85 C 285/2020-94

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dušana Broulíka a přísedících Marty Kuchtové a Daniely Šafarčíkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o: neplatnost rozvázání pracovního poměru takto:

Výrok

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci listinou žalovaného ze dne 13. 5. 2020, a doručená žalobci téhož dne, je neplatná.

II. Žaloba, aby bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci listinou žalovaného ze dne 21. 5. 2020, a doručená žalobci dne 27. 5. 2020, je neplatná, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2020 domáhal proti žalovanému určení neplatnosti dvou rozvázání pracovního poměru, když to první je datováno 13. 5. 2020 a druhé 21. 5. 2020. Svou žalobu odůvodnil tím, že pokud se týká rozvázání pracovního poměru ze dne 13. 5. 2020, tak má za to, že toto je neplatné. V podstatě v průběhu dokazování vyplynulo, že i strana žalovaná ho považuje za neplatné, neboť se jednalo v podstatě o návrh dohody o rozvázání pracovního poměru, který však žalobce nepodepsal. Vzhledem k uvedenému následovalo druhé rozvázání pracovního poměru, druhá výpověď, která je datována 21. 5. 2020 a je odůvodněna ustanovením § 52 písm. c) zákoníku práce, a to pro nadbytečnost. Nicméně v této výpovědi není uvedeno rozhodnutí, kdy by příslušná organizační změna měla nastat, tedy zda nastala přede dnem dání této výpovědi, anebo až po skončení pracovního poměru. Není zřejmé, kdy pracovní pozice zedníka, kterou zastával žalobcem, měla zaniknout a vzhledem k uvedenému zmíněná výpověď z pracovního poměru ze dne 21. 5. 2020 nesplňuje kogentní podmínky zákoníku práce. Navíc žalovaný jako zaměstnavatel zvažoval jinou práci pro žalobce, jiný druh práce, tedy je otázkou, zda bylo nutno s žalobcem rozvazovat pracovní poměr, když žalovaný uvažoval, že by ho zaměstnával jinde a i toto by měl soud vzít v úvahu.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Pokud se týká výpovědi ze dne 13. 5. 2020, tak zde je nesporné, to činil žalovaný už před podáním žaloby, že tato výpověď je neplatná, nicotná, že nevyvolává zamýšlené právní účinky. Pokud se týká výpovědi ze dne 21. 5. 2020, zde je uvedeno, že je to z organizačních důvodů, a to z důvodu zrušení pracovní pozice zedníka. Sporným bylo, zda to příslušné organizační rozhodnutí bylo přijato, kdy bylo přijato a k jakému datu. V průběhu řízení účastníci učinili nesporným a vyplývá to i z účastnické výpovědi žalobce, že dne 13. 5. 2020 mu bylo sděleno, že pracovní pozice zedníka je zrušena. Dále v rámci účastnického výpovědi jednatele žalovaného vyplynulo, že tento se rozhodl, že pracovní místo zruší a toto bylo žalobci i sděleno. Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že ukončení pracovního poměru výpovědí z 21. 5. 2020 je platným právním úkonem a vyvolává zamýšlené účinky rozvázání pracovního poměru. Pokud se týká disparity náhrady nákladů řízení, tak je třeba zdůraznit, že již před podáním žaloby strana žalovaná činila nesporným, že rozvázání pracovního poměru z dne 13. 5. 2020 je neplatné a z tohoto důvodu vůbec žaloba být podávána nemusela. Vyplývá to i z komunikace mezi právními zástupci.

3. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl m.j., že všechno to začalo tím, že po skončení pracovní neschopnosti se dostavil do zaměstnání a tam s ním mluvila paní [příjmení]. Rozhodně u toho jednatel nebyl a ta mu řekla, že to místo zedníka zaniká a že tady má výpověď. On jí na to říkal, že ta výpověď, když si ji přečetl, že rozhodně není dobře. Na ni rozhodně nijak nekřičel, takže podepsal to převzetí a šel. Také mu předala zápočtový list a výplatní pásek na jedno odstupné. Tak šel za MUDr. [příjmení], to byl závodní lékař s tím, jako co dál a on mu řekl, že jej rozhodně vyšetřovat nemůže bez zadání firmy, protože by mu to nikdo nezaplatil. Jinak mu řekl, že má za to, že to místo zaniká a že doma bude na sto procentech platu a tímto to skončí. Potom mu začaly chodit dopisy, takže to začal řešit i s inspektorátem práce. Tam mu říkali, že má výpověď, takže to řešit nemusí, ale protože chodily ty dopisy dál, tak se obrátil na svého právního zástupce a začal to řešit. Co se týká jednatele, tak toho viděl naposledy 13. 12. 2019 v [obec], kdy mu předával výplatu. Potom s ním mluvil až telefonicky 14. 5. 2020, kdy mu volal, že si myslel, že to podepíše a něco podobného. Paní [příjmení] mu nic dalšího neříkala. Ta mu dala podepsat ty papíry, to odmítl. Podepsal akorát to převzetí. Ještě se ptal, co bude s těmi lékařskými prohlídkami, protože ty měl dodat a ona mu na to řekla, že to už není třeba, že oni určují, kdo na jakou prohlídku půjde a že už ji nechtějí. Proto šel za tím MUDr. [příjmení], protože tomu slíbil, že mu ty papíry dodá a on mu na to říkal, že jej vyšetřovat prostě nebude, protože žádný požadavek od firmy nemá a kdo by mu to zaplatil. Následně si začal hledat práci, protože začínala sezóna a následně začaly chodit ty dopisy. Byly tam nějaké výhružky apod., takže to začal řešit. Paní [příjmení] mu nic bližšího neříkala. Ona mu prostě řekla, že tomu moc nerozumí, že dostala prostě papíry, které má podepsat. On s tím nesouhlasil, že to není dobře, že ta výpověď měla vypadat jinak. Na to ona už mu nic neřekla a vyzvala jej, aby opustil firmu, že už tam nemá co dělat. Je pravdou, že mluvím nahlas, ale rozhodně prostě na ni nekřičel, takže když mu řekla, že má odejít, tak odešel. Chodily mu peníze na účet, takže to nechal tak. Pokud mu volal jednatel, takto bylo jen jednou toho 14., jak říkal, že mu volal s tím, že měl za to, že to prostě podepíše, že to bude dohodou a že dostanu jeden plat. Když mu říkal, že takhle to rozhodně vypadat nemůže, tak už mu potom položil telefon. Jinak už s ním nemluvil a jak říkal, naposledy ho viděl v tom prosinci. Poté, co obdržel tu výpověď, kterou mu předala paní [příjmení], tak začaly chodit nějaké dopisy. Potom v nich byly i nějaké výpovědi a nakonec zrušení pracovního poměru ze 14.

7. Nicméně když se dotazoval u Revírní bratrské pokladny, kde je pojištěn, tak ještě 4. 8. tam byl zaregistrován, tak opravdu nevěděl, co se děje a obrátil se na právního zástupce. Když mu paní [příjmení] řekla, že už tam do firmy nemá chodit, tak šel za lékařem MUDr. [příjmení]. To bylo z toho důvodu, že v rámci nemocenské absolvoval prostě různé prohlídky a byl s ním domluvený, že po skončení pracovní neschopnosti se za ním zastaví. On mu to říkal, že až mu skončí pracovní neschopnost, ať za ním zajde. Tak se za ním stavoval a ty papíry mu všechny předal. On mu na to řekl, jak již uváděl, že má za to, že ta pracovní pozice skončila a že jej nemá k čemu vyšetřit, protože neví, co by tam měl dělat. Tak se ho dotazoval, kdo mu to zaplatí ta vyšetření a on mu říkal, že to musí být firma a že on jej také nemůže vyšetřit, když jej firmě neobjedná, protože mu to nikdo nezaplatí. Neví, na jaké pozici by tam měl pracovat. Původně byl přijat na pozici stavebního dělníka a potom dodatkem se to změnilo na zedníka. To, že tam nemá chodit, mu řekla paní [příjmení]. S jednatelem nemluvil, jak již říkal. Naposledy ho viděl v tom prosinci 2019. Že by neměl chodit do práce, takto mu jednatel neříkal. On, jak již řekl, s ním nemluvil. To, že tam nemá chodit, mu řekla paní [příjmení]. Ona mu ten papír prostě předala s tím, že už tam prostě nemá chodit, že tímto to končí, že oni už si nepřejí, aby tam chodil a že výplata mu chodí na účet, tak prostě není důvod, proč by tam měl chodit.

4. Jednatel žalovaného [jméno] [příjmení] ve své účastnické výpovědi uvedl m.j., že předně by chtěl uvést, že se snažili nějak dohodnout. K dohodě nedošlo. Byla tam ta první výpověď, ta byla špatná a potom byla druhá výpověď. Pokud je dotazován, tak tu první výpověď předával osobně žalobci. Byla tam ještě přítomna paní [příjmení]. Ten důvod byl, že ta pozice, kterou žalobce zastával, byla zrušena. O tom zrušení rozhodl on. V podstatě o tom bylo uvažováno už od prosince předcházejícího roku. Žalobce byl v pracovní neschopnosti, takže se rozhodl, že tu pracovní pozici zruší, jakmile se žalobce vrátí z pracovní neschopnosti a bude mu dána výpověď, že bude ty věci, které on dělal, řešit subdodavatelsky. Ono to bylo umocněno ještě nějakými spory s žalobcem, nějakými problémy, ale o tom by v současné chvíli hovořit nechtěl. Tu první výpověď si žalobce převzal a odešel, i když ji nepodepsal. Ta první výpověď byla špatná z toho důvodu, že původně to měla být dohoda o ukončení pracovního poměru. Nakonec se z toho stala výpověď, ale paní [příjmení] ten text nedala tak, jak by měl být. Chyběla tam ta dvouměsíční výpovědní doba a další věci, takže následně se zasílala výpověď poštou. Když byla žalobci předávána ta první výpověď z pracovního poměru, tak mu říkali, proč je mu ta výpověď dávána. Ten důvod výpovědi žalobci říkal při tom jednání já, ale to už se táhlo, jak již řekl, od toho prosince, kdy původně chtěl skončit žalobce. Pokud je mi předestřena listina z 13. 5. 2020, takto je to, co žalobci toho 13. 5. předávali. Ta pracovní pozice byla k tomuto dni zrušena, takže chtěli ten pracovní poměru ukončit v podstatě okamžitě, tedy nejlépe dohodou. Nicméně to se nepodařilo, k dohodě nedošlo. V podstatě o ukončení pracovního poměru dohodou s žalobcem jednal už v prosinci. On s tím nesouhlasil. Měli tam nějaké spory. Následně řekl, že půjde na nemocenskou a byl na nemocenské. Také si mi zaměstnanci stěžovali, že ho vozili domů apod., takže to potřeboval to nějak vyřešit a dostat ho z té stavby. Byly s ním problémy, když s nimi jednal. Tehdy v tom květnu paní [příjmení] potom z toho dva dny nespala, takže to chtěl nějakým způsobem vyřešit. Chtěl, aby ten pracovní poměr v podstatě skončil okamžitě a už se to dál nemuselo řešit. Jak již řekl, to, že bude ta pracovní pozice zrušena, tak o tom uvažoval už od toho prosince. Takže když 12. 5. přinesl nějaké listiny ohledně lékařských zpráv, tak se připravili s tím, že k tomu 13. 5. zruší ten pracovní poměr, že bude zrušena ta pozice a že tímto to prostě skončí. Předpokládali, že to půjde tou dohodou, což se nestalo. Je pravdou, že uvažoval i o jiné pozici pro žalobce, nicméně nebylo zřejmé, co by mohl dělat, protože měli původní podklad od lékaře k té práci zedníka. Nejdřív neprošel, potom prošel, ale měl dodat ještě nějaké zprávy, ty však nedodal. Takže v podstatě nevěděli, co by mohl dělat. K lékaři se nedostavil. Je pravdou, že chtěl ten pracovní poměr skončit, nicméně uvažovali i o této možnosti. Byla dána ta výpověď z toho 13., nicméně tam byly chyby, nemělo to ty náležitosti, takže oslovil právního zástupce a ten mu připravil tu druhou výpověď, která už se zasílala poštou, kde už ty chyby byly odstraněny. Trvá na tom, že při tom předání první výpovědi tam s žalobcem byl i společně s paní [příjmení]. Pokud je mu předestřeno, že žalobce tvrdí, že tam nebyl a že naposledy jej viděl někdy v prosinci 2019, takto pravda není. Žalobce si může tvrdit, co chce.

5. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedla m.j., že je jí známo, že žalobce obdržel od žalovaného výpověď z pracovního poměru. Bylo to někdy v půlce května, kdy žalobce odmítl u nich v kanceláři převzít výpověď z pracovního poměru, resp. ji odmítl podepsat. Vzal si ji a odešel. Přítomni byli ona, jednatel žalovaného a žalobce. Pokud si dobře vzpomíná, tak ten den žalobce přišel, bylo mu řečeno, že končí jeho funkce zedníka u nich a že mu z tohoto důvodu bude dána výpověď. V tom okamžiku se ta situace vyhrotila. Pokud to tak můžu říct, tak ji bylo i nadáváno. Jednal s ním jednatel. Ona měla v ruce jenom ty papíry. To jednání mohlo trvat krátkou dobu, tak do 5 minut. To, že má připravit ty papíry, tedy tu výpověď, takto ji řekl jednatel. Už si na to přesně nevzpomíná, ale asi na každodenní poradě ji řekl, že má připravit ty papíry, že bude s žalobcem rozvázán pracovní poměr. Tak ty listiny připravila. Který den to bylo, takto už si přesně nevzpomíná. Někdy 13., 12., 14., tak nějak v půlce května to bylo. Proč chce jednatel rozvázat pracovní poměr s žalobcem, takto si nevzpomíná, že by s ní řešil. Měli zájem, aby žalobce i nadále u nich pracoval na jiné pozici. Vyzývali ho, aby šel k závodnímu lékaři, aby bylo zřejmé, že by mohl dělat nějakou kancelářskou práci, aby ji pomohl, ale na to žalobce nereagoval, k lékaři nešel a do práce už se nedostavil. Těch výpovědí bylo víc, protože ta, kterou mu předávali osobně, byla špatně napsaná, byly tam nějaké špatné údaje, snad špatné paragrafy i ohledně toho zrušení místa, takže následně se mu zasílala poštou ještě jednou, už jakoby řádná výpověď. Ta výpověď byla žalobci předávána v kanceláři společnosti ve [obec]. Byli tam přítomni všichni tři, tedy ona, žalobce a jednatel. To, že bude zrušen pracovní poměr k tomu datu předání výpovědi, ji řekl jednatel. Bližší podrobnosti už si však nevzpomíná. Už tam dva roky není, takže ty podrobnosti už opravdu nevím. Určitě v té první výpovědi byl špatně paragraf. Také tam, pokud si vzpomíná, snad nebylo vysvětlení, proč je rozvázán ten pracovní poměr. Nebyla tam uvedena dvouměsíční výpovědní doba. Totiž původně předpokládali, že bude ten pracovní poměr skončen dohodou, ale to se nestalo. Ta první výpověď byla napsána ze vzoru, který tam ve společnosti byl, když ona už tam nastoupila, takže ten formulář pouze dopsala. Ta druhá výpověď z pracovního poměru, takto už jim pomáhal sestavit jejich právní zástupce. Před dnešním jednáním hovořila s jednatelem. Bylo to o tom, aby si ujasnili, jak to šlo všechno časově za sebou, která výpověď byla poslána a která byla předávána, ale jinak se o té věci blíže nebavili. To, že je pro žalobce jiná práce, takto už s nimi nekomunikoval, nebral ty telefony, takže to už tu zpětnou vazbu od něho ohledně té jiné práce neměli. Ta komunikace už potom probíhala jenom dopisy. Nevzpomíná si, že by se s ním po té výpovědi už viděla. Rozhodně se nebavili k této otázce. Je možné, že se na firmu dostavil, ale to už si opravdu nevzpomíná. Jiného zedníka po dobu pracovní neschopnosti žalobce nezaměstnávali, ani potom ne. Řešili to subdodavatelsky. Buď to byli živnostníci, anebo nějaká malá firma v místě stavby. Do té doby, než odešla na mateřskou a posléze rodičovskou, žádného zedníka v pracovním poměru nezaměstnávali. To, že ta pozice je zrušena k 13. 5., jak ji předestírá právní zástupce žalobce, takto rozhodl jednatel. Bylo to ke dni předání této výpovědi. Už si nevzpomíná, zda při tom jednání jednatel žalobci říkal, na jaké pracovní pozici by u nich mohl nadále pracovat. Na to už si opravdu nepamatuje. To, že se na ni žalobce rozčílil, takto si vysvětluji tím, že dostal tu výpověď z pracovního poměru. Jinak neví proč, protože s ním žádné spory předtím nikdy neměla. To, že má jít k lékaři, takto už se mu posílalo poštou. To už na tom jednání nezaznělo. Totiž nevěděli, zda u nich nadále může pracovat, protože měli pouze starou lékařskou zprávu. Proto ho vyzývali, ať jde k tomu lékaři, aby věděli, zda u nich může nadále pracovat, ať se vrátí do toho zaměstnání, protože ta práce by spočívala v tom, že by seděl s ní v kanceláři a pomáhal by jí s archivem apod. To ji říkal jednatel, že už by ho ven neposílal a že by pracoval tedy v kanceláři. Žalobce byl objednán na vstupní lékařskou prohlídku. Ví, že ho objednávala, protože u toho lékaře je rezervační systém, takže tam nelze jen tak přijít. Zda žalobce věděl, na jakou pozici by ta lékařská prohlídka měla být, takto přesně neví, ale myslí si, že to bylo v těch dopisech, které mu zasílali. Pro odstup času už si nevzpomíná. Proč, když s žalobcem počítali nadále, mu dávali výpověď z pracovního poměru, takto přesně neví. Má za to, že to bylo i z toho důvodu, že žalobce hodně na těch stavbách ventiloval svoje názory a že tam vznikaly problémy, takže měli za to, že kdyby byl v té kanceláři, tak takové problémy nejsou. V podstatě mu chtěli dát ještě jednu šanci.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: z Pracovní smlouvy ze dne 15. 7. 2019 včetně dodatku č. 1 ze dne 1. 11. 2019, že žalobce byl zaměstnán u žalovaného od 15. 7. 2019, s druhem práce naposledy jako zedník; z přípisu žalovaného ze dne 13. 5. 2020, že dne 13. 5. 2020 žalovaný rozvázal pracovní poměr s žalobcem s odůvodněním: Organizační důvody § 52 – výpověď daná zaměstnavatelem; z přípisu žalovaného ze dne 21. 5. 2020, že dne 21. 5. 2020 žalovaný rozvázal pracovní poměr s žalobcem s odůvodněním: Zaměstnanec je v pracovním poměru dle pracovní smlouvy uzavřené ke dni 15. 7. 2019, ve znění jejích případných dodatků, na základě které vykonává práci na pozici„ zedník“. Z rozhodnutí zaměstnavatele rušíme pracovní pozici„ zedník“, v důsledku čehož se pro zaměstnavatele stáváte nadbytečným. Tímto Vám oznamujeme, že Vám dáváme výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) ZP pro nadbytečnost. Výpovědní doba činí dva (2) měsíce a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení této výpovědi.; z Dodejky ze dne 22. 5. 2020, že dne 22. 5. 2020 zásilku (dopis) převzala osoba odlišná od žalobce; z Dodejky ze dne 27. 5. 2020, že dne 27. 5. 2020 zásilku (dopis) převzal osobně žalobce; z Výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Ostravě oddíl C, vložka [číslo], ke dni 11. 1. 2021, že žalovaný má jen jednoho jednatele.

7. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z těchto důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce byl zaměstnán u žalovaného od 15. 7. 2019 s druhem práce naposledy jako zedník. Dne 13. 5. 2020 žalovaný rozvázal pracovní poměr s žalobcem s odůvodněním: Organizační důvody § 52 – výpověď daná zaměstnavatelem. Dne 21. 5. 2020 žalovaný rozvázal pracovní poměr s žalobcem s odůvodněním: Zaměstnanec je v pracovním poměru dle pracovní smlouvy uzavřené ke dni 15. 7. 2019, ve znění jejích případných dodatků, na základě které vykonává práci na pozici„ zedník“. Z rozhodnutí zaměstnavatele rušíme pracovní pozici„ zedník“, v důsledku čehož se pro zaměstnavatele stáváte nadbytečným. Tímto Vám oznamujeme, že Vám dáváme výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) ZP pro nadbytečnost. Výpovědní doba činí dva (2) měsíce a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení této výpovědi. Dne 22. 5. 2020 zásilku (dopis) převzala osoba odlišná od žalobce a dne 27. 5. 2020 zásilku (dopis) převzal osobně žalobce. Žalovaný má jen jednoho jednatele, který dne 13. 5. 2020 seznámil žalobce se svým rozhodnutím, pracovní pozice žalobce (zedník) byla zrušena ke dni 13. 5. 2020.

9. Podle § 50 odst. 4 zákoníku práce (ve znění do 29. 7. 2020, dále jen ZP) – dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

10. Podle § 50 odst. 5 ZP – výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemné.

11. Podle § 52 písm. c) ZP – zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

12. Podle § 72 ZP – neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

13. Podle § 334 odst. 1 ZP – písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen "písemnost"), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou.

14. Podle § 334 odst. 2 ZP – písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

15. Po právní stránce dále soud věc posoudil dle výše uvedených §§ ZP a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně.

16. Pokud se týká výpovědi z pracovního poměru danou žalobci listinou žalovaného ze dne 13. 5. 2020, a doručenou žalobci téhož dne, tak mezi účastníky nebylo sporné, že tato výpověď nesplňuje náležitosti stanovené ustanovením § 50 odst. 4 ZP, protože neobsahuje důvody výpovědi (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5244/2014 – Důvod výpovědi musí být v písemné výpovědi z pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný důvod výpovědi uvedený v ustanovení § 52 zák. práce uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Ke splnění hmotněprávní podmínky platné výpovědi je tedy třeba, aby výpovědní důvod byl určitým způsobem konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se výpověď dává. Skutečnosti, které byly důvodem výpovědi, však není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost nebo nesrozumitelnost projevu vůle je výpověď z pracovního poměru neplatná jen tehdy, jestliže by se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byla zaměstnanci výpověď dána.). Důvod výpovědi: Organizační důvody § 52 – výpověď daná zaměstnavatelem, je zcela neurčitý už jen proto, že samotné ustanovení § 52 písm. c) ZP rozlišuje několik druhů organizačních rozhodnutí (důvodů) (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 444/2012 – Ustanovení § 52 písm. c) zák. práce umožňuje zaměstnavateli rozvázat pracovní poměr výpovědí, jestliže on sám nebo příslušný orgán přijme rozhodnutí, v jehož důsledku se zaměstnanec stane nadbytečným. Citované ustanovení rozlišuje mezi různými druhy rozhodnutí zaměstnavatele (nebo příslušného orgánu). V první řadě jde o rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, dále o rozhodnutí o změně technického vybavení, o rozhodnutí o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce a konečně o jiné rozhodnutí o organizačních změnách. Již z tohoto výčtu je patrné (zřejmé), že zákon rozlišuje mezi rozhodnutím o změně technického vybavení a rozhodnutím o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce. Rozdíl je především v tom, že v prvním případě (rozhodnutí o změně technického vybavení) je nadbytečnost zaměstnance v příčinné souvislosti právě a jen s rozhodnutím o změně technického vybavení, v druhém případě (rozhodnutí o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce) příčina nadbytečnosti zaměstnance spočívá v tom, že zaměstnavatel (nebo příslušný orgán) svým rozhodnutím toliko (obecně) snižuje počet zaměstnanců, aby tak jeho činnost byla efektivnější, aniž by zároveň docházelo ke změně technického vybavení. Z hmotněprávní úpravy rozvázání pracovního poměru výpovědí - z ustanovení § 52 písm. c) zák. práce - vyplývá, že povinnost tvrdit a prokázat, že bylo přijato rozhodnutí o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, a že právě v jeho důsledku se konkrétní zaměstnanec stal nadbytečným, má zaměstnavatel.). S ohledem na vše výše uvedené, a protože žalobce podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru danou mu listinou žalovaného ze dne 13. 5. 2020, a doručenou žalobci téhož dne, ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy pracovní poměr měl skončit, tak jak stanoví § 72 ZP, soud žalobě na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí, specifikovanou ve výroku I. rozsudku, jako zcela důvodné v plném rozsahu vyhověl.

17. Pokud se týká výpovědi z pracovního poměru danou žalobci listinou žalovaného ze dne 21. 5. 2020, a doručenou žalobci dne 27. 5. 2020, tak mezi účastníky nebylo sporné, že tato výpověď formálně splňuje náležitosti stanovené ustanovením § 50 odst. 4 ZP, protože obsahuje důvody výpovědi (Z rozhodnutí zaměstnavatele rušíme pracovní pozici„ zedník“, v důsledku čehož se pro zaměstnavatele stáváte nadbytečným. Tímto Vám oznamujeme, že Vám dáváme výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) ZP pro nadbytečnost.). Sporným mezi účastníky zůstalo, zda s rozhodnutím zaměstnavatele (žalovaného) byl žalobce seznámen a kdy se stalo účinným. Pokud se týká rozhodnutí samotného, soud odkazuje na konstantní judikaturu (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 2 Cdon 1130/97 – Zákoník práce nebo jiné právní předpisy nestanoví, že by rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách muselo být přijato (vydáno) vždy jen písemně, a ani nepředpokládají, že by muselo být zaměstnavatelem "vyhlášeno" nebo jiným způsobem zveřejněno. Takové rozhodnutí však musí být přijato před podáním výpovědi a zaměstnanec s ním musí být seznámen; postačí ovšem, jestliže se tak stane až ve výpovědi z pracovního poměru.; rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1105/2001 – Rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách není právním úkonem a nelze samo o sobě přezkoumávat z hlediska platnosti ve smyslu zásad uvedených v ustanovení § 242 zák. práce (nyní §§ [číslo] ZP, pozn. soudu); vznikne-li pochybnost, zda zaměstnavatel rozhodl o organizačních změnách, může se soud zabývat jen tím, zda takové rozhodnutí bylo skutečně přijato a zda je učinil ten, kdo je k tomu oprávněn.; rozhodnutí NS ČR sp. zn. 2 Cdon 1797/97 – Výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zák. práce (nyní § 52 písm. c) ZP, pozn. soudu) je neplatná, jestliže na jejím základě by měl pracovní poměr účastníků skončit dříve než v pracovním dni přecházejícím dni, v němž nastává účinnost organizačních změn, o kterých rozhodl zaměstnavatel nebo příslušný orgán.). Z účastnické výpovědi jednatele žalovaného vyplývá, že pracovní pozici, kterou žalobce zastával (zedník) byla ke dni 13. 5. 2020 jeho rozhodnutím zrušena a s tímto zrušením (rozhodnutím) byl žalobce dne 13. 5. 2020 jednatelem žalovaného seznámen (Ten důvod byl, že ta pozice, kterou žalobce zastával, byla zrušena. O tom zrušení jsem rozhodl já. … Když byla žalobci předávána ta první výpověď z pracovního poměru, tak jsme mu říkali, proč je mu ta výpověď dávána. Ten důvod výpovědi jsem žalobci říkal při tom jednání já, ale to už se táhlo, jak jsem již řekl, od toho prosince, kdy původně chtěl skončit žalobce. … Pokud je mi předestřena listina z 13. 5. 2020, takto je to, co jsme žalobci toho 13. 5. předávali. Ta pracovní pozice byla k tomuto dni zrušena, takže chtěli jsme ten pracovní poměru ukončit v podstatě okamžitě, tedy nejlépe dohodou.). S touto účastnickou výpovědí jednatele žalovaného koresponduje i svědecká výpověď svědkyně [příjmení] (Pokud si dobře vzpomínám, tak ten den žalobce přišel, bylo mu řečeno, že končí jeho funkce zedníka u nás a že mu z tohoto důvodu bude dána výpověď. … Jednal s ním jednatel. … Který den to bylo, takto já už si přesně nevzpomínám. Někdy 13., 12., 14., tak nějak v půlce května to bylo. … To, že ta pozice je zrušena k 13. 5., jak mi předestírá právní zástupce žalobce, takto rozhodl jednatel. Bylo to ke dni předání této výpovědi.), která sice je zaměstnankyní žalovaného, ale ani to automaticky nezpůsobuje její nevěrohodnost, když vypovídala po zákonném poučení o následcích křivé svědecké výpovědi (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 2 Cdon 1751/1997), svědecká výpověď je vnitřně konzistentní, a soud neshledal žádného důvodu, aby ji nevěřil. Žalobce sice s účastnickou výpovědí jednatele žalovaného a svědeckou výpovědí svědkyně [příjmení] nesouhlasil (Všechno to začalo tím, že po skončení pracovní neschopnosti jsem se dostavil do zaměstnání a tam se mnou mluvila paní [příjmení]. Rozhodně u toho jednatel nebyl a ta mi řekla, že to místo zedníka zaniká a že tady mám výpověď. … Co se týká jednatele, tak toho jsem viděl naposledy 13. 12. 2019 v [obec], kdy mi předával výplatu. Potom jsem s ním mluvil až telefonicky 14. 5. 2020, kdy mi volal, že si myslel, že to podepíšu a něco podobného.), avšak uvedl, že byl dne 13. 5. 2020 seznámen se skutečností, že jeho pracovní pozice (zedník) byla zrušena (a ta mi řekla, že to místo zedníka zaniká) i s tím, že jeho pracovní pozice (zedník) byla zrušena k témuž dni 13. 5. 2020 (Ona mi ten papír prostě předala s tím, že už tam prostě nemám chodit, že tímto to končí, že oni už si nepřejí, abych tam chodil a že výplata mi chodí na účet, tak prostě není důvod, proč bych tam měl chodit.). Shrnuto, žalobce při obdržení výpovědi z pracovního poměru danou mu listinou žalovaného ze dne 21. 5. 2020, a doručenou dne 27. 5. 2020, věděl, že rozhodnutím jednatele žalovaného byla jeho pracovní pozice (zedník) zrušena a to ke dni 13. 5. 2020. Dále ze svědecké výpovědi svědkyně [příjmení] vyplývá, což žalobce nezpochybňoval, že pracovní pozice zedník u žalovaného, po jejím zrušení 13. 5. 2020, nadále není (Jiného zedníka jsme po dobu pracovní neschopnosti žalobce nezaměstnávali, ani potom ne. Řešili jsme to subdodavatelsky. Buď to byli živnostníci, anebo nějaká malá firma v místě stavby. Do té doby, než jsem odešla na mateřskou a posléze rodičovskou, jsme žádného zedníka v pracovním poměru nezaměstnávali.). Pokud se týká skutečnosti, že žalovaný zvažoval pro žalobce jinou pracovní pozici a nemusel proto s žalobcem rozvazovat pracovní poměr, tak je výlučně na zaměstnavateli zda po zrušení pracovní pozice (zde zedník) rozváže pracovní poměr se zaměstnancem nebo mu nabídne jinou pracovní pozici (což vyplývá i z uvozovací věty § 52 ZP – zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď) a soud není oprávněn do tohoto rozhodnutí zaměstnavatele (výpověď x jiná pracovní pozice) ingerovat. Vliv to samozřejmě může mít (má) na okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 10. 7. 2020, které však není předmětem tohoto řízení (sp. zn. 85 C 285/2020), stejně jako otázka zda se žalobce po jednání s žalovaným dne 13. 5. 2020, lhostejno zda jen se svědkyní [příjmení] či i s jednatelem žalovaného, měl dostavovat do zaměstnání k žalovanému či nikoliv. Soud proto, s ohledem na vše výše uvedené, žalobu na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru danou žalobci listinou žalovaného ze dne 21. 5. 2020, a doručenou žalobci dne 27. 5. 2020, jako zcela nedůvodnou, v plném rozsahu výrokem II. rozsudku zamítl.

18. Pro úplnost soud dodává, doručení výpovědi z pracovního poměru danou žalobci listinou žalovaného ze dne 21. 5. 2020 do rukou osoby odlišné od žalobce dne 22. 5. 2020 není podle § 334 odst. 1 ZP účinné.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem III. rozsudku v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch, který je však obdobný, když žalobce byl úspěšný co do určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru danou mu listinou žalovaného ze dne 13. 5. 2020, a doručenou žalobci téhož dne, (výrok I. rozsudku) a žalovaný byl úspěšný co do zamítnutí neplatnosti výpovědi z pracovního poměru danou žalobci listinou žalovaného ze dne 21. 5. 2020, a doručenou žalobci dne 27. 5. 2020, (výrok II. rozsudku), a proto rozhodl soud tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. Pokud se týká disparity náhrady nákladů řízení, tak je třeba uvést, že ZP upravuje v § 50 odst. 5 ZP způsob zneplatnění výpovědi z pracovního poměru – písemné odvolání výpovědi z pracovního poměru, což se v případě výpovědi z pracovního poměru danou žalobci listinou žalovaného ze dne 13. 5. 2020, a doručenou žalobci téhož dne, nestalo. Nebylo soudu písemné odvolání této výpovědi z pracovního poměru (ani případný návrh, který žalobce odmítl) předloženo. Postup dle § 50 odst. 5 ZP nemůže nahradit komunikace mezi právními zástupci před podáním žaloby, která navíc též předložena nebyla. Pokud není výpověď z pracovního poměru písemně odvolána podle § 50 odst. 5 ZP, a zaměstnanec s výpovědí z pracovního poměru nesouhlasí, musí ve lhůtě stanovené § 72 ZP podat u soudu žalobu (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 3138/2014 – Chce-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel zabránit tomu, aby nastaly právní účinky vyplývající z rozvázání pracovního poměru, musí ve lhůtě dvou měsíců (§ 64 zák. práce (nyní § 72 ZP, pozn. soudu)) podat u soudu žalobu na určení, že právní úkon o rozvázání pracovního poměru je neplatný; nebyla-li taková žaloba podána, skončil pracovní poměr mezi účastníky podle tohoto právního úkonu, i kdyby šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru. Po uplynutí dvouměsíční lhůty se soud již nemůže otázkou platnosti rozvazovacího úkonu zabývat, a to ani jako otázkou předběžnou; to platí i v řízení o žalobě na určení, že pracovní poměr trvá.).

Poučení