9 C 171/2023 - 137

Rubrum

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobci: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Jméno žalovaného]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 3 žaloba o určení vlastnického práva k nemovitostem takto:

Výrok

I. Určuje se, že součástí společného jmění manželů žalobců jsou dále uvedené pozemky vzniklé na základě geometrického plánu pro změnu obvodu budovy, změnu hranice pozemku a pro rozdělení pozemku číslo plánu [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]: pozemková parcela č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 13 m, druh pozemku ostatní plocha, pozemková parcela č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 5 m, druh pozemku ostatní plocha, pozemková parcela č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 3 m, druh pozemku ostatní plocha,vše v obci a katastrálním území [adresa].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 88 678 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se podáním došlým soudu 23. 5. 2023 domáhali vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že součástí společného jmění manželů (SJM) žalobců jsou pozemky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobci se na základě kupní smlouvy ze dne 11. 7. 1990 stali vlastníky pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 751 m2 v katastrálním území [adresa] (dále jen „zahrada“). Žalobci zahradu koupili s úmyslem postavit na ní rodinný dům. Zahrada sousedila s veřejnou cestou umístěnou na pozemku parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], který je ve vlastnictví žalovaného. Hranice mezi cestou a zahradou byly tvořeny plotem, neboť zahrada byla oplocena. Zahrada jako pozemek o výměře 751 m2 vznikla na základě geometrického plánu ze dne 13. 6. 1990, kterým byla zahrada oddělena z většího pozemku p.č. [hodnota] o výměře 2820 m2. Tento pozemek byl ve vlastnictví prodávajícího, kterým bylo JZD v [Anonymizováno]. V geometrickém plánu je uvedeno, že hranice jsou označeny plotem a železnými trubkami. Plot u silnice, který podle geometrického plánu tvořil hranici zahrady byl z drátěného pletiva na kovových sloupcích. Jako kovové sloupky tohoto plotu byly použity vyřazené kolejnice, které byly rozřezány tak, aby je bylo možno použít jako sloupky plotu. Podle znaleckého posudku, který byl v roce 1990 zpracováván za účelem ohodnocení zjištění obvyklé ceny zahrady, byl plot starý cca. 23 let. Žalobci zahradu užívali od roku 1990 v hranicích vymezených drátěným plotem. Z důvodu špatného stavu drátěného plotu se v roce 1995 rozhodli původní drátěný plot nahradit plotem novým, který by měl betonové základy a byl z betonových tvarovek. Původní drátěný plot proto žalobci odstranili a na jeho místě vybudovali plot nový. Skutečnost, že nový plot je vybudován v místě plotu původního je možné doložit tím, že u betonového plotu je vidět kolejnice, která tvořila sloupek původního drátěného plotu. Žalobci po získání vlastnického práva k zahradě postavili na zahradě rodinný dům a následně také několik přístaveb k tomuto rodinnému domu.

2. V roce 2021, když přístavby dokončili, měli v úmyslu je zanést do katastru nemovitostí, a proto požádali o jejich geometrické zaměření. Při zaměření bylo zjištěno, že hranice zahrady zanesené v katastru nemovitostí je blíže k domu žalobců a žalobci tak užívají část pozemku žalovaného parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Uvedená informace znamená, že drátěný plot, který se na zahradě nacházel v době kdy zahradu žalobci koupili, stál na pozemku žalovaného a tedy, že žalobci i nový betonový plot, kterým nahradili původní drátěný plot, postavili na pozemku žalovaného. V měsíci lednu 2022 byl vyhotoven geometrický plán číslo [hodnota]-[Anonymizováno]/2021, který zaměřil plot žalobců a určil tak velikost pozemku žalovaného, kterou žalobci užívají. Podle tohoto geometrického plánu žalobci užívají celkem 21 m2 pozemku žalovaného číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] (dále jen „Pozemek“). Geometrický plán uvedených 21 m2 čtverečních s ohledem na členění pozemku žalobců rozdělil na tři samostatné pozemky a to: pozemek číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 13 m2, pozemek číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 5 m2 a pozemek číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 3 m2. Žalobci tuto situaci měli v úmyslu s žalovaným vyřešit koupí Pozemku. Žalovaný původně s prodejem Pozemku souhlasil, následně však svoje stanovisko změnil a navrhoval, aby si žalobci Pozemek pronajali. Pro žalobce však toto řešení není vhodné, neboť Pozemek trvale užívají, zřídili na Pozemku stavbu plotu a nájem jako dočasné právo užívání by neodpovídal způsobu, kterým žalobci mají v úmyslu Pozemek užívat. Za této situace vyhledali žalobci právní pomoc, věc konzultovali a dospěli k závěru, že byly splněny podmínky, se kterými občanský zákoník spojuje vznik vlastnického práva vydržením. V souladu s výše uvedeným právním hodnocením vyzvali žalobci žalovaného k učinění souhlasného prohlášení, na základě kterého by mohlo být vlastnické právo žalobců k Pozemku zapsáno do evidence katastru nemovitostí. Výzva byla datována dne 18. ledna 2023 a žalovanému byla doručena do datové schránky dne 20. ledna 2023. Žalovaný na výzvu ani přes žádost žalobců nereagoval.

3. K právnímu hodnocení výše popsaného skutkového stavu žalobci uvedli, že jsou naplněny podmínky mimořádného vydržení, uvedené v § 1095 nového občanského zákoníku. Skutečnosti právně rozhodné pro aplikaci výše uvedeného ustanovení nového občanského zákoníku nastaly za účinnosti starého občanského zákoníku, tedy zákona číslo 40/1964 Sb. občanský zákoník platný do 31.12.2013. S ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku se na vztahy, které vznikly za starého občanského zákoníku, použijí ustanovení starého občanského zákoníku. Žalobci byli ve smyslu § 129 odst. 1 starého občanského zákoníku držitelem Pozemku, neboť podle tohoto ustanovení je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Z výše uvedeného popisu skutkového stavu vyplývá, že žalobci se chovali jako držitelé a vlastníci Pozemku a jsou proto ve smyslu starého občanského zákoníku jeho držitelem. Podle § 3066 nového občanského zákoníku se do doby stanovené pro vydržení započte i doba, po kterou měl držitel věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku; jde-li o věc nemovitou tato doba neskončí dříve než uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Z ustanovení § 1095 nového občanského zákoníku vyplývá, že když uplyne doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí pro řádné vydržení, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Žalobci jsou držiteli Pozemku od roku 1990. Doba dvojnásobně dlouhá pro vydržení, tedy doba v celkové délce 20 let, uplynula v roce 2010. S ohledem na výše uvedené ustanovení § 3066 nového občanského zákoníku, bylo možné vydržet nemovitost formou mimořádného vydržení nejdříve dne 1. 1. 2019. Žalobci drželi Pozemek dne 1.1.2019 déle jak 20 let, a proto splnili podmínku délky držby stanovenou pro mimořádné vydržení v § 1095 nového občanského zákoníku. U žalobců nelze shledat nepoctivý úmysl ve smyslu výše uvedeného ustanovení § 1095 nového občanského zákoníku v podobě absence přesvědčení, že svou držbou jednají protiprávně nebo že jejich držba působí bezpráví, nespravedlnost, škodu nebo újmu. Z výše uvedených důvodů žalobci uzavírají, že splnili zákonné podmínky pro vznik vlastnického práva mimořádným vydržením uvedené v § 1095 nového občanského zákoníku a dne 1.1.2019 se stali vlastníkem pozemku. Žalobci mají právo domáhat se podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právo je či není, tehdy, má-li na tomto určení naléhavý právní zájem. Žalobci jako vlastníci Pozemku nejsou evidováni v katastru nemovitostí, a proto nemohou s Pozemkem nakládat jako s vlastním. Rozhodnutí v této věci pak bude sloužit jako podklad pro změnu zápisu vlastníka Pozemku v evidenci katastru nemovitostí.

4. Tvrzení žalovaného, že geometrickým plánem z roku 1990, který je přílohou kupní smlouvy, bylo potvrzeno a geodeticky zaměřeno, že oplocení, které se v roce 1990 na pozemku nacházelo a bylo tvořeno železným sloupkem, železnými trubkami a plotem, se nacházelo na vlastnické hranici evidované v katastru nemovitostí, a tvrzení žalovaného uvedeného v odvolání ze dne 11. dubna 2024), nevyplývá z uvedeného geometrického plánu. Interpretace geometrického plánu je do jisté míry věcí odbornou. Odborník, který se k tomuto geometrickému plánu vyjadřoval v řízení, byl inženýr [jméno FO] při jednání, které se ve věci konalo dne 14. prosince 2023. Tento svědek uvedl, že sporný bod, kterého se tento spor týká a který se nachází na hranici pozemků žalobců a pana [jméno FO], má označení [Anonymizováno]-[Anonymizováno]. Tento bod vznikl v roce 1978 a nedošlo u něho k žádné změně, tedy že od roku 1978 má do dnešní doby stále stejné souřadnice určující jeho polohu. Ing. [jméno FO] uvedl, že tento bod nepřeměřoval, neboť k tomuto přeměření nebyl žádný důvod. V řízení nebylo zjištěno ani z dalších listin nevyplývá, že by od roku 1978 byl tento bod přeměřován. Bod byl znovu zaměřen pravděpodobně až v roce 2021 v souvislosti se zjišťováním hranic pozemků pro vyhotovení geometrického plánu, který byl přiložen k žalobě. V roce 1990 ani v následujících letech bod [Anonymizováno]-[Anonymizováno] přeměřován nebyl, neboť změny hranic pozemků, které byly v této lokalitě prováděny, se tohoto bodu netýkaly. Ing. [jméno FO] ve své svědecké výpovědi uvedl, že vytyčení hranice pozemků na čísle listu [Anonymizováno], tedy kdy hranice je nově označena mezníky železnými sloupky, se týká strany pozemku nikoliv do silnice (tedy té, která je předmětem sporu), ale dovnitř louky, tedy do pozemku. Tvrzení žalovaného, které uvedl ve svém odvolání, je tak nesprávné, neboť jím uváděné skutečnosti z geometrického plánu ani z jiných důkazů provedených soudem nevyplývají. V geometrickém plánu z roku 1990 je text "želez. trubkami, plotem" uveden v kolonce "Nové hranice byly v přírodě označeny". Novou hranicí je pak podle geometrického plánu spojnice mezi body 5, 1 a 6. Nová hranice se tedy nijak nedotýká bodu [Anonymizováno]-[Anonymizováno], který je na geometrickém plánu zobrazen, ale v jehož okolí k žádnému měření nedocházelo. Tvrzení žalovaného o tom, že sporný plot byl v přírodě označen železnými trubkami a plotem, je tedy v přímém rozporu s obsahem geometrického plánu a s údaji na něm uvedenými.

5. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby, neboť žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaný předně zdůraznil, že dle jeho informací bylo žalobci nové oplocení zhotoveno v roce 2009, když v této době došlo k vybočení od jednolité linie oplocení pozemků přiléhajících k cestě na pozemku parc. č. [hodnota]. Tuto skutečnost ostatně uváděli i sami žalobci v žádosti o odkup příslušné části pozemku ze dne 9. 11. 2021. Žalovaný dále provedl šetření, které potvrzuje, že původní oplocení pozemku bylo rovnoběžné a v podstatě shodně vedené u vlastníků jednotlivých pozemků přiléhajících k městskému pozemku parc. č. [hodnota]. Žalovaný je s ohledem na shora uvedené přesvědčen, že žalobci se držby předmětné části pozemku chopili až po zhotovení oplocení v roce 2009, v jehož důsledku došlo k přeplocení a částečnému záboru městského pozemku. Tato skutečnost byla ostatně očividná již proto, že došlo k výraznému vystoupení z původní rovnoběžné linie oplocení. Podle informací žalovaného proběhlo již v této době šetření tehdejšího tajemníka městského úřadu a patrně i k jednání s žalobci, o tomto nicméně nebyla doposud dohledána žádná dokumentace. Žalovaný má za to, že nejsou splněny podmínky pro mimořádné vydržení, neboť držba žalobců ve skutečnosti není delší než 20 let. Ostatně svévolné a očividné přeplocení a zábor cizího pozemku, který je na první pohled zřejmý vystoupením z původního rovnoběžného oplocení, je nutné považovat za nepoctivý úmysl vylučující mimořádné vydržení. Obdobně nejsou splněny podmínky pro vydržení, když žalobci nebyli v dobré víře, že jim skutečně příslušný nově přeplocený pozemek patří. Žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se vydržení, a to rozsudek z 11. 7. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2190/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2002 sp. zn. 22 Cdo 1398/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1659/2005, usnesení ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3684/2020. V posuzovaném případě dle názoru žalovaného dobrá víra na straně žalobců chybí. Oproti původní rovnoběžné linii oplocení došlo v roce 2009 k významnému vystoupení oplocení směrem do pozemku žalovaného prac. č. [hodnota]. Již z této skutečnosti muselo být zřejmé, že bylo žalobci oplocováno více, než kolik bylo oploceno původně. Za této situace tedy žalobci měli jednoznačně vyvinout konkrétní aktivitu a nechat hranice svého pozemku geodeticky zaměřit. Významné a na první pohled zřejmé vystoupení z linie uličního oplocení tedy zakládalo zcela jednoznačné pochybnosti, které vylučovaly dobrou víru žalobců, že oplocují ještě svůj pozemek.

6. Žalovaný dále uvedl, že je na místě v prvé řadě vycházet z exaktních podkladů, a tedy geodetických podkladů, které vznikaly v průběhu let a které principiálně vylučují dílčí závěr, že část železného sloupku zabudovaná v oplocení prokazuje tvrzení žalobců, že tento plot byl zhotoven v místech původního oplocení. V této souvislosti je navíc nutné akcentovat, že i z provedených svědeckých výpovědí vyplynulo, že minimálně po dobu, kdy žalobci stavěli svůj rodinný dům, bylo původní oplocení po delší dobu odstraněno, aniž by bylo bezprostředně nahrazeno novým oplocením. Je zapotřebí akcentovat provedené důkazy geometrickými plány a náčrty, kde bylo příslušnou odbornou osobou v rámci výkonu autorizované odborné činnosti zjištěno (v předepsané geodetické přesnosti) a zaznamenáno odlišné umístění původního plotu (v roce 1990) a současného (v roce 2021). Rozdíl v polohovém určení v rozmezí od metru do tři čtvrtě metru přitom vylučuje jako důvod odchylky možné nepřesnosti v měření. Vytyčené hranice pozemku parc. č. [hodnota] na straně k veřejné cestě na parc. č. [hodnota] tak vznikly (byly geodeticky zaměřeny) již v roce 1978. Již v této době byly vytyčeny příslušné rohové body (pozdější bod označovaný následně jako [Anonymizováno]-[Anonymizováno]) a s potřebnou přesností geodeticky zaměřeny. Toto původní zaměření bylo následně potvrzeno v roce 1990, kdy byl zpracováván geometrický plán, kterým byl oddělován nově vznikající pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (tedy v rozhodné době, kdy jej kupovali žalobci). S potřebnou geodetickou přesností tak bylo změřeno, že se oplocení nachází právě v hranicích pozemku a je tvořeno železným sloupkem (srov. záznam podrobného měření č. [hodnota] z roku 1990, kdy byl měřen jak bod „[Anonymizováno][Anonymizováno]“, tak nově vytyčen pod „[Anonymizováno]“, oboje fakticky v přírodě tvořené dle údajů měření „žel. trubkami, plotem“). Polohové určení těchto bodů bylo následně potvrzeno i v rámci dalších měření. Z hlediska uznávané přesnosti geodetického zaměření je nepřijatelné a lze to s jistotou vyloučit, že by stávající polohové určení odpovídalo oplocení, jaké bylo v roce 1990, kdy předmětný pozemek žalobci kupovali. Současné oplocení je totiž oproti původně zaměřenému bodu „[Anonymizováno]“ posunuto o 73 cm a v blízkosti bodu “[Anonymizováno]-[Anonymizováno]“ o 100 cm. Tato skutečnost mohla být potvrzena navrhovaným znaleckým posudkem. Již na podkladě dostupných geodetických měření lze uzavřít, že v roce 1990, kdy žalobci nabyli předmětný pozemek a chopili se jeho držby, bylo odlišné polohové umístění oplocení, než jak existuje v současné době (dle měření v roce 2021). Je současně jednoznačné, že právě plocha přeplocení, o kterou se vede spor, nebyla v roce 1990 v držbě žalobců. Této se nezbytně museli chopit později, tedy v době, kdy postavili současný plot. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno FO] a předložené fotografie je přitom také zjišťováno, že po poměrně dlouhou dobu bylo původní oplocení odstraněno a toto nahrazeno novým až po zhotovení rodinného domu. I tato skutečnost potvrzuje, že při nedodržení potřebné opatrnosti mohlo dojí k přeplocení. Z dostupných podkladů je zřejmé, že současné oplocení není stejné jako v roce 1990. Tato skutečnost mohlo být postaveno najisto, pokud by soud vyhověl důkaznímu návrhu žalované a zadal v tomto směru zpracování znaleckého posudku. Žalovaný opakovaně zdůraznil, že je zcela nepřijatelný závěr soudu prvního stupně, že by právě kolejnicový sloupek prokazoval existenci plotu v původní hranici z roku 1990. Je totiž zcela jednoznačně prokázáno z geodetických měření, že příslušný sloupek se v současné době polohově liší o 73 cm oproti stavu v roce 1990. Nelze vůbec uvažovat, že by k tomuto mohlo dojít nedopatřením či omylem. Naopak mohlo být provedeno právě jen vědomě. To platí tím spíše, že v důsledku posunutí oplocení došlo k narušení jednotné uliční linie. Vědomý zábor cizího pozemku, který je na první pohled zřejmý, tedy kterého si museli být žalobci vědomi, nelze dle názoru žalovaného kvalifikovat jinak než jednání v nepoctivém úmyslu.

7. Rozsudkem č.j. 9 C 171/2023-91 ze dne 13. února 2024 soud žalobě vyhověl. Po odvolání žalovaného Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. 19 Co 655/2024-116 ze dne 15. srpna 2024 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud vytknul soudu prvního stupně to, že pokud soud prvního stupně dospěl ke skutkovému závěru, že žalobci nabyli předmětný pozemek v roce 1990 v hranicích, ve kterých jej užívají i v současné době, že již v té době měl být pozemek oplocen takovým způsobem, že jeho nejzazší bod ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]) zasahoval o 73 cm do pozemku žalovaného, v těchto hranicích pak postavili nový plot s betonovými základy a rovněž poslední (v pořadí třetí) plot, který na místě stojí v současné době, pak těmto skutkovým závěrům zjevně odporují jiné v řízení provedené důkazní prostředky, ze kterých se podává, že již v roce 1990 byl pozemek ohraničen plotem ve svých hranicích zapsaných v evidenci nemovitostí a v současnosti stále uvedených v katastru nemovitostí. Konkrétně z geometrického plánu, který byl přílohou kupní smlouvy, na základě které žalobci pozemek nabyli, vyplývá, že hranice předmětného pozemku navazují na hranice sousedních pozemků a nijak nezasahují do pozemku žalovaného. V přírodě přitom byly podle geometrického plánu hranice vymezeny „želez. trubkami a plotem“, tedy ani fakticky nemělo původní oplocení zasahovat do pozemku žalovaného. Z geometrického plánu z roku 1990 tedy vyplývá, že oplocení do pozemku žalovaného nezasahovalo ani při nabytí pozemku žalobci v roce 1990 a k posunu oplocení došlo zřejmě až později. Takto vymezeným hranicím odpovídají i další měření učiněná v průběhu dalších let – geometrický plán z roku 1993, vytyčovací náčrt z roku 1994, záznam podrobného měření změn z roku 1998, měřičský náčrt katastrálního úřadu [adresa] z roku 2022.

8. Odvolací soud v odstavci 11. odůvodnění svého usnesení uvedl, že „Pokud z geometrického plánu přiloženého ke kupní smlouvě vyplývá, že původní drátěné oplocení bylo v hranicích stanovených geometrickým plánem, který uvádí „nové hranice byly v přírodě označeny želez. trubkami, plotem“, je pak nutné pečlivě zvážit, zda nedošlo ze strany žalobců ke svémocnému zmocnění se části pozemku žalovaného. Pokud by totiž bylo prokázáno, že původní drátěný plot v roce 1990 skutečně vedl hranicemi stanovenými geometrickým plánem, znamenalo by to že k posunu plotu (a v důsledku toho posunu hranic pozemku) došlo až následně ze strany žalobců a bylo by nutné se zabývat tím, zda nedošlo ke svémocnému zmocnění se části pozemku žalovaného z jejich strany. V takovém případě by byl totiž dán nepoctivý úmysl, který by vylučoval mimořádné vydržení. V odstavci 12. odůvodnění usnesení se uvádí: Konečně to, že se současný plot žalobců nenachází na místě původního drátěného plotu, nemusí nutně vyvracet ani viditelné umístění kolejnice z původního drátěného oplocení, neboť během stavby nového plotu mohlo dojít k jejímu posunutí. S touto možností se soud prvního stupně nijak nevypořádal. Rovněž nemusí obstát závěr soudu prvního stupně o nedbalosti žalobců při ujmutí se držby dovozený s ohledem na rozlohu části pozemku žalované, neboť v případě, že by došlo ke svévolnému posunutí, by se mohlo jednat o nedbalost hrubou (tedy žalobci jednali zcela lhostejně k vlastnickému právu žalovaného – k pojmu hrubá nedbalost srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 23 Cdo 2702/2012, uveřejněný pod č. 59/2015 Sb. rozh. obč.), kterou je nutné svou závažností stavět naroveň úmyslu. I ta by tedy vylučovala absenci nepoctivého úmyslu.

9. Odvolací soud dále vytknul, že v rámci procesu dokazování je řízení před soudem prvního stupně rovněž zatíženou vadou, která mohla mít vliv na výsledek řízení. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi již dříve konstatoval, že zásada bezprostřednosti (přímosti) občanského soudního řízení není naplněna tehdy, jestliže se soud namísto výpovědi svědka (§ 126 o. s. ř.) nebo výpovědi účastníka řízení (§ 131 o. s. ř.) o tom, co viděl, slyšel, nebo jinak bezprostředně vnímal svými smysly, spokojí s písemným (čestným) prohlášením takové osoby (s tím, že příslušná osoba to, co viděla, slyšela, nebo jinak bezprostředně vnímala svými smysly, zaznamená na listinu, kterou se provede důkaz). Není přitom zřejmé, že by v případě [jméno FO] byly dány takové okolnosti, které by čtení jeho písemného prohlášení namísto svědecké výpovědi odůvodňovaly. Nemůže obstát ani závěr soudu prvního stupně, který se nezabýval rozpory mezi jednotlivými důkazními prostředky (konkrétně mezi výpovědí svědka [adresa] a účastnickými výslechy žalobců a Ing. [jméno FO]).

10. Na návrh žalobců doplnil soud dokazování výslechy svědků [jméno FO] a [jméno FO].

11. Výpovědí svědka [jméno FO] má soud za prokázané, že je sousedem žalobců ob jeden dům. V roce 1984 se poptával po místě, kdy by mohl stavět a dostal typ na místo, kde nakonec postavil. Začal se stavbou v roce 1985 a od roku 1988 v místě bydlí. Žalobci stavěli až počátkem devadesátých let. Do té doby tam byl sad oplocený drátěným plotem. Sousedil s pozemkem, jehož vlastníka nezná, ale bydlel tam pan [jméno FO] asi jako nájemník. Plot žalobců navazoval přímo, ale na straně k sousedovi [jméno FO] tam byl takový odskok. Soused [jméno FO], který sousedí se svědkem a přímo s žalobci, měl před domem hluboký příkop a v rohu stál sloup elektrického vedení. Svědek si ten odskok vykládal tím, že si pan [jméno FO] v podstatě plot udělal blíž směrem do svého pozemku, aby se vyhnul hlavně příkopu, ale asi i sloupu elektrického vedení. Sloup byl původně dřevěný, potom betonový. První plot žalobců tam byl už v devadesátých letech a už tehdy byl odskočený, i ta silnice byla trošku jinak než v současnosti. Drátěný plot byl strašně zarostlý, byla tam úplná džungle. Původní drátěný plot byl tedy odskočený. K fotografiím, které svědek předložil k čestnému prohlášení před soudem uvedl, začal podnikat v oboru potisku vozidel v roce 1990 a fotografie vznikly pravděpodobně někdy kolem roku 1996. Určitě ale byly pořízeny před rokem 2000. Po plotu drátěném byl plot s betonovými sloupky, mezi kterými byly dřevěné sloupky. Tento plot pak byl nahrazen současným plotem, který je plný z betonových tvárnic. Svědek vypověděl, že neví, ale předpokládá, že tam zůstala ta kovová tyč (možná traverza nebo kolejnice) v rohu. Původní plot byl odstraněn podle odhadu svědka někdy v době, kdy začali žalobci stavět svůj dům. Neví, zda byl odstraněn celý, to si nepamatuje. Nevím, jestli současný plot je v hranicích toho původního drátěného plotu, ale je v hranicích minimálně toho prvního betonového plotu, toho určitě. Situace byla původně diametrálně jiná než nyní. Příkop u pana [jméno FO] byl hluboký, u žalobců už ne tolik, ale silnice byla minimálně o metr dál.

