9 C 38/2021- 265

Rubrum

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. et Mgr. Lucie Mikulcové a přísedících Jany Zbořilové a Petra Šíly ve věci žalobkyně: [údaje jméno žalobkyně], zastoupená advokátem [údaje právního zástupce] proti žalované: [údaje žalované], zastoupená advokátem [údaje právního zástupce] o žalobě dle ustanovení § 17 Zákoníku práce ve spojení s ustanovením § 10 Antidiskriminačního zákona takto:

Výrok

I. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá, aby jí bylo uloženo do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku odeslat žalobkyni na adresu jejího trvalého bydliště doporučený dopis ve znění, že žalovaná uznává veškeré skutečnosti tvrzené žalobkyní v žalobě jako pravdivé, zamítá.

II. Žalované se ukládá, aby do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku odeslala žalobkyni na adresu jejího trvalého bydliště doporučený dopis tohoto znění: Žalovaná se omlouvá žalobkyni za chování paní [titul] [jméno] [příjmení], ředitelky žalované, spočívající v protiprávním a šikanózním nátlaku vedeném proti žalobkyni, zejména tím: 1. aby žalobkyně podepsala dohodu o rozvázání pracovního poměru, 2. v přehnaném protiprávním kontrolování plnění pracovních povinností žalobkyně, 3. v neoprávněné a opakující se kritice žalobkyně, 4. dále se žalovaná omlouvá za chování ředitelky [titul] [jméno] [příjmení], jímž na základě nepravdivých zfalšovaných vytýkacích dopisů datovaných ke dni 11. 12. 2020, 4. 1. 2021 a 4. 2. 2021 došlo k falešným obviněním žalobkyně u soudu o tom, že měla porušovat pracovní kázeň.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku coby úhradu nemajetkové újmy.

IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 50.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku coby úhradu nemajetkové újmy, zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 70 658 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 16. 2. 2021, aby se žalovaná zdržela zásahů do jejích subjektivních nemajetkových práv, aby se zdržela diskriminačního jednání, spočívajícího v nátlaku na uzavření pracovněprávních úkonů, šikanózním a ponižujícím zacházením. Dále se domáhala, aby jí byl od žalované zaslán omluvný dopis s konkrétním textem. Taktéž požadovala, aby jí žalovaná zaplatila částku 10 000 Kč. Tvrdila, že dne 14. 9. 2020 uzavřela s žalovanou pracovní smlouvu a vznikl jí tak u žalované pracovní poměr na pozici uklízečka. V článku I pracovní smlouvy č.j. Mˇ3L/11/20 ze dne 14. 9. 2020 bylo uvedeno, že pracovní poměr na základě této pracovní smlouvy se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu nepřítomnosti školnice MŠ paní [jméno] [příjmení] v práci z důvodu její déletrvající nemoci, maximálně však na dobu do 31. 8. 2021 se zkušební dobou 3 měsíců. Práva a povinnosti zaměstnavatele vykonávala a dosud vykonává v dané věci ředitelka žalované [titul] [jméno] [příjmení]. Na počátku února 2021 se po déletrvající pracovní neschopnosti vrátila uklízečka paní [jméno] [příjmení], což však dle pracovní smlouvy žalobkyně nebyl důvod pro skončení jejího pracovního poměru. Ředitelka tedy zjistila, že personální stav je naddimenzovaný, jednalo se tedy o její manažerské selhání, rozhodla se celou situaci vyřešit na úkor žalobkyně, a to skončením jejího pracovního poměru tzv. na hodinu bez nároku na odstupné a bez výpovědní doby. To žalobkyně odmítla. Od okamžiku, kdy se měla vrátit uklízečka paní [jméno] [příjmení], byla žalobkyně zvána do ředitelny dnes a denně, bez přítomnosti dalších osob, některé však i za přítomnosti dalších zaměstnanců, které si paní ředitelka zvala jako svědky (uklízečka paní [jméno] [příjmení], kuchař [příjmení] [příjmení], atd.). Z počátku rozhovory probíhaly formou psychického nátlaku, kdy ředitelka uvedla, že při kopírování pracovní smlouvy žalobkyně se spletla a správně mělo být uvedeno, že pracovní poměr žalobkyně skončí nástupem paní [jméno] [příjmení]. Dle vyjádření ředitelky se s žalobkyní počítalo do budoucna tak, že jako dočasná výpomoc bude vždy oslovena, což se však po problémech již nikdy nestane. Podle názoru žalobkyně se tak jednalo o„ klasické vydírání“. Postupně se nátlak na žalobkyni stupňoval, když žalobkyni bylo zvýšeným hlasem vyhrožováno ředitelkou žalované z pozice síly. Žalobkyni například nebylo dovoleno opustit kancelář či povinnou přítomností žalobkyně v kanceláři ředitelky si žalobkyně neplní své pracovní povinnosti, atd. Dále ředitelka vůči žalobkyni uplatňovala bossing i tím, že žalobkyni vyhrožovala trestním oznámením. Žalobkyně byla ze strany ředitelka obviněna z vynášení interních informací z pracoviště žalované, čímž mělo dojít k porušení předpisů GDPR. Z důvodu nátlaku na žalobkyni ze strany ředitelky byla žalobkyně ochotna skončit pracovní poměr výpovědí zaměstnavatele z důvodu dle § 52 písm. c) zák. práce. Následně však ředitelka sepsala listinu, kterou lze interpretovat jako dohodu o skončení pracovního poměru ze dne na den, případně jako výpověď danou zaměstnancem, jejímž obsahem však nebyla ani výpovědní doba. Na této listině se nachází podpis ředitelky žalované a učitelky [jméno] [příjmení], která následně kontaktovala žalobkyni, že se u ní potřebuje stavit, neboť jí veze ředitelkou předanou výpověď z pracovního poměru a je nutné toto žalobkyni předat oproti jejímu podpisu. Žalobkyně i po přemlouvání [jméno] [příjmení] setrvala na názoru, aby jí uvedená listina byla zaslána poštou. Kromě protiprávního jednání žalované realizované ředitelkou žalované je uvedené jednání třeba hodnotit jako rozporné s dobrými mravy. Poté došlo k opětovnému jednání v ředitelně za účasti svědků, kde byla žalobkyně ředitelkou zvýšeným hlasem dotazována, co ještě v práci dělá, že nepochopila, že její pracovní poměr skončil a není k tomu potřeba žádná výpověď z pracovního poměru. Znovu byla žalobkyni předložena dohoda o skončení pracovního poměru s tím, že ji musí podepsat. Žalobkyně reagovala tak, že si to vezme domů, aby mohla vše zvážit, přičemž jí ředitelka i fyzicky bránila dohodu si odnést s tím, že ji musí podepsat okamžitě na místě. Žalobkyni tím vystavila značně stresující situaci. Žalobkyně nadále trvala na tom, že její pracovní poměr u žalované trvá, neboť nedošlo k řádnému skončení. Ředitelka jí poté znemožnila výkon práce, a to konkrétně tím, že jí zablokovala přístup do mateřské školky a zablokovala jí i v systému obědů. Každodenní psychický nátlak a nejistota ohledně možnosti výkonu práce vedl u žalobkyně ke stavům nespavosti a úzkosti, když se bála přijít do práce, neboť věděla, že opět bude zvána do ředitelny ke stupňujícímu se nátlaku, později se přidaly obavy existenční povahy. Žalobkyně má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dcerám. Žalobkyně musela vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Na základě výše uvedených skutečností je žalobkyně přesvědčena, že pouhá omluva není způsobilá zajistit účinné odčinění způsobené újmy, neboť protiprávní a nemorální jednání žalované bylo natolik intenzivní, že vyvolalo u žalobkyně psychické a další zdravotní následky, a proto požaduje i finanční odškodnění. Jiný způsob odškodnění nezajistí žalobkyni skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy, neboť zásah do subjektivních práv žalobkyně byl ze strany žalované velmi intenzivní a ve značné míře byla snížena důstojnost žalobkyně.

2. Žalovaná potvrdila po posouzení celé situace, že pracovní poměr žalobkyně k žalované trval. Ohledně této skutečnosti probíhala mezi účastníky komunikace k potvrzení si této skutečnosti. Ostatní skutečnosti uváděné v žalobě žalovaná nepotvrdila. Byla přesvědčena, že se jedná pouze o jednostranná tvrzení a subjektivní vnímání až přehánění věci ze strany žalobkyně.

3. Otázka trvání pracovního poměru žalobkyně u žalované byla řešena v jiném řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Zde s ohledem na vyjádření žalované vzala žalobkyně žalobu v plném rozsahu zpět. Toto řízení pak bylo následně usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 6. 2021 pod čj. [číslo jednací] zastaveno a dále byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady daného řízení.

4. Následně byly ze strany žalobkyně učiněny dvě změny žalobního návrhu, a to poté, co na prvním jednání byly ze strany žalované předloženy tři vytýkací dopisy datované 11. 12. 2020, 4. 1. 2021, 4. 2. 2021 podepsané svědky, aniž by byly tyto listiny předány či zaslány žalobkyni. Zároveň žalobkyně doplnila, že žalobkyni byly ze strany žalované dávány i mimořádné odměny. Také bylo po zahájení soudních řízení přistoupeno k větší kontrole žalobkyně ohledně jejího výkonu práce. Kontroly prováděla ředitelka i školnice paní [příjmení]. Od podání žaloby žalobkyni již žádné odměny vypláceny nebyly. Žalobkyně měla pochybnosti o řádném vyplácení její mzdy. Navrhla změnu žaloby spočívající v rozšíření žaloby, a to zvýšení finančního odškodnění žalobkyně od žalované na celkovou částku 50 000 Kč O tomto návrhu bylo rozhodnuto usnesením ze dne 1. 7. 2021 pod čj. 9 C 38/2021-71, kdy soud připustil tuto změnu žaloby.

5. Žalovaná setrvala na svém stanovisku, že žalobkyni nediskriminovala za účelem dosažení ukončení jejího pracovního poměru. Žalovaná neměla nikdy nadstav v oblasti provozních zaměstnanců – uklízeček. Žalovaná se ke všem zaměstnancům chová stejně a taktéž kontroly provádí u všech zaměstnanců. Iniciativa učitelky [příjmení] ohledně doručení výpovědi nevycházela z popudu žalované, ale zřejmě z popudu samotné žalobkyně. Dne 8. 2. 2021 nezablokovala žalované přístup žalobkyně do budovy žalované. Byl omezen provoz u žalované z důvodu jarních prázdnin, o čemž byla žalobkyně jako rodič učitelkou informována, neboť její mladší dcera dochází k žalované. Pouze jedny ze svou plotových vrátek byly uzavřeny. Obědy v týdnu od 8. do 12. 2. 2021 žalobkyni odhlásila vedoucí kuchyně [jméno] [příjmení], která tak učinila o své vlastní vůli zřejmě snahou pomoci žalobkyni a snaze zabránit vzniku nároků na placení neodhlášených obědů. Stížnosti neeviduje ani zřizovatel žalované či Inspektorát práce či jiné subjekty.

6. Žalobkyně na druhém jednání dne 25. 8. 2021 učinila návrh smíru, kterým zároveň navrhla druhé rozšíření žaloby (změnu žaloby ve smyslu § 95 o.s.ř.), to úpravu bodu II. petitu žaloby: a) žalovaná uznává veškeré skutečnosti tvrzené žalobkyní v žalobě jako pravdivé b) žalovaná se omlouvá žalobkyni za chování paní [titul] [jméno] [příjmení] spočívající v protiprávním a šikanózním nátlaku vedenému proti žalobkyni tak, aby 1. žalobkyně podepsala dohodu o rozvázání pracovního poměru 2. v přehnaném protiprávním kontrolování plnění pracovních povinností žalobkyně 3. neoprávněné a opakující se kritice žalobkyně a dále se žalovaná omlouvá za chování ředitelky [titul] [jméno] [příjmení], jímž na základě nepravdivých zfalšovaných vytýkacích dopisů datovaných ke dni 11. 12. 2020, 4. 1. 2021, 4. 2. 2021 došlo k falešným obviněním žalobkyně u soudu, o tom že měla porušovat pracovní kázeň. Dále úpravu bodu III. petitu žaloby: Žalobce rozšiřuje návrh tak, že žalovaná jej povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 100 000 Kč jako satisfakci, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. V ostatních bodech zůstala žaloba beze změny. Soud tomuto návrhu vyhověl.

