9 C 324/2020-78

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Petrem Košíkem, Ph.D. v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupena advokátem, JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., Ph.D. sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] zastoupena advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] zastoupena advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 262 815 Kč a 261 000 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná [číslo] je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 27 195 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná [číslo] je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 130 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně doručila zdejšímu soudu dne 8. 12. 2020 žalobu, kterou se domáhala zaplacení částek shora uvedených. Při jednání soudu konaného dne 7. 9. 2021 zástupce strany žalující strana upřesnila svůj požadavek, pokud jde o žalované částky (žalovanou částku). Dvojí částka je žalována z toho důvodu, že není zřejmé, do jaké míry bude žalobkyně úspěšnou a nejedná se o plnění, které by bylo společné a nerozdílné. Z tohoto důvodu žalobkyně procesně vzniklou situaci vyřešila žalobou dvou (dublujících se) částek, s vědomím, že nemůže být v obou zcela úspěšnou. Avšak, aby ve sporu žalobkyně mohla být musela určit jakou částku, po kterém ze žalovaných žádá, což však nedovede určit (a což ostatně byl důvod pro podání žaloby).

2. Samotné odůvodnění žaloby pak na začátku obsahuje vymezení účastníků řízení. Zde žalobkyně na prvním místě uvádí, že je provozovatelkou potravinářského podniku ve smyslu zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích (dále jen„ zákon o potravinách“). Žalovaní jsou její dodavatelé. Na žalobkyni spočívá objektivní zodpovědnost za dodržování zákona o potravinách a přímo použitelných předpisů Evropské unie. Pokud dojde k poručení zvedených předpisů, je za protiprávní stav (na venek) odpovědnou osobou žalobkyně, která však tento protiprávní stav nemusela zapříčinit. Mezi žalobkyní a žalovanými byli (s každým zvlášť) uzavřeny Rámcové smlouvy o dodávkách potravin, což žalované strany (podle žaloby) nesporují. S žalovanou [číslo] se jedná o Rámcovou smlouvu o dodávkách ovoce a zeleniny, který byla uzavřena dne 26. 5. 2016 (v té tobě se žalovaná 1 nazývala [právnická osoba] a u žalované [číslo] došlo pouze ke změně názvu) - (dále jen„ Rámcová smlouva I“). Podle rámcové smlouvy I. byla žalovaná 1 zavázána dodávat žalobkyni ovoce a zeleninu (včetně brambor) v dohodnuté kvalitě, za sjednanou cenu. S žalovanou [číslo] se jedná o Rámcovou smlouvu označenou jako„ Podmínky spolupráce“ zn. CZ. [spisová značka] [anonymizováno] s účinností od 1. 6. 2017 - smlouva byla podepsána dne 30. 5. 2017 (v době uzavření se jednalo o [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], která se následně přejmenovala na [právnická osoba] /z hlediska sporu další rozdělení této společnosti není relevantní, když vztah (a následná pohledávka) zůstala na společnosti [právnická osoba] - 2 žalovaná) - (dále jen„ Rámcová smlouva II.“). Podle uvedené Rámcové smlouvy II. byla 2 žalovaná povinna dodávat žalobkyni výrobky specifikované ve smlouvě (maso a uzeniny) v dohodnuté kvalitě a ze sjednanou cenu. Mezi dodávanými výrobky byly též (i)„ [anonymizováno]“ salám [obec], 300g balení a (ii)„ [anonymizováno]“ salám [obec], 700g balení. Oba žalovaní měli za povinnost dodávat výrobky a zboží (včetně jejich balení) souladné se všemi aplikovatelnými předpisy, které upravují problematiku potravin (ve smyslu bezpečnosti, legality a kvality), tedy výrobky a zboží bez věcných a právních vad a vykazující veškeré dohodnuté vlastnosti a znaky kvality.