12. Výpovědí svědka [jméno FO], je prokázáno, že žalobci jsou jeho sousedi. Když dostal pozemek pro svou stavbu, tak na straně, kde mají žalobci svůj domek byla zahrada s ovocnými stromy. Plot, který odděloval pozemek žalobců a pozemek byl drátěný, byl na kolejnicích a je tam dosud, do dneška. Míněno na straně nikoliv do silnice, ale o části, kde spolu sousedí, tak říkajíc bokem. Jediná změna na plotě je, že na konci byla kolejnice zkrácena, takže dnes má délku možná 15 cm od země, ale jinak je kolejnice stále na stejném místě od doby, kdy tam svědek přišel. Myslí si, že to bylo někdy v roce 1982, kdy si požádal o pozemek. Tehdy pracoval u dráhy, bydlel jsem v drážní budově stanice [adresa] [Anonymizováno]. Geodezie tehdy pro něho nový pozemek zaměřila, pak dostal povolení ke stavbě, ale vůbec už si časově nedokáže vybavit, kdy k tomu došlo. Do roku 2010 byl zaměstnancem dráhy. Chodíval na svůj pozemek k domu druhou stranou, nikoliv od silnice, ale od nádraží. Cesta byla volná a ze strany od nádražní budovy to bylo 100 m na jeho pozemek. Nemusel to tedy obcházet. Nevzpomněl si už ani, kdy přesně začal stavět. Ví ale, že vedle pozemku [jméno FO] byl rodinný domek, tam bydlel pan [jméno FO]. Pozemek [jméno FO] byla nejdřív zahrada. Po předestření fotografie na str. 33 strana dvě spisu, svědek potvrdil, že plot mezi pozemkem žalobců a jeho zůstává stále stejný i s těmi samými kolejnicemi a že na konci plotu, směrem do silnice, zůstává ta kolejnice pouze zkrácená. Svědek si nevybavil přesně, jak svůj plot založil, ale ví, že tam byly tehdy dva dřevěné sloupy na elektřinu a bylo mu řečeno, že je odstraní a budou tam betonové. To se skutečně stalo, byly tam dány betonové sloupy, ale i ty jsou dnes odstraněny a elektřina je vedena kabelem do země. Svědek si nevzpomněl, kdy dělal svůj plot. Je ale pravda, že směrem k silnici u jeho pozemku byla hluboká stoka a sloup elektrického vedení, kterému se možná tehdy musel vyhnout, nebo vyhnul, ale úplně přesně si to nepamatuje. Svědek opakovaně uvedl, že plot mezi ním a [jméno FO], tedy ten drátěný s kolejnicemi, ten tam byl už v době, kdy pozemek dostal a dodnes se na něm nic nezměnilo. Po předestření fotografie na č.l. 67 spisu svědek uvedl, že to je místo, tak jak ho poznává, tam kde je ten plot, tam je konec s tou kolejnicí, která byla pak zkrácena. Před jeho barákem v době, kdy ten pozemek dostal, nebylo nic, tam nebyl žádný plot. Oplocen byl pouze pozemek žalobců. Na straně k panu [jméno FO] byl kamenný sloupek v zemi a ten byl hranicí konce pozemku svědka na straně k němu. Od pana [jméno FO] bylo asi 10 m stoky před pozemkem svědka, hned vedle cesty, a svědek svůj plot postavil buď kvůli sloupu nebo kvůli stoce. Má za to, že jeho pozemek je ohraničen kolejnicí na straně u [jméno FO] a kamenným sloupkem na straně u pana [jméno FO].

13. I nadále soud vychází z následujících důkazů provedených před prvním rozhodnutím ve věci. Písemným vyjádřením [jméno FO] z 26. 9. 2023 je prokázáno, že začal se svojí stavbou na parcele [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v roce 1984. Ke stavu a umístění původního oplocení okolo pozemku žalobců se nemůže vyjádřit, neboť není přímým sousedem. Pamatuje si však, že když postavili žalobci svůj dům, postavili směrem do ulice plot, který měl betonový základ s podezdívkou a zděné sloupky, mezi sloupky byly plaňky. Byl oproti plotu souseda vysunutý směrem do ulice. [jméno FO] měl za to, že si plot naopak posunul plot směrem k sobě pan [jméno FO], aby se vyhnul stojícímu sloupu NN vedení. K svému vyjádření předložil [jméno FO] fotografie, ke kterým uvedl, že počátkem 90. let začal podnikat v oblasti reklamy a polygrafie a měl zakázky i na polep firemních vozidel. Tato vozidla si vždy fotil a na některých fotografiích je tak zachycen boční pohled na původní zděný plot manželů [jméno FO]. Po několika letech manželé [jméno FO] plot rekonstruovali a zděné sloupky a plaňky nahradily betonovými štípanými bloky. Tento stav trvá do současnosti. Na fotografiích je vidět, že plot před domem žalobců má betonové sloupky a mezi nimi jsou dřevěné plaňky (č.l.64,65). Je patrné také vybočení plotu žalobců do silnice (zvláště fotografie č. 65). Na snímku z roku 1990 je pozemek bez stavby, na snímku z roku 1995 je betonový plot s dřevěnými plaňkami. Na fotografii č.l. 67 je rovněž vidět plot s betonovým základem a dřevěnými plaňkami. Touto fotografií je také prokázáno, že při porovnání fotografií na č.l.32-67 je patrný plot souseda žalobců z cihel, kde na blocích je jakási betonová „stříška“, na fotografii č.l.67 je pak patrný konec drátěného plotu se sloupkem na úrovni vybudovaného betonového plotu s vybočením do ulice.

14. Geometrický plán vyhotovený [jméno FO] ověřený Ing. [jméno FO] [adresa] prokazuje, že jsou jím vytvořeny nově vzniklé pozemky [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] oddělené z pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (označované v rozsudku jako Pozemek).

15. Dopisem z 18. 1. 2023 je prokázáno, že se žalobci obrátili na žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce a požádali o koupi nově vzniklých pozemků s odůvodněním, které bylo použito také v žalobě (odst. 2 odůvodnění tohoto rozsudku).

16. Skutečnost, že žalobci jsou vlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v obci a k. ú. [adresa] prokazuje výpis z katastru nemovitostí, informace o pozemku, list vlastnictví č. [hodnota] (10001). Snímky katastrální mapy prokazují umístění jednotlivých pozemků na katastrální mapě prokazující, že pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je místní komunikací, vedoucí mimo jiné kolem pozemku a rodinného domu žalobců. Informace o pozemku z katastru nemovitostí je prokázáno, že pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa] je ve vlastnictví žalovaného.

17. Kupní smlouva sepsaná státním notářstvím v Českém Krumlově dne 31. 7. 1990 prokazuje, že byla uzavřena mezi [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] jako prodávajícím a žalobci jako kupujícími. Předmětem prodeje je parcela č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] „se všemi součástmi a příslušenstvím a v těch mezích a hranicích, jak tuto nemovitost užíval prodávající a jak je vyznačeno geometrickým plánem včetně trvalých porostů“ do bezpodílového spoluvlastnictví žalobců. Přílohou kupní smlouvy je geometrický plán, vyhotovený 10. 7. 1990 č. zakázky [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], který prokazuje hranice prodávaného pozemku, jak jsou dosud zapsány v katastru nemovitostí s tím, že hranice byly v přírodě označeny železnými trubkami a plotem. Geometrický plán byl vyhotoven pro oddělení parcely na stavbu rodinného domu. Při prodeji byl vypracován znalecký posudek o ceně zahrady a parcely č. [adresa] v k. ú. [adresa] na zadání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] dne 17. 7. 1990 a jím je mimo jiné prokázáno to, že součástí ocenění byl i plot o němž se uvádí, že „je z drátěného pletiva na kovových sloupcích (vyřazených kolejnicích) o výšce 100 cm, je provedený jen při komunikaci. Měří 30 bm, přesná stáří plotu nelze zjistit, podle údajů sousedů se odhaduje na 23 let.“ 18. Fotografiemi č. l. 20 je prokázáno, že současný stav plotu je takový, že je zhotoven z betonových tvárnic, přičemž v místech, kde pozemek žalobců parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] sousedí s pozemkem [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v místě geodetického bodu [Anonymizováno]-[Anonymizováno] (jak je na geometrickém plánu ve spise na č. l. 6) vybočuje do silnice – pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Toto bylo zjištěno i při místním šetření konaném dne 6. 9. 2023 na místě samém. Stejně jako na fotografii na č. l. 6 i při místním šetření bylo shledáno, že v rohu plotu je v zemi patrný zbytek kolejnice. Plot je následně veden až k hranici pozemků žalobců č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a sousedního pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] do geodetického bodu č. [hodnota]-[Anonymizováno] (viz. geometrický plán č. l. 6).

19. Žádostí o odkoupení pozemku z 9. 11. 2021 je prokázáno, že žalobci požádali žalovaného o odkoupení části pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve vlastnictví žalovaného o výměře 21 m celkové plochy 5 905 m. Na tomto území se nachází oplocení parcely žalobců č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žádostí je prokázáno, že v ní žalobci uvádějí, že plot postavili na základě ohlášení stavby v roce 2009. Postupovali v dobré víře v souladu se zaměřením a vyznačením hranic pozemku z 19. 10. 1990. V listopadu 2021 provedli nové zaměření a zjistili, že část oplocení je na pozemku žalovaného. Stav plotu a pozemku je stejně jako při místním šetření zaznamenán také na fotografiích na č. l. 32.

20. Náčrtem místního šetření č. [hodnota] předloženým Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj (č. l. 35) je prokázáno, že hranice pozemků [Anonymizováno] cesta a [Anonymizováno] je mezi body 9 a 10 rovná bez „výčnělku“ u bodu 10. Soupisem nemovitostí k náčrtku místního šetření č. [hodnota] (č. l. 36) je prokázáno, že u parcely č. [hodnota] je stále veden jako vlastník celé parcely [jméno FO]. Kupní smlouvou z 31. 7. 1990 přitom žalobci nabyli nově vzniklou parcelu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] oddělenou geometrickým plánem z 11. 7. 1990 z níž se od parcely [Anonymizováno] oddělil díl o výměře 751 m nově označený č. parcelním [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Geometrickým plánem (č.l.17) je oddělení pozemku prokázáno.

21. Záznamem podrobného měření změn z 13. 6. 1990 č. záznamu [Anonymizováno] (č. l. 37) je prokázáno, že v bodě [Anonymizováno]-[Anonymizováno] se nacházel při geometrickém měření sloupek, měření bylo provedeno z důvodu změny pozemku pro RD nabyvatele, kterými byli žalobci. Tento záznam však nezobrazuje hranici pozemků [Anonymizováno] a pozemku [Anonymizováno] a důvodem jeho vyhotovení není vymezení hranice směrem k cestě (pozemku [Anonymizováno]) ale vymezení hranic mezi body 5-7-6 směrem do zahrady (pozemku [Anonymizováno]). Pokud je na Záznamu č 355 u bodu [Anonymizováno]-[Anonymizováno] poznámka „sl“ tedy sloupek, není tento bod nijak zaznamenán na hranicích pozemků (není v těchto místech vyznačena hranice pozemků), není tedy patrné, kde přesně se sloupek nachází. Není tedy tímto Záznam prokázáno, že se sloupek nachází v bodu [Anonymizováno]-[Anonymizováno] v místě, jak je vyznačen na Geometrickém plánu číslo zakázky [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyhotoveném 10. 7. 1990 (č. l. 38), který je přílohou kupní smlouvy z 31. 7. 1990. Tento Geometrický plán rovněž (stejně jako Záznam podrobného měření změn č. [hodnota]) nevymezuje hranici pozemku směrem k silnici, ale směrem od ní „dovnitř“ pozemku [Anonymizováno]. To potvrdil i svědek Ing. [jméno FO]. Proto tento geometrický plán nijak neprokazuje, kde se ve skutečnosti nacházel sloupek, protože se jím nezabýval, protože tlustou čarou vytyčuje novou hranici směrem do pozemku, nijak neprokazuje stav „staré“ hranice u silnice. Dne 19. 10. 1990 byl „pro rozšíření parcely pro RD“ vyhotoven Záznam podrobného měření změn č. záznamu [Anonymizováno] (č. l. 39), který bod [Anonymizováno]-[Anonymizováno] zaznamenává způsobem stejně jako je dosud zapsán v katastru nemovitostí, tedy bez „vybočení“, ale opět jde o záznam týkající se změn na druhé straně pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] směrem od cesty (pozemku [Anonymizováno]). 19. 3. 1993 byl vyhotoven záznam podrobného měření změn (č.l. 40) č. záznamu [Anonymizováno] spolu s geometrickým plánem, kterým byl zaměřen nově vybudovaný rodinný dům žalobců. Bod [Anonymizováno]-[Anonymizováno] na něm není zobrazen. Tento geometrický plán spolu se záznamem podrobného měření změn vypracoval Ing. [jméno FO] dne 9. 4. 1993. Shora uvedené listiny je třeba hodnotit pohledem výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO], kteří vypověděli, že pozemek žalobců byl původně sad oplocený drátěným plotem, který již původně měl na straně u silnice „odskok“ (svědek [právnická osoba] že plot byl na kolejnicích, které jsou tam dosud, jen zkrácené (svědek [jméno FO]). Tomu odpovídá i Geometrický plán pro kupní smlouvu, ve kterém se uvádí, že „nové hranice byly v přírodě označeny želez. trubkami, plotem“ a o tento plot je i součástí ocenění pozemku Znaleckým posudkem [jméno FO].

22. Vytyčovacím náčrtem z roku 1994 s měřičským náčrtem na vytyčení hranic pozemku (č.l.42, 43) je prokázáno, že jde o hranice pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], které se však netýkají hranice pozemků [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], to platí i pro protokol o vytyčení hranice pozemků a záznam podrobného měření změn č. [hodnota] (č.l.44, 45), kterými Ing. [jméno FO] zaměřoval hranice mezi pozemky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a sousedními ([Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), které se týkají především nově vzniklé stavby na pozemku stavebním [Anonymizováno] pozemkové parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jež není předmětem tohoto řízení.

23. Svědek [jméno FO], bývalý tajemník Městského národního výboru a později Městského úřadu ve [adresa] jako svědek vypověděl, že obec převzala správu komunikace mezi obcí a nádražím. Řešilo se tehdy kdo za tu komunikaci odpovídá, protože ji užívalo zemědělské družstvo, jezdila po ní zemědělská technika a komunikace byla ve špatném stavu a bylo řešeno, kdo ji má udržovat a opravovat. Šlo původně o zpevněnou polní cestu. Obec svědka tedy pověřila tím, aby zjistil, kdo je vlastníkem cesty a on tehdy zjistil, že vlastníků je více. Provedl i místní šetření a při něm zjistil, že hranice neodpovídá tomu, jak je zanesena v katastru nemovitostí. Vedle pozemků žalobců stál sloup elektrického vedení a vlastníci takříkajíc ustoupili ve prospěch tohoto sloupu, jak se tedy domníval. Hovořil o tom přímo s panem [jméno FO] a uvědomil ho o tom, že se plot nachází na pozemku obce. On k tomu uvedl, že to nevěděl, že za to nemůže, protože stavbu plotu prováděla firma. O tom svědek následně informoval vedení města. Nedostal však žádné další instrukce, jak s touto situací naložit a pro něho to v podstatě skončilo. Bylo na obci, aby případně situaci řešila, ale obec k žádnému řešení nepřistoupila, nebo o tom svědek nic neví. Svědka tehdy zajímalo, o jakou část se vlastně jedná a kontaktoval v tomto směru geodeta Ing. [jméno FO] a on tehdy zjistil, že by se mělo jednat o plochu cca 20 m čtverečních. Ing. [jméno FO] mu tehdy sdělil, že katastr nemovitostí tuto odchylku, ten faktický stav od toho zapsaného nijak nezaznamenal. Ing. [jméno FO] potvrdil to, že plot žalobců přesahuje asi metr na obecní pozemek. Dál po délce plotu se ten rozdíl snižoval, takže se jednalo o jakýsi trojúhelník. Ten druhý roh souhlasil s katastrem nemovitostí. S Ing. [jméno FO] o tom hovořil ještě v nedávné době. Ing. [jméno FO] si to vybavil zpětně a prý dokonce intervenoval na katastrálním úřadu, že nesouhlasí stav v katastru se stavem na místě. Z vlastní iniciativy katastr na tuto nesrovnalost upozorňoval. Svědek nedokázal přesně říci, v jakém období k tomu jednání se žalobcem došlo, kdy se místní šetření se konalo, ale myslí si, že to bylo před rokem 2000, ale mohlo k tomu dojít i po roce 2000. Při místním šetření svědek shledal, že plot má podezdívku pevně spojenou se zemí. Vybavil si, že tam snad byly dřevěné plaňky, ale tím si nebyl úplně jistý. Byla tam betonová podezdívka. V době místního šetření na komunikaci mezi nádražím a obcí kolem tehdejšího zemědělského družstva byl asfalt, šlo už o zpevněnou komunikaci.

24. Ing. [jméno FO] byl vyslechnut jako svědek při jednání soudu a jeho výpovědí je prokázáno, že někdy v roce 1993 zaměřoval jako geodet novostavbu rodinného domu žalobců. Jeho úkolem tedy nebylo zaměřování hranic pozemků (jak plyne z důkazů v předchozím odstavci). Svědek se tedy nemohl vyjádřit k tomu, jakého druhu byl plot (u silnice), jestli byl drátěný, nebo byl pozemek ohraničen jiným způsobem. Svědek se vyjádřil také k svědecké výpovědi [adresa], jehož zná jako tajemníka místního Národního výboru, později Městského úřadu, který mu zadával zeměměřičské práce. O věci žalobců s ním oficiálně nijak nehovořil. Katastrální úřad ve věci žalobců nijak nekontaktoval a žádným způsobem u něj neintervenoval, nebyl k tomu důvod. Pokud jde o bod [Anonymizováno]-[Anonymizováno], ten vzniknul už při zaměřování v roce 1978 a podle mínění svědka nedošlo k žádné změně dodnes. Podle značek na mapovacím náčrtku z roku 1978 lze dovodit, že v té době byl uvedený bod značen značkou pro dřevěný plot. Pokud jde o měření provedené Ing. [jméno FO] provedené v roce 1990, tak to se týká především části uvnitř pozemku. Bod [Anonymizováno]-[Anonymizováno] musel být stejný už v roce 1978 a stejný byl i v roce 1990. Souřadnice nikdo neměnil a jsou tam stále do dnešní doby. Vytyčení hranice pozemku na č. l. 44 je nikoliv do silnice, ale dovnitř do louky. Pokud Ing. [jméno FO] v roce 1990 zaměřil pozemek žalobců záznamem podrobného měření změn, pak na č. l. 37 je patrný záznam, že u body [Anonymizováno]-[Anonymizováno] má poznámku „SL“, čímž je myšleno sloupek a vlevo od toho je slabě vidět poznámku „ŽS“, tedy železný sloupek.

25. Pokud jde o rozpory mezi výpověďmi svědků [adresa] a Ing. [jméno FO], pak jde především o tvrzení svědka o tom, že svědka tehdy zajímalo, o jakou část se vlastně jedná a „kontaktoval v tomto směru geodeta Ing. [jméno FO] a on tehdy zjistil, že by se mělo jednat o plochu cca 20 m čtverečních. Ing. [jméno FO] mu tehdy sdělil, že katastr nemovitostí tuto odchylku, ten faktický stav od toho zapsaného nijak nezaznamenal. Ing. [jméno FO] potvrdil to, že plot žalobců přesahuje asi metr na obecní pozemek. Dál po délce plotu se ten rozdíl snižoval, takže se jednalo o jakýsi trojúhelník. Ten druhý roh souhlasil s katastrem nemovitostí. S Ing. [jméno FO] o tom hovořil ještě v nedávné době. Ing. [jméno FO] si to vybavil zpětně a prý dokonce intervenoval na katastrálním úřadu, že nesouhlasí stav v katastru se stavem na místě“. Takové tvrzení je však vyvráceno výpovědí svědka Ing. [jméno FO], který ve své výpovědi tvrzení svědka [jméno FO] popřel s tím, že „nemá důvod proč by se obracel na Katastrální úřad s podobnou informací. Jestli to tak [jméno FO] řekl, tak se asi spletl, občas se mu to stává. Jsem-li seznámen i s výpovědí svědka [jméno FO] (č. l. 72 str.2) první odstavec první věta, že jsem měl zjistit, že se mělo jednat o nějakou plochu cca 20 m čtverečních, pak určitě jsem Katastrální úřad nijak neinformoval a tento údaj, který on zde uvedl si nevybavuji. S Katastrálním úřadem jsem to určitě neřešil, neměl jsem k tomu žádnou zakázku a nebyl důvod proč bych se na KÚ z vlastní iniciativy obracel“. Tím je výpověď svědka [jméno FO] pro soud ve shora uvedeném směru znevěrohodněna a k tomu přispívá i skutečnost, že Ing. [jméno FO] prováděl geodetické měření nikoliv v části u silnice, o stavu v těchto místech nic neví, ale směrem do pozemku [Anonymizováno]. Lze tedy těžko uvěřit tomu, že by byl schopen jakoukoliv odchylku zaznamenat.

26. Žalobkyně [Jméno žalobce B] před soudem vypověděla, že když pozemek koupili, tak ho geodeti zaměřili v té hranici, jak jej užívají do dnes. Postavili nejprve první plot a když byl opotřebený, tak na stejném místě na stejných základech byl postaven ten současný. Neměli důvod odchylovat se od hranice a o tom, že by plot měl jiného vlastníka nevěděli. Užívají pozemek stejně od roku 1990. Sama se s panem [jméno FO] nikdy nesetkala a o tom setkání neví. Manželem o tom nebyla informována. Město stavělo ještě kanalizaci, chodník, plynovod. Nikdo během těchto stavebních činností města k žalobcům nepřišel, nesdělil, že je linie plotu jiná, než jak je to zapsáno v katastru nemovitostí. Soused žalobcům tehdy řekl, že on si svůj plot postavil blíž do svého pozemku, takže jim nepřišlo divné, že jsou z dnešního pohledu mimo tu hranici. Když kupovali pozemek pak ten byl ohraničen plotem z kolejnic, na nichž bylo instalováno pletivo. Výstupek ohraničený kolejnicí byl na místě už v roce 1990, kdy pozemek koupili. Kolejnice jsou tam na místě ještě po celé jižní hranici se sousedem panem [jméno FO]. Když pak budovali betonový plot krajní, kolejnice tam zůstala a je tam dodnes. Když se stavěl první plot, už tehdy měl betonový základ. Sloupky z kolejnic tam mohly bez problémů zůstat, protože se vykopal základ, došlo k šalování a zalití betonem, takže kolejnice tam zůstala, jen musela být uříznuta tak, aby nevyčníval základ a dodnes je tam na místě patrná. O tom, že je hranice špatně se dozvěděli někdy v roce 2020 nebo 2021 v souvislosti se zaměřením hranice, když ohlašovali dokončení stavby přístavby zimní zahrady a zastřešení.

27. Žalobce [Jméno žalobce A] jako účastník řízení před soudem vypověděl, že základy k prvnímu plotu vybudovali sami. Na tom základu postavila plot společnost, která sídlila původně v Boršově. Základy byly z betonu a tvárnic. Výplně byly z dřevěných planěk. Časem došlo ke znehodnocení dřeva, rozhodli se, že nový plot bude bez planěk. Oslovili firmu pana [Anonymizováno] z Mirkovic s tím, že ale pan [jméno FO] již zemřel. Starý plot zbořili a na betonových základech původního plotu postavili nový plot z betonových tvarovek, tedy plot plný. V základech, které zůstaly původní byla provedena pouze penetrace jako opatření proti vzlínání vlhkosti do nově zbudovaného plotu. Svědek si vůbec není vědom, že by s panem [jméno FO] kdykoliv jednal, tak jak on to popsal. Svědek si něco vsugeroval. V případě takového jednání by o něm informoval manželku. O tom, že je něco špatně jej informoval až pan [jméno FO]. Když zjistili, že hranice je jinde, než jak od počátku měli za to, oslovili město s žádostí o odkup a nejprve s tím město souhlasilo, ale postupně změnili názor a byla nabídnuta nájemní smlouva na dobu jejich života. K betonovému základu svědek uvedl, že kovový sloupek, ta kolejnice zůstala na původním místě, neboť byl ručně obkopán, zůstal tam původní betonový obal, zalitý následně betonem nových betonových základů. Od souseda pana [jméno FO] svědek ví, že on má svůj plot postavený uvnitř svého pozemku, tedy mimo katastrální hranici, protože před jeho domem byla strouha a propusti a pan [jméno FO] si udělal ten plot na svém pozemku, aby se té strouze vyhnul. Původně to tam měl také, ale ta strouha byla nakonec zavezena. Tomu výstupku pozemku, tak jak je nyní shledáván, došlo už v roce 1990. Základ byl postaven na původní hranici stanovené tou kolejnicí. Výstupek tam musel být už před rokem 1990.

28. Soudem byl na návrh žalovaného vyžádán úplný spis Městského úřadu v Kaplice, stavebního úřadu týkající se nemovitosti č.p. [Anonymizováno], [adresa], resp. pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k.ú. [adresa]. Žalovaný však nenavrhnul provedení žádné z listin tvořících spis, takže spisem důkaz proveden nebyl 29. Návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem nebo odborným geodetickým vyjádřením, kterým by byla odborně zodpovězena otázka, zda na základě dostupných geodetických měření a dalších podkladů doložených katastrálním úřadem, lze určit, jak bylo polohově umístěno oplocení v roce 1990 soud zamítnul jako nadbytečné, neboť v řízení provedené důkazy hodnocené shora uvedeným způsobem, zvláště Geometrický plán a Záznamy podrobného měření změn č. [hodnota] jsou pro rozhodnutí soudu dostatečné, zvláště po doplněných důkazech výslechem svědků [jméno FO] a [jméno FO] a po následujícím právním hodnocení věci.

30. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobci se stali na základě kupní smlouvy ze dne 11. 7. 1990 vlastníky pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]o výměře 751 m2 v katastrálním území [adresa]. Žalobci zahradu koupili s úmyslem postavit na ní rodinný dům. Zahrada sousedila s veřejnou cestou umístěnou na pozemku parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], který je ve vlastnictví žalovaného. Hranice mezi cestou a zahradou byly tvořeny plotem. Celá zahrada byla oplocená, jak o tom vypověděli svědci [jméno FO] a [jméno FO]. Zahrada jako pozemek o výměře 751 m2 vznikla na základě geometrického plánu ze dne 13. 6. 1990, kterým byla zahrada oddělena z většího pozemku p.č. [hodnota] o výměře 2820 m2. Tento pozemek byl ve vlastnictví prodávajícího JZD v [Anonymizováno]. V geometrickém plánu je uvedeno, že hranice jsou označeny plotem a železnými trubkami. Geometrický plán odděloval nový pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a byl zaměřen směrem od silnice (dovnitř pozemku) a uvádí se v něm, že nové hranice (jak ji geometrický plán vytyčuje) byly v přírodě označeny železnými trubkami a plotem. „Staré“ hranice pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (u silnice) se geometrický plán netýkal. Není v něm žádný údaj o bodu [Anonymizováno] – [Anonymizováno],[Anonymizováno]tedy co jej tvoří (sloupek, nebo něco jiného), tento bod nebyl geometrickým plánem nijak nově zaměřován, geodet jej neověřoval, jen jej zaznamenal podle původního měření a stavu v katastru nemovitostí. Nová hranice je zaznamenaná tlustou čarou, původní, nezaměřovaná hranice čarou jednoduchou. Plot, který podle geometrického plánu tvořil hranici zahrady byl z drátěného pletiva na kovových sloupcích. Jako kovové sloupky tohoto plotu byly použity po obvodu celé původní parcely vyřazené kolejnice, které byly rozřezány tak, aby je bylo možno použít jako sloupky plotu. To je prokázáno výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO]. Podle znaleckého posudku, který byl v roce 1990 zpracováván za účelem ohodnocení zjištění obvyklé ceny zahrady ke kupní smlouvě, byl plot starý cca. 23 let. Žalobci zahradu užívali od roku 1990 v hranicích vymezených drátěným plotem s kovovými sloupky. Z důvodu špatného stavu drátěného plotu se žalobci v roce 1995 rozhodli původní drátěný plot nahradit plotem novým, který by měl betonové základy a byl z betonových tvarovek. Původní drátěný plot proto žalobci odstranili a na jeho místě vybudovali plot nový. Skutečnost, že nový plot je vybudován v místě plotu původního je prokázána místním šetřením, které rovněž prokázalo stav zaznamenaný na fotografiích založeních ve spisu, a soudem bylo na místě u betonového plotu shledáno, že je dosud vidět kolejnice, která tvořila sloupek původního drátěného plotu. Přítomnost kolejnice na stejném místě v době, kdy se žalobci ujali držby v hranicích drátěného plotu je prokázána výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO]. Není prokázáno, že by došlo k přemístění této kolejnice, vymezující původní hranici plotu. Žalobci po získání vlastnického práva k zahradě postavili na zahradě rodinný dům a následně také několik přístaveb k tomuto rodinnému domu. To žalobci prokázali svými účastnickými výpověďmi. V roce 2021, když přístavby dokončili, měli v úmyslu je zanést do katastru nemovitostí, a proto požádali o jejich geometrické zaměření. Při zaměření bylo zjištěno, že hranice zahrady zanesené v katastru nemovitostí je blíže k domu žalobců a žalobci tak užívají část pozemku žalovaného parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. V lednu 2022 byl vyhotoven geometrický plán číslo [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], který zaměřil pozemek žalobců a určil tak velikost pozemku žalovaného, kterou žalobci užívají a určení jehož vlastnictví se domáhají. Podle tohoto geometrického plánu žalobci užívají celkem 21 m2 pozemku žalovaného číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Geometrický plán uvedených 21 m2 čtverečních s ohledem na členění pozemku žalobců rozdělil na tři samostatné pozemky a to: pozemek číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 13 m2, pozemek číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 5 m2 a pozemek číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 3 m2. Žalobci tuto situaci měli v úmyslu s žalovaným vyřešit koupí Pozemku. Žalovaný původně s prodejem Pozemku souhlasil, následně však svoje stanovisko změnil a navrhoval, aby si žalobci Pozemek pronajali. Žalobci vyzvali žalovaného k učinění souhlasného prohlášení, na jehož základě by mohlo být vlastnické právo žalobců k Pozemku zapsáno do evidence katastru nemovitostí. Výzva byla datována dne 18. ledna 2023 a žalovanému byla doručena do datové schránky dne 20. ledna 2023. Žalovaný na výzvu ani přes žádost žalobců nereagoval.

31. Soud nejprve hodnotil, že žalobci mají podle § 80 o. s. ř. právo na určení, zda tu právo je či není, tehdy, má-li na tomto určení naléhavý právní zájem. Skutečnost, že žalobci jako vlastníci Pozemku nejsou evidováni v katastru nemovitostí, a proto nemohou s Pozemkem nakládat jako s vlastním a že rozhodnutí v této věci pak bude sloužit jako podklad pro změnu zápisu vlastníka Pozemku v evidenci katastru nemovitostí jsou důvodem pro závěr, že žalobci naléhavý právní zájem na určení mají.

32. Podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku „uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl“. Skutečnosti právně rozhodné pro použití tohoto ustanovení nastaly za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník platného do 31.12.2013. S ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku se na vztahy, které vznikly za starého občanského zákoníku, použijí ustanovení starého občanského zákoníku. Žalobci byli ve smyslu § 129 odst. 1 starého občanského zákoníku držitelem Pozemku, neboť podle tohoto ustanovení je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Z výše uvedeného popisu skutkového stavu vyplývá, že žalobci se chovali jako držitelé a vlastníci Pozemku a jsou proto ve smyslu starého občanského zákoníku jeho držitelem. Podle § 3066 nového občanského zákoníku se do doby stanovené pro vydržení započte i doba, po kterou měl držitel věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku; jde-li o věc nemovitou tato doba neskončí dříve než uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Z ustanovení § 1095 nového občanského zákoníku vyplývá, že když uplyne doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí pro řádné vydržení, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Žalobci jsou držiteli Pozemku od roku 1990. Doba dvojnásobně dlouhá pro vydržení, tedy doba v celkové délce 20 let, uplynula v roce 2010. S ohledem na výše uvedené ustanovení § 3066 nového občanského zákoníku, bylo možné vydržet nemovitost formou mimořádného vydržení nejdříve dne 1. 1. 2019. Žalobci drželi Pozemek dne 1. 1. 2019 déle jak 20 let, a proto splnili podmínku délky držby stanovenou pro mimořádné vydržení v § 1095 nového občanského zákoníku. U žalobců nebyl shledán nepoctivý úmysl ve smyslu výše uvedeného ustanovení § 1095 nového občanského zákoníku v podobě absence přesvědčení, že svou držbou jednají protiprávně nebo že jejich držba působí bezpráví, nespravedlnost, škodu nebo újmu. Žalobci splnili zákonné podmínky pro vznik vlastnického práva mimořádným vydržením uvedené v § 1095 nového občanského zákoníku a dne 1. 1. 2019 se stali vlastníkem pozemku.

33. Lze přisvědčit žalovanému v tom, že byly vyhotoveny geometrické plány a náčrty příslušnými odbornými osobami v rámci výkonu autorizované odborné činnosti, tedy Ing. [jméno FO] a Ing. [jméno FO] a že „vytyčené hranice pozemku parc. č. [hodnota] na straně k veřejné cestě na parc. č. [hodnota] tak vznikly (byly geodeticky zaměřeny) již v roce 1978. Již v této době byly vytyčeny příslušné rohové body (pozdější bod označovaný následně jako [Anonymizováno]-[Anonymizováno]) a s potřebnou přesností geodeticky zaměřeny“. Geometrický plán Ing. [jméno FO] ke kupní smlouvě však neprokazuje tvrzení žalovaného, že „s potřebnou geodetickou přesností tak bylo změřeno, že se oplocení nachází právě v hranicích pozemku a je tvořeno železným sloupkem“. Tento geometrický plán nezaměřoval hranici pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] s pozemkem [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a pokud se v něm uvádí že v přírodě byly hranice označeny želez. trubkami, plotem, pak je to údaj týkající se nové hranice..

34. Jestliže odvolací soud v odstavci 11. odůvodnění zrušovacího usnesení uvádí: „Pokud z geometrického plánu přiloženého ke kupní smlouvě vyplývá, že původní drátěné oplocení bylo v hranicích stanovených geometrickým plánem, který uvádí „nové hranice byly v přírodě označeny želez. trubkami, plotem“, pak takový závěr z geometrického plánu nevyplývá z důvodů shora uvedených (protože vytyčuje novou hranici pozemku směrem od cesty ale dovnitř pozemku). Pokud uvádí Geometrický plán, že „nové hranice byly v přírodě označeny želez. trubkami, plotem“, pak jde o hranici pozemků žalobců a [jméno FO], který takto tvořenou hranici potvrdil ve své svědecké výpovědi. Nelze tedy dovodit, že ze strany žalobců došlo ke svémocnému zmocnění se části pozemku žalovaného. Nebylo prokázáno, že slovy odvolacího soudu „původní drátěný plot v roce 1990 skutečně vedl hranicemi stanovenými geometrickým plánem“. Výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO] je však prokázáno, že na straně u silnice se fakticky nacházel plot ve stejných hranicích jako dosud určený železnou tyčí (kolejnicí). Není proto dán nepoctivý úmysl žalobců, který by vylučoval mimořádné vydržení. Pokud odvolací soud namítá, že „Konečně to, že se současný plot žalobců nenachází na místě původního drátěného plotu, nemusí nutně vyvracet ani viditelné umístění kolejnice z původního drátěného oplocení, neboť během stavby nového plotu mohlo dojít k jejímu posunutí. S touto možností se soud prvního stupně nijak nevypořádal“ je třeba zopakovat, že v řízení nebylo prokázáno posunutí původního drátěného plotu během stavby nového plotu. Svědci [jméno FO] a [jméno FO] takovou možnost vyvrátili.

35. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 05. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2307/2022-305 je podstatné, že podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten se ujal držby v přesvědčení, že nepůsobí nikomu újmu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria uvedená v § 992 odst. 1 o. z., resp. dříve v § 130 odst. 1 obč. zák. se tu neuplatní. Za významnou v projednávané věci považuje soud skutečnost v řízení prokázanou výpověďmi svědků [jméno FO], [jméno FO], fotografiemi a místním šetřením geometrickým plánem, jež tvořil přílohu kupní smlouvy a Záznamem podrobného měření změn č. [hodnota] ale i č. [hodnota], které prokazují, že faktické hranice pozemku byly určeny v době jeho nabytí žalobci plotem “z drátěného pletiva na kovových sloupcích/vyřazených kolejnicích/” v hranicích, jak jsou žalobci užívány od převzetí držby dosud. Opět lze zopakovat, že tento závěr nevylučuje geometrický plán Ing. [jméno FO], neboť ten se zabýval pouze nově vytvořenou parcelou a nevyvrací existenci faktické hranice tvořené plotem. Takovou hranici naopak konstatuje Znalecký posudek [jméno FO] ze 17. 7. 1990 a svědci [právnická osoba] [jméno FO].

36. Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě (zpravidla) úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“ (§ 993 o. z.). Důvodová zpráva k občanskému zákoníku v této souvislosti uvádí, že „institut mimořádného vydržení nemůže dát průchod ochraně zjevné lsti a podvodu“. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, se mimo jiné konstatuje, že samotný „nikoliv nepoctivý úmysl“ se nemusí změnit v úmysl nepoctivý jen tím, že držitel zjistí okolnosti, ze kterých se podává, že vlastníkem věci je ve skutečnosti někdo jiný. Zákon v § 1095 o. z. zjevně vychází z toho, že v průběhu dvojnásobné vydržecí doby nutné pro mimořádné vydržení má vlastník dost prostoru pro uplatnění jeho práva, a proto není třeba na držbu pro mimořádné vydržení klást tak přísné nároky, jako na držbu vedoucí k vydržení řádnému. Žalovaný však svého práva zasáhnout proti žalobcům nevyužil, ačkoliv jej svědek [jméno FO] informoval o výsledku svého místního šetření. Je tedy odůvodněné vyjít z předpokladu, že by zákonodárce, kdyby tuto otázku výslovně upravil, se v § 1095 o. z. přidržel méně přísného pojetí, totiž že „držba nikoliv v nepoctivém úmyslu“ tu musí být v době, kdy se jí držitel chopil; to, že se později dozví, že v katastru nemovitostí je jako vlastník evidován někdo jiný, resp. že někdo jiný vlastníkem je, nemá samo o sobě za následek zánik držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Lze tedy uzavřít, že podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby; to, že snad později zjistí, že vlastníkem (subjektem drženého práva) je někdo jiný, nemá bez dalšího za následek zánik podmínek mimořádného vydržení. V zásadě tedy platí, že ujal-li se někdo držby nikoliv v nepoctivém úmyslu a později zjistí, že není vlastníkem (není v katastru nemovitosti evidován jako vlastník), není tím jeho nepoctivý úmysl dotčen; na rozdíl od poctivé držby (§ 992 odst. 1 o. z.) nemá taková vědomost za následek zánik kvalifikované držby (zde držby nikoliv v nepoctivém úmyslu). Úmysl jako vnitřní stav sám o sobě nemůže být předmětem dokazování. Předmětem dokazování mohou být skutečnosti vnějšího světa, jejichž prostřednictvím se vnitřní přesvědčení (stejně tak úmysl) projevuje navenek (srov. k tomu např. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3499/2017, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 1999, sp. zn. 21 Cdo 1465/98). Ujme-li se nabyvatel spolu s pozemkem, který nabyl do vlastnictví, i držby části sousedního pozemku, neznamená to bez dalšího, že jedná v nepoctivém úmyslu, a to dokonce ani tehdy, je-li jeho držba nepoctivou ve smyslu § 992 odst. 1 o. z., věta druhá, neboť mu „musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží“. Samotná nedbalost držitele totiž držbu v nepoctivém úmyslu nezakládá, nutný je úmysl držitele. Jestliže však okolnosti případu jsou tak zjevné, že průměrný člověk při běžné péči a opatrnosti musí bez pochybností poznat, že se ujímá držby pozemku o výrazně větší rozloze, než jaký nabyl, pak lze učinit závěr o nikoliv poctivém úmyslu nabyvatele. Nestačí tu však pouhý omyl držitele, byť i jinak neomluvitelný, situace musí být taková, že je třeba učinit závěr o tom, že o rozdílu věděl, resp. vědět musel, přičemž je nutno vždy přihlížet k individuálním okolnostem každého případu. Podle § 7 o. z. má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Skutečnost, že hranice pozemku, jak se jeho držby žalobci ujali „vyčnívá“ o 73 cm do pozemku žalovaného nevede soud k závěru o nikoliv nepoctivém úmyslu žalobců, pokud se ujali držby v hranicích, jak jim byl pozemek předán prodávajícím. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl.

37. Protože mají žalobci ve věci plný úspěch, náleží jim podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení. Při stanovení nákladů právního zastoupení vychází soud z tarifní hodnoty určené ve výši 50 000 Kč uvedené v § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že právní zástupce zastupoval dva účastníky použije se § 12 odst. 4 advokátního tarifu a odměna za zastoupení každého účastníka se snižuje o 20 %. Za zastoupení jednoho účastníka tak náleží odměna ve výši 2 480 Kč, za zastoupení dvou účastníků pak 4 960 Kč. Náklady řízení tvoří odměna za právní zastoupení ve výši 49 600 Kč za 10 úkonů právní služby po 4 960 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, účast u soudního jednání dne 4. 9. 2023, účast u místního šetření 6. 9. 2023, vyjádření ze dne 4. 10. 2023, účast u soudního jednání 19. 10. 2023, účast u soudního jednání 13. 11. 2023, účast u soudního jednání 14. 12. 2023 účast u soudního jednání 5. 2. 2024), odměna ve výši odměny, tj. 2 480 Kč za účast u soudního jednání 13. 2. 2024, náhrada hotových výdajů 3 300 Kč za 11 úkonů právní služby, jízdné k místnímu šetření 230 Kč (k místnímu šetření z Českého Krumlova do bydliště žalobců a zpět vozidlem se spotřebou 5,6 litru/100 Kč motorové nafty, při ceně 44,10 Kč a náhradě za jeden ujetý kilometr 5,20 Kč podle vyhlášky č. 191/2023 Sb. a č. 467/2022 Sb. na vzdálenost celkem 30 km), náhrada za ztrátu času na cestě 200 Kč za dvě započaté půlhodiny po 100 Kč. Celkem 53 330 Kč 38. Náklady řízení po zrušení rozsudku odvolacím soudem představují celkem tři úkony právní pomoci, a to dvakrát za účast u jednání soudu (dne 30. ledna 2025 a dne 12. února 2025) a dále za vyjádření k věci ze dne 10. února 2025. Při stanovení nákladů právního zastoupení vychází soud z tarifní hodnoty ve výši 113 000 Kč podle v § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že právní zástupce zastupoval dva účastníky, aplikuje se ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu a odměna za zastoupení náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou osobu snížená mimosmluvní odměna. Mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %. Za zastoupení prvního účastníka tak náleží odměna ve výši 5 620 Kč, za zastoupení druhého účastníků pak 4 496 Kč (5 620 Kč – 20% = 4 496 Kč). Celkem 30 348 Kč za tři úkony právní služby po 10 116 Kč, náhrada hotových výdajů 1 350 Kč za 3 úkony po 450 Kč a soudní poplatek 5 000 Kč. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 88 678 Kč (Náklady řízení před rozhodnutím odvolacího soudu ve výši 53 330 Kč + náklady po rozhodnutí odvolacího soudu 30 348 Kč + soudní poplatek 5 000 Kč).

39. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.