7. Na jednání dne 23. 3. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do bodu II písm. a), tedy že žalovaná uznává veškeré skutečnosti tvrzené žalobkyní v žalobě jako pravdivé. S tímto postupem žalovaná nesouhlasila, neboť již na jednání dne 25. 8. 2021 uváděla, že ne všechny tvrzení žalobkyně a body žaloby jsou skutečně pravdivé. Z tohoto důvodu žalovaná nepřistoupila ani na uzavření navrhovaného smíru ze strany žalobkyně. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem okresní soud uzavřel, že nesouhlas žalované s částečným zpětvzetím žaloby je důvodný, a proto rozhodl, že uvedené částečné zpětvzetí není účinné. Obě účastníce se následně vzdaly práva na odvolání proto tomuto rozhodnutí, což stvrdily svými podpisy do protokolu o jednání, a proto okresní soud pokračoval v jednání, a to o žalobě ve znění druhého rozšíření žaloby na jednání dne 25. 8. 2021 (viz bod 6.).

8. Ze smlouvy označené„ Pracovní smlouva“ (čl. 7-8) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 14. 9. 2020 uzavřena pracovní smlouva, na základě které byla žalobkyně u žalované zaměstnána na pozici uklízečka s rozsahem zaměstnanosti 50 %. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, a to na dobu nepřítomnosti školnice [anonymizováno] paní [jméno] [příjmení] v práci z důvodu její déletrvající nemoci, maximálně však na dobu do 31. 8. 2021 se zkušební dobou 3 měsíců. Byl vymezen datum nástupu dne 14. 9. 2020, datum ukončení 31. 8. 2021, místo výkonu práce [obec].

9. Z výpisu komunikace na platformě WhatsApp (čl. 9-12) soud zjistil, že mezi žalobkyní a paní [jméno] [příjmení] probíhala písemná komunikace. Komunikace probíhala ohledně výpovědi, kdy žalobkyně uvedla, že podepíše jen výpověď žádný dodatek, následně žádala, aby jí uvedené dokumenty byly zaslány poštou.

10. Z listiny„ dohoda o skončení pracovního poměru (čl. 10) soud zjistil, že dne 5. 2. 2021 byla sepsána dohoda, ve které bylo uvedeno, že žalobkyně ukončuje pracovní poměr ke dni 5. 2. 2021 Dohoda je podepsána pouze ředitelkou [titul] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

11. Z výplatních lístků (čl. 28 – 30, 58-61) soud zjistil, že žalobkyně měla v měsíci listopad 2020 čistou mzdu 11 470 Kč – včetně odměny ve výši 4 900 Kč, v měsíci říjen 2020 čistý příjem 8 463 Kč – včetně odměny ve výši 2 400 Kč, v měsíci leden 2021 čistý příjem 9 869 Kč – včetně odměny ve výši 2 400 Kč, v měsíci prosinec 2020 čistý příjem 12 206 Kč – včetně odměny 7 400 Kč, v měsíci únor 2021 čistý příjem 3 605 Kč, v měsíci březen 2021 čistý příjem - 1 277 Kč.

12. Ze zprávy od Okresní správy sociálního zabezpečení Rychnov nad Kněžnou (čl. 31) soud zjistil, že žalobkyně pobírala dávky ošetřovné, a to v období od 16. 10. 2020 do 21. 10. 2020, od 14. 12. 2020 do 21. 12. 2020, od 9. 2. 2021 do 17. 2. 2021, od 18. 2. 2021 do 26. 2. 2021, od 18. 3. 2021 do 31. 3. 2021, od 1. 4. 2021 do 25. 4. 2021.

13. Z dopisu nazvaného„ vytýkací dopis“ (čl. 32, 69) soud zjistil, že dne 6. 5. 2021 ředitelka [titul] [příjmení] vyhotovila vytýkací dopis adresovaný žalobkyni, ve které ji upozornila na porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k její vykonávané práci. Konkrétně ředitelka uvedla, že dne 5. 5. 2021 neměla žalobkyně řádně uklizenou třídu [název] a upozornila na možnost ukončení pracovního poměru výpovědí.

14. Z vytýkacích dopisů datovaných ke dni 11. 12. 2020 (čl. 33), 4. 1. 2021 (čl. 34), 4. 2. 2021 (čl. 35) soud zjistil, že stranou žalovanou byly sepsány tři vytýkací dopisy adresované žalobkyni. V dopisech bylo uvedeno, že byly žalobkyni uděleny výtky za hrubé porušení pracovní kázně spočívající v tom, že neměla žalobkyně řádně uklizenou třídu, nevytřenou podlahu, prach, vyjadřuje se nevhodným slovníkem před dětmi, atd. Všechny výtky byly podepsané ředitelkou školky [titul] [příjmení] a svědky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Na všech výtkách je v pravém spodním rohu ručně dopsáno„ Odmítla převzít před svědky“.

15. Z e-mailu ze dne 28. 1. 2021 (čl. 36) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl rodičům dětí zaslán informativní e-mail o chodu školky o jarních prázdninách. Bylo uvedeno, že v týdnu od 8. 2. do 14. 2. 2021 probíhají jarní prázdniny, a proto bude školka fungovat v prázdninovém provozu pro děti, kteří nemají jak zajistit hlídání. Otevřena bude třída na horní budově, kde budou sloučeny děti ze všech oddělení školky. Tento e-mail byl odeslán i na dresu žalobkyně [email].

16. Z e-mailu ze dne 29. 1. 2021 (čl. 37) soud zjistil, že žalobkyně z adresy [email] odpověděla, že bude záležet, jak půjde od práce a dá vědět co nejdříve.

17. Z e-mailové komunikace (čl. 45-50) soud zjistil, že mezi žalobkyní a ředitelkou žalované probíhala ve dnech 3. – 6. 5. 2021 e-mailová komunikace. V této komunikaci byla řešena pracovní neschopnost a ošetřovné žalobkyně, resp. řádné doložení dokumentů, návštěvy lékaře, apod. Obdobná komunikace ohledně ošetřovného žalobkyně proběhla i formou SMS zprávy (čl. 68).

18. Z výpisu z účtu (čl. 51 – 57) soud zjistil, že žalovaná odeslala žalobkyni následující platby: 8. 6. 2021 částku 4 862 Kč, 18. 6. 2021 částku 5 097 Kč, 8. 3. 2021 částku 2 363 Kč. Od ČSSZ žalobkyně obdržela následující platby: 18. 5. 2021 částku 2 502 Kč, 20. 5. 2021 částku 5 600 Kč, 20. 5. 2021 částku 10 000 Kč.

19. Z výplatních lístků (čl. 62) soud zjistil, že žalobkyně měla v měsíci duben 2021 čistou mzdu 1 871 Kč, v měsíci květen 2021 čistý příjem 4 862 Kč.

20. Z lékařské zprávy (čl. 63) soud zjistil, že žalobkyně byla vyšetřena u psychiatričky [titul] [jméno] [příjmení] s diagnózou smíšená úzkostně depresivní reakce – práce. Předepsány léky a dán další termín kontroly.

21. Z rozhodnutí o potřebě ošetřování (čl. 64-65) soud zjistil, že žalobkyně od 9. 2. 2021 pečovala o svoji nezletilou dceru a ošetřovné bylo následně dne 17. 2. 2021 prodlouženo.

22. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (čl. 66) soud zjistil, že žalobkyně byla od 17. 5. 2021 uznána neschopna práce.

23. Z přehledu dávek (čl. 67) soud zjistil, že žalobkyni v následujících období byly přiznány dávky od OSSZ za ošetřovné, a to od 16. 10. 2020 do 21. 10. 2020 ve výši 1 098 Kč, od 14. 12. 2020 do 21. 12. 2020 ve výši 2 072 Kč, od 9. 2. 2021 do 17. 2. 2021 ve výši 2 502 Kč, od 18. 2. 2021 do 26. 2. 2021 ve výši 2 502 Kč, od 18. 3. 2021 do 31. 3. 2021 ve výši 5 600 Kč, od 1. 4. 2021 do 25. 4. 2021 ve výši 10 000 Kč.

24. Ze zvukových nahrávek na flash disku (čl. 70) zjistil soud následující. Ze záznamu označeného AUD- 2021 je slyšet telefonní rozhovor [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], u kterého byla přítomna i ředitelka [titul] [příjmení]. Ředitelka vysvětluje, že v pracovních smlouvách z důvodu zjednodušení při přechodu zaměstnanců se neuvádí osoba, za kterou dotčená osoba bude vykonávat práci, ale„ ona“ (žalobkyně) tam má napsané jméno. Ředitelka uvádí, že jméno si musela dopsat, že oni mají jinou pracovní smlouvu, na to ji paní [příjmení] oponuje, že to by žalobkyně nedokázala, že smlouvu ji zasílala už v září. Ze záznamu označeného AUD- 2021 v čase 2:15 až 7:00 minut je slyšet hlas paní ředitelky [titul] [příjmení], která žalobkyni zvýšeným hlasem říká, že jí to tady má podepsat. Žalobkyně se ohrazuje, že to chce poslat poštou. Ředitelka oponuje, že nemá žádnou výpověď, že je záskok, a tedy žádnou výpověď dostávat nemusí, že jí to automaticky končí, aby to chápala, opakuje toto vícekrát. Ředitelka dále uvedla, že má na to přítomné svědky, a to kuchaře, paní vedoucí (během nahrávky jsou jejich hlasy slyšet). Ředitelka uvádí, že tam budou sedět tak dlouho, dokud to žalobkyně nepodepíše. Žalobkyně si chtěla uvedou listinu vzít domů, ředitelka odmítá a uvádí, že ji v minulosti již několikrát mohla vyhodit za neplnění pracovních povinností (neumytá okna, nevytřeno, neuklizená keramická dílna), že na to má svědky – učitelky na třídách. Žalobkyně uvádí, aby na ni paní ředitelka nekřičela. Ředitelka opakuje, že s ní dříve počítala, ale nyní už ne, že neplní své povinnosti a ať to podepíše. Žalobkyně oponuje, že nic podepisovat nebude a odchází. Ze záznamu označeného AUD- 2021 v čase 0:20 až 4:55 minut a v čase 7:55 až 8:34 minut je slyšet hovor mezi ředitelkou a žalobkyní. Žalobkyně se táže, zda již příští týden chodit nemá. Ředitelka ji odpovídá, že když chce skončit dneškem, tak zítra již nepřijde a příští týden již nemůže chodit. Žalobkyně uvádí, že jde o princip, že ve smlouvě má, že je zástup za [jméno] a ne za [jméno]. Ředitelka se omluvila, že to tam popletla a že tři tam být nemůžou a že ji mrzí, že tam žalobkyně dělá takové problémy, dostala odměny, dárek na Vánoce a že vzhledem k tomu, že není žalobkyně jejich pracovník, tak jí to celé mrzí. Žalobkyně nesouhlasí, poukazuje, zda chování [jméno] bylo v pořádku, poté odchází z ředitelny. Ředitelka jde poté za ní, aby se vrátila, že s ní jako nadřízená chce ještě mluvit, že se jí nelíbí, že odchází během rozhovoru. Žalobkyně poté reaguje, že„ [jméno], kupa klacků ty vole…já to nebudu řešit“. Ředitelka se osočuje, že není vůl a že si má žalobkyně dávat pozor, jak s ní mluví. Poté si ředitelka zavolala svědkyni a žalobkyni upozornila, že podepsala GDPR a že svým podpisem stvrdila, že nebude ze školky nic vynášet a pokud se někde něco dozví, tak na ni může podat trestní oznámení a je to na vyhazov. Ze záznamu označeného AUD- 2021 v čase 4:30 až 7:30 minut je slyšet hlas paní ředitelky, která říká, že paní [příjmení] si ještě přijde zkontrolovat vaši práci. Poté jdou společně na místo výkonu práce žalobkyně, nejprve do horního patra. Poté žalobkyně říká, že je již po její pracovní době a že odchází, že to je šikana. Ředitelka říká, ať počká, že zkontroluje její práci, že půjdou do třídy. Ze záznamu označeného 711_0088.WMA v čase 30:12 až 30:30 minut je slyšet hovor mezi žalobkyní a paní [příjmení], kdy se jí žalobkyně ptá, zda je kontrolována jen ona a paní [příjmení] jí se smíchem odpovídá, že asi jo. Ze záznamu označeného 711_0085.WMA v čase 2:20 až 3:10 minut je slyšet, že žalobkyně je tázána, kolik udělala oken, na to žalobkyně odpovídá, že udělala pouze spodní, protože se jí z výšky dělá špatně, že jde v pondělí k doktorovi, aby jí na to dal nějaké prášky. Ze záznamu označeného 711_0098.WMA v čase 19:05 až 19:30 minut je slyšet ženský hlas, který žalobkyni říká, že je nutné ještě vytřít prach v koutech, že na to zítra přijde podívat (paní ředitelka). Ze záznamu označeného 711_0104.WMA v čase 35:48 až 36:14 minut je slyšet ženský hlas, který se žalobkyni táže, zda má umytá okna, zda tam nemusí chodit.

