9 C 320/2021 - 321

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobců: a/) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b/) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1/) [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] 2/) [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] 3/) [Jméno žalované C], narozený [Datum narození žalované C] bytem [Adresa žalované C] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro: žaloba o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaných k uzavření kupní Smlouvy s žalobci, kterou dojde k prodeji nemovité věci, a to pozemku st. 156 - zastavěná plocha a nádvoří, kdy shora uvedený pozemek je zapsán v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č.[hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], a to za kupní cenu [částka] za 1m2 předmětného pozemku, tohoto znění: Smluvní strany: Manželé [jméno FO], nar. [Datum narození žalované A] , [jméno FO], nar. [Datum narození žalované B] oba bytem [adresa] [jméno FO], nar. [Datum narození žalované C] bytem [datum], [adresa] (dále „prodávající“) a manželé [jméno FO], nar. [Datum narození žalobce A], [jméno FO], nar. [Datum narození žalobce B] oba bytem [adresa] (dále „kupující“) uzavírají v souladu s ustanovením § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, tuto smlouvu o koupi nemovitosti (dále jen „Smlouva“)

1. Předmět koupě 1.

1. Prodávající prohlašují, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku st.[Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, kdy shora uvedený pozemek je zapsán v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č.[hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen též „pozemek“ nebo „nemovitost“). Výše spoluvlastnického podílu činí u manželů [jméno FO] z celku a u [Jméno žalované C] z celku.

2. Předmět Smlouvy 2.

1. Prodávající touto Smlouvou prodávají kupujícím pozemek specifikovaný v čl. 1. této Smlouvy a kupující předmětný pozemek kupují a nabývají do svého společného jmění manželů, a to se všemi součástmi a příslušenstvím tak, jak se nachází ke dni podpisu této Smlouvy. 2.

2. Kupující se za prodej nemovitých věcí zavazují uhradit prodávajícím kupní cenu dle této Smlouvy.

3. Kupní cena 3.

1. Kupní cena je ve výši [částka] za 1 m2 předmětného pozemku, tedy celkem na částku [částka] (slovy: čtrnáct tisíc pět set korun českých). 3.

2. Kupní cena bude kupujícími uhrazena do 30 dnů od provedení vkladu vlastnického práva z této Smlouvy do katastru nemovitostí takto: a) [adresa] 250 Kč k rukám manželů [jméno FO] b) [adresa] 250 Kč k rukám [Jméno žalované C]. 3.

3. Pro případ, že kupující neuhradí kupní cenu dle čl. 3.2 této Smlouvy ani v dodatečné lhůtě deseti dnů od splatnosti kupní ceny, vzniká prodávajícím právo od této Smlouvy odstoupit.

4. Prohlášení smluvních stran 4.

1. Strana prodávající prohlašuje, že: a) před kupujícími nezamlčela žádné podstatné skutečnosti týkající se Nemovitostí, že není v nakládání s nimi nijak omezena, že na ní ke dni podpisu této Smlouvy neváznou žádná věcná břemena (služebnosti), zástavní práva, předkupní práva ani jiná věcná práva či zatížení ve prospěch třetích osob či jiné právní vady, žádné nájemní právo, ani pacht, žádné dluhy, exekuce a jiné závazky, které by bránily nebo omezovaly vlastníka ve volné dispozici s tímto majetkem, a které by bylo třeba touto Smlouvou zvlášť vypořádat, nebo na které by musel být kupující zvlášť upozorněn; b) bez souhlasu kupujících Nemovitosti některým z výše uvedených způsobů nezatíží, ani nedopustí vznik jakýchkoliv právních vad na nemovitosti od podpisu této Smlouvy až do dne nabytí účinnosti vkladu vlastnického práva kupujících k nemovitosti do katastru nemovitostí; c) ohledně nemovitosti neučinila ke dni uzavření této Smlouvy žádné právní jednání směřující k převodu vlastnického práva k nemovitostem na jinou osobu ve smyslu ustanovení § 1100 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen: občanského zákoníku); d) ke dni uzavření této Smlouvy nebylo vůči ní zahájeno insolvenční řízení, a není jí známo, že by na ní byl podán insolvenční návrh, ani vůči ní není vykonatelné žádné rozhodnutí orgánu veřejné moci, a neexistuje ani žádná jiná veřejná či soukromá listina, která by mohla být podkladem pro podání návrhu na nařízení exekuce či výkon rozhodnutí; e) není jí známo, že by si jakákoliv třetí osoba činila jakékoliv právo nebo nárok (např. na vlastnictví, nájemní právo, věcné břemeno) ve vztahu k Nemovitostem, např. vyplývající z restitučních či rehabilitačních předpisů; f) nemá žádné nedoplatky na daních nebo na poplatcích, ani nedoplatky či dluhy, na základě kterých by mohl vzniknout jakýkoli závazek či omezení týkající se nemovitosti (např. zákonné zástavní právo, soudcovské zástavní právo, zástavní právo, věcné břemeno apod.), a které by mohly vést k omezení práv nakládat s nemovitostmi a k případnému uspokojení nároků třetích osob zpeněžením nemovitosti; 4.

2. Kupující prohlašují, že: a) se ve smyslu ustanovení § 980 a násl. občanského zákoníku seznámili s aktuálním stavem zápisů ve veřejném seznamu, který je veden u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], ve kterém je převáděná nemovitost zapsána, b) mají zajištěné finanční prostředky pro úhradu sjednané kupní ceny, c) nemovitosti si řádně prohlédli, že znají jejich skutečný stav, který odpovídá opotřebení a stáří nemovitostí, a že je v tomto stavu do svého vlastnictví přijímají.

