9 C 73/2024 - 151

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jany Stejskalové a přísedících Mgr. Martiny Kotalíkové a Ing. Romana Lukeše ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] 1 proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba][Jméno účastníka], IČO [IČO účastníka] sídlem [Adresa účastníka] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení částky 886 372,65 Kč s příslušenstvím a 117 886 Kč s příslušenstvím mezitímním rozsudkem, takto:

Výrok

I. Základ nároku žalobce za žalovanou je opodstatněný.

II. O nákladech řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí, kterým bude řízení skončeno.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 16.4.2024 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku ve výši 886 372,65 Kč s příslušenstvím a částky ve výši 117 886 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že se jako zaměstnanec žalované zúčastnil dne 11.6.2022 ve [Anonymizováno] teambuildingové akce konané žalovanou, kde při sjezdu na lanové dráze narazil do dřevěné překážky a přivodil si otevřenou frakturu diafýzy obou bércových kostí s dislokací. Akci žalovaná svolala hromadným e-mailem a, byť účast na teambuildingové akci nebyla výslovně stanovená jako povinná, bylo z formulace textu pozvánky zřejmé, že se předpokládala. Jednalo se tak o klasickou teambuildingovou akci, pořádanou každoročně, jejímž smyslem bylo utužení firemního týmového ducha, nikoliv zaměstnanecký benefit v podobě poskytnutí volné rekreace zdarma. Žalobcem tak předmětným úrazem utrpěl nejen bolesti vytrpěné v důsledku samotného úrazu a následných lékařských zákroků, ale také následek v podobě omezení hybnosti hlezenního kloubu středního stupně a omezení pronace a supinace středního stupně, jak zhodnotil znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobce se domáhal odškodnění ztížení společenského uplatnění namísto znalcem navržených 2 000 bodů pouze 1 600 bodů (při hodnotě [hodnota] bodu 393,06 Kč), a to z důvodu, že dne 29.5.2023 spadl v rámci rehabilitace z kola, přičemž znalec stanovil 50% příčinnou souvislost s původním úrazem, a tudíž by se obtížně prokazovala příčinná souvislost. Dále se žalobce domáhal nároku za bolestné, které znalec ocenil celkem [hodnota] body při hodnotě bodu 370,47 Kč. Celkově tak žalobce nárokoval odškodnění nemajetkové újmy ve výši 886 372,65 Kč. Dále pak žalobce požaduje náhradu za vynaložené náklady na znalecký posudek ve výši 25 000 Kč a za pořízení výpisu ze zdravotnické dokumentace ve výši 300 Kč. Rovněž nárokuje hotové výdaje za celkem [hodnota] rehabilitačních cvičení ve výši 20 821 Kč. Žalobce dále požaduje náhradu nákladů za domácí péči bývalou manželkou [jméno FO] za období od 14.6.2022 do 31.1.t.r., tedy v rozsahu přesahující míru lidské a rodinné solidarity, za což žalobci náleží náhrada škody ve výši dle § 5 odst. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., ve výši 135 Kč/ho, tedy za 709 hodin celkem 97 065 Kč. Žalobce nárok u žalované uplatnil 26.9.2023. Následovala e-mailová a telefonická komunikace s HR manažerkou žalované paní [jméno FO]. Pojišťovna žalované, tedy [právnická osoba], a. s., však odmítla žalované poskytnout pojistné plnění na pracovní úraz žalobce. Žalovaná žalobci vlastním nákladem uhradila náhradu ušlé mzdy. Strany spolu jednaly i o možnosti dalšího odškodnění žalobce na náklady žalované s tím, že by následně sama žalovaná vymáhala takto poskytnuté plnění po [právnická osoba], a. s., nicméně ke konečné dohodě stran v tomto směru nedošlo. Žalovaná totiž dospěla k závěru, že by v případě svého neúspěchu ve sporu s [právnická osoba], a. s. musela v rámci péče řádného hospodáře uplatnit vůči žalobci nárok na vrácení poskytnutého plnění.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Tvrdila, že vznik odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci je dle § 269 odst. 1. zákoníku práce podmíněn splněním několika předpokladů, a to existencí pracovního úrazu, vznikem majetkové nebo nemajetkové újmy a příčinnou souvislostí mezi pracovním úrazem a vznikem majetkové nebo nemajetkové újmy, a pokud kterýkoli z těchto předpokladů chybí, nárok zaměstnanci vůči zaměstnavateli nevzniká. Žalovaná prohlásila za nesporné, že žalobce utrpěl dne 11.6.2022 poškození zdraví na teambuildingové akci organizované žalovanou. Avšak pro to, aby předmětný úraz mohl být posouzen jako pracovní úraz, je podstatné, zda k úrazu došlo při činnosti, kterou konal žalobce z hlediska věcného (vnitřního, účelového), místního a časového objektivně pro žalovaného jako svého zaměstnavatele. Teambuidingová akce žalované, při které došlo k úrazu, se konala v sobotu, účast na této akci byla dobrovolná a žalobce se jí zúčastnil ve svém volném čase, aniž by účast byla nařízena. S ohledem na tuto skutečnost má žalovaná za to, že poškození zdraví, které žalobce utrpěl na této akci, nelze považovat za pracovní úraz, a tudíž ani neodpovídá za majetkovou i imateriální újmu, kterou v důsledku tohoto poškození zdraví žalobce utrpěl. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že úraz žalobce byl pracovním úrazem, žalovaná namítla, že nesouhlasí s výší uplatněného nároku, ani se závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Tvrdila, že znalecký posudek nepřezkoumatelným způsobem a nesprávně zohledňuje vliv následného úrazu žalobce ze dne 29.5.2023 ve výpočtu ztížení společenského uplatnění žalobce v důsledku předchozího poškození zdraví žalobce ze dne 11.4.2022, a navrhla vypracování revizního znaleckého posudku. Žalobcem uplatněné ošetřovné považuje žalovaná za neprokázané a nesouhlasí s jeho výší, když žalobce dostatečně neprokázal účelnost nákladů na domácí péči bývalou manželkou žalobce.

3. Vedlejší účastník [právnická osoba], a. s., dále jen „[právnická osoba]“(který do řízení vstoupil na návrh žalobce), v podání ze dne 7.6.2024 vyslovil souhlas se vstupem do řízení na straně žalované a připojil se k vyjádření žalované ze dne 20.5.2024 s tím, že nárok vznesený žalobcem neuznal ani z části.

