Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

9 C 343/2019- 925

Rozhodnuto 2021-07-23

Citované zákony (22)

Rubrum

[název soudu] rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro: uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku takto:

Výrok

I. Řízení se ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a obci [obec], parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a obci [obec] a parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] zastavuje.

II. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít se žalobci tuto smlouvu o převodu pozemků: [země] – [anonymizována tři slova], [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ převodce“) a [celé jméno žalobce], [rodné číslo], [datum narození] bytem [adresa žalobce] a [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], [datum narození] bytem [ulice a číslo] [PSČ] [obec] – [část obce] (dále jen„ nabyvatelé“) uzavírají podle ust. §11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“), tuto: Smlouvu o převodu pozemků: I. [země] – [anonymizována tři slova] jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen„ pozemky“): - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [územní celek]; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [územní celek]; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [územní celek]; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [územní celek]; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [územní celek]; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [územní celek]; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [územní celek]; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] v [anonymizováno] [územní celek]; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] v [anonymizováno] [územní celek]; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] v [anonymizováno] [územní celek];

II. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí plynoucí z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu č.j. PÚ 6361/92/1, ze dne 12. 6. 2001 a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, KPÚ pro Středočeský kraj a hlavní město Praha, č.j. SPÚ 165448/2017 PM 6361/92, ze dne 27. 4. 2017, ve spojení s rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, KPÚ pro Středočeský kraj a hlavní město Praha, č.j. SPÚ 341166/2017, ze dne 26. 7. 2017, který byl oceněn ČR – Státním pozemkovým úřadem v původní souhrnné výši 2 208 150 Kč (slovy: dva miliony dvě stě osm tisíc jedno sto padesát korun českých).

III. Na uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů pozemky včetně součástí a nabyvatelé je přijímají do svého spoluvlastnictví, každý v rozsahu ideální k celku pozemků, - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] (cena dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. 34 068,40 Kč); - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] (cena dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. 16 666,20 Kč); - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [územní celek] (cena dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. 137 846,70 Kč); - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [územní celek] (cena dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. 7 188 Kč); - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [územní celek] (cena dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. 1 481,65 Kč); - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [územní celek] (cena dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. 78 318,40 Kč); - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [územní celek] (cena dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. 5 571,60 Kč); - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] v [anonymizováno] [územní celek] (cena dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. 40 704,60 Kč); - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] v [anonymizováno] [územní celek] (cena dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. 27 681,60 Kč); - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce] – [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] v [anonymizováno] [územní celek] (cena dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. 22 938 Kč); Touto smlouvou se vypořádává nárok žalobce v celkové výši 186 232,57 Kč a nárok žalobkyně v celkové výši 186 232,57 Kč. Převodce: Nabyvatelé: [země] – [anonymizována tři slova] [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobkyně]

III. Žaloba se v části, v níž se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle žalovaného ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], parc. [číslo] v obci [obec] a [katastrální uzemí] v [anonymizováno] a parc. [číslo] v obci [obec] a [katastrální uzemí], zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náklady řízení každému po 44 709 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 16. 12. 2019 se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a to celkem 14 pozemků v katastrálních územích [obec], [část obce] a [obec]. V průběhu řízení došlo k rozšíření žaloby, které soud připustil usnesením ze dne 20. 7. 2020, č.j. 9 C 343/2019 – 402. Po rozšíření žaloby se spor nově týkal i pozemků v katastrálních územích [obec], [obec], [část obce], [obec] u [obec], [část obce], [obec], [obec], [obec] a [anonymizováno]. V dalším průběhu řízení došlo ze strany žalobců opakovaně k částečnému zpětvzetí žaloby, přičemž soud vždy v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby řízení zastavil, když žalovaný s částečnými zpětvzetími žaloby souhlasil. Naposledy bylo o částečném zastavení řízení rozhodnuto usnesením ze dne 5. 3. 2021, č.j. 9 C 343/2019 – 817. Po tomto rozhodnutí se spor týkal pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí] v [anonymizováno], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že ve výroku II. označeným rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu bylo rozhodnuto o restitučním nároku právního předchůdce žalobců [jméno] [celé jméno žalobce], a to tak, že není vlastníkem ideální pozemku parc. [číslo] o výměře 13 456 m2 v kat. úz. [část obce]. Rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, KPÚ pro Středočeský kraj a hlavní město Prahu pak bylo rozhodnuto, že žalobci nejsou vlastníky každý ideální pozemků parc. [číslo] o výměře 9 971 m2, parc. [číslo] o výměře 400 m2 a parc. [číslo] o výměře 1 409 m2 v kat. úz. [část obce]. Rozhodnutími bylo dále stanoveno, že oprávněné osoby mají nárok na vydání náhradních pozemků, případně na finanční vyrovnání. Žalobcům jako oprávněným osobám dle § 4 zákona o půdě náleží náhrada dle § 11 a § 11a. Žalovaný eviduje nárok žalobců pouze ve výši 103 643,76 Kč (každý ze žalobců 51 821,88 Kč). Žalovaný nevzal v úvahu, že nevydané pozemky byly v době přechodu na stát určeny k uskutečnění výstavby. Pozemky tak měly být oceněny nikoliv jako zemědělské, ale jako pozemky určené k zastavění. Cena nevydaných pozemků dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] celkem činila 4 416 300 Kč, z toho připadá na každého ze žalobců 1/4, tj. částka 1 104 075 Kč. V době podání žaloby v této věci činila aktuální výše nevypořádaného restitučního nároku v případě žalobce 922 165,68 Kč, v případě žalobkyně 941 550,85 Kč. Jejich restituční nárok byl uspokojen v rozsahu 162 524,15 Kč. Žalobci se domáhali vypořádání svého nároku soudní cestou s poukazem na skutečnost, že žalovaný i jeho právní předchůdce postupovali při uspokojování nároku žalobců (jejich právních předchůdců) svévolně a liknavě tak, že ani po 25 letech nebyl jejich restituční nárok vypořádán. O liknavosti a svévoli žalovaného svědčí mimo jiné nepřiměřená doba, po kterou nejsou nároky vypořádány, ale i postup žalovaného, kdy v rozporu s právními předpisy i rozhodovací praxí soudů vyššího stupně odmítá uznat ocenění nároku žalobců v jejich skutečné výši. Žalovaný pravidelně argumentuje tím, že oprávněné osoby se neúčastnily veřejných nabídek, avšak soudy různých stupňů se již opakovaně vyjadřovaly ke skutečnosti, že do těchto nabídek nebyly a nejsou zařazovány takové pozemky, jež by odpovídaly vlastnostem pozemků nevydaných, navíc žalovaný upřednostňoval tzv. úplatné veřejné nabídky a prezentoval je jako nabídky pro oprávněné osoby. Veřejné nabídky nemají takové kvalitativní ani kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta co možná v nejkratší době co nejširšímu okruhu oprávněných osob. Žalovaný sám na dotaz ze dne 13. 11. 2014 uvedl, že průměrná délka období od uplatnění restitučního nároku oprávněnou osobou až do úplného vypořádání nároku oprávněné osoby na náhradu podle zákona o půdě činí 120,14 měsíců (10,01 let) a průměrná délka období od právní moci rozhodnutí [anonymizována dvě slova] do úplného vypořádání nároku oprávněné osoby na náhradu podle zák. o půdě činí 71,05 měsíce (5,92 let). Od uplatnění restitučních nároků žalobců uplynulo do doby podání žaloby téměř 25 let, aniž by tyto nároky byly zcela vypořádány. Již tato samotná skutečnost dokládá, že žalovaný je s vypořádáním restitučních nároků žalobců v dlouhodobém prodlení. Žalovaný vyčíslil restituční nárok žalobců plynoucí z rozhodnutí PÚ 6361/92/1 částkou 38 770,34 Kč (tj. pro každého ze žalobců ve výši 19 385,17 Kč) a nárok plynoucí z rozhodnutí SPÚ 165448 2017 – PM 6361/92 částkou 103 643,76 Kč (tj. pro každého ze žalobců ve výši 51 821,88 Kč). Žalovaný nijak nezohlednil stavební charakter pozemků při rozhodování o jejich vydání či nevydání restituentům, a to i přes žádost žalobců ze dne 15. 12. 2017 o jejich přecenění. Z výše uvedených důvodů byla podána žaloba v této věci. Žalobci pak nesouhlasili s namítanými překážkami převoditelnosti náhradních pozemků, jejich argumentace bude ve vztahu ke konkrétním pozemkům specifikována v další části odůvodnění.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Trval na tom, že restituční nárok žalobců byl z jeho strany oceněn správně. Nesouhlasil s tím, že by jeho postup vůči žalobcům byl liknavý, svévolný či dokonce diskriminační. Žalobcům vznikl jejich nárok až na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu č. PÚ 6361/92 ze dne 27. 4. 2017, dále zdědili nárok po svém otci dne 18. 12. 2006. Žalobkyni vznikl nárok až na základě řízení o pozůstalosti od 18. 12. 2006. Nelze tak dovodit, že nárok žalobců není vypořádán ani po 25 letech. Žalobci (jejich právní předchůdce) mohli od roku 2001 do roku 2015 uplatnit požadavek na přecenění nevydaných pozemků. V této souvislosti žalovaný namítal promlčení nároku na stanovení jiné výše restitučního nároku z rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy č.j. PÚ 6361/92/1 s tím, že žalobci neměli výhrady k výši restitučního nároku od roku 2006 (právní moc usnesení o dědictví). Žalovaný dále namítal, že požadované náhradní pozemky nejsou k převodu z různých důvodů vhodné (konkrétní překážky převoditelnosti, kterých se žalovaný dovolával, budou uvedeny jednotlivě ve vztahu ke konkrétním pozemkům v další části odůvodnění tohoto rozsudku).

4. Při jednání soudu dne 9. 7. 2021 vzali žalobci žalobu zpět ve vtahu k pozemkům parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalobci dále upřesnili aktuální výši svých neuspokojených nároků, a to poté, kdy byly vydány dosud nepravomocné rozsudky Okresního soudu v Rakovníku a Okresního soudu v Českém Krumlově. Zůstatek nároku žalobců po vydání těchto rozhodnutí činí 673 763,18 Kč (nárok žalobce 327 189,01 Kč a nárok žalobkyně 346 574,17 Kč, rozdíl je způsoben tím, že žalobce zčásti přijal rovněž finanční náhradu). Probíhá rovněž další řízení u Obvodního soudu pro Prahu 6, které se týká pozemku v hodnotě 237 828 Kč. Pokud by se zohlednilo toto řízení, činil by zůstatek nároku žalobců 435 935,18 Kč.

5. Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby provedeným při jednání soudu dne 9. 7. 2021 souhlasil. Jinak trval na zamítnutí žaloby. Nesporoval, že žalobci jsou oprávněnými osobami, avšak nemají nárok na mimořádné vypořádání jejich nároku v rámci soudního řízení, tedy mimo veřejnou dražbu. Žalovaný trval na tom, že existují překážky převoditelnosti pozemků. Soud by měl zohlednit i to, že část pozemků má význam pro fyzické osoby, kterým slouží jako příjezdová cesta, případně na nich mají své garáže, nebo je užívají jako pastvu. Žalobcům je v podstatě lhostejné, jaký náhradní pozemek jim případně bude přiznán.

6. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby provedenému při jednání dne 9. 7. 2021 soud řízení ve vztahu k pozemkům, kterých se zpětvzetí týkalo, zastavil (viz výrok I.). Postupoval přitom podle ust. § 96 o.s.ř. Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil. Předmětem sporu tak nadále zůstalo nahrazení projevu vůle ve vztahu k celkem 17 pozemkům (parc. [číslo] v kat. úz. [obec], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí] v [anonymizováno] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí]).

7. Soud nejprve řešil otázku, zda jsou dány podmínky, za kterých judikatura připouští, aby se oprávněné osoby domáhaly uspokojení svých nároků podáním žaloby o nahrazení projevu vůle. Přitom soud vycházel z dále uvedených skutkových zjištění.

8. Z rozhodnutí Magistrátu hl.m. Prahy – Pozemkového úřadu ze dne 12. 6. 2001 č.j. PÚ 6361/92/1 (č.l. 17), z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, KPÚ pro Středočeský kraj a hlavní město Praha, č.j. SPÚ 165448/2017 PM 6361/92, ze dne 27. 4. 2017 (č.l. 21), ve spojení s rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, KPÚ pro Středočeský kraj a hlavní město Praha, č.j. SPÚ 341166/2017, ze dne 26. 7. 2017 (č.l. 24), bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto tak, že právní předchůdce žalobců [jméno] [celé jméno žalobce], [rodné číslo], není vlastníkem id. 1/2 pozemku parc. [číslo] o výměře 13 456 m2 v [katastrální uzemí]. [jméno] [celé jméno žalobce] nebyla vydána pozemku PK [číslo] – role z důvodu zastavěnosti (§ 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě). Pozemek přešel na stát rozhodnutím odboru výstavby ONV v Praze 5 ze dne 1. 4. 1982 pod č.j. V [anonymizováno] – 1959 /82- (č.l. 28), a to vyvlastněním v celé výměře pro uskutečnění stavby KBV - [příjmení] [jméno], o které bylo rozhodnuto územním rozhodnutím čj, 15650/80 ze dne 3. 5. 1981, a po přechodu na stát byl zastavěn rodinnými domy ve vlastnictví fyzických osob, část pozemku tvoří zeleň mezi domy. Dále bylo rozhodnuto, že žalobci nejsou vlastníky každý id. 1/4 pozemku parc. č. část [číslo] o výměře 9 971 m2, parc. [číslo] o výměře 400 m2 a parc. [číslo] o výměře 1 409 m2, všech v kat. úz. [část obce] (dříve část PK pozemků [číslo] role a [číslo] role v kat. úz. [část obce]). Pozemky přešly na stát rozhodnutím odboru výstavby ONV v [obec a číslo] ze dne 2. 2. 1984 pod čj. Výst. [obec] p [číslo] (č.l. 29), jímž došlo k jejich vyvlastnění za účelem uskutečnění stavby obytného souboru [příjmení] [jméno], o níž bylo rozhodnuto územním rozhodnutím ze dne 3. 5. 1981. Pozemky nebyly vydány dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že na žalobce přešel nárok na vydání zemědělského majetku jako na dědice [jméno] [celé jméno žalobce], který zemřel dne 23.11.2005, na základě usnesení soudu o schválení dědické dohody č. 32 D 1674/2005-81. Dále z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že [jméno] [příjmení] restituční nárok dne 23. 12. 1992.

9. Z listin nazvaných Přehled nároků a plnění nároků oprávněné osoby § 11 (č.l. 30 a 31) bylo zjištěno, že žalovaný eviduje nárok žalobce na náhradu za nevydané pozemky ve výši 51 821,88 Kč s tím, že v rozsahu 19 385,17 Kč byla poskytnuta peněžitá náhrada. Žalovaný dále eviduje nárok žalobkyně ve výši 71 207,05 Kč. Dopisem ze dne 15. 12. 2017 (č.l. 32) požádali žalobci žalovaného o přecenění výše restitučního nároku. Žalovaný sdělil dopisem ze dne 23. 1. 2018 (č.l. 33), že setrval na původním ocenění nevydaných pozemků jako nestavebních.

10. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 7. 1. 2018 (č.l. 34) soud zjistil, že znalec určil cenu pozemků dle jejich stavu ke dni přechodu na stát podle vyhlášky č. 316/1990 Sb. Znalec pozemky ocenil jako pozemky stavební. Vycházel z toho, že v místě nebyly vybudovány inženýrské sítě. Znalec použil srážky dle tabulky I. přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky (10 % přístup po nezpevněné komunikaci, 5 % absence napojení na veřejný vodovod, 7 % absence napojení na veřejnou kanalizaci, 8 % absence napojení na rozvod elektřiny nebo vzdálenost ke zdroji více než 200 m). Znalec tak stanovil jednotkovou cenu pozemků na 175 Kč/m2. Znalec konkrétně ocenil odňatý a nevydaný pozemek PK parc. [číslo] na částku 2 354 800 Kč, pozemek parc. [číslo] na částku 1 744 925 Kč, pozemek parc. [číslo] na částku 70 000 Kč a pozemek parc. [číslo] na částku 246 575 Kč tj., celkem na částku 4 416 300 Kč, z níž náleží každému ze žalobců , tedy 1 104 075 Kč.

11. Původní oprávněná osoba ([jméno] [celé jméno žalobce]) požádala dne 29. 8. 2001 Pozemkový fond ČR o převod konkrétních pozemků v kat. úz. [část obce] (viz č.l. 62). Dopisem Pozemkového fondu ČR ze dne 27. 11. 2001 (č.l. 63) bylo sděleno, že [jméno] [celé jméno žalobce] nebudou jím požadované pozemky vydány. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] a Pozemkovým fondem ČR byla vedena i další korespondence ve věci převodu pozemků (dopisy z 27. 9. 2001 – č.l. 20, z 9. 9. 2002 – č.l. 64, z 18. 9. 2003 – č.l. 65). [jméno] [celé jméno žalobce] se přihlásil k veřejné nabídce pozemků určených k převodu oprávněným osobám dne 29. 4. 2002, kdy se ucházel o převod pozemků v kat. úz. [část obce] a [část obce] (č.l. 66), a dne 13. 10. 2003, kdy se ucházel o převod pozemků v kat. úz. [část obce] (č.l. 67). Žalobci se ucházeli o převod náhradního pozemku v kat. úz. [obec] (viz protokol z vyhodnocení výzvy ze dne 13. 6. 2019 – č.l. 155).

12. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě je oprávněnou osobou státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst.

1. Podle § 11a odst. 2 zákona o půdě sestavuje veřejné nabídky pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.

13. Podle § 28a zákona o půdě se poskytují náhrady v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny. Podle ustanovení § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky cena 1 m2 nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady anebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí 250 Kč v hlavním městě Praze Cena se upraví podle přílohy č. 7.

14. Dle ustálené soudní judikatury k oceňování restitučního nároku oprávněné osoby podle zákona o půdě platí, že za pozemky je třeba osobě oprávněné poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu, byť byly v době převodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské, pokud byly v době převodu na stát určeny k zastavění schválenou územně plánovací dokumentací a následně byly v souladu s ní zastavěny; byly tedy fakticky určeny k zástavbě, a tudíž mají být oceněny jako pozemky stavební (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1013/2012, sp. zn. 28 Cdo 427/2018, sp. zn. 28 Cdo 2956/2014). V posuzované věci zcela nepochybně byly nevydané pozemky již k datu jejich přechodu na stát určeny k zastavění, z toho důvodu také došlo k jejich vyvlastnění, což lze jednoznačně dovodit z příslušných rozhodnutí o vyvlastnění. Následně na pozemcích došlo k realizaci plánované výstavby. Dle soudu tak znalec [příjmení] [příjmení] postupoval správně, pokud vycházel z toho, že nevydané pozemky sice byly v době jejich přechodu na stát v evidenci vedeny jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě. Pokud tedy znalec vyšel z ceny 250 Kč/m2 a zohlednil srážky odpovídající příloze č. 7 oceňovací vyhlášky, je nutno dovodit, že jeho postup byl správný. Naopak se zřetelem k okolnostem případu nemůže obstát přístup žalovaného (i jeho právního předchůdce), který trval na ocenění pozemků jako pozemků zemědělských.

15. Soud se dále zabýval tím, zda lze v postupu žalovaného (a jeho právního předchůdce [anonymizována tři slova]) při uspokojování restitučního nároku [jméno] [celé jméno žalobce] a následně žalobců shledat prvky liknavosti a svévole. Právní předchůdce žalobců [jméno] [příjmení] svůj restituční nárok v roce 1992. První rozhodnutí, kterým mu byl založen nárok na naturální náhradu, bylo vydáno v roce 2001. [jméno] [celé jméno žalobce] poté neúspěšně usiloval o získání náhradního pozemku adekvátního pozemku nevydanému (na území [územní celek]). [jméno] [celé jméno žalobce] se dále zúčastnil dvou veřejných nabídek. V roce 2005 [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel. Druhé správní rozhodnutí bylo vydáno až v roce 2017, tj. 25 let po uplatnění nároku. Pokud stát nebyl schopen uspokojit restituční nárok původní oprávněné osoby či současných oprávněných osob, které vstoupily do práv a povinností původní oprávněné osoby, po dobu více jak 25 let, pak nelze než dovodit, že jeho postup byl liknavý. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že žalovaný po celou dobu eviduje nesprávnou výši náhrady za nevydané pozemky, na kterou mají žalobci právo. Žalovaným evidovaná výše nároku je oproti skutečné výši více jak desetkrát nižší. Žalovaný odmítal žádost žalobců o přecenění nároku. Soudní praxe kvalifikuje jako svévolný i takový postup, kdy žalovaný nesprávným ohodnocením nároku ztěžuje oprávněné osobě uspokojit její nárok v celém rozsahu získáním náhradních pozemků, které by svým charakterem a hodnotou odpovídaly hodnotě pozemků nevydaných. I se zřetelem k této skutečnosti tak vzniklo žalobcům právo na výběr pozemků pro uspokojení jejich restitučních nároků (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009; nález Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05, nebo ze dne 1. 9. 2010, sp. zn. I. ÚS 125/10). V nálezu Ústavního soudu III. ÚS 495/2005 se mj. uvádí, že pokud nárok podle zákona o půdě nebyl dlouhodobě uspokojen, mají soudy zkoumat, zda nedošlo ze strany [anonymizována dvě slova] (právní předchůdce žalovaného) k libovůli či dokonce ke svévoli při plnění jeho závazku. [anonymizována dvě slova] má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky, přičemž struktura jeho nabídky musí mít kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době a co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. [anonymizována dvě slova] nemůže upřednostňovat úplatné převody před bezúplatnými; nesmí ani upřednostňovat mezi skupinami subjektů, které mají nárok na bezúplatný převod. Dovodil, že v případě liknavého, svévolného či diskriminačního postupu žalovaného (či jeho předchůdce - [anonymizována tři slova]), může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétních vhodných pozemků a že takový postup nelze vůči oprávněným osobám pokládat za diskriminační.

16. Soud se dále zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovaným ve vztahu k požadavku žalobců na přecenění výše restitučního nároku. Předmětem tohoto řízení není vyplacení náhrady, ale převod vlastnického práva k pozemkům. Právo na přecenění restitučního nároku není samostatným majetkovým právem, které podléhá promlčení. Nelze-li původní pozemky oprávněné osobě vydat, má právo na náhradu, jejíž výše je upravena oceňovacím předpisem. Pokud žalovaný určí cenu nevydaných pozemků v rozporu s právní úpravou i prováděcím oceňovacím předpisem, nelze po oprávněné osobě spravedlivě požadovat, aby se výslovně domáhala správného ocenění pozemků. Postačuje, aby se domáhala převodu náhradních pozemků, přičemž soud předběžně posoudí, jaká je výše náhrady za nevydané pozemky, na kterou má oprávněná osoba právo. Judikatura navíc dovozuje, že uspokojení nároku oprávněné osoby na náhradní pozemky za pozemky nevydané je závislé na spoluúčasti žalovaného. Uplatnění námitky promlčení za strany žalovaného je proto považováno za výkon práva v rozporu s dobrými mravy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1548/2009 a 28 Cdo 4592/2008). Soud tedy dovodil, že právo na„ přecenění“ restitučního nároku není právem, které se promlčuje. I kdyby uvedené právo podléhalo promlčení, bylo by nutno dovodit, že vznesení námitky promlčení žalovaným je výkonem práva v rozporu s dobrými mravy.

17. Soud považuje za významné pro posuzovanou věc rovněž ustanovení § 13 o. z. Ke shodným právním závěrům ohledně ocenění nevydaných pozemků a ohledně svévole a liknavosti v postupu žalovaného dospěly soudy i v jiných řízeních, která byla vedena o shodném nároku žalobců. Žalobci tak mohou důvodně očekávat, že jejich nárok bude obdobně posouzen i v tomto řízení.

18. Lze tedy shrnout, že žalobou uplatněný nárok na nahrazení projevu vůle žalovaného ve vztahu ke konkrétním pozemkům, které jsou ve vlastnictví státu a ve správě [anonymizována tři slova], je co do základu dán.

19. Při svém dalším rozhodování soud vycházel z toho, že rozsah restitučního nároku žalobců odpovídá výši specifikované při jednání soudu dne 9. 7. 2021. I při zohlednění dosud nepravomocných rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku a Okresního soudu v Českém Krumlově činí zůstatek nároku žalobce 327 189,01 Kč a žalobkyně 346 574,17 Kč.

20. Se zřetelem k výše uvedeným skutkovým a právním závěrům se soud dále zabýval tím, zda neexistují zákonné překážky pro převod náhradních pozemků žalobcům, eventuálně zda není důvod pro zamítnutí žaloby z toho důvodu, že požadované pozemky nejsou k uspokojení nároku žalobců vhodné. V další části odůvodnění rozsudku tak bude ve vztahu k jednotlivým pozemkům uvedena skutková i právní argumentace účastníků, tj. argumentace žalobců k tomu, že nejsou dány překážky převoditelnosti pozemků na žalobce, a argumentace žalovaného k tomu, že konkrétní pozemky nelze žalobcům převést.

21. Soud při posuzování otázky, zda je konkrétní pozemek vhodný k uspokojení nároku žalobců, vycházel z pravidel formulovaných v judikatuře Nejvyššího soudu. Ten opakovaně vyslovil požadavek, například v rozhodnutí ze dne 20. 8. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2031/2019, aby oprávněnými osobami nárokovaný pozemek jako náhradní - nebýt liknavého postupu [anonymizována tři slova], potažmo žalované jako jeho nástupkyně - byl potenciálně zařaditelný do veřejné nabídky ve smyslu § 11a odst. 2 zákona o půdě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5368/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4400/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2420/2010). Prvořadým kritériem je to, zda převodu pozemku nebrání zákonné výluky uvedené v ustanoveních § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený (přednostními) právy třetích osob (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. 28 Cdo 99/2010, ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 28 Cdo 592/2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2462/2014), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2364/2017 ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). Tato hlediska je přitom vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5045/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 28 Cdo 220/2005).“ V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2021, sp. zn. 28 Cdo 1339/2021 se uvádí: Za pozemky nevhodné k bezúplatnému převodu náhradou za pozemky nevydané (§ 11 odst. 1 zákona o půdě) jest pak považovat pozemky zastavěné, resp. se stavbou bezprostředně funkčně související (pod takovým pozemkem je nutno rozumět jednak stavební pozemek, popřípadě též pozemek zastavěný stavbou, a dále přilehlé pozemky, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení), neboť právě u nich nelze vyloučit obtíže při jejich následném obhospodařování, činící případně takové pozemky nevhodnými pro zemědělské využití. Je proto třeba u nárokovaného pozemku přihlížet vždy k celkové funkční provázanosti i s ostatními pozemky a stavbami, které tvoří vzájemně provázaný soubor staveb. Pozemky, které by pro zákonnou výluku (§ 11 odst. 1 písm. c/zákona o půdě) nebylo možno (pokud by šlo o majetek odňatý oprávněné osobě) vydat restituentům, lze tedy jen stěží považovat za vhodné náhradní pozemky (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2857/2018, jakož i judikaturu v něm citovanou). Při komparaci veřejného zájmu na zachování dosavadních vlastnických vztahů (existence veřejného vlastnictví pozemku usnadňující budoucí realizaci zamýšlené bytové výstavby, a to i se zřetelem k tomu, zda záměr bytové výstavby trvá, případně, zda ji bude lze vůbec realizovat a v jakém časovém horizontu) a zájmů oprávněné osoby na náhradní uspokojení restitučního nároku formou převodů právě jí zvolené pozemkové parcely (jejíž tržní hodnota vzhledem k zamýšlené výstavbě nemusí zcela korelovat zásadám, dle nichž se hodnotově vypořádávají restituční nároky ve smyslu zákona o půdě), jest pak vždy též hodnotit, zda restituční nárok – v případě kolize se zájmem na zachování veřejného vlastnictví – nebude lépe uspokojit vydáním jiného náhradního pozemku (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2021, sp. zn. 28 Cdo 3676/2000, a ze dne 21. 4. 2021, sp. zn. 28 Cdo 550/2021).

22. K pozemku parc. [číslo] kat. úz. [obec] žalovaný namítal, že ho nelze obhospodařovat, protože v katastru nemovitostí je veden jako neplodná půda, dle výpisu ze systému LPIS pozemek není obhospodařován. Pozemek se nachází v relativně úzkém pruhu mezi silnicí I. třídy a rodinnými domy, částečně je zastavěn příjezdovou komunikací k těmto nemovitostem. Nejedná se tak o ornou půdu či pozemek určený k obdělávání, který pouze dočasně obděláván není. Pozemek ze své podstaty neslouží k provozování zemědělské činnosti a k této činnosti ani sloužit nemá. Žalobci namítali, že určení pozemku dle údajů v katastru nemovitostí není samo o sobě důvodem pro závěr o nevyužitelnosti pozemku.

23. Soud ve vztahu k uvedenému pozemku učinil následující skutková zjištění: Předmětný pozemek je zapsán na LV [číslo] katastru nemovitostí pro obec a [katastrální uzemí]. Jde o druh pozemku ostatní plocha, způsob využití neplodná půda. Pozemek má výměru 1 994 m (viz výpis z katastru č.l. 634). Pozemek je zachycen na snímku ortofotomapy č.l. 318, údaje o něm jsou uvedeny ve výpisu z veřejného registru půdy – LPIS (č.l. 319). Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l. 680) jde o pozemek v zastavěném území obce, který je zatravněn, nacházejí se na něm porosty. Na titulní straně posudku je fotografie pozemku, z níž je patrné, že se nachází v mírném svahu. Dle zprávy [územní celek] (č.l. 875) se pozemku částečně dotýká místní komunikace evidovaná v pasportu místních komunikací pod evidenčním číslem MK30C. Jedná se o zpevněnou štěrkovou komunikaci zajišťující jediný přístup k nemovitosti [adresa]. Přesný rozsah záboru by bylo nutno určit geodetickým zaměřením, ortofoto nemusí být přesné s ohledem na nerovnoměrný svažitý terén na celém území obce. Mimoto je na pozemku uložen hlavní řad vodovodu pro veřejnou potřebu v hloubce cca 0,7 až 1,2 metru. Účastníci učinili nespornou cenu pozemku ve výši 34 068,40 Kč. V územním plánu je pozemek zapsán jako plocha zeleně – soukromá a vyhrazená (ZS), s hlavním využitím zahrady, což vyplývá ze zprávy [stát. instituce] (č.l. 368).

24. Na základě shora uvedených zjištění soud dovodil, že daný pozemek je k převodu vhodný. Nebyla shledána žádná zákonná překážka bránící převodu. Nebylo prokázáno, že pozemek nelze obhospodařovat. Bylo prokázáno pouze to, že pozemek aktuálně obhospodařován není, dle soudu žádné objektivní okolnosti jeho obhospodařování do budoucna nebrání. Pozemek je přístupný z přilehlé komunikace, není natolik svažitý, aby bylo jeho obhospodařování vyloučeno. Ve vztahu k dalším námitkám žalovaného lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2031/2019, v němž se uvádí: Namítá-li dovolatelka, že tyto pozemky jsou v katastru nemovitostí evidovány jako„ ostatní plocha, neplodná půda či manipulační plocha“, neznamená to samo o sobě, že se nejedná o zemědělský půdní fond; ten totiž podle § 1 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, tvoří nejen pozemky zemědělsky obhospodařované, tj. orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, ale i půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Nelze tak dovodit, že by nějaká konkrétní překážka bránila jejich zemědělskému využití. Umístění inženýrských sítí – vodovodu - pod povrchem pozemku rovněž není překážkou převoditelnosti (viz § 6 odst. 1 písm. b) bod 4. zákona č. 503/2012 Sb.), přičemž tento závěr je použitelný i v případě dále uvedených pozemků. Soud tedy ve vztahu k uvedenému pozemku žalobě vyhověl.

25. K pozemku parc. [číslo] kat. úz. [obec] žalovaný namítal, že je funkčně spojen s pozemkem parc. [číslo] stavbou rodinného domu na pozemku parc. č. St. [anonymizováno]. Pro žalobce se jedná o pozemek náhradní, tj. pozemek zcela zastupitelný pozemky jinými. Pozemek je pokojně dlouhodobě užíván v rámci menšího rodinného hospodářství, je nevhodné, aby do tohoto žádoucího stavu bylo zasahováno, zvláště když manželé [příjmení] chtějí pozemek získat do svého vlastnictví. Žalobci namítali, že tvrzené skutečnosti nepředstavují překážky převodu. Nájem není překážkou převoditelnosti, neexistuje ani přímá funkční souvislost (mezi tímto pozemkem a parc. č. St. [číslo] jsou další 3 pozemky). Uvedená parcela má vlastní zázemí a přístupovou komunikaci.

26. Soudem byly ve vztahu k uvedenému pozemku zjištěny následující skutečnosti: Podle územního plánu patří uvedený pozemek mezi tzv. plochy bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV). Pozemek je určen k bydlení v rodinných domech venkovského typu. Dle nepodepsané nájemní smlouvy měl být s účinností od 1. 8. 2020 pozemek pronajat [jméno] [příjmení] za účelem údržby travního porostu s tím, že předmět nájmu neslouží k podnikatelským účelům nájemce (č.l. 422). V návrhu smlouvy se výslovně uvádí, že smlouva nemůže být titulem pro zřízení trvalé stavby. Dle fotografií je pozemek ohrazen (č.l. 424 až 425). Účastníci učinili nespornou cenu pozemku 16 666,20 Kč (viz č.l. 867). Pozemek je dále zachycen na snímku ortofotomapy (č.l. 323). Z tohoto snímku nelze dovodit, že by pozemek funkčně souvisel s objekty na pozemku parc. č. St. 176 nebo pozemku parc. [číslo] (tj. že by uvedené objekty s přilehlými pozemky nemohly být účelně využívány bez pozemku parc. [číslo] který je samostatně ležícím pozemkem přiléhajícím ke komunikaci).

27. Soud dovodil, že neexistují zákonné překážky pro převod uvedeného pozemku žalobcům. Právo nájmu třetí osoby k pozemku obecně nebrání tomu, aby byl pozemek převeden oprávněným osobám. Žalobcem předložená nájemní smlouva navíc není podepsaná, právo nájmu mělo vzniknout s účinností od 1. 8. 2020 (tedy poté, kdy žalobci uplatnili nárok na převod pozemků v tomto řízení). Dle soudu není dána taková funkční souvislost daného pozemku s jinými nemovitostmi v okolí, která by pozemek činila k převodu nevhodným. Pozemek je přístupný z přilehlé komunikace, lze ho zemědělsky využívat (sám žalovaný tvrdí, že je využíván jako pastvina pro koně). Účelové určení pozemku dle územního plánu není samo o sobě důvodem, pro který by pozemek neměl být převeden. Nejde totiž o pozemek v zastavěném území obce, která písemně požádala o jeho vydání (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. 28 Cdo 99/2010). Proto soud ve vztahu k uvedenému pozemku žalobě vyhověl.

28. K pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec] žalovaný namítal, že ho nelze obhospodařovat a nepřipadá v úvahu jeho zemědělské využití (jde o úzký pruh mezi silnicí I. třídy I/16 a místní komunikací, přes pozemek prochází elektrické vedení). Žalobci argumentovali tím, že pozemky obdobného tvaru a rozlohy jsou nabízeny ve veřejných nabídkách.

29. Soud ve vztahu k uvedenému pozemku zjistil následující skutečnosti: Předmětný pozemek je zapsán na LV [číslo] katastru nemovitostí pro obec a [katastrální uzemí]. Jde o druh pozemku ostatní plocha, způsob využití ostatní plocha. Pozemek má výměru 514 m (viz výpis z katastru číslo listu 634). Je zachycen na fotografii č.l.

427. Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l. 694) jde o pozemek zatravněn s porosty. Na titulní straně posudku je rovněž fotografie pozemku, který tvoří úzký pruh mezi silnicí a místní komunikací.

30. Soud má za to, že daný pozemek není způsobilý k zemědělskému využití, jeho obhospodařování je vzhledem k faktickému stavu nemožné. Skutečnost, že žalovaný do veřejných nabídek zahrnuje jiné podobné pozemky, je irelevantní. Pro rozhodnutí v této věci by mohlo mít význam pouze to, pokud by do veřejných nabídek byl v minulosti zahrnut tento konkrétní pozemek, což však nebylo tvrzeno ani prokázáno. Žaloba tedy byla v této části zamítnuta.

31. K pozemku parc. [číslo] kat. úz. [obec] žalovaný namítal, že ho nelze obhospodařovat a že funkčně souvisí se stavbou domu na pozemku parc. č. St. [anonymizováno]. Na pozemku se nachází stavba garáže, která tvoří příslušenství domu na stavební parcele [číslo]. Na pozemku se rovněž nachází přístupová cesta ke garáži. Žalobci popírali funkční spojení požadovaného pozemku s pozemkem parc. č. St. [anonymizováno]. [ulice] cesta ke garáži nachází na pozemku parc. č. [rok], který je ve vlastnictví [územní celek] a je veden v druhu pozemku ostatní plocha se způsobem využití ostatní komunikace. Přístupová cesta na pozemku parc. č. [rok] zmiňovaná žalobci vede ke stavbám rodinných domů na pozemcích parc. č. St. 47/2 a parc. č. St.

50. Z této cesty odbočuje žalovaným zmíněná přístupová cesta ke garáži.

32. Soudem byly k uvedenému pozemku zjištěny následující skutečnosti: Dle zprávy [územní celek] (č.l. 875) se daného pozemku částečně dotýká místní komunikace evidovaná v pasportu místních komunikací pod evidenčním číslem MK29C. Jedná se o zpevněnou komunikaci, povrch asfaltový recyklát, zajišťující jediný přístup k nemovitostem [adresa]. Přesný rozsah záboru by bylo nutné určit geometrickým zaměřením. Na tomto pozemku je dále stavba garáže, která slouží vlastníkovi domu na stavební parcele [číslo] včetně příjezdové cesty ke garáži. Na pozemku je uložen hlavní řad vodovodu pro veřejnou potřebu v hloubce cca 0,70 až 1,2 m. Umístění garáže (garážové stání se zpevněnou plochou) vyplývá i ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l. 701). Fotografie stavby a části zpevněné příjezdové cesty je na č.l 423, snímek ortofotomapy je na č.l.

336. Dle tohoto snímku jsou na části pozemku vzrostlé porosty. V územním plánu je pozemek zapsán jako plocha bydlení – v rodinných domech - venkovská, s hlavním využitím bydlení v rodinných domech venkovského typu (viz zpráva [stát. instituce] (č.l. 368).

33. Soud ve vztahu k uvedenému pozemku žalobu zamítl, a to se zřetelem k tomu, že se na pozemku nachází stavba garážového stání jiného vlastníka a přístupová cesta k němu. Ve smyyslu výše citovaných rozhodnutí dovolacího soudu (28 Cdo 2031/2019 a 28 Cdo 1339/2021 tak jde o pozemek nevhodný k převodu.

34. K pozemku parc. [číslo] kat. úz. [obec] žalovaný namítal, že se jedná o neplodnou půdu. Pozemek je funkčně spojen s domem na parc. č. St. [anonymizováno] a pozemky [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Na pozemku je jediná příjezdová cesta k domu, jiná příjezdová cesta vzhledem ke svažitosti terénu nepřipadá v úvahu. Žalobci funkční spojení s pozemkem parc. č. St. [anonymizováno] a stavbou na něm stojící a s pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] popírali. Přístup ke stavbě je zajištěn přes pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] kde jsou dokonce vybudovány schody.

35. Soud ve vztahu k uvedenému pozemku zjistil dále uvedené skutečnosti: Dle zprávy [územní celek] (č.l. 875) na pozemku leží účelová komunikace evidovaná v pasportu místních komunikací pod evidenčním číslem UK49C. Jedná se o nezpevněnou komunikaci zajišťující přístup k nemovitosti [adresa]. Na pozemku je uložen hlavní řad vodovodu pro veřejnou potřebu. Dle sdělení [jméno] [příjmení] (č.l. 874) je na daném pozemku přístupová cesta k jeho nemovitosti [adresa]. Jde o dlouhodobý historický stav. Uvedený pozemek tak zajišťuje veškerou obslužnost a plnohodnotné užívání majetku [jméno] [příjmení]. Pozemek obklopující jeho nemovitosti z druhé strany patří soukromé osobě, kvůli náročnému terénu nelze přístup řešit jinak. Pozemek je tak pro jmenovaného zásadní a nenahraditelný, bez tohoto pozemku není možný ani přístup složek IZS. Jmenovaný má pozemek v nájmu, požádal rovněž o jeho převod. Existence přístupu k sousednímu domu po daném pozemku vyplývá rovněž ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l. 708). Fotografie pozemku jsou na č.l. 347 a 433, snímek ortofotomapy je na č.l. 344.

36. Soud dovodil, že je dána funkční souvislost mezi vymáhaným pozemkem parc. [číslo] nemovitostmi ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Na pozemku parc. [číslo] se nachází účelová komunikace zajišťující přístup k nemovitostem z veřejné komunikace. Jiným srovnatelným způsobem takový přístup zajistit nelze, což vyplývá z provedených důkazů. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4447/2017, mj. konstatoval: Rovněž argumentace odvolacího soudu, že přístup k bytovému domu (stavebnímu pozemku, jehož je dům součástí) přes předmětný pozemek, který jej obklopuje, lze zajistit jinými občanskoprávními instituty, např. uzavřením smlouvy o nájmu, zřízením služebnosti či nezbytné cesty, nasvědčuje tomu, že jde o pozemek s bytovým domem funkčně spjatý (přes nějž je zajištěn i přístup do domu z veřejné komunikace); v tomto směru není až tak zásadní, bylo-li dosavadní užívání pozemku vlastníky bytového domu ze strany vlastníka pozemku toliko (mlčky) trpěno, či bylo-li podloženo platným právním důvodem (kdy jde o vztah mezi těmito jinými subjekty). V daném případě sice pozemek parc. [číslo] nemovitosti ve vlastnictví [jméno] [příjmení] neobklopuje, nicméně zajišťuje, že uvedené nemovitosti vůbec jsou při použití dopravních prostředků přístupné z veřejné komunikace. V intencích citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1339/2021 soud dovodil, že je dán zájem na zachování veřejného vlastnictví a že bude vhodnější uspokojit nárok žalobců vydáním jiného náhradního pozemku. Soud tudíž žalobu i v této části zamítl.

37. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] bylo žalovaným argumentováno, že jde o pozemek neplodný, který je zčásti zastavěn chatou. Dle územního plánu jde o pozemek určený k zastavění obytnými domy. Dále existuje funkční souvislost s bytovým domem na parc. č. St. 500, přičemž sporný pozemek je pronajat jako přídomovní zahrada. Funkční souvislosti je nutno posuzovat komplexně s přihlédnutím ke všem rozhodným skutečnostem. Pokud je pozemek předmětem nájmu jako přídomovní zahrada, už ze samotné podstaty je zřejmé, že takový pozemek je funkčně spojen s pozemkem jiným a stavbou na něm stojící. V případě funkční souvislosti neplatí, že by spolu pozemky musely nutně sousedit, byť lze připustit, že v takovém případě je funkční spojení průkaznější. Žalobci k tomu uvedli, že pozemek je součást ZPF a je veden jako orná půda. Skutečnost, že se náhradní pozemek nachází v zastavitelné ploše obce, nezakládá jeho nepřevoditelnost. Žalobci popírali funkční souvislost pozemku s domem na parc. č. St. [anonymizováno]. Náhradní pozemek nesousedí přímo s bytovým domem, mezi náhradním pozemkem a tímto domem se nachází hned několik pozemků (parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]). Náhradní pozemek tudíž není nutný k užívání tohoto bytového domu, neboť ten má přístup z veřejné komunikace, celkové zázemí má na s ním přímo sousedícím pozemku parc. [číslo] který se ostatně nachází ve spoluvlastnictví stejných osob. Žalobci rovněž popřeli existenci drobných staveb na pozemku. I kdyby na pozemku takové stavby byly, šlo by o stavby pouze dočasné. K pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] žalovaný shodně namítal, že funkčně souvisí s bytovým domem na st. [parcelní číslo] a je pronajat jako přídomovní zahrada a že se na pozemku nacházejí drobné stavby. Argumentace žalobců byla shodná jako v případě pozemku parc. [číslo]. Konečně ve vztahu k pozemku parc. [číslo] žalovaný namítal, že jde o úzký pruh zcela zarostlý stromy. K tomu žalobci uvedli, že podobné pozemky žalovaný nabízí ve veřejných nabídkách.

38. Soud ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] učinil následující skutková zjištění: Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 16. 9. 2020 (č.l. 820) se předmětný pozemek (společně s pozemky parc. [číslo]) nachází východně od centrální zástavby navazující na řídkou zástavbu obce v lokalitě [ulice] [anonymizováno] na svahu pod [anonymizována dvě slova]. Lokalita je dlouhodobě zemědělsky nevyužívána, neboť tvoří proluku mezi městskou zástavbou a lesním komplexem, nenavazuje na zemědělsky využívané pozemky, je nepřístupná pro současnou zemědělskou techniku. Parcely jsou dobře identifikovatelné dle zachovaných původních mezí a cest. Jde o svažité pozemky, dlouhodobě nesklízené, které postupně zarostly náletem lesních dřevin a křovin. Pozemek parc. [číslo] je na severní straně využíván k rekreačním účelům. Na této straně je dřevostavba bez základů využívaná jako sklad nářadí a altánek. Část parcely o výměře 2 700 m je snížená oproti okolnímu svahu, zamokřená a odvádí dešťovou z lesního komplexu. Tato plocha je souvisle zarostlá náletovými dřevinami ve stáří 41 až 60 let. Parcela je platným územním plánem rozdělena na 2 části. [ulice] část parcely navazující na parcelu [číslo] ve vlastnictví [územní celek] je určena pro bytovou výstavbu. [ulice] část parcely je určena pro zemědělskou výrobu. Parcela není napojena na zpevněnou komunikaci. Parcely [číslo] jsou ve svahu, který navazuje na bytový dům o šesti bytových jednotkách. Parcelu [číslo] do roku 2016 nájemci bytového domu udržovali sečením, užívali ji jako funkční celek, v současné době není udržovaná, zarůstá náletem bylinných plevelů. Nájemci bytového domu je užíván pouze jihovýchodní roh, kde je ohniště a provizorní lavice. Parcela [číslo] je mez se svažitostí nad 80 %, nikdy nebyla využívána, postupně zarostla vysázenými smrky a náletem listnatých dřevin. Obě parcely jsou mimo zastavitelnou část obce. Přílohou posudku jsou informace o pozemcích. V katastru nemovitostí jsou všechny 3 pozemky zapsány jako druh pozemku – trvalý travní porost, všechny pozemky jsou součástí zemědělského půdního fondu. Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l. 672) je sporný pozemek [číslo] částečně v plochách nezastavitelných (zahrady a louky mimo souvislé zastavění) v odměřené ploše 1 418 m. Na těchto pozemcích se stavby neuvažují. [příjmení] pozemku o výměře 2 190 m se nachází v plochách pro bydlení, na kterých se uvažují stavby. Společně s pozemky parc. [číslo] se jedná o zatravněné pozemky, které netvoří funkční celek se žádnou stavbou zapsanou v katastru nemovitostí. Nacházejí se na nich nezapsané objekty, pravděpodobně jiných vlastníků, a souvislý porost. Nájemní smlouvou ze dne 15. 6. 2016 [číslo] (č.l. 438) přenechal žalovaný část pozemku [číslo] o výměře 1 957 m a část pozemku [číslo] o výměře 1 150 m do užívání nájemkyni [jméno] [příjmení]. Pozemek byl přenechán do užívání za účelem„ přídomovní zahrady, rekreace, k údržbě pozemků sečením.“ Přílohou smlouvy je snímek mapy katastru, na kterém jsou vyznačeny pronajaté části obou pozemků. Snímky ortofotomapy uvedených pozemků v se nachází na č.l. 436, 444 a 446 spisu. Ze snímků ortofotomapy je zřejmé, že bytový dům stojící na pozemku parc. č. St. 500 je obklopen pozemkovou parcelou [číslo]. S tímto pozemkem sousedí pozemky parc. [číslo]. Teprve s těmito pozemeky sousedí sporné pozemky parc. [číslo] (mezi tímto pozemkem a pozemkem parc. [číslo] se navíc nachází pozemek parc. [číslo]). Fotografie stavby na pozemku [číslo] je na č.l. 437 spisu. Účastníci učinili nespornou cenu pozemku parc. [číslo] ve výši 7 188 Kč (viz č.l. 818), jakož i pozemku parc. [číslo] ve výši 137 846,70 Kč a parc. [číslo] ve výši 1 481,65 Kč (viz č.l. 870).

39. Soud dovodil, že žalovaným tvrzené překážky převoditelnosti uvedených pozemků nejsou dány. Předně nelze dovodit funkční souvislost daných pozemků s objektem stojícím na stavební parcele [číslo]. Mezi uvedeným objektem, pozemkem parc. [číslo] který dům zcela obklopuje a spornými pozemky se nachází další pozemky (parc. [číslo]). Jako přídomovní zahrada je pronajata pouze část pozemků parc. [číslo] to pouze jediné osobě ([jméno] [anonymizováno]), nikoliv všem vlastníkům objektu na stavební parcele [číslo]. Otázkou navíc je, do jaké míry jsou vůbec plněny povinnosti nájemce (zejména povinnost sečení pozemků). Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] totiž vyplývá, že pozemky byly udržovány sečením pouze do roku 2016 a v současnosti jsou zarostlé. Dovozování funkční souvislosti uvedených pozemků s objektem na stavební parcele [číslo] je tak dle soudu nepřiměřeným excesem. Dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb. nelze vydat pozemek, který byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Stavba na pozemku parc. [číslo] je dřevostavba bez základů, tedy stavba movitá (viz znalec [příjmení] [příjmení]). Převoditelnosti pozemku nemůže bránit ani znalcem [příjmení] [příjmení] zjištěná existence ohniště a lavice na pozemku parc. [číslo]. Existence takových staveb, které by ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě bránily převodu pozemku, tak nebyla prokázána. Konečně neobstojí ani námitka, že pozemek parc. [číslo] je úzkým pruhem zcela zarostlým stromy. Tento pozemek po celé délce sousedí z pozemkem parc. [číslo]. Obecně lze konstatovat, že pozemky parc. [číslo] tvoří funkční celek, který lze účelně obhospodařovat. Bylo-li znalci zjištěno, že pozemky jsou zarostlé stromy, což může komplikovat jejich praktické využití, pak nelze než konstatovat, že jde o důsledek toho, že pozemky v minulosti nebyly řádně užívány k účelu, k němuž jsou určeny. Taková skutečnost však není překážkou převoditelnosti. Konečně pokud jde o námitku, že část pozemku parc. [číslo] se nachází v části obce určených územním plánem jako plochy určené k zastavění, je nutno odkázat na judikaturu. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2019, sp. zn. 28 Cdo 887/2019, se uvádí: Nejde-li tedy o pozemek (nebo jeho část) určený územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěný (s výjimkou zemědělských pozemků převáděných podle § 3 odst. 4, § 7 nebo § 10 odst. 1, zemědělských pozemků již využitých ke zřízení technické infrastruktury), není z převodu na oprávněné osoby k uspokojení jejich restitučního nároku vyloučen, přičemž jeho plánované funkční využití vymezené v územním plánu vedlejšího účastníka jeho převodu na žalobce nebrání (k tomu srov. § 11a odst. 2 zákona o půdě, ve znění účinném od 1. 1. 2013, podle kterého platí, že veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelnou plochu takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace; dále srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3595/2018) a že tudíž jde o pozemek k převodu vhodný, jak odvolací soud dovodil. Ani tato skutečnost tedy nevylučuje pozemek z možnosti jeho převodu oprávněným osobám. Soud proto v této části žalobě vyhověl.

40. Žalovaný ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] namítal, že se vyznačuje výraznou svažitostí, není obhospodařován a lze pochybovat, zda ho obhospodařovat lze. Žalobci naproti tomu namítali, že svažitost pozemku není překážkou převoditelnosti.

41. K uvedenému pozemku soud po skutkové stránce zjistil, že pozemek má výměru 975 m2, v katastru nemovitostí je zapsán druh pozemku trvalý travní porost, způsob ochrany pozemku zemědělský půdní fond (viz informace o pozemku č.l. 469). Pozemek je zachycen na snímku ortofotomapy na č.l.

470. Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l. 722) je pozemek přístupný z místní zpevněné komunikace, která se napojuje na hlavní silnici procházející touto částí [územní celek]. Jde o zatravněný pozemek, nacházejí se na něm porosty. De znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l. 831) je pozemek součástí svahu v údolí nezaměřené vodoteče, která prochází zástavbou. Jde o pozemek dlouhodobě nesečený, zarostlý bylinnými plevely, sečení brání vyvrácené stromy a vrcholové zlomy, které leží na parcele. Lokalita je přístupná po zpevněné prašné komunikaci. Účastníci učinili nespornou cenu pozemku ve výši 78 318,40 Kč (viz č.l. 818).

42. Soud ani v tomto případě neshledal existenci překážky převoditelnosti. Pozemek je přístupný, objektivně jeho obhospodařování nic nebrání. I v tomto případě je současný stav pozemku důsledkem jeho zanedbané údržby, což však není důvodem, který by bránil jeho převodu.

43. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] žalovaný namítal, že pozemek tvoří součást nadřazeného funkčního celku – jednotným způsobem obdělávané resp. obhospodařované louky, a proto ho nelze vydat. Žalobce s tímto argumentem nesouhlasil. Z ortofotomapy vyplývá, že se jedná o obdělávané pole. Argumentace žalovaného je nesystematická, když na jedné straně tvrdí, že pozemky musí být zemědělsky obdělávané, aby mohly být vydány, na straně druhé tvrdí, že pokud náhradní pozemky zemědělsky obdělávané jsou, dojde v případě jejich převodu na oprávněnou osobu, došlo by k rozmělnění vlastnické struktury. Funkční spojitost se sousedícími pozemky dána není, když se v navazujícím okolí nachází výlučně pole, louky a pastviny. Uvedený pozemek tak není nutný k obhospodařování sousedních pozemků.

44. Soud vzal k danému pozemku za prokázané, že dle znalce [příjmení] [příjmení] je pozemek součástí bloku travních porostů u [anonymizována dvě slova], bez trvalých porostů mimo zastavitelnou část obce (č.l. 831). Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l. 739) jde o zatravněný pozemek. Snímek ortofotomapy je na č.l. 474 a 475. Je z něho patrné, že s pozemkem po jeho délce hraničí komunikace (poz. [parcelní číslo]). Účastníci učinili nespornou cenu pozemku 5 571,60 Kč (viz č.l. 818).

45. Dle soudu nelze v případě tohoto pozemku parc. [číslo] dovodit, že není k převodu vhodný. Jde o ucelený pozemek přístupný z komunikace, která k pozemku přiléhá po celé jeho délce. Dle soudu nelze z ničeho dovodit, že by daný pozemek musel být obhospodařován současně s dalšími pozemky v okolí. I kdyby tomu tak v praxi bylo, nejde o zákonem stanovený důvod nepřevoditelnosti. Odkaz žalovaného na rozhodnutí Nejvyššího soudu na sp. zn. 28 Cdo 2729/2018 ze dne 10. 9. 2018 nepovažuje soud za přiléhavý. Uvedené rozhodnutí se totiž týkalo pozemku, který tvořil funkční celek s dalšími pozemky, na nichž se nacházel rybník a technická zařízení k jeho regulaci. Nejvyšší soud dovodil, že k převodu není takový pozemek vhodný, jestliže další pozemky, na nichž se rybník nachází, vlastní jiný subjekt. Po skutkové stránce jde o tedy o zásadně odlišnou situaci než v posuzované věci.

46. Žalovaný nesouhlasil s převodem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] v [anonymizováno] žalobcům. Na pozemku se nachází jediná přístupová cesta k domům na stavebních parcelách [číslo]. Pozemek funkčně souvisí s domem na stavební parcele [číslo] je pronajat jako zahrada. Dle územního plánu jde o pozemek v ploše zahrady, louky, veřejná zeleň, který není určen k zemědělskému využití. Žalobci namítali, že dle údajů v katastru nemovitostí se k pozemkům váže věcné břemeno chůze a jízdy, změnou vlastníka náhradního pozemku by se tudíž nic nezměnilo. Navíc se v případě žalovaným namítané cesty jedná o vyježděnou cestu, která vybočuje z pozemku parc. [číslo] který je stejně jako další přilehlý pozemek parc. [číslo] v evidenci katastru nemovitostí veden v druhu pozemku ostatní plocha, se způsobem využití ostatní komunikace, a tedy tyto pozemky představují z hlediska právních předpisů oficiální komunikaci, která má primárně zajišťovat žalovaným tvrzený přístup k pozemkům parc. č. St. [anonymizováno] a parc. č. St. [anonymizováno]. Skutečnost, že v důsledku místní zvyklosti a snaze zkrátit cestu došlo k vybočení z komunikace na tomto pozemku, nemá vliv na možnost vydání pozemku ve prospěch oprávněných osob. Náhradní pozemky jsou nadto zemědělsky využitelné. Skutečnost, že se na pozemku nachází plynové zařízení, nepředstavuje překážku převoditelnosti, neboť se jedná o technickou infrastrukturu ve smyslu ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb.

47. Soud ve vztahu k uvedenému pozemku zjistil následující skutečnosti: Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l. 752) jde o pozemek, na němž se nacházejí porosty. Pozemek je zatížen věcným břemenem chůze a jízdy. Ostatní součásti a příslušenství znalec neocenil, protože byly zjevně pořízeny jiným subjektem než vlastníkem pozemku. Dle územního plánu se pozemek nachází v plochách zahrad a dalšího využití v souvislém zastavění. Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l. 841 p.v.) je pozemek ve střední části původní řídké zástavby, využívaný jako sekané louky a pastviny. Na severní straně je užíván jako sekaná louka, v této části jsou na pozemku zařízení pro děti – houpačka, prolézačka. Jižní strana je součástí oplocené pastviny ovcí (pastvina je i na východní části parcely [číslo]). Napříč pozemkem je vedena zpevněná prašná komunikace ze zpevněné obecní cesty k objektu bydlení na stavební parcele [číslo]. Nájemní smlouvou č. 5790 N 07/54 ze dne 16. 4. 2007 (č.l. 494), konkrétně jejím dodatkem [číslo] ze dne 9. 8. 2017 (č.l. 497), byl předmětný pozemek přenechán do užívání [jméno] [příjmení] za účelem„ přídomovní zahrada a zabezpečení ochrany přírody.“ Dle výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 644) je pozemek zatížen věcným břemenem chůze a jízdy ve prospěch vlastníka stavební parcely [číslo]. Dle snímku ortofotomapy (č.l. 491) prochází částí pozemku komunikace. Ta by sice měla vést po samostatném souběžném pozemku, který po celé délce přiléhá k pozemku parc. č 686, ale protože je tento sousední pozemek zarostlý, vede fakticky komunikace po části pozemku parc. [číslo]. Dle fotografie č.l. 492 se na pozemku nachází sušák na prádlo.

48. Soud po zhodnocení provedených důkazů dovodil, že pozemek parc. [číslo] není vhodný k převodu. Soud přitom v souladu s ust. § 154 odst. 1 o.s.ř. vycházel ze stavu existujícího v době vydání rozhodnutí. V současné době je část pozemku prokazatelně využívána k přístupu k nemovitostem, například k objektům na stavebních parcelách [číslo] (viz ortofotomapa). Tato okolnost sama o sobě bez dalšího brání zemědělskému využití dotčené části pozemku. Věcné břemeno chůze a jízdy existuje pouze ve prospěch jednoho z vlastníků sousedních nemovitostí, nikoliv tedy ve prospěch všech osob, které část pozemku jako komunikaci fakticky využívají. Na pozemku se dále nachází zařízení sloužící veřejnému využití, například dětské hřiště. Převodem daného pozemku by tak mohlo dojít k zásahu do existujících poměrů. V souladu s výše citovaným usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1339/2021 proto soud dovodil, že zde existuje zájem na zachování veřejného vlastnictví a že restituční nárok žalobců bude lépe uspokojit vydáním jiného náhradního pozemku.

49. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] v [anonymizováno] žalovaný namítal, že se na něm nacházejí dvě pozemní komunikace (jedna k domu na st. p. [číslo] druhá k pozemkům). Již z tohoto důvodu by muselo dojít k oddělení nepřevoditelných částí. Dle územního plánu jde o pozemek v ploše zahrady, louky, veřejná zeleň, který není určen k zemědělskému využití. Žalobci s námitkami žalovaného nesouhlasili ze shodných důvodů jako v případě pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] v [anonymizováno].

50. Při rozhodování o pozemku parc. [číslo] soud vycházel z těchto skutkových zjištění: Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l. 758) jde o pozemek zatravněný, pravděpodobně užívaný společně se sousedním domem [adresa]. Na pozemku se nacházejí porosty. Pozemek je zatížen věcným břemenem chůze a jízdy. Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l. 841 p.v.) je pozemek užívaný jako oplocená pastvina ovcí, na východní straně pozemku jsou křoviny. Napříč pozemkem je vedena zpevněná prašná komunikace ze zpevněné obecní cesty k objektu bydlení na stavební parcele [číslo]. Dle snímku ortofotomapy (č.l. 501) prochází přes pozemek dvě komunikace (jedna z nich k objektu na stavební parcele [číslo]). Dle výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 644) je pozemek zatížen věcným břemenem chůze a jízdy ve prospěch vlastníka stavební parcely [číslo].

51. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] rozhodl soud o zamítnutí žaloby ze shodných důvodů jako v případě pozemku parc. [číslo]. Existence dvou pozemních komunikací na tomto pozemku vyvolává i v tomto případě zájem na zachování veřejného vlastnictví.

52. Žalobci se dále domáhali nahrazení projevu vůle ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] v [katastrální uzemí] v [anonymizováno]. Žalovaný namítal, na pozemku parc. [číslo] jsou drobné stavby. Všechny pozemky jsou dle územního plánu plochy určené pro stavby občanské vybavenosti. Pozemky parc. [číslo] jsou součástí rozsáhlého půdního celku – jednotným způsobem obdělávaného pole. Žalobci namítali, že existence drobných staveb není prokázána, navíc takové stavby nejsou překážkou vydání. Skutečnost, že se náhradní pozemek nachází v zastavitelné ploše obce, nezakládá nepřevoditelnost náhradního pozemku. Ve vztahu k námitce, že 2 pozemky jsou součástí jednotným způsobem obdělávaného pole, odkázali žalobci na vyjádření k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

53. Z provedených důkazů soud k uvedeným pozemkům zjistil, že jde o pozemky v jižní části zástavby, které tvořily součást zemědělského odborného učiliště, byly využívány jako sportoviště a užitková zahrada s ovocným sadem. Parcela [číslo] je sekaná louka, pouze na severním okraji u stavby je skupina náletových dřevin. V platném územním plánu je vedena jako zahrady, louky, veřejná zeleň v souvislé zástavbě. Část pozemku je dotčena návrhovou plochou pro místní komunikaci jako veřejně prospěšná stavba pro dopravní infrastrukturu VPS 3 v návaznosti na obsluhu ploch [číslo] (plocha smíšená obytná). Parcela není napojitelná na veřejnou komunikaci a zpevněnou vozovku. Parcely [číslo] jsou původním ovocným sadem, který není nejméně 20 let užíván. Parcela [číslo] je napojena na zpevněnou komunikaci, parcely [číslo] mají přístup přes pozemky jiných vlastníků (viz znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č.l. 841 p.v.). Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l. 764) je pozemek parc. [číslo] přístupný přes jiné pozemky v sousedním zemědělském areálu. Dle ÚPD se pozemek nachází v plochách zahrad a dalšího využití v souvislém zastavění. Budoucí záměr obce je rovněž využití pro občanskou vybavenost. Dle skutečnosti jde o pozemek zatravněný s náletovými porosty. Dle posudku téhož znalce (č.l. 770) je pozemek parc. [číslo] přístupný přes jiné pozemky v sousedním zemědělském areálu. Dle ÚPD se pozemek nachází v plochách zahrad a dalšího využití v souvislém zastavění. Konečně dle posudku [anonymizováno] [příjmení] (č.l. 776) je pozemek parc. [číslo] v katastru nemovitostí veden jako druh pozemku zahrada. Je přístupný přes jiné pozemky v sousedním zemědělském areálu. Pozemek se nachází v plochách zahrad a dalšího využití v souvislém zastavění. Dle snímku ortofotomapy č.l. 507 na sebe uvedené pozemky navazují, ve svém souhrnu tvoří funkční celek, který by bylo možno obhospodařovat. Pozemek parc. [číslo] přiléhá k veřejné komunikaci. Účastníci učinili nespornými ceny uvedených pozemků, a to pozemku parc. [číslo] ve výši 40 706,60 Kč, parc. [číslo] ve výši 27 681,60 Kč a parc. [číslo] ve výši 22 938 Kč (viz č.l. 870).

54. Po zhodnocení provedených důkazů soud dovodil, že ani v případě uvedených pozemků nejsou dány důvody, které by je činily nevhodnými pro převod oprávněným osobám. Nebyla prokázána existence jakýchkoliv drobných staveb na pozemcích. Skutečnost, že se pozemky dle územního plánu nacházejí v plochách určených k využití v souvislém zastavění, nebrání jejich převoditelnosti (viz též pozemek parc. [číslo] v kat. úz. [obec] – odstavec 39. tohoto odůvodnění). Ani budoucí záměry obce zmíněné [anonymizováno] [příjmení] nejsou relevantní. K těm by bylo možno přihlížet, pokud by již v okamžiku vydání tohoto rozhodnutí byl některý z pozemků územním plánem určený k zastavění veřejně prospěšnou stavbou. Pozemky lze v jejich souhrnu obhospodařovat, jeden z nich přiléhá k veřejné komunikaci. Aktuální stav pozemků - jejich částečná zarostlost – je důsledkem zanedbaného obhospodařování v minulosti, avšak nebrání zemědělskému využití v budoucnosti. Proto soud ve vztahu k uvedeným pozemkům žalobě vyhověl.

55. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] žalovaný namítal, že jím prochází jediná přístupová komunikace ke stavbám na parc. č. St. 37, 52, 38, 39. Je dáno funkční spojení s těmito stavbami. Zemědělské využití pozemku a existence významné přístupové cesty jsou vzájemně v rozporu a nelze zajistit, aby pozemek plnil tyto dvě funkce současně. Rovněž je krajně nevhodné, aby jediná přístupová cesta k celé řadě nemovitostí, která je nyní ve vlastnictví státu, byla převedena na žalobce, kteří by pak disponovali klíčovým pozemkem, přestože v dané lokalitě žádný pozemek nevlastní. Tato skutečnost by pak vést k majetkoprávním sporům a ke vzniku dle judikatury tzv. jiných problémů při užívání pozemků, což jej činí k převodu nevhodným. Dle žalobců existence přístupové cesty k sousedním pozemkům nepředstavuje překážku převoditelnosti, neboť pozemky tíží věcné břemeno chůze a jízdy. Přístup k pozemkům je tudíž zajištěn a změna vlastníka na tom nic nezmění. Pozemek je zemědělsky obhospodařován, což je patrné z ortofotomapy.

56. K pozemku parc. [číslo] vzal soud za prokázané, že na něm není plánována žádná veřejně prospěšná stavba. Jde o pozemek zatravněný s náletovými porosty. K pozemku je zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy (viz znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č.l. 798). Dle ortofotomapy (č.l. 561, 562) přes pozemek prochází přístupová komunikace k několika přilehlým rekreačním objektům a k je obklopujícím pozemkům (objekty na stavebních parcelách [číslo]), jakož i ke vzdálenějším objektům (objekty na stavebních parcelách [číslo]) Dle výpisu z katastru nemovitostí je pozemek zatížen věcným břemenem ve prospěch pozemků parc. č. St. 36 a 39 (viz č.l. 658).

57. Obdobně jako v případech pozemků parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] shledal soud uvedený pozemek k převodu nevhodným. Slouží-li pozemek k přístupu k sousedícím objektům, pak existuje veřejný zájem na zachování veřejného vlastnictví. Nelze přehlédnout, že ne ve prospěch všech vlastníků objektů odkázaných přístupem na pozemek parc. [číslo] je zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy.

58. Konečně posledním sporným pozemkem byl pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Dle žalovaného přes tento pozemek vede jediná přístupová komunikace ke stavbám na parc. č. St. [číslo], [číslo], 33, 34, 35, 24, 46, 30. Je dáno funkční spojení s těmito stavbami. O vydání by bylo možno uvažovat pouze v případě geometrického oddělení části pozemku sloužící jako komunikace. Žalobci i v tomto případě namítali, že ve prospěch vlastníků sousedících pozemků jsou zřízena věcná břemena a že pozemek je zemědělsky obhospodařován.

59. Při rozhodování o pozemku parc. [číslo] soud vycházel z následujících skutkových zjištění: Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l. 804) na pozemku není plánována žádná veřejně prospěšná stavba. Jde o pozemek zatravněný bez porostů. K pozemku je zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy – nezpevněná cesta k rekreačním objektům. Dle ortofotomapy (č.l. 565 až 566) přes pozemek prochází jediná přístupová komunikace k minimálně 6 přilehlým rekreačním objektům a navazujícím pozemkům. Dle výpisu z katastru nemovitostí je pozemek zatížen věcným břemenem vstupu a vjezdu ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a věcným břemenem chůze a jízdy ve prospěch pozemku parc. č. St. [číslo] (viz č.l. 658).

60. Soud i v tomto případě žalobu zamítl, a to ze shodných důvodů, jako v případě předcházejícího pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], na které soud z důvodu stručnosti odkazuje. Ke geometrickému oddělení části pozemku, která slouží jako přístupová komunikace k řadě okolních objektů, do doby rozhodnutí soudu nedošlo. Pouze v takovém případě by totiž bylo možno uvažovat o převodu zbývající části pozemku oprávněným osobám.

61. Nahrazením projevu vůle ve vztahu k celkem 10 pozemkům specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku došlo k uspokojení restitučního nároku žalobců celkem co do částky 372 465,15 Kč. Protože pozemky jsou převáděny do spoluvlastnictví žalobců, a to každému rovným dílem, dochází k uspokojení restitučního nároku každého ze žalobců v rozsahu 186 232,57 Kč. Vydáním tohoto rozhodnutí nedojde k překročení zůstatku dosud neuspokojených restitučních nároků, jak jsou specifikovány v odstavci 19. odůvodnění rozsudku.

62. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Dle § 146 odst. 2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

63. Soud při rozhodování o nákladech řízení bral v úvahu zejména povahu sporu. Jak vyplývá z meritorního rozhodnutí v této věci (i z pravomocných rozhodnutí dalších soudů), žalobci jako oprávněné osoby mají právo na náhradu za nevydané pozemky. Jejich zákonný nárok nebyl uspokojen kvůli liknavému a svévolnému přístupu žalovaného. Žalobou uplatněný nárok tak byl co do základu dán. Žalobci se při podání žaloby domáhali nahrazení projevu vůle ve vztahu k pozemkům ve vlastnictví státu a správě [anonymizována tři slova]. Žalobci nemohli při podání žaloby vědět, zda u těchto pozemků neexistují zákonné překážky pro jejich převod. Existenci takových překážek nelze z veřejných registrů (zejména z katastru nemovitostí) zjistit. Naopak žalovaný je jediným subjektem, který disponuje prostředky ke zjištění případných zákonných překážek pro převod vybraných pozemků. Jestliže tedy žalobci vzali v průběhu řízení žalobu částečně zpět, nelze jim to přičítat k tíži. Dle soudu z počínání žalobců nelze dovodit, že by s výší restitučního nároku„ spekulovali“. Na straně druhé nelze dovodit ani to, že zpětvzetí žaloby ve vztahu k části pozemků zavinil žalovaný. Vzhledem k těmto okolnostem má soud za to, že nejsou podmínky pro aplikaci ust. § 146 odst. 2 o.s.ř., dle kterého je kritériem pro přiznání nákladů řízení to, který z účastníků z procesního hlediska zavinil zpětvzetí žaloby. Jinak řečeno, při rozhodování o nákladech řízení by částečné zpětvzetí žaloby nemělo jít k tíži ani jedné z účastnic. V této souvislosti je možno odkázat i na judikaturu. V rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2019, sp. zn. 22 Co 57/2019, se mj. uvádí: Pokud jde o rozsah uspokojení tohoto (restitučního) nároku vydáním náhradních pozemků, je nutné vzít v úvahu, že jde o řízení, v němž soud není vázán žalobním petitem ve smyslu ustanovení § 153 odst. 2 o.s.ř. a pokud by se v průběhu řízení prokázalo, že vybraný pozemek není k převodu způsobilý ať již pro zákonnou překážku či pro nevhodnost převodu z jiného důvodu, lze žalobě vyhovět i převodem jiného vhodného pozemku, a proto pokud důvodem částečného zastavení řízení byla procesní reakce na zjištěnou nepřevoditelnost konkrétního pozemku, není možno tuto skutečnost zohlednit jako procesní neúspěch.

64. Soud dále nemohl přehlédnout, že žalobci nebyli v řízení v plném rozsahu úspěšní (žaloba byla zamítnuta ve vztahu k 7 pozemkům v ceně 219 382,30 Kč - viz nesporné ceny předmětných pozemků na č.l. 818, 867 a 870 spisu). V případě uvedených 7 pozemků soud shledal zákonné překážky převoditelnosti. Za tohoto stavu je dle soudu namístě aplikovat ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a zohlednit míru úspěchu a neúspěchu účastníků v tomto řízení. Předmětem sporu po posledním částečném zpětvzetí žaloby zůstalo nahrazení projevu vůle ve vztahu k pozemkům v celkové ceně 566 730,05 Kč. K nahrazení projevu vůle došlo ve vztahu k pozemkům v ceně 372 465,15 Kč, naopak k zamítnutí žaloby došlo ve vztahu k pozemkům v ceně 194 264,90 Kč. Žalobci tak byli úspěšní v rozsahu 66 % z hodnoty předmětu sporu, neúspěšní v rozsahu 34 % z hodnoty předmětu sporu. Žalobcům tak náleží 32 % z oprávněně účtovaných nákladů řízení.

65. Výši nákladů řízení soud určil v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. Odměna za úkon právní služby z hodnoty předmětu sporu 566 730,05 Kč činí dle § 7 vyhlášky 10 580 Kč za úkon, při zastoupení dvou osob náleží za každou zastoupenou osobu tato odměna snížená o 20 % (§ 12 odst. 4 vyhlášky), tj. 8 464 Kč za každého ze žalobců. Paušální náhrada hotových výloh činí dle § 13 odst. 4 vyhlášky 300 Kč za úkon. Uvedené částky náleží za celkem 13 úkonů právní služby -převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne 29. 1. 2020 (č.l. 106), ze dne 12. 3. 2020 (č.l. 239), ze dne 26. 5. 2020 (č.l. 360), ze dne 7. 7. 2020 (č.l. 381), ze dne 2. 11. 2020 (č.l. 570), ze dne 1. 3. 2021 (č.l. 670), ze dne 7. 5. 2021 (č.l. 870) a ze dne 1. 7. 2021 (č.l. 881), účast při jednáních soudu dne 19. 6. 2020 (č.l. 379), dne 5. 3. 2021 (č.l. 813) a dne 9. 7. 2021 (č.l. 906). Na odměně a paušální náhradě by žalobcům při plném úspěchu celkem náleželo 220 064 Kč na odměně a 3 900 Kč na odměně (celkem 223 964 Kč). Za použití vozidla k jednání soudu dne 19. 6. 2020 náleží 2 166,27 Kč ([obec] – [obec] a zpět, celkem 320 km, průměrná spotřeba 8,03 l /100 km, základní náhrada 4,40 Kč/km, cena PHM 27,80 Kč), za použití autobusu a vlaku k dalším dvěma jednáním náleží celkem 1 304 Kč (viz jízdenky). Na náhradě za čas promeškaný cestami k jednání celkem náleží 3 500 Kč (35 půlhodin po 100 Kč). Cestovní náhrady by při plném úspěchu ve věci celkem činily 6 970,27 Kč. Zástupce žalobců osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a nákladům zastoupení náleží DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 230 934,27 Kč, daň činí 48 496,20 Kč. Při plném úspěchu žalobců v řízení by tak náklady zastoupení celkem činily 279 430,47 Kč.

66. Z částky 279 430,47 Kč bylo žalobcům s ohledem na poměr jejich úspěchu a neúspěchu ve věci přiznáno 32 %, tj. 89 418 Kč (po zaokrouhlení). Každému ze žalobců tak náleží polovina z uvedené částky, tj. 44 709 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobců (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

67. Dle § 161 odst. 3 o.s.ř. pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (6)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.