodnuty (ani v protokolu takový termín nenavrhli), zabránili také vzniku dohody o jejich odstranění.

7. Žalovaní rovněž v průběhu řízení uplatnili vůči žalobci k započtení několik nároků, o kterých tvrdili, že se jedná o celkovou škodu ve výši 337.479 Kč, z toho: (i) škoda na hypotečním úvěru ve výši 67.451 Kč, (ii) škody na vyšší DPH ve výši 56.070 Kč, (iii) pevné platby [družstvo] [anonymizováno] 26.055 Kč, (iv) škoda na spotřebě elektřiny ve výši 10.000 Kč, (v ) oprava, broušení a dobetonování horního schodiště, nutné úpravy při obkládání ve výši 7.846 Kč, (vi) přeložení elektroinstalace ve výši 8.695 Kč, (vii) dodělávky, opravy a úpravy hrubé stavby ve výši 126.000 Kč, (viii) škody navýšením cen prací ve výši 28.133 Kč a (ix) posudek [titul] [příjmení] ve výši 7.229 Kč. Pokud jde o tvrzené škody, které měly žalovaným vzniknout na hypotéčním úvěru, na placení vyšší DPH, na pevných platbách [družstvo] [anonymizováno], na spotřebě elektřiny a na navýšení cen prací firmy [firma] ve výši 28.133 Kč, porušení povinnosti žalobce ze závazkového vztahu žalovaní spatřovali v prodlení žalobce s termínem provedení díla v době od září 2006 (smluvní termín dokončení stavby) do listopadu 2007 (prohlídka stavby znalcem a tedy možnost pokračovat ve stavbě zakrytím stavu). S ohledem na skutečnost, že nebylo jednoznačně prokázáno porušení povinnosti žalobce ze závazkového vztahu jako prvotního předpokladu odpovědnosti žalobce za škodu ve vztahu k prodlení k předání díla (a tedy ani příčinná souvislost mezi porušením závazkového vztahu a vznikem škody), okresní soud tvrzené nároky ad i. až iv. a viii. žalovaných na náhradu škod považoval za nedůvodné. Pokud jde o tvrzené škody, které měly žalovaným vzniknout v souvislosti s opravou, broušením a dobetonování horního schodiště v rámci nutných úprav při jeho obkládání (ad v.), tyto opravy mohly být žalovanými (bezplatně) uplatněny v rámci odpovědnosti žalobce za vady díla, takže se jejich uspokojení žalovaní podle ustanovení § 440 odst. 2 ObchZ, nemohou domáhat z důvodu odpovědnosti žalobce za škodu. Stran tvrzené škody, která měla žalovaným vzniknout v souvislosti s přeložením elektroinstalace po té, co bylo nutno vybourat a posunout zárubeň koupelny u schodiště (ad vi.) a stran dodělávek, oprav a úprav hrubé stavby provedené [právnická osoba] (ad vii.), rovněž tyto nelze považovat za škody, které by žalovaným vznikly porušením povinnosti žalobce ze závazkového vztahu nebo vadným plněním, když tyto náklady vznikly nikoliv porušením smluvních povinností ze strany žalobce, ale na základě ústně změněné smlouvy o dílo ve smyslu faktické (shodné) vůle účastníků. Protože nebyl splněn prvotní předpoklad odpovědnosti žalobce za škodu, nemůže být dána ani příčinná souvislost mezi ním a vznikem škody. Uplatněné znalečné za posudek [titul] [příjmení], zpracovaný před zahájením soudního řízení, pak nejen na straně žalovaných, ale i na straně žalobce představuje příslušenství pohledávky podle ustanovení § 121 odst. 3 občanského zákoníku.

8. Vzhledem k tomu, že žalobce se domáhal po žalovaných zaplacení celkové ceny za dílo ve výši 191.869,50 Kč s úrokovým příslušenstvím, nicméně okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že konečná cena díla, která měla být vyúčtována dle skutečného provedení prací a v cenách vyplývajících z předloženého rozpočtu, činí celkem 573.519,90 Kč včetně 5 % DPH, z toho„ vlastní stavba“ ve výši 465.290,64 Kč včetně 5 % DPH splatných nejpozději 5. 3. 2007 (na kterou žalovaní zálohově uhradili 400.000 Kč, takže k úhradě zbývá 65.290,64 Kč) a„ vícepráce“ ve výši 108.229,26 Kč včetně 5 % DPH splatných nejpozději 24. 5. 2007, uložil okresní soud žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně celkovou částku 173.519,19 Kč (65.290,64 Kč + 108.229,26 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z přiznané částky 65.290,64 Kč od 6. 3. 2007 do zaplacení a z požadované částky 101.127 Kč od 25. 5. 2007 do zaplacení podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s § 517 odst. 2 obč. zák. a nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2010. Část žaloby, ve které se žalobce domáhal po žalovaných, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku 18.349,60 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 25.451,86 Kč od 6. 3. 2007 do zaplacení, pak okresní soud jako nedůvodnou zamítl.

9. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní včas odvolání, kterým se domáhali jeho změny tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta. Měli za to, že na základě skutečnosti, že žalobce nepředal dílo protokolárně a neodstranil vytýkané vady a nedodělky, měli právo pozastavit proplacení celé hodnoty závěrečné faktury. Žaloba tak byla podána předčasně a měla být v celém rozsahu zamítnuta. Pokud okresní soud dospěl k závěru, že dílo fakticky převzali od žalobce v dubnu 2007, není jeho závěr správný. Žalobce neprovedl schodiště dle projektové dokumentace a neodstranil vady technologických postupů zděných prací, tedy neodstranil vadu díla, ačkoliv jej o odstranění vady žádali, a pokud již vadu nešlo odstranit, neposkytl na dílo žádnou slevu. Hrubá stavba tak ke dni jejího faktického převzetí stále vykazovala vady a nedodělky. Rovněž není správný závěr okresního soudu, že právo z odpovědnosti za vady díla je v rozsahu, který uplatnili v podání ze dne 31. 5. 2011, promlčeno, a že neunesli břemeno tvrzení a důkazní k rozsahu znehodnocení stavby ve výši 8- 10 %. Rovněž nesouhlasili se závěry okresního soudu, že uplatněná škoda způsobená žalobcem a vyčíslená částkou 126.000 Kč za dodělávky, opravy a úpravy hrubé stavby nebyla způsobená porušením povinností žalobce ze závazkového vztahu. Okresní soud došel k zcela nesprávnému závěru, že za vadné provedení stavby si můžou sami, když žalobci dali pokyny, které měly vést ke změně smlouvy o dílo ústní formou a žalobce tak zprostili jeho zásadní odpovědnosti provést dílo s potřebnou péčí. Dle ust. § 551 obchodního zákoníku totiž platí povinnost zhotovitele v případě, že nevhodné pokyny nebo věci objednatele překážejí v řádném provádění díla, přerušit provádění díla v nezbytném rozsahu do doby výměny věcí nebo změny pokynů objednatele nebo písemného sdělení, že objednatel trvá na provádění díla s použitím předaných věcí a daných pokynů. Zhotovitel, který nesplnil uvedenou povinnost, odpovídá za vady díla způsobené použitím nevhodných věcí předaných objednatelem nebo pokynů daných mu objednatelem. Okresní soud pak v dané věci zaměnil povinnost zhotovitele vyčkat na písemné sdělení o tom, že trvají na provádění díla dle nevhodných pokynů a za použití nevhodných materiálů (tj. změny zhotovení schodiště, posunutí zárubně a použití vlastního zdícího a pojivového materiálu) za změnu smlouvy o dílo provedenou ústní formou. Nad to pokyn ke změně zhotovení schodiště a posunutí zárubně dveří žalobci v žádném případě neudělili, když takovýto pokyn byl zjevně nevhodný. V řízení se v tomto směru vyjádřil pouze jeden svědek. Žalobce jakožto zhotovitel měl rovněž právo od smlouvy o dílo odstoupit, jestliže si byl vědom, že mu vydávají při provádění díla nevhodné pokyny nebo protože požadovali zhotovení díla z nevhodného materiálu, což však neučinil. Uvedené vady díla, tj. nestandardní provedení schodiště s posunutím zárubně a využití dodaného nevhodného stavebního materiálu, představují vady díla, za něž nese objektivní odpovědnost žalobce v pozici zhotovitele, kdy se jednalo o tzv. vady vědomé, tj. o takové vady, o kterých zhotovitel nemohl nevědět, pokud by postupoval s náležitou (odbornou) péčí. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že zaměstnanci žalobce si byli vědomi následků, které bude mít nestandardní zhotovení schodiště oproti projektové dokumentaci a objednateli dodaný materiál na kvalitu konečného díla. K těmto vadám tak musí soud přihlédnout, i když byly uplatněny až po lhůtách stanovených zákonem. Pokud se týká rozsahu uplatněné slevy z ceny díla 8- 10 % pak v tomto směru lze odkázat na odborné vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne 23. 7. 2007, z kterého jednoznačně vyplývá, že žalobce se při prováděná díla dopustil řady chyb. Pokud znalec nebyl schopen peněžitě ocenit rozsah vad, měl být ustanoven ve věci znalec jiný, který se zabývá oceněním staveb zhotovených z nestandardních materiálů.

10. Žalobce ve svém vyjádření k podanému odvolání navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedl, že okresní soud se vypořádal s veškerými námitkami žalovaných a pokud bylo třeba jejich odborného posouzení, nechal vypracovat podrobný znalecký posudek. Námitka žalovaných, že dílo bylo provedeno nekvalitně, byla vyvrácena výslechy svědků a rovněž i závěry soudního znalce. Rovněž námitka nepředání díla nemůže být úspěšná. Dílo bylo žalovaným fakticky předáno, když tito na něm začali provádět navazující práce. Z protokolu o předání díla vyplynulo, že žalovaní neměli k provedenému dílu žádných námitek. Nevznikl tedy žádný důvod k pozastavení proplacení provedených prací. Pokud žalovaní namítali vadu díla v provedení monolitického železobetonového schodiště, pak v průběhu sporu vyšlo najevo, že schodiště bylo provedeno dle několikrát měněných pokynů žalovaných ve spolupráci s projektantem, čímž pak byl i znatelně komplikován průběh prací a termín dokončení prací. Žalobce se vyrovnal i s nařízenými změnami dispozice domu ze strany žalovaných vedoucí k nepatrné tvarové změně schodiště a provedl schodiště dle platných norem. Nelze souhlasit ani s námitkou žalovaných co do nesprávných technologických postupů u zděných prací, když z výpovědí svědků i fotografického dokumentace vyplynulo, že dodávka nestandardního zdícího spojovacího materiálu proběhla ze strany žalovaných. Toto ostatně sami potvrdili. Rovněž pak lze odkázat na závěry soudního znalce, které okresní soud akcentoval.

11. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných je důvodné.

12. Pokud se jedná o skutková zjištění učiněná okresním soudem, pak tyto odpovídají obsahu provedených důkazů a stejně tak tyto důkazy okresní soud vyhodnotil zcela v souladu s ust. § 132 o. s. ř., tj. jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Na základě hodnocení těchto důkazů dospěl soud ke zcela logickým závěrům ohledně skutkového stavu věci, na které odvolací soud pro stručnost v celém rozsahu odkazuje.

13. Pokud se jedná o právní posouzení věci, pak okresní soud správně posuzoval věc vzhledem k době uzavření smlouvy (15. 6. 2016) ve smyslu ustanovení § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (podle přechodného ustanovení zakotveného v § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Nicméně dále se odvolací soud s právním posouzením věci okresním soudem rozchází.

14. Podle § 536 odst. 1 obchodního zákoníku se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

15. Ustanovení § 548 odst. 1 obchodního zákoníku stanoví, že objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla.

16. Podle § 554 odst. 1 obchodního zákoníku zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném tímto zákonem.

17. Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně dovozuje, že sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení díla, na něž obchodní zákoník v § 548 odst. 1 váže vznik práva na zaplacení ceny díla, může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným, tedy ani fakticky (srov. např. rozsudek sp. zn. 32 Cdo 2592/2008, či usnesení ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 23 Cdo 5276/2016). Je-li ve smlouvě specifikován způsob předání díla tak, že jde o protokolární předání, nelze při absenci předávacího protokolu považovat dílo za předané a převzaté pouze na základě dalších okolností případu (tj. faktickým postupem). Existence předávacího protokolu tvoří hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla (srov. např. rozsudky ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4092/2007, ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 23 Odo 1724/2006, a ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. 32 Cdo 358/2012, a rozsudek ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 799/2009, ústavní stížnost, proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 8. 4. 2010, sp. zn. III. ÚS 1821/09). Nebyl-li předávací protokol, tvořící hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla, podepsán všemi osobami, které ho podle smlouvy o dílo podepsat měly, není možné dílo považovat za předané a převzaté (srov. již citovaný rozsudek sp. zn. 23 Cdo 799/2009, či usnesení ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4979/2014).

18. V souzené věci lze pak z obsahu smlouvy o dílo jednoznačně dovodit, že smlouva o dílo vázala vznik práva na zaplacení doplatku ceny díla včetně víceprací na okamžik předání a převzetí díla (srov. čl. V. smlouvy o dílo). V čl. III. a dále v čl. VIII smlouvy o dílo pak bylo sjednáno, že dílo bude ukončeno a závazek zhotovitele k jeho provedení splněn předáním poslední části díla objednateli. K předání a převzetí díla bude sepsán zápis obsahující prohlášení objednatele, že dokončené práce přebírá. Předání a převzetí díla bude provedeno formou písemného zápisu o předání a převzetí díla podepsaného zmocněnými zástupci smluvních stran.

19. Bylo-li tedy ujednáno, že dílo se považuje za dokončené okamžikem předání a převzetí díla, a mělo-li k předání předmětu díla dojít podpisem zápisu o předání a převzetí díla všemi účastníky přejímacího řízení, tj. jak objednatelem, tak i zhotovitelem, resp. jejich zástupci, pak jde právě o tu situaci, k níž se vyjadřuje citovaná judikatura dovolacího soudu, tj. o případ, v němž je existence předávacího protokolu podepsaného objednatelem a zhotovitelem hmotněprávní podmínkou předání a převzetí díla. Nebyl-li takovýto protokol oběma stranami podepsán, tak k předání díla nedošlo, bez zřetele na důvody, proč se tak stalo, a na okolnosti, za nichž se tak stalo. Úvaha okresního soudu, dovozujícího projev vůle žalobce a žalovaných předmět díla předat z faktických okolností, kdy žalovaní ve stavbě domu dále pokračovali navazujícími pracemi a že neměli adekvátní důvod nepodepsat předávací protokol, neboť dílo nevykazovalo žádné závažné vady, je tedy v zjevném rozporu s judikatorními závěry Nejvyššího soudu, podle nichž v případě sjednání protokolárního předání díla nelze při absenci předávacího protokolu považovat dílo za předané a převzaté pouze na základě dalších okolností případu a nebyl-li předávací protokol, tvořící hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla, podepsán všemi osobami, které ho podle smlouvy o dílo podepsat měly, není možné dílo považovat za předané a převzaté.

20. Za současného stavu se tedy žalobce po žalovaných může domáhat pouze převzetí díla, nikoliv doplatku ceny díla, neboť nenastala splatnost ceny díla ve smyslu ust. § 548 odst. 1 obchodního zákoníku.

21. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozsudek okresního soudu dle ust. 220 odst. 1, písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žaloba byla v celém rozsahu jako předčasná zamítnuta, když se dále již pro nadbytečnost nezabýval námitkami žalovaných proti uplatněnému nároku v podobě uplatněných nároků z vad díla, na zaplacení smluvní pokuty a náhrady škody.

22. O náhradě nákladů řízení před okresním soudem a v odvolacím řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaní byli ve věci plně úspěšní a proto jim náleží náhrada nákladů řízení.

23. Náklady prvostupňového řízení žalovaných spočívají v mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 632.160 Kč podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 12 odst. 4 (navýšení odměny za zastupování 2 klientů) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 45 úkonů právní služby po 14.048 Kč, kdy se jednalo o převzetí a přípravu zastoupení, sepis odporu proti platebnímu rozkazu, vyjádření k žalobě, písemný závěrečný návrh a 41 úkonů účasti u jednání soudu, kdy v tomto je zahrnuto 12 případů, kdy jednání přesáhlo dvě hodiny a v jednom případě 4 hodiny (tj. ve dnech 9. 2. 2011, 12. 3. 2012, 19. 9. 2012, 10. 10. 2012, 23. 1. 2013, 13. 1. 2014, 5. 2. 2014, 23. 11. 2015, 14. 3. 2016, 13. 4. 2016, 6. 6. 2016, 19. 9. 2016, 23. 11. 2016, 19. 12. 2016, 20. 2. 2017, 29. 3. 2017, 19. 4. 2017, 10. 5. 2017, 7. 6. 2017, 28. 6. 2017, 11. 10. 2017, 10. 4. 2019, 22. 5. 2019, 17. 6. 2019, 23. 9. 2020, 14. 12. 2020). Dále náklady tvoří paušální hotové výdaje přináležející k úkonům právní služby ve výši 45 x 300 Kč, tj. 13.500 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, náhrada za ztrátu času stráveného cestou k celkem 27 jednání okresního soudu za 54 zameškaných půlhodin á 100 Kč, tj. celkem 5.400 Kč a cestovné za cestu ze sídla advokáta ([obec]) do sídla soudu ([obec]) a zpět v celkové výši 5.025,60 Kč, při ujeté vzdálenosti 30 km za jednu cestu, spotřebě motorové nafty ve výši 8,03 l /100 km u užitého vozidla v roce 2011, spotřebě benzinu 95 okt ve výši 7,5 l /100 km u užitého vozidla v letech 2012 - 2019 a spotřebě motorové nafty ve výši 5,9 l /100 km u užitého vozidla v roce 2020 a vyhláškové ceně pohonných hmot a náhrady za opotřebení vozidla za 1 km jízdy v roce 2011 a 2012 ve výši 3,70 Kč, v roce 2013 ve výši 3,60 Kč, v roce 2014 a 2015 ve výši 3,70 Kč, v roce 2016 ve výši 3,80 Kč, v roce 2017 ve výši 3,90 Kč, v roce 2019 ve výši 4,10 Kč a v roce 2020 ve výši 4,20 Kč. S ohledem na skutečnost, že zástupce žalovaných osvědčil, že je plátcem DPH, je k výsledné částce 656.085,60 Kč nutno připočíst částku 137.778 Kč odpovídající náhradě 21 % DPH. Náklady žalovaných za řízení před soudem prvního stupně tak činí částku 793.864 Kč.

24. Účelně vynaložené náklady žalovaných na odvolací řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8.676 Kč, z odměny za zastupování žalovaných advokátem a z jeho hotových výdajů, kdy právní zástupce žalovaných v odvolacím řízení učinil 3 úkony právní služby, a sice podání odvolání, porada s klienty přesahující 1 hodinu dne 25. 5. 2021 a účast u jednání odvolacího soudu, za něž ve smyslu ust. § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 12 odst. 4 náleží odměna á 14.048 Kč, celkem tedy 42.144 Kč. K těmto úkonům dále přináleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 300 Kč, tj. 900 Kč Náklady žalovaných dále tvoří náhrada za ztrátu času advokáta za 4 půlhodiny á 100 Kč, tj. 400 Kč, a cestovné advokáta k jednání odvolacího soudu ve výši 628,40 Kč (vzdálenost [obec] - [obec] a zpět 92 km, spotřeba vozidla 5,9 nafty na 100 km, vyhlášková cena nafty 47,10 Kč a sazba náhrady za 1km jízdy 4,70 Kč). Protože zástupce žalovaných prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty je nutno výslednou částku odměny za zastupování a hotových výdajů, ztráty času a cestovného (celkem 44.072,40 Kč) navýšit o náhradu za 21 % DPH, tj. o částku 9.255 Kč Celkem pak činí náklady žalovaných za odvolací řízení spolu se soudním poplatkem 62.004 Kč. Tuto částku je pak žalobce povinen zaplatit žalovaným na účet právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)

25. Stát má podle výsledku řízení vůči žalobci podle § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které platil na znalečném ve výši 135.238 Kč (znalečné v celkové výši 140.238 Kč bylo částečně hrazeno ze zálohy žalobce na náklady znaleckého posudku ve výši 5.000 Kč). Tuto částku je žalobce jako neúspěšný účastník povinen zaplatit České republice do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Novém Jičíně.

Poučení