3. Žaloby bylo rozhodnutím Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorát [obec] (dále jen„ prvostupňový správní orgán“) ze dne 8. 1. 2018, č.j. [spisová značka] [číslo] uložena úhrnná pokuta ve výši 290 000 Kč, za 8 přestupků, podle zákona o potravinách, a dále jí byla stanovena povinnost zaplatit náklady správního řízení paušální částkou 1 000 Kč a náklady na provedené laboratorní rozbory ve výši 1 815 Kč. Rozhodnutí bylo výsledkem jednoho společného řízení pro různé skutky, zjištěné z několika provedených kontrol v několika provozovnách žalobkyně. Na základě podaného odvolání žalobkyně [příjmení] zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát jako odvolací orgán, rozhodnutím ze dne 3. 9. 2018, č.j. [spisová značka] [číslo] udělenou pokutu snížil na částku 260 000 Kč a skutek [číslo] vyřadil, když o tomto skutku již bylo rozhodnuto v jiném řízení. Celková částka, kterou žalobkyně dne 2. 10. 2018 tedy činila 262 815 Kč, když se jedná o částku stanovenou včetně nákladů správního řízení a náklady na laboratorní rozbory. Stanovená pokuta tak představuje souhrnnou pokutu za skutky 3-8 (v tomto rozhodnutí uvedených). [příjmení] za které byla žalobkyně potrestána, částečně způsobila sama špatným skladováním u skutku v rozhodnutí správního orgánu označeném jako skutek [číslo] [obec] kostky na guláš a [číslo] [anonymizována dvě slova], síťka 500g.

4. Z uvedených správních rozhodnutí však není patena závažnost jednotlivých přestupků ani to, jakým způsobem se tedy tyto přestupky podílely na celkové částce úhrnné pokuty. Tato skutečnost však například podle rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 57 A 30/2018-74 neznemožňuje (žalobci) požadovat náhradu škody po jejich dodavatelích. Dodavatelé však vzniklou škodu odmítají uplatnit, bez spravedlivého určení jejich podílu na úhrnné pokutě. Žalobkyně se tak domáhá určení podílů žalovaných na vzniklé škodě ve smyslu § 2915 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaná [číslo] se protiprávního stavu dopustila tím, že žalobkyni (v rozporu s deklarací) dodala dne 18. 3. 2017 brambory [příjmení], kde při kontrole 40 Kg těchto brambor bylo zjištěno 7 hlíz, u kterých se o tuto odrůdu nejednalo. V souvislosti s uvedenou kontrolou je ze strany žalobkyně požadováno zaplacení částky 1 815 Kč, jak vyplývá ze správních rozhodnutí za laboratorní rozbor. Uvedenou skutečnost navíc žalovaná potvrdila. Žalovaná [číslo] se pak protiprávního stavu dopustila tím, že dodala potraviny, které byly dne 22. 6. 2017 uvedeny žalovanou na trh, jež byly nevhodné k lidské spotřebě. Jednalo se o„ [anonymizována dvě slova] 300g“ s minimální trvanlivostí do 15. 7. 2017 - kontrolovaná dávka 10 ks (3 Kg) a o„ Vysočinu Pikot 700g“ s minimální trvanlivostí do 15. 7. 2017 - kontrolovaná dávka 1 ks (0,7 Kg). Také žalovaná [číslo] uvedené skutečnosti potvrdila.

5. Příčinnou souvislost mezi vznikem škody a porušením povinností žalovaných žalobkyně spatřuje v tom, že pokud by tito nedodali zboží nevhodné k lidské spotřebě, respektive zboří klamavě označené, k udělení pokuty by nedošlo. Žalovaní tak za vzniklou škodu žalobkyni odpovídají.

6. Žalobkyně se pak v další čísti žaloby obšírně zabývá samotným právním hodnocením věci, když je rolí soudu věc skutkově a následně skutkově a právně zhodnotit. V tomto ohledu tuto (poměrně obsáhlou) část žaloby soud považuje za nadbytečnou pro zhodnocení stavu i pro právní hodnocení věci. Žalobkyně tímto toliko (nadbytečně) vyjádřila svůj názor, jakým směrem by měl soud postupovat.