4. Žalobce v průběhu řízení doplnil svá tvrzení tak, že žalovaná každoročně pořádá teambuilding pro všechny své zaměstnance formou kolektivních sportovních soutěžních her s předem stanoveným programem, kterému vždy předchází proslov jednatele a personální ředitelky. Účelem těchto akcí je prohloubení vzájemných vazeb mezi zaměstnanci, jejich schopnosti vzájemné kooperace, posílení motivace k práci, týmového ducha a týmové spolupráce, důvěry, stmelení pracovního kolektivu a ztotožnění zaměstnanců se zaměstnavatelem. Volná zábava měla nastat večer. E-mail vrchní personalistky paní [jméno FO] s pozvánkou na akci dostal žalobce dne 28.2.2022 na svůj pracovní e-mail. V pozvánce byla informace o termínu konání s informací, že akce bude obdobná jako loňská, byl stanoven časový harmonogram programu 11-13 hodin příjezd a ubytování, 13-17 hodin sportovně-soutěžní program, poté měl následovat večerní program formou volné zábavy s DJ, ráno snídaně a odjezd domů. Stravu a nápoje zajišťovala žalovaná, s výjimkou tvrdého alkoholu. Zaměstnanci měli svoji účast aktivně potvrdit (e-mailem, telefonem, ústně), bylo vyjádřeno pochopení pro omluvy z důvodu nemoci nebo jiných vážných důvodů. Týden před konáním akce dostali zaměstnanci ještě další e-mail s podrobnějšími informacemi a upřesněním času zahájení rautu a volného večerního programu v 18-19 hodin, vyhlášení výsledků soutěží v 19 hodin, v příloze byla mapa, informace o označení zaměstnanců modrou páskou pro odlišení od dalších návštěvníků areálu včetně práva zúčastnit se rautu a dále upozornění, že ve 14 hodin mají být účastníci připraveni k pokynům ohledně sportovně soutěžní části programu, a nechyběla ani informace o povinné výstroji – sportovní oblečení, plavky, týmový duch a dobrá nálada. Program teambuildingu byl tedy daný, sraz na místě ve 12 hodin, proběhlo ubytováni a následovala zahajovací řeč pana [jméno FO] a paní [jméno FO]. Okolo 13. hodiny proběhlo rozlosování účastníků do soutěžních teamů po asi 12 lidech. Mělo se bojovat o medaile v různých soutěžích, např. stavění voru, věže, lezení po horolezecké stěně, sjezd na lanovce apod. Na každém stanovišti byl instruktor. Na lanovce byl instruktor také, ten žalobce připevnil do popruhů a zajištění a dal mu pokyn ke sjezdu. Lanovka se však vlivem váhy žalobce hodně prověsila a on na konci dráhy ve velké rychlosti narazil do dřevěné podesty, čímž si způsobil otevřenou zlomeninu diafýzy obou bércových kostí s dislokací a následoval jeho odvoz rychlou záchrannou službou. Žalobce se těchto akcí pořádaných žalovanou účastnil, protože to od něho žalovaná očekávala a též kvůli pocitu, že by se jinak vylučoval z pracovního poměru. Zdůraznil, že předmětné poškození zdraví žalobce bylo žalovanou od počátku řešeno jako standardní pracovní úraz, stejně tak i z počátku standardní proces jako u pracovního úrazu spustila [právnická osoba].

5. Žalovaná v průběhu řízení doplnila svá tvrzení tak, že tvrdila, že účast na teambuildingu byla dobrovolná, založená na režimu „opt-in“, tedy podmíněná podáním individuální přihlášky (osobně, telefonem, emailem), zájemce musel dát jasným projevem vůle najevo, že se chce akce zúčastnit. Kdyby akce byla pro zaměstnance povinná, byla by založena na opačném režimu „opt-out“ a zaměstnanec, který by se jí nechtěl zúčastnit, by se z ní musel omluvit. Neodůvodněná neúčast by logicky byla stižena pracovněprávním postihem. Z pozvánky ani zvacího e-mailu neplyne, že by neúčast zaměstnance mohla být jakkoli sankcionována. Žalovaná od zaměstnanců nežádala omluvenky, ale přihlášky. Dále uvedla, že se jí nepodařilo dohledat emailovou přihlášku žalobce, z čehož dovodila, že žalobce se na akci musel přihlásit osobně nebo telefonicky, jinak by se jí nemohl zúčastnit. Žalovaná tvrdila, že objednávku akce vyřizovala přímo s provozovatelem [právnická osoba], a tudíž jí není známo, zda provozovatel při organizaci sportovních aktivit využil třetích osob. Dle žalované byli všichni účastníci teambuildingu při vstupu na lanovou dráhu poučeni, jak na konci dráhy správně „dopadnout“, podepisovali i nějaké listiny předložené provozovatelem, ale jejich obsah žalovaná nezná, nemá je k dispozici. Z protokolu sepsaného na místě hlídkou Policie ČR, je zřejmé, že žalobce před vstupem na lanovku poučil pan [jméno FO]. Policejní hlídka také provedla dechovou zkoušku žalobce a pana [jméno FO], obě s negativním výsledkem. Žalovaná připustila, že se ten den na lanové dráze zranila i další zaměstnankyně žalobce, a že ani její úraz [právnická osoba] neuznala jako pracovní úraz. Dále žalovaná vznesla námitky proti znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a uvedla, že dle jejího názoru je v rozporu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, když jsou v posudku samostatně hodnoceny invazivní zákroky, které žalobce podstoupil. Předmětem hodnocení mají být pouze invazivní zákroky obdobné operacím, tedy invazivní zákroky vyšší intenzity (rozsudek NS ze dne 23.3.2023, sp. zn. [spisová značka]), a proto závěry posudku nemohou být správné, a tedy ani žalobcem nárokované částky nesouhlasí. 6. [právnická osoba] v průběhu řízení doplnila svá tvrzení, že je nezbytná souvislost místní, časová a věcná, pokud jde o činnost, při které došlo k pracovnímu úrazu tak, aby v této souvislosti byla konána pro zaměstnavatele. Již samotná činnost žalobce, při které došlo k úrazu, pojmově vylučuje, aby se jednalo pracovní úraz, protože nemohlo jít o činnost konanou pro zaměstnavatele k posílení nějaké kooperace apod. Namítla, že je třeba se zabývat otázkou případného spoluzavinění žalobce nebo pasivní legitimace provozovatele zařízení, tedy jestli u lanové dráhy byla nějaká bezpečnostní upozornění pro její užití, zda tedy na straně provozovatele nedošlo ke spoluzavinění úrazu žalobce. Bylo primárně na žalobci, aby vyhodnotil případná rizika spojená s užitím lanovky vzhledem k jeho vlastní tělesné dispozici, neboť na něj dopadá obecná prevenční povinnost k předcházení škodám. U provozovatele lanovky je třeba zkoumat, zda provozovatel postupoval s odbornou péčí, aby uživateli nevznikla škoda (poučení, bezpečnostní upozornění), zda zařízení lanovky mělo odpovídající konstrukční požadavky dle norem ČSN EN 15567-1 A 15566:2, zda je udržoval v odpovídajícím technickém stavu (certifikáty, revize) a zda bylo zařízení určeno dospělým osobám (instalace upozornění na omezení hmotnosti apod.). Nesouhlasila ani s ohodnocením bolestného, když znalec hodnotil běžné lékařské postupy prováděné v celkové anestezii stejně jako např. nehodový děj, při kterém cizí těleso náhle a násilně pronikne do určité části těla a nesouhlasila ani s náklady za domácí péči, neboť měla za to, že se jednalo o běžnou rodinnou solidaritu. Skutková zjištění 7. Při jednání konaném dne 27.8.2024 učinili účastníci nesporným, že dne 11.6.2022 na teambuildingu pořádaném žalovanou utrpěl žalobce úraz při sjezdu na lanové dráze.

8. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

9. Z e-mailové komunikace ze dne 24. a 25.2.2022 uskutečněné mezi paní [jméno FO] za [právnická osoba] a paní [jméno FO] za žalovanou bylo zjištěno, že paní [jméno FO] objednala u [právnická osoba] firemní akci v termínu od 11-6 do 12.6.2022, a to včetně sportovních aktivit, které měl zajistit právě tento [právnická osoba]. Následujícího dne paní [jméno FO] potvrdila rezervaci pro 80 osob, požádala o brzké nahlášení závazného počtu osob a připojila zálohovou fakturu.

10. Z obsahu emailu označeného v předmětu zprávy „Pozvánka na firemní akci [právnická osoba] 11.6.-12.6.2022“ zaslaného paní [jméno FO] dne 28.2.2022 všem zaměstnancům žalované bylo zjištěno, že se jednalo o pozvánku na „firemní akci, která se bude konat 11.6.-12.6.2022 v rekreačním areálu [adresa]“ s uvedením, že „firemní akce bude obdobná jako loňská“ s uvedením časového harmonogramu, kdy od 13:00 do 17:00 hodin měly probíhat týmové sportovní aktivity a boj o medaile, a poté měl bez bližšího časového určení probíhat večerní program – volná zábava. Strava a nápoje s výjimkou tvrdého alkoholu měly být po dobu pobytu zajištěny. Ubytování mělo být ve vícelůžkových pokojích nebo vlastních stanech, doprava individuální. V závěru emailu bylo uvedeno „[právnická osoba] o závaznou přihlášku do 14.3.2022 – osobně, telefonem, e-mailem (pochopíme, když někdo onemocní nebo se z vážných důvodů nebude moct dostavit).“ 11. Z instrukce pro všechny účastníky [Anonymizováno] 2022 soud zjistil, že obsahuje informaci o času příjezdu ve 12-13 hodin, mapu a popis příjezdových tras pro cestu autem a pro cestu hromadnou dopravou, základní informace o zajištěném ubytování a stravování s tím, že zahájení akce proběhne ve 14:00 hodin, a poté proběhne rozlosování do týmů pro hry, večeře formou rautu, snídaně od 8 do 10 hodin. Pod bodem povinná výbava, vezměte si sebou, bylo uvedeno – vedle sportovního oblečení, plavek a dobré nálady – týmového ducha.

12. Ze záznamu o úrazu ze dne 14.6.2022, bylo zjištěno, že žalovaná zaevidovala úraz žalobce, k němuž došlo na firemním teambuildingu v rekreačním areálu [adresa]. Jednou z atrakcí pro zaměstnance byla lanová dráha, po které měl zajištěný zaměstnanec sjet na druhý konec, kde měl zaměstnanec doběhnout po dřevěné podlaze ke konci. Při sjezdu žalobce však jeho váhou došlo k většímu prověšení lana a žalobce se přes veškerou snahu nebyl schopen dostat na dřevěnou plochu na konci dráhy, takže při nárazu na dřevěnou plochu došlo k otevřené zlomenině holenní kosti.

13. Z výpisu z ETŘ – Evidence trestního řízení bylo zjištěno, že dne 11.6.2022 byla vyslána policejní hlídka do areálu rekreačního střediska [Anonymizováno]. Ta na místě zjistila, že v 16:45 hodin žalobce po poučení instruktorem vstoupil na lanovou dráhu, která se však vlivem jeho hmotnosti prověsila, takže žalobce na konci dráhy narazil dolní končetinou do přistávací dřevěné plochy a utrpěl otevřenou zlomeninu. Následně se setrvačností vrátil částečně zpět a zůstal viset na vodícím laně, dokud nebyl vyproštěn a spuštěn na zem. Policejní hlídka provedla dechovou zkoušku na alkohol jak u poškozeného, tak u instruktora lanové dráhy, obě s negativním výsledkem. Následně hlídka provedla kontrolu revizní zprávy lanového centra a lanového materiálu z března 2022. Vše bylo v pořádku. Hlídka uzavřela, že se ve věci nejedná o trestný čin.

14. Ze záznamu o úrazu [jméno FO] ze dne 14:6.2022, evidenční číslo zaměstnavatele 312022, soud zjistil, že se jednalo rovněž o zaměstnankyni žalované, která rovněž utrpěla úraz dne 11.6.2022 při firemním teambuildingu v areálu [adresa] při sjezdu na lanové dráze, kdy na konci trasy nohou narazila do dřevěné přistávací plochy, noha během dne otekla a druhý den zraněná vyhledala lékaře.

15. Svědek [jméno FO], zaměstnance žalované, při svědecké výpovědi uvedl, že pro žalovanou pracuje už 12-13 let, v roce 2022 pracoval jako vedoucí skladu. Teambuildingu v roce 2022 se zúčastnil. Uvedl, že akce byla organizována tak, že se mělo jet do nějakého města, tam mělo být ubytování, zábava a sportovní událost. Po zahájení bylo naplánováno 4 nebo 5 her – plavání, lezení po horolezecké stěně, spouštění lanem. Sám se těchto aktivit účastnil. [adresa] žalobce zaregistroval v okamžiku, kdy žalobce visel uprostřed lana, ale myslel si, že žalobce jenom nedojel na konec lana. Následně se dozvěděl, že žalobce narazil na konci lanové dráhy a vrátilo ho to doprostřed lanové dráhy. Po tomto úrazu došlo k ukončení sportovních her a začala hudba. Sám svědek lanovou dráhu také vyzkoušel, byl na ní poprvé v životě. Proběhlo to tak, že dole byl nějaký instruktor, který mu dal popruh a helmu, potom vyšplhal po nějakém sloupu nahoru, kde byl další pán, který mu řekl, že má na konci při dojezdu zvednout nohy, a při dojezdu na konci byl další pán, který pomáhal s odpoutáním. Na jeho hmotnost se jej patrně nikdo neptal. Pokud jde o teambuildingové akce, ty se dle svědka u žalované nekonaly často, tato byla třetí. Účast na ní byla dobrovolná, sám se jí zúčastnil, protože chtěl více poznat své kolegy. Dle odhadu svědka se akce zúčastnilo 40-50 zaměstnanců včetně těch z moravské pobočky. Svědek dále uvedl, že se akce na Sázavě účastnil i ředitel [jméno FO], který měl v úvodu proslov, kdy účastníky přivítal a řekl, že je rád, že jsou zaměstnanci tam a následně, že si půjdou zasportovat. Proslov trval asi 5-10 minut. Po zrušení sportovních aktivit následoval program s občerstvením, kde byly švédské stoly, hudba, DJ. Ohledně přihlašování k účasti na akci doplnil, že tam byl určitý termín, do kterého bylo třeba, aby vedoucí nahlásili, kolik lidí z jejich týmů se akce zúčastní. Informaci jako vedoucí zaměstnanec obdržel od personálního odd. Z týmu svědka se z celkového počtu 20ti zaměstnanců zúčastnilo asi 12 osob. Kolegové svědka, kteří se akce zúčastnili, se chtěli pobavit, více poznat kolegy, stejně jako svědek. Dále svědek doplnil, že firma dělala každoročně nějaké akce, povětšinou to bylo v restauracích, kde se objednávalo jídlo, v tomto případě firma vymyslela něco jiného. Na předchozích akcích, kterých se zúčastnil, se soutěžilo, možná tam nějaké vyhlašování cen, ale podrobnosti nevěděl.

16. Svědek [jméno FO], zaměstnanec žalované, při svědecké výpovědi uvedl, že u žalované společnosti pracuje 9 let na pozici skladník. Akce pořádanou žalovanou v roce 2022 se zúčastnil. Probíhalo to tak, že místo konání přijeli dopoledne, pan ředitel [jméno FO] měl proslov, pak se rozlosovali do týmů. Svědek byl ve skupině, kde všichni na té lanovce sjeli. Každý vylezl nahoru po takovém jako žebříku, nahoře se provozovatel lanovky ptal, kolik váží s tím, že lanovka je jenom do určité hmotnosti, do jaké přesně si už nepamatoval. Potom se oblékli do sedáku, instruktor jim řekl, ať na konci zvednou nohy na tu plošinu, a na konci při dojezdu byl zase instruktor, který jim pomáhal právě, aby se zase na té lanovce nevrátili. Svědek sám měl při dojezdu trochu problém, protože tam byl ohrnutý koberec, o který zakopl. Svědek uvedl, že neví, zda byl někdo vyčleněn z toho sjezdu kvůli hmotnosti. Uvedl, že paní [jméno FO] vylezla nahoru a hned slezla dolů, že na lanovku nepůjde, protože se bojí výšek. Svědek následně viděl žalobce, jak jel na lanovce, to lano bylo hodně prověšené, takže žalobce nohama narazil do plošiny na konci lanovky, ačkoliv se snažil zvednout nohy, vymrštilo ho to zpátky a jel zpět do poloviny té lanovky, kde visel asi 10-15 minut, než jej sundali. Akce v roce 2022, se dle odhadu svědka účastnilo dle jeho odhadu asi 40 – 50 lidí. Přihlašování probíhalo tak, že personalistka poslala e-mail a pan [jméno FO] obcházel lidi a zjišťoval, kdo chce jet a kdo ne. Svědek chtěl jet, protože má tyhle akce rád. Z jeho skupiny jelo asi 90 % lidí. Tyto letní akce začala společnost organizovat každoročně asi 6 let zpátky a svědek se všech účastnil. Obsahem byly většinou týmové hry, žádné školení. Zpravidla to probíhalo tak, že tam pobylo poděkování, sportovní hry a pak už bylo veselo. Svědek vnímal akce tak, že se konají k udržování soudržnosti kolektivu, jako důvod neúčasti se zpravidla uváděly rodinné důvody.

17. Svědkyně [jméno FO], zaměstnankyně žalované na pozici HR manažerky při svědecké výpovědi uvedla, že na této pozici pracuje od roku 2018. Organizace firemní akce v areálu ve [Anonymizováno] patřila do její pracovní náplně. Obdobná akce byla i rok předtím na Sázavě, kde ale jednotlivé disciplíny vymýšlela svědkyně. Důvodem, pro který žalovaná pořádá tyto akce, je stmelování kolektivu, protože jsou u zaměstnavatele různá oddělení, která spolu nekomunikují, nebo tam třeba existuje nějaká nevraživost, a tomu se právě čelí tím, že se vytvoří jednotlivé oddíly, do kterých se losují účastníci tak, aby se ty jednotlivé skupiny promíchaly. Tyto akce se konaly zásadně o víkendu tak, aby se jí mohlo účastnit co nejvíce zaměstnanců. Akce pořádaná v roce 2022 nepovinná. Svědkyně rozeslala e-mail těm zaměstnancům, kteří e-mail mají, ostatním to bylo řečeno jejich vedoucími. Zájemci se přihlašovali e-mailem, telefonicky nebo osobně. Celkem bylo osloveno asi 180 zaměstnanců a zúčastnilo se jich asi 80. Od provozovatele areálu si objednali i sportovní akce, žádné instrukce dopředu nedostaly, i pro ně mělo být překvapení, o co půjde. Nedostaly instrukce ani ohledně vhodné obuvi na sportovní aktivity. Zaplatili si to komplet s instruktorem, který je měl na jednotlivých zařízeních navádět. Akci platil zaměstnavatel s výjimkou dopravy a tvrdého alkoholu, které si zaměstnanci platili sami. [právnická osoba] se dle svědkyně účastnil i pan [jméno FO], který měl na začátku proslov, kdy říkal, že je rád, že zaměstnanci pracují ve společnosti [Anonymizováno], že dorazili, a ať se dobře baví s tím, že ten projev trval asi 5-10 minut. Větu v emailu z 28.2.2022 ze dne „prosím všechny o závaznou přihlášku do 14.3.2022 (pochopíme, když někdo onemocní nebo se z vážných důvodů nebude moci dostavit)“ uváděla proto, že pokud se někdo přihlásí a pak se nebude moci dostavit, aby to hlásil, neboť už se stalo, že přihlášení účastníci se následně nedostavili tak, aby tam byl prostor proto, aby objednané ubytování mohla zrušit, případně, aby měli přehled o lidech, kteří jsou ještě na cestě, aby na ně počkali ohledně a posunuli např. začátek slavnostního zahájení. Samotný úraz žalobce neviděla. Pamatovala si, že na ni volali, ať zavolá záchrannou službu, že tam došlo ke zranění. Když už volala se záchrannou službou, tak běžela ke zraněnému, aby vlastně mohla popsat, co se stalo. Viděla jen někoho, že visí na laně, až následně zjistila, že to byl žalobce, že tam visel, a že má nějaké zranění. Zavolala se záchranka a policie. Provozovatelům areálu se podařilo pana žalobce sundat a první pomoc mu poskytoval DJ, který jinak pracuje jako záchranář Středočeského kraje. Svědkyně uvedla, že sama se té aktivity také účastnila. Jako skupina čekali dole pod sloupem a po jednom lezli nahoru. Dole něco podepsali, svědkyně nevěděla, co bylo obsahem, jen jim bylo řečeno, ať to tady podepíší, nečetla, co podepsala. Dole se měli dostat do nějakých popruhů, nahoře byl někdo z provozovatelů areálu a ten svědkyni řekl, ať jede, ale svědkyně, když vylezla nahoru, zjistila, že je to pro ni nepřekonatelné a tak zase slezla dolů. Svědkyně dále uvedla, že tam došlo ještě k jednomu úrazu, který nahlašovala jako pracovní úraz, bylo to u paní [jméno FO], která si také narazila nohu při dojezdu o paletu na konci lanové dráhy. Bylo to nahlašováno jako pracovní úraz, ale [Anonymizováno] jej neuznala. Pak ještě jeden kolega si narazil palec, také při dojezdu lanovky, ale ten to nijak neřešil. [adresa] žalobce pojišťovně nahlašovala jiná zaměstnankyně žalované paní [jméno FO]. Svědkyně jí poskytovala podklady včetně pozvánky na akci. Následně přišlo zamítavé stanovisko pojišťovny. Určitě psala ještě jeden dopis do pojišťovny, ale v reakci na to přišlo další zamítavé stanovisko, že to skutečně pracovní úraz není. Žalobci žalovaná vyplácela nějaký ušlý výdělek za dobu pracovní neschopnosti jako za pracovní úraz, podklady připravovala asi paní [jméno FO]. Mezi žalobcem a žalovanou proběhlo jednání o nějakém narovnání bez ohledu na pojistné krytí ze strany pojišťovny.

18. Svědek [jméno FO], při svědecké výpovědi uvedl, že byl dlouhá léta zaměstnancem žalované, přičemž od 1.6.2023, je jejím jednatelem. Letní akce v červnu 2022 nebyla první, tyto akce žalovaná pořádá pravidelně řadu let. Původně to byly zimní akce, vánoční večírky, které skočily s dobou covidu, proto to změnili na letní akce. Jsou to akce pro zaměstnance, cílem je sezvat nejlépe všechny zaměstnance, aby spolu strávili společně čas. Svědek byl na akci přítomen, byl tam i v době, kdy žalobce utrpěl úraz. Neviděl přímo, jak se stal, ale viděl žalobce na lanovce, pak volali záchrannou službu. Akce měla harmonogram, ten den začínal krátkým proslovem, uvítáním, následně ve spolupráci s provozovatelem sportovního areálu se konaly sportovní aktivity, Zaměstnanci se rozřazovali do skupin, což měla na starosti paní [jméno FO] s kolegyněmi Pak se procházelo jednotlivými sportovními stanovišti, ale ne každý se těchto aktivit účastnil (např. z důvodu věku). Účast na akci byla dobrovolná, zúčastnilo se jí asi 80 lidí z celkového počtu 200 zaměstnanců. Akci platila firma, pokud jde ubytování, jídlo, pití a ty samotné aktivity, tvrdý alkohol nikoliv. Cílem akce bylo, aby to mělo nějaký program, nějakou náplň, aby to nebyla jenom „pijatyka“, ke které pak dochází večer. Svědek uvedl, že tyto akce se pořádají dál, ale samozřejmě ta událost akce ovlivnila v tom směru, že se pečlivě vybírají aktivity, aby již k něčemu podobnému nedošlo. Za neúčast zaměstnancům žádný postih nehrozí, účast je dobrovolná. Sice se snaží zaměstnance přesvědčit, aby se akci zúčastnili, ale i tím, že akce jsou konány o víkendu, je to čistě na uvážení zaměstnanců. Svědek uvedl, že při této akci nedošlo ani k prohloubení kvalifikace, ani k nějakému odbornému školení, nebylo to cílem této akce. Zaměstnanci nebyli na akci vysíláni jako na pracovní cestu, ani si to jako pracovní cestu nevykazovali. Žalovaná zaměstnancům za účast na této akci ani nehradila mzdu, ani jim neukládala žádné pracovní úkoly. Cílem akcí je, aby se zaměstnanci ve firmě cítili dobře, aby se prohloubil sociální kontakt, aby komunikovali lépe s kolegy, aby fungovali jako tým, což pak vede k tomu, že lépe pracují a lépe se ve firmě cítí. Svědek dále vypověděl, že pokud se tam konaly soutěže družstev, tak se stejně jako na jiných akci vyhlašoval vítěz soutěží, zda k tomu v tomto případě došlo, už si nevzpomínal. Svědek už si přesně nevzpomínal na to, co řekl v rámci svého proslovu, ale zřejmě zaměstnance přivítal, poděkoval jim za účast na akci, práci ve firmě a popřál jim pěknou zábavu.

19. Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že samotnou akci svolala emailem paní [jméno FO], pozvánku posílala e-mailem těm, kteří ten e-mail měli. Na akci se měli přihlásit. Žalobce byl na akci tohoto typu podruhé. Přijel vlastním vozem kolem dvanácté, následovalo uvítání a poděkování. Pak byli rozlosováni to týmů a začalo soutěžení. Rozlosování do týmů proběhlo losováním barevných papírků z bedýnky. Týmy byly asi desetičlenné, žalobce byl v týmu s kolegy z jiných odděleních, některé ani neznal. Disciplín bylo více - stavění voru, horolezecká stěna, lanovka. Lanovka byla asi třetí disciplína, na které byl. Šel první z týmu, byl tam nějaký instruktor, nebyl to určitě Čech. Žalobce mu řekl, že váží 140 kg, jestli to vydrží, instruktor řekl, že to má nosnost 200 kg a navlékl žalobce do nějakých popruhů. Žalobce uvedl, že sjel dolů, narazil do té podesty a vrátil se do poloviny lanovky. Následně se volala záchranná služba a řešil se jeho úraz. Z jeho pohledu účast na akci povinná nebyla, ale účastnil se jí, protože v práci řeší nějaké věci po emailech a po telefonu a jel tam s tím, že se mu pak s těmi lidmi bude lépe jednat, když je osobně pozná. Žalobce dále uvedl, že za akci nic neplatil, uhradil si jen dopravu vlastním vozem. Účast na teambuildingu nevnímal jako výkon práce, ale jako účast na teambuildingu, které se prostě účastnila většina firmy.

20. Ze sdělení [právnická osoba], a. s. ze dne 20.9.2022 bylo zjištěno, že [právnická osoba], a. s. zaslala žalobci oznámení o registraci pojistné události žalobce pod číslem pojistné události 9224029898, týkající se náhrady škody na zdraví z titulu pracovního úrazu, a poskytla žalobci relevantní poučení o účelu a rozsahu zpracovávání osobních údajů dle příslušného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).

21. Ze sdělení [právnická osoba], a. s. ze dne 24.11.2022 bylo zjištěno, že pojišťovna zaslala žalobci oznámení nazvané: [právnická osoba], [právnická osoba] ze dne 11.6.2022, pojistná událost č. [hodnota], a vyzvala žalobce k zaslání chybějících dokladů s tím, že po dodání požadovaných dokladů bude provedena dolikvidace pojistné události.

22. Z přípisu [právnická osoba], a. s. ze dne 24.11.2022 adresovaného žalované soud zjistil, že pojišťovna žalované zaslala zprávu označenou „[Jméno žalobce], [právnická osoba] ze dne 11.6.2022, pojistná událost č. [hodnota], ve které žalovanou informovala, že dosud neobdržela požadované dokumenty, a proto věc dočasně vyřazuje z operativní evidence.

23. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a paní [jméno FO] ze dne 7.12.2022 soud zjistil, že paní [jméno FO] jako HR manažerka u žalované žádala žalobce o zaslání lékařských zpráv. V předmětu zprávy je uvedeno „[Anonymizováno] – pracovní úraz“.

24. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 20.12.2022 bylo zjištěno, že [právnická osoba]. zaslala oznámení [právnická osoba]. ve věci pracovní neschopnosti pojištěného žalobce, ve kterém informovala, že [právnická osoba]. bylo v souladu s pojistnými podmínkami pro Volitelné kolektivní pojištění ke spotřebitelským úvěrům poskytnuto pojistné plnění za doložené trvání pracovní neschopnosti žalobce od 11.6.2022 do 26.10.2022 ve výši 12 558 Kč, přičemž se odkázala na ustanovení smlouvy týkající se výluk pro případ pojištění pracovní neschopnosti, podle kterého pojišťovna neposkytne plnění, pokud dojde ke škodné události spočívající v pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v souvislosti s výkonem povolání pojištěnce. Pojišťovna zpětným šetřením pojistné události dospěla k závěru, že pracovní neschopnost žalobce vznikla v důsledku pracovního úrazu, a že tedy pojistné plnění bylo vyplaceno neoprávněně a požádala o jeho vrácení.

25. Ze mzdových listů za období červen 2022 – září 2022 a listopad 2022 – červenec 2023 na bylo zjištěno, že žalovaná v nich vykazovala absenci žalobce pod položkou „202 pracovní úraz docházka“.

26. Z výroční zprávy žalobce a účetní závěrky s přílohou za rok 2022 bylo zjištěno, že společnost žalované má jediného společníka společnost [Anonymizováno] se sídlem v Německu, základní kapitál činil 90 mil. Kč. Žalovaná měla v té době dvě provozovny v České republice, a to v [Anonymizováno] a v [Anonymizováno] s celkem [hodnota] zaměstnanci (z toho 12 ve vedení společnosti).

27. Další důkazy navržené stranou žalovanou, a to znalecký posudek ke zjištění technického stavu lanovky, místní šetření, fotodokumentace lanovky, certifikace a revize zařízení a výslech obsluhy lanovky, byly soudem zamítnuty, neboť směřovaly k prokázání tvrzení o technickém stavu lanovky a proškolení instruktorů tohoto zařízení vzhledem k tvrzené spoluúčasti provozovatele lanového zařízení na vzniku škody, To však soud posoudil jako nedůvodnou námitku, jak bude podrobně vysvětleno níže.

28. Po skutkové stránce soud soud uzavřel, že žalovaná zorganizovala pro své zaměstnance pravidelnou firemní akci – teambuilding, konanou v sobotu dne 11.6.2022, s jednotným společným programem, kdy zaměstnancům zajistila a zaplatila ubytování, stravu a společný sportovní program s instruktorem. Na programu nebylo žádné odborné školení. Žalovaná akci svolala s cílem prohloubit sociální kontakty mezi zaměstnanci, zlepšit jejich vzájemnou komunikaci, aby fungovali jako tým, a to při samotném výkonu práce na pracovišti. Akci zahájil po příjezdu všech účastníků krátkou řečí ředitel žalované [jméno FO], který zaměstnance přivítal, poděkoval jim za účast na akci, za práci ve firmě a popřál jim pěknou zábavu. Následovalo rozlosování účastníků do týmů tak, aby v týmu byli zaměstnanci z různých oddělení žalované, a společný odpolední program v podobě netradičních sportovních aktivit. Po skončení sportovní části programu mělo dojít na večerní společnou zábavu, vyhlášení výsledků soutěže, raut, hudba, DJ, vše zajistila žalovaná. Zaměstnanci si hradili pouze cestu a případně tvrdý alkohol. Žalobce v průběhu odpoledního programu při jedné ze sportovních aktivit – sjezdu na lanové dráze – utrpěl úraz, když na konci dráhy ve velké rychlosti levou nohou narazil do přistávací dřevěné plošiny, čímž si způsobil otevřenou zlomeninu levé holenní kosti. Následně se žalobce odrazem vrátil po lanové dráze, která se vlivem jeho váhy prověsila, kus zpět od přistávací plochy, kde zůstal viset na vodícím lanu v popruzích, dokud se jej nepodařilo spustit na zem. Následně byl ošetřen a odvezen rychlou záchrannou službou. Na místo byla přivolaná i policejní hlídka, která provedla u žalobce a instruktora lanové dráhy dechovou zkouškou na alkohol, v obou případech s negativním výsledkem. Právní předpisy a právní hodnocení 29. Dle § 269 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZP“, zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

30. Dle § 271k odst. 1 a 2 ZP je pracovním úrazem pro účely tohoto zákona poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274). (2) Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

31. Dle § 273 odst. 1, 2 ZP (1) Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. (2) Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího výboru nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

32. Dle § 274 odst. 1, 2 ZP (1) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. (2) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.

33. Dle § 270 ZP (1) Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. (2) Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. (3) Zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy. (4) Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

34. Pro posouzení důvodnosti nároku žalobce co do základu bylo podstatné, zda úraz, který žalobce utrpěl, je pracovním úrazem ve smyslu § 271k odst. 2 ZP, a tedy posouzení, zda jej žalobce utrpěl při výkonu pracovních povinností anebo na přímý pokyn zaměstnavatele ve smyslu § 273 odst. 1 ZP.

35. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 5. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2685/2016 „… za plnění pracovních úkolů je - vedle (jakékoliv) činnosti konané přímo na příkaz zaměstnavatele - považována rovněž činnost, která je předmětem pracovní cesty, popřípadě též činnost vykonávaná bez vnějšího podnětu jiných osob, pouze na základě vlastního rozhodnutí zaměstnance, pokud k ní ovšem nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, vše za předpokladu, že šlo o činnost konanou pro zaměstnavatele. Pro závěr, zda lze takto pojatou činnost zaměstnance považovat za plnění pracovních úkolů ve smyslu ustanovení § 273 zák. práce, není významný motiv, či pohnutka zaměstnance, tj. vzdálenější předpoklady a představy, z nichž zaměstnanec vycházel, nýbrž rozhodující je, zda se jednalo - vzhledem k činnosti, při níž došlo k úrazu - z hlediska věcného (vnitřního účelového), místního i časového objektivně o činnost konanou pro zaměstnavatele (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20.11.2001 sp. zn. 21 Cdo 2507/2000, který byl uveřejněn pod č. 11 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002, nebo v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.1.2003 sp. zn. 21 Cdo 454/2002, který byl uveřejněn pod č. 79 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003).“ 36. Otázkou, zda úraz utrpěný zaměstnanec při tzv. teambuildingové akci, lze posoudit jako pracovní úraz se zabýval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 12.2.2009, sp. zn. 21 Cdo 5060/2007, v němž uzavřel: „Tzv. team-building bývá chápán jako intenzivní a záměrné (cílené) budování a rozvíjení pracovního potenciálu pracovních týmů; zejména bývá kladen důraz na prohloubení motivace a vzájemné důvěry, na zlepšení výkonnosti a komunikace mezi členy pracovního kolektivu, na zlepšení týmové kreativity apod. Pro závěr, zda se skutečně jedná o takový kurz týmové spolupráce, není jistě rozhodující jeho formální označení v příslušných dokumentech, nýbrž jeho vlastní obsahová náplň. Vzhledem k tomu, že významné je až individuální posouzení obsahové náplně výjezdního zasedání, a v tomto rámci také posouzení konkrétní činnosti (úseku pracovní cesty), při níž došlo k poškození zdraví zaměstnance, nepochybně by se nejednalo o činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, kdyby po skutkové stránce bylo kupříkladu zjištěno, že šlo pouze o společný pobyt zaměstnanců bez cíleného průběhu, který měl jen povahu zaplacené dovolené.“ Touto otázkou se dále zabýval rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.11.2012, sp. zn. 21 Cdo 2259/2011, dle jehož závěrů „… i když sportovní činnost, při níž žalobce dne 16.9.2006 utrpěl úraz, zřejmě nebyla výkonem jeho pracovních povinností vyplývajících z pracovní smlouvy (ani s nimi nijak nesouvisela), přesto jak správně uvažoval rovněž odvolací soud není vyloučeno, aby tato činnost, která nevybočila z rámce oficiálního programu Sportovních dnů AGROFERT, byla posouzena jako plnění pracovních úkolů za předpokladu, že ji žalobce konal na příkaz (pokyn) zaměstnavatele - žalované (její právní předchůdkyně), resp. vedoucího zaměstnance zaměstnavatele, který vůči němu (jinak) měl oprávnění stanovit a ukládat mu pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci a dávat mu k tomuto účelu závazné pokyny (srov. § 9 odst. 3 zák. práce), a z objektivního hlediska by se tak jednalo o činnost konanou ve prospěch zaměstnavatele. Nejvyšší soud ČR naproti tomu vymezil situaci, kdy úraz utrpěný při teambuildingové akci pořádné zaměstnavatele, nelze jako pracovní úraz posoudit, a to pokud zaměstnanec: „….utrpěl úraz při činnosti, která „nebyla součástí plánovaných aktivit team-buildingové akce“ a „zjevně se svojí povahou blížila společnému bezcílnému pobytu zaměstnanců majícímu povahu zaměstnavatelem placené zábavy“, a tudíž „není v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.10.2011, sp. zn. 21 Cdo 997/2011).

37. Z výše uvedených rozhodnutí je zřejmé, že pro posouzení toho, zda se v případě úrazu žalobce jednalo o úraz při činnosti, která byla z hlediska věcného, místního a časového objektivně činností konanou pro zaměstnavatele.

38. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná organizovala předmětnou akci dne 11.6.2022 pro zaměstnance. Žalovaná zaměstnance na akci pozvala a byť účast nebyla nikterak vynucována, e-mail obsahující pozvánku byl jednoznačně formulován tak, aby se co nejvíce zaměstnanců akce zúčastnilo. Sportovní aktivity byly pevnou součástí programu, na což byli zaměstnanci upozorněni předem. Žalovaná pro účely sportovních aktivit rozlosovala zaměstnance do jednotlivých skupin (družstev), které měly mezi sebou „bojovat“ o medaile. Jak potvrdila svědecká výpověď svědkyně [jméno FO], rozřazování do skupin probíhalo tak, aby se v jednom týmu objevili zaměstnanci z různých oddělení žalované, kteří se ani vzájemně neznali, a to právě proto, aby se navzájem poznali, což mělo vést k odstranění případné nevraživosti mezi jednotlivými úseky u žalované. Žalovaná všem zúčastněným zaměstnancům účast na této akci platila (tedy ubytování, jídlo i pití bez tvrdého alkoholu), zaměstnanci si pouze sami zajišťovali dopravu. Je tedy zřejmé, že se v případě účasti na této akci nejednalo o volnočasovou aktivitu žalobce, ale ani o zaměstnavatelem zaplacenou dovolenou pro své zaměstnance jakožto pracovní benefit. Cílem celé akce a zejména sportovních aktivit, které činily podstatnou část programu a byly organizované a týmové, byla snaha zaměstnavatele o stmelení týmu zaměstnanců, prohloubení vazeb mezi nimi, zlepšení schopnosti vzájemné spolupráce a komunikace nebo výkonnost zaměstnanců. Jestliže tedy při této aktivitě, jejímž účelem bylo stmelení týmu zaměstnanců, došlo k úrazu žalobce, jedná se o úraz, který utrpěl žalobce při plnění pracovních úkolů, a tudíž se jedná o pracovní úraz ve smyslu § 271k ZP (viz zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.10.2011, sp. zn. 21 Cdo 997/2011).

39. Soud se neztotožnil s námitkou žalované a [Anonymizováno], že se o pracovní úraz nemůže jednat z důvodu, že se akce konala o víkendu, tedy ve dnech pracovního klidu, zaměstnanci nevykazovali tuto činnost jako pracovní cestu a k reálnému výkonu práce (plnění pracovních úkolů) při ní nedošlo. Skutečnost, kdy se akce konala, tedy zda se jednalo o den pracovního klidu anebo den pracovní, je pro posouzení povahy činnosti nerozhodná, stejně jako i to, kdo hradil dopravu na danou akci. Podstatné je, že zaměstnavatel takovou akci pro zaměstnance organizoval, měl zájem, aby se jí zúčastnilo co nejvíce lidí, a proto ji i směřoval na dny pracovního klidu, aby nebylo nutné pozastavit chod celého podniku. Byť účast nebyla povinná, přesto měla žalovaná zájem na velké účasti a na vzájemném propojení zaměstnanců, k čemuž jednoznačně sloužily sportovní aktivity zajišťované třetí osobou (provozovatelem sportovního areálu). Z tohoto důvodu se jednalo o činnost vykonávanou k posílení týmové spolupráce, o které měla žalovaná zájem, a tudíž tedy o plnění pracovního úkolu (viz shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.2.2009, sp. zn. 21 Cdo 5060/2007). Skutečnost, že se zaměstnanci na místo dopravovali sami na své náklady, na tomto závěru nic nemění, neboť i k výkonu práce na pravidelné pracoviště se zaměstnanci dopravují sami a zpravidla na své náklady.

40. Pokud žalovaná, respektive [právnická osoba] jako vedlejší účastník na straně žalované namítala, že ke vzniku škody mohlo dojít i zaviněným žalobce, případně též provozovatele lanové dráhy, neshledal soud tuto námitku odůvodněnou. 41. [právnická osoba] poukazovala na to, že by bylo na místě zkoumat, zda u lanové dráhy bylo nějaké upozornění na bezpečné používání a zda ho žalobce dodržel. V řízení bylo prokázáno, a to svědeckými výpověďmi svědků [Anonymizováno], [jméno FO] i svědkyně [jméno FO], že před vstupem na lanovou dráhu každý zaměstnanec podepsal nějaké prohlášení, s jehož obsahem nebyli seznámeni, před vstupem na lanovou dráhu se jich provozovatel dotázal, jakou mají hmotnost, a řekl jim, že je třeba, aby na konci lanové dráhy zvedli nohy. Žalobce sám při účastnické výpovědi potvrdil, že takto to probíhalo i u něj, přičemž byl ujištěn ze strany provozovatele, že jeho hmotnost není na překážku užití lanové dráhy, která má nosnost ještě vyšší. Protože účastnická výpověď korespondovala s tím, co uvedli svědci, soud uvěřil žalobci, že sdělil provozovateli lanové dráhy svoji hmotnost, přičemž provozovatel neměl v tomto směru žádných námitek proti tomu, aby ji užil i on. Nelze přisvědčit [Anonymizováno], vedlejšímu účastníkovi na straně žalované, že si měl sám žalobce objektivně zhodnotit, zda je pro něj tato aktivita vhodná. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že dopředu žádné informace o jednotlivých disciplínách neobdrželi, nedostali ani žádné pokyny. Pokud žalobce tedy odpověděl na dotaz na svoji hmotnost, byl ujištěn, že je to z hlediska užití lanové dráhy v pořádku, žádné jiné instrukce neobdržel, lze uzavřít, že neporušil žádné právní ani jiné předpisy či pokyny směřující k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Rovněž tak bylo prokázáno, a to zprávou Policie ČR, že žalobce před vstupem na lanovou dráhu nepožil alkohol. Je tedy zřejmé, že zde není dán žádný z důvodů, který by žalovanou, byť částečně, zprostil odpovědnosti za újmu, kterou žalobce při pracovním úrazu utrpěl, a to dle § 270 ZP.

42. Pokud [právnická osoba], vedlejší účastník na straně žalované namítala, že je třeba zabývat se technickým stavem lanové dráhy a tím, zda své povinnosti neporušil provozovatel lanové dráhy, soud shledal tuto námitku rovněž za nedůvodnou. Bylo prokázáno, že žalobce utrpěl úraz, který soud posoudil jako pracovní, a tudíž za újmu, kterou žalobce utrpěl, je dána odpovědnost žalované jako zaměstnavatele ve smyslu § 269 odst. 1 ZP. Žalovaná jako zaměstnavatel se může své odpovědnosti zprostit zcela nebo částečně pouze tehdy, pokud prokáže, že žalobce porušil předpisy či pokyny zaměstnavatele stanovené pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, došlo-li k pracovnímu úrazu v důsledku toho, že zaměstnanec užil alkohol či jinou návykovou látku anebo pro chování zaměstnance, které lze považovat za lehkomyslnost (§ 270 ZP). Pokud se porušení své právní (či jiné) povinnosti dopustila třetí osoba, která pro zaměstnavatele zajišťovala činnost, při níž zaměstnanec utrpěl újmu na zdraví, taková právní skutečnost není (i kdyby byla prokázána) podle § 270 ZP liberačním důvodem pro zproštění (byť částečné) odpovědnosti zaměstnavatele, a tudíž se tímto tvrzením soud dále nezabýval.

43. Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že úraz, který žalobce dne 11.6.2022 utrpěl, je pracovním úrazem dle § 271k ZP, a tudíž žalobci náleží náhrada škody, která mu pracovním úrazem vznikla v plném rozsahu, k jejíž úhradě je povinna žalovaná dle § 269 odst. 1 ZP. S ohledem na to, že mezi účastníky byl sporný jak samotný základ nároku (tedy zda se jedná o pracovní úraz), rozhodl soud v souladu s § 152 odst. 2 o.s.ř. toliko o tomto základu tak, že nárok žalobce je opodstatněný. Ohledně výše tohoto nároku lze předpokládat další rozsáhlé dokazování (s ohledem na námitky žalované a [Anonymizováno]), a tudíž je na místě postavit najisto opodstatněnost nároku co do základu.

44. Soud nerozhodoval o nákladech řízení, neboť se nejedná o konečné rozhodnutí ve věci samé (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).