9 C 107/2021-159

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zdržení se zásahů do osobnostních práv a uvedení v původní stav podle § 81 a násl. ve spojení s § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník a žaloba na náhradu nemajetkové újmy podle § 2956 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zdržet se zásahů do osobnostních práv žalobkyně spočívajících v šíření nepravdivého a žalobkyni poškozujícího tvrzení, že způsobila žalovanému dne [datum] škodu vytopením prostor kočárkárny bytového domu [adresa] v katastrálním území a obci [obec], nacházející se na adrese [adresa], se zamítá.

II. Žaloba v části, jíž se žalobkyně domáhala rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost do jednoho měsíce od právní moci rozsudku, zajistit na jeho vlastní náklady na nástěnce bytového domu [adresa] v katastrálním území a obci [obec], nacházející se na adrese [adresa], umístěné ve vstupní chodbě bytového domu po pravé straně z pohledu vstupujícího, uveřejnění omluvy v tomto znění:„ Omlouvám se [jméno] [celé jméno žalobkyně] za to, že jsem o ní opakovaně a nepravdivě uváděl, že mě dne [datum] způsobila škodu vytopením prostor kočárkárny bytového domu [adresa] v katastrálním území a obci [obec], nacházející se na adrese [adresa]“, se zamítá.

III. Žaloba v části, jíž se žalobkyně domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 170.507 Kč odpovídající způsobené nemajetkové újmě, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 34.000 Kč k rukám zástupkyně žalovaného, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Ustanovenému zástupci žalobkyně se přiznává odměna ve výši 36.128 Kč, která bude uhrazena k rukám ustanoveného zástupce žalobkyně, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by soud uložil zdržet se zásahů do osobnostních práv žalobkyně spočívajících v šíření nepravdivého a žalobkyni poškozujícího tvrzení, že způsobila žalovanému dne [datum] škodu vytopením prostor kočárkárny bytového domu [adresa] v katastrálním území a obci [obec], nacházející se na adrese [adresa], zároveň v této souvislosti požadovala uložit žalovanému povinnost zveřejnit na jeho náklady na nástěnce bytového domu [adresa] v katastrálním území a obci [obec], nacházející se na adrese [adresa], umístěné ve vstupní chodbě bytového domu po pravé straně z pohledu vstupujícího, uveřejnění omluvy v tomto znění:„ Omlouvám se [jméno] [celé jméno žalobkyně] za to, že jsem o ní opakovaně a nepravdivě uváděl, že mě dne [datum] způsobila škodu vytopením prostor kočárkárny bytového domu [adresa] v katastrálním území a obci [obec], nacházející se na adrese [adresa]“, a konečně také zaplacení částky ve výši 170.507 Kč odpovídající způsobené nemajetkové újmě ze strany žalovaného, a to z titulu ochrany osobnosti žalobkyně. K odůvodnění této žaloby pak zejména uvedla, že je vlastníkem bytové jednotky číslo [rok] nacházející se v bytovém domě [adresa] na ulici [příjmení] [příjmení], v [anonymizována dvě slova] s tím, že ve stejném domě bydlí rovněž přímo nad žalobkyní v bytové jednotce [číslo] nacházející se ve druhém nadzemním podlaží žalovaný, který zároveň vykonává funkci předsedy výboru Společenství vlastníků jednotek domu [adresa]. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným je dlouhodobě narušený, dlouhodobě spolu nevycházejí a mají sousedské rozepře. Dne [datum] žalovaný lživě obvinil žalobkyni z toho, že způsobila havárii vodovodního řádu v jejím bytě, kvůli které došlo k vytopení společných prostor bytového domu (kočárkárna), kde měl v inkriminované době žalovaný uskladněn nábytek. Žalovaný toho dne přibližně v 5:00 hodin se dostavil k žalobkyni, tato mu otevřela po jeho urputném tlučení na dveře, aniž by tušila, z jakého důvodu se k ní žalovaný dostavil. Žalovaný ji odstrčil tak silně, že žalobkyně upadla a poranila se na hlavě a zhmoždila si pravé rameno. Bez svolení žalobkyně vstoupil do jejího bytu a následně měl podle žalobkyně jít do její koupelny a křičet na ni, že vytopila celou kočárkárnu, která se nachází přímo pod bytovou jednotkou žalobkyně. K žalobkyni se pak dostavil i instalatér [celé jméno svědka], který měl opět bez jejího svolení a předchozího vědomí provést výměnu 3 hadic, avšak žalobkyně si nebyla vědoma jakékoliv závady, protože ani v koupelně, ani v šachtě u žalobkyně nebyly jakékoliv stopy po zatečení vodou. Naopak žalobkyně si všimla, že trubky vedoucí od žalovaného jsou mokré, ač žalovaný měl vypnout vodu v bytě žalobkyně. Podle žalobkyně byl opravář velmi nervózní, neměl žádnou opravářskou brašnu, neměl v podstatě žádné nářadí, jen bílou plátěnou tašku, v níž měl už nachystané 3 hadičky. Podle žalobkyně opravář přijel až někdy po hodině kolem 7:30 hodin, ač závada byla žalovaným nahlášena v 6:30 hodin. Podle žalobkyně nikdo fakticky neověřil, že by skutečně docházelo k úniku vody z jejího bytu. Žalobkyně pak incident s žalovaným nahlásila na Policii ČR jako„ neoprávněné vniknutí do jejího bytu“. Žalovaný pak bez dalšího kontaktu s žalobkyní zveřejnil [datum] na dveřích žalobkyně a stejně tak i na nástěnce bytového domu několikastránkový pomlouvačný dopis žalobkyně s výzvou k zaplacení údajné škody, kterou mu měla žalobkyně způsobit. Součástí výzvy pak byly i fotografie, které podle žalobkyně nezobrazovaly stupačky v jejím bytě, ač žalovaný tam učinil poznámku, kde mělo dojít k závadě. Podle žalobkyně se jednalo pak o stupačky v bytové jednotce žalovaného s ohledem na stav vodoměru. Žalovaný měl pak podle žalobkyně svými vyjádřeními snížit důstojnost žalobkyně, když ji nazval„ lhářkou“ a dále mj. uváděl, že„ jednat s ní je prostě katastrofa“. Žalovaný lživě obvinil žalobkyni ze způsobení škody, přičemž ji vyzval k náhradě škody ve výši 17.507 Kč. V týdnu od 24. 8. do [datum], kdy měla žalobkyně provádět úklid společných prostor, vyvěsil na nástěnku v přízemí bytového domu„ Desatero Božích přikázání“, kde zvýraznil VII. přikázání„ Nepokradeš“ a VIII. přikázání„ nepromluvíš křivého svědectví (nebudeš lhát)“. Žalobkyně pak z kontextu věci dovozovala, že opět toto směřoval vůči její osobě a útočil na ni veřejně, když je obecně známo i to, že žalobkyně je věřící, navštěvuje pravidelně bohoslužby. Svou verzi o způsobené škodě žalobkyní pak sdílel s obyvateli bytového domu. Žalobkyně pak iniciovala i zahájení přestupkového řízení proti žalovanému, kdy dne [datum] Městský úřad v Uherském Brodě označil věc jako podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Po opakovaných útocích ze strany žalovaného se u žalobkyně zhoršil její psychický stav, je nucena od inkriminované události užívat drahé léky. Její dcera ji musí častěji navštěvovat, mnohdy i nenadále a bezodkladně. K tomuto často využívá náhradního volna a dochází tak k poklesu jejích příjmů. S ohledem na jednání žalovaného pak žalobkyně požadovala, aby se nadále tohoto závadného jednání zdržel, na zřetelném místě zveřejnil omluvu a pak požadovala také s ohledem na intenzitu pomluv i úhradu částky ve výši 10násobku vyčíslené škody, kterou mu měla žalobkyně způsobit.

2. Žalobkyně pak v dalším vyjádření po jednání konaném dne [datum] blíže specifikovala své nároky a upřesnila svá žalobní tvrzení, kdy uváděla, že podle jejího mínění i po podání žaloby se žalovaný dále dopouští protiprávního jednání spočívajícího v tom, že i nadále informoval nepravdivě obyvatele bytového domu ohledně události ze dne [datum] a o údajné škodě, kterou mu měla žalobkyně způsobit. Zároveň měl požadovat souhlas od obyvatel bytového domu, aby souhlasili s tím, že náklady soudního řízení s žalobkyní budou hrazeny z prostředků SVJ. Všem pak podle žalobkyně předal dopis, který byl adresovaný jí, v němž opakoval žalovaný všechny své lži, kterými jednoznačně poškozoval žalobkyni na jejích osobnostních právech. Snižoval její důstojnost a čest v čích ostatních spolubydlících. Zároveň žalobkyně navrhla řadu svědků na podporu vlastních tvrzení.

3. Soud pak při jednání konaném dne [datum] vyhlásil usnesení, kterým podle § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), připustil změnu žaloby, která spočívala v precizaci žalobního návrhu – petitu ze strany žalobkyně, přičemž účastníci nepožadovali písemné vyhotovení tohoto usnesení a souhlasili s tím, že toto usnesení bude zachyceno pouze v protokolu z jednání soudu, který jim byl ostatně řádně doručen.

4. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval ji v celém rozsahu zamítnout, neboť ji považoval za nedůvodnou. Žalovaný označil za nesporné, že je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. [rok] (bytu) v bytovém domě [adresa], v [anonymizována dvě slova] na ulici [ulice], přičemž tato bytová jednotka se nachází přímo nad bytovou jednotkou žalobkyně. Žalovaný dále v rámci procesní obrany uvedl, že žije ve shora uvedeném bytě společně se svojí maminkou již téměř 30 let, přičemž žalobkyně žije ve svém bytě přibližně stejně dlouhou dobu. Žalovaný uváděl, že dlouhou řadu let neměl s žalobkyní žádné konflikty či spory, žalobkyně si nikdy na jeho chování nestěžovala. Celá situace se změnila v roce 2018 v souvislosti s jeho zvolením do funkce předsedy Společenství vlastníků jednotek (dále jen SVJ) v bytovém domě [adresa], kde oba účastníci žijí. Žalovaný poukazoval na problematické vztahy s žalobkyní, když problémy pramení především z neochoty žalobkyně plnit určité povinnosti vyplývající z jejího členství v SVJ, kdy například opakovaně neposkytuje součinnost ke zpřístupnění jejího bytu k revizím technického zařízení sloužícího celému bytovému domu, opakovaně projevuje nesouhlas s postupem vyúčtování nákladů na tepelnou energii, opakovaně znemožňuje zpřístupnění bytu k odečtu spotřeby vody). Vzhledem k okolnosti, že na plnění povinností členů SVJ dohlíží dle zvyklostí v bytovém domě předseda výboru SVJ, žalobkyně měla v minulosti rovněž konflikty i s předchozími předsedy SVJ, kterým předávala vlastní rukou psané vytýkací dopisy, z nichž některé zůstaly součástí spisové dokumentace SVJ. Podle žalovaného pak bylo předmětem dopisů obvykle stížnost na šíření pomluv o její osobě, urážkách na cti, na násilí a nátlak, které měly být na její osobu činěny. Toto označovala žalobkyně za praktiky StB, a žádala o veřejnou omluvu. Žalovaný nemohl souhlasit s tím, že by vůči žalobkyni vystupoval agresivně, že by ji pomlouval mezi obyvateli bytového domu. Naopak oponoval tím, že se příčí poněkud logickému myšlení žalobkyní popsané jednání, která by mu opakovaně otevřela dveře dne [datum], pokud by ji hned na počátku fyzicky napadl a dokonce jí způsobil poranění hlavy a ramene. Žalovaný trval i na tom, že skutečně došlo k havárii vody v bytě žalobkyně, o čemž podle něj svědčila i faktura od [celé jméno svědka] za provedenou opravu. Žalovaný nikdy neobvinil žalobkyni, že způsobila havárii vodovodního potrubí. Pouze konstatoval fakta, a to že k úniku vody došlo z rozvodů vody v bytě žalobkyně, které jsou součástí jejího bytu, nejedná se tedy o rozvody společné a žalobkyně by tak měla nahradit škodu, která v této souvislosti vznikla včetně provedené opravy rozvodů a oprav poškozených společných částí bytového domu. Žalovaný se pak podivoval i nad dalším jednáním žalobkyně, která přivolala Policii ČR (dále jen PČR) až dne [datum], kdy jí na dveře jejího bytu umístil výzvu k náhradě škody, tedy reagovala takto až 14 dnů po údajném napadení ze strany žalovaného.

5. Soud tak v rámci tohoto řízení na základě provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků učinil následující skutková zjištění:

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že oba bydlí v bytovém domě [adresa], v [anonymizována dvě slova] na ulici [ulice], přičemž žalovaný bydlí bezprostředně nad žalobkyní, když žalobkyně obývá bytovou jednotku [číslo] žalovaný pak bytovou jednotku [číslo]. Stejně tak mezi účastníky nepanoval spor i v tom, že mezi nimi docházelo i v minulosti k neshodám. (viz níže výpovědi dalších svědků) Dále se účastníci shodovali minimálně v tom, že skutečně došlo k havárii vody v předmětném bytovém domě dne [datum], avšak již nepanoval mezi účastníky soulad v tom, kdo způsobil tuto havárii, z jakého bytu mělo docházet k úniku vody.

7. Soud pak provedl k důkazu následující listinné důkazy, když tedy z kopie vybrané části spisu PČR sp.zn. KRPZ [číslo] 2020 [číslo], Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec], kdy se jednalo o fotografickou dokumentaci pořízenou dne [datum] (na č.l. 4-8) mohl soud zjistit, že na jednotlivých fotografiích je zachycena žalobkyně na č.l. 5, dále detail vodoměru a části přívodu vody na č.l. 6, stejně tak detail vodoměru a části rozvodů vody na č.l. 6 p.v., opět zachycená žalobkyně na č.l. 7, dále detail fotografie, pokud jde o vlasovou část temene hlavy na č.l. 7 p.v. opět žalobkyně, dále další fotografie na č.l. 8 spolu s ručními poznámkami, dále fotografie vodoměru na č.l. 8 p.v. Vše pak bylo předkládáno žalobkyní s tím, že na fotografii na č.l. 8 byla u části hadičky u vodoměru poznámka„ Tady Vám to prasklo“ s tím, že zde pak byla poznámka psaná jiným písmem a jednalo se o poznámku žalobkyně, z níž bylo možno zjistit, že podle žalobkyně se nejednalo o fotografii jejího vodoměru, ale vodoměru v bytě žalovaného.

8. Dále byla k důkazu provedena fotografie dopisu, který byl adresován žalobkyni ze strany žalovaného [celé jméno žalovaného] (na č.l. 9), kde bylo zase uvedeno, že toto bylo foceno PČR pro účely trestního řízení dne [datum] a dále zde bylo uvedeno, že tento dopis obdržela žalobkyně asi v pondělí [datum]. Z tohoto dopisu bylo zjištěno, že byl adresován žalobkyni ze strany žalovaného, který byl uveden jako autor dopisu„ [celé jméno žalovaného], Předseda SVJ 2070, poškozený“. Žalovaný v tomto dopise uváděl, že voda tekla z bytu žalobkyně, z trubky za vodoměrem s tím, že se to projevilo na stavu vodoměru, ale že za takové situace odpovídá žalobkyně za vzniklou škodu jako vlastník bytové jednotky. Upozornil ji, že ji stíhá povinnost k náhradě škody ve vztahu k němu i ve vztahu k SVJ. Zároveň ji upozornil, že v případě jejího tvrzení, že voda tekla od někoho jiného, by ji musel považovat za lhářku a také jí sdělil, že by vše řešil právní cestou. Stejně tak upozornil žalobkyni, že neumožňuje revizi plynoměrů a může tak ohrožovat ostatní obyvatele bytového domu.

9. Z listiny Předání, vyúčtování služeb za rok 2020 (na č.l. 9 p.v.) bylo pak pouze zjištěno, že žalobkyni mělo být předáno vyúčtování [datum].

10. Z části sdělení ze strany [celé jméno žalovaného] na č.l. 10 spolu s fotografií zobrazující část vytopené kočárkárny (či kolárky) bylo zjištěno, že žalovaný zde žalobkyni adresoval osobní výzvu. Rukou bylo zde napsáno, že jí toto bylo předáno do jejích rukou dne [datum] ve dveřích v 17 hodin. Shodný dopis byl pak založen duplicitně na č.l. 60 i řádně podle toho, jak měl jít text za sebou a soud tedy zjistil, že v dopise bylo uvedeno: „ Dobrý den paní [celé jméno žalobkyně], Vyhrožujete soudem vždy, když se něco děje a takto tady shrnu pro všechny v domě, aby věděli, s kým máme tu čest. V pondělí [datum] jsem ráno v 5:30 šel venčit psa a slyšel jsem téct v domě vodu. Podle zvuku jsem došel do kočárkárny, která je pod vaším bytem. Vyběhl jsem si pro klíče, abych se na to podíval, a když jsem kočárkárnu otevřel, připadal jsem si jako v sauně. Na podlaze bylo asi 2-3 cm teplé vody, která tekla se stropu. Viz foto [číslo]. Takže jsem vyběhl opět do svého bytu, jestli to náhodou neteče ode mě a nemusel tak budit Vás, protože s Vámi jednat je prostě katastrofa. Bohužel pro Vás voda netekla ode mě a ani z bytu nade mnou, takže už jediná možnost byl Váš byt. Proto jsem na Vás asi v 5:50 zazvonil a vy jste asi po 5 minutách otevřela. Po otevření dveří, jsem Vás informoval, že z Vašeho bytu teče voda do kočárkárny. Následně jsme mě pustila na WC, kde ještě před otevřením zástěny za WC bylo jako v sauně. Po otevření jsem spatřil, kde je problém a ten byl v prasklé„ měděné“ trubce vedoucí ze stěny s kohoutky k vodoměru viz foto [číslo] odkud voda stříkala proudem. Po zastavení vody, jsem se Vás zeptal, jestli mám zavolat vodaře nebo si to zařídíte. [příjmení] odpověď byla, že zavoláte zeťě, tudíž jsem odešel do kočárkárny oddělat věci, které jsem tam měl provizorně uskladněny. A to konkrétně postel od firmy [jméno] typ Space-UP, kterou jsem koupil za [číslo] a jejíž cena je normálně [číslo]. Krabice byli nasáklé vodou a bylo mi jasné, že pokud je tam nechám delší dobu, postel bude na vyhození celá. Díky mojí duchapřítomnosti nejenom, že nedošlo k většímu poškození a poškozeny byli pouze 3 díly ([číslo]) v hodnotě ([číslo] od výrobce 350 kč = [číslo]) viz obrázek [číslo]“ 11. Dále je součástí fotodokumentace stejně tak i vyčíslení nacenění dílů od [právnická osoba] [jméno], z něhož mohl soud pouze zjistit, v jaké ceně se pohybovaly jednotlivé díly poškozeného nábytku.

12. Dále bylo v tomto dopise uvedeno: „ Do kočárkárny jsem naházel krabice, které aspoň nasákly část vody viz obrázek [číslo] než to nasají stěny. Asi po hodině jsem na Vás zazvonil znovu, jestli už jste volala vodaře nebo mám zavolat já. Vy jste na mě uhodila, že voda určitě neteče od Vás, když to máte mokré i nahoře. Na to jsem se neudržel, a šel jsem Vám názorně ukázat, odkud Vám voda teče a pustil jsem znovu ventil, kterém jsem před hodinou zastavoval a vy jste jasně viděla, že voda stříká z trubky od Vás – označeno na fotce [číslo]. Zavolal jsem tedy [právnická osoba] řekl jsem, že tady máme havárku a potřebujeme ji vyřešit, s tím tě fakturu napíše na dům č 2070 a abyste měla čas nastřádat peníze, oprava a výměna hadic stála [číslo] a rozhodně není fér, aby Vám ostatní nájemníci domu platili něco, co si máte hlídat sama. Neočekával jsem, že ještě ten den [příjmení] dcera vyletí ke mně domů a bude vykřikovat, že to bylo ve stupačkách a nic platit nebudete, volat do firmy [celé jméno svědka], že se budete soudit. Tudíž to napíšu tady, opravu jsem zaplatil ze svého a společně s poškozenou postelí to klidně dám exekutorovi, protože si nic jiného nezasloužíte! [obec] toho, abyste byla ráda jako křesťanka, že jsem tu vodu slyšel ráno téct a„ včas“ ji zastavil a tudíž jsem vás zachránil ještě před větší finanční újmou, protože v době poruchy se Vám voda točila na vodoměru. Jelikož porucha byla až za vodoměrem, tak se teď oháníte soudem, že nic platit s vodou, kdybyste do bytu, vždy když to vyvěsím, pustila vodo-topo, tak se na to přišlo a vyměnilo by se to před nehodou. Nejste pojištěná? Váš problém, a jelikož váš způsob jednání je hrozný, klidně k tomu soudu půjdu, kterým vyhrožujete. A jak jsem Vám už jsou napsal, jakmile budete tvrdit opak, co se týče místa poruchy, jste obyčejná lhářka a taky tak s vámi budu odteď vždycky jednat. [celé jméno žalovaného] [anonymizováno]“ 13. Součástí tohoto dopisu žalobkyni byly právě i fotografie pořízené žalovaným a právě uvedené nacenění nábytku. Z fotografií bylo pak pouze zjištěno, že tyto zachycovaly poškozený nábytek a stejně tak i promáčené rozložené krabice v kočárkárně.