7. K žalobě se dne 2. 3. 2021 vyjádřila stručně druhá žalovaná, která v obecné rovině učinila nesporným, že ve smyslu Rámcové smlouvy II. dodala žalobkyni zboží - salám Pikot. Nicméně pokud jde o požadovanou částku, zde již žalovaná [číslo] uvádí, že by bylo nespravedlivé po této požadovat celou výši uložené pokuty.

8. Následně se dne 8. 3. 2021 k žalobě vyjádřila žalovaná [číslo] v podstatě ve velmi obdobném znění jako žalovaná [číslo]. Taktéž učinila základ nároku žalobkyně za nesporný, avšak má za to, že sankce byla uložena za více přestupků a je na místě míru zavinění diferencovat.

II. Důkazní situace – listinné důkazy

6. Soud nařídil jednání na 7. 9. 2020 když soud při tomto jednání podrobně poučil strany podle § 118b o.s.ř. Zároveň při tomto jednání provedl dokazování a ve věci rozhodl. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, a to:

7. Výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, podle kterého je žalobkyně v tomto rejstříku vedenou právnickou osobou s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; pekařství, cukrářství; prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin; činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence; hostinská činnost; výroba elektřiny.

8. Výpis z obchodního rejstříku první žalované, podle kterého první žalovaná je v tomto rejstříku vedenou právnickou osobou, s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. První žalovaná se v období od 2. 4. 1999 do 2. 7. 2018 jmenovala [právnická osoba] a od 2. 7. 2018 (dosud) se jmenuje [právnická osoba]

9. Výpis z obchodního rejstříku druhé žalované, podle kterého druhá žalovaná je v tomto rejstříku vedenou právnickou osobou s předmětem podnikání řeznictví a uzenářství a dále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Druhá žalovaná se od 9. 12. 2014 do 1. 9. 2018 jmenovala [příjmení] [anonymizována tři slova] od. 1. 9. 2018 se jmenuje [právnická osoba]

10. Rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorát v [obec] ze dne 8. 1. 2018, č. j. [spisová značka] [číslo], kterým provozovně [anonymizováno], první žalované byla udělena pokuta ve výši 290 000 Kč, náhrada nákladů laboratorního rozboru ve výši 1 815 Kč a paušální náhrada ve výši 1 000 Kč za správní řízení. Celkově se jedná o částku 292 815 Kč, když konkrétně se jednalo o pochybení: 10.1 uvedení na trh potraviny nebezpečné a nevhodné k lidské spotřebě Vysočinu PIKOK, 700 g, výrobce: Masokombinát [obec], zde bylo vystaveno opatření zákaz uvádění na trh. V případě tohoto pochybení je možné uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč. 10.2 uvedení na trh Muffiny – jemné pečivo s lískovými ořechy a polevou z mléčné čokolády, když se jednalo o zboží s prošlým datem spotřeby. V případě tohoto pochybení je možné uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč. 10.3 uvedl na trh [obec] konzumní pozdní, odrůda [příjmení], označení šarže L: [číslo], když bylo zjištěno, že část z celkové kontrolované várky 40 Kg, konkrétně 7 hlíz neodpovídá deklarované odrůdě, nebyla potvrzena odrůda [příjmení] – dodavatel [právnická osoba] V případě tohoto pochybení je možné uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč. 10.4 došlo k uvedení na trh potravin, které byly nebezpečné, neboť byly nevhodné k lidské spotřebě, a to: [obec] PIKOK, 300 g, [obec] PIKOK, 700 g, zde bylo vystaveno opatření - zákaz uvádění na trh – dodavatel [příjmení] [anonymizována dvě slova]. V případě tohoto pochybení je možné uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč. V tomto případě kontrolní orgán zjistil, že„ pohledem zjištěny pod průhledným obalem kolonie plísní okem viditelné“. 10.5 žalobce uvedl na trh nebezpečnou potravinu [obec] kostky na guláš, 500 g, šarže: L [číslo], výrobce: [anonymizováno] [obec], když vzorek byl vyhodnocen jako nevyhovující ve znacích barviva (našedlá, netypická pro daný produkt), vůně (netypická po hnilobě a rozkladu). Uvedená potravina byla ohodnocena jako nevyhovující a nevhodná pro lidskou spotřebu z důvodu kažení. V případě tohoto pochybení je možné uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč. 10.6 uvedl na trh potravinu, která nebyla bezpečná, neboť byla nevhodná k lidské spotřebě, konkrétně se jednalo o kozí sýr s plísní, zde bylo uvedeno opatření - zákaz uvedení na trh – výrobce Roya A-ware Packaging B.V., Nizozemské království. V případě tohoto pochybení je možné uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč. 10.7 uvedení na trh bio potraviny určené pro spotřebitele Milbona Bio Maasdamer – plnotučný sýr, plátky, kde byla zjištěna plíseň, zde bylo vystaveno opatření – zákaz uvádění na trh – výrobce AF Deutschland GmbH, [příjmení] republika Německo. V případě tohoto pochybení je možné uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč. 10.8 uvedl na trh Bio citróny, síťka, 500 g, kdy navážené hmotnosti neodpovídaly 500 g, navážené hmotnosti: 0,528 kg, 0,542 kg, 0,524 kg, 0,494 kg, 0,480 kg, 0,496 kg, 0,488 kg atd., jedná se jednání, kdy obviněný uváděl pro spotřebitele zavádějící informaci o potravině, pokud jde o její množství, bylo vystaveno opatření - zákaz uvádění na trh – původ Dominikánská republika. Zde maximální výše pokuty absentuje. Podle tohoto rozhodnutí: v tomto správním řízení je pokuta ukládána podle zásady absorpční, kdy je za všechny přestupky spáchané obviněným ukládán jeden úhrnný trest. Tento je uložen ve výměru ustanovení vztahující se na ten ze sbíhajících se přestupků obviněného, který je nejpřísněji postižitelný. V daném případě se jedná o šest sbíhajících se přestupků (několikeré porušení článku 14 odst. 1 nařízení 178/2002, několikeré porušení článku 7 nařízení 1169/2011), za kterého lze dle § 17 písm. d) zákona č. 110/1997Sb., uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč a dalších dvou druhově méně závažných přestupků (viz výrok rozhodnutí). S ohledem na tuto zásadu a stejnou sazbu pokuty v rámci zákonem ustanoveného limitu (§ 17f písm. d) zákona č. 110/1997Sb.) správní orgán posoudí závažnost přestupků a výměry pokuty určí za závažnější z těchto přestupků. Jako závažnější správní orgán hodnotí takové jednání, kterým obviněný v nejvyšší míře poškodil či ohrozil práva spotřebitele, tedy přihlíží k charakteru právem chráněného zájmu. Z hlediska právem chráněného zájmu se uvádění na trh potravin nikoli bezpečných jeví jako typově nejzávažnější přestupek, neboť ochrana zdraví spotřebitelů je jedním z nejdůležitějších právem chráněných zájmů. Při srovnání s přestupky se stejnou sazbou pokuty, zde např. uvádění na trh potravin se zavádějící informací, je pro porovnání významu chráněného zájmu bezesporu ochrana zdraví spotřebitele významnější, než pak jeho klamání. Hledisko množství, nikoli bezpečné potraviny uvedené na trh je zde pak rozhodujícím momentem pro stanovení nejzávažnějšího přestupku, kterým je v tomto správním řízení přestupek, který obviněný spáchal tím, že dne 10. 1. 2017 uvedl na trh potravinu, která nebyla bezpečná, neboť byla nevhodná k lidské spotřebě, a to [obec] PIKOK, 700 g, v množství 7 ks uvedené potraviny, u které byly zjištěny kolonie plísní okem viditelné. Toto rozhodnutí je dále uváděno jako„ správní rozhodnutí prvního stupně“.

11. Rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ústřední inspektorát, rozhodnutí ze dne 3. 9. 2018, č. j. [spisová značka] [číslo], podle kterého se ukládá pokuta nikoli ve výši 290 000 Kč, ale 260 000 Kč, ve zbytku se rozhodnutí potvrzuje. Z tohoto je konstatováno, že 10. 1. 2017 žalobkyně 11.1 uvedla na trh potravinu [obec] PIKOK, výrobce: [anonymizováno] [obec], tato potravina je nevhodná pro lidskou spotřebu z důvodu kontaminace cizorodou látkou – opatření zákaz uvádění na trh 11.2 uvedla na trh na prodejní ploše 1 druh potraviny s minimální trvanlivostí Muffiny, jedná se o potravinu s prošlým datem trvanlivosti, která nebyla jsko potravina s prošlým datem trvanlivosti označena 11.3 při kontrole odebrán vzorek brambory konzumní pozdní, odrůda [příjmení], označení šarže L: [číslo], - jedná se o dodávku první žalované kontrolovaná dávka 40 kg, velikost výrobku 5 kg. V celkovém množství 4 200 Ks, přičemž na základě odebraného vzorku bylo zjištěno, že neodpovídá deklarované odrůdě – v odebraném vzorku 7 hlíz. Jedná se o uvádění pro spotřebitele zavádějící informace. 11.4 [obec] PIKOK, 300 g a [obec] PIKOK, 700 g, - jedná se o dodávku druhé žalované tato potravina je nevhodná pro lidskou spotřebu z důvodu kontaminace cizorodou látkou – opatření zákaz uvádění na trh 11.5 vepřové kostky na guláš, 500 g tato potravina je nevhodná pro lidskou spotřebu z důvodu kažení – opatření zákaz uvádění na trh 11.6 potravina - kozí sýr tato potravina je nevhodná pro lidskou spotřebu z důvodu kontaminace cizorodou látkou – opatření zákaz uvádění na trh 11.7 Maasdamer – plnotučný sýr Nedostatečné označení – opatření zákaz uvádění na trh 11.8 bio citróny, klamavé označení hmotnosti na etiketě výrobku hmotnost uvedená na obalu 500g neodpovídá skutečné hmotnosti u 7 z 10 balení Bod [číslo] (v tomto rozhodnutí - ve správním rozhodnutí bod 1) je z rozhodování odvolacího správního orgánu vyjmut, když o tomto bodu bylo již pravomocně rozhodnuto v odlišném správním řízení (příkaz č. [spisová značka] [číslo] ze dne 13. 1. 2017, Příkaz č.j. [spisová značka] [číslo] ze dne 31. 1. 2017), což se projevilo se snížení celkové uložené pokuty. Toto rozhodnutí je dále uváděno jako„ správní rozhodnutí druhého stupně“.

12. Výpis, kde je uvedeno, že byla zaplacena částka 262 815 Kč. Žalobkyně tak podle tohoto výpisu stanovenou pokutu a související nálady v uvedené výši 262 815 Kč dne 2. 10. 2018 uhradila.

13. Výzva k náhradě škody adresovaná žalobkyní [právnická osoba] [obec] – druhé žalované dne 24. 9. 2020.

14. Výzva k náhradě škody, kterou žalobkyně žádá zaplacení škody po první žalované ze dne 19. 10. 2020 15. Odpověď na výzvu 24. 9. 2020, sepsaná druhou žalovanou týkající se pochybení uváděných výrobků PIKOK, 300 g a PIKOK 700 g, druhé žalované, která uznává chybu, avšak nezná konkrétní podíl na celkové škodě 261 000 Kč 16. Přípis společnosti [právnická osoba] ze dne 6. 11. 2020, podle kterého tato uvádí, že nezná míru svojí spoluúčasti na celkové škodě.

17. Následně soud zamítl provedení dokazování výslechem svědků, osob, podílejících se na vydání správního rozhodnutí. Důvodem pro zamítnutí tohoto návrhu je skutečnost, že veškeré potřebné informace pro rozhodování by měly být obsaženy ve správních rozhodnutích, i to, jakým způsobem a které pochybení jsou považovány za nejzávažnější vzhledem k absorpční zásadě udělování pokuty. Soudu byly předloženy pravomocná správní rozhodnutí, proti kterým se žalobkyně bránila i prostřednictvím kasační stížnosti. Správní soudnictví a správní orgány dospěly k závěru, že tato rozhodnutí jsou v pořádku, a je tak možno vycházet z těchto rozhodnutí. Rozhodnutí samotná by ve svém textu měli odpovídat či navést účastníky na skutečnosti, jakou mírou by případná dělená absorpční míra zavinění byla dána, když navíc skutečnost, že tyto rozhodnutí jsou podepsány ředitelkou inspektorátu a ústředním ředitelem, neznamenají, že tito osobně tyto rozhodnutí vypracovávali, a že tedy budou schopni odpovědět na otázku, do jaké míry byla tato dělená absorpční pravomoc hodnocena u jednotlivých bodů.

III. Skutkové hodnocení věci

18. Z provedeného dokazování soud na prvním místě vzal za nespornou otázku vzniku škody a otázku pasivní legitimace žalovaných, když oba žalovaní učinili v obecné rovině nesporným vše s výjimkou výše určení výše jejich odpovědnosti (bod 7 a 8). Pokud jde o otázku pasivní legitimace soud (jak je uvedeno výše) vzal za nespornou, když u první žalované došlo ke změně názvu a u druhé žalované došlo k rozdělení a změně názvu, když v posuzovaném vztahu se věc týká nástupnické právnické osoba, kterou je právě druhá žalovaná - což navíc tato učinila nespornou skutečností.

19. Všichni účastníci jsou právnickými osobami zapsanými v Obchodním rejstříku (bod 7, 8 a 9). Uzavření rámcových smluv I. a II., jak jsou žalobkyní uvedeny v jejích žalobních tvrzeních (bod 2) nebylo v řízení nikterak prokazováno, přestože s ohledem na text správního rozhodnutí (jak prvního stupně (bod 10, konkrétně bod [číslo] (týkajícího se první žalované) a bod [číslo] (týkající se druhé žalované)), tak druhého stupně (bod 11, konkrétně bod [číslo] (týkající se první žalované) a bod [číslo] (týkající se druhé žalované)) a s ohledem na odpověď druhé žalované na výzvu k náhradě škody ze dne 24. 9. 2020 (bod 15) a přípis první žalované ze dne 6. 11. 2020 (bod 16), jejich pasivní legitimace ve sporu vyplývá.

20. Z rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (bod 10) bylo zjištěno, že žalobkyni byla udělena pokuta za porušení právní povinnosti ve výši 290 000 Kč a dále byla žalované stanovena povinnost uhradit náhradu nákladů laboratorního rozboru ve výši 1 815 Kč a paušální náhradu ve výši 1 000 Kč za správní řízení. Celkově se tak jednalo o částku 292 815 Kč za osm různých porušení práva, když se jednalo o šest závažných přestupků s horní hranicí sankce 50 000 000 Kč a dvou přestupků s horní hranicí sankce 10 000 000 Kč. Žalovaných se týkají dva body ([číslo] - první žalované a bod [číslo] - druhé žalované). U uvedeného je nutné uvést, že samotné žalobkyně se týká chybné skladování Bio citrónů (bod [číslo]). Pokuta byla následně rozhodnutím správního orgánu druhé stupně (bod 11) snížena na částku 260 000 Kč, když důvodem snížení pokuty byla skutečnost, že za první bod (bod [číslo]) rozhodnutí správního orgánu prvního stupně již byla žalobkyně potrestána v odlišném řízení, a byla by tak trestána dvakrát.

21. Žalobkyně udělenou pokutu včetně vedlejších nákladů v celkové výši 262 815 Kč, poté co rozhodnutí o jejím udělení nabylo právní moci, uhradila (bod 12).

IV. Právní předpisy vztahující se k posuzované věci

22. Podle § 2900 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.

23. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

24. Podle § 2915 odst. 2 o.z jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi.

V. Právní a skutkové hodnocení věci

25. Soud v posuzované věci hodnotil důkazy ve smyslu § 132 o.s.ř. a to každý důkaz zvlášť a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti. Na tomto místě soud odkazuje na skutková zjištění, když žalovaní učinili nesporou jak otázko své pasivní legitimace, tak otázku vzniku škody. Pouze činí spornou otázku výše jejich odpovědnosti (bod 18). Pro právní a skutkové hodnocení věci se tedy nejeví potřebným hodnotit otázku obecné prevenční povinnosti vyjádření v § 2900 o.z. (bod 22), kterou oba žalovaná zanedbali, ani otázku zákonem stanovené povinnosti a tím zasáhnout do absolutního práva poškozeného (pokud by žalovaný své zákonem (a smlouvou) stanovené povinnosti splnily, byla by pokuta udělena v nižším rozsahu než udělena byla) jak je vyjádřeno v § 2910 o.z. (bod 23).

26. Pro další hodnocení je hodnocení poměrné účasti jak má na mysli § 2915 odst. 2 o.z. (bod 24). Na prvním místě je nutné aplikovat, zda v posuzované věci jsou důvody zvláštního zřetele hodné, aby toto (uvedené) ustanovení vztahující se k dělené odpovědnosti, mohlo být vůbec použito. Zde soud dospívá, k závěru, že v posuzované věci důvody zvláštního zřetele hodné dány jsou. Jedná se o věc, kdy správní orgán rozhodl o celkem sedmi porušeních zákona, za které došlo k udělení pokuty ve výši 260 000 Kč, když v správní orgán prvního stupně původně udělil pokutu ve výši 290 000 Kč za osm porušení zákona (bod 20). Uvedeného porušení se dopustilo sedm různých subjektů, a to odlišnou intenzitou. Správní orgán pokutu udělil podle absorpční zásady. V tomto ohledu je tedy rozklíčování výše odpovědnosti každého jednotlivého subjektu komplikované, což je okolnost zvláštního zřetele hodná pro použití uvedeného ustanovení § 2916 odst. 2 o.z.

27. Problémem však zůstává stanovení výše odpovědnosti jednotlivých subjektů. Na tomto místě jsou vodítkem správní rozhodnutí, když správní orgán prvního stupně u bodu 4 (bod [číslo]) toto porušení zákona hodnotí jako typově nejnebezpečnější. Zároveň soud v tomto ohledu hodnotil také skutečnost, že kolonie plísní (schopné ohrozit zdraví spotřebitele) byly pod průhledným obalem, tedy okem snadno rozpoznatelné. Pokud by tedy druhá žalovaná své povinnosti vykonávala řádně, musela uvedený nedostatek„ relativně snadno“ odhalit. S uvedeným však, zároveň také souvisí spoluzavinění poškozené žalobkyně, která s ohledem na uvedené mohla vadu dodaných potravin snadno zjistit a zboží na trh neuvést. V tomto ohledu tedy u žalobkyně selhaly kontrolní mechanismy, a je na místě přičíst ji spoluodpovědnost za toto porušení zákona a ohrožení spotřebitele.

28. Celková udělená škoda je ve výši 260 000 Kč plus 1 000 Kč poplatek za správní řízení. O částce 1 815 Kč se soud zmíní níže v části týkající se odpovědnosti první žalované. K rozdělení mezi všech sedm subjektů je tedy částka 261 000 Kč. Vzhledem k závažnosti provinění druhé žalované a vzhledem k absorpčnímu systému použitým správním orgánem při udělení pokuty soud hodnotil výši odpovědnosti druhé žalované v rozsahu 60%. Uvedený rozsah je dán především nebezpečností výrobku s odkazem na výše uvedené, že toto porušení zákona správní orgán hodnotí jako typově nejnebezpečnější. V uvedeném soud zhodnotil skutečnost průhledného obalu a právě přesto, že se jedná o nejnebezpečnější provinění, zároveň je nutné hodnotit a tu skutečnost, že je snadno rozpoznatelné. Právě s poukazem na průhledný obal, ve kterém byli kolonie plísní patrné pouhým okem, soud nárok žalobkyně snížil o 10%, když pokud by sama splnila obecnou prevenční povinnost stanovenou § 2900 o.z. ke vzniku škody by nedošlo. V tomto ohledu se tedy ve smyslu § 2915 odst. 2 o.z. žalobkyně sama stala za vznik škody spoluzodpovědnou a tuto míru spoluzodpovědnosti je na místě také zhodnotit. Matematickým vyjádřením částka 261 000 Kč představuje 100% vzniklé škody. 1% této škody představuje částka 2 610 Kč a 50% představuje (2 610 x 50 = 130 500) částku 130 500 Kč. Rozsah 60% (2 610 x 60 = 156 600) tedy částka 156 000 Kč představuje pravděpodobnou míru zavinění (a pravděpodobnou míru pro celkovou výši udělení pokuty) pro čtvrté porušení (bod [číslo] a [číslo]). Vzhledem ke spoluzavinění žalobkyně, když tato uvedla na trh dodané zboží, u kterého při řádné péči a opatrnosti bylo možno uvedení na tohoto zboří zabránit, je na místě stanovit rozsah spoluzavinění žalobkyně v tomto případu mírou 10% (2 610 x 10 = 26 100) tedy částkou 26 100 Kč.

29. Pokud jde o první žalovanou, zde soud dospěl k závěru o 10% míře spoluúčasti na celkové výši pokuty za porušení zákona první žalovanou (bod [číslo]). Jedná se sice o typově o porušení zákona, za které je možné udělit stejnou pokutu jako za porušení druhou žalovanou (bod [číslo]) až do výše 50 000 000 Kč, nicméně jedná se„ pouze“ o poškození spotřebitele, nikoliv jeho ohrožení. Na tomto místě soud také hodnotil skutečnost, že z celkové kontrolované várky 40 Kg, neodpovídalo druhu„ pouze“ 7 hlíz. Jedná se sice o porušení zákona a jednáním první žalované došlo k poškozování spotřebitele, avšak s ohledem na charakter a množství ostatních porušení, soud má za to, že rozsah spoluodpovědnosti v rozsahu 10% je adekvátní míře porušení, i ve srovnání s ostatními porušeními. Jedná se o částku 26 100 Kč, když u první žalované je zapotřebí připočíst částku 1 815 Kč (jak je uvedeno výše (bod 28)), která představuje náklady na laboratorní kontrolu vzorků. S ohledem na tuto skutečnost, že ke zjištění vadné odrůdy bylo zapotřebí provedení laboratorního zkoumání odebraných vzorků, není na místě ani uvažovat u tohoto bodu o míře spoluzavinění žalobkyně.

30. Míru spoluzavinění obou žalovaných soud hodnotil v souvislosti s ostatními porušeními, jejich intenzitou a závažností, když dospěl k závěru, že uvedené rozdělení odpovídá pravděpodobné míře rozsahu zavinění obou žalovaných na udělení pokuty.

VI. Náhrada nákladů řízení

31. Vzhledem ke skutečnosti, že všechny strany se náhrady nákladů řízení výslovně vzdali, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.

32. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení