9 C 64/2014-246

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Olgou Lenochovou v právní věci žalobce [údaje o účastníkovi]: [údaje o zástupci] proti žalované [údaje o účastníkovi]: [údaje o zástupci], o zrušení spoluvlastnictví, takto:

Výrok

I. Spoluvlastnictví žalobce o výši podílu a žalované o výši podílu k bytové jednotce [číslo] nacházející se v budově č.p [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], postavené na pozemku parc. [číslo] vždy zast. plocha a nádvoří, vše zapsané na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], v k.ú. [část obce], obec Praha, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, a k id. [číslo] jednotky [číslo] garáži, která se nachází v budově [adresa], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], postavené na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zast. plocha a nádvoří, k.ú. [část obce], zapsaných na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu o velikosti [číslo], v k.ú. [část obce], obec Praha, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, se zrušuje a tyto nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

II. Žalobce je povinen zaplatit na vypořádání podílu žalované částku ve výši 1, 628.500Kč, s to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 182.706,80Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2,50Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12.3.2014 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem - k bytové jednotce [číslo] nacházející se v budově č.p [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], postavené na pozemku parc. [číslo] vždy zast. plocha a nádvoří, vše zapsané na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], v k.ú. [část obce], obec Praha, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha (dále jen byt) a dále spoluvlastnictví k id. [číslo] jednotky [číslo] garáži, která se nachází v budově [adresa], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], postavené na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zast. plocha a nádvoří, k.ú. [část obce], zapsaných na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu o velikosti [číslo], v k.ú. [část obce], obec Praha, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, (dále jen garážové stání), kdy výše spoluvlastnických podílů účastníků je 1/2:1/2, a aby tyto nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce. K odůvodnění uvedl, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum], a to v době, kdy bylo oběma více než [anonymizováno] let. Žalobce byt tehdy vlastníkem bytu na adrese [ulice] a garážového stání. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 10.2.2010, bylo společné jmění manželů zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kdy rozsudek nabyl právní moci dne 20.5.2011. Vypořádání společného jmění manželů provedeno nebylo a veškerý majetek, pohledávky a závazky přešly do podílového spoluvlastnictví. Ohledně bytu na adrese [adresa původní účastnice a žalovaného], žalobce uvedl, že byt získal v roce 1974 jako podnikový od tehdejšího svého zaměstnavatele, a to za trvání prvního manželství žalobce. V bytě bydlel žalobce se svojí rodinou, kdy po rozvodu manželství se první manželka s dětmi z bytu odstěhovala, podnikový byt žalobci zůstal. Následně došlo k převodu bytu do družstevní formy po založení Bytového družstva [ulice] dne 12.1.1994, které připravilo koupi všech 90 podnikových bytů od podniku [právnická osoba] Byt byl dnem 20.12.1996 úplatně převeden do výlučného vlastnictví žalobce Smlouvou o převodu člena družstva do vlastnictví. Žalovaná ke dni uzavření sňatku ([datum]) bydlela v obecním bytě na adrese [adresa žalovaného]. V roce 2001 žalobce přislíbil zahrnutí bytu na adrese [ulice] na prosbu žalované, do společného jmění manželů. Žalobce chtěl žalované vytvořit nový domov, velmi přátelský přístup k žalované žalobcem byl ovlivněn její zdánlivě tichou povahou, vytvářející dojem slušnosti, poctivosti a důvěryhodnosti. Takto oklamán, žalobce žalované uvěřil a slib splnil, čímž do budoucna způsobil řadu potíží. Notářským zápisem [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok] – Smlouva o rozšíření společného jmění manželů ze dne 4.6.2001 se žalovaná stala spoluvlastnicí (ideální ) bytové jednotky na adrese [adresa původní účastnice a žalovaného]. Byt se nachází ve 4. Podlaží a sestává se ze 3 pokojů a kuchyně s příslušenstvím. Žalovaná se na získání ideální bytu žádnou finanční částkou nepodílela. V době jednání o rozšíření SJM o předmětný byt, žalovaná byt na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] podvodně prodala spolu se svým synem fiktivní výměnou bytu (za finanční obnos) s odůvodněním, že tržbu z prodeje bytu potřeboval její syn k financování stavby rodinného domu se zahradou ve [obec], přičemž syn žalované slíbil, že ve stáří u něj může bydlet, že se o žalovanou postará. Žalovaná žalobci navrhla, že ve stáří bude moci žalobce bydlet s ní u jejího syna, což žalobce odmítl s tím, že má vlastní byt, což mu vyhovuje a nevyhovují mu charakterové vlastnosti syna žalované. Po celou dobu od roku 1974 doposud vždy žalobce hradil a hradí veškeré náklady spojené s užíváním bytu na adrese [adresa původní účastnice a žalovaného]. Žalovaná se na jejich úhradě nepodílela a nepodílí žádným způsobem, a byt užívá. Ohledně garážového stání žalobce uvedl, že toto je situováno v objektu SDB pracovníků pod adresou [adresa původní účastnice a žalovaného], a toto získal žalobce úplatně v roce 1995, před uzavření manželství s žalovanou. V roce 2003 došlo k privatizaci domu včetně garážových stání. Na smlouvě o převodu je uvedena i žalovaná, když k převodu došlo za trvání manželství účastníků, i když se žalovaná na nákupu garážového stání žádnou finanční částkou nepodílela. Každému z účastníků náleží podíl ve výši id. , jedná se o nebytový prostor – garáž, rozdělenou na garážová stání, a to právo užívání garážového stání [číslo] v podzemním podlaží budovy. Náklady spojené s užíváním garážového stání hradí od roku 1995 pouze žalobce. Žalobce navrhl, aby soud při rozhodování přihlédl k těmto okolnostem: žalobce uhradil při privatizaci veškeré finanční částky potřebné k získání bytu na adrese [ulice] [obec a číslo], tak i garážového stání, a to před uzavřením manželství z vlastních prostředků; žalovaná se žádným způsobem nepodílí na úhradě nákladů spojených s užíváním bytu na adrese [adresa původní účastnice a žalovaného] [anonymizováno], což shledává žalobce v rozporu s dobrými mravy. Byt by chtěl žalobce užívat společně se svojí dcerou [jméno] [příjmení] a vnučkou [jméno], které žádný byt nevlastní. Dcera žalobce je žalobci ochotna přispět na částku potřebnou pro vypořádání. Žalovaná se ve svém podání ze dne 22.5.2014 k žalobě v úvodu uvedla, že žádá o zrušení podílového spoluvlastnictví objektu na adrese [adresa], o zrušení podílového spoluvlastnictví garáže na adrese [adresa]. K žalobě samé uvedla, že byt v [obec a číslo], [ulice], vložil žalobce do SJM nikoliv k prosbě žalované, ale výměnou za skutečnost, že bude vlastnit 2/3 objektu na adrese [adresa], přestože hradil jen nákladů a kupní ceny, stejně jako žalovaná, čímž žalovaná vyvrací, že by se žádným způsobem nepodílela na nabytí spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Ohledně tvrzení žalobce na vytvoření nového domova pro žalovanou, žalovaná uvedla, že společný klidný domov byl cílem obou účastníků, ale poté, co bratr žalobce, [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] přišel o zaměstnání, vetřel se přes výslovný nesouhlas žalované, do společných firem účastníků, a i do osobního života, a byl hlavní příčinou rozvodu manželství účastníků. Dále žalovaná uvedla, že si žalobce každý měsíc ponechával z výplaty žalované 18.000Kč a žalované ponechal 5000Kč, čímž se žalovaná dostatečně podílela na nákladech s užíváním bytu, garáže i domácnosti. Od poloviny roku 2007 do listopadu 2009 si žalobce ponechával celou výplatu. Žalovaná dále uvedla, že dne 16.5.2010 zaslala žalobci návrh na vypořádání, kdy odpovědí žalobce byl pokus o překroucení skutečností. Žalovaná dále reagovala dopisem ze dne 29.5.2010 na což žalobce již nereagoval vůbec. Žalovaná je názoru, že žalobce nemá zájem na vypořádání spoluvlastnictví jako celku, ale jen pro něj výhodné části spoluvlastnictví. V závěru žalovaná navrhla zrušení spoluvlastnictví k bytu v [obec a číslo], [ulice], garážovému stání v [obec a číslo], dále k objektu v [obec a číslo], [ulice a číslo], [list vlastnictví], k.ú. [část obce] dále k objektu – garáži [číslo], situované v [obec a číslo], [ulice a číslo] a pohledávky a závazky vzniklé zúžením SJM s tím, aby byt v [obec a číslo], [ulice] a garážové stání bylo přikázáno do výlučného vlastnictví žalované; objekt v [obec a číslo], [ulice a číslo], [list vlastnictví], k.ú. [část obce] a dále objekt – garáž [číslo], situovaná v [obec a číslo], [ulice a číslo] se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce a žalované a pohledávky a závazky vzniklé zúžením SJM se dělí 50% žalobce a 50% žalovaná. Dále aby soud rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání jejího spoluvlastnického podílu částku ve výši určené soudem a náhradu nákladů řízení. V podání ze dne 2.8.2014 žalovaná navrhla přerušení řízení do skončení sporů v řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. 5C 76/2011 a sp.zn. 5C 146/2012, kde je předmětem řízení spor o vypořádání nájmu ze společných nemovitostí, a může dojít k započtení pohledávek. V podání ze dne 2.9.2014 žalovaná mimo jiné zopakovala svůj požadavek na vypořádání spoluvlastnictví s žalobcem k nemovitostem na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo], kdy zopakovala, že při koupi nemovitosti v roce 1996 bylo mezi žalobcem a žalovanou domluveno, že žalobce získá 2/3 nemovitosti a žalovaná 1/3 s tím, že po uzavření sňatku přepíše žalobce na žalovanou bytu na adrese [adresa původní účastnice a žalovaného]. Žalovaná uvedla, že do nemovitosti na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo] nemůže užívat, neboť jí žalobce pod hrozbou násilí nedovolí vstoupit. Příjem z pronájmu prostor v přízemí objektu si ponechává žalobce pro svoji potřebu. Ohledně ceny nemovitostí k vypořádání žalovaná uvedla, že se podrobí závěrům znaleckých posudků soudního znalce určeného soudem. Žalobce v podání ze dne 3.11.2014 uvedl, že s přerušením řízení nesouhlasí, když zde není důvod pro takový postup. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 12.2.2015, byl návrh žalované na přerušení řízení zamítnut. Usnesením ze dne 4.2.2015, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 12.2.2015, bylo výrokem I. řízení o návrhu žalované na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke stavbě čp [číslo] stojící na pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha, zapsané na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hl.m. [část Prahy], podle § 112 odst. 2 o.s.ř. vyloučeno k samostatnému řízení, neboť dle ust. § 88 o.s.ř. písm. b) je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitost. Výrokem II. předmětného usnesení, bylo řízení o návrhu žalované na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k jednotce [číslo] nacházející se v budově [adresa], k.ú. [část obce], obec Praha, zapsané na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hl.m. [část Prahy], podle § 112 odst. 2 o.s.ř. vyloučeno k samostatnému řízení, neboť dle ust. § 88 o.s.ř. písm. b) je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitost. Usnesením zdejšího soudu ze dne 19.3.2015, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 14.4.2015 byl návrh žalované na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pohledávek a závazků vzniklých zúžením SJM, odmítnut. V podání ze dne 3.7.2015 žalovaná mimo jiné uvedla, že od 30.5.2011 se zdržuje a nepřetržitě bydlí na adrese [adresa původní účastnice a žalovaného]. K synovi chodí žalovaná vypomáhat s hlídáním vnuka. Žalobce v bytě na adrese [adresa původní účastnice a žalovaného], od začátku roku 2011 v bytě nepřespal, občas se přijde do bytu podívat, vykoupat, znepříjemnit pobyt v bytě žalované. Dále žalovaná uvedla způsob komunikace a vzájemných konfliktních situací účastníků odehrávajících se v předmětném bytě v [obec a číslo], [ulice a číslo] v průběhu let 2011 až 2013. Žalovaná uvedla, že žalobce veškeré spoluvlastnictví s žalovanou považuje za svůj majetek. Ústní jednání ve věci bylo nařízeno na 8.7.2015, kdy účastníci setrvali na svých stanoviscích. Žalobce k předmětnému bytu v [obec a číslo], [ulice] uvedl, že šlo původně o podnikový byt, který se následně stal bytem družstevním, a to před uzavřením manželství, kdy byl žalobce jeho výlučným vlastníkem. O tento byt bylo následně rozšířeno společné jmění manželů, dne 4.6.2001, následně bylo SJM zrušeno avšak nebylo vypořádáno. Žalobce navrhl, aby byl byt oceněn a jeho hodnota stanovena k době, kdy byl byt vnesen do SJM, tedy aby byl byt a garážové stání oceněno ke dni, kdy bylo rozšířeno SJM o předmětný byt. Soud ve věci ustanovil znalce [celé jméno znalce] a stanovil mu za úkol určit aktuální obvyklou cenu předmětných nemovitostí (usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s přípisem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). Soud vzal z provedeného dokazování za prokázané, že v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha pro k.ú. [část obce] byli zapsáni jako spoluvlastníci z titulu SJM [celé jméno žalobce] [celé jméno původní účastnice] ke dni 26.9.2016, a to jednotky [číslo] bytu, v budově [adresa], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], postavené na pozemku parc. [číslo] vždy zast. plocha a nádvoří, vše zapsané na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], v k.ú. [část obce], obec Praha, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha (výpis z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] ke dni 26.9.2016). V katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha pro k.ú. [část obce] byli zapsáni jako spoluvlastníci z titulu SJM [celé jméno žalobce] [celé jméno původní účastnice] ke dni 26.9.2016 id. [číslo] jednotky [číslo] garáži, která se nachází v budově [adresa], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], postavené na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zast. plocha a nádvoří, k.ú. [část obce], zapsaných na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu o velikosti [číslo], v k.ú. [část obce], obec Praha, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, (výpis z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] ke dni 26.9.2016). Účastníci uzavřeli manželství dne 15. 5. 1998, a toto manželství bylo rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 30. 5. 2011, rozvedeno, přičemž soud konstatoval, že od roku 2007 bylo manželství účastníků problematické, když neshody se týkaly společného podnikání. Od podzimu roku 2010 spolu účastníci nežijí, nevedou společnou domácnost. (rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). Notářským zápisem ze dne 4.6.2001, sp.zn. [spisová značka], NZ [anonymizováno] [rok] byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o rozšíření SJM, kterou došlo oproti zákonné úpravě k rozšíření SJM účastníků o bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] na pozemku [číslo] vč. spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemcích (specifikovaných v [anonymizováno] Smlouvy) ([anonymizováno] zápisem ze dne 4.6.2001, sepsaným JUDr. [jméno] [příjmení] - notářem). Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10.12.2009, sp.zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 10. února 2010 bylo zúženo společné jmění účastníkům, až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti (rozsudkem ze dne 10.12.2009, č.j. [číslo jednací]). Byt [číslo] sestávající z kuchyně, 3 pokojů a příslušenství v praze 10, [ulice] ulice v objektu [číslo] jehož operativním správcem je podle pověření [příjmení] [jméno], národní podnik, [obec a číslo], [ulice a číslo], byl přidělen žalobci podle § 25 odst. 1 zák. č. 41/64Sb., o hospodaření s byty, a to rozhodnutím o přidělení bytu z prosince 1973, sp.zn. GŘ [číslo] (rozhodnutím o přidělení bytu z prosince 1973). Dne 21.12.1973 byl sepsán protokol o převzetí bytu [číslo] v domě čp [číslo] v ulici [adresa původní účastnice a žalovaného], kdy si žalobce byt převzal (protokolem o přidělení bytu). Smlouvou o převodu družstevní bytové jednotky do vlastnictví člena družstva ze dne 20.12.1996 (Bytové družstvo [ulice]) nabyl žalobce vlastnické právo k jednotce [číslo] byt 3+1 v 4 podlaží budovy [adresa], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], postavené na pozemku parc. [číslo] ul. [adresa původní účastnice a žalovaného] (Smlouvou ze dne 20.12.1996, vč. příloh, částečným výpisem z KN ke dni 7.6.2000). Dne 7.2.1995 uzavřel žalobce Dohodu o převodu členských práv a povinností ohledně garážového stání v suterénu [číslo] (předmětné garážové stání) s panem [jméno] [příjmení], členem Stavebního bytového družstva pracovníků energetiky a dopravy, [obec a číslo], [ulice a číslo] a představenstvo a představenstvo družstva vzalo tuto dohodu na svém zasedání dne 8.2.1995 na vědomí (Dohodou o převodu členských práv a povinností s datem [datum], podání [anonymizována dvě slova] ze dne 9.2.1995). Dne 8.2.1995 [ulice] bytové družstvo pracovníků energetiky a dopravy, uzavřelo s žalobcem nájemní smlouvu na garážové stání [číslo] v objektu na adrese praha 10, [anonymizována dvě slova] [číslo], kdy bylo s počátkem od 1.2.1995 stanoveno nájemné a úhrady za služby, jejichž poskytování je spojeno s užíváním garáže v celkové výši 619Kč (nájemní smlouvou ze dne [datum]). Dne 3.12.2003 byla mezi žalobcem a Stavebním bytovým družstvem pracovníků energetiky a dopravy uzavřena Smlouva o převedení družstevní garáže do vlastnictví nájemce – člena bytového družstva, kdy jako smluvní strana figuruje i žalovaná, a předmětem převodu dle této smlouvy je id. [číslo] podíl jednotky [číslo] s právem užívat garážové stání [číslo] v 1. Podzemním podlaží budovy [adresa], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], postavené na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zast. plocha a nádvoří, k.ú. [část obce], ulice [ulice], [obec a číslo] Smlouva je podepsána oběma účastníky (Smlouvou ze dne 3.12.2003, vč. přílohy). Náklady na byt a garážové stání od 1.3.2010 do února 2014 činí338420Kč (přehledem žalobce D.7 Náklady byt + garáž); Žalovaná se na žalobce obrátila s návrhem na vypořádání spoluvlastnictví (dopis ze dne 16.5.2010, 22.5.2010 a ze dne 29.5.2010) Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že byt nabyl jako zaměstnanec [anonymizováno]. [příjmení] [jméno], kdy generální ředitelství [příjmení] postavilo 90 bytů na sídlišti [anonymizováno] a tyto byty byly rozděleny podle podílu mezi podniky [příjmení]. Dne 21.12.1973 byl byt přidělen žalobci jako byt podnikový, a žalobce se do něj stěhoval o vánocích se svojí tehdejší manželkou a dětmi.. Následoval rozvod manželů a podnikový byt zůstal žalobci. Následně bylo ustanoveno družstvo a bylo rozhodnuto, že se byty převedou do osobního vlastnictví. K tomu došlo v roce 1996, kdy byl byt převeden do osobního vlastnictví žalobce a zapsán do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 23.12.1996. Dne 15.05.1998 žalobce utzavřel sňatek s žalovanou. Dne 4.06.2001 vložil předmětný byt do SJM s žalovanou. V bytě žili manželé spolu, avšak následně s ohledem na společné podnikání začalo docházet mezi manželi ke konfliktům. Žalobce uvedl, že byt je dnes užíván jak jím, tak žalovanou, platby hradí žalobce, jak je zřejmé ze spisu vedeného pod sp.zn. [spisová značka]. Situaci, kdy byt je užíván oběma účastníky, popsal žalobce jako komplikovanou situaci. Dle žalobce se žalovaná zdržuje převážně u syna ve [obec], kde má její syn nemovitost. Pokud přijde žalovaná do bytu v [anonymizováno], žalobce odchází. Když je tam ona, on tam není. Byt má 3 pokoje - obývací pokoj, 2 ložnice. Jedna ložnice je s manželskou postelí + vestavěnými skříněmi, tuto ložnici užívá k občasnému přespání žalovaná. Žalobce uvedl, že v této ložnici je společná televize. Za situace, kdy tam žalovaná není, chodí se do této místnosti dívat na televizi. Druhá ložnice je ložnice se sklápěcí postelí a skříňkami, a tu užívá žalobce. V kuchyni žalovaná nevaří, lednice je prázdná, byt má příslušenství - toaletu s koupelnou a předsíň. Pokoje nejsou uzamčeny, je tedy možno se pohybovat volně po celém bytě. V současné době není možno užívat obývací pokoj, neboť 08.05.2015 v bytě byla havárie teplé vody, kdy opětovně praskla gumová hadička uvnitř kovové hadičky. Voda vytekla do obýváku. Pojistnou událost řeší žalobce s pojišťovnou. K dotazu soudu jak často žalovaná přichází do bytu v [anonymizováno], žalobce uvedl, že nepravidelně, asi tak 2x-3x za týden, kdy přijede mezi [číslo] hodinou. Přijde, nepozdraví, zasune se do své ložnice. V ten moment žalobce opouští byt v [anonymizováno] a autem odjíždí do práce, kde má možnost provizorního přespání. Kdy odchází následně žalovaná, toto žalobce neví. Odpoledne tam však nikdy není. Přijde až následně večer kolem 20 hodiny. Žalobce v bytě přespává na sklápěcím lůžku, dle situace, každý týden je to jinak (někdy 3x,4x, 3-5x podle situace). Žalobce uvedl, že je připraven poskytnout žalované finanční vyrovnání na její spoluvlastnický podíl. Žalobce uvedl, že z prvého manželství má 2 děti, a v současné době jednu vnučku. Do budoucna má záměr s bytem naložit tak, aby s ním byt užívala jeho dcera s vnučkou. Dcera v předmětném bytě bydlela když byla malá. Žalobce podal návrh na zrušení spoluvlastnictví s žalovanou v situaci, kdy tento stav bydlení není již únosný. Žalobce potřebuje vyřešit svou bytovou potřebu a bytovou potřebu své dcery a vnučky. Podílel se na získání bytu, jeho zvelebení a k bytu má citový vztah. Ohledně garážového stání žalobce uvedl, že se domluvil s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který vlastnil garáž v protějším obytném domě, a byl členem [anonymizováno 7 slov], finančně se s ním vypořádal a [ulice] [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] následně přijalo žalobce za svého člena a uzavřelo s ním smlouvu o nájmu předmětného garážového stání. Toto stání má v nájmu od 01.02.1995. Následně byla garáž převedena do vlastnictví členů bytového družstva, a to 03.12.2003, tedy za doby trvání manželství s žalovanou a do smlouvy o převodu byla již i uvedena žalovaná (účastnickým výslechem žalobce). Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že ve výpovědi žalobce byla uvedena spousta nepravd. Po celou dobu trvání manželství i po jeho ukončení přebývá v bytě v [anonymizováno]. Občas hlídá malého vnoučka, vypomáhá během normálního školního roku tak 2x do týdne, kdy vnuka vyzvedne ze školky. V případě, kdy je vnuk nemocen odjíždí ráno do [obec], kde je po dobu, kde je s vnukem po dobu než se rodiče vrátí ze zaměstnání. Poté odjíždí zpět do bytu do [anonymizováno]. Ve [obec] přespává pouze výjimečně, neboť tam nemá s ohledem na počet členů domácnosti potřebný klid. Žalobce od rozvodu nikdy v bytě nepřespal. Žalovaná uvedla, že po rozvodu zpočátku v bytě vařila, ale když začala používat přísady, které byly v bytě (mouku, cukr, sůl), bylo následně žalované špatně, a proto s ohledem na obavu o zdraví, již v bytě nevaří. V předmětném bytě žalovaná obývá pokoj, který byl původně ložnicí. Co se návštěv žalobce v bytě týká, jen se přijde podívat a odejde, výjimečně se chodil vykoupat. Co se havárie 08.05.2015 týká, v noci mě vzbudilo bouchání na dveře, když jsem dveře z ložnice otevřela vstoupila jsem již do teplé vody. Havárie byla způsobenou poruchou na hadici přívodu teplé vody ke kuchyňskému dřezu. Od 08.05.2015 teče jen studená voda. Žalovaná uvedla, že by v bytě chtěla bydlet, nemá kam jít. Dveře v bytě jsou odemčené a to po situaci, kdy žalovaný vystěhoval žalované věci, roznesl je po bytě, uzamkl dveře a tuto situaci následně řešila policie. Žalovaná ví z doslechu, že žalobce žije s p. [jméno] [příjmení], která je zaměstnána v objektu [ulice] na [obec a číslo]. Ohledně doručování poštovních zásilek do [obec], žalovaná uvedla, že do výměny schránky v [anonymizováno] si nechávala poštu posílat do místa trvalého bydliště. Následně byly schránky vyměněny a žalovaný odmítl dát žalované klíč. K dotazu soudu za jakých okolností došlo v roce 2001 k vložení předmětného bytu do společného jmění manželů žalovaná uvedla že k tomuto došlo za situace, kdy v roce 1997 koupili s žalobcem nemovitost na adrese [ulice] v [obec a číslo] a s žalovaným se domluvila, resp. žalovaný trval na tom, že pokud on bude 2/3 vlastníkem nemovitosti na [obec a číslo] a žalovaná pouze 1/3 vlastnicí, nechá po uzavření sňatku na žalovanou přepsat polovinu bytu v [anonymizováno]. Závěrem žalovaná uvedla, že žalovaný chce získat vše co nabyly za trvání manželství a ze společného podnikání s žalovanou. Žalovaná na dotaz právního zástupce žalobce uvedla, že o ceně předmětného bytu a garážového stání, nemá zatím představu, má domluvenu půjčku od rodiny, kterou bude hradit z důchodu. K žalobci má absolutní nedůvěru. K dotazu pr. zástupce žalobce ohledně okolností nabytí nemovitosti v [ulice] na [obec a číslo] žalovaná uvedla, že tuto pořídili v listopadu 1996 před uzavřením manželství a v té době se domluvili, že s ohledem na skutečnost, že bude pouhou třetinovou vlastnicí bude na ní následně po uzavření sňatku přepsána polovina bytu v [anonymizováno]. Pr. zástupce žalobce uvádí, že podnikali Žalovaná se nechtěla vyjádřit k tvrzení právního zástupce žalobce, že s žalobcem podnikala ve sdružení v poměru 2:3 na straně žalobce a v poměru 1:3 na straně žalované a v tomto poměru byl také brán účastníky úvěr (účastnickou výpovědí žalované). Ze znaleckého posudku [číslo] 2016, který je na čísle listu [anonymizováno] až [anonymizováno], soud zjistil, že aktuální obvyklá cena předmětné bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově č.p [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], postavené na pozemku parc. [číslo] vždy zast. plocha a nádvoří, vše zapsané na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], v k.ú. [část obce], obec Praha, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, a id. [číslo] jednotky [číslo] garáži, která se nachází v budově [adresa], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], postavené na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zast. plocha a nádvoří, k.ú. [část obce], zapsaných na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu o velikosti [číslo], v k.ú. [část obce], obec Praha, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, je 3, 257.000Kč, kdy ocenění bylo zvoleno metodikou užívanou peněžními ústavy, ocenění bylo provedeno cenou obvyklou dle definice zákona o oceňování majetku. Na základě analýzy trhu a provedeného ocenění,byla pro určení aktuální obvyklé ceny bytové jednotky a podílu na jednotce garáži, zvolena porovnávací metoda, neboť nejlépe vystihuje jejich hodnotu v daném místě a čase. (znaleckým posudkem soudního znalce [celé jméno znalce] [číslo] [rok]). Z listiny založené žalobcem - Znalecký posudek [číslo] 2016 vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tak jak je na [číslo listu] až [anonymizováno] spisu, soud zjistil, že znalecký posudek není opatřen znaleckou doložkou, a v závěru posudku je jako obvyklá cena předmětné bytové jednotky [číslo] situované v objektu [adresa] (bytový dům), včetně podílu na společných částech domu [adresa], a podílu na pozemcích č. parc. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], zapsaných na [list vlastnictví] a [list vlastnictví], pro obec Praha, katastrální území Strašnice, na adrese [adresa původní účastnice a žalovaného], uvedena částka 2, 100.000Kč (listina - znalecký posudek [číslo] 2016, ze dne 23.5.2016). Z listiny založené žalobcem - Znalecký posudek [číslo] 2016 vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení], tak jak je na [číslo listu] až [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že znalecký posudek není opatřen znaleckou doložkou, a v závěru posudku je jako obvyklá cena nebytové jednotky [číslo] situované v objektu [adresa] (bytový dům), včetně podílu na společných částech domu č.p [číslo], [číslo], [číslo], zapsaných v katastru nemovitostí pro hlavní město Prahu na [list vlastnictví], pro obec Praha, katastrální území Strašnice, na adrese [adresa], ke dni 15.12.2003, uvedena částka 220.000Kč (listina - znalecký posudek [číslo] 2016, ze dne 23.5.2016). Znalec [celé jméno znalce], plně odkázal na svůj písemný znalecký posudek a na jeho závěry. Co se připomínek od účastníků zaslaných týká, připravil si poznámky. K posudkům vypracovanými [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok] a [anonymizováno] [rok], k těmto znalec uvedl formální připomínky, neboť číslování posudků se provádí jinak, kdy před lomítkem je číslo posudku v příslušném kalendářním roce, který byl takto vypracován, kdy správně číslo znaleckého posudku je složeno z prvého čísla, které reprezentuje všechny vypracované znalecké posudky od jmenování znalce, následuje pomlčka, kdy je číslo konkrétního vypracovávaného znaleckého posudku v tomto příslušném kalendářním roce. Následuje lomítko a za ním kalendářní rok. Pod takto uvedeným číslem jde nalézt znalecký posudek v příslušném deníku znalce. Co se umístění pečetě znalce týká, tato jest umísťována za výrok, tedy za závěr a nikoliv až za znaleckou doložku. Znalec poukazuje, že doplňujícím usnesením soudu bylo mu uloženo ohodnotit aktuální obvyklou cenu příslušných nemovitostí, avšak předkládané znalecké posudky operují s jiným datem, kdy se jedná o rok 2001 a 2003 Tyto nelze pro potřeby rozhodnutí soudu dle zadání soudu použít. Nelze tyto závěry použít pro porovnávací metodu k obvyklým současným cenám. S ohledem na datum zpracování posudku nelze tyto závěry použít pro určení současné obvyklé ceny. Posudky dále byly vypracovány za účinnosti jiných cenových předpisů, kdy se oceňovala nákladová cena, v současné době se používá cena porovnávací. Ohledně námitek žalované, skutečnost, že nebyla přítomna při obhlídce nemovitosti znalcem, znalec uvedl, že byla řádně obeslána a předvolána, náhradní termín šetření znalce by nepřinesl jiná zjištění než ta, která znalec učinil při proběhnuvším šetření, kdy mu byl žalobcem ukázán příslušný byt a příslušná garáž. K námitkám ohledně ceny, znalec uvádí, že vychází z porovnání, kdy při určení ceny se vychází ze zákona [číslo] Sbírky a komentářem Ministerstva financí, kdy je stanoven postup při určení ceny v souvislosti s ust. § 2 zákona o oceňování majetku, kdy statistické vyhodnocení probíhá z již realizovaných prodejů, tedy historicky realizovaných cen. Co se týká v tomto konkrétním případě, znalec za účelem takto zjištěných historicky realizovaných cen použil dálkový přístup do katastru nemovitostí, kdy 3 roky nazpět si vyhledal 50sát reprezentantů realizovaných prodejů, na základě kterých je postavena metodika zpracovaného znaleckého posudku a výsledná cena. Co se týká cenové mapy, v této jsou transakční ceny. Posudek je dále doplněn o metodiku a data transakčních cen, které upřesňují, že znalcem oceňovaná cena je v souladu s realizovanými prodeji. Ohledně namítaného meziročního nárůstu cen, znalec uvedl, že Český statický úřad vydává roční tempo růstu, avšak za všechny nové byty, za všechny konstrukční systémy, nikoliv pouze týkající se panelových bytů. Toto jest v řádu jednoho procent a vychází z vyhodnocení statistických údajů transakčních cen v místě a čase a cenových map. Dále znalec k námitce žalované ohledně garážového stání, že toto jest umístěno naproti v domě, uvedl, že tato skutečnost nemá vliv na stanovení ceny bytu. Co se týká předložených nabídek [anonymizováno], kdy je uvedeno pět reprezentantů a dvě přílohy, znalec uvádí, že obvyklá cena vychází ze staticky vyhodnocených realizovaných prodejů, avšak nabídková cena reprezentuje, budoucí cenu prodeje, budoucí tržní hodnotu. Tato jest v řádu 10ti až 15% vyšší, avšak nikdy se není možno dovědět, jak byl opravdu prodej realizován. K námitce žalované ohledně popisu jednotek ve ZP, znalec uvedl, že porovnávané realizované ceny bytových jednotek byly popsány na základě kupní smlouvy a zápisu v katastru nemovitostí. Do tohoto systému nahlédl znalec prostřednictvím dálkového přístupu, kdy za jednu stranu je požadováno 20 Kč. V situaci, kdyby znalec měl popsat všechny realizované ceny jednotek, bylo by toto porovnání velmi finančně nákladné a nevedlo by k jinému závěru ohledně realizované ceny. K dotazu právního zástupce žalobce, zda se může znalec vyjádřit a zda může akceptovat závěr znaleckého zkoumání [anonymizováno] [příjmení] ve znaleckém posudku [číslo] 2016 na straně [anonymizováno], pokud jde o výši ceny předmětné nemovitosti v roce 2001, znalec uvedl, že nehodnotil k tomuto datu obvyklou cenu předmětné nemovitosti. Dále k dotazu právního zástupce žalobce, zda se může znalec vyjádřit a případně akceptovat závěr znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] [číslo] 2016 na straně 17 posudku týkající se garáže, zda toto jest obvyklá cena k 15.12.2003, znalec uvedl, že neprověřoval obvyklou cenu předmětné nemovitosti k tomuto datu. Na dotaz žalované, zda by se znalec mohl vyjádřit k situaci, kdy na straně 15 znaleckého posudku je ve srovnávaných nemovitých věcech uveden duplicitně podíl na jednotce [číslo] garáž, a to jednak kdy v UV [číslo] 2014 je uvedena celková cena 300 Kč a následuje pod tím tabulka, kdy se to týká stejného podílu na jednotce [číslo] v garáži [anonymizováno] [číslo] a je uvedena celková cena 200 000 Kč, kdy dotaz směřoval k tomu, zda se nejedná o chybu či nějaký přepis, znalec po nahlédnutí do údajů o dosažených cenách nemovitostí podle nemovitosti platnost k 11.4.2016 a na straně 6 ve spodní části nachází jednak [spisová značka] za cenu 200 000 Kč a ob jeden [anonymizováno] [číslo] 2014 [číslo] částka 300 000 Kč, a uvedl, že se nejedná o pochybení, pravděpodobně byla předmětná jednotka následně prodána za jinou cenu. Na dotaz žalované, zda byl nárůst indexu cenové úrovně za rok 2016 již reflektován ve znaleckém posudku či zda je ho možno reflektovat do budoucna a eventuálně kdy, znalec uvedl, že budoucí nárůst indexu cenové úrovně nelze predikovat, neboť závisí na různých faktorech výslednou hodnotu ovlivňujících. Co se týká jeho použití a sběru informací pro stanovení indexu cenové úrovně, znalec uvedl, že se data sbírají zpětně, k začátku roku ještě nebudou známa data. Například v lednu 2017 nebudou známa data za rok 2016, kdy tato data se sbírají až v květnu, ale vyhodnocují. Výsledky jsou vyhodnocovány se zpožděním. Pakliže by rozhodnutí bylo v této věci vyhlašováno až se značným časovým odstupem, je na toto možno reagovat pouze doplňkem aktualizací znaleckého posudku (výslechem soudního znalce [příjmení] [celé jméno znalce]). V září 2016 činil zůstatek na sporožirovém účtu žalobce u [právnická osoba] částku [částka] (Výpisem obratů za září 2016, číslo účtu [bankovní účet]), dále zůstatek žalobce na účtu č. [bankovní účet] k 26.9.2016 činil [anonymizováno], [částka] / potvrzením o zůstatku účtu ze dne 27.9.2016). Hodnota odkupného u životního investičního pojištění žalobce pojistná smlouva [číslo] u [právnická osoba], ke dni [datum] činí [částka] (podání ze dne 26.9.2016 [právnická osoba]). Z listin založených žalovanou spolu s podáním ze dne 3.7.2015 soud zjistil, že mezi účastníky docházelo k neshodám a útokům (záznamy o podání vysvětlení podaných na Policii ČR dne [číslo], 16.9.2011, fotografie zachycující stav skříní, umístění věcí a předmětů v bytě, listiny vztahující se k výměně poštovních schránek na adrese [ulice] [obec a číslo]), účastníci vedou proti sobě navzájem, či prostřednictvím právnických osob, které ovládají řadu soudních řízení (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]), avšak nezjistil z nich rozhodné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci samé, a proto je v písemném vyhotovení rozhodnutí více nehodnotil. Také nabývací titul k nemovitosti na [obec a číslo] vč. příloh soud při odůvodnění rozhodnutí více nehodnotil, neboť tato nemovitosti není předmětem tohoto řízení. Při hodnocení důkazů se soud řídil následujícími úvahami: Manželství účastníků trvalo od [datum] do [datum] (právní moc rozsudku o rozvodu manželství), ještě v době jeho trvání došlo soudním rozhodnutím k zúžení SJM účastníků, a to ke dni 10. 2. 2010. Součástí zaniklého SJM byla i bytová jednotka [číslo] v [obec a číslo], [ulice a číslo] (notářským zápisem ze dne 4.6.2001 o rozšíření předmětu společného jmění manželů), a garážové stání [číslo] v k.ú. [část obce], účastníci nepodali návrh na vypořádání SJM ani neuzavřeli dohodu o takovém vypořádání, byt i garážové stání užívají oba, tato situace je komplikovaná a konfliktní a do budoucna neudržitelná (výpovědi účastníků). Za této situace je ve věci dána věcná aktivní legitimace k podání žaloby žalobcem a žalovaná je nositelkou věcné pasivní legitimace v řízení (výpisem z [list vlastnictví] a [list vlastnictví]). Žalobce před uzavřením sňatku s žalovanou byl výlučným vlastníkem jednotky č. jednotka [číslo] v [obec a číslo], [ulice a číslo], když byl mu byt přidělen jako byt podnikový v roce 1973 a následně byl byt převeden za úplatu do jeho vlastnictví v roce 1996 (rozhodnutím o přidělení bytu v prosinci 1973, protokolem o převzetí bytu 21.12.1973, Smlouvou o převodu družstevní bytové jednotky do vlastnictví člena družstva ze dne 20.12.1996, výpis z [list vlastnictví] ze dne 7.6.2000). Žalobce se na základě Dohody s [jméno] [příjmení] o převodu členských práv a povinností ze dne 7.2.1995 stal členem SBD pracovníků energetiky a dopravy, a to s právem užívat garážové stání [číslo] na adrese [adresa] (Dohodou o převodu členských práv a povinností ze dne 7.2.1995, Oznámením SBD PAD ze dne 9.2.1995, Nájemní smlouvou ze dne 8.2.1995, Smlouvou o převodu družstevní garáže do vlastnictví nájemce ze dne 3.12.2003). Účastníci si vzájemně zaslali návrhy na vypořádání spoluvlastnictví, avšak k dohodě nedošlo (dopis ze dne 16.5.2010, 22.5.2010 a ze dne 29.5.2010). Listiny předložené žalobcem, a to znalecké posudky vypracované [anonymizováno] [příjmení] v situaci, kdy tyto stanovovaly obvyklou cenu nemovitostí - bytové jednotky ke dni 4.6.2001 (den soupisu smlouvy o rozšíření SJM) a garáže ke dni 15.12.2003 (právní účinky vkladu Smlouvy o převodu družstevní garáže do vlastnictví nájemce ze dne 3.12.2003) soud v řízení s ohledem na závěry konstatní judikatury, že obvyklá cena je stanovena ke dni vypořádání spoluvlastnictví, tj. rozhodnutí soudu a požadavek žalobce, aby soud na tyto skutečnosti, tedy že žalobce o předmětný byt rozšířil SJM a družstevní garáž byla do vlastnictví člena družstva - žalobce - převáděna Smlouvou v situaci, kdy byl žalobce s žalovanou ženat, a garáž tak přešla do SJM účastníků, pohlížel jako na vnosy žalobce do spoluvlastnictví, je soud názoru, že tyto nároky měly být vypořádány ve lhůtě pro vypořádání SJM účastníků, tj. do 10.2.2013, a obvyklá cena v době rozhodování soudu o vypořádání spoluvlastnictví nemůže být těmito skutečnostmi dotčena. Ohledně návrhu žalobce ze dne 3.10.2016 soud uvádí, že tyto nároky vznesl žalobce po koncentraci řízení, a proto k nim soud nepřihlížel. Soud uvádí, že dle názoru soudu se nejedná o vypořádání dle § 1148 o.z., když se nejedná o nároky vztahující s k předmětu spoluvlastnictví, jehož zrušení a vypořádání je předmětem tohoto řízení. Soud s ohledem na tyto skutečnosti zamítl důkazní návrh žalobce na provedení dodatku znaleckého posudku na hodnotu vnosů žalobce do spoluvlastnictví. S ohledem na skutečnost, že bytová jednotka nelze rozdělit, či stavebně upravit tak, aby byla užívána odděleně a nerušeně oběma účastníky, soud přistoupil k jejímu ocenění za účelem stanovení vypořádacího podílu. Soud na základě doložení historického vývoje nabytí předmětných nemovitostí, tak jak je uveden a popsán shora uzavřel, že předmětné nemovitosti přikáže do výlučného vlastnictví žalobce, který prokázal i svoji solventnost (výpisy z účtů). Znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce] byla obvyklá aktuální cena obou nemovitostí stanovena na částku 3, 257.000Kč. Soud plně vycházel ze závěrů znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], když dle názoru soudu znalec přehledně a plně zdůvodnil a při jednání soudu obhájil závěry znaleckého posudku a zcela jednoznačně se vypořádal s námitkami účastníků. Soud tak nemá důvodu se od závěrů znalce odchýlit. Obvyklá aktuální cena nemovitostí byla stanovena plně se závěry konstantní judikatury (např. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka]). Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.2.2016 sp.zn. 22 Cdo 437/2014 se podává, že: "Manželé mohou zúžit rozsah společného jmění manželů o konkrétní věci, a to buď o věci, které již jsou předmětem společného jmění, anebo o věci, které v budoucnu získají. Zde se předpokládá existence dvou právních skutečností: smlouvy o zúžení společného jmění manželů a dohody o vypořádání. Účinky nevyvratitelné domněnky vypořádání obsažené v § 150 odst. 4 obč. zák. nastupují jen tehdy, jestliže ohledně hodnot, o které bylo společné jmění manželů zúženo, nedošlo k vypořádání ani dohodou ani rozhodnutím soudu." S ohledem na tyto závěry a skutečnosti, že účastníci nepodali návrh v zákonné lhůtě dle § 150 odst. 4 občanského zákoníku na vypořádání SJM (do 3 let od právní moci rozsudku zdejšího soudu, kterým došlo ke zúžení SJM, tj. od 10.2.2010) ani neuzavřeli dohodu o takovém vypořádání, byt i garážové stání přešlo do režimu podílového spoluvlastnictví (do 31.12.2013), a od 1.1.2014 s ohledem na platnost nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., do režimu spoluvlastnictví, a s ohledem na datum podání žaloby, tj. 12.3.2014 soud s ohledem na konstitutivní povahu rozhodnutí, postupoval dle ustanovení zákona č. 89/2012Sb. Na základě shora uvedených skutkových zjištění a postupu při hodnocení důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Manželství účastníků trvalo od května 1998 bylo 30. 5. 2011, kdy manželství bylo rozvedeno. S účinností od 10. února 2010 bylo rozsudkem zúženo společné jmění manželů, až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. V katastru nemovitostí je zapsáno společné jmění účastníkům bytové jednotce [číslo] k.ú. [část obce] a garáži [číslo]. Účastníci nepodali návrh na vypořádání SJM ani neuzavřeli dohodu o takovém vypořádání, byt i garážové stání užívají oba. Žalobce před uzavřením sňatku s žalovanou byl výlučným vlastníkem jednotky č. jednotka [číslo] v [obec a číslo], [ulice a číslo], když byl mu byt přidělen jako byt podnikový v roce 1973 a následně byl byt převeden za úplatu do jeho vlastnictví v roce 1996. Žalobce se na základě Dohody s [jméno] [příjmení] o převodu členských práv a povinností ze dne 7.2.1995 stal členem SBD pracovníků energetiky a dopravy, a to s právem užívat garážové stání [číslo] na adrese [adresa]. Dle ust. § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Dle ust. § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle ust. § 1142 odst. 1 o.z. Jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Dle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Po právní stránce soud aplikoval ustanovení § [číslo] odst. 1 ve spojení s ust. §1140 a § 1143 o.z., v situaci, kdy dohoda spoluvlastníků nebyla možná a rozhodl tak, že s ohledem na již shora uvedené skutečnosti rozhodl o přikázání nemovitých věcí do vlastnictví žalobce a stanovil žalobci na vypořádací podíl žalované zaplatit žalované 1/2 obvyklé aktuální ceny předmětných nemovitostí v souladu se závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], tj. 1/2 z částky 3, 257.000Kč - 1, 628.500Kč, když soud neshledal důvod pro jiný postup. Ohledně námitek žalobce soud má za to, že není důvod pro odchýlení se oproti aplikaci aktuální obvyklé ceny v době rozhodování soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, návrh učiněný v podání dne 3.10.2016 byl učiněn po koncentraci řízení a měl být uplatněn v jiném typu řízení. [jméno] žalovaná byt před rozhodnutím soudu vyklidila a nemá zájem jej užívat (sdělení žalované při jednání dne 7.10.2016). Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I, a II. rozsudku. Ohledně námitky žalobce ohledně situace, kdy dle žalobce žalovaná není spoluvlastnicí garážového stání, soud je názoru, že lze ve věci analogicky aplikovat závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2012, sp.zn. [spisová značka], a s ohledem na tyto závěry soud spoluvlastnictví účastníků i k této nemovité věci zrušil a vypořádal. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., když úspěšnému žalobci, který byl úspěšný v plné míře (soud postupoval v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.7.2015 sp.zn. 22Cdo 2605/2015, kde bylo vysloveno, že:„ Plný procesní úspěch v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dán tam, kde soud žalobě vyhověl a vypořádal spoluvlastnictví způsobem navrženým žalobcem. Pokud soud k návrhu žalobce zruší podílové spoluvlastnictví a vypořádá takovým způsobem, jedná se o procesní úspěch v plném rozsahu bez ohledu na jednání účastníků před zahájením řízení nebo na to, že by druhý spoluvlastník mohl žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podat také. Jestliže soud k návrhu žalobce zruší podílové spoluvlastnictví a vypořádá je způsobem, který žalobce navrhoval, jedná se o procesní úspěch v plném rozsahu bez ohledu na jednání účastníků před zahájením řízení nebo na to, že by druhý spoluvlastník mohl žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podat také.“). Proto žalobci náleží proti žalované plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení žalobce představuje soudní poplatek ve výši 12000 Kč, záloha na znalecký posudek ve výši 5000Kč a náklady právního zastoupení ve výši 164.656,80Kč sestávající z odměny za 9 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení; vyjádření ze dne 30.10.2014, 6.6.2016, 3.10.2016, účast při jednání dne 8.7.2015 – v trvání od 9:00 do 11:34 hod – tj. 2 úkony právní služby, dne 23.9.2016 a u ústního jednání dne 7.10.2016) po 14820 Kč dle § 7 ve spojení s §8 odst. 5 a § 11 odst. 1 písm. a), g) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a 9 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. též částka ve výši 28.576,80 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, tj. celkem 182.706,80 Kč Lhůta k plnění byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., povinnost žalované nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobce se opírá o ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ve věci podal znalecký posudek [celé jméno znalce], kdy o znalečném bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 18.5.2016, kdy ze stany státu bylo nad rámec uhrazené zálohy vyplaceno znalci 2,50Kč, které je tak žalovaná povinna uhradit státu a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).

Poučení