14. Dále z rukou psaného dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby nevytřepával kobereček od psa na balkonu, protože opakovaně jí tento vytřepal do vlasů, naposled dne [datum].

15. Z fotografie daňového dokladu, faktury č. 2020 bylo zjištěno, že byla touto fakturou účtována částka 1.455 Kč za údržbářské práce [celé jméno svědka], kde byla jako příjemce uvedená žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], jako odběratel byl uveden žalovaný [celé jméno žalovaného] s tím, že doklad byl vystaven [datum].

16. Z další části sdělení ze strany [celé jméno žalovaného] spolu s ručně psanými poznámkami žalobkyně (na č.l. 14 p.v.) bylo soudem zjištěno, že žalobkyně zde psala své poznámky právě opět pro PČR.

17. Z úředního záznamu PČR na č.l. 15 ze dne [datum] sp.zn. KRPZ [číslo] 2020 [číslo], Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec], soud zjistil, že žalobkyně učinila dne [datum] oznámení o tom, že má opět problém se sousedem [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně přivolala hlídku PČR, která zjistila, že žalobkyně již dne [datum] učinila podání na PČR ohledně násilného vniknutí do jejího bytu žalovaný a dne [datum] nalezla žalobkyně na svých domovních dveřích žádost žalovaného k zaplacení škody. [ulice] PČR nezjistila žádnou škodu. Nalepený dopis na dveřích bylo možno sundat a žalobkyně si jej uschovala.

18. Z úředního záznamu PČR ze dne [datum] sp.zn. KRPZ [číslo] 2020 [číslo], Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec], soud zjistil, že PČR kontaktovala [celé jméno svědka], který po zákonném poučení uvedl, že byl přivolán k havárii do předmětného bytového domu, jednalo se o prasklou hadici ze stupačky do koupelny v bytě žalobkyně. Jednalo se o havárii a podle tohoto svědka mohlo dojít k vytopení ostatních bytů, pokud by nedošlo k včasnému zastavení vody v bytě žalobkyně. Z tohoto listinného důkazu bylo ještě zjištěno, že žalobkyně oznámila na PČR, že byla dne [datum] napadnuta žalovaným, že ji odstrčil, když se k ní snažil bez jejího souhlasu dostat do bytu, poranila si při tomto incidentu pravé rameno a hlavu. K tomuto mělo dojít kvůli havárii vody.

19. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] sp.zn. KRPZ [číslo] 2020 [číslo], Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec], které v této souvislosti podal [celé jméno žalovaného], soud zjistil, že tento popíral, že by došlo k jakémukoliv fyzickému násilí z jeho strany vůči žalobkyni. Popsal havárii vody dne [datum].

20. Z oznámení o přestupku adresované ze strany PČR [stát. instituce] ze dne [datum] sp.zn. KRPZ [číslo] 2020 [číslo], Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec], (na č.l. 19), pak mohl soud zjistit, že PČR spis postoupila s oznámením o přestupku respektive s podezřením na spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl žalovaný dopustit dne [datum] od 5:00 hodin do 5:10 hodin, a to tak, že měl strčit u vchodových dveří do jejího bytu tak, že žalobkyně upadla a poranila si pravé rameno a hlavu. Poškozená nevyhledala lékařské ošetření. Ke škodě na majetku nedošlo.

21. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] sp.zn. KRPZ [číslo] 2020 [číslo], Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec], (na č.l. 20-22), z něhož mohl soud zjistit, že žalobkyně učinila dne [datum] oznámení na PČR ohledně napadení ze strany žalovaného. Popsala jako v žalobě události dne [datum]. Stejně tak uváděla, že má dlouhodobé neshody s žalovaným, že tento se chce obohatit na její úkor a zneužívá jejího věku a zdravotního stavu. Tvrdila, že k havárii došlo v bytě žalovaného.

22. Z vyrozumění o přijetí podání a postoupení jeho části ze dne [datum] adresované ze strany PČR, Odbor vnitřní kontroly, [jméno] [celé jméno žalobkyně] (na č.l. 23) bylo soudem zjištěno, že odbor vnitřní kontroly bude šetřit pochybení příslušníka PČR. Tomuto předcházelo její oznámení ze dne [datum] ohledně toho, že nebyla řádně informována o postupu PČR atd., jak soud zjistil z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] sp.zn. KRPZ [číslo] 2020 [číslo], Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec], podaného opět žalobkyní [jméno] [celé jméno žalobkyně] (na č.l. 24).

23. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] sp.zn. KRPZ [číslo] 2020 [číslo], Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec], ze strany [jméno] [příjmení] (na č.l. 25) a úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] sp.zn. KRPZ [číslo] 2020 [číslo], Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec], ze strany [jméno] [příjmení] (na č.l. 26) pak mohl soud zjistit, že svědkyně [jméno] [příjmení], dcera žalobkyně učinila tato vysvětlení na PČR, popsala události kolem [datum] a rovněž uváděla, že dne [datum] museli žalobkyni kupovat a namontovat baterii v kuchyni u žalobkyně, protože jí tekla voda.

24. Z podání psaného rukou ze strany žalobkyně [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že tímto žalobkyně podala trestní oznámení pro vniknutí do bytu a napadení na žalovaného (na č.l. 34-36).

25. Z fotografie nástěnky spolu s dalšími poznámkami a detailem Desatero Božích přikázání bylo zjištěno, že na této nástěnce bylo toto vyvěšeno vedle trhacího kalendáře s vyznačením úklidu společných prostor, kde v týdnu od 24. do [datum] měla žalobkyně provádět úklid společných prostor, přičemž bylo zvýrazněno VII. přikázání„ Nepokradeš“ a VIII. přikázání„ nepromluvíš křivého svědectví (nebudeš lhát)“. U tohoto bylo uvedeno, že žalobkyně tuto věc pouze oznámila PČR dne [datum].

26. Ze sdělení ohledně škody adresované ze strany [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] a detailního pohledu na dveře žalobkyně (na č.l. 31), bylo zřejmé, že na těchto dveřích je vzkaz žalovaného ohledně výše škody v souvislosti s poruchou v bytě žalobkyně dne [datum]. Toto pak odstranila PČR k zavolání žalobkyně. Obsahem této listiny bylo toto sdělení: „ Paní [celé jméno žalobkyně], zatím se chci s Vámi stále dohodnout, než Vás dám k soudu v rámci občanskoprávního sporu, Žádám o proplacení nákladů spojených s poruchou ve vašem bytě [datum] a na zaplacení máte termín do [datum]. [číslo] faktura za opravu fa [celé jméno svědka] [číslo] poškozený díl postele [číslo] 770 poškozený díl postele [číslo] 770 poškozený díl postele [číslo] 350 náklady na dopravu nových dílů = [číslo] celkem Pokud to chcete dovézt až k právnímu sporu budu žádat celou cenu postele, která je [číslo] + [číslo] = [číslo] a klidně do sporu s Vámi půjdu. [celé jméno žalovaného]“ 27. Z vyúčtování za rok 2019 ve vztahu k žalobkyni (na č.l. 29) bylo zjištěno, že žalobkyně měla nedoplatek ve výši 1.327,70 Kč.

28. Dále soud provedl ručně psané poznámky (na č.l. 29 p.v.) ohledně vyvěšení a sundání jednotlivých listin, ale nic podstatného z tohoto důkazu soud nezjistil, stejně tak ani z rozúčtování nákladů na ÚT, TV, TV a SV (na č.l. 30 p.v.) ve vztahu k předmětu tohoto řízení. Stejně tak i z rozúčtování nákladů na ohřev vody (na č.l. 32 p.v.) a vyúčtování za rok 2019 (na č.l. 33) nebylo zjištěno nic podstatného, pouze celková spotřeba vody.

29. Z odečtů teplé vody k datu [datum] (na č.l. 56) a odečtů studené vody ke stejnému datu (na č.l. 57) soud opět nezjistil nic podstatného pro rozhodování v této věci z hlediska předmětu řízení bylo pouze zjištěno, že žalobkyně měla spotřebu teplé vody v roce 2019 68 m3 vody a v roce 2020 pak 97,20 m3. Pokud šlo o studenou vodu, pak v roce 2019 byla u žalobkyně tato spotřeba v množství 127 m3 a v roce 2020 v množství 167,20 m3. Číslo měřícího zařízení u žalobkyně bylo u studené vody [číslo] a u teplé vody [číslo], přičemž tento měřič spotřeby teplé vody byl zobrazen minimálně na fotografii na č.l. 6 spisu. Vodoměr studené vody žalobkyně byl pak na č.l. 6 p.v. i na č.l. 8 p.v.

30. Z kopie vodoměrů, resp. fotografie vodoměrů v rámci spisu PČR (na č.l. 30) mohl soud zjistit, že zde byl vyfocen rozvod vody, přičemž bylo rukou dopsáno, že uzávěr k pračce žalovaný u svých rozvodů nemá. Z tohoto důvodu dovozovala žalobkyně, že fotografie v dopise žalovaného, kde jí psal a ukazoval, odkud měla unikat voda, byla z jeho bytu.

31. Ze sdělení žalovaného jako předsedy SVJ bez datace bylo zjištěno, že se jednalo o sdělení ohledně stavu účtů a dalších záležitostí týkajících se SVJ [rok], přičemž však opět ve vztahu k tomuto řízení soud nic podstatného z této listiny nezjistil.

32. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalovanému, resp. představitelům SVJsoud zjistil, že se žalobkyně omluvila ze schůze vlastníků bytových jednotek dne [datum] pro silnou nedoslýchavost. Požádala o doručení zápisu ze schůze do její schránky ve 2 vyhotoveních. Toto vložila dne [datum] do schránky žalovaného.

33. Ze sdělení ze strany SVJ domu [adresa] (na č.l. 37) soud zjistil, že bylo adresované žalobkyni. Obsahem bylo upozornění žalobkyně na to, že dne [datum] žalovaný respektive členové výboru zvonili u žalobkyně z důvodu zapsání stavu studené a teplé vody, ale tato jim neotevřela. Žalobkyně byla informována o další návštěvě z důvodu potřeby odečtů. Žalovaný ji pak upozornil, že ji navštíví i se svědky.

34. Soud dále provedl k důkazu předložené dopisy, které žalobkyně posílala [příjmení] [jméno] v minulosti a jednotlivým jeho členům, a to dopis bez datace, dopis ze dne [datum] adresovaný k rukám paní [příjmení] [celé jméno svědkyně], dopis-výzvu adresovanou Ing. [celé jméno svědkyně], dopis bez oslovení ohledně nezdravení, dopis žalobkyně adresovaný členu výboru č. [rok] [celé jméno svědka], přičemž z těchto listin soud bezpečně zjistil, že žalobkyně nesouhlasila s postupy SVJ a především výboru, brojila proti nesprávnému vyúčtování apod. Zároveň pak útočila na jednotlivé osoby, nazývala je„ estebáky“ apod. JUDr. [celé jméno svědka] pak psala, aby ji již nepronásledoval, ptala se jej, jestli je skutečně právník a žádala od něj uspokojivou omluvu za jeho chování.

35. Ze Zápisu ohledně postupu při vyúčtování nákladů na tepelnou energii a zápisu ohledně jednotlivých vlastníků bytových jednotek z hlediska jejich vyjádření k takovémuto zamýšlenému postupu pak bylo zjištěno, že v kolonce u žalobkyně bylo uváděno, že odmítá prohlášení podepsat s tím, že nezaplatí ani nedoplatek za rok 2013, obrátí se na soud, až po jeho rozhodnutí bude s výborem SVJ jednat. Tento rukou psaný záznam byl pořízen dne [datum] [celé jméno svědka].

36. Ze zprávy o revizi plynového zařízení (na č.l. 53) spolu s technickou zprávou na (č.l. 54-55) bylo především zjištěno, že pro kontrolu a revizi byly zpřístupněny všechny byty až na byt žalobkyně. Zpráva byla datována dnem [datum].

37. Z výzvy - sdělení (na č.l. 69) soud zjistil, že byli vyzváni členové výboru a majitelé bytů domů [adresa], ohledně sporu mezi žalobkyní a žalovaným a v tomto dopise byla popsána celková situace ohledně úniku vody z bytu žalobkyně. Toto sdělení bylo učiněno ze strany žalovaného spolu s dotazníkem.

38. Dotazník se týká jednotlivých otázek:„ Měli jste někdy spor s paní [celé jméno žalobkyně] Chcete, aby byl [celé jméno žalovaného] váš předseda do konce svého zvolení? Chcete si zvolit nového předsedu? Může předseda v případě [celé jméno žalobkyně] využít práva platit advokáta z našich peněz?“ Dále je zde uvedeno„ Prosím o vaše vyjádření, děkuji za případnou podporu, ať už mi tento list vrátíte do schránky anebo ne, děkuji za přečtení. V [anonymizována dvě slova] dne [datum]“ 39. K důkazu pak byl proveden vyplněný dotazník adresovaný [jméno] a [jméno] [příjmení] (na č.l. 70), vyplněný dotazník ze strany [celé jméno svědka] (na č.l. 71), vyplněný dotazník ze strany [celé jméno svědkyně] (na č.l. 72), vyplněný dotazník ze strany [jméno] [příjmení] (na č.l. 73), vyplněný dotazník ze strany [anonymizováno] J+Ž a [příjmení] (na č.l. 74), vyplněný dotazník ze strany [jméno] [příjmení] [příjmení] (na č.l. 75), vyplněný dotazník ze strany Ing. [jméno] [příjmení] (na č.l. 76), vyplněný dotazník ze strany [jméno] a [jméno] [příjmení] (na č.l. 77), vyplněný dotazník ze strany [celé jméno svědkyně] (na č.l. 78), vyplněný dotazník ze strany [jméno] [příjmení] (na č.l. 79), vyplněný dotazník ze strany [celé jméno svědkyně] (na č.l. 80), vyplněný dotazník ze strany [jméno] [příjmení] (na č.l. 81), vyplněný dotazník ze strany [jméno] a [celé jméno svědka] (na č.l. 82) a vyplněný dotazník ze strany [celé jméno svědkyně] (na č.l. 83). Z těchto vyplněných dotazníků bylo zjištěno, že dotázané osoby se vyjádřily kladně k tomu, aby byl žalovaný dále předsedou SVJ, negativně ke zvolení nového předsedy a kladně k tomu, aby byly náklady soudního řízení hrazeny ze strany SVJ. Někteří pak uvedli, že měli spor se žalobkyní, jako [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědkyně], pak samostatně i [celé jméno svědkyně] (shoda jmen, viz níže svědkyně [jméno] [příjmení])

40. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojistné události [číslo] soud zjistil, že se jedná o pojistné šetření pojistné události (vodovodní) škody, datum vzniku pojistné události [datum]. Jednalo se o sdělení ze strany [pojišťovna], adresované [celé jméno žalovaného], přičemž mu bylo sděleno, že po odečtu spoluúčasti ve výši 1.000 Kč od celkové částky pojistného plnění mu bude vyplacena částka ve výši 2.922 Kč.

41. Z kopie usnesení MÚ v [anonymizována dvě slova] o odložení věci ze dne 12. 7. 2021 č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že věc ohledně podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití byla odložena, aniž by bylo zahájeno řízení o přestupku proti občanskému soužití ve věci žalovaného tím, že měl úmyslně narušit občanské soužití tak, že se vůči jinému měl dopustit jiného hrubého jednání, kdy se jednalo se o popsaný skutek ze dne [datum]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

42. Ze sdělení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný jako předseda SVJ informoval ohledně úvěru a splacení úvěru rekonstrukce domu, kde je také uvedeno, jakým způsobem byly v daném případě doručovány evidenční listy jednotlivým obyvatelům domu, přičemž u žalobkyně bylo uvedeno, že jí toto bylo vloženo do schránky dne [datum].

43. Stejně tak i ze sdělení ze dne [datum] ohledně předávání klíčů, bylo zjištěno, že i v této listině bylo podtrženo„ klíč paní [celé jméno žalobkyně] nechám u některého ze sousedů a tuto informaci následně dopíšu do tabulky“, edit [datum]„ jestliže klíč nechce ze sousedů nikdo převzít, bude tento klíč vhozen do schránky v zalepené obálce po výměně zámku v sobotu v 10:00 – 12:00“ Dále bylo uvedeno, že byl klíč vhozen do schránky dne [datum].

44. Ze sdělení ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o odečet vodoměrů, kde je uvedeno:„ u paní [celé jméno žalobkyně]„ provedu odečet v den a hodinu, kterou mi napíše níže na tento papír, a v tento den se dostavím i s další osobou, která bude všemu přihlížet, a provede i záznam na mobilní telefon, a nebude ani s jedním z nás v příbuzenském ani podobném vztahu“, zde je tedy byt [číslo] [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] bez jakéhokoliv vyplnění 45. Konečně v rámci listinných důkazů byla provedena i zpráva o spolupráci ze dne [datum] sepsaná ze strany Mgr. [jméno] [příjmení], psychologické poradenství, terapie supervize, [ulice a číslo], [PSČ] [obec], která v této zprávě uvedla, že spolupráci s žalobkyní zahájila dne [datum], kdy se dostavila ke konzultaci, kterou domluvila její dcera paní [příjmení] a tato byla přítomna u všech konzultací dne 12. 10. a [datum]. Bylo jí doporučeno navštívit, kontaktovat Centrum duševního zdraví, konzultovat její psychický stav s psychiatrem pro případnou medikaci. Špatný psychický stav přisuzovala žalobkyně neuspokojivým sousedským vztahům, neshodám se sousedy a napadání z její strany. Žalobkyně byla plačtivá, v napětí, popisovala příznaky dlouhodobého stresu.

46. Dále byli vyslechnuti také navrhovaní svědci [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] (dříve [celé jméno svědkyně]), [celé jméno svědkyně], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně].

47. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo bezpečně a nepochybně zjištěno, že tento se na zavolání dostavil v inkriminované době na místo na adresu bydliště účastníků. Bylo mu řečeno, že je tam v domě zatečený strop, jedná se o havárii. Objednávku přijímal jeho otec, [celé jméno svědka] starší. Svědek si pamatoval, že v bytě žalobkyně zjistil uvedenou závadu, že tam protékala teplá voda šachtou dolů. Došlo k zastavení vody a opravě vody. Na žalobkyni zazvonil, ta jej normálně pustila dovnitř. Ve stupu mu nijak nebránila. Již při vstupu slyšel tekoucí vodu, protože dveře od šachty jsou v podstatě kousek od vstupních dveří. [příjmení] byla protečená, potečená vodou. Svědek vyloučil, že by voda tekla z vyššího patra. Takovou věc nezaznamenal. V samotném bytě paní žalobkyně nebylo mokro, protože voda protékala od ní šachtou dolů. Celá závada byla až za vodoměrem. Už ze zkušenosti věděl, co si má asi tak sebou vzít, proto nepotřeboval moc věcí. Vyměnil hadičky, odstranil závadu. Nijak se s žalobkyní nebavil. Nevšímal si jí. [příjmení] hadičky vyhodil, na to se ptal i žalobkyně. Svědek byl kontaktován ze strany zástupkyně žalovaného s tím, že jej upozornila, že by byl volán jako svědek.

48. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že tento byl dříve předsedou SVJ. Měl opakované neshody s žalobkyní. Žalobkyně měla vždy nějaké problémy, námitky proti všemu. JUDr. [celé jméno svědka] psala opakovaně dopisy. Svědka vůbec nepřekvapilo, že došlo k havárii vody u žalobkyně, protože tato neumožňovala prohlídky a revize, a to ani revize plynu. Svědek nebyl ze strany žalovaného nijak kontaktován, nepamatoval si, že by přímo s žalovaným o celé věci mluvil. Od někoho se zkrátka dozvěděl, že došlo k vytopení kočárkárny, že na vině měla být žalobkyně a že měla být způsobena škoda žalovanému. Svědek uvedl, že takto se o tom mluvilo v domě. Rozhodně si ani nijak zásadně nepamatoval, že by četl na nástěnce Desatero, vzpomínal si, že tam něco podobného viděl, ale nevěnoval tomu nijak zásadní pozornost. Stejně tak vyloučil, že by obdržel jakýkoliv dopis od žalovaného, kde by žalovaný popisoval situaci ohledně havárie vody u žalobkyně, případně v tomto dopise útočil na žalobkyni. S žalobkyní podle svědka byly vždy problémy. Svědek si pak ani netroufal nějak popisovat vztah mezi žalobkyní a žalovaným. Svědek připustil, že byl u jedné situace, kdy nahrával návštěvu u žalobkyně za účelem provedení zápisu stavu vody a nahrával celou událost na mobilní telefon. Nikdy nebyl svědkem jakéhokoliv osočování žalobkyně ze strany žalovaného, nikdy nebyl svědkem nějakého fyzického ataku žalobkyně ze strany žalovaného.

49. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (dříve [celé jméno svědkyně]) pak bylo zjištěno, že i tato měla nějaké konflikty s žalobkyní. Znala se s ní již z dřívějšího bydliště a nijak nezastírala, že s žalobkyní nemá dobré vztahy, přičemž také uvedla, že dříve ji nenáviděl jeden vchod, nyní ji nenávidí celý dům. S žalobkyní byly vždy problémy, vždy se jí muselo všechno opakovaně vysvětlovat, všechno byl pro ni problém. Kdo se proti ní ozval, proti tomu vystoupila, poslala mu osobní dopis, stěžovala si na něj. Svědkyně byla přesvědčená, že kdokoliv, kdo by proti žalobkyni nějak vystoupil, ocitl by se nejspíš také před soudem. Svědkyně nebydlela ve stejném vchodě, nikdy neobdržela žádný dopis od žalovaného s fotografiemi, který by byl adresovaný žalobkyni. Nikdy nezaznamenala, že by žalovaný útočil na žalobkyni, nikdy ani nebyla svědkem, že by ji kdokoliv fyzicky atakoval. Svědkyně pak obdržela pouze dotazník a potvrdila jeho vyplnění. O vytopení slyšela, ostatně jako nejspíš většina obyvatel bytového domu. Nikdy neviděla Desatero, ani nic podobného. Nikdy nefotila žalobkyni, nikdy ji nepronásledovala. [jméno] od žalobkyně obdržela nějaké dopisy, ale neschovala si je. Byla upozorněna na nějaké domnělé nevhodné chování vůči žalobkyni.

50. Dále byla slyšena svědkyně [celé jméno svědkyně], z jejíž výpovědi bylo zjištěno, že ráno šla na nákup, někdy kolem 8. hodiny a viděla žalovaného, jak tam vytírá vodu, ale víc se o to nezajímala, šla na nákup. Pouze žalovaný řekl, že paní [celé jméno žalobkyně] praskla voda, ale to bylo vše. Nezaznamenala jakýkoliv atak vůči žalobkyni, neobdržela žádný dopis na adresu žalobkyně, nezaznamenala rozšiřování nějakých pomluv vůči žalobkyni ze strany žalovaného. Určitě nedostala žádný dopis do schránky, který by byl adresovaný paní [celé jméno žalobkyně] ze strany pana [celé jméno žalovaného]. Nepamatovala si, že by na nástěnce bylo vyvěšeno někdy něco proti žalobkyni ze strany žalovaného. O vztahu mezi účastníky nic nevěděla. [jméno] se s žalobkyní maximálně pozdravila.

51. Dále byla vyslechnuta svědkyně [celé jméno svědkyně], z jejíž výpovědi soud bezpečně zjistil, že se potkává jak s žalovaným, tak i s žalobkyní. S žalobkyní se pozdraví, ale nijak ji nezná. Žalovaného zná jako předsedu SVJ. Svědkyně žalovaného 2x vytopila, ale vždy se to obešlo bez konfliktu, vše bylo v pořádku a bez problémů se to vyřešilo. Žalovaného považovala za slušného člověka. Na nikoho nenadával, nevěděla o tom, že by chtěl někomu ubližovat. Toto vylučovala. Pokud šlo o vytopení, rovněž o tomto slyšela, a viděla i vytopenou kolárku či kočárkárnu, mluvila pak o celé věci s žalovaným, ale ten rozhodně na žalobkyni nenadával, jenom říkal, že musí vysušit nábytek. Chtěl se s žalobkyní domluvit na vyřešení celé věci. Podle svědkyně říkal, že chce jen to, co mu náleží. Žalovaný se ještě předtím všech ptal, zda tam může mít na nějakou dobu uložený nový nábytek. Nebyla ale svědkem celé události. Desatero na nástěnce nezaznamenala, respektive věděla, že tam něco podobného bylo, ale nevěnovala tomu nějak pozornost. Informace ohledně domu bývajíc nalepené na vchodových dveřích do domu. Svědkyně neviděla, že by žalobkyně něco měla nalepeno na dveřích. Stejně tak svědkyně neobdržela jakýkoliv dopis pro žalobkyni ze strany žalovaného. Podle svědkyně nikdo nechápe, proč žalobkyně podala na žalovaného žalobu. Nikdo opravdu nevěděl, že by jí kdy ublížil. Nedokázala si ani představit, že by žalovaný nazval žalobkyni veřejně lhářkou, obsah žalobkyní předkládaných dopisů neznala.

52. Další svědek [celé jméno svědka] nebydlí ve stejném vchodě jako účastníci. Oba je však znal. Žalovaného jako předsedu SVJ a paní žalobkyni od vidění. Slyšel jen o havárii vody od lidí z baráku, ale nepamatoval si ani od koho to slyšel. Slyšel i o tom, že žalovanému vznikla nějaká škoda. Stejně tak slyšel, že se to spravovalo, že tam byl pan [celé jméno svědka] dále, že to paní žalobkyně nazvala vniknutím do bytu. O věci ani s žalobkyní, ani s žalovaným nehovořil. O vytopení se dozvěděl od souseda ve vchodě, ale jméno si ani nepamatoval, respektive o tom mluvila i jeho maminka, která bydlí naproti jejich domu a ta to probírala s někým z předmětného bytového domu. Ani v tomto případě si jména nepamatoval. Vysvětloval to špatnou pamětí na jména. Žádné vyvěšené dopisy neviděl, neobdržel nic do schránky pro žalobkyni od žalovaného. Nic takového neznamenal, neviděl. Dotazník vyplnil, ale více k tomu svědek ani nemohl uvést. Svědek nikdy neviděl žalovaného, že by útočil na žalobkyni, že by se vůči ní choval dehonestujícím způsobem, že by ji hrubě urážel či něco podobného. Jednou pouze bylo řečeno, že je nedoslýchavá, ale nevnímal to jako urážku žalobkyně. Někdo se tomu na schůzi SVJ zasmál, ale rozhodně to nebylo ze strany žalovaného učiněno ve zlém úmyslu, jako urážka. Svědek to tak skutečně nechápal.

53. Dále byl slyšen svědek [celé jméno svědka]. Z jeho výpovědi pak vyplynulo, že zná účastníky jako sousedy, ale to bylo vše. Nikdy nebyl svědkem útoku žalovaného na žalobkyni. Podle svědka se pak žalovaný vždy choval velmi slušně ke všem, je to vychovaný člověk. Naopak svědek zaznamenal urážky a slovní napadání žalovaného ze strany dcery paní žalobkyně, která mu nadávala, křičela na něj na ulici„ ty čuráku, co je ti do toho, ty pičo jedna“. I tento svědek uváděl, že od počátku, kdy se paní žalobkyně nastěhovala do domu, byly s ní problémy, protože tento dům byl v podstatě určen pro policisty a žalobkyně odmítla se podílet na úklidu společných prostor, že nebude uklízet policajtům. To už však dávno podle svědka není pravda, že by v domě bydleli jen policisté. Svědek zaznamenal i to, jak vnuk žalobkyně vyhrožoval žalovanému, kdy mu říkal, aby si dával pozor, aby mu„ nezdechl“ pes. Jinak svědek trávil hodně času na zahradě. Mezi sousedy podle něj žádné spory nebyly, spory byly pouze s žalobkyní a její rodinou. Nikdo žalobkyni nešikanoval, nikdo jí neubližoval. Nepamatoval si, že by na nástěnce v domě viděl a četl něco proti žalobkyni od žalovaného, stejně tak nikdy nečetl dopis proti ní po havárii vody, ani nevěděl o tom, že by něco měla žalobkyně nalepeno na dveřích. Stejně tak tam neviděl Desatero na nástěnce. O vytopení se dozvěděl tak, že viděl žalovaného, který mu říkal, že od paní [celé jméno žalobkyně] tekla voda. Svědek také vypověděl, že žalobkyně odmítá poskytovat spolupráci ohledně revizí v domě apod. Bylo to i řešeno opakovaně na schůzi.

54. Soud pak vyslechl i vnučku žalobkyně [jméno] [příjmení], která v inkriminovaný den pomáhala svědkyni [příjmení] s úklidem v kočárkárně, ve sklepě bytového domu dne [datum]. Přesně si již nepamatovala, v jakém čase to bylo, zda ráno či dopoledne či odpoledne. Svědkyně tam byla i se svým synem, který tam pobíhal ve sklepě, když s maminkou, svědkyní [příjmení], uklízely. Svědkyně si vzpomínala, že jí právě svědkyně [příjmení] volala, nepamatovala si, že by zrovna byla na návštěvě u maminky. Svědkyně si pamatovala, že byl v těch prostorách vyskládaný nějaký nábytek, byl složený už na chodbě. Byla vytopená kolárka (či kočárkárna), byla tam voda a svědkyně to s její maminkou, svědkyní [příjmení], vytíraly. Podle svědkyně z toho byla žalobkyně rozrušená, byla otřesená, protože to měla vytopit ona. Svědkyně se pak následně dozvěděla, nejspíš od její maminky, že to nevytopila žalobkyně, že to neudělala ona. Nevěděla ale ani, jak se k tomuto zjištění dospělo, kdo to zjistil. Svědkyně nechtěla, aby se něco stalo jejímu synovi, tak po uklizení odtud odjeli. S žalobkyní se o věci ten den nijak nebavila. Pokud šlo o incidenty, hádky s jinými obyvateli domu s žalobkyní, pak opět toto měla svědkyně pouze z doslechu a neznala žádné podrobnosti. K žalobkyni jezdí maximálně 1x do měsíce, přičemž neviděla osobně žádnou výzvu, neviděla nic na nástěnce, jenom jí o všem říkala svědkyně [příjmení].

55. Konečně soud vyslechl také svědkyni [jméno] [příjmení], která i přes upozornění soudu na oslabení důkazní síly její výpovědi byla u všech jednání, byla konfrontována s výpověďmi svědků, byla u všech vyjádření a prováděného dokazování. Svědkyně je dcerou žalobkyně. Svědkyně popsala událost dne [datum] odlišně od svědkyně [jméno] [příjmení], protože uváděla, že svědkyně [příjmení] byla u ní na návštěvě i s jejím synem. Svědkyni volala žalobkyně a svědkyně ihned sedla do auta a jela za žalobkyní do [obec] pomoct uklízet. Až následně se pak svědkyně měla dozvědět, že to žalobkyně nezpůsobila, že havárie nebyla u ní. Svědkyně uvedla, že její maminka, tedy žalobkyně, je po celou dobu, co bydlí v předmětném bytovém domě, šikanována ze strany ostatních lidí, ale vše vyvrcholilo jednáním žalovaného. Žalobkyně byla otřesená a měla jim vyprávět, jak se to celé seběhlo, že na ni zazvonil brzy ráno žalovaný, že ji měl povalit na zem, že ji křivě obvinil z havárie vody. Když tam svědkyně s její dcerou dorazily, byl tam již vytahaný nábytek a byly tam i nějaké krabice nasáklé vodou. Svědkyně tam přijela někdy kolem 7:30 hodin, ale přesně si to již nepamatovala, každopádně to bylo až po tom, co byl u žalobkyně svědek [celé jméno svědka] vyměnil jí tam ty hadičky. Podle svědkyně pak svědek [celé jméno svědka], protože slyšela, jak postupoval od žalobkyně, jednal nesprávně, protože nic nefotil, nic nedokladoval.

56. Ohledně šikany žalobkyně pak svědkyně vypovídala, že žalobkyni již šikanoval další svědek, [celé jméno svědka], který hned při stěhování se ptal, že se tam žalobkyně stěhuje. Žalobkyně měla v minulosti incidenty i s policií za bývalého režimu, roztrhala přihlášku do KSČ jejímu bývalému manželovi. Ten byl žalobkyni nevěrný s matkou svědkyně [jméno] [příjmení] (dříve [celé jméno svědkyně]), přičemž tehdy došlo i k incidentu mezi otcem této svědkyně a otcem svědkyně [příjmení], který nachytal svou manželku při nevěře. Podle svědkyně pak šikanoval žalobkyni hlavně žalovaný [celé jméno žalovaného], který neustále něco vyvěsoval, když například se měnil zámek na vchodových dveřích, tak všem klíče předával, ale žalobkyni to vhazoval do schránky a i to do sdělení napsal, že žalobkyni to nebude osobně předávat. Při odečtu vody pak žalovaný přišel se svědkem [celé jméno svědka], který celou věc natáčel na mobilní telefon, a svědkyně u toho byla také a také si to vše natáčela. Pokud šlo o listiny, dopis [celé jméno žalovaného] adresovaný žalobkyni na č.l. 9 – 14, pak k tomu svědkyně vypověděla, že to neviděla nikde vyvěšeno, že to vyvěšeno nebylo, ale slyšela přímo žalovaného, jak se baví s paní [příjmení], že žalobkyně vytopila kočárkárnu. Svědkyně mu řekla, že to nebyla žalobkyně, ale on jí měl říct, že se ještě uvidí. Svědkyně nezaznamenala, že by se žalovaný s někým jiným o tom bavil. Svědkyně viděla i vyvěšené Desatero na nástěnce. Svědkyně sama nebyla u toho, když by někdo šikanoval její maminku, žalobkyni, nebyla přítomna jakéhokoliv incidentu. Žalobkyně psala obyvatelům dopisy, psala členům výboru SVJ, ale podle svědkyně to bylo vždy oprávněné, vždy to bylo pouze z důvodu obrany žalobkyně. Podle svědkyně se lidi v domě staví vůči žalobkyni negativně a přechází to i na děti. I děti na žalobkyni útočí, například ji obestoupily a všechny ji pozdravily a čekaly, že z toho bude nějaký incident, ale žalobkyně jen nějaké holčičce řekla, že je hodná, že pěkně umí pozdravit. Svědkyně byla přesvědčená, že žalovaný má všude známosti, i na PČR a dostává tak předem informace o tom, že žalobkyně podala trestní oznámení apod. Stejně takto podle svědkyně proběhlo i ohledně výzvy k zaplacení škody, že se to pak sundalo ze dveří.

57. Svědkyně pak byla konfrontována s tím, že měla být opakovaně projednávána orgány činnými v trestním řízení, ale svědkyně si na nic pořádně nepamatovala, případně uváděla, že to bylo nedorozumění.

58. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, přihlédl i k vyjádřením účastníků v průběhu dokazování. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedená shodná či nesporná tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy a rovněž o výslechy svědků. Soud neměl jakékoliv pochybnosti o pravosti provedených důkazů, stejně tak ani nepochyboval o věrohodnosti svědeckých výpovědí slyšených svědků, když v tomto případě nezjistil jakékoliv důvody, pro něž by snad svědci vypovídali vědomě nepravdivě, kdy jistě neměli svědci žádný zájem na výsledku tohoto sporu, nadto svědci vypovídali podle názoru soudu spontánně, nejednalo se o výpovědi jakkoliv vykalkulované. Svědci pak byli řádně poučeni ve smyslu § 126 odst. 1 OSŘ o následcích podání vědomě nepravdivého či křivého svědectví, a soud tak ani neměl důvodu pochybovat o pravdivosti učiněných výpovědí ze strany těchto svědků, zvláště i s ohledem na další provedené důkazy, avšak toto neplatilo bezvýhradně. Ve vztahu k výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] musel minimálně konstatovat, že tato se ve své výpovědi rozcházela s výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] ohledně průběhu celé události dne [datum] a rovněž bylo nepochybné, že v některých případech hodnotila výpovědi jiných svědků jako například [celé jméno svědka], respektive hodnotila jeho postup při opravě, aniž by k tomu byla jakkoliv povolána. Stejně tak byla její výpověď podle přesvědčení soudu do značné míry ovlivněna tím, že celou věc v podstatě iniciovala a zároveň po celou dobu řízení byla přítomna dokazování a měla možnost sledovat průběh řízení. Nicméně vnímala některé děje a události v rámci svého subjektivního nahlížení na tyto události jako šikanu její maminky, žalobkyně. Soud si také byl vědom, že minimálně svědkyně [jméno] [příjmení] (dříve [celé jméno svědkyně]), stejně tak svědek [příjmení] [celé jméno svědka] či svědek [celé jméno svědka] měli určitou negativní zkušenost s žalobkyní, i toto pochopitelně bral v potaz, avšak ani tak nebyl přesvědčen, že by snad věrohodnost těchto svědků či dalších svědků v tomto řízení slyšených byla jakkoliv narušena. Ostatně svědci ve vztahu k žalobkyni nevypovídali nijak negativně, prostě jen popisovali vlastní zkušenosti s žalobkyní a ani žalobkyně nijak nezastírala, že psala některým obyvatelům domu dopisy a byla to její dlouholetá praxe, o čemž svědčily i listinné důkazy. Pokud šlo o svědka [celé jméno svědka], pak u tohoto svědka soud nespatřoval už vůbec jakékoliv důvody, proč by snad měl tento svědek vypovídat vědomě nepravdivě ve prospěch či v neprospěch jednoho z účastníků. To že byl osloven zástupkyní žalovaného pak nebylo nic neobvyklého, neboť je jistě logické, že advokát se snaží v rámci přípravy na jednání při zastupování účastníka kontaktovat svědky a minimálně jim sdělit, že je bude k důkazu navrhovat. Soud pak ve vztahu ke svědkům, obyvatelům bytového domu musel také zdůraznit, že všichni navrhovaní svědci, kteří byli v tomto řízení vyslechnuti, byli navrženi k důkazu ze strany žalobkyně, nikoliv ze strany žalovaného.

59. Soud pak neprováděl další důkazy navrhované žalobkyní, kdy toto se týkalo především výslechu dalších svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], [jméno] [příjmení], svědkyně [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Stejně tak zamítl k návrhu žalobkyně k provedení důkazu vypracování znaleckého posudku ve vztahu k psychologickému a psychiatrickému profilu žalobkyně. Dále soud neprováděl k důkazu ani účastnické výslechy. Soud považoval takové doplňování dokazování za nadbytečné s ohledem k tomu, co mohl bezpečně zjistit z provedeného dokazování. Nebylo pak rozumného důvodu, aby žalobkyně byla podrobena znaleckému zkoumání z hlediska jejího zdravotního stavu - psychologického a psychiatrického profilu, neboť ani toto by fakticky podle názoru soudu nemohlo nijak zásadně promluvit do skutkových zjištění učiněných soudem v rámci tohoto řízení, nadto by podle přesvědčení soudu takové dokazování neúměrně zatěžovalo i samu žalobkyni s ohledem na její věk a zdravotní stav. Zároveň žalobkyně předkládala zprávu o její spolupráci s psycholožkou, z níž bylo možno uzavřít v kontextu i dalších důkazů a vyjádření žalobkyně učiněných v tomto řízení, že žalobkyně nijak nezpochybňovala neuspořádané poměry v bytovém domě, nijak nezastírala, že dochází ke konfliktům mezi ní a některými obyvateli bytového domu, avšak toto hodnotila z ryze jejího subjektivního náhledu, který pak mohl být do značné míry podpořen a ovlivněn i její dcerou, svědkyní [příjmení], neboť to byla žalobkyně, která mnohdy volila konfrontační způsob jednání s ostatními, především s těmi, kteří s ní projevili nesouhlas, a právě její dcera byla přesvědčena, že žalobkyně je již 30 let šikanována ostatními vlastníky a nájemníky v bytovém domě [adresa] (viz níže závěr o skutkovém stavu věci a právní hodnocení)

60. Soud zároveň neprováděl ani další důkazy, a to ani účastnický výslech žalobkyně a žalovaného, který rovněž považoval za zcela nadbytečný s ohledem na provedené důkazy a učiněná skutková zjištění, která považoval za zcela dostatečná ve vztahu k možnosti bezpečně zjištěného skutkového stavu věci.

61. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování a z nesporných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy tento závěr o skutkovém stavu věci vycházel právě ze shora uvedených skutkových zjištění soudu a s těmito se pak logicky plně shodoval a bylo by možné pro stručnost na ně i odkázat. Soud tedy mohl učinit bezpečný závěr o tom, že žalobkyně a žalovaný bydlí ve stejném vchodě bytového domu na ulici Prim. [adresa], přičemž žalovaný bydlí v bytě [číslo] přímo a bezprostředně nad bytem [číslo] který obývá žalobkyně. Žalovaný pak zastává pozici předsedy výboru SVJ a s žalobkyní se i před událostí ze dne [datum] dostával do sporů ohledně věcí týkajících se chodu a správy domu a v rámci výkonu povinností ve vztahu k SVJ, když žalobkyně opakovaně neposkytovala potřebnou součinnost k provádění revizí plynu a k odečtům spotřeby teplé a studené vody, neboť odmítala zpřístupnit svůj byt reviznímu technikovi či přímo žalovanému, potažmo jiným osobám, které stavy vody zapisovaly. I ve vztahu k předchůdcům žalovaného pak žalobkyně vystupovala tak, že na ně slovně útočila, psala jim dopisy osobního charakteru, nazývala je„ estebáky“ apod., o čemž svědčila především zcela věrohodná výpověď svědka [příjmení] [celé jméno svědka] a zároveň i listinné důkazy, jednotlivé dopisy adresované právě tomuto svědkovi či ostatním členům tehdejšího výboru. [příjmení] způsobem pak komunikovala s kýmkoliv, kdo podle ní nejednal správně, kdo ji například nepozdravil apod. Se žalovaným pak měla i osobní neshody ohledně jeho psa. Žalobkyně je pak osobou vyššího věku, která má různé zdravotní obtíže a omezení a především osobou se zhoršeným sluchem. Nosí naslouchadlo, ale ani toto dostatečně nekompenzuje její zhoršený sluch, proto již v roce 2019 požádala, aby jí byly například zápisy ze schůze SVJ vhozeny do schránky, neboť se omlouvala z této schůze. Dne [datum], jak bezpečně soud zjistil, došlo v bytě žalobkyně k prasknutí vodovodní přípojky teplé vody z důvodu jejího materiálního opotřebení, když již dne [datum] měla obdobné obtíže s vodovodní baterií u vodovodu kuchyňské linky. Dne [datum] v brzkých ranních hodinách zjistil žalovaný, že teče voda do spodní části domu, do místnosti pod bytem žalobkyně, kde byla tzv. kočárkárna (kolárka), došlo k značnému úniku vody, přičemž v této místnosti měl na základě souhlasu obyvatel domu žalovaný složen nový, dosud zabalený nábytek. Žalovaný zjišťoval, zda voda neteče šachtou od něj, ale dospěl k závěru, že závada se musí nacházet v bytu žalobkyně. Na žalobkyni zazvonil, ta mu cca v 5:00 hodin tedy otevřela, on jí celou věc vysvětlil, zjistil, že skutečně dochází k úniku vody za jejím vodoměrem v šachtě, kde byly rozvody vody. Upozornil ji na to a vypnul vodu. Žalovaný na žalobkyni nijak neútočil, nijak ji fyzicky nenapadl, ani se v jeho případě nejednalo o násilné vniknutí do bytu žalobkyně. Následně pak také po určité době zavolal [celé jméno svědka], [IČO], kterému oznámil havárii a cca v 7:30 hodin dorazil k žalobkyni [celé jméno svědka], který provedl výměnu vadných a starých hadiček, přičemž v okamžiku, kdy se tento svědek k žalobkyni dostavil, voda byla opět puštěná a ten ji musel zastavit, protože i nadále by docházelo k protékání vody šachtou do suterénu. Žalovaný pak po určité době, protože se nemohl domoci náhrady škody po žalobkyni, tuto vyzval tak, že jí doručil vlepením na její domovní dveře výzvu k zaplacení jím vyčíslené škody dne [datum]. [jméno] žalobkyně však již den předtím byla podat trestní oznámení na žalovaného z důvodu jeho neoprávněného vniknutí do jejího bytu dne [datum], přičemž zde uváděla, že mělo z jeho strany dojít k fyzickému útoku na její osobu a mělo dojít k poranění hlavy a pravého ramene tím, jak žalovaný žalobkyni při neoprávněném vstupu do jejího bytu v ranních hodinách dne [datum] žduchl, až upadla na zem. Na výzvu reagovala žalobkyně, respektive její dcera [jméno] [příjmení] přivoláním hlídky PČR, která výzvu k náhradě škody sundala ze dveří, provedla o tom záznam, a výzvu předala žalobkyni. Žalovaný napsal i dopis žalobkyni dne [datum] a stejně tak další dopis, kde popsal celou situaci s tím, že ale žádný z těchto dopisů nepřekládal a nedoručoval třetím osobám. Vše řešil pouze s žalobkyní. Hovořil však s několika obyvateli domu ohledně havárie vody dne [datum] a některým mohl sdělit, což ostatně nebylo žádným tajemstvím, že došlo k poškození jeho nábytku, který měl v kočárkárně složený. Byl to pak žalovaný, kdo prvotně prováděl úklid vytopených prostor a následně v tomto pokračovala po svém příjezdu a po zavolání žalobkyní, svědkyně [příjmení], dcera žalobkyně a další svědkyně [příjmení], vnučka žalobkyně. Žalobkyně byla z celé situace rozrušená, ale toho dne ani dceři podle všeho neměla nic sdělovat o tom, že došlo k útoku na její osobu ze strany žalovaného. Ostatně trestní oznámení pak podávala právě žalobkyně až dne [datum] a ani nevyhledala lékařskou pomoc. Žalovaný nerozšiřoval o žalobkyni jakékoliv pomluvy, pouze pak informoval obyvatele bytového domu o probíhající soudní při se žalobkyní a vyzval je k vyplnění dotazníku ohledně otázek týkajících se setrvání jeho osoby ve funkci předsedy SVJ a stejně tak ve vztahu k tomu, zda někdo měl konflikt s žalobkyní a zda by SVJsouhlasilo s tím, aby náklady soudního řízení byly hrazeny z SVJ. Jestliže se jednalo o vyvěšení Desatera na nástěnku v domě, respektive ve vchodu, kde bydlel žalovaný a žalobkyně, pak tohoto si někteří obyvatelé vchodu všimli, ale nevěnovali tomu žádnou pozornost, nezajímalo je to a rozhodně si toto nikdo nedával do souvislosti s žalobkyní. Žalobkyně se obecně netěšila u některých obyvatel domu dobré pověsti, a to právě pro její jednání, pro její dopisy osobní povahy, v nichž často uráželo adresáty takových dopisů, kárala je apod. V domě byla vnímána jako problematická osoba, s níž jsou povětšinou problémy, které pramenily i z toho, že je již ve vyšším věku, je nedoslýchavá a nadto veškerá správa domu a pokusy o opravy a rekonstrukce v domě se zpožďovaly mnohdy i z důvodu obstrukčního jednání žalobkyně.

62. Soud pak ani nezjistil a nemohl učinit závěr o tom, že by žalovaný otevřeně na veřejnosti vystupoval vůči žalobkyni, že by na ni útočil slovně či fyzicky, že by ji urážel a že by zneužíval jejího sluchového hendikepu. Ani postupy, které již po zahájení tohoto soudního řízení žalovaný volil v souvislosti s výkonem správy domu a funkce předsedy SVJ nebylo možno vnímat jako dehonestující vůči žalobkyni. Jestliže žalobkyně běžně odmítala kontakt s žalovaným či dalšími lidmi z výboru ve vztahu k odečtům vody či revizím plynu, pak logicky volil cestu doručování důležitých písemností či klíčů vhozením do její schránky, protože tak eliminoval jakýkoliv další kontakt s žalobkyní, když mohl mít logickou obavu, že by mohl být nařčen z dalšího protiprávního jednání vůči ní. Rozhodně pak takovým jednáním nemohl snižovat důstojnost a vážnost žalobkyně v očích ostatních obyvatel bytového domu, neboť tito ji vnímali na základě vlastních, někdy negativních zkušeností, vycházeli pak i z toho, co se doslechli od jiných obyvatel domu. Žalovaný pak nemohl nijak zásadně ovlivňovat úsudek ostatních o žalobkyni, jejich mínění o ní, případně o dalších členech její rodiny, především o svědkyni [příjmení], což však ani nebylo předmětem tohoto řízení.

63. Žalovaný sice v korespondenci s žalobkyní volil expresivní výraz„ lhářka“, ohledně popisu události ze dne [datum], ale ani toto nijak nebylo schopno významně zasáhnout do osobnostní sféry žalobkyně a zcela jistě sdělení osobní povahy, které žalovaný nikde nerozšiřoval, nemohlo mít ty následky, které žalobkyně uváděla.

64. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dále podle odst. 2 pak platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

65. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat současnou úpravu z hlediska uplatněného nároku žalobkyně, kdy východiskem pro posouzení tohoto nároku bylo vyřešení zásadní otázky týkající se toho, zda došlo ze strany žalovaného k porušení právní povinnosti a zda za situace, že by tomu tak bylo, došlo v příčinné souvislosti s tímto porušením právní povinnosti i ke způsobení nemajetkové újmy či majetkové (hmotné) škody žalobkyni.

66. Podle § 81 odst. 1 NOZ je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odst. 2 tohoto ustanovení ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

67. Podle § 82 odst. 1 NOZ člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

68. Podle § 2951 odst. 2 NOZ nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

69. Podle § 2956 NOZ vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené útrapy.

70. Podle § 2894 odst. 1 NOZ Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle odst. 2 pak platí, že nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

71. Předpokladem pro úspěšné uplatnění práva na ochranu osobnosti tedy je, že zde 1) existuje jednání (zásah), které je objektivně způsobilé vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení nebo ohrožení osobnosti člověka, 2) dále neoprávněnost (neboli protiprávnost) takového zásahu a 3) existence příčinné souvislosti mezi jednáním a porušením či ohrožením práva na ochranu osobnosti. Pro nárok na satisfakci (ať již v podobě morální či peněžité) se vyžaduje i zavinění, přičemž zavinění ve formě nedbalostní se presumuje (§ [číslo] odst. 2, § 2911 NOZ).

72. Soud s ohledem na shora uvedený závěr o skutkovém stavu věci musel zcela jednoznačně zdůraznit, že předpoklady uváděné soudem pro úspěšné uplatnění práva na ochranu osobnosti nebyly v tomto řízení prokázány, respektive nedošlo k jejich naplnění. Žalovaný žádným způsobem nečinil žádné kroky, nedopustil se žádného jednání, které by bylo objektivně způsobilé vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo ohrožení osobnosti žalobkyně. Tedy svým (právem dovoleným) jednáním, kdy se pouze domáhal náhrady škody po žalobkyni s ohledem na její porušení právní povinnosti předcházet škodě, nemohl vyvolat tvrzený následek, který by spočíval v tom, že by snížil její důstojnost a vážnost v očích ostatních obyvatel bytového domu. Žalovaný nikdy nezveřejňoval jakékoliv dopisy soukromého charakteru ostatním obyvatelům domu, přičemž i kdyby snad soud mohl posuzovat jako zveřejnění informování obyvatel domu s dotazníkem za takové jednání, na které poukazovala žalobkyně, pak žalovaný v tomto pouze popsal spor s žalobkyní a zároveň upozornil i na to, že žalobkyně opakovaně nedodržuje vlastní právní povinnosti jako vlastník bytové jednotky, což ostatně bylo v tomto řízení bezpečně prokázáno. Stejně tak za porušení právní povinnosti či protiprávní jednání nemohl soud považovat vylepení výzvy na dveře bytu žalobkyně, když opět se nejednalo o nijak zavádějící informace v této výzvě a bylo třeba opět tuto výzvu zkoumat z pohledu výkonu jeho subjektivního práva na náhradu škody. Opačný přístup by pak nutně musel znamenat, že jakákoliv výzva k dodržování právních předpisů ze strany žalovaného učiněná vůči žalobkyni by byla zásahem do osobnostních práv žalobkyně, což jistě není žádoucí a ostatně toto ani zákon (rozuměj NOZ) neměl v § 81 a § 82 NOZ na mysli. Žalovaný nikdy fyzicky ani dne [datum], ani předtím a ani poté nenapadl žalobkyni. Jestliže se fakticky mělo podle žalobkyně jednat o pomluvy její osoby ze strany žalovaného, pak soud musel nutně vyjít i z toho, jak slyšení svědci, navrhovaní ostatně samotnou žalobkyní, tuto vnímali. Pro svědky vlastně nebylo překvapení, že došlo k havárii vody v jejím bytě, stejně tak někteří z nich vyslovili obavu, aby nedošlo k horší havárii, jestliže žalobkyně odmítá vpustit do bytu pracovníka za účelem revize plynu, jak ostatně bylo zjištěno ze zprávy ze dne [datum]. Mnozí v bytovém domě žalobkyni vnímali právě spíše negativně, a to pro její problematickou povahu. [jméno] žalobkyně pak vystupovala mnohdy dehonestujícím způsobem vůči jiným osobám, a pakliže s ní někdo projevil nesouhlas, případně žalobkyně došla k přesvědčení, že konkrétní osoba má vůči ní špatné úmysly, okamžitě takovou osobu atakovala dopisem, potažmo věci řešila oznámením na PČR či na Městský úřad. V tomto ji pak zásadně podporovala a dosud podporuje především její dcera, svědkyně [příjmení], která je přesvědčená, že všichni žalobkyni šikanují, jak sama vypověděla, dochází k šikaně žalobkyně po celých 30 let, co se žalobkyně do domu nastěhovala. Snad si svědkyně [jméno] [příjmení] ani neuvědomuje, jakou„ službu“ tímto své mamince„ prokazuje“, protože výsledkem je pouze negativní obrázek žalobkyně, která tak nemůže ani požívat dobré pověsti v domě, jestliže si sama pověst vytváří svým přístupem k ostatním.

73. Jistě je žádoucí, aby společnost ctila starší lidi, aby mladší generace respektovali generaci starší, aby společnost byla vybudována na principu sounáležitosti a mezigenerační solidarity. Je však také třeba říci, že věk není zásluha a ani není žádným odpustkem a nemůže být určitým„ bianco šekem“ pro bezpodmínečnou poslušnost všeho, co starší člověk chce, čeho se domáhá a jistě také nemůže být omluvou pro v podstatě znevažující jednání ze strany staršího člověka vůči jinému, jak se to projevovalo mnohdy u žalobkyně, která nedbala svých právních povinností, ale na druhou stranu vždy velmi dobře věděla, co mají činit druzí a na některé útočila zcela nedůvodně, jen pro jejich odlišný názor či z toho důvodu, že nesouhlasila s většinovým postupem v rámci SVJ.

74. Soud tak vzhledem k uvedeným závěrům, s ohledem na nyní učiněné právní hodnocení musel zdůraznit, že na jednání žalovaného neshledal nic, co by v projednávané věci naplňovalo hypotézu shora citované právní normy tj. § 81 NOZ, respektive § 82 NOZ, když postup žalovaného byl postupem povoleným, neboť žalovaný právem povoleným způsobem, byť možná pro žalobkyni nepříjemným, vykonával pouze své vlastní subjektivní právo na náhradu škody, případně vystupoval v pozici předsedy SVJ jakožto člena statutárního zástupce SVJ ve smyslu § 1205 NOZ, kdy pouze zajišťoval chod domu a potažmo SVJ, přičemž naopak žalobkyně v mnoha případech neposkytovala jako vlastník bytové jednotky (bytu) [číslo] patřičnou součinnost pověřeným členům výboru či přímo žalovanému při výkonu pravomocí statutárního orgánu SVJ, stejně tak nesplnila svou prevenční povinnost z hlediska předcházení vzniku škod.

75. Za takové situace tedy soud shledal podanou žalobu jako zcela nedůvodnou a v plném rozsahu tuto žalobu zamítl, a to jak ve vztahu k požadavku na uložení povinnosti žalovanému zdržet se zásahů do osobnostních práv žalobkyně spočívajících v šíření nepravdivého a žalobkyni poškozujícího tvrzení, že způsobila žalovanému dne [datum] škodu vytopením prostor kočárkárny bytového domu [adresa] v katastrálním území a obci [obec], nacházející se na adrese [adresa], tak v požadavku na uložení povinnosti žalovanému, aby zveřejnil na jeho náklady na nástěnce bytového domu [adresa] v katastrálním území a obci [obec], nacházející se na adrese [adresa], umístěné ve vstupní chodbě bytového domu po pravé straně z pohledu vstupujícího, uveřejnění omluvy v tomto znění:„ Omlouvám se [jméno] [celé jméno žalobkyně] za to, že jsem o ní opakovaně a nepravdivě uváděl, že mě dne [datum] způsobila škodu vytopením prostor kočárkárny bytového domu [adresa] v katastrálním území a obci [obec], nacházející se na adrese [adresa]“, a konečně také ve vztahu k povinnosti zaplacení částky ve výši 170.507 Kč odpovídající způsobené nemajetkové újmě ze strany žalovaného žalobkyni. (výrok I., II., III.)

76. O povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovaným soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ, když zcela úspěšnému žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů tohoto řízení. Soud si byl vědom toho, že žalobkyně byla v řízení předcházejícím tomuto řízení o podané žalobě zdejším soudem osvobozena od soudních poplatků a zároveň jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů, avšak to podle názoru soudu neznamená, že by žalobkyni nemohl soud v případě jejího neúspěchu uložit nahradit účelně vynaložené náklady ze strany žalovaného jakožto plně úspěšné strany tohoto sporu. Soud byl navíc přesvědčen, že zde nebyl rozumný důvod, pro který by měl aplikovat zcela výjimečný institut moderačního práva soudu ve smyslu § 150 OSŘ. Důvodem, proč takto soud nepostupoval, bylo primárně to, že to byla právě žalobkyně, kdo se rozhodl pro zahájení tohoto řízení tím, že podala tuto zcela nedůvodnou a spíše šikanózní žalobu vůči žalovanému. Ten se pak logicky musel proti žalobě bránit a zcela účelně vynaložil náklady na vlastní právní zastoupení. Soud pak stanovil tarifní hodnotu pro výpočet odměny zástupkyně žalovaného podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném a účinném znění, (dále jen„ AT“), kdy platí, že se ve věcech osobnostních práv s návrhem na náhradu nemajetkové újmy považuje za tarifní hodnotu částka 50.000 Kč, když tedy odměna zástupkyně žalovaného byla určena podle tarifní hodnoty stanovené § 9 odst. 4 AT ve výši 50.000 Kč, přičemž sazba za jeden úkon právní služby činí podle § 7 bodu 5 AT částku 3.100 Kč, tj. za 10 úkonů právní služby činila odměna zástupkyně žalovaného celkem částku 31.000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u soudního jednání dne [datum] nepřesahující 2 hodiny, vyjádření k doplnění žaloby ze strany žalobkyně ze dne [datum], účast u soudního jednání dne [datum], které trvalo déle než dvě hodiny, vyjádření na výzvu soudu k provedenému dokazování ze dne [datum], vyjádření se k podání žalobkyně k důkazním návrhům a provedeným důkazům ze dne [datum], a dále účast u soudního jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny), dále byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 10 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 3.000 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 13 odst. 3 AT).

77. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku 34.000 Kč, když zástupkyně žalovaného nedoložila jakékoliv doklady ohledně případného vyčíslení cestovních náhrad za jednotlivé uskutečněné cesty k soudnímu jednání a zpět, stejně tak soudu nevyčíslila případnou náhradu za ztrátu času právě v souvislosti s takto uskutečněnými cestami k soudnímu jednání dne [datum], [datum] a dne [datum] Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první za středníkem OSŘ, když soud v tomto případě zohlednil majetkové poměry žalované jakožto starobní důchodkyně, a i tu skutečnost, že žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 4. 2021 č.j. 4 Nc 38002/2020-56 (nejspíš) z těchto důvodů osvobozena od soudních poplatků. [obec] plnění pak bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 OSŘ (výrok IV.)

78. Shora uvedeným usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 4. 2021 č.j. 4 Nc 38002/2020-56 byla žalobkyně osvobozena od soudních poplatků ve smyslu § 138 odst. 1 OSŘ a zároveň jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů, Mgr. [jméno] [příjmení]. Ustanovenému zástupci žalobkyně byla podle § 140 odst. 2 OSŘ přiznána odměna za poskytnuté právní služby vypočtená podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb v platném a účinném znění (dále jen„ AT“) sestávající z odměny za celkem 10 úkonů z toho za 4 úkony byla přiznána odměna podle AT ve znění účinném do 31. 12. 2021 při odměně za jeden úkon ve výši 3.100 Kč podle § 9 odst. 4 AT ve spojení s § 7 bod 5 AT a snížená podle § 12a odst. 1 AT tj. ve výši 2.480 Kč, celkem za 4 úkony 9.920 Kč a za 6 úkonů byla přiznána odměna podle AT ve znění účinném od [datum] při odměně za jeden úkon ve výši 3.100 Kč podle § 9 odst. 4 AT ve spojení s § 7 bod 5 AT tj. celkem za 6 úkonů 18.600 Kč, dále režijní paušál podle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč x 10 úkonů tj. 3.000 Kč. Dále ustanovenému zástupci žalobkyně náležela také náhrada cestovních výdajů za uskutečněné cesty osobním automobilem k jednáním soudu dne [datum], [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět vypočtenou podle ustanovení § 157 a § 158 ZPr ve výši 860 Kč za takto uskutečněnou cestu v roce 2021 a ve výši 974 Kč v roce 2022 (osobní automobil [příjmení] [jméno], [registrační značka], palivo benzin, BA 95 B, (Natural 95), cena 27,80 Kč za 1 litr v roce 2021, sazba náhrady 4,40 Kč/km, cena 37,10 Kč za 1 litr v roce 2022, sazba náhrady 4,70 Kč/km, počet km za cestu 75 tj. celkem 150 km za takto uskutečněnou jednu cestu tam i zpět k jednání tj. celkem 2.808 Kč, a dále náhrada za promeškaný čas ve výši 600 Kč za 6 půlhodin za uskutečněnou cestu k soudu tj. celkem za 3 takto uskutečněné cesty 1.800 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT) Celkem tak byla ustanovenému zástupci žalobkyně přiznána odměna a hotové výdaje ve výši 36.128 Kč (výrok V.)

Poučení