9 C 318/2020-105

Rubrum

[název soudu] rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa] zastoupena advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] zastoupen advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva, takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [rodné číslo], bytem [adresa], [obec a číslo] a [celé jméno žalovaného], [datum narození], [rodné číslo], bytem [adresa], [PSČ], [obec a číslo], jsou spoluvlastníky každý v rozsahu ideální jedné poloviny vzhledem k celku jednotky [číslo] způsob užití byt, vymezené v pozemku parc. [číslo] zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je budova číslo popisné [anonymizována dvě slova], bytový dům, v části [územní celek] ([list vlastnictví]), zahrnující v sobě podíl na společných částech nemovité věci (pozemku parc. [číslo]), druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek] (o velikosti [číslo], vše v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsáno v katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] (byt) a [list vlastnictví] (pozemek včetně budovy).

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 57 367,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na nákladech řízení částku 546,08 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 9.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 4. 12. 2020 domáhala vůči žalovanému a původně žalované [číslo]) [celé jméno původní účastnice] určení, že [celé jméno původní účastnice] je vlastníkem nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku a že nemovitost není zatížena osobní služebností – věcným břemenem bytu doživotním pro [celé jméno původní účastnice]. Ve vztahu k žalované 2) [celé jméno původní účastnice] a nároku na určení, že nemovitost není zatížena osobní služebností, bylo řízení usnesením ze dne 10. 3. 2021 č. j. 9 C 318/2020 – 20 zastaveno, neboť žalovaná [číslo]) zemřela dne 28. 12. 2020.

2. Podáním ze dne 15. 6. 2021 se žalobkyně domáhala určení, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti každý v rozsahu jedné ideální poloviny vzhledem k celku. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný a [celé jméno původní účastnice] uzavřeli dne 5. 6. 2020 darovací smlouvu, na základě které [celé jméno původní účastnice] převedla na žalovaného bezplatně byt, kdy žalovaný pro ni zřídil služebnost doživotního užívání bytu. Právní účinky zápisu vlastnického práva a věcného břemene nastaly ke dni 8. 6. 2020. Z lékařské dokumentace však vyplývalo, že u [celé jméno původní účastnice] již v březnu 2019 byla diagnostikována středně těžká demence a ta tak nebyla objektivně způsobilá převést vlastnické právo k bytu, když trpěla závažnou duševní chorobou, pro kterou nebyla schopna samostatně právně jednat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně a žalovaný jsou jedinými dědici, lze i přes smrt [celé jméno původní účastnice] v řízení pokračovat. Dále poukázala na ustanovení § 172 odst. 2 věta druhá, § 193 odst. 1 z. ř. s., když mezi procesními nástupci [celé jméno původní účastnice], žalobkyní a žalovaným, vznikl spor o aktiva pozůstalosti, tj. byt, ke kterému se tak v pozůstalostním řízení nepřihlíží. Dále tvrdila, že není pravdivé tvrzení žalovaného, že k převodu došlo po zralé a dlouholeté úvaze, neboť [celé jméno původní účastnice], o tom nikdy nehovořila. K sepsání darovací smlouvy došlo výlučně z iniciativy žalovaného, který [celé jméno původní účastnice] dokonce zavázal k hrazení veškerých poplatků souvisejících s užíváním bytu. Žalobkyně nesouhlasila s tvrzením, že by se o [celé jméno původní účastnice] nezajímala, nekomunikovala s ní, když byly v pravidelném kontaktu. Již v roce 2018 žalobkyně doporučovala její umístění do domova pro seniory, avšak žalovaný toto odmítal. Nadto to měla být žalobkyně, která zajistila [celé jméno původní účastnice] hospitalizaci po jejím zranění. Naléhavý právní zájem žalobkyně tvrdila s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3820/2009 a sp. zn. 22 Cdo 2187/2013.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že [celé jméno původní účastnice] zemřela dne 28. 12. 2020. Namítal, že tvrzení ohledně nesvéprávnosti [celé jméno původní účastnice] nebyla založena na pravdě, když tato darovací smlouvu uzavřela po zralé a dlouholeté úvaze. Dále žalovaný tvrdil, že žalobkyně o [celé jméno původní účastnice] neprojevovala dlouhá léta jakákoli opravdový zájem, nestýkala se s ní, nekomunikovala s ní, neposkytovala jí žádnou podporu. Naopak to měl být žalovaný, který [celé jméno původní účastnice] zajišťoval pomoc, vyřizoval za ní úřední záležitosti. O svých plánech darovat byt žalovanému [celé jméno původní účastnice] hovořila dlouhodobě, i s kamarádkami a s personálem domova pro seniory. V době podpisu darovací smlouvy byl zdravotní stav [celé jméno původní účastnice] stabilizovaný, v srpnu toho roku byla na svatbě. Žalovaný dále uvedl, že to byla žalobkyně, která bez souhlasu [celé jméno původní účastnice] převedla její úspory na svůj účet. Dále namítal, že v civilním sporném řízení není možné rozhodnout o tom, že byt je ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalované, lze pouze rozhodnout o tom, že [celé jméno původní účastnice] byla vlastníkem bytové jednotky ke dni smrti.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že paní [celé jméno původní účastnice], narozená dne 3. 9. 1942, podepsala darovací smlouvu ze dne 5. 6. 2020.

5. Paní [celé jméno původní účastnice], jako dárce, a žalovaný, jako obdarovaný, uzavřeli dne 5. 6. 2020 darovací smlouvu k bytové jednotce [číslo] způsob užití byt, vymezené v pozemku parc. [číslo] zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je budova číslo [anonymizována tři slova], bytový dům, v části [územní celek] ([list vlastnictví]), zahrnující v sobě podíl na společných částech nemovité věci (pozemku parc. [číslo]), druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek] (o velikosti [číslo], vše v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsáno v katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] (byt) a [list vlastnictví] (pozemek včetně budovy), jehož vlastníkem byla paní [celé jméno původní účastnice] (darovací smlouva ze dne 5. 6. 2020). K bytu bylo ve prospěch paní [celé jméno původní účastnice] zřízeno věcné břemeno doživotní (výpis z katastru nemovitostí ze dne 28. 7. 2020 [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], Hl. m. [obec]).

6. Žalobkyně dopisem ze dne 31. 7. 2020 informovala žalovanou a paní [celé jméno původní účastnice], že uplatňuje neplatnost převodu bytu a služebnosti, tj. dovolávala se neplatnosti těchto právních jednání, s ohledem na zdravotní stav paní [celé jméno původní účastnice]. Žalovaného a paní [celé jméno původní účastnice] vyzvala ke smírnému řešení věci (dopis ze dne 31. 7. 2020 adresovaný žalovanému a dopis z téhož dne adresovaný [celé jméno původní účastnice]).

7. Ke dni 14. 2. 2019 byla u paní [celé jméno původní účastnice] MUDr. [jméno] [příjmení] zmíněna Parkinsonova choroba (lékařská zpráva ze dne 14. 2. 2019). Ke dni 29. 3. 2019 chodila paní [celé jméno původní účastnice] pomocí chodítka, byla jí diagnostikována porucha paměti – vaskulární demence (lékařská zpráva ze dne 29. 3. 2019) . MUDr. [jméno] [příjmení] z [nemocnice] [právnická osoba], oddělení následné péče uvedla, že paní [celé jméno původní účastnice] byla polymorbidní pacientkou s kognitivním deficitem. Měla být zmatená, trpět mnestickými poruchami, její kognitivní deficit byl kolísající (vyjádření lékaře pro účely poskytnutí pobytové sociální služby ze dne 2. 1. 2020).

8. Smlouvu k pobytu v domově seniorů v [část obce] paní [celé jméno původní účastnice] uzavřela dne 11. 3. 2020, aspektům smlouvy měla porozumět. Před pobytem v domově seniorů v [obec] měla být hospitalizována v LDN [anonymizováno] [obec] V domově seniorů paní [celé jméno původní účastnice] zemřela dne 28. 12. 2020. Kontaktní osobou byl žalovaný, který tam docházel na návštěvy. Vyjádření bylo sepsáno na žádost žalovaného (vyjádření k pobytu klientky [celé jméno původní účastnice] ze dne 26. 1. 2021).

9. Ze znaleckého posudku a výpovědi znalkyně vyplývá, že znalkyně vypracovala posudek, když měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci paní [celé jméno původní účastnice], a to jak od praktické lékařky z doby před umístěním do domova seniorů, tak propouštěcí zprávy zdravotnických zařízení. Při zpracování posudku taktéž zohlednila výpovědi osob pracujících v domově, kam byla paní [celé jméno původní účastnice] umístěna. [celé jméno původní účastnice] byla polymorbidní pacientkou, v posledních letech života u ní progredoval kognitivní deficit, kdy ze zdravotnické dokumentace vyplývá postupný pokles kognitivních schopností. 15. 10. 2019 byla paní [celé jméno původní účastnice] hospitalizována na neurochirurgii, operována pro subdurálního hematomu vlevo, ochrnula na pravou polovinu těla a měla poruchu řeči. Nejméně od konce roku 2019 trpěla paní [celé jméno původní účastnice] středně těžkou demencí, nebyla schopna žádného právního jednání a docházelo ke zhoršování jejího kognitivního deficitu. V rozhodném období, tj. k 5. 6. 2020, nebyla schopna chápat smysl uzavřené darovací smlouvy, když trpěla středně těžkou demencí. Demence středního stupně pak vyloučila schopnost samostatně činit relevantní právní jednání, když rozpoznávací a ovládací schopnosti paní [celé jméno původní účastnice] byly vymizelé. K 5. 6. 2020 tak nebyla paní [celé jméno původní účastnice] schopna domýšlet následky činěných rozhodnutí, anticipovat, a vnímat realitu a projevit svobodnou vůli, kdy v důsledku duševní poruchy byla paní [celé jméno původní účastnice] velmi snadno ovlivnitelná a manipulovatelná. Žádnou léčbou nebylo možné dosáhnout zlepšení zdravotního stavu. Poranění hlavy, které utrpěla v roce 2019, pouze urychlilo progresi kognitivního deficitu. Na rozpoznávací a ovládací schopnosti paní [celé jméno původní účastnice] neměla užívaná medikace negativní vliv (znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], ze dne 6. 5. 2022, výpověď znalkyně).

10. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že [celé jméno původní účastnice] byla umístěna v domově pro seniory v [část obce]. Pokud na paní [celé jméno původní účastnice] svědkyně, která v domově seniorů pracovala, mluvila, reagovala. Paní [celé jméno původní účastnice] nebyla obtížná pacientka, byla umístěna na oddělení se zvýšenou péčí.

11. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že paní [celé jméno původní účastnice] byla do domova pro seniory přijata na oddělení se zvýšenou péčí, při příjmu komunikovala s žalovaným. Paní [celé jméno původní účastnice] také byla dlouholetou kolegyní matky svědkyně. Paní [celé jméno původní účastnice] byla ležící, měla problém s řečí. Paní [celé jméno původní účastnice] svědkyně pokládala pouze jednoduché dotazy, na tyto paní [celé jméno původní účastnice] odpovídala. Jako sociální pracovnice neměla svědkyně nárok nahlížet do zdravotnické dokumentace.

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znala paní [celé jméno původní účastnice] a její rodinu, s paní [celé jméno původní účastnice] dříve pracovala ve škole. Paní [celé jméno původní účastnice] se měla svědkyni svěřovat, že žalobkyně, její dcera, na ní nemá čas. Po psychické stránce se svědkyni jevila paní [celé jméno původní účastnice] v pořádku. Ohledně bytu měla paní [celé jméno původní účastnice] svědkyni sdělit, že byt převede na žalovaného, že jej dostanou dcery žalovaného. Svědkyně si byla vědoma, že paní [celé jméno původní účastnice] měla nějaké zdravotní problémy, že byla na operaci hlavy, duševní stav však nebyla schopna posoudit. Svědkyně se však opakovaně vyjadřovala, že v očích paní [celé jméno původní účastnice] viděla, že jí to myslí, že dobře reagovala na podněty. Za posledních 5 let však byla v kontaktu s paní [celé jméno původní účastnice] hlavně telefonicky, osobně se viděli asi 6x za posledních 5 let, v domově seniorů v [část obce] paní [celé jméno původní účastnice] svědkyně nepotkala.

13. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že svědkyně zná paní [celé jméno původní účastnice] z práce ve škole již od roku 1974, jejich rodiny se stýkaly. S paní [celé jméno původní účastnice] se stýkala svědkyně po dobu jejího pobytu v nemocnici, nikoli již po dobu jejího pobytu v domově seniorů, kdy měly kontakt pouze telefonický. Paní [celé jméno původní účastnice] nejprve těžce chodila, později byla pouze ležící, měla problémy s výslovností, kdy začala slovo, avšak nedokončila jej. V nemocnici potkala jak žalovaného, tak žalobkyni. Při posledním hovoru asi 12. 9. na svědkyni paní [celé jméno původní účastnice] reagovala, byť těžko odpovídala. Odpovídala pouze několika slovy. Svědkyně věděla, že paní [celé jméno původní účastnice] trpěla [příjmení] nemocí.

14. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že paní [celé jméno původní účastnice] zná z práce ve škole od roku 1969. Společně se stýkaly, se svědkyní [celé jméno svědkyně] paní [celé jméno původní účastnice] navštěvovala v nemocnici. Svědkyně [celé jméno svědkyně] je dcerou svědkyně [celé jméno svědkyně] [ulice] seniorů v [část obce] navštívila paní [celé jméno původní účastnice] několikrát v létě. Svědkyně měla za to, že paní [celé jméno původní účastnice] měla Parkinsonovu nemoc, když se jí třásly ruce a hlas. Pokud hovořily telefonicky, paní [celé jméno původní účastnice] dlouho trvalo, než něco řekla. Paní [celé jméno původní účastnice] si však měla být vědoma toho, jaký je den, co měla k obědu, kdo ji navštívil. O žalobkyni paní [celé jméno původní účastnice] měla svědkyni sdělit, že žalobkyně má dvě děti, a že nemá na paní [celé jméno původní účastnice] moc času. O majetkových záležitostech se nebavili. V nemocnici u paní [celé jméno původní účastnice] potkala svědkyně jak žalobkyni, tak žalovanou.

15. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že do domova seniorů paní [celé jméno původní účastnice] nastoupila v březnu 2020, byla tam do prosince 2020. Svědkyně řešila s paní [celé jméno původní účastnice] smlouvu o ubytování, u čehož byl přítomen žalovaný. Ohledně zdravotního stavu paní [celé jméno původní účastnice] ničeho nevěděla. Se smlouvou o ubytování projevila paní [celé jméno původní účastnice] souhlas tím, že po přečtení smlouvy řekla„ ano“. Věci se svědkyní týkající se paní [celé jméno původní účastnice] vyřizoval žalovaný.

16. V rámci úřední činnosti soud zjistil, že v pozůstalostním řízení se účastníci dohodli tak, že každý z nich dědí po zemřelé paní [celé jméno původní účastnice], s uplatněním výhrady soupisu, rovným dílem (usnesení zdejšího soudu ze dne 13. 1. 2022, č. j. 13 D 263/2021 – 65).

17. Po takto provedeném řízení má soud za prokázané, že paní [celé jméno původní účastnice] ke dni 5. 6. 2020 k datu 5. 6. 2020 trpěla středně těžkou demencí, pro kterou nebyla schopna chápat smysl právních jednání, a samostatně činit relevantní právní jednání z důvodu vymizení jejích rozpoznávacích a ovládacích schopností, neschopnosti vnímat realitu, projevit svobodnou vůli a ve stavu zvýšené ovlivnitelnosti a manipulovatelnosti. V pozůstalostním řízení se účastníci, jako děti [celé jméno původní účastnice], dohodli na tom, že dědí rovným dílem.

18. Po právní stránce soud vycházel z § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), § 172 odst. 2, 193 odst. 1 a § 189 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.).

19. Soud se nejprve zabývat otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

20. Je-li po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti řešen spor mezi dědici o vlastnictví zůstavitele k určitému majetku, není dán naléhavý právní zájem na určení, že zůstavitel byl ke dni smrti vlastníkem tohoto majetku (§ 193 odst. 1 část věty za středníkem z.ř.s.). Žaloba dle § 189 odst. 1 z.ř.s. řeší situaci, kdy při projednání pozůstalosti vzniknou i spory o aktiva pozůstalosti (odkaz na ustanovení § 172 odst. 2 věty druhé z.ř.s.), ke kterým se dle tohoto ustanovení jako ke spornému majetku v řízení o pozůstalosti nepřihlíží. Ti, kdo tvrdí, že do aktiv pozůstalosti patří i další majetek, mohou své nároky uplatnit samostatnou žalobou a to žalobou podanou i po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti. Takováto žaloba může znít na vydání věci, vyklizení věci či vydání bezdůvodného obohacení, přitom jde-li o nemovitosti, které se zapisují do veřejného seznamu, katastru nemovitostí, může takováto žaloba nepochybně znít na určení práva dědice, ať již vlastnického či spoluvlastnického k této nemovité věci, která jako aktivum dědictví nebyla v řízení o pozůstalosti projednána. Formulace takovéto určovací žaloby podané po skončení dědického řízení pak musí odpovídat konkrétnímu právu dědice, ať již vlastnickému či spoluvlastnickému, respektujícímu konečné rozhodnutí ve věci pozůstalosti o podílech, v jakých byl již projednaný majetek nabyt, vyplývajících z provedeného vypořádání podle poměru nabytých hodnot při rozdělení pozůstalosti, popřípadě podle podílů, ve kterých bylo dědicům potvrzeno nabytí dědictví. Nová úprava řízení o pozůstalosti, i s poukazem na ustanovení § 193 odst. 1 věty za středníkem z.ř.s., tak zásadně vylučuje, aby nová sporná aktiva pozůstalosti, která se objeví po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, byla následně dodatečně projednána. Práva k tomuto nově objevenému spornému majetku, je třeba uplatit žalobou předpokládanou ustanovením § 189 odst. 1 z. ř. s ., o které nalézací soud, právě s ohledem na pravomocné konečné rozhodnutí o pozůstalosti, rozhodne definitivně ve vztahu k účastníkům tohoto sporného řízení bez toho, aby bylo následně nutné tato aktiva projednávat v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti. (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 22 Co 84/2018).

21. Nová právní úprava řízení o pozůstalosti vylučuje, aby sporná aktiva, k nimž se ve smyslu § 172 odst. 2 věty druhé z.ř.s. v řízení a při rozhodování o pozůstalosti nepřihlíželo, byla následně dodatečně projednána (srov. § 193 odst. 1 část věty za středníkem z.ř.s.). Dodatečné projednání pozůstalosti postupem podle § 193 odst. 1 část věty před středníkem z.ř.s. totiž slouží výlučně k tomu, aby byl projednán i ten majetek zůstavitele, který do původního řízení nebyl zahrnut, neboť nebyl vůbec znám. Žaloba dle § 189 odst. 1 z. ř. s. může znít na vydání věci, vyklizení věci či vydání bezdůvodného obohacení. Jde-li o nemovitosti, které se zapisují do veřejného seznamu, katastru nemovitostí, může takováto žaloba znít na určení práva dědice, ať již vlastnického či spoluvlastnického k této nemovité věci, která jako aktivum dědictví nebyla v řízení o pozůstalosti projednána. Formulace takovéto určovací žaloby podané po skončení dědického řízení pak musí odpovídat konkrétnímu právu dědice, ať již vlastnickému či spoluvlastnickému, respektujícímu konečné rozhodnutí ve věci pozůstalosti o podílech, v jakých byl již projednaný majetek nabyt, vyplývajících z provedeného vypořádání podle poměru nabytých hodnot při rozdělení pozůstalosti, popřípadě podle podílů, ve kterých bylo dědicům potvrzeno nabytí dědictví (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022, č. j. 91 Co 379/2021 - 323).

22. K naléhavému právnímu zájmu žalobkyně na podané žalobě soud uzavírá, že v dané věci je naléhavý právní zájem zcela jednoznačně dán. Předmětná bytová jednotka se následně stala aktivem případné pozůstalosti paní [celé jméno původní účastnice], kdy posléze by právní poměry byly vypořádány v pozůstalostním řízení. Jelikož však paní [celé jméno původní účastnice] v průběhu tohoto sporného řízení zemřela, a dědictví po ní bylo i posléze vypořádáno, měla žalobkyně naléhavý právní zájem na určení toho, že ona, a i žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky bytu, s podíly odpovídajícími podílům, v jakých nabyli pozůstalost po paní [celé jméno původní účastnice]. Současně žalobkyně neměla jinou možnost, jak se svého práva v tomto případě domáhat, když současná právní úprava neumožňovala, aby byl sporný majetek, tj. předmětná nemovitost, projednán v pozůstalostním řízení.

23. Vzhledem k tomu, že soud shledal, že žalobkyně měla na podané žalobě ke dni vydání rozhodnutí naléhavý právní zájem, se soud dále zabýval tím, zda darovací smlouva ze dne 5. 6. 2020 je platná, či nikoli.

24. Jak vyplývá ze závěrů znaleckého posudku, výpovědi znalkyně, a lékařských zpráv, již přede dnem uzavření uvedené smlouvy paní [celé jméno původní účastnice] trpěla středně těžkou demencí. V důsledku této stařecké demence byly u ní v době uzavření předmětné smlouvy značně snížené rozpoznávací a ovládací schopnosti (dle znalkyně dokonce vymizelé), a paní [celé jméno původní účastnice] tak nebyla ani schopna rozpoznat, jaké právní jednání činí. Přitom k posouzení neplatnosti právního úkonu učiněného v duševní poruše postačí, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti jednajícího byly podstatně sníženy, a tudíž nemusejí být zcela vymizelé (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2018, sp. zn. 21 Cdo 5196/2016, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 24 Cdo 873/2018). Tomuto závěru neodporují ani výpovědi svědků provedené v tomto řízení. Samy svědkyně, které byly zaměstnány v domově seniorů v [část obce] (svědkyně [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně]), kde byla paní [celé jméno původní účastnice] umístěna, uvedly, že posuzované kladly zpravidla jednoduché otázky. Z odpovědí na tyto otázky nelze nikterak usuzovat, že by paní [celé jméno původní účastnice] dušení poruchou netrpěla. Stejně tak toto nevylučují výpovědi svědkyň [příjmení], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně], které fakticky do osobního kontaktu s paní [celé jméno původní účastnice], v době jejího pobytu v domově pro seniory v [část obce], přišly minimálně, a pouze z jejich dojmů z telefonních konverzací s [celé jméno původní účastnice] nelze usuzovat žádné odborné závěry o tom, zda [celé jméno původní účastnice] trpěla nebo netrpěla duševní poruchou. Za zcela neracionální tak pak soud považoval vyjádření svědkyně [příjmení], že v očích paní [celé jméno původní účastnice] viděla, že jí to myslí, že dobře reagovala na podněty a že dle ní se jí paní [celé jméno původní účastnice] jevila po psychické stránce v pořádku, když mezi těmito tvrzeními uvedla, svědkyně [celé jméno svědka] sama uvedla, že nebyla schopna její duševní stav posoudit. Shodně navíc svědkyně [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] vypověděly, že paní [celé jméno původní účastnice] měla problémy s řečí, výslovností.

25. Soud proto darovací smlouvu ze dne 5. 6. 2020, kterou paní [celé jméno původní účastnice] převedla předmětnou bytovou jednotku na žalovaného, shledal zcela neplatnou, neboť [celé jméno původní účastnice] ke dni jejího uzavření nebyla schopna činit právní úkony, spočívající v dispozici s nemovitým majetkem a nebyla schopna posoudit následky svého jednání. Paní [celé jméno původní účastnice] tedy ke dni svého úmrtí byla vlastníkem předmětného bytu.

26. V průběhu tohoto řízení, jehož účastníkem původně byla i paní [celé jméno původní účastnice], [celé jméno původní účastnice] zemřela, došlo k pravomocnému ukončení pozůstalostního řízení, kde se žalobkyně a žalovaný dohodli na tom, že každý dědí . Předmětná bytová jednotka nemohla být projednána v dědickém řízení, neboť se tak jednalo o sporné aktivum dědictví, ke kterému se v pozůstalostním řízení nepřihlíží. Toto sporné aktivum není pak možné ani dodatečně projednat v pozůstalostním řízení, když má naopak být projednáno v civilním sporném řízení. Namítá-li toto žalovaný, vychází z již dávno neúčinné právní úpravy, a nelze tak k jeho námitce jakkoli přihlížet.

27. Jelikož tak soud shledal, že darovací smlouva ze dne 5. 6. 2020 byla uzavřena absolutně neplatně, vlastníkem bytu i nadále byla paní [celé jméno původní účastnice], která zemřela, a účastníci, jako dědici, každý dědil pozůstalost po paní [celé jméno původní účastnice] v rozsahu , soud žalobě zcela vyhověl, a určil, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky předmětného bytu v rozsahu id. vzhledem k celku (výrok I.).

28. K námitce žalovaného, že žalobkyně se nechovala ve vztahu k paní [celé jméno původní účastnice] vhodně, nebo že by nebyla žalobkyně v dobré víře s tím tvrzením, že se žalobkyně o paní [celé jméno původní účastnice] nikterak nezajímala a nestarala, s ohledem na výše uvedené nebylo třeba přihlížet, nicméně z výpovědi svědkyň [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] naopak vyplynulo, že žalobkyně paní [celé jméno původní účastnice] v nemocnici navštěvovala.

29. O náhradě nákladů řízení žalobkyně soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 10 000 Kč a odměna advokáta. Odměnu advokáta pak tvoří odměna za celkem 9 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne 9. 6. 2021, podání ze dne 15. 6. 2021, podání ze dne 14. 2. 2022, účast na jednání dne 16. 6. 2021, dne 15. 10. 2021, dne 19. 1. 2022 a dne 18. 7. 2022 - § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen„ AT“), při sazbě mimosmluvní odměny v částce 2 500 Kč za úkon (§ 7 bod 5 AT), když soud vycházel z tarifní hodnoty 35 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a/ AT), a dále za 1 půl-úkon (účast na jednání dne 20. 7. 2022 - § 11 odst. 2 písm. f/ AT) v částce 1 250 Kč (2 500 Kč / 2 dle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a/ a § 11 odst. 2 písm. f/ AT); dále paušální náhrada hotových výdajů za celkem 10 úkonů právní služby 3 000 Kč (10 * 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT), to vše včetně 21 % DPH v částce 5 617,50 Kč. Žalobkyně dále uhradila zálohu na znalecký posudek ve výši 15 000 Kč (usnesení zdejšího soudu ze dne 26. 1. 2022, č. j. 9 C 318/2020 – 51, č. l. 52 spisu). Celkem tak soud na náhradě nákladů řízení žalobkyni přiznal částku 57 367,50 Kč, a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému tuto zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.

30. O náhradě nákladů státu soud rozhodl v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. Znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo celkem vyplaceno 15 546,08 Kč (usnesení zdejšího soudu ze dne 12. 5. 2022, č. j. 9 C 318/2020 – 89, usnesení zdejšího soudu ze dne 18. 7. 2022 při jednání zdejšího soudu). K úhradě byla použita žalobkyní složená záloha 15 000 Kč, kdy zbylou částku 546,08 Kč hradil stát. S ohledem na uvedené soud žalovanému uložil, aby částku 546,08 Kč uhradil na účet zdejšího soudu [číslo] [variabilní symbol].

31. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.