9 C 28/2021 - 300

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jany Stejskalové a přísedících Mgr. Martiny Kotalíkové a Karla Turka ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o náhradu újmy z pracovního úrazu takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 8,25% úrok z prodlení ročně z částky 3 750 Kč od [datum] do [datum], 8,25% úrok z prodlení ročně z částky 875 000 Kč od [datum] do [datum], 8,25% úrok z prodlení ročně z částky 21 000 Kč od [datum] do [datum], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku 301 962 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z této částky od 1.12.2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů státu v řízení vzniklých.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou nadepsanému soudu dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení bolestného ve výši 3 750 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 875 000 Kč, znalečného (resp. nákladů spojených s vyhotovením znaleckých posudků) ve výši 21 500 Kč a ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v období od 1.7.2019 do 30.6.2020 ve výši 301 962 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že byl u žalované zaměstnán na pozici zástupce vedoucího prodejny na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] ve znění dohod ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Žalobce dne [datum] utrpěl pracovní úraz, když si při své práci všimnul zákazníka, který přes pokladny pronesl zboží, které nezaplatil. Žalobce jej ústně vyzval, aby mu ukázal batoh, který měl zákazník na zádech, tento však na výzvu nereagoval. Žalobce se jej snažil zastavit, avšak zákazník zaútočil a srazil žalobce a ten dopadl na zem na levou ruku a levé koleno. O úrazu byl sepsán záznam, žalobce vyhledal lékařské ošetření a byl v dočasné pracovní neschopnosti do [datum]. Od [datum] žalobce nastoupil další pracovní neschopnost pro následky pracovního úrazu, neboť docházelo na levém lokti k narůstající bolesti a parestezii levé ruky a lékaři navrhli a provedli uvolnění loketního nervu dne [datum] a žalobce byl do [datum] v pracovní neschopnosti. Po dočasném zlepšení bolestí levé ruky se tyto obnovily a žalobce nastoupil další pracovní neschopnost dne [datum] a dne [datum] se podrobil další operaci levého lokte, další operace následovala dne [datum] a pracovní neschopnost byla ukončena dne [datum]. Rozhodnutím ČSSZ ze dne [datum] ve znění rozhodnutí ze dne [datum] byl žalobci přiznán invalidní důchod I. stupně, a to od [datum]. Invalidita byla přiznána dle posudku ze dne [datum], dle něhož je invalidita důsledkem pracovního úrazu ze dne [datum], přičemž hlavní zdravotní obtíže má žalobce s loktem levé dominantní končetiny; posudkoví lékaři stav žalobce hodnotili jako postižení periferních nervů se středně těžkým funkčním postižením. Žalobce při úrazu dne [datum] utrpěl pohmoždění levého lokte a levého kolene, po pohmoždění došlo k iritaci ulnárního nervu, což si vyžádalo tři operace, a to dne [datum], [datum] a dne [datum]; dne [datum] došlo k dalšímu zásahu na lokti – byl proveden inflaklavikulární blok a dne [datum] byl proveden blok plexu brachiálního, přičemž levá ruka je dominantní končetinou žalobce. Žalobce se domáhal zaplacení bolestného ve výši 3 750 Kč, které stanovil [tituly před jménem] [jméno FO] ve znaleckém posudku č. [hodnota] ze dne [datum] a jeho dodatku ze dne [datum], kdy jej ohodnotil na 95 bodů. Dále se žalobce domáhal zaplacení ztížení společenského uplatnění ve výši 675 000 Kč pro trvalé následky na horní končetině v podobě omezení její hybnosti v loketním kloubu, omezení pronace a supinace předloktí, omezení hybnosti v zápěstí, poruše úchopové funkce u III., IV. a V. prstu a obrně loketního nervu, přičemž výše ztížení společenského uplatnění byla stanovena znalcem ve výše uvedeném znaleckém posudku na 2 700 bodů. Částky za zpracování znaleckých posudků činily 3 500 Kč a 3 000 Kč, jejichž zaplacení se žalobce v žalobě taktéž domáhal. Žalobce se dále domáhal zaplacení ztížení společenského uplatnění ve výši 200 000 Kč v důsledku lehké posttraumatické stresové poruchy, která byla diagnostikována soudní znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] (ve znaleckém posudku ze dne [datum]) v příčinné souvislosti s předmětným pracovním úrazem, zejména v důsledku permanentní bolesti levého lokte, s tím, že u žalobce se projevuje poruchami spánku – obtížně usíná, často se probouzí v průběhu noci, pozoruje poruchu koncentrace, začíná kolísavost nálady s převažujícím depresivním laděním a stavy podrážděnosti, přičemž výše ztížení společenského uplatnění byla stanovena znalkyní na 800 bodů. Za předmětný znalecký posudek žalobce zaplatil částku 15 000 Kč. Žalobce se taktéž domáhal zaplacení ztráty na výdělku za období pracovní neschopnosti ve výši 301 963 Kč s příslušenstvím za dobu od [datum] do [datum] s tím, že žalobce byl v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] vzniklé v důsledku předmětného pracovního úrazu s tím, že v průběhu této doby absolvoval tři operační zákroky a dva ambulantní zákroky na levém lokti. Nemocenské dávky mu byly správou sociální zabezpečení hrazeny do [datum]; ode dne následujícího mu byl rozhodnutím ČSSZ ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] ve znění rozhodnutí ze dne [datum] přiznán invalidní důchod I. stupně v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, přičemž žalovaná až do [datum] hradila žalobci ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Pokud se týče příslušenství bolestného, ztížení společenského uplatnění a nákladů za znalecké posudky, pak žalobce požadoval příslušenství ve výši uvedené ve výroku č. I. tohoto rozsudku, když se žalovaná dostala do prodlení poté, co obdržela předžalobní výzvu se lhůtou k plnění do 15ti dnů; ve vztahu k bolestnému byla tato výzva odeslána dne [datum], ve vztahu ke ztížení společenského uplatnění a znalečnému za znalecké posudky pak byla předžalobní výzva odeslána ze dne [datum], a ve vztahu k náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti pak byla výzva odeslána dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uznala nároky v rozsahu bolestného (částku 23 750 Kč), ztížení společenského uplatnění (částku 875 000 Kč) a znalečného (částku 21 500 Kč) s tím, že tyto nároky zákonný pojistitel žalované uznal a žalobci je proplatí; pokud se týče ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] tyto žalovaná neuznala, když zpochybnila, že uplatněný nárok byl v příčinné souvislosti s úrazem ze dne [datum] , když délka žalobcem vymezené doby se jeví přinejmenším jako nestandardně dlouhá. Žalovaná dále nesouhlasila s výpočtem výše ztráty na výdělku, když tento dle žalované není v souladu s § 271a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, přičemž dle žalované lze akceptovat náhradu do dne předcházejícího přiznání částečné invalidity žalobce, tj. dne [datum], s tím, že následně je nutné zkoumat, zda důvody dalšího trvání dočasné pracovní neschopnosti jsou v příčinné souvislosti s poškozením zdraví při pracovním úrazu a zda je příslušným pracovním orgánem na základě žádosti poškozeného prodloužena podpůrčí doba v maximální možné zákonné délce, přičemž zároveň uvedla, že ztráta na výdělku byla žalobci kompenzována v plné výši až do [datum].

3. Podáním ze dne [datum] doplnila žalovaná své vyjádření tak, že zpochybnila žalobcem předložený znalecký posudek [tituly před jménem] [adresa] ze dne [datum], dle kterého žalobce před posuzovaným úrazem neměl vážnější zdravotní problémy, přestože v roce [Anonymizováno] utrpěl amputaci a reimplantaci malíku levé ruky, v roce [Anonymizováno] utrpěl úraz levého kolene, v roce [Anonymizováno] osteotomii levé kolenní kosti a v roce [Anonymizováno] úraz levého ramene s následnou artroskopii a je po operaci zevního epikondylu levé kosti, a tedy jeho levá část těla byla významně zasažena již před předmětným pracovním úrazem, a tedy sporovala, co bylo skutečnou, pravou a jedinou příčinou jeho pracovní neschopnosti v době do [datum] do [datum]. Pro podporu svých námitek soudu předložila odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem], soudního znalce, ze dne [datum], dle něhož nelze z dokladů ze zdravotní dokumentace uzavřít, že by léčba v době od [datum] do [datum] probíhala výhradně pro zdravotní následky pracovního úrazu žalobce ze dne [datum].

4. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalobce vzal žalobu částečně zpět, a to v rozsahu bolestného ve výši 3 750 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 875 000 Kč a znalečného ve výši 21 500 Kč, a to v důsledku poskytnutí plnění pojišťovnou žalované v daném rozsahu. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 13.7.2021, č.j. 9 C 28/ 2021-41 bylo v tomto rozsahu řízení zastaveno.

5. Předmětem řízení tak zůstalo pouze příslušenství bolestného – zákonný úrok z částky 3 750 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, příslušenství ztížení společenského uplatnění – zákonný úrok z částky 875 000 Kč od [datum] do zaplacení, příslušenství nákladů na znalecké posudky – zákonný úrok z částky 21 500 Kč od [datum] do zaplacení a ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v období od [datum] do [datum] ve výši 301 962 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

6. Soud ve věci provedl následující důkazy a z provedeného dokazování z nich zjistil následující skutkový stav:

7. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] vč. dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách ze dne [datum] soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které žalobce nastoupil do práce k žalobkyni dne [datum] jako zástupce vedoucího prodejny s místem výkonu práce [adresa], mzda žalobce byla sjednána na částku 22 000 Kč měsíčně s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou; na základě dohody o odpovědnosti převzal žalobce odpovědnost za hodnoty jemu svěřené.

8. Z potvrzení o seznámení s kolektivní smlouvou ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl seznámen s Kolektivní smlouvou žalované platnou od [datum] do [datum].

9. Ze souhlasu s monitoringem provozovaní kamerového systému bylo zjištěno, že žalobce byl dne [datum] seznámen s kamerovým monitoringem a záznamem své osoby ve všech prodejnách obchodní sítě žalované.

10. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byla s účinností od [datum] zvýšena mzda na částku 22 250 Kč při pracovním úvazku 40 h/týdně.

11. Z dohody o změně pracovní smlouvy [datum] zjištěno, že mzda žalovaného byla s účinností od [datum] změněna na částku 21 250 Kč při pracovním úvazku 40 h/týdně.

12. Z dohody o změně pracovní smlouvy [datum] zjištěno, že mzda žalovaného byla s účinností od [datum] změněna na částku 21 600 Kč při pracovním úvazku 40 h/týdně.

13. Z dohody o změně pracovní smlouvy [datum] zjištěno, že mzda žalovaného byla s účinností od [datum] změněna na částku 22 600 Kč při pracovním úvazku 40 h/týdně.

14. Z dohody o změně pracovní smlouvy [datum] zjištěno, že místem výkonu práce žalovaného bylo od [datum] [adresa].

15. Ze Záznamu o úrazu ev. č zaměstnavatele [Anonymizováno] ze dne [datum] vč. Záznamu hlášení změn z [datum] bylo zjištěno, že žalobce dne [datum] v [Anonymizováno] utrpěl na prodejní ploše žalované v [Anonymizováno] (pravidelné pracoviště žalobce) úraz – pohmoždění levého lokte a kolene, kdy žalobce sledoval zákazníka, který nezaplatil za zboží, a když prošel pokladními prostory bez zaplacení, tak jej vyzval, aby mu ukázal batoh, který měl na zádech, tento na výzvu nereagoval, při pokusu zastavit jej se vysmekl, následně na žalobce agresivně zaútočil a srazil jej svou vahou na zem na levou ruku a levé koleno, v důsledku tohoto úrazu byl žalobce v dočasné pracovní neschopnosti od [datum] do [datum].

16. Z Potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem vystaveného na formuláři Kooperativa pojišťovna a.s. [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] a [datum] vystaveného Oblastní nemocnicí [adresa], ortopedické úrazové odd. ambulance soud zjistil, že žalobce byl v pracovní neschopnosti nejprve od [datum] do [datum], následně od [datum] do [datum], pro následky pracovního úrazu ze dne [datum].

17. Z posudku o invaliditě v řízení o námitkách z [datum], č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaného posudkovým lékařem ČSSZ, soud zjistil, že v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stravu žalobce, je žalobce invalidní s tím, že jde o invaliditu prvního stupně, přičemž jeho pracovní neschopnost v souvislosti s úrazem ze dne [datum] poklesla o 40%, přičemž jako den vzniku invalidity je uveden [datum].

18. Z rozhodnutí ČSSZ ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], bylo zjištěno, že rozhodnutí ČSSZ, č.j. [RČ] bylo zcela změněno, tak že se žalobci od [datum] (ručně dopsané [Anonymizováno]) přiznává invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, jehož výše činí částku 6 465 Kč měsíčně, s tím, že od ledna 2019 činí částku 7 164 Kč a od ledna 2020 činí částku 7 738 Kč.

19. Z rozhodnutí ČSSZ ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] č. [hodnota], bylo zjištěno, že ČSSZ změnila své rozhodnutí vydané v námitkovém řízení č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] tak, že žalobci se přiznává od [datum] invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně s tím, že ve zbytku bylo předmětné rozhodnutí potvrzeno.

20. Z výplatní pásky žalobce za leden 2020 bylo zjištěno, že v lednu 2020 byl žalobce v pracovní neschopnosti a tedy opracoval 0 hodin s tím, že mu v daném měsíci byla vyplacena záloha ve výši 1 091 Kč.

21. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystaveného dne [datum] spolu s lékařskou zprávou [adresa]. anesteziologicko resuscitační odd. ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla ukončena pracovní neschopnost žalovaného, která trvala od [datum] s tím, že žalobce uvedl, že dne [datum] utrpěl pracovní úraz; přičemž dne [datum] byl žalobce vyšetřen pro přetrvávající bolesti levého lokte vystřelující po dermatomu C8.

22. Z přípisu zástupce žalobce Kooperativě pojišťovně a.s. z [datum] (včetně poštovního podací archu zástupce žalobce z [datum]) bylo zjištěno, že zástupce žalobce oznámil převzetí právního zastoupení žalobce ve věci odškodnění pracovního úrazu žalobce a uplatnění nároku na bolestné a ztížení společenského uplatnění s tím, že Kooperativa pojišťovna a.s. byla vyzvána k zaplacení bolestného ve výši 23 750 Kč, částky ve výši 675 000 Kč za ztížení společenského uplatnění a celkem částky 6 500 Kč za zpracování znaleckých posudků, kterou žalobce zaplatil.

23. Z přípisu zástupce žalobce žalované z [datum] – uplatnění nároku na ztížení společenského uplatnění Psychiatrie bylo zjištěno, že žalobce u žalované uplatnil nárok na ztížení společenského uplatnění za lehkou posttraumatickou poruchu vzniklou v souvislosti s pracovním úrazem ve výši 200 000 Kč a náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 15 000 Kč.

24. Z přípisu žalobkyně adresovaného žalobci z [datum] soud zjistil, že žalovaná žalobci sdělila, že s ohledem na nesrovnalosti o trvání žalobcovy dočasné pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum] nebude žalovanou žalobci do vyjádření OSSZ nadále vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku s tím, že náhrada ztráty na výdělku za období od [datum] do [datum], kdy byla ztráta na výdělku hrazena pouze zaměstnavatelem z důvodu uplynutí podpůrčí doby, je řešeno soudním znalce. Pojišťovna Kooperativa dále sdělila, že čeká na zaslání souhlasu žalobce ke zpřístupnění jeho zdravotní dokumentace, který byl žalobci zaslán dne [datum].

25. Z e-mailu žalobce adresovaného žalované spolu s přílohami z [datum] bylo zjištěno, že žalobce sdělil žalované, že zjistil nesrovnalosti o trvání své pracovní neschopnosti č. [hodnota], kterou se někdo z nemocnice v [jméno FO] pokusil ukončit na náhradním dokladu bez jeho vědomí a lékařského posouzení jeho zdravotního stavu, toto řešil s OSSZ [adresa], kdy ukončení dočasné pracovní neschopnosti bylo zrušeno a tato je v platnosti až do vyřízení žádosti o invalidní důchod žalobce ze dne [datum]; žalobce zároveň žalované sdělil, že po poradě se zástupcem a obvodním lékařem nemá nikdo právo na zpřístupnění celé zdravotní dokumentace, a tedy že je ochoten zpřístupnit lékařské zprávy pouze týkající se pracovního úrazu.

26. Z e-mailové korespondence mezi účastníky z [datum] – [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sdělila žalobci, že jelikož pojišťovna Kooperativa nemá nárok za ztrátu na výdělku od [datum] dosud za oprávněný, tudíž ani žalovaná, jako zaměstnavatel nemůže tento nárok akceptovat a tím, že v důsledku nedoložení souhlasu žalobce ke zpřístupnění zdravotní dokumentace Kooperativa nezahájí další odškodnění pracovního úrazu, přičemž jelikož není nárok žalobce řádně prokázán, nebude žalovaná tento nárok hradit. Žalobce reagoval tak, že dle jeho názoru není zaplacení nároku za ztrátu na výdělku podmíněn plněním ze strany pojišťovny s tím, že dle jeh názoru nárok řádně prokázal a žádá tedy o jeho zaplacení.

27. Z přípisu zástupce žalobce Kooperativě z [datum] (včetně potvrzení o odeslání do datové schránky) bylo zjištěno, že žalobce vyčíslil ztrátu na výdělku za období od [datum] do [datum] částkou ve výši 291 228 Kč, přičemž přípis byl žalované dodán do DS dne [datum]. Jak prokazuje poštovní podací arch, tento přípis byl na vědomí zaslán též zástupci žalované dne [datum].

28. Z oznámení o převzetí zastoupení ze dne [datum] (včetně poštovního podací arch z [datum]) bylo zjištěno, že zástupkyně žalobce sdělila zástupci žalované, že převzala právní zastoupení žalobce ve věci pracovního úrazu žalobce ze dne [datum] a požádala ho o součinnost v dané věci.

29. Z přípisu z [datum] (včetně poštovního podací archu zástupce žalobce z [datum]) bylo zjištěno, že zástupkyně žalobce sdělila žalované, že převzala právní zastoupení žalobce ve věci odškodnění pracovního úrazu žalobce ze dne [datum] s tím, že vyzvala žalovanou k zaplacení bolestného ve výši 23 750 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 275 000 Kč.

30. Z přípisu zástupce žalobce Kooperativě pojišťovně z [datum] (včetně poštovního podací archu zástupce žalobce z [datum]) soud zjistil, že zástupce žalobce reagovala na výzvu ze dne [datum] a zaslala Kooperativě pojišťovně požadované doklady; přičemž přípis byl Kooperativě do DS dodán dne [datum].

31. Z posudek o invaliditě ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] založené ve spise na čl. 30 bylo zjištěno, že v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stravu žalobce, je žalobce invalidní s tím, že jde o invaliditu třetího stupně, přičemž jeho pracovní neschopnost z důvodu nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 80%, jako den vzniku invalidity je uveden [datum].

32. Z Rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum] č.j. [RČ] bylo zjištěno, že žalobci byla od [datum] zvýšena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na částku 16 234 Kč měsíčně s tím, že od ledna 2021 se zvyšuje na částku 17 199 Kč měsíčně.

33. Z vyrozumívajícího dopisu pojištěnému k pracovnímu úrazu ze dne [datum] bylo zjištěno, že Kooperativa pojišťovna sdělila žalované, na vědomí žalobci, že částka ve výši 920 250 Kč (skládající se z 21 500 Kč za účelně vynaložené náklady spojené s léčbou, bolestného ve výši 23 750 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 875 000 Kč) bude do 15 dnů od vyhotovení dopisu poukázána žalobci.

34. Z odborného vyjádření vypracovaného Doc. [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], [tituly za jménem] ze dne [datum] soud zjistil, že dle [adresa] v období od [datum] do [datum] byla u žalobce prováděna velmi podstatná léčba pro obecné onemocnění (tedy nikoliv výlučně pro předmětný pracovní úraz žalobce), totéž se týká dočasné pracovní neschopnosti v daném období. Co se týče invalidity prvního stupně žalobce, uznaní ČSSZ dne [datum] mělo platnost do [datum], k následnému posouzení invalidity žalobce neposkytl žádné informace, kdy pro účely odborného vyjádření poskytl pouze omezenou část své zdravotnické dokumentace s tím, že žalobce poskytl především doklad, které jeho nároky potvrzují.

35. Z prohlášení o zproštění poskytovatele zdravotních služeb povinné mlčenlivosti a souhlasu se zjišťováním zdravotního stavu ze dne [datum] (čl. 29) bylo zjištěno, že žalobce zprostil povinné mlčenlivosti a udělil souhlas se zjišťováním jeho zdravotního stavu ve vztahu k pracovnímu úrazu ze dne [datum] s tím, že jako svého praktického lékaře uvedl [tituly před jménem] [jméno FO], [adresa] a dále uvedl [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], a [tituly před jménem] [jméno FO], Ústav chir. ruky, jako osoby, které mu poskytoval zdravotnickou péči při léčení příslušného pracovního úrazu.

36. Ze znaleckého posudku vypracovaného Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, znaleckým ústavem z oboru zdravotnictví, odvětví posudkového lékařství, ortopedie a traumatologie pohybového ústroje, neurologie dne [datum], č. [Anonymizováno], kdy znalci byla položena otázka, zda pracovní neschopnost žalobce v období od [datum] do [datum] byla důsledkem pracovního úrazu, který žalobce utrpěl dne [datum], příp. zda tato pracovní neschopnost byla důsledkem i jiného poškození zdraví žalobce a pokud ano, jakou měrou se na této pracovní neschopnosti podílelo poškození zdraví z předmětného pracovního úrazu, znalecký ústav odpověděl, že z dostupné doložené zdravotní dokumentace není zřejmý důvod pracovní neschopnosti v relevantním období, resp. že v této není zaznamenána zásadní změna zdravotního stavu vedoucí k jejímu event. vystavení, a tedy z tohoto důvodu nelze na otázku odpovědět.

37. Při výslechu konaném při jednání dne [datum] vypracovatelky znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] shodně uvedly, že z předložené zdravotní dokumentace žalobce nezaznamenaly takový pokles pracovní schopnosti, který by odůvodňoval vypsání pracovní neschopnosti. Hlavní problém, který byl u žalobce shledán, byl problém s loktem a kolenem, a to na levé straně, která je pro žalobce stranou dominantní. V rámci předoperačních vyšetření byla u žalobce uváděna léze nervu ulnaris, která však nebyla zjištěna na vyšetření EMG, ani zaznamenána v dokumentaci. Lze tedy usuzovat, že žalobce trpěl nesnesitelnými bolestmi, které vedly lékaře k indikaci operačního řešení. Při vyšetření, které bylo provedeno pro účely vypracování znaleckého posudku, bylo u žalobce zjištěno nikoliv strukturální, ale funkční postižení levé ruky, kdy žalobce má potíže s úchopem věcí; příčiny mohou být různé, může to být způsobena např. srůsty po operaci, neboť při pracovním úraze k žádnému významnému poranění ruky nedošlo. Není vyloučeno, že operací se stav ruky mohl zhoršit, proto je třeba vždy pečlivě zvažovat, v případě, že indikací operace je bolest, zda bude operace prospěšná. U žalobce byla při vyšetření pro účely vypracování znaleckého posudku zjištěna artróza levého kolenního kloubu, která byla jednoznačně přítomna před předmětným pracovním úrazem, a tedy operační řešení tohoto problému včetně následných komplikací nelze dávat do příčinné souvislosti s tímto úrazem. Dále uvedly, že pracovní neschopnosti byly opakovaně prodlužovány, přičemž pro přesné vyjádření k důvodům by bylo třeba mít tato potvrzení o pracovní neschopnosti k dispozici, což pro vypracování znaleckého posudku neměly.

38. K žádosti znaleckého ústavu proto soud vyžádal od Okresní správy sociálního zabezpečení přehled vydaných rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti s uvedením diagnostického kódu a spis Okresní správy sociálního zabezpečení [adresa] spolu se všemi posudky o invaliditě týkající se žalobce. Na základě těchto doplněných podkladů vypracoval znalecký ústav Všeobecná fakultní nemocnice v Praze doplnění znaleckého posudku, a to dne [datum]. Po doplnění podkladů znalecký ústav uzavřel, že v rozhodném období (tj. od [datum] do [datum]) byla jako příčina pracovní neschopnosti uvedena diagnóza M17.0, později Z96.6, které nejsou důsledkem pracovního úrazu ze dne [datum], protože se jedná o oboustranné postižení kolenních kloubů degenerativním procesem (M17.0) a následně řešení tohoto postižení pomocí kloubního implantátu (tzv. výměna kloubu pomocí endoprotézy, Z Z96.

6. Dle znaleckého ústavu byla artróza levého kolenního kloubu (gonartróza) jednoznačně přítomna již před inkriminovaným pracovním úrazem, a proto ani její operační řešení, včetně řešení následných komplikací nelze dávat do souvislosti s tímto úrazem. Při výslechu konaném při jednání dne [datum] vypracovatelka znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdila, že po dobu trvání pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] došlo u žalobce třikrát ke změně diagnostického kódu onemocnění, pro které bylo o dočasné pracovní neschopnosti rozhodnuto, přičemž v rozhodném období, které je předmětem řízení, to bylo pro diagnózu, jak je uvedeno ve znaleckém posudku. Dále uvedla, že v období od [datum] do [datum] žalobce prokazatelně byl v pracovní neschopnosti, a tudíž tedy v tomto období práci pro žalovanou vykonávat nemohl, nicméně tato neschopnost byla způsobena jiným onemocněním, které nemělo příčinu v pracovním úrazu, a to v degenerativním onemocnění kolenního kloubu. Připustila, že poranění nervu ulnaris, který byl poškozen při předmětném pracovním úraze, byl důvodem pracovní neschopnosti po poměrně dlouhou dobu; není výjimečné, že diagnóza, pro kterou je rozhodnuto o dočasné pracovní neschopnosti, se v průběhu času mění; je vždy na posouzení lékaře, který rozhoduje o dočasné pracovní neschopnosti, aby zhodnotil a uvedl diagnózu, pro kterou dočasná pracovní neschopnost trvá. Uvedla, že se seznámila s posudky o invaliditě, které byly ohledně posouzení invalidity žalobce vypracovány včetně toho, že původní posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který stanovil jako důvod invalidity (1.stupně) degenerativní postižení kolene, byl k námitkám změněn tak, že rozhodující příčinou invalidity žalobce (a dlouhodobého poklesu pracovní schopnosti o 40%) je postižení ulnárního nervu. Nicméně podstatné je, že zatímco u posudku o invaliditě se hodnotil dlouhodobě nepřiznivý zdravotní stav mající vliv na pokles pracovní schopnosti, u dočasné pracovní neschopnosti je rozhodná právě tato dočasnost, krátkodobost.

39. Z přípisu OSSZ z [datum] adresovaného žalobci – upozornění na čerpání podpůrčí doby v délce 380 dnů soud zjistil, že žalobce byl upozorněn, že v souvislosti s dočasnou pracovní neschopností dojde v případě jejího pokračování bez přerušení k čerpání podpůrčí doby v délce 380 dnů ke dni [datum].

40. Z přípisu zástupce žalované adresovaného zástupci žalobce z [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalované oznámil zástupci žalobce převzetí zastoupení a mj. sdělil, že v danou chvíli jakoukoliv odpovědnost za pracovní úraz žalobce neuznává.

41. Ze sdělení Kooperativy pojišťovny centrum pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy adresovaného zástupci žalobce z [datum] bylo zjištěno, že jelikož je § 2 a 5 vyhlášky č. 125/1993 Sb. Zakotveno pravidlo, že zaměstnavatel (tj. žalovaná) dává pojišťovně pokyny, jakou formou má odškodněná provádět a je povinen předložit požadované doklady nutné k provedení likvidace, obrátili se na žalovanou o doložení dalších doplňujících dokladů potřebných pro vyřízení pojistné události s tím, že po jejich obdržení bude přistoupeno k likvidaci pojistné události.

42. Z přípisu zástupce žalobce adresovaného Kooperativě pojišťovně a.s. z [datum] (včetně doručenka datové zprávy adresovaná Kooperativě pojišťovně a.s. z [datum]) bylo zjištěno že zástupce žalobce zaslal pojišťovně potvrzení lékaře o příčinné souvislosti pracovního neschopnosti a pracovního úrazu ze dne [datum] s tím, že zároveň pojišťovně oznámil pojišťovně ukončení pracovního poměru žalobce u žalované ke dni [datum] ze zdravotních důvodů a požádal o zaslání pojistného plněná na účet advokátní kanceláře zástupce žalobce.

43. Ze sdělení Kooperativy pojišťovny z [datum] adresovaného zástupci žalobce bylo zjištěno, že pojišťovna sdělila zástupci žalobce, že odpovědnost za škodu způsobenou pracovním úrazem nese zaměstnavatel s tím, že pojišťovna v takových vztazích vystupuje pouze jako provozovatel zákonného pojištění a poškozený nemá přímý nárok na úhradu vůči pojišťovně, a tedy žalobce se má se svými žádostmi obrátit na zaměstnavatele.

44. Z předžalobní upomínky z [datum] adresované žalované bylo zjištěno, že žalobce vyzval k žalovanou k zaplacení bolestného ve výši 23 750 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 875 000 Kč, znalečného ve výši 21 500 Kč a ztráty na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti ve výši 302 962 Kč; přičemž tato byla zástupci žalované zaslána zároveň v příloze emailu ze dne [datum].

45. Z výše uvedených důkazů soud po skutkové stránce uzavřel, že žalobce utrpěl při výkonu práce pro žalovanou dne [datum] úraz, a to levé ruky, poškození nervu ulnaris, který vyžadoval léčbu a lékaři byla indikována též operace. Mezi účastníky bylo nesporné, že pracovní neschopnost žalobce trvala přerušovaně od pracovního úrazu do [datum] a následně žalobce dne [datum] nastoupil další pracovní neschopnost, která trvala až do [datum]. Mezi účastníky bylo sporné, zda po celou dobu byla tato pracovní neschopnost důsledkem poranění nervu ulnaris, který žalobce při předmětném úrazu utrpěl, anebo příčinou bylo jiné onemocnění. Žalovaná tvrzení žalobce, že i tato pracovní neschopnost byla způsobena léčením následků předmětného úrazu, zpochybnila předložením odborného vyjádření vypracovaného Doc. [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], [tituly za jménem] ze dne [datum].

46. V případech, kdy se otázka, která má být předmětem odborného posouzení, nejeví jako složitá, může si soud vyžádat u orgánu veřejné moci odborné vyjádření (srovnej § 127 odst. 1 o. s. ř.), popřípadě může vyjít z odborného vyjádření, které mu předložil účastník řízení [srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1619/99 (uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, 1999, č. 11, s. 362)]. Odborné vyjádření není znaleckým, ale listinným důkazem, svou povahou se však znaleckému posudku blíží, pročež proti odbornému vyjádření mohou účastníci vznést v podstatě všechny námitky, které by jim příslušely proti znaleckému posudku. Jeví-li se závěry vyplývající z odborného vyjádření přesvědčivými a nejsou-li zpochybňovány okolnostmi uváděnými účastníky řízení či dalšími provedenými důkazy, může soud vyjít z tohoto vyjádření; v opačném případě by měl soud ve shodě s § 127 odst. 1 větou druhou o. s. ř. ustanovit znalce a v závislosti na okolnostech případu mu může uložit, aby vyhotovil písemně znalecký posudek (srov. Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4.9.2018, sp. zn. 22 Cdo 2711/2018).

47. Protože žalobce se závěry odborného vyjádření nesouhlasil a z jeho obsahu bylo zjevné, že [tituly před jménem] [jméno FO] neměl při jeho vypracování k dispozici kompletní lékařskou dokumentaci, soud v souladu se závěry shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2018, sp. zn. 22 Cdo 2711/2018 k návrhu žalobce zadal znalecký posudek, který vypracoval znalecký ústav – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Tento znalecký posudek jednoznačně uvedl, po prostudování veškeré relevantní lékařské dokumentace, že žalobce byl v období od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti, tedy nebyl v tomto období schopen výkonu práce pro žalovanou, přičemž důvodem této pracovní neschopnosti bylo obecné onemocnění, a to degenerativní postižení kolene, kterým žalobce trpěl ještě před tím, než utrpěl předmětný úraz při výkonu práce. Pokud žalobce namítal, že i v době této pracovní neschopnosti trpěl následky úrazu, kdy si neustále stěžoval na přetrvávající obtíže způsobené poraněním ruky – nervu ulnaris, znalecký ústav vysvětlil, že bylo na lékaři, který rozhodoval o pracovní neschopnosti posoudit, co je hlavním důvodem, pro kterou nebyl žalobce přechodně schopen výkonu práce pro žalovanou.

48. Ve vztahu k uplatněnému nároku, respektive úroků z prodlení ohledně zaplacení náhrady za bolest, ztížené společenské uplatnění a náhradu za uhrazené znalecké posudky bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k jejich úhradě, a to ve lhůtě 15ti dnů, kdy předžalobní výzva na náhradu za bolest byla odeslána dne [datum], ve vztahu ke ztížení společenského uplatnění a znalečnému za znalecké posudky pak byla předžalobní výzva odeslána ze dne [datum], a ve vztahu k náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti pak byla výzva odeslána dne [datum].

49. Takto zjištěný skutkový stav byl dostatečný pro rozhodnutí ve věci samé. Soud zamítl doplnění dokazování účastnickým výslechem žalobce, který měl prokázat, jakou práci žalobce pro žalovanou vykonával, neboť zjištění takové skutečnosti nebylo pro řízení rozhodné. Mezi účastníky nebyla sporná náplň práce žalobce u žalované, ani to, že v období od [datum] do [datum] nemohl tuto práci vykonávat; sporné bylo, z jakých důvodů ji vykonávat nemohl, k čemuž by účastnický výslech nikterak nepřispěl. Stejně tak soud zamítl doplnění dokazování svědeckou výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO], ošetřujícího lékaře žalobce, který vystavil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalobce v rozhodném období, a to proto, aby se vyjádřil k důvodům změny diagnózy pracovní neschopnosti u žalobce. Soud je vázán rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti žalobce vystavené příslušným orgánem (ošetřujícím lékařem) dle § 135 odst. 2 o.s.ř., a tudíž důvody, které k tomu lékaře vedly, jsou pro soud nerozhodné, kdy není oprávněn tyto přezkoumávat a sám posuzovat. Soud dále zamítl doplnění dokazování znaleckými posudky, které se týkaly uplatněného nároku na náhradu za bolest, ztížené společenské uplatnění, stejně jako i potvrzení o zaplacení nákladů za tyto znalecké posudky, neboť tyto nároky žalovaná uznala a ohledně nich vzal žalobce žalobu částečně zpět.

50. Dle § 269 odst. 1 zákona č. 262/2006, zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

51. Dle § 271k odst. 1 ZP pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

52. Dle § 271a odst. 1 a 2 ZP (1) náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského. (2) Náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 přísluší zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Průměrným výdělkem před vznikem škody podle věty první je průměrný výdělek zaměstnance před vznikem této další škody. Jestliže před vznikem této další škody příslušela zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 se zaměstnanci poskytne do výše částky, do které by mu příslušela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdyby nebyl neschopen práce. Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a nemocenské.

53. Dle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

54. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

55. V řízení bylo prokázáno, že žalobce dne [datum] utrpěl pracovní úraz ve smyslu § 269 odst. 1 ZP, přičemž za žalovanou uplatnil v souladu s § 271a a násl. ZP nárok na náhradu za bolest, ztížené společenské uplatnění, nárok na zaplacení nákladů na znalecké posudky a nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti v období od [datum] do [datum]. Žalovaná (respektive za ní její pojistitel) nároky na náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění, stejně jako i náhradu za vynaložené prostředky za znalecké posudky zaplatila. Protože žalovaná uhradila tyto nároky až po podání žaloby poté, co žalované uplynula lhůta stanovená v předžalobních výzvách k úhradě těchto částek (které žalobce prokazatelně žalované odeslal), soud přiznal žalobci nárok na zaplacení úroků z prodlení, a to do dob úhrady těchto částek, tj. do [datum] dle § 1968 o.z. ve spojení s § 4 ZP, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti soud uvádí, že tyto nároky nevznikají až rozhodnutím soudu, a tudíž jejich splatnost je vázána (pokud není dohodnuta), na výzvu žalobce (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 10.12.2019 sp.zn. II. ÚS 2149/17).

56. Ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti dospěl soud k závěru, že tento nárok není opodstatněný.

57. Pracovní neschopností se v ustanoveních § 271a a 271b zákoníku práce rozumí dočasná pracovní neschopnost, vymezená především v ustanovení § 55 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o nemocenském pojištění"). Dočasná pracovní neschopnost vzniká na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře a začíná dnem, kdy ji ošetřující lékař zjistil, nerozhodne-li ošetřující lékař o jiném dnu začátku dočasné pracovní neschopnosti (srov. § 57 zákona o nemocenském pojištění). Dočasná pracovní neschopnost trvá do doby, dokud ošetřující lékař nerozhodne o jejím ukončení, popřípadě do doby jejího skončení ze zákona (srov. § 59 zákona o nemocenském pojištění. Z uvedeného vyplývá, že dočasná pracovní neschopnost začíná na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře dnem, kdy jím byla zjištěna, popřípadě dnem, kterým o začátku dočasné pracovní neschopnosti rozhodl ošetřující lékař, a trvá po dobu, dokud ošetřující lékař nerozhodne o jejím ukončení, popřípadě do doby jejího skončení ze zákona. V případě, že dočasná pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem, má poškozený zaměstnanec po takto vymezenou dobu právo na náhradu za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 271a zákoníku práce a teprve až po jejím skončení (uplynutí) může mít poškozený zaměstnanec právo na náhradu za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 271b zákoníku práce (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25.3.2022, sp. zn. 102 Co 4/2021, dostupný na www.beck-online.cz).

58. V souladu s § 269 odst. 1 ZP a § 271a ZP je předpokladem pro přiznání nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti to, že zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, v důsledku něhož se ocitl v dočasné pracovní neschopnosti, o níž rozhodl ošetřující lékař.

59. V řízení bylo prokázáno, a to znaleckým posudkem znaleckého ústavu – Všeobecné fakultní nemocnice v Praze , že dočasná pracovní neschopnost pro období od [datum] do [datum] byla vystavena ošetřujícím lékařem pro diagnózu obecného onemocnění - M17.0, později Z96.6, které nejsou důsledkem pracovního úrazu ze dne [datum], protože se jedná o oboustranné postižení kolenních kloubů degenerativním procesem (M17.0) a následně řešení tohoto postižení pomocí kloubního implantátu (tzv. výměna kloubu pomocí endoprotézy, Z96.6), které nemělo svůj původ v pracovním úraze ze dne [datum], a žalobce jím trpěl dokonce již před tímto úrazem. Znalecký posudek prokázal, že při předmětném pracovním úraze žalobce utrpěl poranění levé ruky, které se projevilo v poškození nervu ulnaris; pro toto poškození byla opakovaně vystavena pracovní neschopnost, nikoliv však v rozhodném období, tj. od [datum] do [datum]. Rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti, které hodnotí zdravotní stav zaměstnance ke dni jeho vydání (případně, pokud je vydáno zpětně, pak k tomuto datu), je soud vázán ve smyslu § 135 odst. 2 o.s.ř. (viz též závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 90/2021, ze dne 8. 4. 2021). Jestliže tedy bylo vyvráceno tvrzení žalobce, že pracovní neschopnost v rozhodném období byla důsledkem pracovního úrazu, který žalobce dne [datum] utrpěl, potom mu v souladu s § 271a odst. 2 ZP (a závěry shora citovaného rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 25.3.2022, sp. zn. 102 Co 4/2021) nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu jejího trvání nevznikl.

60. S ohledem na výše uvedené tedy soud nárok na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v období od [datum] do [datum] včetně požadovaných úroků z prodlení zamítl (výrok II.).

61. Pokud se týče nákladů řízení, žalobci náleží náhrada nákladů řízení za část řízení, ohledně níž byla vzata žaloba zpět, neboť ke zpětvzetí žaloby a následnému zastavení řízení došlo z důvodu zaplacení žalovaného nároku po podání žaloby, dle § 146 odst. 2 o.s.ř. Do doby zpětvzetí žaloby učinil žalobce celkem tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby, kdy odměna (počítáno z tarifní hodnoty 900 250 Kč – představující součet nároku na náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění a znalečné) činí 11 940 Kč dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „AT“; za tyto úkony pak přísluší rovněž žalobci paušální náhrada hotových výdajů za každý z těchto úkonů ve výši 300 Kč do § 13 odst. 4 AT a 21% DPH z těchto částek; celkem by tedy měla být žalobci zaplacena náhrada nákladů řízení ve výši 44 431,20 Kč. Žalovaná však byla úspěšná ohledně zbývající části nároku ve výši 301 962 Kč, kdy by jí příslušela odměna ve výši 9 540 Kč dle § 7 a § 8 odst. 1 AT za každý z 9ti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum]), paušální náhrada hotových výdajů za každý z těchto úkonů právní služby ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a 21% DPH z těchto částek; celkem by tak žalované měla náležet náhrada nákladů řízení ve výši 107 157,60 Kč. Z výše uvedeného je zřejmé, že by tedy žalované náležela dle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhrada nákladů řízení (ve výši odpovídají rozdílu obou částek), neboť je ve větší části dán její úspěch, neboť dokazování bylo zaměřeno toliko na nárok, se kterým byl žalobce zcela neúspěšný. Soud však vzal do úvahy, že žalobce je invalidním důchodcem III. stupně, jeho zdravotní stav mu neumožňuje případný přivýdělek, naopak musí vynakládat zvýšené výdaje v souvislosti se svým zdravotním stavem, má vyživovací povinnost vůči své nezletilé dceři, oproti tomu žalovaná je ekonomicky silný obchodní řetězec s čistým výsledkem hospodaření po zdanění za běžné účetní období ve výši 1 046 953 tisíc Kč, jak vyplývá z účetní závěrky žalované za rok 2021 dostupné ve Sbírce listin na webových stránkách www. justice.cz, a tedy soudem uvažovaná moderace nákladů řízení nemůže mít relevantní negativní dopad na majetkové poměry žalované, když uložení povinnosti žalobci zaplatit náklady řízení žalované by evidentně mělo pro žalobce v podstatě likvidační následky. Proto soud rozhodl v souladu s ustanovením § 150 o. s. ř. tak, že žalované (byť by jí náležely ve výši odpovídající rozdílu shora uvedených částek) náhradu nákladů řízení nepřiznal.

62. Jelikož v řízení vznikly státu náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku (usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo znaleckému ústavu přiznáno znalečné ve výši 76 301,51 Kč a usnesením ze dne 1.12.2022, č.j. 9 C 28/2022-224, bylo znaleckému ústavu přiznáno znalečné ve výši 6 037,90 Kč), které by v důsledku svého neúspěchu měl platit žalobce, když znalecký posudek se týkal výlučně nároku, s nímž byl žalobce neúspěšný (viz výrok č. II. Rozsudku). Protože však žalobci bylo usnesením Okresního soud Praha-východ ze dne 10.3.2022, č.j. 9 C 28/2021-131 přiznáno osvobození od placení soudních poplatků v celém rozsahu, soud dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhod, že Česká republika nemá na náhradu nákladů státu nárok (výrok IV. rozsudku).

Poučení