5. Náklady spojené s vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí (zejména správní poplatek) hradí kupující.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení před soudem 1. stupně ve výši [částka], a dále ve výši [částka], z toho činí [částka] za zastupování a/žalobce, [částka] za zastupování b/žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobců.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení před soudem 2. stupně ve výši [částka], z toho činí [částka] za zastupování a/žalobce, [částka] za zastupování b/žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] doručenou Okresnímu soudu v [adresa] (dále jen soud) téhož dne se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud nahradil projev vůle žalovaných – povinnost uzavřít kupní smlouvu s žalobci co do převodu vlastnického práva p. st. [Anonymizováno] (dále jen: Pozemek st. [Anonymizováno]) zapsaného v Katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa] (dále jen: KN) na listu vlastnictví (dále jen: LV) [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], a to za kupní cenu [částka] za 1m2 daného Pozemku st. [Anonymizováno]. Součástí žalobního návrhu bylo i znění kupní smlouvy specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen: Smlouva). Žalobci uvedli, že mají ve společném jmění (dále jen: SJM) stavbu rekreační objektu [adresa], č. evidenční [Anonymizováno] – rod. rekr. stojící na pozemku st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] (dále jen: Stavba). Žalovaní měli ke dni zahájení řízení ve svém podílovém spoluvlastnictví Pozemek st. [Anonymizováno], který je zapsán v Katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota], k. ú. [adresa] (i dále jen: Pozemek st. [Anonymizováno]). Žalovaní nabyli Pozemek st. [Anonymizováno] na základě Kupní Smlouvy ze dne [datum], vklad proveden [datum] s právními účinky ke dni [datum] (dále jen: kupní smlouva žalovaných), přestože věděli o předkupním právu žalobců dle § 3056 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.). V době, kdy byla uzavírána Kupní smlouva s žalovanými, na základě které byl žalovaným prodán též Pozemek st. [Anonymizováno], nebyl tento Pozemek st. [Anonymizováno] nabídnut ke koupi žalobcům. Dle § 2143 o. z. se předkupní právo aktivuje až v okamžiku uzavírání Smlouvy s koupě chtivým, v tomto případě s žalovanými. Pozemek st. [Anonymizováno] je v katastru veden jako zastavěná plocha nádvoří, tedy jde o stavební pozemek, a i v samotné kupní smlouvě žalovaných je uvedeno, že na tomto Pozemku st. [Anonymizováno] stojí stavba č. ev. 12 [adresa] ve vlastnictví žalobců. Žalovaní uhradili za Pozemek st. [Anonymizováno] kupní cenu [částka] za 1m2 pozemku, tedy celkem [částka], tuto částku jsou proto žalobci povinni uhradit žalovaným z titulu kupní ceny. Stavba č. ev. 12 je stavbou trvalou, shodně jako obdobné stavby v okolí (všechny dle KN označené jako stavby pro rodinnou rekreaci), jde o sedm staveb v okolí Stavby v oblasti nazvané osada Havránek. Stavba je zřejmě z roku [Anonymizováno], dosud stojí, žalobci se o Stavbu starají a mají ji jako stavbu trvalkou pro jejich rekreaci. Skutečnost, že se z hlediska občanskoprávního a soukromoprávního jedná o stavbu trvalou, podporují i doklady od stavebního úřadu [adresa] (ověření zjednodušení dokumentace a potvrzení existence stavby č. ev. 12, Sdělení stavebního úřadu ze dne [datum], e-mailová komunikace stavebního úřadu a snímky KM z let [Anonymizováno] a roku [Anonymizováno], kdy stavby jsou stále totožné z hlediska jejich umístění v oblasti osady Havránek apod.) Názor žalobců, že jejich Stavba je stavbou trvalou, podporuje i skutečnost, že dvě stavby chatek č. ev. [Anonymizováno] a č. ev. [Anonymizováno], stavby v bezprostřední blízkosti Stavby, které již jsou v majetku [právnická osoba], nar. 9. 1978 (dále jen [právnická osoba]), jsou zapsány v KN již jako jedna nemovitost, tedy tyto stavby jsou součástí pozemků st. [Anonymizováno] a st. [Anonymizováno], kdy je zřejmé, že toto je právně možné jedině u staveb trvalých.

2. Žalovaní s žalobním návrhem nesouhlasili, navrhli jej v plném rozsahu zamítnout. Původní vlastníci uzavřeli dne [datum] dohodu o dočasném užívání pozemku – pro dočasnou stavbu rekreační chaty. [právnická osoba] žalovaným byl zprostředkován RK – obchodní společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], konkrétně jednatelkou [jméno FO], která opakovaně jednala jak s původními vlastníky, tak žalobci i žalovanými, a to o odprodeji nejen tohoto Pozemku st. [Anonymizováno], ale i dalších nemovitostí spoluužívaných i žalobci, k nimž Pozemek st. [Anonymizováno] náležel (dále jen: nemovitosti). Žalobci měli možnost Pozemek [Anonymizováno], včetně dalších nemovitostí, odkoupit, stejně jako žalovaní. Žalobci nabídku odkoupit nemovitosti nevyužili, své předkupní právo odmítli využít, teprve po uzavření Kupní smlouvy se začali domáhat svého tvrzeného práva. Žalobcům byly tedy okolnosti prodeje nemovitostí a i pozemku st. [Anonymizováno], známy, předkupní právo sice nesplňovalo formální náležitosti dané o. z., nebylo ovšem porušeno.

3. Rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud návrhu žalobců v plném rozsahu vyhověl, nahradil projev vůle žalovaných k uzavření kupní Smlouvy s žalobci, a to za kupní cenu [částka] za 1 m2 předmětného pozemku, v popsaném znění Kupní smlouvy (výrok I. rozsudku). Dalším výrokem (II. rozsudku) uložil žalovaným povinnost nahradit žalobcům společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců. V tomto rozsudku soud prvního stupně zcela nesprávně uvedl, že má v řízení prokázanou dočasnost Stavby, přestože dle obsahu spisu je zcela zřejmé, že měl za prokázanou trvalost Stavby. V opačném případě by soud mimo jiné nemohl vydat vyhovující rozsudek, což je zcela zřejmé z citovaného zákonného ustanovení.

4. Proti rozsudku soudu 1. stupně se odvolali žalovaní, přičemž setrvali na tvrzeních co do nedůvodnosti žalobního návrhu. Předkupní právo bylo naplněno, Stavba je dočasného charakteru.

5. Před nadřízeným Krajským soudem v Praze (dále jen: nadřízený soud; odvolací soud) dne [datum] žalovaní setrvali na své obraně co do nedůvodnosti žalobního návrhu. Dále ovšem vznesli zcela novou námitku, a to absenci své pasivní legitimace. Žalovaní již nejsou vlastníky Pozemku č. [hodnota], a to z důvodu převodu Pozemku č. [hodnota] na třetí osobu v důsledku uplatněného zajišťovacího převodu práva, na základě Smlouvy o zajišťovacím převodu práva (dále jen: Smlouva o zajišťovacím převodu práva).

6. Žalobci s obranou žalovaných i nadále nesouhlasili. Zákonné předkupní právo žalobců k Pozemku st. [Anonymizováno] nebylo respektováno, Stavba není dočasného charakteru, je stavbou trvalou. K námitce žalovaných ohledně nedostatku jejich pasivní legitimace namítli (respektive poukázali na) neplatnost tvrzeného právního úkonu – předmětné Smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Smlouva o zajišťovacím převodu práva, která má zajišťovat pohledávku ve výši [částka], je absolutně neplatným právním úkonem, případně právním úkonem relativně neplatným, žalovaní jsou i nadále pasivně legitimováni, přičemž otázku pasivní legitimace si má soud posoudit jako otázku předběžnou.

7. Krajský soud v Praze, jako soud nadřízený, rozsudek soudu 1. stupně zrušil a věc soudu 1. stupně vrátil zpět k dalšímu řízení. Dle rozhodnutí nadřízeného soudu bylo prvostupňové rozhodnutí soudu předčasné, na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci. Povinností soudu 1. stupně je zabývat se nejen námitkou žalovaných ohledně dočasnosti Stavby (zda se jedná o stavbu dočasného charakteru či nikoli), ale i námitkou žalovaných vznesenou před nadřízeným soudem - námitka nedostatku jejich pasivní legitimace.

8. Soud konstatuje, že zejména z níže vyjmenovaných a v řízení provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, byl soudem (tj. soudem 1. stupně a zejména i soudem odvolacím) zjištěn níže uvedený skutkový stav, prokázány zejména uvedené rozhodné skutečnosti. Tato zjištění soud opětovně shrnuje, s tím, že zároveň trvá na skutkových zjištěních uvedených krajským soudem. V první části popisu zjištěného skutkového stavu soud prvotně uvádí skutkové závěry, které již byly zjištěny v předchozí části soudního řízení soudem 1. stupně (před rozhodnutím odvolacího soudu), respektive odvolacím soudem, přestože se může jednat dle významu prokazovaných skutečností o „částečně obrácený“ postup dokazování (nejprve bylo namístě mimo jiné postavit najisto, zda žalovaní jsou pasivně legitimováni, zda Stavba je stavbou dočasnou nebo trvalou).

9. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaní měli ke dni zahájení soudního řízení, tj. ke dni [datum], ve svém podílovém spoluvlastnictví Pozemek st. [Anonymizováno] výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří (i dále jen Pozemek st. [Anonymizováno]) zapsaný v katastru nemovitostí, u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], , a to tak, že žalovaní 1. a 2. byli vlastníky v SJM jedné ideální poloviny tohoto pozemku a žalovaný 3. byl vlastníkem taktéž jedné ideální poloviny tohoto pozemku. Tento Pozemek st. [Anonymizováno] žalovaní nabyli na základě Kupní Smlouvy ze dne [datum], právní účinky vkladu ze dne [datum] ke dni [datum] – prodávající [jméno FO] [Anonymizováno], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], kupující – žalovaní; 10. z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že na pozemku st. [Anonymizováno] k. ú. [adresa], stojí stavba ve společném jmění žalobců, manželů, a to objekt č. ev. 12 (i dále jen: Stavba); 11. z žalobního návrhu soud zjistil, že žalobci se domáhají realizace předkupního práva k tomuto Pozemku st. [Anonymizováno], nahrazení projevu vůle žalovaných ohledně uzavření kupní smlouvy na Pozemek st. [Anonymizováno], s poukazem, že předkupní právo k Pozemku st. [Anonymizováno] nebylo respektováno, a to i přes nesouhlas žalobců. Realizaci tvrzeného předkupního práva požadovali žalobci již v písemných výzvách žalovaným před zahájením tohoto soudního řízení; 12. z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že bývalé prodávající [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], nenabídly žalobcům Pozemek st. [Anonymizováno] ke koupi. Žalobcům byl Pozemek st. [Anonymizováno] ke koupi nabídnut pouze jako součást dalších nemovitostí, de facto jim tedy byl nabídnut s nezákonnou podmínkou odkoupit i další pozemky žalobci neužívanými, případně žalobci spoluužívanými; 13. z Kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že daného dne byla mezi prodávajícími [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] a kupujícími žalovanými [právnická osoba]. uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byly pozemky p. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba [adresa] č. e. 12, zapsaná na LV č. [hodnota], p. č. [Anonymizováno]/4, lesní pozemek, na kterém stojí stavba [adresa] č. e. [Anonymizováno], zapsaná na LV č. [hodnota], p. č. [Anonymizováno]/5, lesní pozemek, na kterém stojí stavba [adresa] č. e. [Anonymizováno], zapsaná na LV č. [hodnota], p. č. [Anonymizováno]/7, lesní pozemek, na kterém stojí stavba [adresa] č. e. [Anonymizováno], zapsaná na LV č. [hodnota], p. č. [Anonymizováno]/8, lesní pozemek, na kterém stojí stavba [adresa] č. e. 20, zapsaná na LV č. [hodnota] a pozemek p. č. [Anonymizováno]/6, lesní pozemek. Všechny tyto pozemky nabyli do podílového spoluvlastnictví žalovaní 1. a 2. tak, že součástí jejich SJM je jedna ideální polovina těchto pozemků, zatímco druhá ideální polovina těchto pozemků je ve spoluvlastnictví 3. žalovaného. Předmětné pozemky koupili žalovaní za kupní cenu [částka]. V článku IV.

3. Smlouvy prodávající upozornili kupující, že na nemovitostech jsou umístěny rekreační chaty, které jsou předmětem nájemních smluv, tyto nájemní Smlouvy budou kupujícím předány současně s předáním nemovitostí; 14. ze Smlouvy o budoucí smlouvě kupní (bez data) soud zjistil, že tuto smlouvu obstarával její vedlejší účastník RK [právnická osoba], konkrétně za obstaratele [jméno FO]. Dle této Smlouvy o budoucí smlouvě kupní měli nabýt pozemky p. č. st. [Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/4, p. č. [Anonymizováno]/5 a p. č. [Anonymizováno]/6 od budoucích prodávajících [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], budoucí kupující [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], žalobci a žalovaní. Tato smlouva o budoucí smlouvě kupní obsahuje kromě podpisu obstaravatele [jméno FO] též podpisy prodávajících a kupujících, s výjimkou žalobců; 15. z dopisu [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že jím byli osloveni [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], žalobci a žalovaní s nabídkou na převod pozemků, a to Pozemku st. [Anonymizováno], pozemků [Anonymizováno]/4, [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] katastrálním území [adresa], na nichž jsou postaveny rekreační chaty adresátů, s tím, že nabídková cena činí [částka]/m2 pozemku nezastavěného a [částka]/m2 pozemku zastavěného. V tomto dopise žádají původní vlastnice nabízených pozemků předložení geometrického plánu do konce měsíce července 2019, s tím, že pozemky mohou být též koupeny do podílového spoluvlastnictví a následně vypořádány dle vlastního uvážení. Dále je v tomto dopisu uvedeno, že bez ohledu na to, zda z titulu vlastnictví rekreačních chat postavených ve 30. letech minulého stolení na cizích pozemcích, náleží adresátům předkupní právo k pozemku či nikoliv, bude v případě projevení zájmu o koupi celého pozemku jednou osobou postupováno tak, jako by adresátům náleželo zákonné právo podle § 3056 o. z.; 16. z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že původní majitelky pozemků, včetně pozemku p. č. st. [Anonymizováno], trvaly na tom, že všechny jejich nemovitosti musí být prodány vcelku a ostatní vztahy, de facto přeprodání a vyřešení individuálních podílů, si musí následně vyřešit kupující mezi sebou. Podmínkou původních majitelek pozemku bylo to, že se takto musí vyřešit jejich majetek kompletně. Sama svědkyně žalobcům konkrétní nabídku před koupí pozemku p. č. [hodnota] žalovanými nezaslala; 17. z rozhodnutí Odboru životního prostředí, Magistrátu města [adresa] ze dne [datum], právní moc rozhodnutí dne [datum], soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o trvalém odnětí lesních pozemků p. č. [Anonymizováno]/4, p. č. [Anonymizováno]5, p. č. [Anonymizováno]/6, p. č. [Anonymizováno]/8, p. č. [Anonymizováno]/10 a Pozemku st. [Anonymizováno], o celkové výměře záboru 0,5863 ha, s tím, že žalovaní za odnětí zaplatí poplatek ve výši [částka]; 18. z dopisů ze dne [datum] adresovaných žalovaným soud dále zjistil, že jimi žalobci uplatnili předkupní právo k Pozemku st. [Anonymizováno], současně i k části pozemku p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] , pozemky v katastrálním území [adresa], s tím, že jim tyto pozemky při prodeji žalovanými nebyly nabídnuty ke koupi, čímž bylo dle žalobců porušeno jejich zákonné předkupní právo.

19. Dle § 3056 o. z. (1) Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží. (2) Lze-li část pozemku se stavbou oddělit, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání, vztahuje se předkupní právo jen na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavbě.

20. Dle § 2143 o. z. povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi dospěje uzavřením Smlouvy s koupěchtivým.

21. Dle ustanovení § 2144 odst. 1 o. z. je-li předkupní právo zřízeno jako právo věcné, opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jenž věc nabyl koupí nebo způsobem postaveným ujednáním o předkupním právu koupi na roveň, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl“; 22. Z výše uvedeného má soud za jednoznačně prokázané, zcela najisto postavené, že Pozemek st. [Anonymizováno] žalobcům nabídnut k odkupu nebyl. Tato jedna ze základních podmínek úspěšnosti žalobního návrhu proto byla splněna, a v řízení prokázána.

23. Soud se dále zabýval námitkou žalovaných vznesenou v odvolacím řízení - absence jejich pasivní legitimace.

24. Jak již soud výše uvedl, žalobci poukázali na absolutní neplatnost daného právního jednání, kterým mělo dojít k tvrzené změně vlastnického práva žalovaných na [právnická osoba] – tj. absolutní neplatnost Smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Žalobci dále uvedli, že pokud by se nejednalo o absolutní neplatnost tohoto právního jednání, namítají jeho relativní neplatnost.

25. Žalovaní k této námitce žalobců uvedli: názor žalobců ohledně neplatnosti Smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva není správný, zpochybňování účelu zápůjčky není důvodné. Dne [datum] uzavřeli žalovaní s [právnická osoba] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej pozemku par. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v KÚ [adresa] za kupní cenu [částka], kdy částka [částka] byla vyplacena 3. žalovanému a zbývající částka [částka] žalovaným 1/ a 2/. Kupní cena pokryla náklady, které žalovaní 1/a 2/měli v souvislosti s řešením problematiky pozemků v dané lokalitě na Havránku, na které do té doby čerpali finanční prostředky v rodině, zapůjčené finanční prostředky žalovaní vrátili po obdržení kupní ceny vrátili. Žalovaná 2/ požádala [právnická osoba], aby ji poskytl zápůjčku v celkové výši [částka] na očekávané náklady v souvislosti s budováním nové kanalizační přípojky, jejich rodinného domu č. p. [Anonymizováno] v obci [adresa] (náklady měly činit [částka]). Z důvodu nepříznivého zdravotního stavu matky druhé žalované byla smlouva o dílo kanalizační přípojky zrušena, žalované 2/ byla vrácena záloha z ceny díla, proto byla žalovaná schopna [právnická osoba] vrátit dne [datum] částku ve výši [částka] a následně [datum] částku [částka]. Žalovaná 2/ ovšem očekávala další náklady, proto byl uzavřen dodatek o smlouvě o zápůjčce, který měl zápůjčku navýšit o dalších [částka], splatnost prodloužit do [datum], ovšem za podmínky, že bude zajišťovací převod práva s předmětným pozemkům rozšířen na tento závazek. Uvedená podmínka byla splněna, [právnická osoba] proto 2/ žalované dne [datum] poskytnul zápůjčku bezhotovostním převodem. Uvedené skutečnosti prokazují listiny předkládané žalovanými.

26. Dle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

27. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

28. Dle § 588 o. z. věta první Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

29. Jak vyplývá z ustálené judikatury nadřízených soudů, zejména Nejvyššího soudu (dále jen: NS), absolutně neplatné právní jednání je jednáním neplatným přímo ze zákona, a to od počátku. Neplatné právní jednání tak nemůže mimo jiné vyvolat zamýšlené právní následky. Otázkou absolutní neplatnosti se zabýval NS opakovaně zejména při řešení sporných otázek dle z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen: ObčZ). Tato rozhodnutí NS lze ovšem aplikovat i za stávající zákonné úpravy o. z., neboť právní úprava současného o. z. obsahově odpovídá § 39 ObčZ, dle kterého „Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.“ Současný o. z. hodnotí, shodně jako předchozí ObčZ, dobré mravy a právní následky jednání, které je s dobrými mravy v rozporu, jako absolutně neplatné. Například v rozhodnutí NS [spisová značka], vydaném v řízení o vypořádání spoluvlastnictví, respektive následně vydaném nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 2. 2019, sp. zn. I ÚS 2657/18 (dále jen Nález), Ústavní soud poukázal zejména na rozdíl mezi právně významným účelem smlouvy a pohnutkou, zabýval se též otázkou dobrých mravů. Ústavní soud uzavřel (viz odstavec 27 Nálezu), že „právně významným účelem smlouvy je takový účel, který sleduje alespoň některá ze smluvních stran, ostatní však o tomto cíli vědí nebo jej z okolností, za kterých ke smluvnímu jednání dochází, musejí předpokládat. O pohnutku jde tehdy, není-li účel vyjádřen v obsahu právního jednání a ostatní o něm neví a vědět nemohou“ Ústavní soud považoval skutečnost, že jeden ze spoluvlastníků (respektive v daném okamžiku výlučný spoluvlastník), uzavřením darovací smlouvy na manželku, s jejím vědomím, využil svého (toho času) výlučného vlastnického práva, tak, aby pro případ vydání kasačního rozhodnutí Nejvyššího soudu vyloučil další spoluvlastníky z případného vypořádání způsobem podle zákona; uvedeným způsobil ostatním spoluvlastníkům újmu spočívající v tom, že nemohli dosáhnout vypořádání spoluvlastnictví konkrétní formou,, přičemž se tak jednalo o skutečnost v rozporu s dobrými mravy. Z uvedeného Nálezu je zřejmé, že pokud někdo uzavírá jakoukoliv smlouvu s cílem obejít něčí práva, pak je přinejmenším jeden z účelů smlouvy v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tedy absolutně neplatná. Že vědomost jednajícího, popřípadě adresáta právního jednání, o důvodech neplatnosti není rozhodná, plyne nejen z citovaného rozhodnutí, i z dalších rozhodnutí NS (např. NS [spisová značka]; NS [spisová značka]). Co do závěrů, že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je jednáním absolutně neplatným, tj. jednáním, ke kterému je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti, odkazuje podepsaný soud například i na rozsudek NS ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dle kterého: „I podle právní úpravy účinné od [datum] však platí, že smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 a § 547, a že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné (§ 580 odst. 1 a § 588).“ Ohledně pojmu „zjevně“, respektive v kterých případech se právní jednání zjevně příčí dobrým mravům, NS v rozsudku [spisová značka] vyložil, že pojem „zjevně“ znamená zřejmě, jednoznačně či nepochybně, a nevyjadřuje stupeň intenzity rozporu s dobrými mravy. Dle rozsudku NS ze dne [datum], sen. zn. [spisová značka] na „zjevný“ rozpor s dobrými mravy poukazují i závěry rozsudku NS ze dne [datum], sen. zn. [spisová značka], které vykládají „zjevný“ rozpor s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. „Adverbium ‚zjevně‘, užité v § 588 o. z., vyjadřuje důraz na zřejmost, jednoznačnost či nepochybnost závěru, že k narušení veřejného pořádku posuzovaným jednáním došlo, s tím, že je-li tomu tak, nastupuje důsledek v podobě absolutní neplatnosti; v opačném případě nelze o neplatnosti z důvodu narušení veřejného pořádku vůbec uvažovat. Jinak řečeno, veřejný pořádek buď narušen je, nebo není….

30. Dle ustálené judikatury NS (např. viz výše citované) právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy, je vždy absolutně neplatným právním jednáním, dobré mravy totiž chrání vždy obecný zájem, nikoli pouze zájem individuální.

31. V posuzované věci je zcela zřejmé, že právní jednání všech žalovaných (tj. nejen 2. žalované), kteří zjevně činili dané kroky k převodu vlastnického práva na [právnická osoba] v době probíhajícího soudního řízení o nahrazení projevu vůle – naplnění předkupního práva (viz Smlouva o zajišťovacím převodu práva ze dne [datum]) je jednáním absolutně neplatným. Takovéto jednání nemůže požívat jakékoli právní ochrany, neboť jím jednoznačně a úmyslně došlo k narušení veřejného pořádku – respektive ve svém výsledku ke krokům, které zabraňovaly žalobcům domoci se svého zákonného předkupního práva, osobám dle zákona tohoto práva se oprávněně domáhajícím 32. V souladu s výše uvedeným nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 2657/18, je uvedené právní jednání žalovaných i zjevně v rozporu s dobrými mravy. Jak již soud uvedl, všichni žalovaní, a to zjevně i v součinnosti s [právnická osoba] (kterého mimo jiné žalobci v řízení označili za osobu s žalovanými přinejmenším v přátelském vztahu, a který se téměř najisto seznámil s existencí soudního sporu v této věci, případně v jeho možnostech toto seznámení jednoznačně bylo – viz např. KN) totiž činili kroky, aby zabránili žalobcům ( respektive nejen žalobcům) využít jejich zákonné předkupní právo, nabýt vlastnické právo k Pozemku st. [Anonymizováno]. Dané právní jednání bylo žalovanými učiněno, přestože již více jak 5 měsíců probíhalo soudní řízení o nahrazení projevu vůle žalovaných co do uzavření kupní smlouvy na Pozemek st. [Anonymizováno] (řízení zahájeno dne [datum]), žalobní návrh byl mimo jiné již dne [datum] doručen věcně a místně příslušnému katastrálnímu pracovišti, v lednu 2022 žalovaným, v soudním řízení bylo následně soudem 1. stupně provedeno obsáhlé dokazování, po jehož zhodnocení podepsaný soud dospěl k jednoznačnému závěru co do důvodnosti žalobního návrhu ( i když tento závěr byl vyjádřen v nepravomocném rozsudku soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Účelovost postupu žalovaných je zřejmá mimo jiné i ze skutečnosti, že pozemky v dané lokalitě, jejichž nabyvatelem se [právnická osoba] měl stát dle Smlouvy o zajišťovacím převodu práva, mají mít dle [právnická osoba] podstatně vyšší tržení hodnotu, než byla částka/částky, kterou měl jmenovaný žalovaným zapůjčit. Názor soudu, a zároveň i žalobců, ohledně účelovosti jednání žalovaných, uvedených důvodů absolutní neplatnosti dané Smlouvy o zajišťovacím převodu práva, je podporován i faktickým nezájmem žalovaných činit kroky pro nenaplnění převodu vlastnického práva na [právnická osoba] za podmínek pro žalované výrazně výhodnějších. Žalobci například nabídli žalovaným uhrazení minimálně tvrzené dlužné částky [částka], a to před naplněním předmětné Smlouvy o zajišťovacím převodu práva, návrh na odkup dalších pozemků učinili žalovaným i vlastníci jiných staveb na pozemcích žalovaných v dané lokalitě. Žalovaným tak muselo být zcela zřejmé, že předmětné pozemky mají podstatně vyšší tržní hodnotu, než tvrzená dosud neuhrazená zápůjčka, a též, že svého tvrzeného zákonného předkupního práva se domáhají, případně budou domáhat, i další vlastníci obdobných staveb v lokalitě.

33. V souladu s výše uvedeným soud uzavřel, že žalovaní jsou i nadále ve věci pasivně legitimováni, jejich námitka nedostatku pasivní legitimace je tak nedůvodná. Smlouva o zajišťovacím převodu práva je právním jednáním absolutně neplatným, a to od počátku. Absolutní neplatnost předmětného právního jednání žalovaných i [právnická osoba] je v souladu i se zásadami o. z. vyjádřenými v § 6 odst. 1 o. z. (povinnost jednat v právním styku poctivě ve smyslu § 6 odst. 1 o. z., neboť osoba, která uzavírá smlouvou za nemravným účelem, nejedná poctivě), a zásadou, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany ve smyslu § 8 o. z.. Zápis vlastnického práva k Pozemku st. [Anonymizováno] na [právnická osoba] předmětnou absolutní neplatnost daného právního jednání zhojit nemůže. Z tohoto důvodu (respektive pouze z tohoto důvodu) soud nevyhověl návrhu žalobců na záměnu účastníků na straně žalovaných ([právnická osoba] namísto žalovaných), případně na přistoupení jmenovaného na stranu žalovaných.

34. Po vyřešení námitky žalovaných co do nedostatku jejich pasivní legitimace se soud dále zabýval další rozhodnou námitkou žalovaných, s to že Stavba není stavbou trvalého charakteru, ale Stavbou dočasnou.

35. Dle § 506 odst. 1 o. z. Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

36. Žalovaní tvrdili, že Stavba je stavbou dočasného charakteru, a nelze tak vyhovět návrhu žalobců na nahrazení projevu vůle žalovaných. Naopak žalobci i nadále tvrdili, že jejich Stavba, tj. stavba č. ev. 12, je stavbou trvalou, tento charakter trvalých staveb mají i stejné nebo obdobné stavby v okolí (všechny dle KN označené jako stavby pro rodinnou rekreaci), kdy jde o sedm staveb v okolí stavby žalobců v oblasti nazvané osada Havránek. Stavba je zřejmě z roku 1938, dosud stojí a žalobci se o ní starají. Z hlediska občanskoprávní a soukromoprávního se jedná o stavbu trvalou, což prokazují i důkazy od stavebního úřadu [adresa] a dále i skutečnost, že další dvě stavby ve vlastnictví [právnická osoba] považoval katastr nemovitostí za stavby trvalého charakteru, chata č. ev. [Anonymizováno] je součástí pozemku st. [Anonymizováno], chata č. ev. [Anonymizováno] pozemku st. [Anonymizováno].

37. Pojem „stavba“ není o. z. definován, není definován ani v přechozích „občanských zákonících“, její vymezení je tak nezbytné hledat v judikatuře. Judikatura například stavbu definovala z občanskoprávního pohledu jako takový výsledek stavební činnosti, při níž vzniká věc. Věcí je stavba, jestliže se nachází v takové fázi rozestavěnosti, že je znatelný půdorys stavby a její první nadzemní podlaží (viz např. VS [spisová značka], NS [spisová značka]). Z hlediska vzniku stavby nemá žádný právní význam, zda byla na pozemku zřízena se souhlasem jejího vlastníka nebo bez něj. Pokud byla stavba na cizím pozemku zřízena se souhlasem vlastníka tohoto pozemku, jde o stavbu občanskoprávně oprávněnou, přestože tento souhlas později odpadl (VS [adresa]). Pojem „stavba“ lze najít v řadě jiných právních předpisů – např. viz již zrušený zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen původní stavební zákon). Tento tzv. starý Stavební zákon, který byl „nahrazen“ zákonem č. 283/2021 Sb. - Zákon o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) - v § 2 odst. 3 a 4 vymezoval stavby jako „veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce a dobu trvání“. Podle okolností stavbou se může rozumět i část stavby nebo změna stavby dokončené. Judikatura k dřívějšímu občanskému zákoníku (i dále jen: ObčZ) zastávala stanovisko, že pokud občanskoprávní předpisy používají pojem stavba, nelze obsah tohoto pojmu vykládat jen podle stavebních předpisů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

38. Shodně jako není v občanskoprávních předpisech definován pojem „stavba“, definovány nejsou ani pojmy „stavba trvalého charakteru“, „stavba dočasného charakteru“. Původní stavební zákon například v § 139b odst. 2 písm. a) rozeznával stavby trvalé a dočasné, a to z hlediska časového. Ovšem i v otázce dočasnosti stavby je rozdíl mezi stavbou ve smyslu stavebního zákona a občanského zákoníku. Dle stavebního zákona jde v případě stavby dočasné o stavbu, „u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání“. Dle občanského zákoníku ovšem nelze tuto definici využít, neboť soukromoprávní kritéria pro stanovení dočasnosti stavby jsou odlišná. Dle některých názorů je dočasnou stavbou stavba, kterou zřídil její vlastník s úmyslem pouhé dočasnosti. NS [spisová značka] se například zabýval i otázkou dobré víry stavebníka, přičemž uzavřel, že posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoliv, je třeba ještě hodnotit objektivně, a nikoliv pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou se s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Většinový názor ohledně stavby dočasné ovšem je, že se v případě stavby dočasné jedná o stavbu zřízenou oprávněně jejím vlastníkem na pozemku, jehož vlastníkem je odlišná soba, daná stavba má být na cizím pozemku jen dočasně, neboť stavebník má právo užívat tento pozemek pouze na omezenou dobu (například z titulu nájemní smlouvy). Jedná se tedy o stavbu, která z důvodu rozdílu v osobách vlastníků nemůže být součástí pozemku. Například NS v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dospěl k závěru, že „pokud stavebník zřídí na základě dohody s vlastníkem pozemku stavbu na pozemku, který je podle této dohody oprávněn užívat jen dočasně, ztrácí po uplynutí sjednané doby (případně po jiném způsobu zániku práva) právo mít nadále na tomto pozemku umístěnou stavbu, a neoprávněně tak zasahuje do vlastnického práva vlastníka pozemku, který se může domáhat odstranění stavby. V případě, že stavebník umístí stavbu na základě nájemního práva k pozemku, které může být stranami vypovězeno, jde o zvláštní případ dočasného užívání pozemku; zanikne-li nájemní právo, zanikne též občanskoprávní oprávnění mít na cizím pozemku stavbu.“ V této souvislosti lze poukázat i na rozsudek NS ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle kterého zřídí-li stavebník na základě dohody s vlastníkem pozemku stavbu na pozemku, který je podle této dohody oprávněn užívat jenom dočasně, je povinen po uplynutí sjednané doby stavbu odstranit. Správnost tohoto rozsudku potvrdil i Ústavní soud (viz nálezu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 22/01). Výše uvedené lze shrnout slovy odvolacího soudu: „….dočasná stavba je nepochybně tedy takovou stavbou, která je postavena jen na dobu určitou s tím, že po uplynutí této doby bude stavba odstraněna. Z rozhodovací praxe přitom plyne, že pro posouzení dočasnosti stavby je rozhodující hledisko občanskoprávní jako hledisko soukromoprávní. Kritérium veřejnoprávní může být pouze hlediskem doplňujícím, to může být použitelné pouze tehdy, pokud nepůjde vůbec určit, o jakou stavbu se jedná. Rozhodující pro posouzení dočasnosti stavby bude ta okolnost, zda právní předchůdci žalobců v době stavby chaty měli k pozemku, na němž stavbu této chaty realizovali, v minulosti časově neomezené právo stavby, či zda se postupem času, případně časově neomezené právo stavby změnilo na právo časově omezené či zda již v době stavby už ti měli právo stavby časově omezené. V tomto směru má odvolací soud za to, že pro posouzení otázky dočasnosti stavby jsou použitelná kritéria rozvedená např. v rozsudku NS ČR sp. zn. [spisová značka]“. S výše uvedeným se soud 1. stupně shoduje, na uvedené tak ve svém odůvodnění zcela odkazuje.

39. Ustanovení § 3056 o. z. (citace tohoto ustanovení viz výše), podporuje úmysl zákonodárce, aby byla co nejdříve prosazena zásada sjednocení vlastnictví pozemku i stavby. Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti o. z., má proto ke stavbě předkupní právo, a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. V případech, kdy ovšem není zákonný důvod k tomuto splynutí, nelze ustanovení § 3056 o. z. aplikovat. Takovýmto případem je zejména skutečnost, že se jedná o stavbu dočasného charakteru. Dle § 506 odst. 1 o. z. proto nejsou součástí pozemku stavby dočasné, u dočasných staveb se nemůže ani uplatnit ustanovení § 3056 odst. 1 o. z. o zákonném předkupním právu.

40. Je tak zřejmé, že námitka žalovaných co do dočasnosti stavby je námitkou zcela zásadní, která, pokud bude žalovanými v řízení prokázána, má za následek zamítnutí žalobního návrhu (mj. viz rozsudek NS [spisová značka]). Důkazní břemeno ohledně námitky „dočasnosti Stavby“ nese strana žalovaná.

41. Dle žalovaných nelze najisto postavit, kdy mělo dojít ke vzniku Stavby, uvedené nebyli sto potvrdit ani žalobci. Dle názoru účastníků, a zároveň i soudu, lze pouze důvodně předpokládat, že vznik Stavby mohl být v období let 1935 až 1938, a že se jedná o původní stavbu. Uvedený názor podporuje mimo jiné zjednodušená dokumentace a potvrzení o existenci stavby vydané Úřadem městyse Března dle [datum], č. j. OÚ/[adresa], též i stanovisko Magistrátu města [adresa].

42. Žalovaní dále tvrdili, že jejich názor co do dočasnosti Stavby je prokázán níže uvedené důkazy. Původní chata, dnes označena jako ev. č. [hodnota] na pozemku par. č. st. [Anonymizováno], tj. Stavba žalobců, byla postavena ve třicátých letech dvacátého století, byla povolena pouze na dočasnou dobu, a následně na dobu její životnosti - jako provisorium.

43. Z rozhodnutí Magistrátu města [adresa] ze [datum], č. j. [č. účtu]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], o trvalém odnětí pozemků z plnění funkcí lesa, soud zjistil, že stavby chat v dané lokalitě, včetně Stavby žalobců, mohly být postaveny pravděpodobně v roce 1938 na původním lesním pozemku, s tím, že byly úředně povoleny jen na dožití (jako „provisorium“). Původní chaty byly pravděpodobně dřevěnými sruby zapadajícími do konceptu lesa. Z rozhodnutí Odboru životního prostředí ze dne [datum], č. j. [č. účtu]/[Anonymizováno]/luka, právní moc rozhodnutí dne [datum], byly dané stavby pravděpodobně povoleny rozhodnutím KNV ze dne [datum], pod č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] , o výměře celkového záboru staveb 80 m2. Dne [datum] vydal KNV [adresa] rozhodnutí č. j. II-[Anonymizováno].4-[Anonymizováno]-51/1, XIV-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], o prodloužení existence rekreačních staveb do roku 1953, po dovolání proti uvedenému rozhodnutí vydal ONV [adresa] nový výměr ze dne [datum], IX/4-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-les, který měnil pro existující chaty právo užívání jako „provisorium“, a to na dožití.

44. Dle žalovaných dočasnost staveb prokazuje i fotokopie historických listin, a to žádost [jméno FO] ze dne [datum] adresované MNV v [adresa], která odkazuje na daný výměr ONV ze dne [datum], č. j. 7896/38 les X-13-Z-6. Předmětem žádosti mělo být prodloužení povolení umístění chat o deset let, kdy původní doba pěti let již uplynula; vyjádření MNV v [adresa], že nemá proti prodloužení na dobu deseti let žádných námitek; doplnění žádosti [jméno FO] ze dne [datum] včetně přílohy situační plánek chat; výměr rady ONV v [adresa] ze dne [datum] č. j. IX – 665 - 1952, kterým byly chaty na tehdejším pozemku parcelní číslo 476/3 povoleny na dožití jako provisorium. Původní vlastnice pozemku [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] uzavřely s žalobci ve vztahu k jejich chatě Dohodu o dočasném užívání pozemku ze dne [datum], dle které byl sjednán nájem na daný pozemek od [datum] s tím, že dohodu je možno kdykoliv vypovědět s výpovědní lhůtou šesti měsíců. Žalovaní postupovali v souladu s touto dohodou, a vypověděli ji dopisem jejich zástupcem ze dne [datum], který byl žalobcům doručen [datum].

45. Dle sdělení Magistrátu města [adresa], odbor životního prostředí ze dne [datum] s. z. MMMB/[č. účtu]/OPL00/luka uvedl tento úřad jako orgán státní správy lesů, že z důvodu dlouhodobé znalosti místa, je z úřední činnosti tomuto úřadu známo, že stavby v dané lokalitě se rozšiřovaly na úkor lesního pozemku a nařízená obnova lesa v místech kolem staveb byla tak opakovaně neúspěšná. Ve věci nekonal ani stavební úřad. [právnická osoba] několika vlastníkům staveb (tj. žalovaným) byl logickým vyústěním, neboť ti jako jediní projevili snahu koncepčně řešit zábor lesa (akceptovali částku na trvalé odnětí téměř [částka]). Nebyl ovšem zjištěn žádný doklad opravňující rozšíření jakékoliv rekreační stavby ani jiných drobných staveb či studní a jímek v této lokalitě. Správní úřad zjistil, že stavby jsou povoleny na dožití jako provisoria (viz Výměr ONV v MB č. IX 665-19-52) a v menší výměře zastavěnosti lesa - pro pět chat 80 m2 - tzn. ev. Č. 11, 12,13,14 , a část 21 zmíněných chat. Z tohoto důvodu vedl orgán státní správy lesů přestupkové řízení, které bylo v konečné podobě potvrzeno nadřízenými orgány, sankce udělena správním úřadem nabyla právní moci dne [datum].

46. Jak již uvedl i odvolací soud, dále též i NS v rozhodnutí např. [spisová značka], KS v [adresa], usnesení sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], a jak i vyplývá z ustanovení § 3028 odst. 2 o. z., je nezbytné posuzovat právní vztahy týkající se dané stavby právní úpravou v době jejich zřízení, způsob vypořádání mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku, na němž je stavba umístěna, probíhá podle platné právní úpravy v době rozhodování soudu. Stavba žalobců měla být zřízena cca v roce 1935-1938, je proto na právní vztahy týkající se Stavby aplikovat ustanovení obecného zákoníku občanského ze dne [datum] č. 946/1811 sb. z. s.. (dále jen obecný zákoník občanský), ve znění platném a účinném k danému časovému období.

47. Dle § 291 obecný zákoník občanský „Věci dělí se dle rozdílné povahy své na hmotné a nehmotné, na movité a nemovité, na zuživatelné a nezuživatelné, na cenitelné a necenitelné. Podle § 292 Věci hmotné jsou ty, které lze smysly vnímati, jinak slují nehmotné; např. právo loviti, ryby chytati a všechna jiná práva. Dle § 293 Věci, které bez porušení jejich podstaty s jednoho místa na druhé lze přenášeti, jsou movité, jinak jsou nemovité. Věci, které o sobě jsou movité, pokládají se v právním smyslu za nemovité, tvoří-li na základě zákona nebo vlastníkova určení příslušenství nemovité věci.“ 48. Dle ustanovení § 417, 418 a 419 obecného občanského zákoníku, dle kterých „Vystavil-li někdo na své půdě stavení a užil-li k tomu cizí hmoty, je sice stavení jeho vlastnictvím; však i stavitel poctivý musí hmotu, převedl-li ji na sebe jinak nežli stanoveno v § 367, škodujícímu dle obecné ceny nahraditi, stavitel pak nepoctivý musí ji nahraditi dle nejvyšší ceny a nad to ještě nahraditi všelikou jinou škodu (§ 417); Naopak, stavil-li někdo ze své hmoty bez vědomí a vůle vlastníkovi na půdě cizí, připadne stavení vlastníkovi půdy. Stavitel poctivý může žádati náhradu nákladů nutných a užitečných; ke staviteli nepoctivému jest se zachovati jako k jednateli nezmocněnému. Věděl-li vlastník půdy o stavbě a staviteli poctivému ji hned nezakázal, může žádati za půdu jen obecnou cenu (§ 418); Bylo-li stavení vystavěno na cizí půdě a z cizí hmoty, přibude i v tomto případě vlastnictví jeho vlastníkovi půdy. Mezi vlastníkem půdy a stavitelem vzejdou táž práva a povinnosti, jako v předešlém paragrafu, a stavitel musí nahraditi předešlému vlastníkovi hmoty cenu obecnou nebo nejvyšší dle toho, byl-li poctivého nebo nepoctivého úmyslu (§ 419).

49. Podle § 7 nelze-li právní případ rozhodnouti ani podle slov ani z přirozeného smyslu zákona, jest hleděti k podobným případům v zákonech zřejmě rozhodnutým, a k důvodům jiných, s tím příbuzných zákonů. Zůstane-li právní případ ještě pochybný, musí býti rozhodnut podle přirozených zásad právních, se zřetelem k okolnostem pečlivě shrnutým a zrale uváženým.

50. Ani v uvedeném obecném zákoníku občanském není zákonodárcem upraven pojem „stavba“, „stavba dočasná“ a „stavba trvalá“.

