9 C 44/2025 - 229

Rubrum

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Hrmovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem podílu o velikosti jedna polovina na následujících nemovitých věcech, a to pozemku parcelní číslo st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. e. [Anonymizováno], pozemku parcelní číslo [Anonymizováno], pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] a pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaných na listu vlastnictví číslo [hodnota], vedeno Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to vedle ideálního podílu o velikosti jedna polovina zapsaného ve prospěch společného jmění manželů žalobce a [tituly před jménem] [jméno FO], a dále se určuje, že žalobce je vlastníkem podílu o velikosti jedna polovina na pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaných na listu vlastnictví číslo [hodnota], a to vedle ideálního podílu o velikosti jedna polovina zapsaného ve prospěch [jméno FO].

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 60 938 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce podal dne 27. 3. 2025 k soudu žalobu, kterou se domáhal určení, že pozemky parcelní číslo st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. e. [Anonymizováno], parcelní číslo [Anonymizováno], parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a pozemek parcelní číslo [Anonymizováno] zapsané na listu vlastnictví číslo [hodnota] a pozemek parc. č. [Anonymizováno] zapsaný na listu vlastnictví číslo [hodnota], vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa] (dále jen „sporné nemovitosti“), jsou v jeho podílovém spoluvlastnictví o velikosti 1/2, s tím, že naopak žalovaná není spoluvlastnicí sporných nemovitostí a zápis v katastru nemovitostí ohledně žalované tak neodpovídá skutečnosti. Tvrdil, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] původně nabyl podíl na sporných nemovitostech spolu s žalovanou – do bezpodílového spoluvlastnictví ve výši 1/2 sporných nemovitostí a 1/2 sporných nemovitostí nabyla do bezpodílového spoluvlastnictví sestra žalobce [jméno FO] s jejím manželem [jméno FO]. Kupní cenu ve výši celkem 41 348 Kč za ně uhradil otec žalobce. Manželství účastníků bylo brzy poté, dne [datum] rozvedeno. Žalobce se s žalovanou ohledně všech majetkových práv, včetně vlastnictví sporných nemovitostí, dohodou mimosoudně vypořádal, o čemž bylo dne 3. 5. 1976 žalovanou sepsáno a vystaveno písemné potvrzení a žalobce vyplatil žalované na vypořádání částku 15 750 Kč, která měla odpovídat výši podílu na sporných nemovitostech a dále jí vyplatil 5 413 Kč navíc. Po dobu více než 20 let pak žalobce nerušeně užíval sporné nemovitosti, žalovaná se o sporné nemovitosti nijak nezajímala, nehradila žádné náklady související s jejich užíváním, opravou a údržbou. Od roku 1975 žalovaná sporné nemovitosti nenavštívila. Dále uvedl, že v jeho prospěch svědčí institut mimořádného vydržení, neboť nebyl v nepoctivém úmyslu, když měl za to, že veškeré majetkové nároky mezi účastníky jakožto bývalými manželi jsou vypořádány.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok. Uvedla, že vlastnické právo ke sporným nemovitostem nabyla s žalobcem v roce 1975 do bezpodílového spoluvlastnictví jako manželé a od té doby je rovněž vlastnicí, nejprve bezpodílovou spoluvlastnicí a nyní podílovou spoluvlastnicí sporných pozemků, neboť tyto nebyly součástí jejich majetkového vypořádání v roce 1976. Žalovaný se chopil držby v nepoctivém úmyslu, neboť potvrzení o jejich vypořádání se týkalo pouze jejich finančních úspor, nikoliv sporných nemovitostí. Žalovaná sporné nemovitosti užívat nemohla, neboť jí v tom žalobce bránil. O sporné nemovitosti se ale dále zajímala, jezdila okolo a dohlížela na ně zvenku. Sporné nemovitosti navíc žalobce řádně neužívá, neboť jsou zjevně zanedbané a zarostlé. V průběhu let žalobkyně také podávala na katastr nemovitostí žádosti o zápis jejího rodného čísla, změnu jejího příjmení a adresy a dále návrh na zápis změny ze společného jmění manželů na podílové spoluvlastnictví sporných nemovitostí, a bylo jí vždy vyhověno. Naopak žalobce, který se opakovaně pokoušel o zápis svého vlastnictví do katastru nemovitostí namísto žalované, byl neúspěšný, což také prokazuje jeho nepoctivý úmysl. Z uvedených důvodů tedy nebyly dle žalované splněny zákonné znaky pro mimořádné vydržení sporných nemovitostí žalobcem.

3. Protože se jedná o určovací žalobu, soud posuzoval nejprve otázku, zda žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Žalovaná právní zájem žalobce sporuje, neboť podle jejího názoru měli být zažalování spoluvlastníci všech spoluvlastnických podílů ke sporným nemovitostem. Žalovaná v tomto směru poukázala na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1333/2002 s tím, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení jeho vlastnického práva k nemovitosti, pokud výrok rozsudku, jehož vydání se domáhá nebude zavazovat osoby, které jsou jako vlastníci zapsáni v katastru nemovitostí, tedy pokud tyto osoby nejsou účastníci řízení. Právní zástupce žalované dále poukázal na to, že na příslušných listech vlastnictví figuruje ještě paní [jméno FO] a svědkyně [jméno FO], nynější manželka žalobce, které by měly být rovněž účastníky řízení, ať už na straně žalobce nebo na straně žalované. Pokud účastníky řízení nebyly, žaloba měla od počátku vadu, která vede k tomu, že žalobce nesplnil naléhavý právní zájem.

4. Soud k tomuto uvádí, že uvedené závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1333/2002 nelze vztáhnout na tuto projednávanou věc. Předmětné rozhodnutí, respektive tamní řízení před soudem prvého stupně v odkazované věci se totiž týkalo určení vlastnického práva žalovaného k nemovitosti, kde přicházelo v úvahu více spoluvlastníků (žalovaní 2. a 3.), kteří byli také zapsáni v katastru nemovitostí a určení vlastnického práva jednoho z nich se tak logicky zásadním způsobem dotklo ostatních (neúspěšných) spoluvlastníků, což však není tento případ. V tomto případě se určení vlastnického práva žalobce dotkne pouze žalované, která má být na základě takového rozhodnutí ze zápisu v katastru nemovitostí vymazána. Žalobce tedy nijak nezpochybňuje spoluvlastnické podíly, které má s jiným osobami (a to s manželkou [jméno FO] ve společném jmění manželů a další podíl, který má se svou sestrou [jméno FO]), ale pouze a jen podíl žalované. Z ničeho by tedy naopak nevyplýval naléhavý právní zájem na určení nezpochybněných (částí) spoluvlastnických podílů, které žalobce vlastní jinými osobami než s žalovanou. Předmětem řízení je určení vlastnického práva žalobce k nemovité věci, respektive k podílu na nemovité věci, jež podléhá evidenci v katastru nemovitostí, v němž je jako spoluvlastník sporného pozemku zapsána rovněž žalovaná. Soud tedy uzavírá, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř, neboť jen touto žalobou se může domoci vydání rozhodnutí, na základě, kterého by mohlo dojít ke změně zápisu v katastru nemovitostí, a na základě kterého tak jejich právní vztah bude postaven najisto. Soud proto žalobu projednal po věcné stránce, přičemž se zabýval otázkou, zda žalobci svědčí tvrzené vlastnické právo ke sporným nemovitostem, resp. jejím částem, a dospěl k závěru, že ano, neboť byly splněny podmínky pro jejich mimořádné vydržení.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

6. Z kupní smlouvy ze dne 10. 6. 1975 učiněné formou notářského zápisu NZ [Anonymizováno] vyplývá, že žalobce spolu s žalovanou a dále se svou sestrou [jméno FO] a jejím manželem [jméno FO] nabyli každý z manželských párů ideální nemovitostí – tehdy označených jako rod. domek č.p. [Anonymizováno] [adresa], stodola a stáj při domku, se stavební parcelou č. [hodnota] a zahradou č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] kat. území [adresa], a to od prodávajících manželů [jméno FO] a [jméno FO]. Kupní cena v celkové výši 41.348 Kč byla zaplacena v hotovosti před podpisem smlouvy, přičemž pro každý manželský pár byla ve smlouvě uvedena částka kupní ceny ve výši 20.674 Kč. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti registrací dle § 134/2. obč. zákona.

7. Z oddacího listu vyplývá, že manželství žalobce a žalované bylo uzavřeno na ONV [adresa] dne 29. 3. 1973. Dále z oddacího listu vyplývá, že rodiči žalobce byli [jméno FO], důchodce a [jméno FO], v domácnosti. Rodiči žalované byli [tituly před jménem] [jméno FO], právník a [jméno FO], samostatná referentka.

8. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [spisová značka], ze dne 23. 1. 1976 vyplývá, že manželství žalobce a žalované bylo dne [datum] rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci dne 19. 2. 1976. Z výpovědi žalobkyně při rozvodu (v této věci žalované) bylo zjištěno, že účastníci uzavírali sňatek z lásky po jednoroční známosti, předtím se znali asi po dobu šesti let. Samostatný byt nezískali, a tak společnou domácnost založili v bytě rodičů žalovaného (v této věci žalobce), kde po adaptaci užívali samostatně pokoj s kuchyní. Soužití v bytě se však nevyvíjelo dobře. Tchýně jim totiž do manželství negativně zasahovala, činila vše proto, aby jí bydlení v bytě znepříjemnila. Často se hádali. Rodičům přispívali na inkaso bytu 200 Kčs měsíčně, manžel dával manželce na vedení společné domácnosti 300 Kčs měsíčně. Společná domácnost účastníků trvala do 18. 8. 1975, kdy se žalobkyně (v této věci žalovaná) rozhodla k rozvodu. Návrh na rozvod byl také podán z důvodu, že žalobkyně (v této věci žalovaná) chtěla mít rodinu, zatímco žalovaný (v této věci žalobce) nechtěl mít děti, kdy své stanovisko zdůvodňoval tím, že žalobkyně (v této věci žalovaná) nemá stále zaměstnání. Z výpovědi žalovaného (v této věci žalobce) pak bylo zjištěno, že v létě 1973 si účastníci koupili auto, na které jim jeho rodiče polovinu přispěli. Rodiče přispívali také polovinu na režii provozu auta, a proto s nimi také jezdili na víkendy. Žalobkyně (žalovaná v této věci) ho nikdy nežádala o samostatný víkend. V bytě po adaptaci měli soukromí, které jim jeho rodiče nijak nenarušovaly. Pro domácnost nákupy prováděl sám žalovaný (v této věci žalobce). Žalobkyně (žalovaná v této věci) nebyla k tchýni ohleduplná, přestože věděla, že je nervově nemocná. Žalovaný (žalobce v této věci) tvrdil, že děti chce, ale až si manželka zajistí stále zaměstnání, aby se měla kam vrátit po mateřské dovolené. V manželství docházelo k častým hádkám spojeným s nadávkami. Účastníci občas do sebe i strkali, manželce v srpnu 1975 dal facku, když tchýně trvala na odjezdu na chalupu.

9. Z potvrzení o rozvodu manželství ze dne 3. 3. 2025 vyplývá, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 23. ledna 1973, sp. zn. [spisová značka]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 2. 1976.

10. Z potvrzení o majetkovém vypořádání ze dne 3. 5. 1976 soud zjistil, že jím žalovaná potvrzuje, že přijala od svého bývalého manžela [jméno FO] (žalobce) částku 15 750 Kčs, která je finančním vyrovnáním majetkových poměrů, které vznikly v době trvání manželství. Žalovaná dále výslovně prohlásila, že tímto považují oba níže podepsaní své majetkové nároky za vyrovnané. Potvrzení je napsáno vlastní rukou a oběma účastníky vlastnoručně podepsáno.

11. Z dopisu ze dne 23. 2. 2022 vyplývá, že [tituly před jménem] [jméno FO], advokát, píše žalobci s tím, že se na něj obrací v zastoupení žalované ohledně uvedení do souladu zápisu na listu vlastnictví ohledně nemovitostí v k.ú. [adresa], a to z důvodu, že dosud je zapsáno na příslušných listech vlastnictví účastníků jako společné mění manželů s tím, že by mělo být zapsáno jako ideální spoluvlastnictví, neboť společné jmění manželů zaniklo na základě marného uplynutí doby tří let od zániku jejich manželství rozvodem. K napravení nesprávného zápisu na uvedených LV advokát žalobci v příloze zasílá třikrát souhlasné prohlášení a dvakrát návrh na vklad ohledně zápisu správného právního stavu a žádá ho o vyhotovení souhlasného prohlášení s úředně ověřeným podpisem a o podpis návrhu na vklad, a o zaslání k rukám advokáta na jeho adresu. Návrh na vklad ke katastrálnímu úřadu má pak podat žalovaná, která má také zaplatit příslušný správní poplatek a zajistit ověřenou kopii rozvodového rozsudku. K dopisu je také připojena obálka, ze které je zjevné, že se zásilka vrátila jako nedoručená zpět adresátovi.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] vyplývá, že vlastnické právo ke sporným nemovitostem je zapsáno jako společné jmění manželů účastníků.

13. Z prohlášení žalované ze dne 23. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaná v tomto prohlášení prohlašuje, že manželství mezi účastníky bylo dne [datum] rozvedeno na za trvání manželství nabyli do společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví) kupní smlouvou ze dne [datum] předmětné nemovitosti. Dále v něm žalovaná prohlašuje, že s ohledem na skutečnost, že společné jmění manželů k nemovitostem nebylo do tří let od jeho zániku rozvodem manželství vypořádáno, ani nebyl v této lhůtě podá návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, staly se nemovitosti podílovým spoluvlastnictvím účastníků, kdy každému z nich přísluší spoluvlastnický podíl k nemovitostem a velikosti . Toto prohlášení bylo přílohou k návrhu na vklad do katastru nemovitostí (viz níže).

14. Z návrhu žalované na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne [datum] je podáváno, že žalovaná podává návrh na vklad do katastru nemovitostí s tím, že vlastnictví k předmětným nemovitostem má být přepsáno ze společného jmění manželů na podílové spoluvlastnictví, kdy každý z účastníků má mít zapsán podíl o velikosti jedné čtvrtiny k předmětným nemovitostem. Jako přílohu k návrhu předkládá prohlášení o zániku a vypořádání společného jmění manželů ze dne 23. 4. 2025, rozsudek o rozvodu manželství a potvrzení Obvodního soudu pro [adresa].

15. Z žádosti žalované o prohlášení ze dne 25. 11. 2024 adresované Obvodnímu soudu pro [adresa] vyplývá, že se žalovaná obrací na uvedený soud, aby jí potvrdil, že společné jmění manželů nebylo před rozvodem ani po rozvodu manželství soudem vypořádáno, ani nebylo zahájeno řízení o jeho vypořádání. Dále žalovaná v žádosti uvádí, že byla upozorněna, že ve veřejném seznamu, tedy v katastru nemovitostí, je stále zapsána nemovitost ve společném jmění manželů. Na základě informací z katastrálního úřadů může žalovaná podat prohlášení k nápravě věci, což by žalovaná velmi ráda co nejdříve učinila. Z tohoto důvodu žádá soud o prohlášení, že společné jmění manželů nebylo soudem vypořádáno.

16. Dále byly k důkazu provedeny fotografie sporných nemovitostí předložené žalovanou, a to z veřejně dostupných zdrojů, kdy jsou na nich dopsána data, a to červenec 2023, říjen 2022, červenec 2018. Na fotografiích pořízených leteckými snímky je uveden říjen 2011, dále rok 2001, 2004, 2010, 2013, 2016, 2019, 2022. Na novějších fotografiích, zejména z roku 2022, 2023, je před oplocením sporných nemovitostí vidět zjevná bujná vegetace. Na fotografii označené datem 3. 11. 2019 je vidět sloupek pro elektřinu a dále je před plotem vidět křoví, za plotem jsou vidět keře a květiny.

17. Z územního souhlasu Obecního úřadu [adresa] ze dne 27. 6. 2018 vyplývá, že stavební úřad udělil územní souhlas pro kabelové vedení umístěné na pozemcích, na kterých se nacházejí předmětné nemovitosti. Územní souhlas byl doručován žalobci i žalované.

18. Z kolaudačního souhlasu Obecního úřadu [adresa] ze dne 30. 10. 2019 vyplývá, že Obecní úřad [adresa], Stavební úřad udělil kolaudační souhlas s užíváním stavby, a to kabelového vedení umístěného na předmětných pozemcích. Kolaudační souhlas byl doručován žalobci i žalované.

19. Z přiznání k domovní dani za rok 1987 vyplývá, že jej podal žalobce, a to rovněž za další spoluvlastníky, kteří jsou v daňovém přiznání uvedeni takto: [Jméno žalobce] 1/2, [jméno FO] 1/4, [jméno FO] 1/4.

20. Z dokladů o stavu daňového účtu daně z nemovitostí je podáváno, že tyto částky hradil žalobce na účet Finančního úřadu pro Středočeský kraj. Konkrétně se jednalo o úhradu daně z nemovitých věcí poštovní poukázkou v částce 1.862 Kč dne 31. 5. 2022 a dále v částce 3.351 Kč dne 4. 4. 2025.

21. Dále byl žalobcem předložen soupis prací podepsaný razítkem a podpisem [jméno FO], IČO [Anonymizováno] [adresa], kde je uveden přehled prací od roku 2013 do roku 2023. Uvedené práce měla zajišťovat firma [jméno FO] [adresa] a jím doporučené či spolupracující firmy. V roce 2013 se mělo jednat o instalaci dvou bezpečnostních vchodových dveří, zasazení mříží do oken, likvidace staré vrby, zbourání včelína, výměnu prorezlých okapů a úpravu terénu. V roce 2015 se jednalo o stavbu nového komína a střešního okna pro přístup ke komínu, v roce 2000 obložení dveří, vykopání zeminy, navezení izolační kamenné drtě, položení palubkové podlahy, nová keramická dlažba u kachlových kamen, v roce 2017 zapojení nových krbových kamen v pokoji, instalace elektrického sporáku a elektroinstalace, v roce 2018 nová dřevěná okna na zakázku, nátěr nových oken, dveří a futer, v roce 2019 nový betonový můstek a betonové schody do objektu, nová dlažba v předsíni, odborný prořez a zmlazování stromů, v roce 2022 nová dlažba v pokoji, obložení kolem krbových kamen, úprava zahrady, profesionální posekání trávy, likvidace dřevin, v roce 2023 dílny, oprava vodovodní šachty, nová dlažba, rekonstrukce WC, koupelny a chodby, rozvod vody po chalupě, zabudování trubek do kamenných zdí bývalého chléva, příprava na průtokový ohřívač, elektroinstalace, v roce 2024 obložení a dlažba na WC a v koupelně, příprava na sprchový kout.

22. Dále byl proveden kalendář prací – chalupa, [adresa], kde kromě shora uvedených úprav jsou uvedeny ještě úpravy v roce 1975, 1976, 1977, 1978, 1979, 1987, 1986 a 1990, kdy uvedené práce rovněž měla zajišťovat firma [jméno FO] [adresa]. Kalendář prací je součástí emailu od [jméno FO] ze dne 9. 7. 2025 zaslaný [Jméno advokátky].

23. Z fotodokumentace sporných nemovitostí předložené žalobcem a datované roky 1975, 1976, 1977, 1982, 1983, 1904, 1985, 1987 soud zjistil, že se jedná o dobové rodinné fotografie, na kterých jsou zachyceny předmětné nemovitosti, jejich stavební úpravy v průběhu let, práce na zahradě – pěstování květin a okrasných keřů, dále jsou na nich rodinní příslušníci a zaparkovaná vozidla.

24. Z dopisu od [právnická osoba] [adresa], oprava LV ze dne 17. 12. 2003 adresovaného žalobci je podáváno, že se úřad omlouvá za pozdní vyřízení žádosti, která byla nedopatřením zařazená do vyřízených podání. Zároveň katastrální úřad žalobci sděluje, že LV nemůže opravit, že pro zápis změnu v katastru je potřeba doložit dohodu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví v případě soudního vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, na základě, kterého může být proveden záznam do katastru nemovitostí. Tyto dokumenty je také možné nahradit na základě souhlasného prohlášení bývalých manželů, které bude obsahovat výčet předmětných nemovitostí a úředně ověřené podpisy.

25. Z kupní smlouvy o převodu nemovitostí z [datum] podle § 580 občanského zákoníku soud zjistil, že manželé [jméno FO] a [jméno FO] na straně prodávající a manželé [Jméno žalobce], (žalobce) a jeho manželka [tituly před jménem] [jméno FO] na straně kupující, uzavírají kupní smlouvu, na základě které prodávající prodávají ideální polovinu nemovitostí, a to na rekreační chalupě v katastrálním území [adresa] číslo evidenční [Anonymizováno], obec [adresa] se stavební parcelou číslo [hodnota] a zahradou číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na listu vlastnictví [Anonymizováno], a to za dohodnutou kupní cenu ve výši 40 000 Kč.

26. Z dopisu ze dne 7. 5. 1984 z advokátní poradny k rukám [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že se jedná o odpověď na dopis týkající se postavení plotů mezi pozemky žalobce a manželů [jméno FO] ze dne 5. 4. 1984 a jeho parcelou. V dopise je uvedeno, že postavené sloupky na hranici parcel odpovídají skutečnosti a nemá tedy námitek, aby žalobce a manželé [jméno FO] natáhli na ně pletivo podle vlastního výběru s tím, že žádá, aby se podíleli na nákladech za postavení sloupků.

27. Z dohody ze dne 18. 3. 1985 mezi [jméno FO], žalobcem, [jméno FO] a [jméno FO] soud zjistil, že žalobce a manželé [jméno FO] jsou zde uvedeni jako vlastníci pozemkových parcel číslo [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální území [adresa] a pan [jméno FO] je vlastníkem mimo jiné parcel č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], téhož katastrálního území, kdy na hranicích těchto pozemků postavil vlastním nákladem sloupky k oplocení. Touto dohodou pan [jméno FO] daruje žalobci [tituly před jménem] [jméno FO] a manželům [jméno FO] sloupky k oplocení s podmínkou, že žalobce a manželé [jméno FO] dokončí tento plot na vlastní náklad s tím, že namontují na uvedené sloupky pletivo. Žalobce a manželé [jméno FO] se dohodou zavázali dokončit uvedený plot uvedeným způsobem a prohlašují, že sloupky, které jsou osazeny na hranicích parcel, přijímají jako dar od pana [jméno FO]. Spoluvlastnické podíly se stanoví tak, že jedna ideální polovina je ve spoluvlastnictví pana [jméno FO] a druhá ideální polovina v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů [jméno FO] a [jméno FO].

28. Z potvrzení o provedení transakcí od [Anonymizováno] soud zjistil, že [jméno FO] uhradila částku 3 351 Kč dne 30. 5. 2025 a částku 6 021 Kč dne 31. května 2025. Jedná se o částky uhrazené za doplatek za elektřinu a pojistné.

29. Z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne 4. 8. 2025 s úředně ověřeným podpisem [jméno FO] vyplývá, že [jméno FO] čestně prohlašuje, že s bratrem [tituly před jménem] [jméno FO], (žalobcem) a s rodinnými příslušníky obou jejich rodin [jméno FO] a [jméno FO] užívali předmětné nemovitosti. Dodnes užívá nemovitost spolu s bratrem, tedy žalobcem, jeho manželka [tituly před jménem] [jméno FO] spolu se synem [tituly před jménem] [jméno FO]. Všichni společně užívali tyto nemovitosti od roku 1975, kdy je získali za finanční prostředky darované jejich otcem, společně pečovali o zahradu a pozemky a společně rekonstruovali stavby. Nemovitost rovněž používali k rekreaci za jejich života i jejich rodiče. Žalovaná [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] užívala nemovitost pouze po dobu dvou měsíců v období bezprostředně po její koupi, tj. v červenci a v srpnu 1975, kdy chalupu a následně i bratra (žalobce) opustila. [jméno FO] v prohlášení dále uvedla, že v roce 1993 vzhledem k tomu, že si postavili rodinný domek ve [Anonymizováno] [Anonymizováno], vlastnictví k ideální polovině nemovitostí převedli kupní smlouvou na žalobce a jeho manželku [tituly před jménem] [jméno FO]. Toto čestné prohlášení [jméno FO] podepisuje s vysvětlením, že jí zdravotní stav jí již nedovoluje cestovat a požadavek na předvolání k soudu by pro ni znamenal v jejím věku těžko překonatelnou překážku.

30. Z dodatečného stavebního povolení ze dne 12. 2. 1987 vyplývá, že toto je adresováno žalobci a dále [jméno FO] a [jméno FO]. Stavebním povolením je dodatečně povolena drobná stavba sociálního zařízení a jímka ve sporných nemovitostech, a to v budově bývalé stodoly.

31. Z oznámení o výměně elektroměru ze dne 3. 10. 2023 adresovaného žalobci, vyplývá, že [právnická osoba] oznamuje, že v následujícím období uplyne doba platnosti ověření elektroměrů na odběrném místě a zároveň žalobci oznamují, že provedou jeho výměnu.

32. Z žádosti o uzavření kupní smlouvy o dodávce elektřiny vyplývá, že žalobce žádal o dodání elektřiny do sporných nemovitostí.

33. Z kupní smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 28. 5. 2003 vyplývá, že toho dne byla mezi žalobcem a [právnická osoba]. uzavřena kupní smlouva o dodávce elektřiny do sporných nemovitostí.

34. Z faktury č. [Anonymizováno] ze dne 9. 8. 2012 a č. [Anonymizováno] ze dne 12. 5. 2005 od dodavatele [právnická osoba]., soud zjistil, že dne 9. 8. 2012 žalobce jakožto odběratel zakoupil sekačku, vozík, kola, olej, kultivátor a další příslušenství v celkové hodnotě 39 042 Kč a dne 12. května 2005 byla [jméno FO] jakožto odběratelem zakoupena sekačka R434 za částku 6 501 Kč. Dále byla k důkazu provedená fotografická dokumentace sekačky, vozíku a dalšího příslušenství umístěného na sporných nemovitostech (v domě a na zahradě).

35. Z přiznání k dani z nemovitostí na rok 1993–2025 je podáváno, že jako poplatník daně vztahující se ke sporným nemovitostem je zde uveden žalobce.

36. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 12. 12. 1986 je podáváno, že se povoluje užívání, stavební úpravy kolny adaptované na rekreační místnost, stavba obsahuje předsíň a jednu místnost.

37. Z rozhodnutí o zrušení čísla popisného a přidělení čísla evidenčního ze dne 25. 5. 1987 vyplývá, že rada místního národního výboru [adresa] ruší v obci [adresa] číslo popisné [Anonymizováno] a přiděluje rekreační chalupě číslo evidenční [Anonymizováno]. Jako adresát je uveden žalobce.

38. Ze SMS zpráv z října 2022 vyplývá, že má být uhrazena platba 10 930 Kč a 1 500 Kč na dopravu za práce na zahradě.

39. Z rozhodnutí ze dne 27. 9. 2009 Obecního úřadu [adresa] vyplývá, že se povoluje kácení vzrostlého stromu, druhu vrba obecná, nacházejícího se na sporných nemovitostech. Jako žadatel je zde uveden žalobce.

40. Z rekapitulace pojistné smlouvy [Anonymizováno] vyplývá, že dne 25. května 2023 žalobce pojistil sporné nemovitosti u této pojišťovny, kdy cena pojištění činí 6 021 Kč ročně.

41. Z vyúčtování pojistného od [Anonymizováno] adresovaného žalobci je podáváno, že dne 25. 5. 2025 uplyne další rok od sjednání pojistné smlouvy, kdy aktuálně je splatné pojistné v částce 6 021 Kč.

42. Z osvědčení o stavu komínů ze dne 26. 8. 1985 a jejich příloh – fotografií sporných nemovitostí je podáváno, že dne 26. 8. 1985 bylo vydáno žalobci osvědčení o stavu komínů a zaústění spotřebičů paliv ve sporných nemovitostech.

43. Z potvrzení úřadu městyse [adresa] ze dne 18. 7. 2025 vyplývá, že městys eviduje u nemovitosti číslo evidenční [Anonymizováno], [adresa] jako plátce poplatků za likvidaci komunálního odpadu rodinu žalobce. Dle dochované evidence od roku 2013 byl poplatek každoročně placen až do roku 2025 rodinou [jméno FO].

44. Z montážního listu společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 9. 4. 2014 je podáváno že ve sporných nemovitostech byl osazen nový vodoměr typu [Anonymizováno]. Jako kontaktní osoba je zde uveden žalobce.

45. Z vyúčtování za elektřinu od společnosti ČEZ vyplývá, že se jedná o vyúčtování za období od 2. 10. 2023 do 29. 9. 2024 a je zde nedoplatek 564,77 Kč, který vznikl odečtením celkových nákladů 3 011,65 Kč minus zaplacení zálohy ve výši 2446,88 Kč. Vyúčtování je adresováno žalobci.

46. Ze zprávy od [právnická osoba] ze dne 14. 8. 2025 vyplývá, že ke vkladním knížkám pro osoby žalobce a žalované nebyly dohledány žádné údaje.

47. Ze sdělení Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 18. 8. 2025 vyplývá, že ve věci přiznání k domovní dani k domu číslo evidenční [Anonymizováno] v [Anonymizováno], obec [adresa], podané v roce 1975 či 1976 nebylo ničeho nalezeno.

48. Ze zaslání požadovaných údajů z katastru nemovitostí ze dne 18. 8. 2025 vyplývá, že katastrální úřad sděluje, že od roku 1976 do roku 2001 systém katastru nemovitostí nedovoluje zjistit jednotlivá podání oprávněných subjektů. Od roku 2001 do současnosti bylo zjištěno pouze jedno podání, a to [č. účtu] Dále bylo sděleno, že žalovaná dne 26. 6. 2015 informovala katastrální úřad o změně svého příjmení ohlášením změny údajů o vlastníku.

49. Z ohlášení změny údajů o vlastníků doručeného katastrálním úřadu dne 29. 6. 2015, vyplývá, že došlo ke změně příjmení žalované z [jméno FO] na [jméno FO].

50. Ze zápisu rodného čísla ke jménu ze dne 24. 6. 2015 vyplývá, že žalovaná si do katastru nemovitostí nechala zapsat rodné číslo. Dále do zápisu uvedla, že po rozvodu účastníků nedošlo k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, takže po uplynutí zákonné lhůty se stala podílovou spoluvlastnictví předmětných nemovitostí ve výši jedné čtvrtiny celku. Žalovaná tedy žádá o doplnění jejího rodného čísla a dále žádá o vyznačení změny společného jmění manželů na podílové spoluvlastnictví.

51. Z návrhu na vklad práva do katastru ze dne 24. dubna 2025 bylo zjištěno, že se jím žalovaná domáhala přepisu společného jmění manželů ke sporným nemovitostem na podílové spoluvlastnictví.

52. Z výpisu z katastru nemovitostí k listu vlastnictví [Anonymizováno] ze dne [datum] vyplývá, že je zde žalovaná uvedena jako podílová spoluvlastnice sporných nemovitostí ve výši podílu jedna čtvrtina.

53. Z výpisu z katastru nemovitostí k listu vlastnictví [Anonymizováno] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná je zde zapsaná rovněž jako spoluvlastnice sporných nemovitostí ve výši jedné čtvrtiny k předmětným nemovitostem.

54. Ze sdělení Státního okresního archivu v [Anonymizováno] ze dne 1. 9. 2025 vyplývá, že požadované materiály k domovní dani z let 1975 a 1970 se ve fondech Státního okresního archivu [adresa] nenachází.

55. Ze správy úřadu městyse [adresa] ze dne 5. 9. 2025 vyplývá, že městys [adresa] eviduje přiznání k domovní dani dle zastavěné plochy na rok 1971 pro dům číslo popisné [Anonymizováno] v [Anonymizováno], a to na jméno [jméno FO] a [jméno FO], kde je evidován přepis daně do roku 1975. Následně městys eviduje přiznání k domovní dani podle zastavěné plochy na rok 1978 již pro dům číslo evidenční [Anonymizováno] v [Anonymizováno], a to na jméno [Jméno žalobce] (žalobce) a [jméno FO], kde je evidován přepis daně do roku 1988. Dále jsou k tomuto přiloženy příslušná přiznání k domovní dani, kde je uveden jako vlastník pozemku žalobce a [jméno FO].

56. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že se jedná o manželku žalobce. Sporné nemovitosti užívá spolu s žalobcem od roku 1981 do teď. Dříve nemovitosti užívali společně se [jméno FO] (s rodinou sestry žalobce) a s tchýní. Od doby, co si [jméno FO] postavili domek, asi v roce 1993, tak už tam [jméno FO] nejezdí. Od roku 1976 do roku 2000 jim na chalupě vypomáhal bratranec manžela, [jméno FO], pomáhal jim vybudovat záchod, koupelnu a se [jméno FO] budoval ze sýpky příbytek. Nyní jezdí na chalupu asi 2x měsíc, poslední dobou předělávají záchod, koupelnu a dílnu. Od roku 1981 asi do roku 2010 na chalupě trávili dovolené, víkendy, svědkyně tam byla i na mateřské dovolené a na neplacených dovolených se synem. Žalovanou svědkyně nezná, nikdy ji neviděla. Žalovaná se o nic nehlásila, takže s ní nikdy nic ohledně chalupy neřešili. Dále svědkyně podle předložených fotografií popisovala, jaké stavební a jiné práce v konkrétním roce či období na sporných nemovitostech s žalobcem prováděli a kdo jim s pracemi vypomáhal. Dále svědkyně popsala rodinné příslušníky na dobových fotografiích sporných nemovitostí.

57. Žalovaná při svém výslechu uvedla, že vlastnictví v roce 1976 se muselo prokazovat zápisem do listu vlastnictví ověřenými podpisy a žádná taková listina neexistuje. Doklad, který předložil žalobce – její bývalý manžel, byl sice napsán vlastní rukou žalované, ale šlo o polovinu toho, co našetřili. Přinesl jí to do práce a nadiktoval jí text. Peníze jí také přinesl do práce a předal jí je oproti podpisu. Jakmile to svědkyně podepsala, chtěla to vzít zpátky, neboť si uvědomila, že ta poslední věta je špatně. V tu dobu tam chtěla napsat, že se to nevztahuje na [adresa], ale to už se tam nenapsalo, už jí to sebral. Svědkyně si už nepamatuje, jestli mu to řekla, ale on celou tu dobu věděl, že je spoluvlastník. V 90. letech svědkyně potkala švagra, se kterým řešila ten zápis do katastru, psala žalobci dopis, ale ten nereagoval. Svědkyně si již nepamatuje, kolik měli za trvání manželství naspořeno, ale asi kolem 30 000 Kč. Svědkyně dále uvedla, že oba dva pracovali, ona pracovala na fakultě jako odborný asistent na 8hodinový úvazek, brala 2 100 Kč, ale byla považována za politicky nespolehlivou osobu, proto jí byla smlouva uzavírána na 3 měsíce nebo půl roku, ale vždy pracovala. Žalobce pracoval na úřadě na patenty a vynálezy, netuší, kolik pobíral, asi podobně jako ona. Chodila na obědy do menzy a brala si studené večeře. Manželovi (žalobci) dávala zbytek peněz, které uložil u [právnická osoba] na vkladní knížku. Svědkyně si nepamatuje, jestli tam peníze nesla i ona, ani na koho byla vkladní knížka vedena, asi na žalobce. Za doby manželství tu vkladní knížku asi viděla. Vkladní knížka byla asi někde v zásuvce mezi doklady. Do sešitu si zapisovali, kdy co a za kolik pořídili. Za trvání manželství bydleli u rodičů žalobce, platili jim nájemné, ale už neví, v jaké výši, asi kolem 100 Kč. Rodiče jim na nic finančně nepřispívali. Svědkyně vypověděla, že sporné nemovitosti užívala velmi krátkou dobu, od doby, co se to koupilo do podzimu 1975. Když se to koupilo, bylo to zarostlé kopřivami, sad byl posekaný a svědkyně tam udělala chodníček z kamenů. Na provoz nemovitostí nehradila žádné náklady. Do nemovitostí od doby, co odešla, neměla přístup. Žádnou žalobu na ochranu vlastnického práva či výkon držby nikdy nepodala. Byla tam pořád vedená jako SJM, nemohla se s nimi kontaktovat, neboť měla i jiné starosti.

58. Soud zamítl pro nadbytečnost navrhovaný výslech [jméno FO] [Anonymizováno], bratra žalované, a [jméno FO], dcery žalované, neboť tito nebyli přítomni žádného jednání mezi žalovanou a žalobcem a mohli by pouze uvést, co jim sdělila sama žalovaná, a tudíž by jejich výpověď nemohla být ve vztahu k předmětu řízení nijak přínosná. Rovněž nebyl soudem vyžádám kompletní spis Stavebního úřadu [adresa] z roku 2018, neboť má soud za to, že za daného skutkového stavu, který byl prokázán, by tento navržený důkaz nijak nemohl zvrátit rozhodnutí ve věci a je tak nadbytečný.

59. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.

60. Žalobce je od roku 1975 spoluvlastníkem sporných nemovitostí. Sporné nemovitosti nabyl původně do bezpodílového spoluvlastnictví s žalovanou (celkem ). Druhou polovinu pak nabyla do podílového spoluvlastnictví jeho sestra [jméno FO] s manželem. Celkovou kupní cenu ve výši 41.348 Kč uhradil otec žalobce a jeho sestry [jméno FO] jako dar, aby rodina měla společný objekt pro rekreaci. Žalobce s rodinou také sporné nemovitosti od roku 1975 užívá. Žalovaná sporné nemovitosti užívala pouze krátce v roce 1975 před rozvodem manželství s žalobcem v roce 1976. Od té doby žalovaná sporné nemovitosti nenavštívila. Žalobce se po rozvodu manželství s žalovanou v roce 1976 ujal držby sporných nemovitostí a žalované vyplatil na vypořádání majetkových práv částku 15.750 Kč, o čemž žalovaná vlastnoručně sepsala a podepsala potvrzení s tím, že jsou vypořádána veškerá majetková práva mezi manželi, tedy včetně práv ke sporným nemovitostem.

61. Žalovaná argumentovala tím, že se jednalo pouze o vypořádání jejich společných úspor na vkladní knížce, což však nebylo ničím prokázáno. Žádné údaje o tvrzené vkladní knížce ani o výši údajných úspor nejsou k dispozici a žalobce její existenci při svém vyjádření popřel s tím, že měli pouze drobné úspory schované doma v obálce. Dále soud uvádí, že je vysoce nepravděpodobné, že by manželé za tak krátkou dobu trvání manželství (necelé tři roky), při příjmech 2 100 Kč měsíčně naspořili společně částku téměř 32 000 Kč. Z rozsudku o rozvodu manželství vyplynulo, že manželé žili u rodičů žalobce, kterým přispívali na chod domácnosti a rodiče žalobce jim také financovali část pořízení a provoz vozidla. Manželství bylo navíc dle rozsudku o rozvodu od počátku disharmonické, docházelo k častým rozporům mezi žalovanou a matkou žalobce a následně i k hádkách i fyzickým konfliktům mezi žalobcem a žalovanou. Za takové situace si nelze vyplacený podíl vyložit jinak, než že zahrnoval vypořádání veškerých majetkových práv mezi účastníky, tedy rovněž majetkové právo žalované ke sporným nemovitostem, neboť kupní cena sporných nemovitostí v té době činila 41 348 Kč, což děleno čtyřmi vychází 10 337 Kč na podíl žalované, přičemž žalobce jí vyplatil částku 15 750 Kč, tedy ještě o 5 413 Kč navíc.

62. Pokud se jedná o žalovanou uváděný moment překvapení, kdy jí měl žalobce finanční sumu na vypořádání bez předchozí dohody nečekaně donést do zaměstnání a měl tak využít situace, soud toto tvrzení považuje za účelové, a to z následujících důvodů. K předání peněž na vypořádání došlo v zaměstnání žalované, tedy v jejím bezpečném prostoru, kam mohl kdokoliv v tu chvíli přijít a žalovaná navíc sepsala celé znění textu potvrzení vlastní rukou a vlastnoručně jej podepsala, což sama potvrdila. V textu potvrzení je dokonce dvakrát uvedeno, že se jedná o vyrovnání majetkových poměrů, které vznikly v době trvání manželství, čímž oba považují své majetkové nároky za vyrovnané. Žalovaná ve své výpovědi uvedla, že už když to psala, tak si uvědomila, že to je špatně, nicméně svůj údajný nesouhlas žádným způsobem neprojevila. Žalovaná uváděla, že žalobci psala dopisy, které však nedoložila. Předložila pouze jeden dopis jejího právního zástupce z roku 2022 (tedy z doby 46 let poté), který se vrátil jako nedoručený zpět, kdy se prostřednictvím advokáta začala domáhat přepisu bezpodílového spoluvlastnictví v katastru nemovitostí na podílové spoluvlastnictví. Přepis na podílové spoluvlastnictví v katastru nemovitostí se pak žalované podařil až po podání této žaloby, resp. téměř paralelně s ní, kdy 24. 4. 2025 byl doručen návrh žalované na vklad do katastru nemovitostí s přílohou jejího čestného prohlášení o zániku a vypořádání společného jmění manželů a vzniku podílového spoluvlastnictví ze zákona s datem 23. 4. 2025, rozsudkem o rozvodu a potvrzením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 4. 2025 s tím, že v evidenčním systému soudu nebyl nalezen záznam o zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů. Soud tedy neshledal, že by se žalobce v roce 1976 ujal držby sporných nemovitostí v nepoctivém úmyslu.

63. Z provedených důkazů (zejména z dokladů o placení daní, elektřiny, vody a pojištění žalobcem, dobových rodinných fotografií sporných nemovitostí, z dokumentů od příslušných úřadů a z výslechu žalované a svědkyně [jméno FO]) naopak vyplynulo, že žalobce s rodinou po dobu téměř 50 let užíval nerušeně sporné nemovitosti. Naopak žalovaná se o sporné nemovitosti nijak nezajímala, resp. svůj tvrzený zájem navenek vůči žalobci až do roku 2022 nijak neprojevila, nehradila žádné náklady související s užíváním, opravou nebo údržbou sporných nemovitostí. Z provedených důkazů tak má soud za prokázané, že to byl právě žalobce, kdo se po celou dobu choval jako vlastník sporných nemovitostí, platil domovní daně, elektřinu, vodu, nemovitosti rekonstruoval, staral se o oplocení, zahradu a veškerou údržbu. Žalobce také po celou dobu nemovitosti využíval pro rodinnou rekreaci a s rodinou zde strávil podstatnou část svého života. Naopak žalovaná od roku 1975 sporné nemovitosti nenavštívila o návštěvu ani nijak neusilovala, o nemovitosti nepečovala, ani se nepodílela na jejich údržbě. Žalovaná nikdy nepodala žalobu napadající držbu ani jinou žalobu na ochranu vlastnického práva či vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví.

64. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do dne 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) a dále podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

65. Podle § 130 odst. 1 obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

66. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

67. Podle § 149 odst. 2 obč. zák. (ve znění účinném do 31. 3. 1983), dojde-li k vypořádání dohodou, jsou manželé povinni vydat si na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali.

68. Podle § 987 o. z., je držitelem ten, kdo vykonává právo pro sebe.

69. Podle § 988 odst. 1 o. z. lze držet právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

70. Podle § 989 odst. 1 vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.

71. Podle § 995 věty první o. z. bylo-li vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost, považuje se poctivý držitel za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba.

72. Podle § 1091 odst. 2 o. z. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

73. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

74. Podle § 1096 odst. 2 o. z. se při mimořádném vydržení nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

75. Podle § 3066 o. z. se do doby stanovené v § 1095 o. z. započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

76. Z uvedených zákonných ustanovení vyplývá, že k nabytí vlastnického práva k nemovité věci na základě mimořádného vydržení zákon vyžaduje splnění dvou podmínek, a to uplynutí vydržecí doby v délce 20 let a absenci nepoctivého úmyslu držitele při uchopení držby, jinými slovy držbu nikoli v nepoctivém úmyslu. Institut mimořádného vydržení se tedy od řádného vydržení značně liší, podmínky pro jeho naplnění jsou výrazně mírnější než u řádného vydržení, na druhou stranu zákon požaduje splnění delší vydržecí doby.

77. S ohledem na přechodné ustanovení § 3066 o. z., doba mimořádného vydržení u nemovitých věcí neskončí dříve, než uplyne pět let od nabytí účinnosti o. z. Vzhledem k tomu, že o. z nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2014, k vydržení sporných nemovitostí žalobcem došlo k 1. 1. 2019.

78. Žalovaná namítala, že žalobce nemohl k 1. 1. 2019 sporné nemovitosti vydržet, neboť již dříve prokazatelně věděl, že žalované vlastnické právo náleží, a to minimálně tím, že bylo žalobci doručován územní souhlas Obecního úřadu [adresa] ze dne 27. 6. 2018 k umístění nového elektrického sloupku na pozemku parc. č. [Anonymizováno], kdy byly účastníky řízení jak žalobce, tak žalovaná. Protože tedy žalobce věděl, že žalovaná je spoluvlastnicí, nemohl sporné nemovitosti mimořádně vydržet. K tomu soud uvádí, že pro mimořádné vydržení se nevyžaduje poctivá držba ve smyslu § 992 odst. 1 o. z. (dle nějž kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel; nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží), a to ani pro dobu držby přede dnem 1. 1. 2014, nýbrž stačí, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl. Nepoctivý úmysl tedy není totožný s pojmem nepoctivá držba; nepoctivým může být totiž i ten držitel, který jen z nedbalosti, a to i nevědomé, neví, že mu právo, které vykonává, nenáleží. Oproti tomu v nepoctivém úmyslu jedná především ten, který ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu (zejména půjde o situace, kdy se držitel v držbu vetřel svémocně nebo se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou; půjde tedy o případy, kdy držitel při nabytí držby nejednal morálně). Nepoctivý úmysl přitom prokazuje ten, kdo popírá mimořádné vydržení, tj. katastrální vlastník (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021,). Zánik držby v nepoctivém úmyslu pak nastane až doručením žaloby napadající držbu nebo její poctivost, případně žaloby na ochranu vlastnického práva (§ 1040 o. z.) držiteli za podmínky, že žaloba byla úspěšná (analogicky dle § 995 o. z.). Držba v nepoctivém úmyslu tedy nezanikne ani v důsledku zjištění držitele, že není vlastníkem, že není zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2307/2022). Vzhledem k tomu, že žalovaná žádnou takovou žalobu nepodala, nedošlo k zániku držby žalobce v nepoctivém úmyslu před uvedeným datem.

79. Jak již bylo shora uvedeno, soud v projednávané věci dospěl k závěru, že žalobce splnil podmínky mimořádného vydržení, jelikož sporné nemovitosti držel po dobu více než 20 let a jeho držba byla v nikoli nepoctivém úmyslu. Žalobce se držby chopil v roce 1976, poté co měl za to, že se s žalovanou majetkově vypořádal. Bylo na žalované, aby prokázala, že se žalobce držby chopil v nepoctivém úmyslu. To se však žalované ani přes poučení soudem nepodařilo. Tvrdila, že nepoctivý úmysl žalobce zakládá skutečnost, že se majetkové vypořádání mezi účastníky týkalo pouze jejich finančních úspor našetřených za trvání manželství, a nikoliv vypořádání majetkových nároků plynoucích ze sporných nemovitostí, což bylo shora vyvráceno (viz bod 61, 62). Žalovaná dále tvrdila, že nepoctivý úmysl žalobce byl dán tím, že žalobce, ačkoliv věděl, že není vlastníkem celé nemovitosti, nemovitost na úkor žalované užíval a znemožnil jí tak výkon jejího vlastnického práva, ani toto však nebylo v řízení prokázáno, neboť žalovaná se užívání sporných nemovitostí po žalobci nijak nedomáhala (viz bod 63). Z citované judikatury navíc plyne, že dozví-li se držitel následně o tom, že není vlastníkem drženého pozemku, nezaniká tím jeho držba v nikoli nepoctivém úmyslu. Jak bylo uvedeno výše, zánik držby v nikoli nepoctivém úmyslu nastává až doručením žaloby, která napadá držbu nebo její poctivost, případně žaloby na ochranu vlastnického práva, ovšem za podmínky, že žaloba byla úspěšná. Žalovaná však žádnou takovou žalobu proti žalobci nepodala, držba žalobce tak nezanikla.

80. Z tvrzení žalované tedy nelze dovodit, že se žalobce se v roce 1976 chopil držby sporných nemovitostí v úmyslu působit žalované bezdůvodně újmu. Ostatní argumenty žalované, které dle ní měly vypovídat o nepoctivém úmyslu žalobců, zejména ohledně toho, že se majetkové vypořádání účastníků netýkalo sporných nemovitostí, nebyly prokázány. Navíc je třeba uvést, že podle tehdejší právní úpravy § 149 odst. 2 obč. zák. platila zásada bezformálnosti dohody manželů o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, a to i v případě, že předmětem vypořádání byla nemovitost. V takovém případě se totiž nejednalo o smlouvu o převodu nemovitosti nebo její části, nýbrž se jednalo o „likvidaci“ vzájemných majetkových vztahů bezpodílových vlastníků – manželů. Proto dohoda o vypořádání, byť byla jejím předmětem nemovitost nevyžadovala ke své platnosti ani účinnosti písemnou formu. Na požádání si však manželé byli povinni o tomto sepsat písemné potvrzení, které bylo od 1. 4. 1964 do 1. 1. 1993 dle zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí (dále jen „zákon o evidenci nemovitostí“) ve spojení s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se prováděl zákon o evidenci nemovitostí, též podkladem pro zápis do příslušné evidence. Nutno však podotknout, že před vznikem katastru nemovitostí, nemovitosti řádně evidovány nebyly a později již nebylo možné na základě takového potvrzení či ústní dohody nemovitost zapsat, a proto byl také žalobce v jeho pozdější snaze o výmaz žalované z katastru nemovitostí neúspěšný.

81. Protože se neprokázalo, že se žalobce držby sporných nemovitostí chopil v nepoctivém úmyslu, tj. v úmyslu působit jinému bezdůvodně újmu, a tato jeho držba v nikoli nepoctivém úmyslu nezanikla před uplynutím vydržecí doby (do které je započtena dle § 3066 o. z. i doba, po kterou měl žalobce sporné nemovitosti nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti o. z.), tedy před uplynutím dvaceti let, po které sporné nemovitosti držel a užíval jako vlastní, nabyl k příslušnému podílu vlastnické právo mimořádným vydržením. Soud proto žalobě vyhověl.

82. Podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 3 o. s. ř. soud přiznal žalobci, jenž měl ve věci plný úspěch nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 000 Kč a nákladů za zastoupení advokátem. Advokátu náleží odměna z tarifní hodnoty 113 000 Kč za 8 úkonů právní služby po 5 620 Kč [tj. za přípravu a převzetí zastoupení dne 6. 1. 2025, sepis žaloby dne 27. 3. 2025, sepis repliky dne 10. 7. 2025, sepis doplnění tvrzení a důkazů dne 13. 8. 2025, účast při jednání soudu dne 14. 7. 2025 trvající přes 2 hodiny, a účast při jednání soudu dne 9. 9. 2025 trvající přes 2 hodiny, a to dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 9 odst. 3 písm. a), § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT”)], tj. 44 960 Kč, a dále 8 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT, tj. 3 600 Kč, náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT ve výši 600 Kč za 4 započatých hodin po 150 Kč, cestovného v celkové výši 1 778 Kč, a to za cestu na jednání soudu dne 14. 7. 2025 a 9. 9. 2025 na trase [adresa] a zpět (celkem 114 km) vozidlem [název], a to při spotřebě 5,6 l/100 km a při ceně benzinu 35,80 Kč za litr a náhradě za opotřebení ve výši 5,80 Kč (§ 1 a § 4 vyhlášky č. 467/2022 Sb.), tj. 1 778 Kč. Žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši 60 938 Kč [10 000 (soudní poplatek) + 8 x 5 620 Kč (odměna) + 8 x 450 (režijní paušál) + 600 Kč (náhrada za promeškaný čas) + 1 778 Kč (cestovné)]. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení