9 C 201/2023 - 322

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: Česká republika - [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o převodu pozemků: [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Jméno žalované] IČO: [IČO žalované] se sídlem [Adresa žalované] (dále jen „převodce“) a [Jméno žalobkyně], r.č. [RČ], bytem [Adresa žalobkyně] (dále jen „nabyvatelka“) uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), tuto: Smlouvu o převodu pozemků:

1. Převodce spravuje pozemky zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]: - parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [právnická osoba], 2. Nabyvatelce vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí [Anonymizováno] – Pozemkového úřadu ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno].

3. Na uspokojení nároku nabyvatelky dle čl. 2. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelky pozemky uvedené v čl. 1. této smlouvy, včetně součástí, a nabyvatelka je přijímá do svého výlučného vlastnictví.

II. Řízení se v části týkající se pozemků p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], oba v k.ú. [adresa] zastavuje.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 161 420,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] na nákladech státu částku 8.398 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum], následně opakovaně změněnou, se žalobkyně domáhá nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o převodu následujících pozemků v k. ú. [adresa]: p. č. [hodnota], [Anonymizováno] a v k. ú. [adresa] p. č. [hodnota], jejichž hodnota dle dodatku 2 znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] je 108.567 Kč. Žalobkyni vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě, neboť je oprávněnou osobou ve smyslu § 4 zákona o půdě. Žalobkyně je držitelkou restitučního nároku týkajícího se odňatých pozemků, které nebyly vydány původní oprávněné osobě, paní [jméno FO], matce žalobkyně. Restituční nárok vyplývá z rozhodnutí [Anonymizováno] – Pozemkového úřadu ze dne [datum], [Anonymizováno] [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], a kterým bylo rozhodnuto, že původní oprávněná není vlastníkem pozemku původně označeného jako p. č. [hodnota], pastvina, o výměře 757 m (dle katastru nemovitostí část pozemku p. č. [Anonymizováno]) v k. ú. [adresa]. Žalobkyně získala restituční nárok v rámci dědického řízení. Žalovaná se stala právním nástupcem [právnická osoba] ČR. Právní předchůdce žalované postupoval při uspokojování restitučního nároku žalobkyně svévolně a liknavě, když dosud restituční nárok žalobkyně není plně vypořádán. Nevydaný pozemek žalovaná ocenila jako zemědělský částkou 3.009,80 Kč; příslušenství pozemku (trvalé porosty a studnu) pak částkou 26.748 Kč. Žalovaná tedy evidovala restituční nárok pro žalobkyni ve výši 29.757,80 Kč. Žalobkyně namítá, že nevydaný pozemek byl ke dni [datum] převeden [Anonymizováno] [adresa] a dle územně plánovací dokumentace (tj. Návrhu směrného územního plánu [Anonymizováno] města [adresa]) byl zahrnut v ploše bydlení – obytná zástavba. Je zřejmé, že nevydaný pozemek byl v době přechodu na čs. stát určen k zástavbě, a je tak namístě tento ocenit v souladu s § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., jako stavební, tj. částkou 250 Kč za 1 m. [Jméno žalované] však stavební charakter pozemku nezohlednil. Žalobkyně nechala znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] vypracovat znalecký posudek č. [hodnota] ze dne [datum], který nevydaný pozemek ocenil částkou 189.250 Kč. K hodnotě nevydaného pozemku je nutné připočíst částku 26.748 Kč jako hodnotu příslušenství představovaného trvalými porosty a studnou dle znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO]. Celkový restituční nárok žalobkyně by měl činit 215.998 Kč. Žalobkyně se na žalovanou obrátila s žádostí o přecenění restitučního nároku, žalovaná toto však dopisem ze dne [datum] odmítla. Nárok žalobkyně byl dosud uspokojen do částky 29.754,70 Kč, zůstatek restitučního nároku proto činí 186.243,30 Kč.

2. Po skončení řízení u pozemkového úřadu žalobkyně pravidelně sledovala nabídky pozemků vyhlašované žalovanou. Do těchto nabídek však povětšinou nejsou zařazovány takové pozemky, jež by odpovídaly vlastnostem nevydaných pozemků, aby byl uspokojen zákonný nárok žalobkyně. Veřejných nabídek nadto není dostatečný počet. Žalovaná neplní svou zákonnou povinnost převádět oprávněným osobám náhradní pozemky ve vlastnictví státu a při hospodaření s pozemky ve vlastnictví státu, které by byly vhodné k uspokojení restitučních nároků oprávněných osob, si nepočíná s péči řádného hospodáře. Jediný způsob, jak se osoby oprávněné mohou domoci splnění svého nároku, je pak podání žaloby na uložení povinnosti žalované uzavřít smlouvu o převodu konkrétních pozemků.

3. Žalovaná potvrzuje, že žalobkyně je osobou oprávněnou dle zákona o půdě, když původní oprávněnou osobou byla paní [jméno FO], jejíž nárok vyplývající z rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalobkyně zdědila. Žalovaná potvrzuje, že ocenila restituční nárok žalobkyně na částku 29.757,80 Kč, přičemž pozemek p. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] o výměře 757 m byl oceněn částkou 3.009,80 Kč a trvalé porosty a studna částkou 26.748 Kč. Cena pozemku byla stanovena dle [Anonymizováno] 2 [Anonymizováno] (cena 5,30 Kč/m) s tím, že pozemek se nacházel v kultuře pastvina, a proto byl následně použit ještě koeficient 0,75. Zda byl pozemek v době přechodu na stát určen pro stavbu, vychází ze stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve spojení s prováděcí vyhláškou č. 85/1976 Sb. Dle ustanovení § 6 této vyhlášky se stavebním pozemkem rozumí část území určená územním plánem zóny nebo územním projektem zóny, seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků, územním plánem územního útvaru zpracovaným v měřítku 1:5000 nebo v měřítku větším nebo územním rozhodnutím k zastavění. Žalobkyně předložila znalecký posudek č. [hodnota] zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], kde je pozemek oceňován dle Směrného územního plánu [Anonymizováno]. [Anonymizováno], který však nevymezuje pozemky určené pro stavbu. Mimo to je tento směrný územní plán zpracovaný v měřítku 1:10.000, tedy značně nepřesně. To odpovídá i skutečnosti, že zástavba v dané lokalitě se shora zmíněným směrným územním plánem nekoreluje. Kde měla dle tohoto plánu proběhnout zástavba, zůstala veřejná zeleň a naopak. Žalovaná pro nedůvodnost odmítla žádost žalobkyně o přecenění restitučního nároku. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že žalovaná je v dlouhodobém prodlení s uspokojením restitučního nároku žalobkyně. Žalobkyně svůj restituční nárok ve výši 29.757,80 Kč postupně čerpala až do současného zůstatku 3,10 Kč. Žalobkyně tak byla schopna téměř celý svůj nárok uspokojit do roku 2019 svou vlastní aktivitou. Žalovaná zdůrazňuje, že žalobkyně byla s oceněním svého restitučního nároku seznámena v roce 2004 a až do podání výzvy k přecenění v roce 2023 proti němu ničeho nenamítala. Chtěla-li žalobkyně rozporovat ocenění svého restitučního nároku, nemůže tak činit po téměř devatenácti letech od seznámení se s ním. Z tohoto důvodu žalovaná vznáší námitku promlčení.

4. Žalobkyně původně požadovala převod pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] pod [Anonymizováno], který však byl předmětem několika dalších soudních řízení, která byla zahájena dříve než projednávaná věc. Žalobkyně proto podáním z [datum] navrhla změnu žaloby, kdy nově požadovala převod pozemků uvedených ve výroku I. a pozemků p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. V případě dvou posledně uvedených pozemků soud žalobkyni sdělil, že jsou taktéž předmětem jiných řízení započatých dříve. Ve vztahu k uvedeným dvěma pozemkům vzala žalobkyně žalobu podáním z [datum] zpět. K převoditelnosti pozemků účastníci uvedli následující 5. Pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] podle žalované není převoditelný, neboť se na něm nachází chráněné ložiskové území. Žalobkyně oproti tomu namítá, že zmiňovaná skutečnost nenaplňuje žádný z důvodů vylučujících převod zemědělských pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby vypočtených v ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., a převod takového pozemku nebyl zapovězen ani zákonem č. 229/1991 Sb. Umístění pozemku v chráněném ložiskovém území nebrání bez dalšího jeho zemědělskému využití. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že pozemek je součástí zemědělského půdního fondu. Žalovaná pozemky určené pro těžbu zcela běžně zahrnuje do veřejných nabídek.

6. K pozemkům p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa] žalovaná namítá, že se nachází v II. až IV. zóně chráněné krajinné oblasti. Žalobkyně oproti tomu uvádí, že zákon vylučuje převoditelnost pozemků nacházejících se v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích, národních parcích, v přírodních rezervacích a v přírodních památkách. Chráněné krajinné oblasti v tomto výčtu nejsou uvedeny. A tudíž jejich převoditelnost není vyloučena. Převoditelnost těchto pozemků pak není vyloučena ani na základě judikatury.

7. K pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] žalovaná namítá, že na pozemku se nachází další pozemek (p. č. [hodnota]), u kterého by vydáním náhradního pozemku došlo k zamezení v přístupu k němu. Žalobkyně namítla, že žalovaná do nabídek pozemků běžně zařazuje i takové, které nemají přístup.

8. K pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] žalovaná nenamítla ničeho.

9. Pokud jde o ocenění požadovaných pozemků dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] předloženého žalobkyní, žalovaná namítla, že znalkyně vyšla pouze z ortofoto, nikoliv z místního šetření, a ocenění trvalých porostů na pozemcích proto není přezkoumatelné. Žalovaná dále namítla, že požadované náhradní pozemky nejsou přesně geodeticky zaměřeny, a proto nelze určit, na kterém pozemku v blízkosti hranice se ten který strom nachází. Žalovaná nicméně přes výzvu soudu nesdělila, jaké trvalé porosty se na pozemcích skutečně nachází ani jaká je jejich hodnota. Soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž učinil skutková zjištění.

10. Z rozhodnutí [Anonymizováno] s datem [datum], PÚ [Anonymizováno], soud zjistil, že podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/91 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku, oprávněná osoba [jméno FO] není vlastníkem pozemku dle [Anonymizováno] p. č. [hodnota] pastvina o výměře 757 m. Pozemkový úřad dospěl k závěru, že [jméno FO] je oprávněnou osobou dle ustanovení § 4 odstavec 1. V rozhodnutí je dále uvedeno, že z předložených územních rozhodnutí i z předložené srovnávací identifikace parcel a z částečného výpisu z katastru nemovitostí pozemkový úřad zjistil, že nemovitost citovaná ve výroku rozhodnutí tvoří nejpozději ode dne účinnosti zákona č. 229/1991 Sb. až dosud součást stavby sídliště [Anonymizováno], respektive je nejpozději ode dne účinnosti zákona dosud zastavěna budovou školy a plochou zčásti se zelení, která slouží k provozu nejen této budovy, ale celého oploceného areálu školy, a proto ji nelze oprávněné osobě vydat [§ 11 odst. 1 písm. c)].

11. Z listiny označené jako Stanovení [Anonymizováno] pozemku s datem [datum] s uvedením „pouze k ocenění pozemků pro náhradní restituce“ soud zjistil, že pozemek dle [Anonymizováno] č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] o výměře 757 m je označen jako [Anonymizováno].

12. Z žádosti o přecenění výše restitučního nároku s datem [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce požádala státní pozemkový úřad [Anonymizováno] město [adresa] o přecenění výše restitučního nároku s odůvodněním, že při ocenění výše restitučního nároku za nevydané pozemky dle zákona č. 229/1991 Sb. nebyly vzaty v potaz skutečnosti, které odůvodňují ocenění pozemku nevydaného rozhodnutím [Anonymizováno] jako stavebního. Pozemek nevydaný oprávněné byl oceněn znaleckým posudkem číslo [hodnota] [tituly před jménem] [jméno FO] částkou 189.250 Kč. Určení nevydaného pozemku k zástavbě přitom vyplývá z rozhodnutí [Anonymizováno].

13. Z listiny označené jako stanovisko k žádosti o přecenění RN oprávněné osoby [Jméno žalobkyně] z rozhodnutí [Anonymizováno] v KÚ [adresa] soud zjistil, že státní pozemkový úřad žalobkyni sdělil, že pozemek je oceněn s odvoláním na Směrný územní plán [Anonymizováno], který však podle ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb. nevymezuje pozemky určené pro stavbu. Přecenění pozemku tak není doloženo.

14. Z listiny označené jako přehled nároků a plnění nároků oprávněné osoby dle § 11 je uvedeno, že za oprávněnou osobou [Jméno žalobkyně] je evidován zůstatek nároku 3,10 Kč.

15. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] číslo [Anonymizováno] s datem [datum] soud zjistil, že byl vypracován na objednávku [právnická osoba] ČR za účelem „vykrytí“ restitučních nároků oprávněných osob. Ocenění bylo provedeno podle stavu nemovitosti ke dni [datum]. Znalec ocenil studnu a trvalé porosty na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] částkou 26.748 Kč.

16. Ze znaleckého posudku ing. [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] s datem [datum] soud zjistil, že bývalý pozemek [Anonymizováno] p. č. [hodnota], nyní dle katastru nemovitostí části pozemků p. č. [Anonymizováno], má hodnotu 189.250 Kč. V posudku se uvádí, že posuzované pozemky jsou toho času zastavěny částí sídlištní zástavby – [Anonymizováno]. Na stát přešly v roce 1977 na základě kupní smlouvy ve prospěch ministerstva národní obrany, respektive vojenské ubytovací a stavební správy. Podle územního plánu z roku 1976 bylo území určeno k zastavění v kategorii „obytná zástavba středně podlažní“. Znalecký posudek byl vypracován na objednávku žalobkyně. Ocenění bylo provedeno podle stavu ke dni přechodu pozemku na stát ([datum]). Ve své výpovědi u jednání [datum] znalkyně setrvala na svých závěrech ohledně stavebního charakteru projednávaného nevydaného pozemku. Podkladem pro vypracování znaleckého posudku byl územní plán z r. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], v němž je citován nabývací titul pro stát. V posudku je obsažen snímek části územního plánu, z něhož je patrné vyznačení plochy určené k zastavění. Pozemek byl jako stavební hodnocen z toho důvodu, že k jeho odnětí došlo ve prospěch [Anonymizováno] a na stát přešel s cílem pozemek zastavět. Pozemek se považuje za stavební včetně nezastavěných částí v podobě např. zeleně.

17. K požadovaným pozemkům evidovaným jako vlastnictví státu (s tím, že příslušný hospodařit s majetkem státu je žalovaná) soud z listin označených jako informace o pozemku zjistil: K pozemkům v k. ú. [adresa] zapsaných na LV [Anonymizováno] p. č. [hodnota] – výměra 4.852 m – zemědělský půdní fond, trvalý travní porost p. č. [hodnota] – výměra 13.554 m – zemědělský půdní fond, chráněné ložiskové území, trvalý travní porost p. č. [hodnota] – výměra 6.514 m – zemědělský půdní fond, chráněná krajinná oblast, druhá až čtvrtá zóna, trvalý travní porost p. č. [hodnota] – výměra 6.533 m – zemědělský půdní fond, chráněná krajinná oblast, druhá až čtvrtá zóna, trvalý travní porost p. č. [hodnota] – výměra 15.094 m – zemědělský půdní fond, chráněná krajinná oblast, druhá až čtvrtá zóna, trvalý travní porost K pozemku v k. ú. [adresa] zapsanému LV [Anonymizováno] p. č. [hodnota] – výměra 22.854 m – zemědělský půdní fond, trvalý travní porost 17. Ze znaleckého posudku ing. [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] z [datum] soud zjistil, ocenění požadovaných pozemků (včetně pozemků p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], oba v k.ú. [adresa]). Z dodatku ke znaleckému posudku č. [č. účtu]-[Anonymizováno] [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že původní znalecký posudek byl doplněn o formální náležitosti a ocenění porostů na některých pozemcích. Z dodatku 2 ke znaleckému posudku č. [č. účtu]-[Anonymizováno] [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že původní znalecký posudek byl doplněn o ocenění porostů dle námitek žalované. Dle dodatku cena posuzovaných (žalobkyní požadovaných) pozemků činí 108.567 Kč. Znalkyně ve svém posudku upozornila na to, že ocenění porostů platí pouze za předpokladu, že se na oceňovaných pozemcích skutečně nachází. Vzhledem k šikmému snímkování je obraz podkresu mapy posunut a z fotografií nelze s jistotou určit, zda se porost na oceňovaném pozemku skutečně nachází. Pro přesné vyhodnocení porostů na okrajích pozemků by muselo dojít k vytyčení hranic pozemků v terénu. Ze znaleckého posudku, pokud jde o trvalé porosty na pozemcích, je zřejmé, že se jedná o neošetřované a náletové dřeviny.

18. Z dalších provedených důkazů soud pro nadbytečnost neučinil žádné závěry o skutkovém stavu věci, když skutkový stav byl dodatečně objasněn důkazy uvedenými výše. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci 19. Žalobkyně je u žalované evidována jako držitelka restitučního nároku týkajícího se odňatého pozemku, který nebyl vydán původní oprávněné osobě, paní [jméno FO], matce žalobkyně. Restituční nárok vyplývá z rozhodnutí [Anonymizováno] – Pozemkového úřadu ze dne [datum], [Anonymizováno] [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], a dle kterého původní oprávněná není vlastníkem pozemku: dle PK p. č. [hodnota], [Anonymizováno] o výměře 757 m (dle KN část pozemků p. č. [Anonymizováno]) v k. ú. [adresa]. Žalobkyně získala restituční nárok v rámci dědického řízení. Žalovaná nevydaný pozemek prostřednictvím znalce ocenila jako zemědělský na částku 3.009,80 Kč. Příslušenství pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (trvalé porosty a studnu) žalovaná prostřednictvím znalce ocenila částkou 26.748 Kč. Žalobkyně svůj restituční nárok (evidovaný ve výši 29.757,80 Kč) postupně čerpala až do současného zůstatku 3,10 Kč. Nevydaný pozemek byl k rozhodnému datu převodu na stát, tj. ke dni ke dni [datum], převeden Vojenské ubytovací a stavební správě [adresa]. Dle územně plánovací dokumentace (tj. Návrhu směrného územního plánu hlavního města [adresa]) byl zahrnut v ploše bydlení – obytná zástavba. [tituly před jménem] [jméno FO] proto ve svém znaleckém posudku ze dne [datum] č. [hodnota] nevydaný pozemek ocenila částkou 189.250 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalovaná k žádosti žalobkyně odmítla přecenění restitučního nároku. Celkový restituční nárok žalobkyně dle posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] by měl činit 215.998 Kč. Nárok žalobkyně byl dosud uspokojen do částky 29.754,70 Kč; vycházeje z uvedených posudků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] zůstatek restitučního nároku činí 186.243,30 Kč. K žalobkyní požadovaným pozemkům soud zjistil, že jsou evidovány jako vlastnictví České republiky. Jedná se ve všech případech o zemědělský půdní fond, trvalý travní porost. U pozemků v k. ú. [adresa] p. č. [hodnota] se pak jedná o chráněné ložiskové území a na pozemcích p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] se nachází chráněná krajinná oblast. Požadované pozemky včetně trvalých porostů byly podle znaleckého posudku – dodatku 2 č. [č. účtu]-[Anonymizováno] oceněny částkou 108.567 Kč.

20. Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobkyně je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě. Rozhodnutí, kterým bylo shledáno, že právní předchůdkyně žalobkyně není vlastníkem odňatého pozemku, bylo vydáno již v roce 2002. V tomto roce vzniklo žalobkyni právo na poskytnutí náhradních pozemků; nárok žalobkyně přesto dosud nebyl uspokojen. Poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám přitom patří k základním povinnostem žalované. Je to právě žalovaná, kdo nese odpovědnost za průtahy a neuspokojení restitučního nároku oprávněné osoby.

21. Pokud jde o ocenění nevydaného pozemku, v případech, kdy byly pozemky v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (vykoupeny za účelem výstavby, na nichž byla výstavba realizována…), lze ocenit jako pozemky stavební ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb. (srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). V judikaturní praxi byl aprobován flexibilní přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]), v rámci něhož soudy podle kontextu každého případu zohledňují relevantní okolnosti a neulpívají rigidně na vydání územního rozhodnutí jako na podmínce uznání pozemku za stavební. Směrný územní plán představuje dostatečný podklad pro dovození stavebního charakteru nevydaného pozemku (srov. usnesení Nejvyššího soudu [spisová značka]). Samotné zjišťování ceny nemovitostí a její určení dle cenového předpisu je pak otázkou především skutkových zjištění, jehož kvalifikované posouzení si zpravidla vyžaduje odborné znalosti (§ 127 odst. 1 o. s. ř.); srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. Projednávaný pozemek (dle PK p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]) byl odňat právě za účelem plánované výstavby, jež byla následně v dotčené lokalitě realizována. Označený pozemek tvoří nejpozději ode dne účinnosti zákona č. 229/1991 Sb. dosud součást stavby [Anonymizováno], respektive je nejpozději ode dne účinnosti zákona zastavěn budovou školy a plochou zčásti se zelení, která slouží k provozu nejen této budovy, ale celého oploceného areálu školy, a proto ji nebylo možné oprávněné osobě vydat. Pozemek je tak třeba ocenit jako určený pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb. Hodnota pozemku, který nebyl právní předchůdkyni žalobkyně v restitučním řízení vydán, je proto určena výše citovanými posudky [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], pokud jde o příslušenství pozemku.

22. Postup [právnická osoba] ČR ve vztahu k právní předchůdkyni žalobkyně lze označit za liknavý a svévolný, neboť na něm bylo, aby restituční nárok ocenil ve správné výši (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka], [spisová značka], [Anonymizováno]). (K dlouhodobému neodůvodněnému lpění na nesprávném ocenění srov. též [spisová značka]). Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalované a žalovaná se ve svém postupu při uspokojování restitučního nároku dopustili liknavosti, je žalobkyni jako oprávněné osobě umožněno uplatnit svůj nárok u soudu žalobou na vydání konkrétních pozemků, přičemž tento postup nelze pokládat vůči ostatním restituentům za znevýhodňující (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 495/02). Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona o půdě, vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků (dále jen „vyhláška č. 182/1988 Sb.“), ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., o cenách staveb a pozemků (dále jen „vyhláška č. 316/1990 Sb.“) a zákona č. 503/2012 Sb., zákona o Státním pozemkovém úřadu a změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 503/2012 Sb.“).

23. Požadavek na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán, nepředstavuje majetkové právo, jež by podléhalo promlčení a proto i námitku vznesenou žalovanou o promlčení nároku žalobkyně na vydání náhradních pozemků (jejich přecenění) nelze považovat za důvodnou v situaci, kdy nároky restituentů mají být uspokojovány primárně formou účasti ve veřejných nabídkách žalované, která setrvává na nesprávném ocenění odňatých a nevydaných pozemků (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

24. Pokud jde o námitky žalované ve vtahu k převoditelnosti žalobkyní požadovaných pozemků, tak umístění pozemku v chráněném ložiskovém území nebrání bez dalšího jeho zemědělskému využití, když zákon na těchto pozemcích toliko podmiňuje zřizování staveb a zařízení nesouvisejících s dobýváním výhradního ložiska závazným stanoviskem dotčeného orgánu (srov. § 18 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona). Lze zde proto přiměřeně odkázat i na ty závěry ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, dle nichž vydání požadovaného pozemku oprávněné osobě nebrání sama skutečnost, že pozemek leží v ochranném pásmu, není-li současně např. zjištěno, že vlastník tohoto pozemku by byl při využití pozemku limitován až do té míry, kdy by pozemek nemohl ani zemědělsky obhospodařovat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

25. Pokud jde o námitku žalované, že některé z výše uvedených požadovaných pozemků se nachází v chráněné krajinné oblasti, k tomu lze odkázat na § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 503/2012 Sb., dle kterého platí, že: „Podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu.“ Dle soudní judikatury jsou pozemky nacházející v chráněných krajinných oblastech na oprávněné osoby převoditelné (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

26. K námitce žalované týkající se absence přístupové cesty k jiným pozemkům soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dle kterého žalovanou zmiňovaný nedostatek napojení pozemků na veřejnou cestu nebrání právním dispozicím s ním (pozemek lze prodat či pronajmout, eventuálně zjednat přístup k němu právním jednáním s vlastníky či uživateli okolních pozemků).

27. V řízení tak nebylo prokázáno, že by žalobkyní požadované pozemky nebyly vhodné k uspokojení restitučního nároku; nebyly prokázány zákonem předpokládané či judikatorně odvozené překážky vydání pozemku oprávněné osobě jako náhradního.

28. Pokud žalovaná namítla, že ocenění požadovaných pozemků znalkyní [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] není správné, když znalkyně nezjistila přesný počet trvalých porostů na pozemcích požadovaných žalobkyní, soud uvádí následující. Žalovaná byla vyzvána nejprve písemně a následně poučena u jednání, že je třeba doplnit, jaké trvalé porosty se nacházení na projednávaných pozemcích a jakou tyto trvalé porosty mají hodnotu. K uvedeným tvrzením měla žalovaná předložit důkazy. Žalobkyně přitom vyjádřila ochotu akceptovat jakoukoliv hodnotu pozemku, kterou by žalovaná požadovala. Žalovaná svá tvrzení nedoplnila ani důkaz nepředložila. Soud má proto zato, že závěry znaleckého posudku předloženého žalobkyní nebyly řádně zpochybněny. Soud přihlédnul též ke skutečnosti, že u všech požadovaných pozemků se jedná o trvalý travní porost a pokud se na těchto pozemcích nacházejí trvalé porosty, jedná se o dřeviny náletové, neošetřované, jejichž hodnota je zanedbatelná ve srovnání s náklady, které by si vyžádalo vytyčování hranic pozemků a počítání těchto náletových dřevin.

29. Pokud jde o původně požadované pozemky p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], oba v k.ú. [adresa], žalobkyně vzala v rozsahu těchto dvou pozemků žalobu zpět. Soud proto výrokem II. řízení částečně zastavil.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 161 420,04 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 108 567 Kč sestávající z částky 5 460 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 5 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 5 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a patnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 27 774,99 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 4 205,23 Kč za 457 ujetých km v částce 3 005,23 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 4 466,64 Kč za 457 ujetých km v částce 3 266,64 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 4 466,64 Kč za 457 ujetých km v částce 3 266,64 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 4 466,64 Kč za 457 ujetých km v částce 3 266,64 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 5 084,92 Kč za 457 ujetých km v částce 3 284,92 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 5 084,92 Kč za 457 ujetých km v částce 3 284,92 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 133 404,99 Kč ve výši 28 015,05 Kč.

31. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za písemné podání z [datum] a [datum] pro neúčelnost, když v prvém případě šlo pouze o žádost o sdělení spisové značky a stavu řízení a ve druhém případě žalobkyně toliko předkládala znalecký posudek. Soud žalobkyni posuzuje jako úspěšnou ve věci přesto, že původně požadovala převod pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a následně i pozemků p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], když v případě prvního pozemku hodnota pozemku nebyla učiněna předmětem dokazování a nebylo by tak možné neúspěch kvantifikovat. Dále nelze přikládat k tíži žalobkyni, že navrhla převod pozemků požadovaných v jiných soudních řízeních, když uvedenou skutečnost žalobkyně nemůže před podáním návrhu zjistit. Případný neúspěch žalobkyně se projevil v tarifní hodnotě (odpovídající hodnotě žalobkyni přiznaných pozemků), ze které náhrada nákladů řízení vychází.

32. Podle ust. § 149 o.s.ř. bylo rozhodnuto o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta.

33. O nákladech státu spočívajících ve vyplaceném znalečném bylo rozhodnuto podle ust. § 148 o.s.ř.