9 C 251/2021 - 240

Rubrum

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované A], IČO [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] namísto kterého jedná na základě dohody dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 201/2002 Sb. [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [adresa] adresa pro doručování: [adresa] [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno účastníka], IČO [IČO účastníka] sídlem [Adresa účastníka] o náhradu škody takto:

Výrok

I. Žaloba na zaplacení 68.000 USD s úrokem z prodlení z částky 50.000 USD od 14. 7. 2011 do zaplacení, a žaloba na zaplacení částky 1.153.600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.030.000 Kč od 18. 10. 2010 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 5.464 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem doručeným soudu dne 1. 10. 2021 se žalobce domáhal náhrady škody způsobené [právnická osoba] při výkonu veřejné moci nebo nesprávným úředním postupem. Notářkou [jméno účastníka] byl [datum] sepsán notářský zápis sp.zn. [spisová značka], o smlouvě o půjčce uzavřené mezi věřitelem – žalobcem a dlužníkem žalobce [jméno FO], jejímž předmětem byly 1.000.000 Kč a 30.000 Kč, které dlužník převzal před podpisem smlouvy, v pěti samostatných částkách. Dlužník se zavázal částky s dohodnutými úroky ve výši 120.000 Kč a 3.600 Kč vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, počínaje 17. 10. 2010, pod ztrátou výhody splátek, se svolením přímé vykonatelnosti celkové částky 1.153.600 Kč. Dlužník neuhradil ani první splátku. Na základě pověření [název soudu] z [datum], č.j. [spisová značka] byla soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa] vedena exekuce na majetek povinného dlužníka žalobce, k uspokojení pohledávky oprávněného žalobce ve výši 1.030.000 Kč s příslušenstvím. Exekuce byla usnesením soudní exekutorky z [datum], č.j. [spisová značka] pro pohledávku 30.000 Kč zastavena. Podáním z 10. 12. 2015 povinný navrhl zastavení exekuce s odůvodněním, že exekuční titul – notářský zápis se svolením k vykonatelnosti nikdy nepodepsal. Exekuční soud návrh na zastavení usnesením č.j. [spisová značka] z [datum] zamítl. K odvolání povinného Krajský soud v [adresa] usnesením č.j. [spisová značka] z [datum] rozhodnutí potvrdil, s odůvodněním, že exekuční titul byl sepsán za osobní přítomnosti povinného a jeho vlastnoruční podpis vylučuje padělání. K mimořádnému opravnému prostředku povinného, že předmětný notářský zápis jako exekuční titul neobstojí pro nedostatek určitosti Nejvyšší soud ČR usnesením č.j. [spisová značka] z [datum] rozhodnutí obou soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť z notářského zápisu není zřejmé, kdy a v jakých dílčích částkách oprávněný povinnému plnění ve výši 1.000.000 Kč poskytl a není bez pochyb ani důvod, proč k poskytnutí blíže neidentifikovaných dílčích plnění došlo. Nejvyšší soud ČR vytknul výše uvedeným rozhodnutím, že se nezabývala dostatečným a určitým vymezením obsahu smlouvy o půjčce zachycené v notářském zápise. [název soudu] v souladu s pokyny soudu dovolacího usnesením z [datum], č.j. [spisová značka] rozhodl o zastavení exekuce s odůvodněním, že vymezení nezbytných obsahových náležitostí notářského zápisu není provedeno dostatečně jasným a určitým způsobem a rozhodl o zastavení exekuce. Na základě odvolání žalobce Krajský soudu v [adresa] dne [datum] usnesením č.j. [spisová značka] rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil s odůvodněním, že rozhodné skutečnosti, na nichž se plnění zakládá, nebyly v posuzovaném notářském zápise, jako exekučním titulu, určitě a jednoznačně identifikovány. Pouhý odkaz na dřívější předání částek, aniž by bylo zjevné, že se jedná o jediné právní jednání, které je předmětem smlouvy o půjčce z [datum], bez bližšího určení, o jaké jednotlivé částky se jednalo, nelze považovat za dostačující a posuzovaný notářský zápis proto není způsobilý, materiálně vykonatelný exekuční titul. Notářský zápis musí být určitý a srozumitelný a notář musí obě strany smlouvy při sepisování notářského zápisu poučit a objektivně vyložit obsah a důsledky právních úkonů. V zájmu prosazení principu prevence upozornit účastníky na případné budoucí spory, které by mohly s právních úkonů vyplynout a navrhnout takové řešení, které hrozbu budoucích sporů minimalizuje. Nejde tedy jen o dodržení formálních náležitostí a zachycení obsahu projevů vůle, nýbrž i o objektivní právní pomoc účastníků. Notářský zápis jako veřejná listina požívá veřejné víry ve svou autentičnost i obsah projevující se zejména v tom, že se předpokládá její správnost, není-li prokázán opak. Notářkou [Jméno účastníka] byl [datum] sepsán notářský zápis sp. zn. [spisová značka], o smlouvě o půjčce 50.000 USD uzavřené mezi žalobcem jako věřitelem a oprávněným a dlužníkem žalobce, povinným [jméno FO]. Částku 50.000 USD dlužník přijal před podpisem smlouvy ve třech částkách a věřiteli se zavázal částku s dohodnutým úrokem ve výši 18.000 USD vrátit ve 35 splátkách, počínaje 13. 7. 2011, pod ztrátou výhody splátek nejpozději do 13. 6. 2014, se svolením k přímé vykonatelnosti. Dlužník neuhradil ani první splátku. Na základně výše uvedeného notářského zápisu byla vedena na majetek povinného dle pověření [název soudu] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] exekuce soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], k uspokojení pohledávky ve výši 50.000 USD s příslušenstvím. Povinný [jméno FO] podáním z 9. 11. 2015 navrhl zastavení exekuce s odůvodněním, že výše uvedený notářský zápis nepodepsal. Exekuční soud návrh povinného [datum] pod č.j. [spisová značka] zamítl a Krajský soud v [adresa] dne [datum], k odvolání povinného pod č.j. [spisová značka] rozhodnutí potvrdil s odůvodněním, že bylo jednoznačně vyloučeno, že by sporný podpis povinného byl padělek. K mimořádnému opravnému prostředku povinného Nejvyšší soud [datum] rozhodnutí odvolacího soudu usnesením č.j. [spisová značka] zrušil a věc vrátil soudu první instance s odůvodněním, že soud nezkoumal, zda dřívější předání hotovosti v úhrnné výši 50.000 USD lze pokládat za součást smlouvy o půjčce z [datum], která byla zachycena v notářském zápise, nebo zda se i s ohledem na časovou a jinou souvislost jednalo o trojí samostatné právní jednání. Vyhodnocení této okolnosti označil Nejvyšší soud za rozhodující pro posouzení, zda notářský zápis obstojí jako zápis o konkrétním právním jednání, k němuž došlo a které lze s ohledem na svolení k vykonatelnosti exekučně realizovat. Nejednalo-li by se o jediné právní jednání, ale dluh povinného měl vzniknout na základě tří různých a dílčích právních jednání učiněných před sepisem notářského zápisu, není dluh povinného v notářském zápise popsán dostatečně určitým způsobem. [název soudu] poté v usnesení z [datum], č.j. [spisová značka] dospěl k závěru, že vymezení jedné z nezbytných obsahových náležitostí notářského zápisu nebylo provedeno dostatečně jasným a určitým způsobem a rozhodl o zastavení exekuce. K odvolání žalobce Krajský soudu v [adresa] usnesením z [datum], č.j. [spisová značka] usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil s tím, že rozhodné skutečnosti, na nichž se plnění zakládá, nebyly v posuzovaném notářském zápise jako exekuční titul určitě a jednoznačně identifikovány, neboť pouhý odkaz na dřívější předání částek, aniž by bylo nepochybné, že se jednalo o jediné právní jednání, které je předmětem smlouvy o půjčce, bez bližší specifikace o jaké částky se jednalo, nelze považovat za dostačující k tomu, aby bylo lze posuzovaný notářský zápis považovat za materiálně vykonatelný a způsobilý exekuční titul. Dle žaloby se notářka [Jméno účastníka] při sepisu notářských zápisů se svolením k přímé vykonatelnosti z [datum], sp. zn. [spisová značka] a z [datum] sp. zn. [spisová značka] dopustila nesprávního úředního postupu a způsobila tak žalobci škodu ve výši 68.000 USD a 1.153.600 Kč, za kterou odpovídá stát. Pochybení spatřuje žalobce v tom, že notářka při sepisu notářských zápisů neupozornila žadatele na nutnost přesné, formální a určité specifikace hmotněprávního jednání věřitele a dlužníka a o jednání žalobce a jeho dlužníka sepsala notářské zápisy, které nesplňovaly požadavky právní praxe na vykonatelný exekuční titul, tím způsobila žalobci škodu a znemožnila mu jako oprávněnému věřiteli uspět s nárokem v exekučním řízení.

2. Žalobce zaslal 23. 3. 2021 [právnická osoba] žádost o náhradu újmy způsobené státním orgánem České republiky ve výši 68.000 USD a úrokem z prodlení z 50.000 USD od 14. 7. 2011 do zaplacení, a částky 1.153.600 Kč s úrokem z prodlení z 1.030.000 Kč od 18. 10. 2010 do zaplacení z nesprávného úředního postupu notářky [Jméno účastníka] při sepisu notářských zápisů z [datum], sp. zn. [spisová značka] a z [datum], sp. zn. [spisová značka].

3. Dne 24. 3. 2021 sdělila žalovaná žalobci, že jeho žádost byla zařazena do rejstříku [název], sp. zn. [spisová značka], a upozornila žalobce, že šesti měsíční lhůta pro vyřízení nemusí být dodržena. V tom případě je možné podat žalobu proti státu.

4. Žalovaná v den podání žaloby o žádosti žalobce dosud nerozhodla. Žalobce proto navrhl vydání rozsudku, kterým bude žalovaná zavázána k povinnosti zaplatit žalobci 68.000 USD spolu s úrokem z prodlení z částky 50.000 USD od 14. 7. 2011 do zaplacení, 1.153.600 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 1.030.000 Kč od 18. 10. 2010 do zaplacení a náklady řízení, podle ust. § 1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci stát odpovídá za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci a této odpovědnosti se nelze zprostit. Podle tohoto zákona má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Výkonem veřejné moci se rozumí mimo jiné i sepisování veřejných listin o právních úkonech a činnost notáře se považuje za úřední postup. Podle ust. § 57 notářského řádu notář odpovídá žadateli, klientovi, nebo jinému účastníkovi za škodu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem činnosti notáře on sám, nebo jeho pracovník.

5. Žalovaná ve vyjádření uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Nespornou činí skutečnost, že žalobce 23. 3. 2021 uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 68.000 USD s úrokem z prodlení z částky 50.000 USD od 14. 7. 2011 do zaplacení a 1.153.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1.030.000 Kč od 18. 10. 2010 do zaplacení ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Škoda měla žalobci vzniknout nesprávným úředním postupem notářky [Jméno účastníka] při sepisu notářských zápisů ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná stanoviskem z 21. 4. 2021požadavku žalobce nevyhověla, neboť pro založení odpovědnosti státu za škodu v souladu se zákonem je nutné současné splnění tří podmínek. V řízení musí být dáno nezákonné rozhodnutí, nebo shledán nesprávný úřední postup, musí dojít ke vzniku škody a vzniklá škoda musí být přímým důsledkem nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně. Nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody. Dle žalované je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti pouze procesním prostředkem sloužícím oprávněnému k vymožení jeho nároku. Zásadní příčinou tvrzeného vzniku škody na straně žalobce byla jeho nečinnost. Z chování dlužníka směřujícího k tomu, že půjčky nevrátí, neboť nedošlo k zaplacení jediné splátky, muselo být žalobci zřejmé, že žalobce nebude v exekučním řízení úspěšný. Nároky žalobce na vrácení půjček již byly v době podání návrhu na exekuci promlčené. Povinný popíral pravost notářských zápisů a ve snaze vyhnout se vrácení půjček vznesl veškeré možné námitky, včetně námitky promlčení. Náhradu škody lze uznat pouze v případě, kdy lze na základě předložených dokladů učinit nepochybný závěr o tom, že navrhovateli škoda vznikla v důsledku příčinné souvislosti s rozhodnutím, resp. nesprávným úředním postupem zakládajícím odpovědnost za škodu. V případě nenaplnění, byť jen jediného předpokladu se není třeba zaobírat (ne)naplněním dalších předpokladů, neboť i v případě jejich naplnění nemůže být závěr o nedůvodnosti žádosti o náhradu škody jiný. Žalovaná se proto otázkou, zda žalobci škoda vůbec vznikla, případně v jaké výši a zda je tato škoda v příčinné souvislosti s tvrzeným nesprávným postupem či nezákonným rozhodnutím nezabývala, neboť nejsou splněny základní podmínky pro vznik práva na náhradu škody v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb. Žalovaná proto navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout.

6. Podáním ze dne 14. 10. 2021 vstoupila do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované notářka [Jméno účastníka], která se k vyjádření žalované připojila.

7. Soud po provedeném dokazování vydal dne [datum] rozsudek, kterým žalobu v celém rozsahu zamítl s odůvodněním, že pro založení odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či vadným úředním postupem je nutné současné splnění tří podmínek. První podmínkou je nezákonné rozhodnutí, resp. nesprávný úřední postup, druhou podmínkou je vzniklá škoda a třetí podmínkou je, že škoda je přímým důsledkem nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Všechny tři podmínky musí být splněny současně. Nesplnění jedné z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody. Soud dospěl k závěru, že žalobce nevyužil všech zákonných prostředků k ochraně svých práv a mezi jím tvrzenou škodou, která vznikla nečinností žalobce a tvrzeným nesprávným úředním postupem při sepisu notářských zápisů proto neshledal příčinnou souvislost. Výší tvrzené škody se soud nezabýval, neboť pro přiznání nároku nebyla naplněna jedna ze tří zákonných podmínek, a to přímý důsledek nezákonného postupu notářky na tvrzenou škodu. Zásadní příčinou vzniku škody na straně žalobce tedy byla jeho nečinnost ve směru k včasnému podání návrhu na výkon rozhodnutí za situace, kdy povinný neplnil, jeho chování zcela zjevně směřovalo k tomu, že půjčky nevrátí. Soud vyslovil názor, že tvrzené nároky na vrácení obou půjček zachycených v notářských zápisech již byly v době podání návrhu na výkon rozhodnutí promlčeny.

8. Proti výše uvedenému rozsudku podal žalobce odvolání, dle kterého bylo v řízení prokázáno, že oba notářské zápisy jsou nezpůsobilé exekuční tituly a na jejich základě nelze podat exekuční návrh a vést exekuční řízení k vymožení pohledávek žalobce. Soud však došel k chybnému závěru, že žalobce, byť disponoval dvěma notářskými zápisy s přímou vykonatelností, neučinil potřebné kroky k zajištění svých práv podáním hmotněprávní žaloby a nárok žalobce zajištěný notářskými zápisy byl promlčen. Návrh žalobce na výkon rozhodnutí byl však zamítnut pro vady notářských zápisů, a tedy pro nezpůsobilé exekuční tituly, a proto je dána odpovědnost státu za škodu, která žalobci vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu notářky [Jméno účastníka] při sepisu notářských zápisů.

9. Žalovaná i vedlejší účastnice notářka [Jméno účastníka] navrhly potvrzení zamítavého rozsudku.

10. Krajský soud v [adresa] usnesením z [datum], č.j. [spisová značka] výše uvedený rozsudek zrušil, věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. V usnesení vyslovil závazný právní názor, že povinností žalobce nebylo podat hmotněprávní žalobu proti dlužníkovi [jméno FO], neboť notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je exekučním titulem s desetiletou promlčecí dobou. Žalobce musí prokázat, že nebýt nesprávného úředního postupu notáře, tedy nebýt předmětných notářských zápisů, tak by se svých pohledávek vůči dlužníku skutečně domohl. Příčinná souvislost mezi postupem notářem při vyhotovení notářských zápisů a tvrzenou škodou musí být řešena v návaznosti na skutečnost, zda by pohledávky žalobce vůči [jméno FO] v postavení dlužníka vůbec byly, s ohledem na jeho poměry, vymahatelné. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost státu za škodu nenastává, neboť samotný nesprávný úřední postup se neodškodňuje. O odškodněnou majetkovou újmu se jedná tehdy, jestliže nebýt této nesprávnosti, nedošlo by k majetkové újmě a jestliže nesprávnost postupu měla dopad do majetkové sféry žalobce. Důkazní břemeno leží na žalobci, který musí tvrdit, že měl vůči dlužníku pohledávku, kterou by mohl reálně vymoci, pokud by předmětné notářské zápisy byly způsobilými exekučními tituly. Tvrzení a prokázání solventnosti dlužníka je nezbytné ke zjištění, zda se podanou žalobou neobchází povinnost plnění od dlužníka a zda tato povinnost plnění přechází na stát z titulu tvrzené újmy způsobené nezákonným rozhodnutím státního orgánu České republiky, nebo nesprávným úředním postupem. Soudu prvního stupně bylo uloženo řádné zhodnocení ekonomické situace dlužníka v době, kdy převzal od žalobce finanční prostředky, k jejichž vrácení se zavázal.

11. Soud s ohledem na obsah výše uvedeného zrušovacího usnesení vyzval žalobce k doplnění tvrzení a označení relevantních důkazů prokazujících solventnost [jméno FO] v době, kdy mu byly žalobcem poskytnuty tvrzené půjčky, resp. k datu sepisu notářských zápisů.

12. Žalobce doplnil skutková tvrzení a uvedl, že povinný dlužník [tituly před jménem] [jméno FO] byl do 8. 11. 2011 výlučným vlastníkem bytové jednotky č. [hodnota] o velikosti 2 + kk v budově v [adresa], č.p. [hodnota], postavené na pozemcích parc. č. [hodnota] v k.ú. a části obce [adresa] v obci [adresa], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemku. Vlastnické právo k této nemovitosti převedl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] na kupujícího za kupní cenu 1.590.000 Kč s právními účinky vkladu 8. 11. 2011. Povinný v době sepisu předmětných notářských zápisů disponoval nemovitým majetkem, jehož hodnota by postačila k úhradě vymožení dlužné částky a po jeho prodeji disponoval inkasovanou kupní cenou. Na návrh žalobce byla zahájena exekuce na majetek povinného a byly vydány exekuční příkazy postihující pohledávky z účtu povinného dne [datum] vedeného u [název banky] a [datum] postihující přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného vyplývající ze smlouvy o penzijním připojištění vedené u [právnická osoba]. Z důvodu procesního odporu povinného nebyly exekučními příkazy realizovány a nedošlo k vymožení ani částečného plnění.

13. K doplněným skutkovým tvrzením žalovaná uvedla, že to byl žalobce, který kupní smlouvou ze dne [datum], právní účinky vkladu nastaly 27. 4. 2011, prodal [tituly před jménem] [jméno FO] bytovou jednotku č. [hodnota] o velikosti 2 + kk v budově č.p. [hodnota], stojící na pozemku parc. č. [hodnota] včetně spoluvlastnických podílů na společných částech a prostorách budovy a na pozemcích v k.ú. [adresa], za kupní cenu 1.020.000 Kč. Povinný [tituly před jménem] [jméno FO] převedl vlastnické právo k výše uvedeným nemovitostem kupní smlouvou ze dne [datum], s právními účinky vkladu k 8. 11. 2011 na kupujícího [jméno FO] za sjednanou kupní cenu 1.590.000 Kč. Žalovaná uvedla, že je nutné zkoumat majetek dlužníka nikoliv v době sepisu notářských zápisů, ale v době, kdy věřitel, tedy žalobce s vymáháním své pohledávky reálně započal. Otázkou zůstává, zda by věřitel, i kdyby byly notářské zápisy z roku 2010 a 2011 perfektní, v této době něčeho dosáhl, zejména zda by ekonomická situace dlužníka umožňovala uspokojení nároku žalobce. Žalovaná ve vyjádření odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 33 Cdo 1976/2020, dle kterého je otázka solventnosti dlužníka až otázkou následnou a dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu České republiky, která vychází ze základu posouzení příčinné souvislosti z teorie podmínky, jež vyjadřuje, že kauzalita mezi příčinnou a následkem je dána tehdy, pokud by následek bez příčiny nenastal (28 Cdo 3471/2009). Podstatné je, zda pohledávka za jejíž ztrátu, resp. neexistenci, má stát nést odpovědnost, by v době svého vzniku směřovala vůči solventnímu dlužníkovi. Pokud je však potencionální dlužník insolventní, pak v případě absence tvrzeného nesprávného postupu, by věřitel sice disponoval pohledávkou, nicméně danou pohledávku by právě z důvodu insolvence svého dlužníka nemohl vymoci a jeho hospodářská situace by se tudíž nezměnila. Není tak naplněna základní podmínka, neboť ani v případě správného úředního postupu by věřitel nedisponoval pohledávkou, jež by mohl úspěšně vymoci. Na žalobci tedy je, aby prokázal, že bez příčiny spočívající v nesprávném úředním postupu by ke vzniku škody v podobě neuhrazení pohledávek nedošlo. Žalobce se nechoval ve smyslu zásady, že každý je povinen náležitě pečovat o svá práva a chování žalobce představuje objektivní faktor, který není přičitatelný žalovanému státu. Žalobce jako věřitel nezapočal s vymáháním své pohledávky včas, v letech 2010 – 2015 žalobce neučinil žádný úkon směřující k vymožení a po roce 2015 již dlužník žádným majetkem nedisponoval a ke škodě by došlo i bez nesprávného úředního postupu. Žalobce se na vzniku škody podílel, neboť nepostupoval s náležitou obezřetností a není tedy dána odpovědnost toho, kdo by za škodu odpovídá, poněvadž chybí jeden ze základních předpokladů odpovědnosti, a to příčinná souvislost mezi vznikem škody a škodnou událostí.

14. Soud nařídil jednání, při kterém byly zopakovány výsledky provedeného dokazování a dokazování doplnil o nově předložené důkazy k prokázání solventnosti dlužníka žalobce [jméno FO]. Z provedených důkazy byl zjištěn následující skutkový stav.

15. Z notářského zápisu ze dne [datum] sepsaného notářkou [Jméno účastníka] pod sp. zn. [spisová značka] s účastníky [Jméno žalobce], věřitelem a osobou oprávněnou a [jméno FO], dlužníkem a osobou povinnou, bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce a dohodu s prohlášením povinné osoby o svolení k přímé exekuční vykonatelnosti, jejímž předmětem byla peněžní hotovost ve výši 1.000.000 Kč a 30.000 Kč. Částka byla oprávněným věřitelem předána povinnému dlužníkovi před podpisem smlouvy v pěti samostatných částkách, které dlužník a povinný [jméno FO] přijal a zavázal se vrátit 1.000.000 Kč s dohodnutým úrokem v pevné výši 120.000 Kč, tedy celkem 1.120.000 Kč v měsíčních splátkách po 10.000 Kč, splatných ke každému 7. dni v měsíci, počínaje měsícem říjnem 2010, s poslední splátkou ve výši 1.010.000 Kč, splatnou 17. 9. 2011, a částku 30.000 Kč, v závorce notářského zápisu však uvedeno 30.000 EUR, s dohodnutým úrokem ve výši 3.600 Kč, v závorce notářského zápisu uvedeno 3.600 EUR, celkem částku 33.600 Kč , v závorce notářského zápisu uvedeno 33.600 EUR, v 11 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 300 Kč, v závorce notářského zápisu uvedeno 300 EUR, splatných ke každému 17. dni v měsíci počínaje měsícem říjnem 2010, s poslední 12. splátkou ve výši 3.300 Kč v závorce notářského zápisu uvedeno 3.300 EUR splatných dne 17. 9. 2011. Účastníci si pro případ nesplnění kterékoliv ze shora uvedených splátek řádně a včas sjednali možnost žádat o zaplacení celé pohledávky, nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Věřitel [Jméno žalobce] závazek [jméno FO] jako dlužníka přijal, dlužník [jméno FO] prohlásil, že na jeho majetek není veden výkon rozhodnutí či exekuce a v případě, že by svůj závazek neuhradil řádně a včas, dal [jméno FO], jako osoba povinná, výslovné svolení k tomu, aby notářský zápis byl exekučním titulem i bez předchozí žaloby a mohl podle něho být veden výkon rozhodnutí či exekuce, kterýmkoliv způsobem vedeným v občanském soudním řádu, ihned při splatnosti oprávněnou osobou [Jméno žalobce] proti osobě povinné [jméno FO]. Notářský zápis byl sepsán, účastníky přečten, jimi schválen a spolu s notářkou vlastnoručně podepsán.

16. Z notářského zápisu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] sepsaného notářkou [Jméno účastníka] s účastníky [Jméno žalobce], jako věřitelem a osobou oprávněnou a [jméno FO], jako dlužníkem a osobou povinnou, bylo zjištěno, že předmětem zápisu byla smlouva o půjčce a dohoda s prohlášením povinné osoby o svolení k přímé exekuční vykonatelnosti. Dle obsahu zápisu přenechal věřitel dlužníkovi peněžní hotovost ve výši 50.000 USD, ve třech samostatných částkách před podpisem smlouvy a dlužník [jméno FO] částky jako půjčku přijal. Dlužník [jméno FO] se zavázal půjčku ve výši 50.000 USD s dohodnutým úrokem v pevné výši 18.000 USD, celkem 68.000 USD věřiteli [Jméno žalobce] vrátit ve 35. pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 USD, splatných ke každému 13. dni v měsíci, počínaje měsícem červencem 2011, s poslední 36. splátkou ve výši 50.500 USD dne 13. 6. 2014. Účastníci se dohodli, že pro případ nesplnění kterékoliv ze splátek řádně a včas, může věřitel žádat o zaplacení celé pohledávky, nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky. [Jméno žalobce], jako věřitel, tento závazek dlužníka [jméno FO] přijal, dlužník [jméno FO] prohlásil, že na jeho majetek není veden výkon rozhodnutí a exekuce. Pro případ, že by dlužník svůj závazek neuhradil řádně a včas, dal [jméno FO], jako osoba povinná, výslovné svolení k tomu, aby tento notářský zápis byl exekučním titulem a mohl být podle něho bez předchozí žaloby veden výkon rozhodnutí či exekuce, kterýmkoliv způsobem uvedeným v občanském soudním řádu, ihned při splatnosti oprávněnou osobou [Jméno žalobce]. O tom byl notářský zápis sepsán, účastníky přečten, jimi schválen a spolu s notářkou vlastnoručně podepsán.

17. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ve věci exekuce oprávněného [Jméno žalobce] proti povinnému [jméno FO] pro pohledávku ve výši 1.120.000 Kč o návrhu povinného na zastavení exekuce bylo zjištěno, že [název soudu] návrh povinného na zastavení exekuce zamítl.

18. Z usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že odvolání povinného proti usnesení [název soudu] z [datum], č.j. [spisová značka] a usnesení [název soudu] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo potvrzeno.

19. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a usnesení [název soudu] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], a [název soudu] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo zrušeno a věc vrácena [název soudu] k dalšímu řízení.

20. Z rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] o návrhu povinného na zastavení exekuce o 50.000 USD bylo zjištěno, že [název soudu] exekuci zastavil.

21. Z usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], o exekuci oprávněného [Jméno žalobce] proti povinnému [tituly před jménem][Anonymizováno][jméno FO] o odvolání opravného a exekutorky bylo zjištěno, že usnesení soudu prvního stupně ve výroku o zastavení exekuce a výroku o nákladech řízení bylo potvrzeno. Ve výše uvedených exekučních řízeních byla vedena exekuce na základě notářského zápisu [Jméno účastníka] ze dne [datum] a [datum] o smlouvách o půjčkách částek 1.000.000 Kč a 50.000 USD, které žalobce jako věřitel přenechal povinnému dlužníkovi [jméno FO] a ten se zavázal vrátit je s dohodnutým úrokem a příslušenstvím pod ztrátou výhody splátek s možností přímé vykonatelnosti. Na základě notářských zápisů byla vedena exekuce soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorským úřadem [adresa] na majetek povinného, k uspokojení pohledávky ve výši 1.000.000 Kč a 30.000 Kč pod č.j. [spisová značka], kde povinný podal návrh na zastavení exekuce, který exekuční soud zamítl, rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem, který dospěl k závěru, že exekuční titul byl sepsán za osobní přítomnosti povinného a jím také vlastnoručně podepsán.

22. Povinný podal dovolání a Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum] rozhodnutí obou soudů zrušil a věc vrátil. 23. [název soudu] a poté i soud Krajský soudu v [adresa] dospěly k závěru, že notářský zápis neobsahuje nezbytné náležitosti notářského řádu a občanského soudního řádu a exekuci zastavil. Stejně rozhodl v případě notářského zápisu sepsaného [Jméno účastníka] [datum] pod sp. značkou [spisová značka], podle kterého žalobce jako oprávněný uzavřel se [jméno FO], jakožto povinným smlouvu o půjčce, kterou přenechal povinnému hotovost ve výši 50.000 USD a ten se zavázal vrátit mu částku 68.000 USD. V notářském zápise byla pro případ nedodržení splátek dohodnuta ztráta výhody splátek a sjednána přímá vykonatelnost. Povinný neplnil a exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO] rozhodla o exekuci, povinný vznesl námitku neplatnosti podpisu. [název soudu] jeho námitku zamítl, Krajský soud v [adresa] usnesení potvrdil. K dovolání povinného Nejvyšší soud výše uvedeným usnesením rozhodnutí obou soudu zrušil a věc vrátil první instanci. [název soudu] poté [datum] dospěl k závěru, že notářský zápis neobsahoval nezbytné náležitosti a exekuci zastavil. Rozhodnutí bylo Krajským soudem v [adresa] usnesením z [datum] potvrzen, s odůvodněním že notářský zápis nelze považovat za materiálně vykonatelný, tedy za způsobilý exekuční titul.

24. Ze žádosti o náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím státního orgánu České republiky z 20. 1. 2021, kterou podal žadatel [Jméno žalobce] prostřednictvím právního zástupce [Jméno advokáta] do datové schránky [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobce žádal o náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem při sepisu notářského zápisu notářkou [Jméno účastníka] ze dne [datum] ohledně smlouvy o půjčce, jíž žalobce jako věřitel a oprávněný přenechal povinnému dlužníkovi [jméno FO] jako peněžní hotovost ve výši 1.000.000 Kč a 30.000 Kč a ten měl částku v celkové výši 1.153.600 Kč ( dohodnutými úroky ve výši 120.000 Kč a 3.600 Kč) vrátit v pravidelných měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek, kde si účastníci sjednali přímou vykonatelnost. Povinný [jméno FO] neplnil a žalobce uplatnil přímou vykonatelnost. Povinný uplatnil obranu v podobě návrhu na zastavení exekuce. Jeho návrh byl zamítnut, k opravnému prostředku Krajský soudu v [adresa] rozhodnutí [název soudu] potvrdil a k mimořádnému opravnému prostředku povinného Nejvyšší soud České republiky usnesením z [datum] pod č.j. [spisová značka] rozhodnutí obou soudů zrušil. [název soudu] na základě závazných pokynů Nejvyššího soudu České republiky exekuci zastavil a Krajský soudu v [adresa] k odvolání oprávněného usnesení o zastavení exekuce potvrdil. V případě notářského zápisu sepsán notářkou [Jméno účastníka] [datum] o smlouvě o půjčce, jehož účastníky byli oprávněný věřitel [tituly před jménem] [jméno FO] a povinný dlužník [jméno FO] a předmětem byla peněžní hotovost ve výši 50.000 USD, kterou povinný přijal a zavázal se vrátit pod ztrátou výhody splátek celkem 68.000 USD (50.000 USD a sjednaný úrok 18.000 USD) byla sjednána přímá vykonatelnost. Dlužník svou povinnost nesplnil a žalobce se jako oprávněný věřitel domáhal výkonu rozhodnutí, neboť notářský zápis považoval za exekuční titul. Exekutorský úřad exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO], [adresa], návrhu vyhověl. Povinný uplatnil návrh na zastavení exekuce. [název soudu] návrhu nevyhověl, proti tomu se povinný odvolal. Krajský soudu v [adresa] rozhodnutí potvrdil. K odvolání povinného Nejvyšší soud České republiky rozhodnutí obou soudů zrušil a ty s ohledem na závazný názor Nejvyššího soudu České republiky rozhodly o zastavení exekuce i pro částku 50.000 USD s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že obě exekuce byly nařízeny na podkladě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, který je exekučním titulem ve smyslu exekučního řádu. Žalobce se domáhal náhrady škody ve výši 68.000 USD s úrokem z prodlení z částky 50.000 USD od 14. 7. 2011 do zaplacení a 1.153.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.030.000 Kč od 18. 10. 2010 do zaplacení v důsledku škody, která mu vznikla nesprávným úředním postupem notářky [Jméno účastníka] při sepisu notářských zápisů z [datum] a [datum], neboť notářka se nesprávným úředním postupem způsobila žadateli škodu za který odpovídá stát.

25. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 24. 3. 2021 bylo zjištěno, že ministerstvo 23. 3. 2021 přijalo podání týkající se právní věci projednávané [Jméno účastníka], Exekutorským úřadem [adresa] a Krajským soudem v [adresa], podání bylo zařazeno do rejstříku [název] pod sp. značkou [spisová značka] a žalobce byl upozorněn, že dojde-li k prodlevě více než 6. měsíční, může žalobce uplatnit žalobu proti státu.

26. Ze šetření škodné události č. [hodnota] [právnická osoba] k pojistné smlouvě [hodnota], pojistník Notářská komora České republiky, pojištěnce [Jméno účastníka] bylo k požadavku na zaplacení pohledávky ve výši 30.000 Kč s dohodnutým úrokem ve výši 3.600 Kč sděleno, že nároky poškozeného jsou promlčeny, neboť promlčecí lhůta je tříletá ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Usnesením, kterým byla exekuce částečně zastavena, nabylo právní moci dne 31. 12. 2015 a tříletá promlčecí lhůta uplynula 31. 12. 2018. K požadavku na zaplacení pohledávky ve výši 1.000.000 Kč s dohodnutým úrokem 120.000 Kč a požadavku na zaplacení pohledávky ve výši 50.000 EUR s dohodnutým úrokem 18.000 EUR bylo zjištěno, že nárok ze smlouvy o půjčce sepsaný notářským zápisem ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], byl promlčen, neboť návrh na nařízení exekuce byl podán až 20. 8. 2015 a právo poškozeného na vrácení dluhu bylo promlčeno. Rovněž nárok ze smlouvy o půjčce sepsaný notářským zápisem z [datum], č.j. [spisová značka] byl promlčen, neboť návrh na nařízení exekuce byl podán 20. 8. 2015. Vzhledem k tomu, že nároky poškozeného na vrácení půjček byly již v době podání návrhu na exekuci promlčeny, není příčinou nevymožení půjčky případná vada notářského zápisu. Požadavek na úhradu úroku z prodlení z částky 50.000 EUR od 14. 7. 2011 do zaplacení a z částky 1.030.000 Kč od 18. 10. 2010 do zaplacení vznikl nečinností poškozeného.

27. Ze stanoviska [právnická osoba] ze dne 21. 4. 2022 bylo zjištěno, že nebyly splněny základní podmínky pro vznik práva na náhradu škody v souladu s ust. zákona č. 82/1998 Sb., když došlo k přerušení příčinné souvislosti mezi sepisem předmětných notářských zápisů a vznikem škody a žádosti o odškodnění proto nebylo vyhověno.

28. Z kupní smlouvy uzavřené prodávajícím [Jméno žalobce] s kupujícím [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] bylo zjištěno, že prodávající je na základě smlouvy o převodu vlastnictví jednotky č.j. [spisová značka] výlučným vlastníkem bytové jednotky č.[Anonymizováno][hodnota] o velikosti 2 + kk v budově č.p. [hodnota], stojící na pozemku parc. č. [hodnota], spoluvlastnického podílu ve výši [hodnota] na společných částech a prostorách budovy č.p. [hodnota] a na pozemku parc. č. [hodnota], bytové jednotky zapsané na LV č. [hodnota] a pozemku zapsaného na LV č. [hodnota][Anonymizováno]v k.ú. [adresa], obec [adresa] u Katastrálního úřadu pro [územní celek] se sídlem v [adresa], Katastrální pracoviště [adresa]. Prodávající prohlásil, že mu nejsou známy žádné dluhy a závazky, nájemní práva, zástavní práva, věcná břemena a jiná věcná práva, či jiné právní vady váznoucí na předmětných nemovitostech, a kupující byl se stavem seznámen. Prodávající prodal výše uvedené nemovitosti kupujícímu za dohodnutou cenu 1.020.000 Kč, kterou se kupující zavázal zaplatit převodem na účet prodávajícího do deseti dnů po podpisu smlouvy. Vklad práva byl povolen dne 6. 5. 2011 rozhodnutím Katastrálního úřadu pro [územní celek], se sídlem v [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], pod sp. zn. [spisová značka], s právními účinky vkladu 27. 4. 2011.

29. Z kupní smlouvy o převodu jednotky uzavřené [datum] prodávajícím [tituly před jménem] [jméno FO] a kupujícím [jméno FO] bylo zjištěno, že prodávající jako výlučný vlastník jednotky č. [hodnota] o velikosti 2 + kk v budově [adresa] bytový dům, postavené na pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. a části obce [adresa] a obci [adresa], a spoluvlastnického podílu ve výši [hodnota] na společných částech budovy [adresa], postavené na pozemku parc. č. [hodnota], vše v k.ú. a části obce [adresa] a obci [adresa], a spoluvlastnického podílu ve výši [hodnota] na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [adresa] a obci [adresa], zapsaných na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], Katastrálním úřadem pro [územní celek], Katastrální pracoviště [adresa] na nichž neváznou žádné dluhy, věcná břemena, zástavní práva a jiné právní povinnosti a žádné faktické a právní vady prodává výše uvedené nemovitosti do výlučného vlastnictví kupujícího za vzájemně dohodnutou kupní cenu 1.590.000 Kč. Kupní cena měla být zaplacena bezhotovostním převodem do advokátní úschovy [tituly před jménem] [jméno FO] a po dohodě účastníků [tituly před jménem] [jméno FO] vyplacena v souladu se smlouvou o advokátní úschově prodávajícímu. Vklad práva byl povolen dne 22. 11. 2011 rozhodnutím Katastrálního úřadu pro [územní celek], Katastrální pracoviště [adresa], sp. zn. [spisová značka], s právními účinky vkladu 8. 11. 2011.

30. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, stát odpovídá za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci a této odpovědnosti se nelze zprostit.

31. Výkonem veřejné moci se rozumí mimo jiné i sepisování veřejných listin o právních úkonech. Činnost notáře se považuje za úřední postup. Podle tohoto zákona má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Dle zákona je možné náhradu škody uznat pouze v případě, kdy lze na základě předložených dokladů učinit nepochybný závěr o tom, že navrhovateli škoda vznikla. Nesporným je nutné učinit nejen to, že co do základu byl založen vznik odpovědnosti, ale i to, že požadovaná náhrada škody spočívá v majetkové či nemajetkové újmě, která nastala v příčinné souvislosti s rozhodnutím (nesprávným úředním postupem) zakládajícím odpovědnost za škodu a když lze shledat nespornou také výši škody způsobené rozhodnutím (nesprávným úředním postupem).

32. Podle § 8 odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb. lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno, nebo změněno příslušným orgánem, a nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

33. Podle § 13 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

34. Zákon č. 82/1998 Sb. neobsahuje zákonnou definici nesprávného úředního postupu, soudní praxí je za něj považováno porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, přičemž zpravidla jde o postup, který nesouvisí s rozhodovací činností. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí.

35. Podle § 57 notářského řádu notář odpovídá žadateli, klientovi nebo jinému účastníkovi za škodu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem činnosti notáře on sám, nebo jeho pracovník tehdy, vznikla-li škoda při činnosti notáře v rámci výkonu notářského úřadu, nebyla-li tato činnost vykonávána řádně.

36. Notářský zápis sám o sobě je exekučním titulem, pokud by splňoval náležitosti stanovené pro jeho vykonatelnost notářským řádem. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je způsobilým exekučním titulem s právními účinky srovnatelnými s vykonatelným soudním rozhodnutím, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářského zápisu o právních úkonech a jestliže současně též obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou označeny oprávněná a povinná osoba a právní důvody plnění, předmět plnění a doba plnění, a svolila-li v něm povinná osoba k vykonatelnosti zápisu. Notářský zápis je veřejná listina a požívá veřejné víry ve svou autentičnost i obsah, projevující se zejména v tom, že se předpokládá její správnost, není-li prokázán opak. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti.

37. Pro založení odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. je nutné současné splnění tří následujících podmínek. Musí být v řízení dáno nezákonné rozhodnutí nebo shledán nesprávný úřední postup, dále musí dojít ke vzniku škody a v neposlední řadě vzniklá škoda musí být přímým důsledkem nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody (viz usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 23. 2. 2005, sp. zn.: 25 Cdo 773/2004, usnesení Nejvyššího soudu České republiky č.j. 28 Cdo 4231/2010-113 ze dne 9. 11. 2011). Náhradu škody je možno poskytnout pouze v případě, kdy lze na základě předložených dokladů učinit nepochybný závěr o tom, že navrhovateli škoda nesporně vznikla. Nesporným je nutné učinit nejen to, že co do základu byl založen vznik odpovědnosti, ale i to, že požadovaná náhrada škody spočívá v majetkové či nemajetkové újmě, která nastala v příčinné souvislosti s rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, zakládajícím odpovědnost za škodu, a kdy lze shledat nespornou také výši škody způsobené rozhodnutím.

38. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť odpovědnost státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. nebyla založena. Pro vznik této odpovědnosti musí být kumulativně splněny tři podmínky, a to nesprávný úřední postup, vzniklá škoda a příčinná souvislosti mezi vzniklou škodou a nezákonným rozhodnutím, resp. nesprávným úředním postupem. Pouhé nesplnění jedné z těchto podmínek, tvrzeného nesprávného úředního postupu notářky [Jméno účastníka] při sepisu notářských zápisů, bez prokázání příčinné souvislosti se škodou, která žalobci vznikla k vyhovění žalobě nestačí. K prokázání příčinné souvislosti mezi tvrzenou vzniklou škodou a nesprávným úředním postupem bylo proto nutné posoudit okolnosti za nichž měly být uzavřeny smlouvy o půjčkách zachycené v obou napadaných notářských zápisech. Pro závěry, zda by v případě správného úředního postupu žalobce disponoval takovou pohledávkou, kterou by mohl úspěšně vymáhat bylo podstatné, zejména prokázání solventnosti dlužníka jednak v době poskytnutí půjček, jednak v době sepisu obou notářských zápisů, stejně jako postupu žalobce, poté co závazky dlužníka nebyly splněny. Žalobce přes poučení soudu neprokázal solventnost dlužníka [jméno FO] v době, kdy mu žalobce poskytl první půjčku ve výši 1.000.000 Kč, která měla být vyplacena v pěti samostatných částkách před podpisem notářského zápisu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. Půjčka byla splatná v deseti pravidelných měsíčních splátkách po 10.000 Kč, počínaje říjnem 2010, pod ztrátou výhody splátek do 17. 9. 2011. Dlužník žalobce však, dle tvrzení žalobce splátky neplatit a dlužnou částku nezaplatil. Částka 30.000 Kč nebyla ve výše uvedeném notářském zápise vymezena jasně, srozumitelně a určitě. Částka uvedena jak 30.000 Kč, tak 30.000 EUR, dohodnutý úrok jak 3.600 Kč tak 3.600 EUR činí tuto část notářského zápisu zcela zjevně neplatnou pro neurčitost a nesrozumitelnost, zjevnou i pro osobu bez právního vzdělání. Žalobce tvrdil, že jeho dlužník [jméno FO] měl v době poskytnutí půjček nemovitý majetek, ze kterého by byl nárok žalobce uspokojen. Kupní smlouvou o převodu bytové jednotky č. [hodnota] včetně spoluvlastnického podíl na společných částech a prostorách budovy, nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] a LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [územní celek], katastrální pracoviště [adresa] uzavřenou dne [datum] prodávajícím [jméno FO] a kupujícím [jméno FO], za dohodnutou kupní cenu 1.590.000 Kč, kterou žalobce prokazoval solventnost žalovaného však dlužník žalovaného [jméno FO] uzavřel [datum] s právními účinky vkladu vlastnického práva 8.11. 2011, tedy poté co mu žalobce poskytl obě tvrzené půjčky zachycené v notářských zápisech ze dne [datum] a [datum]. Nemovitosti shora uvedené nabyl dlužník žalobce [jméno FO] od žalobce, kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] za cenu 1.000.020 Kč splatnou do deseti dnů od podpisu kupní smlouvy, s právními účinky vkladu dne 27. 4. 2011. Dle notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] o půjčce poskytl žalobce [jméno FO] před podpisem notářského zápisu ve třech samostatných částkách půjčku ve výši 50.000 USD, splatnost půjčky byla v 35 pravidelných měsíčních splátkách po 500 USD počínaje červencem 2011 pod ztrátou výhody splátek, nejpozději do 13. 6. 2014. Dle tvrzení žalobce dlužník žalobce splátky nesplácel a nezaplatil nic. Dlužník žalobce [jméno FO] tedy byl v době poskytnutí první půjčky 1.000.000 Kč nemajetný, resp. žalobcem nebyl prokázán opak. V době, kdy měla být poskytnuta druhá půjčka byl dlužník žalobce krátce vlastníkem bytové jednotky, kterou získal koupí od žalobce za 1.000.020 Kč a byl v prodlení s plněním první půjčky. Přesto mu žalobce poskytl druhou půjčku 50.000 USD, která se stala splatnou v srpnu 2011. Dle obou notářských zápisů byla dohodnuta ztráta výhody splátek a splatnost celého zbytku dluhu. V případě půjčky 1.000.000 Kč měla být první splátka zaplacena 7. 10. 2010. V případě půjčky 50.000 USD měla být první splátka zaplacena 13. 7. 2011. Poté co se obě tvrzené půjčky staly pro ztrátu výhody splátek splatné prodal dlužník žalobce své nemovitosti, aniž by žalobce učinil jakýkoliv právní krok pro zajištění uspokojení svých pohledávek ze smlouvy např. předběžným opatřením spočívajícím v zákazu dispozice s majetkem, který předtím nabyl od žalobce. Povinností žalobce bylo nejen tvrdit, ale i prokázat, že pohledávky, které měl vůči dlužníkovi by mohl reálně vymoci, pokud by předmětné notářské zápisy byly způsobilými exekučními tituly a nebýt tak nesprávného postupu notáře, svých pohledávek vůči dlužníkovi by se úspěšně domohl. ( 28 Cdo 225/2011 ) Žalobci to neprokázal, neboť dlužník žalobce [jméno FO] nebyl v době poskytnutí půjček solventní. Soud proto dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro odpovědnost státu neboť ani v případě správného úředního postupu by žalobce nedisponoval pohledávkami, které by bylo možno po jeho dlužníkovi [jméno FO] úspěšně vymáhat pro dlužníkovu nesolventnost. (30 Cdo 1976/2020) Dlužník žalobce [jméno FO] nebyl v době kdy mu žalobce půjčky poskytl solventní a ani v době žalobcova podání návrh na výkon rozhodnutí na základě notářských zápisů dne [datum] nedisponoval dlužník žádným majetkem, ze kterého by bylo možno žalobce uspokojit.

39. Obecně neslouží náhrada škody k tomu, aby se poškozený dostal z hlediska hospodářského do výhodnější pozice, než ve které by se nacházel, nebýt škodní události. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

40. Od výroku I. se odvíjí výrok nákladový. O nákladech řízení soud rozhodl po dle § 142 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 o.s.ř. Žaloba byla zamítnuta a žalované, která náklady řízení uplatnila v souladu se zákonem byly přiznány za cestovní náklady vynaložené na cesty zástupce žalované ze sídla žalované do sídla procesního soudu v souladu se zákonem o cestovních náhradách ve výši 471,63 Kč, a v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. v platném znění a podle § 1 vyhl. 254/2015 Sb. paušální náhrada čtyř úkonů po 300 Kč, za písemné vyjádření k žalobě, písemný závěrečný návrh a příprava účasti na jednání a účast u jednání, celkem 1.200 Kč. Náklady žalované před odvolacím soudem představující cestovní náklady ve výši 800,63 Kč, dle zákona o cestovních náhradách a tři režijní paušály podle vyhl. č. 254/2015 Sb za vyjádření k odvolání, přípravu k odvolacímu jednání a účast u odvolacího soudu po 300 Kč a náhrada nákladů před soudem prvního stupně, činící cestovní náhrady za dvě cesty k procesnímu soudu po 445,74 Kč a čtyři paušální náhrady za vyjádření k doplnění skutkových tvrzení žaloby, za dvě účasti u jednání a přípravu na jednání a závěrečný návrh po 300 Kč, celkem 2.091 Kč. Žalované byla přiznána náhrada nákladů v celkové výši 5.464 Kč jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

41. Vedlejší účastnice [Jméno účastníka] se nákladů řízení vzdala.