25. Ze čtvrtletních výkazů (čl. 80-100) soud zjistil, že za 1. – 3. čtvrtletí 2020 byl u žalované stanovený počet nepedagogičtí zaměstnanci na 3,6, v celkovém 1. - 4. čtvrtletí 2020 byl stanoven počet těchto pracovníků na 3,9, v 1. čtvrtletí 2021 počet 4,9.

26. Z průvodního ukazatele rozpočtu dotace na přímé NIV pro rok 2021 (čl. 101) soud zjistil, že [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [územní celek] zaslal žalované závazné ukazatele přímých výdajů na vzdělání pro rok 2021.

27. Z plánu hospitací žalované 2020 2021 (čl. 111a) soud zjistil, že tato činnost bude u žalované realizována v průběhu celého školního roku, v každé třídě 2x ročně a také budou prováděny hospitace vstupní neohlášené. Hospitace probíhali 12. 5. 2021 ve třídě [název] u učitelky [jméno] [příjmení], dne 21. 10. 2020 ve třídě [název] vyučující [titul] [jméno] [příjmení], dne 4. 11. 2020 ve třídě [název] učitelky [jméno] [příjmení].

28. Z docházkových listů a propustek žalobkyně (čl. 112a) soud zjistil, které dny byla žalobkyně od září 2020 do dubna 2021 v práci, kdy byla u lékaře, kdy bylo na ošetřovném či na neschopence. U měsíců únor 2021, březen 2021 a květen chybí ve spodní části podpisy.

29. Z výslechu ředitelky [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně byla její zaměstnankyní od 14. 9. 2020 jako záskok, pracovala na poloviční úvazek jako uklízečka, když onemocněla školnice paní [jméno] [příjmení]. Prováděla ve školce kontroly, dále mohla žalobkyni kontrolovat její nadřízená školnice paní [příjmení]. Problém nastal 11. 12. 2020, když ústně vytkla žalobkyni, že řádně nemá uklizeno (neměla uklizenou třídu, vytřenou podlahu a keramickou dílnu). Poté žalobkyně nepřišla do práce (ošetřovné). Situace se opakovala následně v únoru 2021, kdy jí opět vytkla, že nemá uklizené pracoviště. Každý týden žalobkyni kontrolovali. Byl prach pod radiátory. Motivovala žalobkyni k práci finanční odměnou. Žalobkyně na ni byla vulgární, nahrávala si videa, na kterých není vše zaznamenané. Přiznala, že na žalobkyni tlačila, aby pracovní poměr ukončila, psychicky to nezvládla. Když žalobkyně poté nepřišla do práce, takto brala, že ukončila pracovní poměr, ale pak si žalobkyně 8. 2. 2021 nahrávala, že jsme ji nechtěli pustit do školky, ale byl prázdninový provoz, vše si nahrávala. Komunikovaly spolu e-maily, SMS zprávami. Po poradě s právníkem zjistila, že pracovní poměr žalobkyně neskončil. Měla se poradit dříve, avšak všichni dělají chyby. Dne 5. 5. 2021 jí zaslala písemně poštou vytýkací dopis. K dotazům ředitelka odpověděla, že žalobkyně nastoupila jako zástup paní [příjmení]. Na otázku, proč tvrdila, že žalobkyně nastoupila místo [jméno] [příjmení] uvedla, že to bylo ve vyhrocené situaci, byla vynervovaná, byla pod velkým psychickým tlakem žalobkyně, která užívala hrubá slova („ vole“). Vyloučila, že by si žalobkyni do ředitelny pozvala za účelem ukončení pracovního poměru, avšak po slovním ataku ze strany žalobkyně pak řekla, ať ukončí pracovní poměr. V rychlosti přišla k počítači, sepsala závěr, že žalobkyně ukončuje pracovní poměr, ale žalobkyně to odmítla podepsat, ale řekla, že tam již pracovat nechce. V tu chvíli na ni asi tlačila, už by to neudělala a je ochotná se za toto omluvit. Nebránila žalobkyni v opuštění ředitelny. Trestním oznámením žalobkyni vyhrožovala skrze podepsanou mlčenlivost, žalobkyně neustále vynášela nějaké informace o školce (zvukové nahrávky, atd.), a proto jí řekla, že to může skončit i trestním oznámením. Svědky neměla nachystané dopředu, do ředitelny je zavolala až v té vyhrocené situaci. Nevybavila si kolikrát zavolala žalobkyni do ředitelny. Kontroly prováděla ona i školnice, ne vždy za přítomnosti žalobkyně, protože ta měla poloviční úvazek od 8 do 12 hodin. Poté co si žalobkyně neplnila své povinnosti se kontroly zvýšily asi 2x až 3x do týdne. Nepověřila paní [jméno] [příjmení] k doručení dohody o rozvázání pracovního poměru, prý to chtěla sama žalobkyně. O uzavření dolního vchodu žalobkyně věděla z e-mailové komunikace od učitelky, tedy že je prázdninový provoz a omezen chod školky, avšak žalobkyně měla jít s dvěma dětmi, a tedy nemohla jít do práce. Obědy žalobkyni nebyly zablokovány, byla to odhláška. Když někdo skončí v práci, tak paní vedoucí jídelny toto má v systému automaticky nastaveno. Myslela, že žalobkyně v práci skončila, ale spletla se. Ohledně vytýkacích dopisů datovaných 11. 12. 2020, 4. 1. 2021 a 4. 2. 2021 uvedla, že ústně žalobkyni v těchto dnech pochybění vytkla, ale písemně byly sepsány až v půlce února 2021, poprosila kolegy, jestli jí toto potvrdí. Všichni podepsaní svědci to podepsali v půlce února najednou. Napsala tam rukou„ odmítla převzít před svědky“, avšak myslela tím„ odmítla akceptovat před svědky“. Sepsala to, aby měla něco v ruce, žalobkyně to nebylo předáno, nezaslala to poštou žalobkyni. Školka má 21 zaměstnanců. Za její působnosti odešlo asi 12 zaměstnanců, nevěděla kolik si na ni zaměstnanců stěžovalo, věděla o jedné paní učitelce. Dle výkazů mohla mít ve školce tři provozní zaměstnance v kuchyni a tři na úklid. Na úklid za 1. – 3. čtvrtletí 2020 dokonce 3,6 zaměstnanců a v 1. čtvrtletí 2021 dokonce 4,9 zaměstnanců na úklid. Na úklid byly zaměstnány dvě zaměstnankyně na plný úvazek a dvě na poloviční, celkově tedy byla zaplněna pouze tři místa, měli tedy podstav těchto zaměstnanců. Všechny uklízečky mají stejnou náplň práce. Kontrolovala všechny zaměstnance. V omezeném provozu při jarních prázdninách bylo v práci 6 učitelek a 5 provozních zaměstnanců (z toho tři v kuchyni). U spodních vrat žalobkyni v době jarních prázdnin viděla paní školnice a kuchařka. Do školky docházela i mladší dcera žalobkyně. Podle ředitelky žalobkyně není v těžkém psychickém stavu, nechce se jí pracovat.

30. Z výslechu svědkyně paní [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně byla její spolupracovnice uklízečka. Od ledna 2021 pracuje na pozici školnice u žalované. Kontroly žalobkyně měla provádět každý den. Jí kontrolovala jen paní ředitelka. Žalobkyně měla na pracovišti nepořádek, např. pavučiny v koutě, tak byla upozorněna, aby to uklidila. Ze začátku se s žalobkyní počítalo na delší dobu. Podepsala všechny tři vytýkací dopisy, nemyslí si, že by to podepsala najednou, vše si asi přečetla. Byla u toho paní ředitelka a paní [příjmení]. Našla na pracovišti žalobkyni prach, plíseň našla paní ředitelka, té si svědkyně nevšimla, byla schovaná. S žalobkyní vycházela dobře. Žalobkyně užívala na pracovišti vulgarismy, za každým slovem„ vole“. Úklid žalobkyně řešila s ředitelkou, neměla uklízeno, většinou se to řešilo mimo třídu. Ona ani paní ředitelka se k žalobkyni nechovaly jinak než k ostatním zaměstnancům. Ředitelka žalobkyni i chválila, hlavně z počátku. Svědkyně nevěděla, zda žalobkyně dostávala odměny, jaké jsou ve školce stavy zaměstnanců.

31. Z výslechu svědkyně paní [příjmení] soud zjistil, že pracuje u žalované na pátém oddělení (tj. oddělené pracoviště od hlavní budovy) jako učitelka. Za poslední dva roky ze školky odešlo podle této svědkyně asi deset zaměstnanců. Vysvětluje si to tak, že každé vedení má jiné požadavky, jinou koncepci a někdo to nemusí přijmout. S žalobkyní z počátku problémy nebyly, ale potom si již neplnila svoje povinnosti, tak jak měla, to nastalo zhruba od listopadu, když třeba chtěla jít dříve z práce. Žalobkyně ji kontaktovala telefonicky, že by měla skončit v práci, někdy na konci ledna to bylo či začátkem února. Požádala žalobkyni o osobní schůzku. Paní ředitelka jí nežádala, aby žalobkyni doručila ukončení pracovní poměru. Listinu o ukončení pracovního poměru žalobkyně svědkyně převzala od ředitelky v sobotu, neboť jí žalobkyně před tím řekla, že by chtěla v práci skončit, ale nakonec jí žalobkyně pouze napsala, že to chce poslat poštou. Vytýkací dopisy podepsala v polovině února, byla u toho i [jméno] [příjmení], paní [příjmení] a paní [příjmení], všechny tři dopisy se podepisovaly v jeden čas, žalobkyně u toho nebyla. Podepsala, že si žalobkyně neplnila svoje povinnosti, co bylo přesným obsahem výtek si již nepamatovala. Někdy se žalobkyně vyjadřovala nevhodným způsobem, ale ne konkrétně na ni, spíše, když ji obecně něco nešlo. S žalobkyní osobní problém neměla, chodila do její třídy dcera žalobkyně, komunikace ohledně dcery probíhala normálně. Ředitelka kontrolovala všechny zaměstnance, k učitelkám chodila prakticky denně, kontrolovala i provozní zaměstnance.

32. Z výslechu svědkyně [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje jako učitelka u žalované na hlavní budově. Žalobkyni zná několik let, od té doby, co k nim do školky začala chodit starší dcera. S nástupem ředitelky [příjmení] se ve školce vyměnil kolektiv, a to průběžně, z celkového počtu 20 či 21 zaměstnanců jich zůstalo asi 10, někteří odešli do starobního důchodu a někteří odešli jinam. Ona žádný konflikt s ředitelkou neměla a neví, kdo přesně měl. V lednu či únoru 2021 byl na školku zaslán anonym, jehož obsahem bylo to, že děti venku nebyly dostatečně oblečené, učitelky dělají maximum a ředitelka za vše může. U podpisu výtek pro žalobkyni nebyla. Podrobnosti o sporu žalobkyně neví, jen z doslechu, a to od učitelky [příjmení] ze [název]. Ředitelka kontroluje všechny zaměstnance, má k nim korektní vztah. Provozní zaměstnance kontroluje i školnice. Nebyla nikdy u nějakého konfliktu ředitelky s někým dalším.

33. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) soud zjistil, že pracovala u žalované na pozici učitelky. Věděla, že byly mezi žalobkyní a ředitelkou nějaké spory ohledně úklidu žalobkyně. Byla zpětně zavolána ředitelkou, že sepsala písemně výtky pro žalobkyni a aby to podepsala a takto udělala. Jednalo se o tři výtky, byla tam i [jméno] [příjmení], paní ředitelka. Podepisovalo se to vše najednou. Zmíněný dovětek„ odmítla převzít před svědky“ tam patrně nebyl. Jednou byla u situace, kdy se oddělal kryt u radiátoru a za ním se nacházel nepořádek. Žalobkyně občas užívala sprosté slovo, když se jí něco nedařilo, bylo to míněno obecně. Pracovala ve školce do srpna 2021, nepodepsala novou smlouvu, neboť se jí nelíbila atmosféra na pracovišti. Ředitelka ji vytkla, že se kamarádí s jinou učitelkou [jméno] [příjmení], na to kolegyně [příjmení] odešla na operaci, která podle jejího názoru nebyla až tak nutná a svědkyně tak musela procovat i přesčas, nebylo to podle jejího názoru kolegiální. Byla pak zavolána do ředitelny a bylo jí vytýkáno, že školku pomlouvá. Proto se rozhodla odejít. Konflikt s ředitelkou měla i paní [příjmení] i paní uklízečka [příjmení]. Po návratu do práce byla žalobkyně kontrolována ředitelkou i a školnicí. Když byla s dětmi ve třídě, tak tam žalobkyně nesměla uklízet, to mohla, až když jsme byli s dětmi venku či měla uklízet keramickou dílnu nebo tělocvičnu. Tento režim se takto změnil v únoru či březnu 2021. Svědkyně uvedla, že venku s dětmi byli asi hodinu a za tu dobu se úklid nedal stihnout.

34. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalované pracuje dva roky na pozici vedoucí školní jídelny. Věděla, že žalobkyně pracovala ve školce jako zástup za nemoc, pak nastaly problémy s úklidem. Nastal konflikt s ukončením pracovního poměru žalobkyně a tam byla volána jako svědek, někdy v roce 2021. Byla tam i paní [příjmení], paní ředitelka a pan [příjmení]. Nic se tam nepodepisovalo, žalobkyně to chtěla domů, ale paní ředitelka jí to patrně nedala. Paní ředitelka je přísná na úklid, chtěla mít pořádek. Říkalo se po jejím nástupu do funkce, že učitelky chtějí za ředitelku někoho jiného. Občas byly problémy, když třeba uteklo dítě nebo když z okna ředitelka viděla, že děti jsou na hřišti bez dozoru. Schůzka ohledně výpovědi žalobkyně byla jen jedna. Svědkyně viděla pracovní smlouvu žalobkyně. Její názor je ten, že jednu pracovní smlouvu, kde bylo uvedeno, že žalobkyně je zástup za paní [příjmení] žalobkyně podepsala, avšak následně bylo domluveno, že se tato skartuje a byla podepsána druhá smlouva již bez zástupu. Svědkyně viděla druhou verzi bez zástupu a ta byla podepsána oběma stranami. Podepisovala i tři vytýkací dopisy pro žalobkyni, měla možnost si je přečíst, podepisovaly se nejednou, neboť jí paní ředitelka řekla, že žalobkyni to již vytkla ústně a až nyní to sepsala písemně. Dne 8. 2. 2021 v době jarních prázdnin byla vedlejší budova školky uzavřena, o čemž byla žalobkyně informována učitelkami, viděla žalobkyni, jak jde s dcerami po druhé straně chodníku vedle hlavní budovy. Odhlašování obědů probíhá tak, že když zaměstnanec ukončí pracovní poměr, tak ho svědkyně zablokuje jako strávníka, aby se již nic nestrhávalo. Paní ředitelka řekla, že žalobkyně bude končit, a proto ji ze svého popudu zablokovala v účtu strávníka. Přítomna byla ještě u rozhovoru žalobkyně s ředitelkou, kdy ředitelka řekla žalobkyni, aby umyla okna a ta ji odpověděla, že to dělat nebude. Kontrolní činnost provádí ředitelka nepravidelně, a to u učitelek, úklid a chodí i do kuchyně.

35. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem žalované. Ví, že byl s žalobkyní spor ohledně jejího úklidu, žalobkyně se o tom bavila s kolegyněmi na chodbě. Byl pozvaný osobně ředitelkou na schůzku do ředitelky, a to ohledně výpovědi žalobkyně. Paní ředitelka chtěla po žalobkyni, aby to podepsala, ale ta to odmítla. Byla tam i paní [příjmení] a paní ředitelka, trvalo to asi 5 minut. Ředitelka kontroluje i kuchyň.

36. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje jako uklízečka u žalované. Pracuje na horní oddělení, s žalobkyní tak přišla do kontaktu minimálně, zastupovala ji, když byla žalobkyně nemocná nebo na ošetřování. Paní [příjmení] a paní [příjmení] si měli stěžovat na práci žalobkyně, a to před i po Vánocích. Kontroly úklidu provádí ředitelka i školnice namátkově, zhruba 1-2 měsíčně, jednou ji byla vytknuta pavučina u topení. Ve školce se jí líbí, problémy s ostatními nezaznamenala.

37. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracovala u žalované zhruba dva týdny na výpomoc na pozici uklízečka. Kontroly probíhaly ze strany ředitelky. Pracovní poměr svědkyně ukončila z osobních důvodů, vyvolala konflikt, neboť v té době měla i osobní problémy, vystartovala, když ji ředitelka vytkla, že uklidila ředitelnu ve špatný den, a poté řekla, že končí.

38. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje u žalované na pozici školní asistent a asistent pedagoga. Kontroly ve školce provádí paní ředitelka. Věděla, že ze školky odešlo větší množství zaměstnanců, avšak to bylo ještě před jejím nástupem. O konkrétním případě nic neví.

39. Z výslechu svědkyně [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje na pozici mzdová účetní ve společnosti, jejíž klientem je žalovaná. Ohledně žalobkyně nezaznamenala nic speciálního, jen zpracovávala její mzdy na základě doložených podkladů a odpovídala e-mailem na dotazy žalobkyně ohledně jednotlivých položek na výplatní pásce co znamenají.

40. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracovala ve školce před dvěma lety jako pomocná síla u dětí a na uklízení. Odešla ze školky, neboť ji v té době onemocněl manžel a ředitelka jí vyčítala absence spojené s jeho vyšetřeními. Vytýkání ze strany ředitelky probíhalo v ředitelně, byly tam samy. Problémy s ředitelkou měli i jiné kolegyně, ale už tam nepracují. S žalobkyní se pracovně na pracovišti míjely. Podle svědkyně je ředitelka [příjmení] zákeřná a zlá, její chování bylo arogantní a povýšené, proto dala výpověď. Ředitelka ji vytkla, že nemá vytřenou tělocvičnu, i když ji vytírala, pak si to svědkyně raději i fotila. Kontrolní činnost ze strany ředitelky probíhala prakticky pořád, 3-4x do týdne. Odešla pak do jiné školky na vyšší pozici, dodělala si asistentský kurz. U žalované by nezůstala kvůli ředitelce.

41. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 11. 10. 2021, čj. [sp. zn.] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla u PČR vyslechnuta jako svědkyně. Uvedla, že u žalované pracovala jako učitelka. Při poradách vedla ředitelka [příjmení] monolog, nepřipouštěla debaty, do zápisu dopisovala body programu, které se neprobíraly. Jednou podepisovala dodatečně zápis o události, který se stal již před měsíci (odejití dítěte ze školky). Ředitelka upravila třikrát datum jejího odchodu ze školky. Jako důvod ve výpovědi uvedla rodinné důvody, i když částečně to bylo i kvůli ředitelce. Ostatní kolegyně to ve výpovědích uvedli, ředitelce se to nelíbilo a žádala přepracování žádostí o výpovědi. Dvě učitelky, které přímo pracovaly s ředitelkou na třídě po roce odešly a uvedly, že to co se tam ze strany ředitelky dělo se dá nazvat šikanou. Odměny rozdělovala paní ředitelka, dověděli se o nich až z výplatní pásky a pouze s ústním dovětkem při předání pásky. Učitelky, které byly s ředitelkou v problémech měly odměny menší. Dále uvedla, že z počátku s žalobkyní byla ředitelka spokojena, pak s ní už nebyla spokojena a měla s ní problém ohledně její výpovědi. Ostatní kolegyně si na žalobkyni nestěžovaly. Ředitelka žalobkyni často kontrolovala. Osobně nebyla přítomna žádnému konfliktu mezi nimi ani schůzce. Nelíbilo se jí, že ředitelka neměří všem zaměstnancům stejným metrem, někteří měli výhody, přispělo to ke špatnému prostředí v zaměstnání.

42. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 13. 10. 2021, čj. [sp. zn.] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla u PČR vyslechnuta jako svědkyně. Uvedla, že u žalované pracovala jako učitelka od roku 2018 do srpna 2020. Z počátku měla ředitelka [příjmení] příjemné vystupování, ale po krátké době se to změnilo, začala si v kolektivu vybírat osoby, které zvýhodňovala. Kdo se postavil na odpor, tak mu bylo vyhrožováno, že nedostane odměny a dá mu vytýkací dopis. Používala křik i vulgární výrazy. Do porady dávala body, které se neprojednávaly a nutila to všechny podepsat. Když svědkyně od žalované odcházela, tak ji ředitelka vyhrožovala, že pokud nevrátí pracovní úbor a fotografie třídy, tak zavolá do jejího nového zaměstnání a zde uvede jaká je a jak se chová. Pracovní úbor byl však pořizován z peněz z FKSP, přesto ředitelka tvrdila, že pokud jej nevrátí, strhne jí to z výplaty, a proto to vrátila, i když to bylo jejím majetkem. Odešla od žalované, neboť zde neměla jistotu prodloužení pracovní smlouvy a také se jí již v té době nelíbilo prostředí ve školce. Jinak ona osobně ze strany ředitelky perzekuována nebyla, dostávala i odměnu, ale odměny podle jejího názoru ředitelka rozdělovala podle obliby nikoliv podle odvedené práce. Od ředitelky byla pověřena, aby kontrolovala uklízečku paní [příjmení] a poté i paní [příjmení]. Nezvala ji do ředitelny, ředitelka se ji vyptávala na činnost uklízeček, když se potkaly. Zaměstnanci od žalované odcházeli kvůli přístupu a chování paní ředitelky [příjmení], nedalo se s ní vést dialog, někteří zaměstnanci ji donášeli, ale ona si informace neověřovala. Rodiče psali i na zřizovatele, ale vždy to shodili ze stolu a nic se neřešilo.

43. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 13. 10. 2021, čj. [sp. zn.] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla u PČR vyslechnuta jako svědkyně. Uvedla, že u žalované pracovala jako pedagogický asistent, ale v roce 2020 odešla do předčasného důchodu. Z počátku byla ředitelka [příjmení] přátelská, ale po dvou měsících vůči její osobě začala upozorňovat na nedostatky. Například jí vyčítala, že ji při příchodu do třídy nezdravím a nezdraví ji ani děti. Já ji zdravila, děti ve třídě byly i mentálně narušené a některé ani neuměly mluvit. Dále byla u ředitelky v ředitelně kvůli tomu, že přijala hovor od své matky v době, kdy děti spaly, vyhrožovala jí výtkou, když se to bude opakovat. Následovaly další obdobné výtky. Byla měsíc nemocná se zády, po návratu do práce ji přesto ředitelka poručila uklidit celou tělocvičnu. Ředitelka ji chodila kontrolovat a zadávala ji úkoly (úklid za topením, omytí míčů chlorovou vodou, uklízení venkovních prostorů), nevěděla, zda tyto činnosti měla v náplni práce. Poté ji také nutila přísahat na smrt mých dětí, že nezaslala na školku anonymní udání. Ředitelka si na ni zasedla, psychicky ji práce pod touto osobou nedělala dobře, a proto se rozhodla odejít do předčasného důchodu. Věděla, že byl problém se zápisy z porad učitelů, ale podrobnosti neví, jako svědek nikde nebyla. Odměny dostávala, ale po sporech s ředitelkou již nižší. Věděla z doslechu, že ředitelka s žalobkyní měla nějaké problémy, ale nic bližšího. Z působení ředitelky [příjmení] má psychické problémy.

44. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 14. 10. 2021, čj. [sp. zn.] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla u PČR vyslechnuta jako svědkyně. Uvedla, že u žalované pracovala jako asistent pedagoga v letech 2017 až 2020. S ředitelkou [příjmení] pracovala rok na třídě, z počátku bylo vše v pořádku, ale postupem času již nikoliv. Ředitelka si vždy zasedla na jednoho zaměstnance a toho systematicky šikanovala, a to různými napomenutími a častými kontrolami až to dopělo k tomu, že dotyčný dal výpověď, avšak pokračovala i ve výpovědní lhůtě. Takto to bylo i u ní. Neustále ji kontrolovala, vytýkala, že nepracuje, pije kávu, vyřizuje soukromé hovory, apod. Po čtrnácti dnech systematického útočení podala výpověď. Ředitelka nutila kolegyni [příjmení], aby podepsala výtku pro svědkyni za zvednutý telefon. Ona nikdy nekontrolovala jiné kolegyně, ani nebyla volána jako svědek k nějakému incidentu, apod. Odměny jsem dostávala, po podání výpovědi již ne. Podle jejího názoru byl důvodem k odchodu zaměstnanců ze školky přístup paní ředitelky. Celý stávající kolektiv se z tohoto důvodu rozpadl. O žalobkyni nic nevěděla.

45. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 15. 10. 2021, čj. [sp. zn.] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla u PČR vyslechnuta jako svědkyně. Uvedla, že u žalované pracovala do roku 2021 na pozici školnice a poté odešla do předčasného důchodu. Za svého působení u žalované zažila celkem pět ředitelek. S ředitelkou [příjmení] měla po pracovní i osobní stránce velké problémy. Zrušila nástup údržbáře a jeho náplň práce přesunula na ni, i když se jednalo o těžkou manuální práci (práce na zahradě, sekání trávy, tahání těžkých košů, atd.) a ona měla nemocná záda. Měla zařizovat i činnosti ohledně oprav, i když to dříve vždy zařizovala ředitelka. Zakázala zaměstnancům bavit se s rodiči nebo s dětmi. Vyměnila zaměstnance kuchyně i uklízečky, přesunula šatny starších zaměstnanců jinam. Nedávala nám odměny, byly doplaceny až následně. Jiní noví zaměstnanci mohli chodit domů dříve. Když byla kolegyně na neschopence, tak vše dělala sama a z tohoto vypětí se ji udělalo špatně, zavolala si záchranku a bylo jí řečeno, že to je psychického rázu po přepracování. Vše vyvrcholilo v létě během malování, kde musela drhnout starou podlahu po kolenou a přesto dle ředitelky byla špatně umytá. Po prázdninách byla nemocná, volala to ředitelce, ta na ni křičela. Místo ní měla nastoupit žalobkyně, ale ta nakonec pracovala úplně jinde. Její práci převzala paní [příjmení], ale ta již nemusela dělat těžkou práci na zahradě. S žalobkyní se potkala jen jednou, nic bližšího o konfliktu s ředitelkou nevěděla. Nemusela nikoho kontrolovat ani nic podepisovat. Podle jejího názoru byl důvodem k odchodu zaměstnanců ze školky jednání a přístup paní ředitelky, kdy její jednání bylo cílené, chtěla celý personál vyměnit a nechtěla tam kolegyně, které tam pracovaly před jejím nástupem.

46. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 15. 10. 2021, čj. [sp. zn.] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla u PČR vyslechnuta jako svědkyně. Uvedla, že pracovala u žalované 4 roky (od 2017 do srpna 2021) jako asistentka pedagoga. Z počátku jí ředitelka [příjmení] připadala, že bude dobrá vedoucí. Pak to změnilo. Začalo to maličkostmi, když přes kolegyni ji vzkazovala, že nemá křičet na děti. V době Covidu chodila do [název] s postiženými dětmi, ostatní byli doma, musela chodit i když nebyla očkovaná. Musela malovat školku. Když nastal problém s žalobkyní, tak měla uklízet místo ní. Ředitelka ve veřejném zasedání uvedla, že žalobkyně ohrožovala zdraví dětí svým nedbalým úklidem, ale pak když uklízela místo ní on, tak už to paní ředitelka vůbec neřešila, že to nestihla při své práci ještě vysát. Žádala zaměstnance, aby si z Facebooku smazali žalobkyni. Učitelku [jméno] [příjmení] nutila, aby si s žalobkyní vykala a netykala a také ji říkala, že ona je jen asistentka, a tak by měla jí (jako učitelku) měla poslouchat. Drobnosti se sčítaly, ředitelka v ní vytvářela pocit viny, že něco dělá špatně. Chtěla po ní, aby si udělala jako cizinka zkoušku z češtinu na úrovni C1, že se jinak poohlédne po někom jiném. Ředitelka měla mezi zaměstnanci své oblíbence, na jiné s něčím pořád útočila, rozdávala písemné výtky. S žalobkyní došlo k situaci, že brečela, ptala se jí proč, prý že má výpověď. Svědkyně se jí ptala, že má přeci ve smlouvě uvedeno, že je za paní [příjmení] a ta se už nevrátí. Žalobkyně přinesla její pracovní smlouvu a skutečně to tam měla uvedené, šla za ředitelkou a od té doby začaly velké problémy mezi nimi. Poté ředitelka žalobkyni nakázala, že bude ve třídě uklízet jen, když tam s dětmi nebudou, což se ale nedalo stihnout. Jednou jí žalobkyně říkala, že po ní ředitelka chtěla její pracovní smlouvu, že tam něco zkazila, žalobkyně jí to nechtěla dát, když si to vymohla, tak jí žalobkyně řekla, že má doma kopii, a tak se ředitelka údajně naštvala a smlouvu po ní hodila. Po neschopence se žalobkyně měla vrátit do práce, ale nedostala se tam, vchod byl uzamčen, ale paní ředitelka jí tvrdila, že o tom měla žalobkyně vědět. Věděla, že ředitelka všem ve školce říkala, že žalobkyně má do práce zakázaný vstup, ale žalobkyni řekla, že vědomě nepřišla do práce. Na kontroly zpočátku ředitelka moc nechodila, ale poté co byla s žalobkyní ve sporu, tak tam byla skoro každý den. U jednání mezi nimi nebyla. Žalobkyni občas ulítlo sprosté slovo„ vole“, upozornili ji na to a ona se omluvila. Na kontroly s ředitelkou chodila i paní [příjmení], něco zapisovala do sešitu, nevypadala, že jí to je příjemné. Odměny dostávala dvakrát ročně, ředitelka to pak často připomínala. Vinou paní ředitelky odešlo tolik zaměstnanců.

47. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 29. 9. 2021, čj. [sp. zn.] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla u PČR vyslechnuta jako svědkyně. Uvedla, že pracovala u žalované jako učitelka od roku 2002 do 23. 8. 2021. Dala sama výpověď, měla mít dvouměsíční výpovědní lhůtu, ale po dohodě se [název] [ulice] ji ředitelka uvolnila dohodu. Z počátku jim působení ředitelky [příjmení] připadalo normální, jen je zaráželo chování ředitelky vůči personálu v kuchyni a k uklízečkám, často je kontrolovala a kritizovala, žádala některé kolegyně, aby se šly podívat, jaký tam mají nepořádek. Ředitelka byla na třídě s paní [příjmení], vztah mezi nimi byl špatný, ředitelka přitom nedodržovala pracovní dobu, nebyl s žáky na třídě, nařkla ji, že může za zranění žáka, apod. Paní [příjmení] byla neustále zvána do ředitelny beze svědků, nakonec dala výpověď. Paní [příjmení] vystřídala paní [příjmení] a situace se opakovala. Ředitelka chodila na hospitace, ale vyčítala jí věci, které jsou běžné při práci s dětmi jako např. pozdní příchod na svačinu. Narušila ji práci s dítětem se středně těžkou mentální retardací a pak jí dávala za vinu, že dítě správně nepracovalo. Dostala od ředitelky dvě písemné výtky. Jednu za údajné nedodržení bezpečnosti dětí na zahradě, s tím nesouhlasila, napsala k tomu své stanovisko. Druhá byla za to, že předala dětem jídlo a sama si vzala jeden knedlík. Na poradě se vůči chování ředitelky veřejně ohradila, napsala žádost zřizovateli, aby to vyřešil. Byla na jednání u pana starosty [příjmení], byla tam místostarostka paní [příjmení] a vedoucí školského úřadu paní [příjmení] Pan starosta poté ředitelce sdělil, že mu zdá výtka lehce šikanozní a že by doporučoval ji stáhnout. Ředitelka výtku nestáhla, naopak hned v pondělí byla u svědkyně na celodenní hospitaci. Zápis z hospitace ředitelka před ní nepodepsala, odnesla si jej, a tak nevěděla, zda tam ředitelka poté něco nezměnila. Ohledně žalobkyně neměla bližší informace. Jednou po ní ředitelka chtěla, aby ve spojení s žalobkyní něco podepsala, ale na to ji odpověděla, že na to není kompetentní. Mé výtky byly sepsány v reálném čase. Jednou paní ředitelka na zápis z porady připsala tři body, které se neprojednávaly. Jeden bod byl ten, že nařizovala, aby půl hodiny po práci se ještě zdržely na pracovišti ke sdělení informací. To odmítli podepsat, ze strany ředitelky byl na ně činěn nátlak, nakonec všichni podepsali, ona si vymínila, že označí tři body, které projednány nebyly a takto to podepsala. Odměny ředitelka rozdávala sama dle úvahy, dozvěděli se to až z výplatní pásky. Zaměstnanci co s ní měli problémy, tak měly odměny nižší. Větší část zaměstnanců, kteří za působení ředitelky [příjmení] odešli, tak odešli z důvodu neshod s ní. Jednalo se asi o 18 zaměstnankyň různého věku a profesí. U žalované skončila z důvodu neadekvátního chování ředitelky vůči zaměstnancům.

48. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 11. 10. 2021, čj. [sp. zn.] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla u PČR vyslechnuta jako svědkyně. Uvedla, že pracovala u žalované jako učitelka 29 let, skončila v roce 2020 za působení ředitelky [příjmení]. Výpověď dala sama, protože dále nemohla snášet postupy paní ředitelky [příjmení]. Jednalo se o banality, které se však děly často. Vytýkala např. že děti nesedí u hraní rovně, vyžadovala pozornost při vstupu do třídy při kontrole. Neustále chodila do ředitelny, kde ředitelka řešila malichernosti. Naznačila jí, že by potřebovala informace ze školky, to odmítla. Jednou jí málem udělila výtku za to, že hledala v inventárních knihách zařízení na přání vedoucí stravování, a to v době venkovní činnosti kdy venku pršelo a děti měli náhradní program. Jednou také nastala situace, kdy někdo poslal na kuchyň hygienickou kontrolu, ředitelka si všechny zavolala. Poté ji také nutila přísahat na smrt vnoučat, že nezaslala na školku toto anonymní udání. Jednou paní ředitelka na zápis z porady připsala tři body, které se neprojednávaly. Jeden bod byl ten, že nařizovala, aby půl hodiny po práci se ještě zdržely na pracovišti, nakonec to pod nátlakem podepsala. Ředitelka dokázala zvýhodňovat osoby, se kterými měla dobrou spolupráci. Drtivá většina odchodů ze školky byla z důvodu jednání a přístupu ředitelky [příjmení] k zaměstnancům.

49. Z pracovní náplně žalobkyně (čl. 185) soud zjistil, že žalobkyně byla odpovědná ředitelce a školnici. Její náplň činnosti bylo udržovat přidělené školní prostory v čistotě a pořádku. Provádí každodenní běžný úklid, týdenní úklid a velký úklid. Dle pokynů školníka provádí další úklid, např. po malířích. Dále je specifikována konkrétní činnost na třídě denně, týdně, 1x za měsíc-hlavní úklid, nejméně 2 x do roka-velký hlavní úklid a další úkoly, a to při pracovní době 8-12 hodin.

50. Z pracovní smlouvy [jméno] [příjmení] (čl. 186-187) soud zjistil, že dne 12. 11. 2020 uzavřela [jméno] [příjmení] pracovní poměr u žalované na pozici uklízečky v rozsahu zaměstnanosti 100 %, a to jako zástup za nepřítomnost paní [příjmení].

51. Z pracovní náplně [jméno] [příjmení] (čl. 188) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla odpovědná ředitelce a školnici. Její náplň činnosti bylo udržovat třídu [název], tělocvičnu a keramickou dílnu v čistotě a pořádku. Provádí každodenní běžný úklid, týdenní úklid a velký úklid. Dle pokynů školnice provádí další úklid, např. po malířích. Dále je specifikována konkrétní činnost denně, týdně, 1x za 3 týdny, 1x za měsíc-hlavní úklid, 4 x do roka-velký hlavní úklid a další úkoly, a to při pracovní době 6 – 14:30 hodin.

52. Z pracovní smlouvy [jméno] [příjmení] (čl. 189) a z Dodatku k pracovní smlouvy (čl. 190-192) soud zjistil, že dne 1. 5. 2019 byla sepsána pracovní smlouva [jméno] [příjmení] u žalované na pozici kuchařky. Dne 1. 9. 2019 byl sepsán Dodatek k pracovní smlouvě čj. 2/19, na základě které byla s platností od 1. 9. 2019 provedena změna pracovní pozice [jméno] [příjmení] z kuchařky na pozici uklízečky a druhým dodatkem byla změněna pracovní smlouva na dobu určitou do 1. 5. 2021. Dne 1. 1. 2021 byl sepsán Dodatek k pracovní smlouvě čj. 2/19 ze dne 1. 5. 2019, na základě které byla s platností od 1. 1. 2021 provedena změna pracovní pozice [jméno] [příjmení] z uklízečky na pozici školnice s příplatkem za vedení.

53. Z pracovní náplně [jméno] [příjmení] (čl. 193-195) soud zjistil, že dne 1. 5. 2019 stvrdila podpisem vymezenou náplň práce kuchařky, dne 1. 9. 2019 podpisem náplň práce uklízečky a dne 1. 1. 2021 stvrdila podpisem vymezenou náplň práce na pozice školnice.

54. Z pracovní smlouvy [jméno] [příjmení] (čl. 196-197) a z Dodatku k pracovní smlouvy (čl. 198) soud zjistil, že dne 26. 11. 2020 uzavřela [jméno] [příjmení] pracovní poměr u žalované na pozici uklízečka v rozsahu zaměstnanosti 100 %, a to jako zástup za nepřítomnost paní [příjmení]. Dne 7. 2. 2021 byl sepsán Dodatek k pracovní smlouvě [jméno] [příjmení], na základě které byla s platností od 7. 2. 2021 provedena změna pracovní pozice této pracovnice z uklízečky 100 % zaměstnanosti na pozici uklízečka 50 % zaměstnanosti do 31. 8. 2021.

55. Z pracovní náplně [jméno] [příjmení] (čl. 199) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla odpovědná ředitelce a školnici. Její náplň činnosti bylo udržovat třídu [název] a [název], umývárnu a WC dětí, WC učitelek a šatny k tomu určené v čistotě a pořádku. Provádí úklid ředitelny i hospodářské budovy. Provádí každodenní běžný úklid, týdenní úklid a velký úklid. Dle pokynů školnice provádí další úklid, např. po malířích. Dále je specifikována konkrétní činnost denně, týdně, 1x za 3 týdny, 1x za měsíc-hlavní úklid, 4 x do roka-velký hlavní úklid a další úkoly, a to při pracovní době 6 – 14:30 hodin.

56. Z pracovní náplně [jméno] [příjmení] (čl. 200) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla odpovědná ředitelce a školnici. Její náplň činnosti bylo dle nové pracovní náplni ze dne 7. 2. 2021 udržovat třídu [název], tělocvičnu a keramickou dílnu v čistotě a pořádku. V ostatním zůstala náplň její práce nezměněna.

57. Z pracovní smlouvy [jméno] [příjmení] (čl. 201) soud zjistil, že dne 26. 1. 1994 uzavřela [jméno] [příjmení] pracovní poměr u právní předchůdkyně žalované na pozici uklízečky v rozsahu zaměstnanosti 100 %. Z Dohody o změně pracovní smlouvy (čl. 202) [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne 2. 1. 2001 byla změněna pracovní smlouva této pracovnice, a to v důsledku ukončení činnosti [stát. instituce] a převodu jeho práv a povinností na [název] je zaměstnavatelem [stát. instituce]. Z Dodatku k pracovní smlouvě (čl. 203) soud zjistil, že dne 5. 12. 2002 byl sepsán dodatek k pracovní smlouvě [jméno] [příjmení], na jehož základě je nově zaměstnavatelem žalovaná.

58. Z pracovní náplně [jméno] [příjmení] (čl. 204) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla odpovědná ředitelce a školnici. Její náplň činnosti bylo udržovat přidělené školní prostory v čistotě a pořádku. Provádí každodenní běžný úklid, týdenní úklid a velký úklid. Dle pokynů školnice provádí další úklid, např. po malířích. Dále je specifikována konkrétní činnost denně, týdně, 1x za měsíc-hlavní úklid, nejméně 2x do roka-velký hlavní úklid a další úkoly, a to při pracovní době 6 – 14:30 hodin.

59. Z výpovědi z pracovního poměru [jméno] [příjmení] (čl. 205) soud zjistil, že tato zaměstnankyně dala dne 29. 6. 2019 výpověď u žalované. Pracovní poměr byl ukončen ke dni 31. 8. 2019 po uplynutí 2. měsíční výpovědní doby.

60. Z výplatních pásků [jméno] [příjmení] (čl. 206-210) soud zjistil, že tato zaměstnankyně v období 11-12 2018, 2-7/2019 dostávala od žalované odměny v různé výši (od 2 500 Kč do 6 000 Kč).

61. Z rozhodnutí žalované (čl. 211) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla přijata k předškolnímu vzdělávání u žalované.

62. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne 25. 2. 2022, čj. [číslo jednací] a z Usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, územní odbor, oddělení obecné kriminality ze dne 27. 12. 2021, čj. [sp. zn.] (čl. 222- 227) soud zjistil, že policejní orgán odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinů útisk, maření spravedlnosti podle § 177 odst. 1, § 347a odst. 1, 3 písm. a) trestního zákoníku, kterých se měla dopustit [titul] [jméno] [příjmení] (ředitelka žalované) tím, že Ad) 1 přesně nezjištěného dne někdy začátkem měsíce únor 2021 v kanceláři ředitelky žalované nutila z pozice zaměstnavatele žalobkyni k podpisu dohody o ukončení pracovního poměru a odmítala ji pustit z kanceláře, dokud dohodu nepodepíše, Ad 2) v souvislosti s žalobou podanou dne 15. 2. 2021 u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, jako žalovaná dne 2. 6. 2021 předložila prostřednictvím právního zástupce soudu k založení do spisu 9 C 38/2021 jako důkaz tři vytýkací dopisy datované ke dni 11. 12. 2020, 4. 1. 2021 a 4. 2. 2021, v nichž žalobkyni jako zaměstnankyni uděluje z pozice zaměstnavatele výtky za hrubé porušení pracovní kázně, kdy dopisy předkládala s vědomím, že jde o účelově pozměněné listiny, které sama všechny vytvořila s největší pravděpodobností až dne 4. 2. 2021 a nechala podepsat svědky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] ([příjmení]), [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a dále je pozměnila tím, že tam dopsala větu„ odmítla převzít před svědky“, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Policejní orgán uzavřel, že provedeným šetřením nebylo prokázáno, že by ředitelka svým jednáním naplnila obligatorní znaky skutkové podstaty trestného činu maření spravedlnosti podle § 347a odst. 1, 3 písm. a) trestního zákoníku, zejména nebyla prokázána objektivní stránka uvedeného trestného činu. Dále policejní orgán uzavřel, že ředitelka svým jednáním po formální stránce naplnila znaky skutkové podstaty trestného činu útisku podle § 177 odst. 1 trestního zákoníku, když si vynucovala podpis poškozené (žalobkyně) na dohodě o ukončení pracovního poměru. Po materiální stránce však o trestném činu hovořit nelze, neboť podle § 12 odst. 2 tr. zákoníku trestní odpovědnost pachatele a trestně právní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky natolik škodlivých, že nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Existuje zde dostatečně efektivní mimotrestní řešení v rámci občanského práva. Zároveň tímto rozhodnutím není dotčeno právo poškozené na náhradu vzniklé škody, které se může domáhat v rámci občanskoprávního řízení u příslušného soudu.

63. Z SMS zpráv (čl. 239-243) soud zjistil, že mezi paní ředitelkou [příjmení] a paní [příjmení] probíhala SMS komunikace v období 8. – 23. 6. 2021. Paní [příjmení] uvedla, že ji mrzí, že již nepracuje ve školce, že to je její vinou a že paní ředitelce ráda pomůže, bude-li to třeba.

64. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je bývalou zaměstnankyní žalované a skoro švagrovou žalobkyně. Pracovala na pozici pomocné síly v kuchyni. Problémy měla jen s žalobkyní, ta si ji pořád fotila a posílala tyto fotky i jiným lidem. Žalobkyně pracovala u žalované půl roku před svědkyní, měli ji dvakrát napomenout, že neměla úklid v pořádku. S žalobkyní měla konflikty vždy, zná ji již 11-12 let, má s ní i osobní problémy v rodině. Ředitelka kontrolovala všechny zaměstnance, dávala i prémie. Pracovní smlouvu žalobkyně neviděla, pouze věděla, že ji žalobkyně někomu posílala přes telefon. Žalobkyně měla spor i s jinou uklízečkou paní [příjmení].

65. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalované pracovala jako učitelka. Před nástupem ředitelky [příjmení] byl kolektiv ve školce výborný, s bývalou ředitelkou se šlo na všem domluvit. S ředitelkou [příjmení] měla konflikt několikrát. Ředitelka ji osočovala, že svoji práci nezvládá. Pracovala u předškoláků, kde byla prakticky sama, neboť ředitelka, která ji měla pomáhat v této třídě tam kvůli menšímu úvazku prakticky nebyla, a proto chtěla svědkyně změnu. Měla na starosti i další činnosti (divadlo, sdružení, placení věcí pro předškoláky) a vše musela řešit mimo svoji pracovní dobu. Ona nedostala oproti jiným pedagogům odměny. Problém nastal i u skončení jejího pracovního poměru. Poté co dala výpověď, tak nebyla volána na porady, i když tam ještě dobu měla plnit pracovní povinnosti. Bylo jí kladeno za vinu i zranění jedné holčičky, i když u toho přímo svědkyně nebyla, atd. Atmosféra ve školce za působení ředitelky [příjmení] nebyla dobrá, nepracovalo se tam dobře, odchody zaměstnanců byly časté. Konflikty s ředitelkou [příjmení] měli i jiní zaměstnanci, přistupovala jinak ke kuchařkám a jinak k učitelkám.

66. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje u žalované jako uklízečka od roku 1994 a od roku 1987 jako pomocná síla v kuchyni. S žalobkyní měla jedno nedorozumění, když se jí zeptala na stav jejího tchána, kterému umřel syn a pak ji osočila, že z ní tahá rozumy. Kolektiv za bývalé ředitelky byl výborný. Po nástupu se ředitelka [příjmení] chovala hrozně, vše neustále kontrolovala, pak se zklidnila. Konflikty měla ředitelka [příjmení] i s jinými zaměstnanci.

67. Z videonahrávky označené VID- 2021 (čl. 250a) soud zjistil, že žalobkyně si nahrála video, na kterém se domáhala vstupu na pozemek školky zadním vchodem, který byl uzamčen.

68. Z ostatních předložených důkazů nezjistil soud podstatné informace pro dané řízení (jídelníček čl. 14, fotografie čl. 103-110, přehled hlučnosti čl. 212, článek čl. 213-214).

69. Podle §16 odst. 1 a 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, zejména diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví.

70. Podle § 17 zákoníku práce právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje antidiskriminační zákon.

71. Podle § 38 odst. 1 zákoníku práce je od vzniku pracovního poměru: a) zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem, b) zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

72. Podle § 346b odst. 4 zákoníku práce zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

73. Podle § 10 odst. 1 zák č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (dále jen“ antidiskriminační zákon”) dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Podle odst. 2 pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle odstavce 1, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Podle odst. 3) výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

74. Po skutkové stránce lze shrnout, že žalobkyně byla zaměstnankyní žalované, a to na základě pracovní smlouvy ze dne 14. 9. 2020 na pozici uklízečka s rozsahem zaměstnanosti 50 %, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, a to na dobu nepřítomnosti školnice MŠ paní [jméno] [příjmení] v práci z důvodu její déletrvající nemoci, maximálně však na dobu do 31. 8. 2021. V období od prosince 2020 do února 2021 docházelo ke konfliktům mezi žalobkyní a ředitelkou [titul] [jméno] [příjmení], které postupně eskalovaly. Žalobkyně jednání ze strany ředitelky žalované považovala za diskriminační, šikanózní (tzv. bossing), ze kterého měla psychické problémy. Ředitelka žalované sepsala a soudu předložila tři vytýkací dopisy datované 11. 12. 2020, 4. 1. 2021, 4. 2. 2021, sepsala i dohodu o skončení pracovního poměru žalobkyně u žalované a domnívala se, že žalobkyně již od března 2021 není zaměstnancem žalované. Následně po podání žalob ze strany žalobkyně žalovaná potvrdila, že pracovní poměr žalobkyně u žalované trval. Tento pracovní poměr žalobkyně u žalované skončil až uplynutím doby dne 31. 8. 2021.

75. Okresní soud po rozsáhlém dokazování shledal, že žaloba je převážně důvodná, a to z následujících důvodů.

76. Předně okresní soud uvádí, že utajené nahrávky pořízené soukromou osobou pro účely dokázání diskriminace v občanském soudním řízení se již staly obecně přijímaným důkazním prostředkem (viz Rozhodování českých soudů o diskriminačních sporech 2015 –2019, Výzkum veřejného ochránce práv 2020). Ostatně sama žalovaná pravost nahrávek nesporovala, pouze uvedla, že vymezené části navrhované k důkazu jsou vytržené z kontextu, avšak žalovaná žádné části dotčených zvukových záznamů k prokázání svých tvrzení nenavrhovala.

77. Žalobkyně na základě platně uzavřené pracovní smlouvy ze dne 14. 9. 2020 začala pracovat u žalované na pozici uklízečky, a to jako zástup za nepřítomnou školnici paní [jméno] [příjmení]. S výkonem její práce byla její nadřízená, tedy ředitelka žalovaná paní [titul] [jméno] [příjmení] zpočátku spokojena, problémy nastaly od 11. 12. 2020, kdy ředitelka nebyla spokojena s jejím úklidem, což ji měla ústně vytknout (neměla uklizenou třídu, vytřenou podlahu a keramickou dílnu). V této době žalobkyně žádnou písemnou výtku neobdržela, naopak za měsíc prosinec obdržela od žalované odměny (dokládá výplatní páska žalované na čl. 29). V období od 14. 12. 2020 do 21. 12. 2020 nebyla žalobkyně v práci z důvodu ošetřování člena rodina (vyplývá ze zprávy OSSZ na čl. 31). Po návrtu do práce v lednu 2021 opět vykonávala svoji práci. Situace na pracovišti eskalovala v únoru 2022. Dne 4. 2. 2021 byly ředitelkou žalované sepsány tři vytýkací dopisy pro žalobkyni datované dny 11. 12. 2020, 4. 1. 2021, 4. 2. 2021 Tyto výtky byly podepsané ředitelkou školky [titul] [příjmení] a svědky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Na všech výtkách je v pravém spodním rohu ručně dopsáno„ Odmítla převzít před svědky“. To, že všechny výtky byly sepsané dodatečně dne 4. 2. 2021 potvrdila paní ředitelka i podepsaní svědci (kromě paní [příjmení], která ve své svědecké výpovědi uvedla, že si nemyslí, že by je podepsala nejednou). Žalobkyni tyto výtky nebyly nikdy předány ani doručeny, žalobkyně s nimi seznámila až během tohoto soudního řízení. Dále ředitelka při své výpovědi uvedla, že při sepisování pracovní smlouvy žalobkyně se spletla a nemělo tam být uvedeno, že žalobkyně je zástup za paní [jméno] [příjmení], ale za [jméno] [příjmení], proto vytvořila novou pracovní smlouvu s touto změnou, kterou však žalobkyně neakceptovala (sepis druhé verze pracovní smlouvy potvrdila svědkyně [jméno] [příjmení]). Po dalším konfliktu, začátkem únoru 2021 v ředitelně žalované za přítomnosti svědků (paní [příjmení] a pana [příjmení]) byl řešen úklid žalobkyně a její výpověď (resp. dohoda o ukončení pracovního poměru), kterou sepsala ředitelka žalované. Žalobkyně odmítla tuto výpověď převzít, ředitelka na ni činila nátlak, aby toto podepsala, že je pouhý záskok, že to má chápat, opakovala to několikrát a dokonce uvedla, že tam budou sedět tak dlouho, dokud to nepodepíše (vyplývá z předloženého záznamu označeného AUD- 2021). Ostatně sama paní ředitelka při své výpovědi připustila, že to byla vyhrocené situaci, byla vynervovaná, byla pod velkým psychickým tlakem žalobkyně, která užívala hrubá slova („ vole“) a po slovním ataku ze strany žalobkyně pak řekla, ať ukončí pracovní poměr. Následné tvrzení žalované, že k ukončení pracovního poměru žalobkyně nenutila a že k tomu ani neměla důvod, neboť dle předložených čtvrtletních výkazů (čl. 80-100) byl u žalované stanovený počet provozních zaměstnanců menší a měli tedy podstav, neobstojí. Ze zvukového záznamu jasně vyplývá, že ředitelka žalobkyni řekla, že je pouze zástup, že měla být za paní [příjmení] a že tři tam být nemohou a že žalobkyně není jejich pracovník (vyplývá z předloženého záznamu označeného AUD- 2021). Více zaměstnanců na pozice uklízečka ostatně u žalované nebylo ani před nástupem žalobkyně (celkově zaměstnány zaměstnankyně s celkovým počtem 3 plných úvazků – 2 na plný úvazek, dvě na částečný – viz výslech ředitelky). Vzhledem ke skutečnosti, že se paní ředitelka mylně domnívala, že pracovní poměr žalobkyně u žalované skončil v únoru, došlo k odhlášení žalobkyně ze systému obědu. Toto učinila vedoucí stravování paní [příjmení] na základě informací od paní ředitelky, která jí řekla, že žalobkyně bude končit (viz výslech svědkyně [jméno] [příjmení]). Není tedy pravdou tvrzení žalované, že tento přístup nezablokovala, neboť bylo prokázáno, že tomu tak bylo a v daném případě je bezpředmětné, zda tomu tak bylo přímo ředitelkou nebo z pokynu ředitelky jiným zaměstnance. Taktéž nebylo v řízení vyvráceno tvrzení žalobkyně, že jí nebyl umožněn přístup do zaměstnání v době jarních prázdnin v únoru 2021. Je pravdou, že žalobkyně byla informována coby rodič o omezeném provozu školky (čl. 36), avšak nebylo prokázáno, že by byla ze strany žalované informována o chodu školky z pozice zaměstnance, což bylo povinností žalované coby zaměstnavatele. Sama žalobkyně učitelce odpověděla, že na tom, zda půjde její dcera do školky, bude záležet, jak půjde do práce (čl. 37). Z tohoto tedy plyne, že žalobkyně si v dané době nemyslela, že by nešla do práce. Naopak z videozáznamu označeného VID- 2021 (čl. 250a) je zřejmé, že se vstupu do školky standardním způsobem domáhala a to, že se na daném místě nacházela, potvrdily i výpovědi svědkyň (zaměstnankyň žalované, že viděly žalobkyni z okna s dětmi). Poté co žalovaná potvrdila, že pracovní poměr žalobkyně u žalované trvá, se žalobkyně opět vrátila do práce u žalované, byla však pod zvýšenou kontrolou, a to jak ze strany paní ředitelky, tak i paní školnice [příjmení] (vyplývá z výpovědi školnice [příjmení] i ze zvukového záznamu označeného 711_0088.WMA). Následně byl žalobkyni zaslán vytýkací dopis ze dne 6. 5. 2021, ve kterém byla upozorněna na porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k její vykonávané práci (čl. 32, 69). Toto byl v průběhu řízení jediný řádný listinný důkaz prokazující tvrzení žalované o neplnění pracovních povinností, avšak s ohledem na předchozí vývoj a postup žalované zcela marginální a sám o sobě k vyvinění žalované nemohl postačit. Následně pracovní poměr žalobkyně skončil uplynutím doby určité dnem 31. 8. 2021, a tedy již nedále nemohlo aktivně docházet k zásahům do subjektivních práv žalobkyně, žalobkyně tedy co do tohoto bodu vzala žalobu důvodně zpět a řízení bylo v této části zastaveno.

78. Zásada rovného zacházení je povinnost zaměstnavatele určitým způsobem zacházet s vlastními zaměstnanci, a to v průběhu celého trvání jejich pracovněprávního vztahu. Zásada rovného zacházení zaručuje rovná práva zaměstnancům nacházejícím se ve stejném či srovnatelném postavení (situaci) a vyplývá z ní též požadavek, aby vnitřní předpisy či praxe zaměstnavatele bezdůvodně nezvýhodňovaly ani neznevýhodňovaly zaměstnance před ostatními srovnatelnými zaměstnanci. Diskriminace je v pracovněprávních vztazích charakterizována jako jednání (v komisivní nebo omisivní podobě) zaměstnavatele, které směřuje přímo nebo nepřímo (prostřednictvím zdánlivě neutrálních úkonů) ke znevýhodnění jednoho nebo i více zaměstnanců ve srovnání s jinými (ostatními) zaměstnanci téhož zaměstnavatele, jehož pohnutkou (motivem) jsou (zákonem stanovené) diskriminační důvody. Povinnost zajišťovat rovné zacházení, jak je upravena v ustanovení § 16 odst. 1 zák. práce, má zaměstnavatel vůči zaměstnanci v tam uvedených oblastech. Na rozdíl od zákazu diskriminace nemusí být pohnutkou (motivem) nerovného zacházení některý z diskriminačních důvodů (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č.j. 21 Cdo 3858/2020-411 ze dne 30.11.2021).

79. V daném případě se ředitelka žalované [příjmení] [anonymizováno] [titul] [jméno] [příjmení] vůči žalobkyni jako její přímá nadřízená dopustila nerovného zacházení, neboť žalobkyni v porovnání s ostatními zaměstnanci skutečně nadmíru obvyklou kontrolovala ve výkonu její pracovní náplně, ale především na ni činila nepřípustný nátlak k podpisu výpovědi/dohody o ukončení pracovního poměru. Taktéž zcela nepřípustným, ač nezákonným způsobem sepsala dodatečně tři vytýkací dopisy, které měly deklarovat špatný úklid žalobkyně, a tedy porušení jejích pracovních povinností. Navíc kritika byla šířena mezi ostatní zaměstnance, o čemž svědčí i jejich přítomnost u jednání v ředitelce a při podpisu třech vytýkacích dopisů sepsaných ex post. Ředitelka celou situaci zlehčovala tím, že se z její strany dopustila pouze manažerského pochybení, avšak podle okresního soudu se o pouhé manažerské pochybení nejednalo. Zde je na místě připustit, že atmosféra na pracovišti žalované byla dlouhodobě špatná, nepřátelská, o čemž svědčí odchod většího množství zaměstnanců v poměrně krátké době za působení ředitelky [příjmení]. Pokud žalovaná má zhruba 21 zaměstnanců a během 2 let se vystřídala více jak polovina zaměstnanců, pak tato skutečnost samo o sobě svědčí o celkové situaci u žalované (viz úřední záznamy bývalých zaměstnanců žalované). Tvrzení žalované, že bývalí zaměstnanci ukončili pracovní poměr dohodou a nikde není napsáno, že by jejich odchod přímo souvisel s diskriminací ze strany ředitelky, je sice pravdou (vyplývá z předložených listinných důkazů čl. 205 a z úředních záznamů bývalých zaměstnanců), avšak nutno přihlédnou, že s diskriminačními soudními spory jsou často spojeny negativní zásahy do osobnostní sféry člověka, existenční problémy spojené se ztrátou zaměstnání či stigmatizace oběti diskriminace v prostředí, v němž žije, a proto zaměstnanci volí spíše řešení rychlého odchodu z dosavadního pracovního prostředí, než jiné řešení (žaloba u soudu či stížnost). Ostatně z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 29. 9. 2021, čj. [sp. zn.] [číslo] [rok] [číslo] vyplývá, že [jméno] [příjmení], která pracovala u žalované jako učitelka od roku 2002 do 23. 8. 2021, dostala od ředitelky [příjmení] dvě písemné výtky. Proti tomu se ohradila, napsala žádost zřizovateli, a po jednání pan starosta poté ředitelce sdělil, že mu zdá výtka lehce šikanozní a že by doporučoval ji stáhnout, přesto ředitelka výtku nestáhla, naopak hned následně byla u svědkyně na celodenní kontrole. Je tedy zarážející, že ředitelka [příjmení] sama nerespektovala pokyn zřizovatele, tedy svého nadřízeného. Soud se také pozastavuje nad celkovým chodem žalované, tedy proč po těchto opakovaných odchodech nebyla celá situace více konzultována právě se zřizovatelem žalované ke zjednání nápravy a zlepšení situace na pracovišti.

80. Nelze ani přehlédnout, že v průběhu tohoto řízení byla na ředitelku žalované podaná dvě trestní oznámení. Ta, jak vyplývá ze zprávy [stát. instituce] ze dne 25. 2. 2022, čj. [číslo jednací] a z Usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, územní odbor, oddělení obecné kriminality ze dne 27. 12. 2021, čj. [sp. zn.] (čl. 222- 227), sice byla policejním orgánem odložena, avšak bylo konstatováno, že ředitelka svým jednáním po formální stránce naplnila znaky skutkové podstaty trestného činu útisku podle § 177 odst. 1 trestního zákoníku, když si vynucovala podpis žalobkyně na dohodě o ukončení pracovního poměru. Po materiální stránce však o trestném činu hovořit nelze, neboť zde existuje dostatečně efektivní mimotrestní řešení v rámci občanského práva. Bylo taktéž připomenuto, že není dotčeno právo žalobkyně na náhradu vzniklé škody, které se může domáhat v rámci občanskoprávního řízení u příslušného soudu.

81. Okresní soud tedy na základě zhodnocení všech důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že k jednání žalované vymezené pod body 1 až 4 výroku II skutečně došlo. Žalovaná prostřednictvím ředitelky v pozici zaměstnavatele se dopustila odlišného a méně příznivému zacházení ve srovnání s ostatními zaměstnanci, nutila žalobkyni k podpisu dohody o rozvázání pracovního poměru, byla vystavena nepodložené kritice, resp. antidatovaným vytýkacím dopisům, a proto se žalobkyně stala obětí diskriminace v podobě bossingu. Mezi tímto jednáním a následek (vznikem škody) spočívající v psychických útrapách žalobkyně (viz lékařská práva čl. 63) je příčinná souvislost v jednání žalované, resp. ředitelky žalované, a proto má žalobkyně nárok na omluvu v požadovaném znění (výrok II).

82. Žaloba byla zamítnuta pouze co do části nároku žalobkyně na omluvu, že žalovaná uznává veškeré skutečnosti tvrzené žalobkyní v žalobě jako pravdivé. Tato formulace je podle okresního soudu neurčitá, a tedy nevykonatelná, neboť žalobkyně jasně nevymezila, kterých jiných tvrzení než uvedených ve výroku pod bodem II by se toto mělo týkat.

83. Soud následně posuzoval nárok žalobkyně na finanční (relurární) satisfakci. Tento nárok má kompenzační funkci přiměřeného zadostiučinění. Antidiskriminační žaloba se v tomto kvalitativně odlišuje od běžné žaloby proti zásahu do osobnosti fyzické osoby. Podáním žaloby podle § 10 antidiskriminačního zákona totiž žalobce chrání nejen práva svá, ale nepřímo, prostřednictvím faktického precedentního účinku judikatury, též práva neurčitého okruhu dalších osob, které jsou nebo mohou být v obdobných situacích rovněž diskriminovány (srov. Z. Boučková, P., Havelková, B., Koldinská, K., Kühnová, E., Kühn, Z., Whelanová, M. Antidiskriminační zákon. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 369 – 405). V daném případě bylo prokázáno, že obdobného jednání se žalovaná, resp. ředitelka dopustila i vůči jiným osobám (bývalým zaměstnancům), a proto je na místě přiznat žalobkyni i materiální odškodnění. Vzhledem k nastalé újmě žalobkyně, intenzitě šikany (trvala u žalobkyně v řádu měsíců), úvazku žalobkyně u žalované v rozsahu 50 %, jejímu způsobu, délce i následku odpovídá poskytnutí náhrady ve výši 50 000 Kč, a proto tuto částku žalobkyni přiznal a co do zbývající části byl nárok na finanční odškodnění zamítnut (výrok III a IV).

84. Podle § 146 odst. 3 o.s.ř. platí, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Toto ustanovení se užije na daný případ, neboť opačný případ by dle platné judikatury byl v rozporu s požadavky účinné ochrany oběti diskriminace. Navíc je při posuzování náhrady nákladů řízení nutné přihlédnout ke skutečnosti a specifičnosti tohoto řízení, kdy to byla žalobkyně, která se nebála podstoupit nezbytné nepříjemnosti a náklady spojené s vedením soudního sporu, a přispěla tak k uplatnění prevenční funkce práva a čistotě veřejného života (srov. Z. Boučková, P., Havelková, B., Koldinská, K., Kühnová, E., Kühn, Z., Whelanová, M. Antidiskriminační zákon. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 544).

85. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 2 000 Kč. Dále náklady zastoupení advokátem, za které žalobkyni náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za následujících 15 úkonů, tzn. 46 500 Kč: převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., dále za podání žaloby; za doplnění tvrzení a důkazů k meritu věci z 24. 6. 2021; za vyjádření k výzvě soudu ze dne 21. 11. 2021; za účast u jednání celkově 11 úkonů - dne 2. 6. 2021, dne 25. 8. 2021 (dva úkony), dne 26. 10. 2021 (dva úkony), dne 7. 12. 2021 (3 úkony), dne 15. 3. 2022 (dva úkony) a dne 23. 3. 2022. Dále paušální náhrada výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za 15 úkonů právní služby, tzn. 4 500 Kč. Dále za cestovné právního zástupce žalobkyně k jednání soudu, které vykonal osobním automobilem Citroen s průměrnou spotřebou 5,6 l na 100 km motorové nafty. Cesta ze sídla z [obec] do Rychnova nad Kněžnou a zpět měřila 2 x 45 km, když v roce 2021 byla cena motorové nafty 27,20 Kč za litr a sazba základní náhrady 4,40 Kč za km, za jednu jízdu 533 Kč tedy celkově za cestovné v roce 2021 (jednání dne 2. 6. 2021, 25. 8. 2021, 26. 10. 2021, 7. 12. 2021) částka 2 132 Kč. V roce 2022 byla cena motorové nafty 36,10 Kč za litr a sazba základní náhrady 4,70 Kč za km, za jednu jízdu 605 Kč, tedy celkově za cestovné v roce 2022 (jednání dne 15. 3. 2022 a 23. 3. 2022) částka 1 210 Kč. Dále náhrada za ztrátu času za cesty zástupce k jednání soudu, kdy jedna cesta tam a zpět odpovídá 4 půlhodinám a celkově proběhlo 6 jízd k jednání soudu, tzn. 24 x 100 Kč, a tedy částka 2 400 Kč. K nákladům advokáta je nutno rovněž přičíst 21% DPH z jeho odměny a náhrady nákladů, tedy z částky 56 742 Kč je DPH ve výši 11 916 Kč, kterou je advokát povinen z uvedeného příjmu odvést (§ 2 odst. 1 písm. b/, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, § 137 o.s.ř. a § 23a zákona č.85/1996 Sb. o advokacii ve znění pozdějších předpisů). Celkové náklady žalobkyně tak činí 70 658 Kč, které je povinna nahradit žalovaná k rukám jejího právního zástupce (výrok V).

Poučení