84 Co 150/2024 - 605

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Leony Výborné a soudců Mgr. Pavla Suchého a Mgr. Radka Pavelky ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky][Anonymizováno][Anonymizováno] pro zaplacení 3 189 904 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 31. října 2023, č. j. 15 C 7/2022-551, včetně doplňujícího usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze[Anonymizováno]dne 25. ledna 2024, č. j. 15 C 7/2022-571, ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 26. ledna 2024, č. j. 15 C 7/2022-573, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se a) v napadených výrocích II., IV. a V. potvrzuje b) v napadeném výroku III. mění potud, že výše nákladů řízení činí částku 302 188 Kč, jinak se i v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 46 367 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalované [Jméno advokátky], advokátky se sídlem v [adresa].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Litoměřicích (dále jen okresní soud nebo soud prvního stupně) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 550 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 4. 1. 2022 do zaplacení, do dvou měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky 2 639 904 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 2 637 904 Kč ve výši 8,5 % ročně od 21. 8. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč ve výši 11,75 % ročně od 4. 1. 2022 do zaplacení (výrok II., ve znění opravného usnesení), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 303 312 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalovaného (výrok III.), doplňujícím usnesením pak uložil žalobci povinnost zaplatit státu na účet Okresního soudu v Litoměřicích náhradu nákladů řízení ve výši 5 583,70 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok IV.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit státu na účet Okresního soudu v Litoměřicích náhradu nákladů řízení ve výši 1 221 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok V.).

2. V posuzovaném případě se žalobce domáhal zaplacení částky 3 189 904 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení a tvrdil, že je vlastníkem rodinného domu na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v k. ú. [adresa]. U žalované, která se zabývá návrhy, zakládáním a výstavbou zahrad včetně vodních prvků a drobné zahradní architektury, péčí o městskou zeleň a dalšími souvisejícími činnostmi a inzeruje své dlouhodobé zkušenosti s touto činností, žalobce objednal výstavbu zahrady u svého rodinného domu. Žalobou se domáhá zaplacení smluvních pokut z důvodu nedokončení díla žalovanou a „nedodržení dílčích termínů prací“. Dne 2. srpna 2019 uzavřeli účastníci smlouvu o dílo č[hodnota] na jejímž základě se žalovaná zavázala provést dílo spočívající v realizaci zahrady s názvem „[adresa], kdy předmět díla byl vymezen v textu smlouvy a v projektové dokumentaci tvořící přílohu smlouvy. Žalovaná v článku I. odstavci 6 smlouvy o dílo potvrdila, že se s projektovou dokumentací seznámila a rozsah i cena díla jí odpovídá. Žalovaná se zavázala provést dílo v následujících termínech, první část díla spočívající v drobné zahradní architektuře, výstavbě stromů, keřů a zhotovení vodního prvku v dílčím termínu do 31. 12. 2019, druhá část díla – jemné terénní modelace výsadba a založení trávníků měla být dokončena s dílčím termínem do 30. 4. 2020, další část – výsadba trvalek a předání kompletní díla měla být provedena do 30. 6. 2020, přičemž toto datum bylo zároveň termínem pro dokončení celého díla. Podle článku VII. odstavce 1 smlouvy o dílo bylo ujednáno, že je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu 6 000 Kč za každý den prodlení s konečným termínem dokončení díla a smluvní pokutu 2 500 Kč za každý den prodlení s dílčím termínem dokončení díla, dle žalobce stanovená denní pokuta za prodlení s konečným termínem odpovídá 0,27 % ceny díla a denní pokuta za prodlení s dílčími termíny 0,12 % ceny díla a žalobce považuje tyto částky smluvních pokut za přiměřené. V průběhu trvání díla se s žalovanou dohodl na určitých dílčích změnách oproti projektové dokumentaci, dílčí změny se promítly do změnového listu č. 1 a změnového listu č. 2., které po opakovaných připomínkách a úpravách písemně odsouhlasil, obsahem změnových listů byly pouze dílčí změny prací a navazující úprava ceny, termín dokončení, díl ani dílčí termíny oproti smlouvě o dílo se nijak neupravovaly. Jiné změny smlouvy o dílo nebyly podepsány. V průběhu provádění díla se žalovaná „dostávala“ do stále většího prodlení se sjednanými termíny, na prodlení žalovanou opakovaně upozorňoval a vyzýval ji k dokončení díla, například maily ze dne 4. 3. 2020, 20. 4. 2020 a 8. 12. 2020. V dubnu 2020 žalovaná „zastavila práce“ a podmiňovala jejich pokračování uzavřením dodatku, který měl podle jejího návrhu mj. prodloužit smluvní termíny, k dohodě ohledně dodatku však nedošlo. V období od dubna 2020 žalovaná pokračovala v díle nahodile a prováděla pouze drobné dílčí práce, žalovaná definitivně opustila staveniště až na přelomu listopadu a prosince 2020, přesto nikdy nedokončila ani první část díla, žalovaná opustila staveniště ve stavu, který nedovoloval žalobci ani jeho rodině využívat zahradu. Od dubna 2021 začali používat rodinný dům a stav zahrady značně snižoval kvalitu života v domě. Žalobce si byl vědom, že zajištění náhradního zhotovitele pro dokončení zahrady bude časově náročné, navíc většina zahradnických společností má nasmlouvané služby na dlouhou dobu dopředu. V průběhu roku 2020 a 2021 se snažil s žalovanou jednat o podmínkách dokončení díla, když pak tato jednání selhala, zaslal žalované prostřednictvím svého advokáta dne 10. srpna 2021 předžalobní výzvu k úhradě smluvních pokut, a protože se nedohodli ani poté na řešení situace dne 10. listopadu 2021 od smlouvy o dílo částečně odstoupil ve vztahu ke všem neprovedeným pracím. Z důvodu prodlení žalované se zhotovením díla požadoval smluvní pokutu na denním základě, a to jednak smluvní pokutu za prodlení s prvním dílčím termínem 31. 12. 2019, přičemž žalovaná nedokončila práci sjednané pro tuto fázi díla, smluvní pokutu uplatnil za dobu období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020, tedy za 121 dní (121 x 2 500 Kč, tedy 302 500 Kč), dále smluvní pokutu za prodlení s druhým dílčím termínem 30. 4. 2020, když žalovaná nedokončila práce sjednané pro tuto fázi díla, uplatnil za období od 1. 5. do 30. 6. 2020, tedy za 61 dní (61 x 2 500 Kč, tedy 152 500 Kč) a dále požadoval smluvní pokutu za prodlení s konečným termínem dokončení díla 30. 6. 2020, přičemž žalovaná nikdy nedokončila dílo jako celek. Žalobce uplatnil smluvní pokutu za období od 1. 7. 2020 do 10. 11. 2021, kdy odstoupil od smlouvy o dílo, celkem za 497 dní (497 x 6 000 Kč = 2 982 000 Kč). Přestože termíny se překrývají, „v zájmu přiměřenosti“ nárokoval žalobou pokuty pouze v částečném rozsahu, ve kterém k tomuto překrývání došlo. Dále v žalobě tvrdil, že žalované pravidelně hradil dílčí práce poté, co prodlení žalované „přerostlo únosnou mez“ a došlo ke sporům, zůstala část prací žalované nevyfakturována, neuhrazena. Podle výpočtu samotné žalované představuje tyto neuhrazené práce částku 214 866,22 Kč bez DPH, což odpovídá částce 247 096 Kč včetně 15 % DPH pro stavební práce. Hodnota neuhrazených prací vychází z výpočtu žalované, který obdržel emailem ze dne 10. března 2021. Tuto pohledávku žalované na úhradu dosud neuhrazených prací započetl proti své pohledávce na smluvní pokutu za prodlení s konečným termínem dokončení díla podle článku III. odstavce 3, konkrétně proti pohledávkám na denní smluvní pokuty počínaje dnem 10. 11. 2021 vedoucí po dnech zpětně. V důsledku započtení se pohledávka na smluvní pokutu za prodlení s konečným termínem snížila (2 982 000 Kč minus 247 096 Kč) na částku 2 734 904 Kč. Žalobou tedy uplatnil nároky na smluvní pokutu s prvním a druhým dílčím termínem a na smluvní pokutu za prodlení s konečným termínem sníženou o započtenou částku a požadoval k zaplacení 3 189 904 Kč, kdy dále požadoval úhradu úroku z prodlení počínaje dnem 21. srpna 2021, tedy po uplynutí doby stanovené předžalobní výzvou k úhradě smluvních pokut a pro zbývající část počínaje 4. ledna 2022, když od tohoto data byla žalovaná s úhradou zbývajících částek smluvních pokut na základě druhé předžalobní výzvy ze dne 27. prosince 2021.

3. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem za nedůvodný, kdy nerozporovala uzavření smlouvy o dílo [hodnota] dne 2. 8. 2019 a potvrdila také sjednání smluvní pokuty pro případ prodlení zhotovitele. Dle žalované se však v průběhu realizace díla nedostala do prodlení, když za situace, kdy „doposud není vyjasněno“, jak bude konkrétně dílo realizováno a jaké materiály pro dílo měly být použity. Od samého počátku realizace díla bylo jasné, že dílo nebude realizováno podle projektové dokumentace a původního předpokladu, když od počátku žalobce požadoval „celou řadu změn a víceprací“. Samotné dílo je svým charakterem dílem atypickým, vyžadujícím úzkou součinnost objednatele a zhotovitele a rozhodně nešlo o dílo, které by zhotovitel mohl realizovat sám pouze na základě smlouvy a projektové dokumentace, která byla upravována v mnoha aspektech. Smlouva o dílo byla pouze rámcovou smlouvou a u řady prvků byla třeba dohody o podobě konkrétního provedení. Žalobce navíc jako objednatel požadoval používání některých starých prvků, použitých recyklovaných materiálů, které teprve v průběhu realizace sám vybíral a určoval. Předmět díla nebyl ve smlouvě ani v projektové dokumentaci vymezen jasně. Veškerá prodlení, průtahy a nemožnost pokračovat v realizaci díla byla způsobena jednáním žalobce a výlučně z důvodů na jeho straně. Svým úmyslným jednáním žalobce zapříčinil, že žalovaná nemohla nadále pokračovat v realizaci díla, na základě opakovaných požadavků žalobce na změny a úpravy již nebylo možné realizovat dílo v souladu s uzavřenou smlouvou a se závaznou projektovou dokumentací. Údajný nárok žalobce na smluvní pokutu za prodlení s dokončením díla žalovaná odmítla jako neoprávněný a nedůvodný a zcela v rozporu s dobrými mravy, když situaci žalobce úmyslně přivodil a zapříčinil. Ještě v dubnu 2020 nebylo dohodnuto provedení vodního prvku a těžko mohla být první část díla jako drobná zahradní architektura, výsadba stromů a keřů a zhotovení vodního prvku realizováno do konce roku 2019. Splnění termínu pro dokončení díla jak částí, tak celku, nebylo závislé pouze na žalované, zhotoviteli, ale vyžadovalo součinnost ze strany objednatele a potom nedostatek součinnosti ze strany žalobce a nedohoda žalobce na realizaci jednotlivých částí díla nemůže jít k tíži žalované a nemůže být postižena smluvní pokutou. Žalovaná totiž od počátku požadovala, aby změny díla byly přesně popsány ve změnových listech a dodatcích ke smlouvě o dílo, aby byla upravena cena díla, nově sjednán termín dokončení, ale žalobce to však nebyl ochoten akceptovat. K odsouhlasení změnového listu číslo 1 a změnového listu číslo 2[Anonymizováno]ze strany žalobce došlo až po mnoha ústupcích ze strany žalované a byly to jediné smluvní dokumenty, které žalobce byl ochoten odsouhlasit a podepsat, tyto dokumenty byly určeny k popisu realizovaných prací a určení jejich ceny, ale vůbec nebyly řešeny další skutečnosti, například termíny dokončení, proto v žalobcem popsaných změnových listech nebyly žádné skutečnosti ohledně termínu uvedeny. Žalobce opakovaně bezdůvodně odmítal potvrzovat soupisy skutečně provedených prací, nebo to trvalo v některých případech i několik měsíců, opakovaně byly zpochybňovány tyto změnové listy, odmítal je písemně potvrdit, odmítal potvrdit další změny díla a vícepráce, opakovaně se odvolával na smlouvu o dílo, projektovou dokumentaci a povinnosti zhotovitele, což však nebylo pro žalovanou nadále přijatelné, aby pokračovala v realizaci díla bez příslušné smluvní úpravy a žalovaná postrádala minimální právní jistotu ohledně aktuálního rozsahu díla. V této fázi již nebylo možné realizovat žalovanou akceptované původní dílo, které bylo značně změněno, modifikováno, doplněno. V dubnu 2020 nebylo možné pokračovat v realizaci původního díla, když nebylo dílo v rozsahem žalobcem požadovaných změn ani žalobcem řádně odsouhlaseno, žalovaná neměla právní jistotu ohledně nového rozsahu díla, jeho ceny a termínu pro dokončení. Ač se žalovaná od počátku vzájemné spolupráce snažila žalobci vyjít maximálně vstříc, a to i tehdy, když požadavky žalobce byly mimo rámec smlouvy a požadoval změny a úpravy, na nichž neměl žádný smluvní ani právní nárok, a to vše bezplatně. Ačkoliv žalobce žalované sdělil, že je ochoten uzavřít dodatek ke smlouvě smlouvy, žalovaná tento dodatek připravila včetně nezbytných změnových listů, ovšem tento zůstal žalobcem nepodepsán. Žalovaná pak pro případ, že by okresní soud shledal nárok na smluvní pokutu důvodným, navrhla její moderaci.

4. Okresní soud posuzoval, zda žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy o dílo, zda žalobce poskytl součinnost nutnou ke splnění dluhu, zda žalovaná mohla či nemohla plnit své povinnosti v důsledku prodlení věřitele, zda byla v prodlení se splněním svých závazků, zda byla za případné prodlení odpovědná, dále zda je žalobce oprávněn požadovat sjednanou smluvní pokutu a v jaké výši, popř. zda je možné smluvní pokutu moderovat a v jakém rozsahu.

5. Vyšel ze zjištění, že práce žalované byly zahájeny od 19. 9. 2019 a žalovaná se smlouvou zavázala provést dílo v následujících termínech, jednak drobná zahradní architektura, výsadba stromů a keřů a vodní prvek v dílčím termínu do 31. 12. 2019, dále jemné terénní modelace a výsadba a založení trávníku v dílčím termínu do 30. 4. 2020, a pak výsadba trvalek a předání kompletního díla do 30. 6. 2020 (konečný sjednaný termín dokončení díla). Cena díla byla stanovena celkovou pevnou cenou ve výši 2 170 000 Kč bez DPH, když měla zahrnovat veškeré náklady zhotovitele s tím, že byla uhrazena záloha 600 000 Kč a zbývající částky měly být placeny na základě fakturace způsobem ujednaným ve smlouvě s tím, že objednatel byl oprávněn dílo v průběhu jeho provádění kontrolovat, zavázal se, že se dostaví k předání díla na výzvu zhotovitele vždy nejméně 2 dny předem s tím, že k převzetí dojde tzv. přejímkou, o níž bude pořízen písemný protokol o předání a převzetí díla podepsaný oběma stranami, případně s uvedením vad a nedodělků. Dále byla v bodě VII. Smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro zhotovitele 6 000 Kč za každý den prodlení s konečným termínem dokončení díla a smluvní pokutu 2 500 Kč za každý den prodlení s dílčím termínem dokončení díla. V bodě VIII. smlouvy o dílo byla ujednána možnost odstoupení od smlouvy, dle kterého byl zhotovitel oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, že se objednatel dostane do prodlení s úhradou sjednané zálohy a zhotovitel byl povinen učinit odstoupení od smlouvy písemně a doručit jej objednateli, stejně tak objednatel byl oprávněn kromě zákonných důvodů odstoupit od smlouvy z důvodu, zhotovitel bude hrubě porušovat tuto smlouvu, například neplnit termíny plnění smlouvy o dílo s prodlením delším jak 30 dnů, opakovaně i přes opakovanou písemnou výzvu objednatele významně nedodržovat rozsah nebo kvalitu dodávky stanovené touto smlouvou.

6. Žalovaná v článku I. odstavci 6 smlouvy o dílo potvrdila, že se s projektovou dokumentací seznámila a rozsah i cena díla jí odpovídá, podpis smlouvy proběhl dne 16. 9. 2019. Sjednaná cena díla podle smlouvy o dílo činila 2 170 000 Kč bez DPH. Žalovaná se zavázala provést dílo v přesně stanovených termínech, první část díla spočívající v drobné zahradní architektuře, výstavbě stromů, keřů a zhotovení vodního prvku v dílčím termínu do 31. 12. 2019, druhá část díla – jemné terénní modelace výsadba a založení trávníků měla být dokončena s dílčím termínem do 30. 4. 2020, další část – výsadba trvalek a předání kompletní díla měla být provedena do 30. 6. 2020, termín pro dokončení celého díla. Okresní soud uvedl, že s ohledem na charakter díla byla nutná úzká kooperaci objednatele a zhotovitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že se teprve v průběhu provádění díla se odsouhlasovaly volby materiálu, jejich ceny, přičemž žalobcem nastolená praxe značně ztěžovala a zdržovala postup prací, když z emailové komunikace mezi ním a žalovanou vyplývá žalobcova nerozhodnost. Žalobce od počátku požadoval změny díla oproti projektové dokumentaci a další celou řadu tzv. víceprací, které žádal od žalované opětovně rozpočtovat. Od začátku realizace docházelo ze strany žalobce k opakovaným požadavkům na změny díla, již dohodnutých postupů, záměny dohodnutých materiálů. Žalovaná se snažila požadavkům žalobce vyhovět a nabízela různá variantní řešení jak materiálů, řešení dopravy těchto materiálů, žalobce však nebyl ochoten potvrzovat příslušné změnové listy, ani nebyl ochoten k potřebným dohodám o změně díla, požadoval provádět dílo v rozporu s projektovou dokumentací, která byla pro zhotovitele závazná.

7. Žalobce zpochybňoval pozici autorského dozoru, zpochybňoval již vydané pokyny, výškopisy, soupisy rostlinného materiálu, opakovaně docházelo ze strany žalobce k různým výhradám a dalším návrhům na změny při kontrolách díla, při potvrzování soupisu provedených prací a stanovování dalšího postupu, zpochybňoval provedené práce z pohledu „údajných“ kvalitativních a kvantitativních důvodů, opakovaně svévolně upravoval zhotovitelem již provedené práce, kdy v řízení bylo prokázáno, že žalovanou vystavené zídky v místě původně určeném po jejich výstavbě měnil, stejně postupoval pří výsadbě stromů. Žalovaná i tak v realizaci díla pokračovala, i když chyběla odpovídající změna smluvní dokumentace, navíc žalobce zasahoval do stavby odlišně od pokynů stavbyvedoucího a mistra žalované. Žalovaná jednala se žalobcem osobně na stavbě nebo telefonicky přímým hovorem nebo popřípadě prostřednictvím emailových zpráv, anebo zápisy z kontrolních dnů. Zásadní problém nastal při výstavbě vodního prvku, který byl důležitý pro další postup prací a z emailové komunikace vyplynulo, že ze strany žalobce nedošlo nikdy k odsouhlasení navrhovaného postupu žalované. Podle článku I. odst. 5 smlouvy o dílo měl zhotovitel povinnost provádět změny, které objednatel vyžadoval. Staveniště bylo předáno žalované dne 19. 9. 2019, což vyplývá z protokolu o převzetí staveniště, k dispozici byl stavební deník, první zápis v něm je datován ze 25. 9. 2019. Zahájení prací na vodním prvku započalo 2. 10. 2019. Pozemek musel být na práce připraven, došlo k vyřezávání náletů, sekání, avšak nebyla žalobcem odsouhlasena navržená technologie vodního prvku, žalobce opakovaně odmítal návrhy žalované na provedení vodního prvku. Požadoval stále změny a doplnění návrhu řešení, především odmítal reflektovat případné navýšení ceny odpovídající změně technologie ovládající cirkulaci vody.

8. Výsadba rostlin probíhala podle projektu v souladu s možnostmi dodávky rostlin a klimatických podmínek a byla realizována do 20. 12. 2019. Prodleva vznikla u části výsadeb, u kterých žalobce požadoval změnu oproti projektu a které navazovaly na dokončení stavebních prací. Ke dni 16. 12. 2019 nebyl odsouhlasen soupis provedených prací ze strany žalobce za období od října 2019 do prosince 2019 a práce byly pozastaveny. Žalovaná podmiňovala pokračování prací dvěma konkrétními požadavky, odsouhlasením soupisu prací od zahájení stavby a odsouhlasením změnového listu č. 1., k čemuž došlo až dne 23. 1. 2020, a to pouze ve vztahu k soupisu provedených prací, nebyl odsouhlasen změnový list číslo 1. Žalovaná i přesto pokračovala ve stavebních pracích. V lednu 2020 žalovaná neměla uhrazeny práce na díle za říjen, listopad a prosinec 2019. Žalobce bez dohody se žalovanou pracovníky žalované osobně opakovaně zaúkoloval, jaké změny nově požaduje, například obklad jezírka navíc, změnu umístění výsady, změnu kameniva ve zdivu, které si později rozmyslel a musela se bourat a stavět jinak.

9. Žalovaná řádný a bezvadný technologický návrh vodního prvku předložila žalobci již 13. 9. 2019 před podpisem smlouvy o dílo, za funkčnost a správnost navržené technologie žalovaná převzala odpovědnost. Další verze návrhu projektu ohledně technologie žalovaná předkládala pouze na základě nových zadání žalobce, žalobce neustále požadoval další specifické parametry, avšak žádný konkrétní návrh vodního prvku neodsouhlasil, vždy vznesl nový dotaz, požadoval další změny a doplněn, dne 5. 10. 2020 žalobce žalované oznámil, že připouští pouze příplatek za regulaci den a noc a položku automatického dopouštění, které nebyly v projektu, a nic navíc neobjednává. Jako potvrzení dohody, tedy žalovaná zaslala žalobci kompletní seznam technologie k odsouhlasení dne 5. 10. 2020. Žalobce však tento návrh nikdy neodsouhlasil.

10. Změnový list č. 1 ze dne 26. 9. 2019 předložený žalovanou, byl žalobcem odsouhlasen až 8. 4. 2020, tedy s odstupem 6,5 měsíce. Změnový list č. 2 zaslaný žalovanou dne 20. 3. 2020, byl žalobcem odsouhlasen až 5. 3. 2021, tedy s odstupem 350 dní, tedy přes 11 měsíců. Změnový list č. 3 zaslaný žalovanou 27. 3. 2020, byl žalobcem potvrzen 27. 4. 2020, tedy za 1 měsíc. Žalobce neodsouhlasil soupisy již fakticky provedených prací ani změnové listy změn, které sám požadoval.

11. Z komunikace mezi účastníky v dubnu 2020 bylo zřejmé, že mezi účastníky není shoda na dalším postupu prací, ani na uzavření dodatku ke smlouvě o díle a na další spolupráci. Žalovaná v tomto období žalobci opakovaně navrhovala ukončení spolupráce a vzájemné vyrovnání. Žalobce přistoupil k odstoupení od smlouvy o dílo až k datu 10. 11. 2021. Konkrétně dne 16. 4. 2020 byla učiněna žádost žalované o vystavení dodatku ke smlouvě o dílo, který povede k narovnání vztahů a dokončení stavby. V odpovědi ze dne 17. dubna 2020 zaslal žalobce návrh dodatku s termínem dokončení do 31. 7. 2020, dále požadoval změnový list č. 1 a změnový list č. 2 se zastropením výše pokuty na 15 % ceny díla a s preambulí, že dodatek vzniká z důvodu prodlení zhotovitele a neplnění zadání projektové dokumentace a proti původnímu zrušení dodávky závlahy požadoval tuto dodat od zhotovitele. Poté dne 20. 4. 2020 žalovaná reagovala a zaslala připomínky s návrhem termínu dokončení díla do 31. 8. 2020, zastropením smluvní pokuty na 1 000 Kč a zároveň zaslala upomínka k potvrzení soupisu prací za březen 2020.

12. Účastníci smlouvy o dílo pak od jara 2020 vzájemně jednali o změnách smluvní pokuty, avšak žalobce nesouhlasil se sjednáním odlišné výše smluvní pokuty, když mailem z 13. 5. 2020 navrhla žalovaná úpravu výše případné smluvní pokuty. Žalobce tento návrh překomponoval 14. 5. 2020, čímž změnil výši poplatku za změnu i navrženou smluvní pokutu a odstranil zastropení smluvní pokuty. S tímto žalovaná nesouhlasila mailem z 15. 5. 2020. Poté došlo k dlouhé časové prodlevě v komunikaci mezi účastníky.

13. Dne 19. 1. 2021 žalovaná zaslala žalobci opravený soupis prací, dne 25. 1. 2021 žalobce zaslal vyjádření ke změnovým listům, kdy dne 8. 2. 2021 žalovaná znovu zaslala k odsouhlasení změnový list č. 3 a soupis provedených pracích provedených za období 10-12/2020 a vysvětlila, proč nepokračuje práce na stavby, když nebyl odsouhlasen soupis provedených prací za tři měsíce a nebyla doplacena kompletní částka faktury za březen 2020. Dne 11. 2. 2021 odmítl žalobce tvrzení žalované, že jsou změny návrhu technologie vodního prvku vyvolané jím, nýbrž je považuje za neznalostí žalované. Dne 12. 2. 2021 žalovaná zlevnila cenu automatického dopouštění u vodního prvku na základě požadavku žalobce, nedoplacenou fakturu navrhla řešit změnovým listem č. 3, dále pak sdělila žalobci, že změny technologie vodního prvku byly nad rámec smlouvy o dílo a vyzvala žalobce k doplacení chybějící částky 82 488 Kč a k odsouhlasení soupisu provedených prací za rok 2020 ve výši 194 713 Kč.

14. Dne 12. 3. 2021 zaslala žalovaná návrh dodatku, který zahrnoval výčet nedokončených položek, a především článek, který neumožňoval další změny oproti projektové dokumentaci, vyčíslení nezaplacených provedených pracích, zaplacení zbývajících prací po jejich dokončení, kdy se vyjmutí měsíční fakturace zhotovitel nebude provádět ani dílenskou dokumentaci a dokumentaci skutečného provedení díla, termín dokončení prací ke dni 31. 8. 2021 a dílčí termín 31. 5. 2021, vyjma vodního prvku, jemných terénních úprav, které nebudou kolidovat s dokončením vodního prvku. Dne 14. 3. 2021 žalobce nesouhlasil s formou dodatku a dne 22. 3. 2021 žalobce sděluje, že by chtěl podepsat dodatek jen na cenu a upozornil, že stále platí smlouva o dílo. Krom vzájemných polemik o řešení nezaplacených faktur a změn díla v dubnu 2021 je poté přerušena komunikace mezi účastníky a dne 10. 11. 2021 žalobce zasílá odstoupení od smlouvy. Okresní soud dále ze znaleckého posudku předloženého žalobcem zjistil, že rozsah a cena skutečně provedených prací podle nabídky zhotovitele činila 1 181 120 Kč.

15. Okresní soud se při právním hodnocení nejprve zabýval otázkou, zda došlo k platnému sjednání smluvní pokuty a její výše. Uvedl, že smluvní pokuta je institutem pro ochranu práv a oprávněných zájmů osob, v jejíž prospěch byla sjednána. Měla by působit preventivně, výchovně a sankčně. Uzavřel, že žalovaná jako dlouholetý profesionál v rámci svého podnikání svým submisivním, ustupujícím, nekoordinovaným postojem k požadavkům žalobce připustila, aby docházelo k odkladům, bezdůvodnému opakovanému stupňování nároků a požadavků žalobce a proměnám výstupů jednání a výsledků práce zaměstnanců žalované. Pracovníci a samotní jednatelé žalované nevytvořili odpovídající manuál a mantinely pro vzájemnou spolupráci, umožnili svými nejasnými a neprogresivními ústupky prostor k navyšování požadavků žalobce a jejich vyžadování neustálými nátlakovými postoji žalobce ke vzájemné kooperaci. Žalovaná jednala se žalobcem dle smlouvy na vlastní nebezpečí, měla jednat zkušeně a profesionálně, avšak sama nevyužila právních instrumentů pro jednání se žalobcem k vyřešení pro ni potřebné součinnosti.

16. Sjednaná cena díla podle smlouvy o dílo činila 2 170 000 Kč bez DPH, po přičtení 15 % DPH 2 495 500 Kč. Okresní soud sjednané částky smluvních pokut, tedy 2 500 Kč za každý den prodlení s dílčím termínem dokončení a 6 000 Kč za den prodlení s konečným termínem považoval ve vztahu k ceně díla i v rámci oboru stavebnictví a zahradních prací za obvyklé a přiměřené. Takto platně sjednaná smluvní pokuta je institutem pro ochranu práv a oprávněných zájmů subjektů, v jejíž prospěch byla sjednána a má působit mimo jiné represivně a být sankcí za nedodržení sjednaných termínů díla. Okresní soud tedy shledal nárok na smluvní pokutu za situace, kdy žalobce, ani jeho rodina nemohli nerušeně a odpovídajícím zahradu užívat delší dobu důvodným. Do domu se žalobce s rodinou nastěhoval k 1. 5. 2020, kdy žalobce si následně zajistil dokončení prací třetími osobami a definitivnímu dokončení zahrady došlo až na podzim roku 2022. Žalobce vynaložil další finanční prostředky na dokončení zahrady. Žalobce měl v tomto období [Anonymizováno] [Anonymizováno] tyto jeho zdravotní potíže trvaly asi rok.

17. Okresní soud shledal důvodným nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty za nedodržení dílčích termínů za dobu období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 ve výši 302 500 Kč a dále za prodlení s druhým dílčím termínem 30. 4. 2020, za období od 1. 5. do 30. 6. 2020 ve výši 152 500 Kč.

18. Pokud pak žalobce požadoval smluvní pokutu za prodlení s konečným termínem dokončení díla 30. 6. 2020, za požadované období od 1. 7. 2020 do 10. 11. 2021, kdy odstoupil od smlouvy o dílo, tj. ve výši 2 982 000 Kč, kdy tuto nárokoval pouze v částečném rozsahu, a dále učinil zápočet neuhrazené částky 247 096 Kč včetně 15 % DPH za žalovanou provedené stavební práce, a požadoval tak 2 734 904 Kč, dospěl okresní soud k závěru, že je třeba k návrhu žalované, přistoupit k moderaci výše smluvní pokuty (§ 2051 občanského zákoníku). Uvedl, že tuto žalobcem uplatněnou smluvní pokutu považuje za zjevně nepřiměřenou a přemrštěnou, když došlo ke zneužití sjednané smluvní pokuty žalobcem k tíži žalované v rozporu s dobrými mravy. Okresní soud uvedl, že žalobce skutečně významně ovlivnil realizaci díla, jednání s ním byla náročná a komplikovaná. Minimálně od dubna 2020 žalobce kalkuloval s možným uplatněním institutu smluvní pokuty při jednání se žalovanou jako důrazného nástroje donutit žalovanou k dalším ústupkům a k prosazení požadavků žalobce a následná jednání v průběhu roku 2021 byla již oboustranně bezvýchodná a zcela zjevně prodlužovala korektní ukončení díla a smluvních vztahů účastníků. Dle okresního soudu žalobce zjevně úmyslně otálel s odstoupením od smlouvy do listopadu 2021, ačkoliv od dubna 2020 mohl vědět, že žalovaná nebude pokračovat ve zdárné realizaci díla. Dle okresního soudu žalobce směřoval své jednání k navyšování případné smluvní pokuty ze zřejmého důvodu, a toto jednání shledal v rozporu s dobrými mravy.

19. Okresní soud uplatnil své moderační právo ohledně požadované výše smluvní pokuty a zkorigoval výši přiznané smluvní pokuty na celkovou částku 550 000 Kč. Přitom přihlédl k hodnotě a rozsahu díla a dále zvážil, že zásah do osobního a rodinného života žalobce nebyl fatální, také zdravotní obtíže žalobce vyvolané údajně jednáním žalované byly krátkodobé a bez závažných následků, žalobce a jeho rodina zahradu mohly po celou dobu přiměřeně užívat, byť s omezením společenských kontaktů. Žalobcem požadovanou smluvní pokuta ve výši celkem 2 982 000 Kč za období od 1. 7. 2020 do 10. 11. 2021 shledal nepřiměřeně vysokou.

20. V daném případě soud přiznal žalobci částku 550 000 Kč, představující odpovídající výši smluvní pokuty. Žalobce žalobou požadoval 3 189 904 Kč, ve zbývající části, ve výši částky 2 639 904 Kč spolu s požadovaným úrokem z prodlení ve výroku II. zamítl jako nedůvodnou.

21. Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti zamítavému výroku II., a na něm závislým výrokům o nákladech řízení, podal žalobce odvolání. Žalobce z rozhodnutí okresního soudu zjistil, že došlo k moderaci smluvní pokuty toliko v části uplatněného nároku za období od 1. 7. 2020 do 10. 11. 2021 a to z uplatněného nároku 2 734 904 Kč na částku 95 000 Kč, kdy smluvní pokuty za předchozí období shledal okresní soud oprávněnými. Žalobce zdůraznil, že okresní soud nedodržel pravidla moderace judikatorně stanovena v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, tedy neuvedl, jako funkci v daném případě smluvní pokuta plnila, zda je přiměřená vzhledem k zájmům žalobce a teprve poté mohl s limitací do výše škody vzniklé porušením povinnosti, přistoupit k moderaci smluvní pokuty. Tato část hodnocení okresním soudem nebyla provedena a jeho rozhodnutí je tak neúplné, a proto nesprávné. Poukázal na skutečnost, že sjednaná (okresním soudem moderovaná) smluvní pokuta ve výši 6 000 Kč za každý den prodlení odpovídala 0,27 % ze sjednané ceny díla, kdy Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 716/20222 posoudil smluvní pokutu ve výši 0,5 denně jako odpovídající dobrým mravům. Snížení nároku na smluvní pokutu o 96,5 % je dle žalobce velmi neobvyklé a jeví se žalobci jako nespravedlivé. Z odůvodnění napadeného rozsudku není zřejmý závěr o výši újmy vzniklé žalobci, kdy právě tato skutečnost je při moderaci smluvní pokuty jedním z rozhodujících hledisek. K takovému závěru pak došel Nejvyšší soud ČR i v rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1649/2023. Žalobce dále považoval za nesrozumitelný závěr okresního soudu vedoucí jej k moderaci smluvní pokutu o komplikování provádění díla žalobcem. Dle žalobce to byl žalovaný, koho tížilo důkazní břemeno v tomto tvrzení a současně žalobce vyjádřil názor, že z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že smluvní termíny byly jednoznačně stanoveny a žalovaným porušeny. Zdůraznil, že on vystupoval ve vztahu jako spotřebitel a žalovaný jako podnikatel. Dle žalobce okresní soud nekriticky převzal do svého odůvodnění části písemných podání žalovaného a uvedl konkrétní případy shod. Žalobce v odvolání uvedl, že z odůvodnění okresního soudu není zřejmé, jakými konkrétními požadavky na změnu díla měl žalobce žalovanou úkolovat a zda tyto byly vůbec provedeny. Naopak dle žalobce ze znaleckého posudku, který si nechal žalobce vypracovat vyplývá, že změn oproti projektové dokumentaci bylo minimum, přesně pět a rovněž svědkyně (architekta zahrady) uvedla, že změny od projektu byly drobné. Dle žalobce nedošlo z jeho strany ke ztížení dokončení vodního prvku. V této souvislosti považoval za důležité rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 436/2011, 23 Cdo 3404/2008 a 23 Cdo 1575/2015, dle kterých sjednání změny předmětu díla ani provedení vícepráce nevede k odložení termínu dokončení díla, pokud se účastníci jinak nedohodnou. Žalobce setrval na svém tvrzení, že neodmítal potvrzovat změnové listy, kdy pouze nebyl ochoten potvrzovat dohody o změně díla. Byla to naopak žalovaná, kdo tyto předkládal se zpožděním a obdobně toto platí i v případě dodatků ke smlouvě o dílo. Zcela nesprávným je pak závěr okresního soudu o tom, že by žalobce neuzavřením dodatku mohl způsobit zpoždění díla. Pokud pak okresní soud při moderaci smluvní pokuty zvažoval údajné otálení žalobce s odstoupením od smlouvy, žalobce poukázal na to, že od dubna 2020 (což okresní soud považoval za dobu, kdy bylo zřejmé, že nedojde k dohodě o pokračování v díle) žalovanou opakovaně vyzýval k pokračování v díle, a tato minimálně do konce roku 2020 v díle pokračovala. Dále pak poukázal na emailovou komunikaci ze strany žalované, která jako důvody zpoždění stavby uváděla klimatické podmínky (17. 12. 2019), odjez personálu na hory (6. 1. 2020), zpoždění nabídky kamene (1. 6. 2020) a nedokončení soupisu prací a nevhodné klimatické podmínky (8. 2. 2021). Dle žalobce se měla žalovaná s těmito událostmi jako podnikatel vypořádat a okresní soud k nim měl přihlédnout při moderaci. Žalovaná neučinila jedinou výzvu ve smyslu ust. § 2591 občanského zákoníku k poskytnutí součinnosti žalobce. Dle žalobce pochybil okresní soud při dokazování, kdy nekriticky převzal tvrzení jednatele žalované o průběhu výstavby vodního prvku a rovněž není žalobci zřejmé, z jakého důkazu okresní soud dovodil, že žalobce neměl žalované řádně hradit vícepráce. Pokud pak žalovaná předložila šanony obsahující emailovou komunikaci společně s tabulkovým přehledem jejího obsahu, nebylo zřejmé, jaká konkrétní tvrzení těmito důkazy žalovaná hodlá prokázat a žalobce neměl možnost se k jejich obsahu vyjádřit. Žalobce nesouhlasil ani se závěrem okresního soudu o datu vzniku prodlení, kdy žalobce vyzýval žalovanou dopisem ze dne 9. 8. 2021 a okresní soud vzal v úvahu až druhou výzvu ze dne 27. 12. 2021. Závěrem svého odvolání pak žalobce vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím o nákladech řízení a uvedl, že v případě moderace smluvní pokuty mělo dojít k posouzení nároku na náklady řízení dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., případně dle odst. 2 o. s. ř. Navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek a přiznal žalobci i zbývající uplatněný nárok, případně aby jej zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

22. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku, kdy okresní soud provedl dle žalované velmi rozsáhlé dokazování a jeho odůvodnění je přesvědčivé. Naopak žalovaná odvolání žalobce shledala nekonkrétním a není zřejmé, jaké nedostatky napadenému rozhodnutí žalobce vytýká.

23. Dle § 1968 věta druhá občanského zákoníku dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. V posuzovaném případě odvolací soud při svém rozhodnutí vycházel z úplných skutkových zjištění učiněných okresním soudem v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci samé. Na základě shora podrobně uvedených zjištění však dospěl k odlišnému právnímu závěru. Od samého počátku řízení žalovaná namítala, že žalobci nevznikl jím uplatněný nárok na smluvní pokutu z důvodu neustálých změn předmětu díla znemožňujících žalované provádění díla. jeho strany. Okresní soud ve svém rozhodnutí k takovému právnímu závěru nedospěl, resp. jej částečně vyjádřil při úvaze o moderaci smluvní pokuty. Odvolací soud při posouzení důvodnosti vzniku nároku na smluvní pokutu žalobci považoval za podstatné písemné ujednání v bodě I. č. 5 a 9 smlouvy o dílo vymezující předmět díla. V bodě 5 je uvedeno, že zhotovitel má povinnost provádět změny, které objednatel vyžaduje. Tyto změny mohou mít za následek pouze změnu ceny nikoliv ostatních ustanovení smlouvy. V bodě 9 je uvedeno, že veškeré odchylky od předmětu díla, tak jak je charakterizováno touto smlouvou a jejími přílohami, mohou být prováděny zhotovitelem pouze tehdy, budou-li písemně odsouhlaseny objednatelem, a to včetně ceny, kterou zhotovitel bez odkladu předloží, přičemž tato musí být cenou obvyklou. Nutno uvést, že smlouva o dílo byla žalobcem před jejím podpisem právě ve vymezení předmětu díla upravována a nejednalo se o formulářovou smlouvu žalovaného[Anonymizováno]

25. Z provedeného dokazování před soudem prvního stupně pak jednoznačně vyplynulo, že ani dne 1. 10. 2020 (tj. po devíti měsících od smluvně sjednaného dílčího provedení díla v rozsahu drobné zahradní architektury, výsadby stromů a keřů a zhotovení vodního prvku) žalobce jako objednatel neměl ujasněno, jakou technologii má žalovaný jako zhotovitel použít ke zhotovení vodního prvku, kdy žalobce žalovanému sděluje, že po poměrně dlouhém rozhovoru s technikem na čerpadla obdržel email s přílohami a nejvhodnějším je čerpadlo s regulací aquamax Eco Expert. S tímto názorem odborníka na čerpadla žalobce souhlasil, kdy uvedl, že to ponechává na žalovaném jako na tvůrci projektu a realizace. Současně však žalovanému sděluje, že zítra dostane spojení na člověka, který by tuto jednoduchou nadřazenou operaci snad byl schopen udělat. Dále již žalobce stran vodního prvku žalovanému ničeho neodsouhlasil. Z provedeného dokazování tak vyplývá skutečnost, že žalobce konkrétně u vodního prvku, jehož dokončení bylo dle smlouvy o dílo určeno termínem 31. 12. 2019, nikdy neupřesnil změnu, kterou vyžaduje a nemohlo tak ani dojít k jejímu provedení, vázanému na písemný souhlas žalobce, jako objednatele. Odvolací soud na tomto místě uvádí, že mezi účastníky byla písemná ujednání smlouvy o dílo v bodech 5. a 9. závazná, a i přestože úpravy předmětu díla žalobcem probíhaly povětšinou na základě osobních požadavků žalobce přímo na stavbě, resp. telefonicky nebo emailovou komunikací, nemůže toto nic změnit na závěru, že vznik nároku na smluvní pokutu je třeba zvažovat dle písemně uzavřené smlouvy o dílo obsahující ujednání o této pokutě. Jinak řečeno ujednání smlouvy o dílo kladlo i na objednatele nároky spočívající v jeho povinnosti případné jím požadované změny, vždy písemně odsouhlasit, kdy v jiném případě nemohl zhotovitel dílo provádět. Pokud měl tedy žalobce při výstavbě zahrady potřebu realizovat své představy, odlišné od projektové dokumentace, musely by být tyto konkrétní, určité a umožňující žalovanému dílo provádět. Z provedeného dokazování vyplývá, že tyto své představy neupřesnil, zároveň tím ale neumožnil žalované provádění sjednaného díla bez jeho předchozího písemného souhlasu.

26. Odvolací soud při svých závěrech vycházel z ust. § 1968 věta druhá občanského zákoníku, dle kterého není dlužník za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Byť věta prvá ust. § 1968 občanského zákoníku stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení, nelze dle odvolacího soudu v projednávané věci dospět k závěru, že došlo k porušení smluvní povinnosti žalovaného, coby zhotovitele v situaci, kdy nemohl v provádění díla dále pokračovat. I zde považuje odvolací soud za nutné zdůraznit, že si je vědom rozsahu sjednaného díla i skutečnosti, že v něm bylo, i přes prodlení žalobce s písemným odsouhlasením provedení pouze jeho části, nadále žalovanou pokračováno. Dle odvolacího soudu však nelze toto prodlení objednatele oddělit a dovodit v ostatních částech smlouvy o dílo prodlení zhotovitele, neboť žalovaná nemohla ve sjednaném termínu dokončit ani první etapu smlouvy o dílo. Z ujednání obou účastníků o časovém postupu provádění prací je zřejmé, že i žalobce si byl vědom potřeby provést hrubé výkopové práce při budování vodního prvku a jeho dokončení tak bylo smlouvou o dílo ujednáno v první etapě, tj. do 31. 12. 2019. Písemné odsouhlasení jeho konečné podoby včetně technologie žalobcem však znemožnilo žalované splnění smluvených termínů dokončení díla. Pokud žalobce ve svém odvolání zmínil povinnost žalovaného vyzvat ve smyslu ust. § 2591 občanského zákoníku objednatele k poskytnutí součinnosti, tak dle závěru odvolacího soudu žalovaná tuto zákonnou povinnost neporušila. Součinností se rozumí spolupůsobení objednatele, nezbytné a potřebné pro vytvoření, resp. provedení díla. V posuzovaném případě však nešlo ze strany žalobce o neposkytnutí součinnosti, ale toliko o prodlení se smluvním závazkem písemně odsouhlasit změny, odchylky smlouvy o dílo. V důsledku prodlení žalobce se specifikací a písemným odsouhlasením změn ve smlouvě o dílo nemohla pak žalovaná v provádění díla pokračovat, což vede odvolací soud k závěru, že pro prodlení objednatele není žalovaná v prodlení s provedením díla a žalobci tak nevznikl nárok na smluvní pokutu.

27. Dle závěru odvolacího soudu tak nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty žalovanou pro porušení její smluvní povinnosti provést dílo ve sjednaných termínech není důvodný. Výrok II. rozsudku okresního soudu je tak věcně správný a z tohoto důvodu jej odvolací soud potvrdil (§ 219 o. s. ř.), stejně tak výroky IV. a V., kterými okresní soud rozhodoval o nákladech státu a rozdělil jejich úhradu mezi účastníky dle výsledku sporu.

28. Odvolací námitka žalobce o možné aplikaci ust. § 142 odst. 3 by byla důvodnou v situaci, kdy by ohledně smluvní pokuty došlo k její moderaci, která by závisela na úvaze soudu. Tak tomu však v daném případě není, neboť k moderaci nemohlo s ohledem na závěr odvolacího soudu o nedůvodnosti nároku na smluvní pokutu v celém uplatněném rozsahu dojít. Za takového stavu je pak třeba o nákladech řízení před soudem prvního stupně rozhodnout dle principu poměrného úspěchu účastníků ve sporu. Ve sporu byl žalobce úspěšný v rozsahu 17,2 % a žalovaná v rozsahu 82,8 % a náleží jí tak dle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na poměrnou část nákladů v rozsahu 66 %. Okresní soud ve svém rozhodnutí podrobně rozvedl výpočet náhrady nákladů řízení, kdy žalovaná ve svém vyúčtování požadovala nikoliv okresním soudem uvedených 459 563,09 Kč, ale toliko částku 457 861 Kč odpovídající 17,5 úkonům právní služby při výši odměny 21 060 Kč za jeden úkon právní služby, režijní paušál za 17 úkonů právní služby po 300 Kč, cestovnému ve výši 4 344 Kč, náhradě za ztrátu času ve výši 1 400 Kč a DPH. Výše náhrady nákladů před okresním soudem činí částku 302 188 Kč, kdy odvolací soud změnil (§ 220 odst. 1 o. s. ř.) výrok III. potud, že výše nákladů řízení činí částku 302 188 Kč, jinak jej potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

29. V odvolacím řízení byla žalovaná zcela úspěšná (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.) a žalobce je tak povinen uhradit jí na náhradě nákladů řízení částku 46 367 Kč, sestávající se ze dvou úkonů právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) při odměně za jeden úkon právní služby ve výši 18 860 Kč (§ 7 bod 6 advokátního tarifu) z tarifní hodnoty 2 639 904 Kč, tj. 37 720 Kč, dvou režijních paušálů v celkové výši 600 Kč (§ 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) a daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 8 047 Kč. Náhradu nákladů odvolacího řízení je žalobce povinen zaplatit žalované k rukám její právní zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO], advokátce v [adresa].

Poučení