51. Soud má tak za to, že je namístě aplikovat pozdější ustálenou judikaturu – viz například rozhodnutí NS [spisová značka], dle kterého se stavba na cizím pozemku typově rozpadá do dvou základních skupin případu, a to na stavby od počátku postavené neoprávněně na cizím pozemku, a dále stavby postavené na cizím pozemku na základě práva, které stavebníka k takové stavbě opravňuje, nicméně pod to právo později zaniklo. Z uvedeného pravidla stanovil dovolací soud výjimku pouze pro stavby vzniklé za účinnosti středního občanského zákoníku (viz. např. rozsudek ze dne [datum], sp. z. [spisová značka], dle kterého jestliže na cizím pozemku byla za účinnosti zákona č. 141/1950 občanského zákoníku postavena trvalá stavba, aniž bylo pro stavebníka zřízeno právo stavby, posuzuje se vztah mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku vzniklým stavbou na cizím pozemku před [datum] podle zákona č. 141/1950). Například podle § 159 středního občanského zákoníku lze na cizím pozemku zřídit trvalou stavbu v ostatních případech (tj. pokud je vlastník stavby osobou rozdílnou od vlastníka pozemku nebo pokud se jedná o socialistickou právnickou osobu, která si může zřídit a mít vlastní stavbu na pozemku, který ji byl odevzdán do trvalého užívání) jen na základě práva stavby. Dočasná stavba byla podle středního občanského zákoníku věcí movitou (§26 zákoníku) přičemž pro umístění dočasné stavby se nevyžadovala právo stavby a dočasnou stavbu bylo možno umístit na pozemek již na základě souhlasu vlastníka pozemku případně souhlas rodinné osoby, která měla k pozemku dispoziční či jiné obdobné oprávnění. Ani Střední občanský zákoník ovšem neobsahoval výslovná kritéria, podle niž by bylo možné dovodit, zda se jedná o stavbu dočasnou, či nikoli – resp., kdy se jedná o stavbu trvalou. Soud proto uvádí převažující názor nadřízených soudů, dle kterého je pro posouzení dočasnosti stavby rozhodující občanskoprávní hledisko; je třeba zkoumat, zda - li měl stavebník ke stavbě na cizím pozemku občanskoprávní důvod a jaký byl jeho obsah. Stavebně právní hledisko např. obsah stavebního či kolaudačního rozhodnutí, je tolika podpůrným kritériem. Stavba, která nebyla povolena jako dočasná, nevylučuje dočasnost občanskoprávního oprávnění mít stavbu na cizím pozemku. Rozhodovací praxe dovolacího soudu neobsahuje uzavřený výčet toho, kdy je stavebník oprávněn mít stavbu na pozemku trvale a kdy dočasně. Z rozsudku NS ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] například ale jednoznačně vyplynulo, že nájemní vztah zakládá právo umístění stavby pouze dočasné.

52. V soudním řízení nebylo žalovanými prokázáno, že právní předchůdci žalobců disponovali při vzniku Stavby nájemním vztahem založeným nájemní smlouvou. Nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že stavba chaty byla od počátku stavbou „neoprávněnou“. Nelze tedy považovat za prokázané tvrzení žalovaných, že žalobci, respektive jejich právní předchůdci, měli ke Stavbě pouze právo dočasného charakteru. Pokud v době vzniku Stavby jako věci v právním slova smyslu nejde o tzv. neoprávněnou stavbu, skutečnosti, které nastaly později, aplikaci ustanovení o tzv. neoprávněné stavbě nemohou založit (např. rozsudek NS ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení NS ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek. VS v Praze ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Z obsahu listinných důkazů má soud naopak za to, že v řízení byl prokázán trvalý charakter Stavby. Tvrzení žalovaných, že vlastníci Stavby uzavřeli až po vzniku Stavby nájemní smlouvu, nemůže na názoru soudu ničeho změnit. Stavba ani po zániku práva mít ji na cizím pozemku umístěnou není stavbou neoprávněnou ve smyslu občanskoprávním, neboť v době její výstavby občanskoprávní titul existoval. V řízení tak nebylo žalovanými prokázáno, že by se jednalo o Stavbu dočasnou, respektive že oprávnění žalobců mít na pozemku žalovaných stavbu, bylo při jejím vzniku oprávněním dočasným. Lze mj. i důvodně předpokládat, že právní předchůdci účastníků byli dlouhodobě v dobré víře, že k pozemku pod Stavbou je časově neomezené užívání, a že je zřizována stavba trvalého charakteru. Vznik právních poměrů, stejně jako práva a povinnosti, jež z nich vznikly, se i podle OZ řídí dosavadními předpisy Dle žalobců je stavba chaty od samého počátku oprávněná, nejednalo se o dočasnou stavbu.

53. V návaznosti na výše uvedené má soud námitku žalovaných co do dočasnosti Stavby za neprokázanou.

54. Soud tak uzavírá, že žalobu považuje v plném rozsahu za důvodnou. Žalobcům nebyl Pozemek st. 156 nabídnut ke koupi, přestože platná ustanovení o. z. ( § 3056 odst. 1 o. z. ) předkupní právo žalobcům, jako vlastníkům stavby nikoli dočasného charakteru, zakotvují. Žalovaní, kteří jsou ve věci pasivně legitimováni, odmítli uvedené zákonné předkupní právo žalobců naplnit, jsou tak povinni strpět nahrazení projevu jejich vůle soudem co do převodu vlastnického práva k Pozemku st. 156 na žalobce, tj. umožnit sjednocení pozemku a Stavby (superficio solo cedit), a to za cenu, která odpovídá kupní ceně uhrazené žalovanými jejich právním předchůdcům.

55. Výrokem I. tohoto rozsudku proto soud žalobě vyhověl a nahradil projev vůle žalovaných tak, jak je specifikováno v tomto výroku.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce ve výroku II. a III. tohoto rozsudku uvedených.

57. Za náklady na řízení před soudem 1. stupně do zahájení odvolací řízení soud přiznal žalobcům vůči žalovaným právo na zaplacení částky [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14500 sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. S přihlédnutím ke všem rozhodným skutečnostem (výše kupní ceny apod.) soud neaplikoval ohledně náhrady nákladů řízení ustanovení § 12 odst. 4 a. t. Jak již soud uvedl v předchozím rozhodnutí, má za to, tuto částku za danou část řízení lze považovat za zcela přiměřenou. Co do další části řízení před soudem 1. stupně, po skončení odvolacího řízení, soud přiznal žalobcům proti žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši [částka], z toho činí [částka] za zastupování a/žalobce, [částka] za zastupování b/žalobce (v případě b/žalobce snížení o 20 % dle § 12 odst. 1 a. t.). Tyto náklady jsou tvořeny 5 úkony uvedenými v § 11 odst. 1 a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka], sestávající z částky [částka] za každý z úkonů (5 x [částka] = [částka]), a to po 1 úkonu za poradu s klientem novým právním zástupcem, písemné podání - doplnění tvrzení žalobců, účast při jednání dne [datum], podání ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum]), dále 5 x režijní paušál, z toho 3 x a´[částka] (za úkony do [datum] = [částka]), 2 paušály a´[částka] (tj. za úkony po [datum] = [částka]), dále DPH 21%.

58. Za řízení před odvolacím soudem soud uložil žalovaným zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka], z toho činí [částka] za zastupování a/žalobce, [částka] za zastupování b/žalobce (snížení o 20% dle §12 odst. 1 a. t.). Tyto náklady jsou tvořeny 2 úkony uvedenými v § 11 odst. 1 a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka], sestávající z částky [částka] za každý z úkonů (2 x [částka] = [částka]), a to za vyjádření k odvolání a dále za účast u jednání odvolacího soudu, a 2 paušály a´[částka] (tj. [částka]), též 21% DPH z uvedeného – tj. [částka].

59. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve lhůtě zákonné, a to tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

60. Náhradu nákladů řízení jsou žalovaní povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně (dle povahy povinnosti) k rukám jejich zástupce, který je advokátem (§ 149 o.s.ř.).

61. Soud opětovně zdůrazňuje, že neshledal žádný ze zákonných důvodů pro odlišné rozhodnutí ve věci, například i odepření práva žalobcům na náhradu nákladů řízení (vyjma odepření části náhrady nákladů řízení z uvedených důvodů).

Poučení