9 C 20/2025 - 291

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou, Ph.D., LL.M., ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení 71 983 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhá, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 71 983 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 71 983 Kč od 15. 12. 2024 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náklady řízení ve výši 32 161,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 1. 2025 domáhal zaplacení částky 71 983 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok na zaplacení této částky odůvodnil tím, dne [datum] uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu MAXIMUM EVOLUTION č. [hodnota] (dále jen „pojistná smlouva“). Předmětem smlouvy bylo pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojištění bylo uzavřeno jako tzv. investiční, kdy je část zaplaceného pojištění umisťováno do fondů či portfolií z nabídky pojistitele (část II. čl. 5 a 6 Doplňkových pojistných podmínek pro investiční životní pojištění EVOLUCE 0212; dále jen jako „DPP“). Jednotlivá portfolia se od sebe liší předpokládanými výnosy a mírou investičního rizika, ve fondech pak dochází ke zhodnocení či znehodnocení investovaných finančních prostředků. Podíl pojistníka na fondu určuje počet tzv. podílových jednotek na hodnotě daného fondu, podílovou jednotkou je jednotka připisovaná na účet pojistníka ke konkrétní pojistné smlouvě a nakoupená za aktuální cenu za pojistné zaplacené pojistníkem. Cenu podílové jednotky určuje odpovídající segment finančního trhu, přičemž výnosy z investic v daném fondu zvyšují cenu podílové jednotky. Hodnotou podílového účtu je pak součet počtu podílových jednotek jednotlivých fondů vedených na podílovém účtu vynásobených jejich prodejní cenou (část I. čl. 1 DPP). Od hodnoty účtu se následně odvíjí pojistné plnění pro případ smrti (část II. čl. 2a, 2b DPP) i pojistné plnění pro případ dožití (část II. čl. 2d DPP). Pojištění na základě pojistné smlouvy skončilo výpovědí k datu podání žaloby. Žalobce zaplatil na pojistném celkem 195 360 Kč, žalovaná mu na základě pojistné smlouvy poskytla plnění ve výši 123 377 Kč ve formě odkupného, a to dne 7. 2. 2024 prostřednictvím platby na bankovní účet žalobce. Žalobce se proto touto žalobou domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 71 983 Kč s příslušenstvím, které odpovídá pojistnému uhrazenému žalobcem na základě pojistné smlouvy sníženému o již poskytnuté plnění žalovanou. Žalobce svůj nárok odůvodňoval neplatností pojistné smlouvy pro rozpor se zákonem a s evropským právem.

2. Neplatnost pojistné smlouvy žalobce spatřoval jednak v rozporu se zákonem, ale také z důvodu rozporu s evropským právem a pro rozpor s dobrými mravy. Dle názoru žalobce pojistná smlouva obsahovala zneužívající a nepřiměřené ujednání. Za nepřiměřené ujednání pak žalobce považoval ujednání o poplatcích. Podle části II. čl. 10 písm. c) DPP se z podílového účtu pojistníka odečítají poplatky dle platného Přehledu poplatků a parametrů pojištění pro Investiční pojištění EVOLUCE (dále jen „Přehled poplatků“). Pojistná smlouva se na některých místech na Přehled odkazuje, neobsahuje však ujednání o tom, že by byl Přehled poplatků součástí pojistné smlouvy. Žalobce tvrdí, že mu Přehled poplatků nebyl nikdy ani předán. V souladu se závěry Nejvyššího soudu má žalobce za to, že je na pojistníkovi, aby prokázal, že na oceňovací tabulky a jiná vedlejší ujednání pojistné smlouvy (tzn. včetně Přehledu poplatků v daném případě) bylo v pojistné smlouvě řádně odkázáno a pojistník s nimi byl před uzavřením pojistné smlouvy výslovně seznámen. Dle názoru žalobce však obsah Přehledu poplatků nebyl stranami řádně sjednán a žalobce s ním v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu seznámen nebyl, ustanovení DPP odkazující se na Přehled poplatků tudíž nelze považovat pro neurčitost za platná, v souladu s tehdejší platnou právní úpravou a evropským právem je třeba na ně nahlížet navíc jako na ustanovení neurčitá a zneužívající. Za zneužívající a z toho důvodu neplatná žalobce považoval i ustanovení pojistné smlouvy týkající se rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek (část I. čl. 1 písm. r) DPP), kdy rozdíl stanovený pojistitelem a v jeho prospěch fakticky fungoval jako „skrytý poplatek“, který nejen, že neměl poctivé racionální zdůvodnění, ale běžný spotřebitel si jeho existenci a důsledky při uzavírání pojistné smlouvy neměl šanci uvědomit. Zmíněná ujednání v pojistné smlouvě navíc žalobce považoval za neplatné i z hlediska evropského práva, vzhledem k existenci Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „Směrnice“). V tomto směru žalobce rovněž odkázal na rozsáhlou evropskou judikaturu z níž dle jeho názoru vyplývá, že pojistná smlouva, zejména pak ujednání o poplatcích, je neplatné a způsobuje neplatnost celé pojistné smlouvy, neboť se jedná o smluvní ujednání způsobující v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu mezi právy žalobce jako spotřebitele a žalované na straně druhé. Kromě žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení se žalobce dále v řízení domáhal i přiznání nároku na zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne marného uplynutí přiměřené lhůty stanovené v předžalobní výzvě (tj. od 15. 12. 2024), a dále náhrady nákladů řízení.

3. Žalovaná nárok žalobce uplatněný žalobou neuznala a navrhla soudu žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaná odmítla, že by pojistná smlouva uzavřená mezi ní a žalobcem byla neplatná, a dále argumentovala tím, že je jednak nárok žalobkyně částečně promlčen a zároveň, že plnění poskytnuté žalovanou žalobci zjevně převyšuje nepromlčené plnění poskytnuté žalobcem žalované. Žalovaná shodně se žalobcem uvedla, že mezi oběma stranami byla uzavřena pojistná smlouva. Dle žalované byly součástí této smlouvy i Všeobecné pojistné podmínky, DPP a Přehled poplatků. Pojistná smlouva byla ukončena uplynutím sjednané doby pojištění ke dni 1. 2. 2024, za dobu jejího trvání uhradil žalobce na pojistném celkem 232 320 Kč, v souvislosti s ukončením pojistné smlouvy vznikl žalobci nárok na výplatu pojistného plnění z titulu dožití se konce pojištění ve výši 123 377 Kč, které bylo žalobci následně také vyplaceno. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je promlčen v souladu s tehdy účinnými ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kterým se vztah z pojistné smlouvy řídil. S ohledem na to žalovaná vznesla námitku promlčení ve vztahu k pojistnému uhrazenému do 5. 1. 2023. Z toho vyplývá, že žalobce v posledních dvou letech do ukončení pojistné smlouvy uhradil žalované plnění ve výši pouze 22 880 Kč. Počátek subjektivní lhůty spatřovala žalovaná nejdříve ve chvíli, kdy byl žalobce seznámen se všemi relevantními okolnosti, tj. v době před uzavřením pojistné smlouvy, nejpozději pak po obdržení první rekapitulace pojistné smlouvy dne 11. 6. 2015, kterou byl žalobce informován mj. o výši měsíčního pojistného, stavu podílového účtu a aktuální hodnotě nepřipsaného bonusu. Žaloba byla soudu doručena 6. 1. 2025, nárok na vydání bezdůvodného obohacení je tedy pro platby pojistného uhrazeného přede dnem 6. 1. 2023 podle názoru žalované již promlčen. V případě, že by se soud neztotožnil s tvrzeným počátkem běhu subjektivní lhůty, vznesla žalovaná i námitku promlčení tvrzeného nároku žalobce v objektivní tříleté promlčecí lhůtě ve vztahu k pojistnému uhrazenému do 5. 1. 2022. Ve prospěch platnosti pojistné smlouvy pak žalovaná argumentovala tak, že žalobce byl prokazatelně s Přehledem poplatků seznámen a tuto skutečnost potvrdil svým podpisem pojistné smlouvy (viz prohlášení pojistníka na str. 3). Žalobce byl navíc v průběhu let pravidelně informován o nákladech pojištění skrze rekapitulace (přehledy) stavu pojistné smlouvy, které obsahovali informaci mj. i o hodnotě výše odkupného a nákladech pojištění (tj. poplatky za vedení účtu, za pojištění rizika atd.). Proti sdělovaným informacím žalobce ničeho nenamítal. V rámci předsmluvních informací byl žalobce řádně informován i o rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek, který byl upraven v Přehledu poplatků a v době uzavření pojistné smlouvy činil 2,5 %. Dle názoru žalované se tak nejednalo o žádný „skrytý poplatek“. Rovněž dle ní není zřejmé, v čem mají napadená ujednání zakládat nerovnováhu v právech a povinnostech stran tvrzenou žalobcem, ani jak mohou být ta stejná ustanovení pojistné smlouvy zároveň neurčitá i zneužívající. Žalovaná vznesla námitku promlčení i k uplatnění práva žalobce vznést námitku neplatnosti pojistné smlouvy z takových důvodů. S ohledem na výše uvedené tedy žalovaná navrhla soudu provést zúčtování vzájemných nepromlčených plnění obou účastníků řízení, z něhož bude zřejmé, že nepromlčené plnění žalobce (ať už v subjektivní či objektivní promlčecí lhůtě) je zjevně nižší než nepromlčené plnění žalované, a žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítnout za současného přiznání náhrady nákladů řízení.

4. Žalobce ve svém vyjádření (č. l. 176 a násl.) doplnil, že dle jeho názoru je pojistná smlouva neplatná absolutně a námitka žalované ohledně uplatnění práva žalobce vznést námitku neplatnosti pojistné smlouvy proto není relevantní, a zároveň je i v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru žalobce není jeho nárok promlčen, rozporoval i počátky subjektivní a objektivní promlčecí lhůty s poukázáním na relevantní judikaturu. Podle žalobce lze za počátek běhu promlčecí lhůty považovat až okamžik, kdy se dozvěděl o výši odkupného, které mu bude vyplaceno žalovanou, nikoli od podpisu pojistné smlouvy nebo doručením výročních dopisů. Žalobce také uvedl, že v případě vypořádání vzájemného plnění z bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy, jsou strany povinny vrátit si vzájemně veškerá poskytnutá plnění, a námitku promlčení lze uplatnit až vůči případnému rozdílu v těchto plněních, jeho nárok na vydání bezdůvodného obohacení tedy nemohl být promlčen.

5. Žalovaná dále doplnila (č. l. 231 a násl.), že přijetí argumentace žalobce by znamenalo, že právo žalobce na vrácení plateb pojistného by se nikdy nezačalo promlčovat až do okamžiku vypořádání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy. Dále pak zopakovala svá tvrzení týkající se platnosti pojistné smlouvy, na nichž setrvala.

6. Z provedeného dokazování jsou zjistil tyto skutečnosti:

7. Z listiny označené jako Pojistná smlouva č. [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 8-9, 56) soud zjistil, že žalovaná jako pojistitel a žalobce jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu s počátkem pojištění dne 1. 2. 2013. Jednalo se o pojištění pro případ smrti (na částku 600 000 Kč) ve formě investičního pojištění. Výše měsíčního pojistného byla 1 760 Kč. Podle specifikace umístění platby mělo být investiční životní pojištění alokováno podle tzv. Kohoutovy vyvážené strategie IV. V rámci závěrečného „Prohlášení pojistníka“ je zde mimo jiné uvedeno: „Dále pojistník potvrzuje, že byl seznámen s Přehledem poplatků a parametrů pojištění a Oceňovacími tabulkami…“ Pod tímto textem je vlastnoruční podpis pojistníka a zprostředkovatele.

8. Z obchodních podmínek a dodatkových pojistných podmínek (č. l. 11-18 a 59-79) soud zjistil, že si strany sjednaly, že měsíčně bude snižována hodnota účtu o poplatky za pojištění pro případ smrti dle platného sazebníku (Přehled poplatků), poplatek je definován v čl. I. odst. 1 písm. bb), podrobněji jsou pak poplatky upraveny v čl. I odst.

11. Článek I. odst. 1 písm. s) a dd) definují nákupní a prodejní cenu podílových jednotek.

9. Z Přehledu poplatků a parametrů pojištění pro Výběrové pojištění MAXIMUM EVOLUTION (Přehled poplatků) (č. l. 89-96) bylo zjištěno, že se jedná o sazebník žalované platný od 21. 12. 2012. V části A. je uveden rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou pro běžné i mimořádné pojistné ve výši 2,5 % z nákupní ceny. Dále jsou zde uvedeny: měsíční poplatek za vedení účtu, za správu portfolií, inkasní poplatek za platbu poštovní poukázkou a různé jednorázové poplatky. V dalších částech jsou stanoveny poplatky za připojištění a parametry pojištění.

10. Z listiny označené jako Pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že v rámci této listiny žalovaná přehledně zopakovala, co je předmětem hlavního pojištění a připojištění žalobce, jaké jsou hodnoty podílového účtu, výše měsíčního pojistného. Uvedena je zde i specifikace umístění pojistného a alokační poměr.

11. Z rekapitulací stavu pojistné smlouvy č. [hodnota] (dále jen jako „rekapitulace“) z období 1/2015-2/2023 (č. l. 102-117) soud zjistil, že žalobce byl žalovanou pravidelně informován o alokaci pojistného do portfolia/portfolií. Rekapitulace z let 2015-2019 obsahují upozornění (uvedeno kapitálkami), že „Přehled poplatků a parametrů je k nahlédnutí na našich webových stránkách www.cpp.cz, na obchodních místech naší pojišťovny nebo u zprostředkovatele, který s Vámi smlouvu sepsal.“ V rekapitulacích z let 2019-2022 jsou pak i vyčísleny uplatněné náklady a poplatky za pojištění rizika vždy za příslušné roční období. V rekapitulacích z let 2018-2022 je rovněž uvedena hodnota aktuální výše odkupného (s upozorněním, že celková hodnota účtu neodpovídá hodnotě odkupného, protože jsou v ní právě zahrnuty ještě poplatky). Na rekapitulacích je uvedena adresa žalobce odpovídající adrese uvedené v pojistné smlouvě.

12. Z listin obsahující dokument Detail Design OMS a historii komunikace prostřednictvím hybridní pošty soud zjistil, že žalovaná ve správci hybridní pošty (HisCom) eviduje všechny zásilky obsahující rekapitulace pojistné smlouvy adresované žalobci jako vypravené a předané České poště, a skutečnost, že tyto záznamy jsou v HisCom v této podobě, je dána tím, že Česká pošta potvrdila žalované odeslání zásilky.

13. Z listiny označené jako „Pojistné plnění z titulu dožití se konce pojistné smlouvy“ ze dne 18. 1. 2024 (č. l. 87-88) soud zjistil, že žalovaná adresovala žalobci dopis obsahují sdělení, že ke dni 1. 2. 2024 končí pojistná smlouva a vzniká mu tak nárok na výplatu pojistného z titulu dožití se konce pojištění, a to ve výši podílového účtu, který ke dni 17. 1. 2024 činil 122 755 Kč. Zároveň byl upozorněn na to, že se částka může před výplatou pojištění ještě změnit i s ohledem na odečtení nákladů a poplatků dle platného Přehledu poplatků či v důsledku změn cen podílových jednotek na finančních trzích, žalovaná je rovněž z pojistného povinna odvést daň z příjmů.

14. Z listiny označené jako „Sdělení o výši pojistného plnění z titulu dožití – životní pojištění“ ze dne 5. 2. 2024 (č. l. 97-98) soud zjistil, celkové pojistné složené z hodnoty účtu ke dni konce pojištění činilo 123 377 Kč. Součástí byla inkasní bilance obsahující přehled předepsaného a zaplaceného měsíčního pojistného (č. l. 99-101).

15. Z přehledu plateb pojistného bylo zjištěno, že žalobce zaplatil žalované celkem 111 plateb pojistného po 1 760 Kč, tj. celkem 195 360 Kč.

16. Z dopisu ze dne 29. 11. 2024 označeného jako „Výzva k vydání bezdůvodného obohacení“ (č. l. 29) včetně potvrzení o dodání do datové schránky příjemce (č. l. 31) bylo zjištěno, že žalobce tímto dopisem vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 71 983 Kč na jeho bankovní účet ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení dopisu.

17. Z listiny označené jako Dohledový benchmark č. 3/2012 (č. l. 202) bylo zjištěno, že se jedná pouze o informativní a nezávazný materiál vydaný sekcí dohledu nad finančním trhem ČNB obsahující doporučovaný postup pro pojišťovny, jakým způsobem informovat klienty o nákladovosti produktu životního prostředí v rámci předsmluvních informací a o odkupném.

18. Soud ve věci zjistil z předložených listinných důkazů následující skutkový stav: Žalobce a žalovaná uzavřely dne [datum] pojistnou smlouvu MAXIMUM EVOLUTION č. [hodnota], jejímž předmětem bylo investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití. Tato Pojistná smlouva se řídila Všeobecnými pojistnými podmínkami, Doplňkovými pojistnými podmínkami (DPP) a sazebníkem poplatků – Přehled poplatků a parametrů pojištění pro Investiční pojištění EVOLUCE (Přehled poplatků). Po uzavření smlouvy žalobce obdržel Pojistku k pojistné smlouvě č. [hodnota], která obsahovala rekapitulaci parametrů pojistné smlouvy. Počátek pojištění byl stanoven na 1. 2. 2013. Výše měsíčního pojistného byla 1 760 Kč. Podle specifikace umístění platby mělo být investiční životní pojištění alokováno podle tzv. Kohoutovy vyvážené strategie IV. Žalobce pojištění pravidelně hradil, celkem na pojistném za dobu trvání pojištění uhradil 232 320 Kč. V průběhu trvání doby pojištění žalovaná zasílala žalobci jednou ročně rekapitulaci, kde byl informován mj. o alokaci pojistného do investičního portfolia, jaká je aktuální výše odkupného, a že součástí jsou poplatky a náklady žalované upravené v Přehledu poplatků, od roku 2019 mu pak byla jejich výše v rekapitulaci i konkrétně vyčíslována. Pojistná smlouva byla ukončena uplynutím sjednané doby pojištění ke dni 1. 2. 2024. Dopisem ze dne 18. 1. 2024 byl žalobce žalovanou informován o konci pojistné smlouvy a jeho nároku na výplatu pojistného plnění z titulu dožití se konce pojistné smlouvy. Dopisem ze dne 5. 2. 2024 byla tato částka vyčíslena na 123 377 Kč. Žalobci byla žalovanou vyplacena na jeho bankovní účet. Dne 29. 11. 2024 žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši představující rozdíl mezi jím zaplaceným pojištěním za celou dobu trvání pojistné smlouvy a plněním, které mu poskytla žalovaná z titulu dožití se konce pojistné smlouvy, tj. celkem 71 983 Kč.

19. Dle § 55 odst. 1 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zvoník, „obč. zák.“, se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení., kdy v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Dle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

20. Dle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

21. Dle § 451 odst. 1, 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat, bezdůvodným obohacením je pak majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

22. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě („ZoPS“) je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

23. Dle § 4 odst. 4 ZoPS součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

24. Dle článku 3.1 Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách („Směrnice“) smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Dle článku 5 Směrnice v případě smluv, v nichž jsou všechny nebo některé podmínky nabízené spotřebiteli předloženy písemně, musí být tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem. Při pochybnosti o významu některé podmínky má převahu výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější.

25. Přechodné ustanovení § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) stanoví, že se podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

26. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle § 107 odst. 2 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za tři roky.

27. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu, kterou se žalovaná jako pojistitel zavázala v případě vzniku nahodilé události (smrt, dožití) poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a žalobce jako pojistník se zavázal platit žalované pojistné. Převážná většina námitek žalobce směřovala k neplatnosti pojistné smlouvy, přičemž žalobce v průběhu řízení především tvrdil, že pojistná smlouva je absolutně neplatná, protože obsahuje některá ustanovení, která jsou nepřiměřená a/nebo zneužívající (ve svých tvrzeních je pak označoval i za neurčitá). Za takováto ustanovení pak označil ustanovení Přehledu poplatků, který se podle něj navíc nikdy nestal součástí pojistné smlouvy, protože s ním v rámci předsmluvních jednání nebyl seznámen a listiny s Přehledem poplatků v rámci podpisu pojistné smlouvy ani neobdržel. K tomu soud nicméně uvádí, že tato argumentace žalobce se jeví pouze jako účelová. Smlouva obsahuje výslovný odkaz na Přehled poplatků, žalobce pak svým podpisem stvrdil, že se s ním seznámil. Byť je tento text ve smlouvě napsán drobnějším písmem, rozhodně není nečitelný ani nesrozumitelný. Z tvrzení žalobce ani provedeného dokazování nijak nevyplývá vědomě nepoctivé jednání vůči žalobci – že by si např. žalobce neměl možnost text pojistné smlouvy před podpisem přečíst, Přehled poplatků si od zprostředkovatele vyžádat a seznámit se s ním, a to nejen před a při podpisu pojistné smlouvy, ale i kdykoliv později v letech následujících. Na existenci Přehledu poplatků byl žalobce „upozorňován“ opakovaně každým rokem v rekapitulaci pojistné smlouvy, kterou mu žalovaná zasílala prostřednictvím pošty. Samotný Přehled poplatků je pak poměrně přehledně zpracovaný, žalobcem namítané poplatky jsou zde všechny jasně stanoveny, včetně rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou pro běžné i mimořádné pojistné. V pozdějších rekapitulacích jsou poplatky a náklady za období posledního roku dokonce vyčísleny, ve všech je nicméně na přítomnost nějakých poplatků vždy výslovně a viditelně upozorňováno. Žalovaná doložila odeslání rekapitulací na adresu žalobce. Tvrzení žalobce o tom, že mu rekapitulace pojistné smlouvy nebyly doručeny vznesená v reakci na argumentaci žalované, že o poplatcích a výši odkupného byl žalobce pravidelně informován, přestože ostatní listiny (pojistka, sdělení o konci pojistné smlouvy, atd.) od žalované obdržel a ke způsobu jejich doručování ničeho nenamítal, se proto opět jeví pouze jako účelová.

28. Pokud jde o argument žalobce, že ujednání o poplatcích v rozporu se zásadou poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu mezi právy žalobce jako spotřebitele a žalované na straně druhé, k tomu soud připomíná, že mezi účastníky byla sjednána pojistná smlouva (jejíž součástí byl Přehled poplatků, jak vyplývá z výše uvedeného) a to ve formě kombinující prvky pojistné smlouvy s dlouhodobým investičním portfoliem. Pojistné smlouvy obecně patří do tzv. smluv odvážných (tzn. takové, u nichž je prospěch či neprospěch alespoň jedné smluvní strany podmíněn nahodilou (nejistou) událostí, tzn., že ani jedna ze smluvních stran v době uzavírání smlouvy netuší, zda událost nastane či nikoliv). V tomto případě o to více, že bylo pojistné hrazené žalobcem investováno do podílových fondů, kdy nákupní a prodejní cena na trzích cenných papírů je rozdílná vždy. Ze strany žalobkyně navíc nebylo nijak rozporováno, že by žalovaná za dobu trvaní pojistného vztahu mezi účastníky nebyla připravena splnit svou povinnost v případě, že by nastala předmětná nahodilá událost, a poskytnout žalobkyni pojistné plnění vyplývající z pojistné smlouvy.

29. Z výše uvedeného lze tedy shrnout, že soud jednak neshledal, že by Přehled poplatků nebyl součástí pojistné smlouvy, ale ani, že by vykazoval takové vady, které by způsobovaly neplatnost některých ujednání pojistné smlouvy, nebo dokonce absolutní neplatnost pojistné smlouvy jako celku (i s ohledem na § 41 obč. zák.).

30. Nicméně i kdyby byly soudem shledány tvrzené vady pojistné smlouvy, pak by ani tak nebylo na místě žalobě vyhovět, neboť žalovaný nárok je promlčen. V souladu s rozsáhlou judikaturou soud nespatřuje důvod, proč by měla být námitka promlčení vznesená žalovanou v rozporu s dobrými mravy. Podstatou institutu promlčení je upřednostnění právní jistoty účastníků ve vztahu k plynutí času před dodržováním starých závazků. Už tato skutečnost je sice sama o sobě v mnoha ohledech v podstatě nespravedlivá, ale aby bylo možné námitku promlčení označit za rozpornou s dobrými mravy, musela by míra nespravedlnosti výrazně převyšovat. A to se v daném případě nestalo (jak vyplývá i z výše uvedeného odůvodnění, proč pojistná smlouva uzavřená mezi účastníky není neplatná; v podrobnostech pak viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3594/2018).

31. Soud se neztotožnil s názorem žalované ohledně počátku běhu subjektivní lhůty podpisem pojistné smlouvy. V souladu s judikaturou Ústavního soudu (sp. zn. III. ÚS 2127/21 ze dne 10. 5. 2022) soud dospěl k závěru, že žalobce si byl nejpozději z rekapitulace pojistné smlouvy ze dne 5. 1. 2018 mohl učinit i laický úsudek o ekonomickém výsledku pojistného záměru a spočítat si, co přinesla částka investovaná do předmětného pojistného produktu žalobkyně. Rekapitulace z roku 2018 již obsahuje údaje i o stavu podílového účtu vedeného u pojistné smlouvy a hodnotu výše odkupného. Tyto informace tak mohly žalobci posloužit jako podklad pro jednoduchou laickou úvahu o (ne)výhodnosti pojistné smlouvy a rovněž i úvahu o případném bezdůvodném obohacení žalované na základě neplatnosti smlouvy. Žalobce tak nicméně neučinil, jakkoliv „hlídat“ svá práva si mohl a měl. Skutečnost, že tak učinil až o několik let později v rámci skončení pojistné smlouvy, jde tak pouze a jen k jeho tíži. Příslušná právní úprava (§ 107 odst. 1 obč. zák.) stanoví subjektivní lhůtu jako dvouletou. Vzhledem k podání žaloby dne 6. 1. 2025, je nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které má odpovídat žalobcem uhrazenému pojistnému pro platby pojistného uhrazené před datem 6. 1. 2023 již promlčen. Žalobce hradil v souladu s pojistnou smlouvou měsíční pojištění ve výši 1 760 Kč, pojistná smlouva byla ukončena k 1. 2. 2024. V posledních dvou letech před podáním žaloby tak žalobce žalované na pojistném uhradil celkem 22 880 Kč. Strany nijak v průběhu řízení nerozporovali, že žalovaná žalobci z titulu dožití se konce pojištění vyplatila pojistné plnění ve výši 123 377 Kč. Vhledem k tomu, že tato částka převyšuje plnění žalobkyně, nelze než konstatovat, že žalovaná se na úkor žalobce bezdůvodně neobohatila.

32. K obdobnému závěru by soud dospěl, i kdyby se zabýval plynutím objektivní tříleté (§ 107 odst. 2 obč. zák.). V daném případě je nicméně soud toho názoru, že na místě aplikace subjektivní promlčecí lhůty vzhledem k výše uvedenému.

33. Soud tedy žalobu zamítl jak co do nároku žalobce na zaplacení částky 71 983 Kč, které odpovídá rozdílu mezi pojistným uhrazeným žalobcem za dobu trvání pojistné smlouvy a pojistným plněním vyplaceným žalovanou při skončení pojistné smlouvy, a zároveň i co do příslušenství představovaného zákonným úrokem z prodlení.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 161,80 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 71 983 Kč sestávající z částky 3 980 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 12. 3. 2025, vyjádření k replice žalobce ze dne 15. 5.2025, účast na jednání dne 22. 5. 2025, vyjádření k výzvě soudu (doplnění tvrzení a důkazů) ze dne 23. 6. 2025, účast na jednání dne 22. 7. 2025) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 580 Kč ve výši 5 581,80 Kč.

35. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení