9 C 8/2023 - 268

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jany Stejskalové a přísedících Mgr. Martiny Kotalíkové a Ing. Romana Lukeše ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení 184 750 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Co do částky 56 897,50 Kč se řízení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 110 850 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 33 000 Kč od [datum] do zaplacení, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 35 850 Kč od [datum] do zaplacení a 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 42 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do částky 17 002,50 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 22 000 Kč od [datum] do zaplacení, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 23 900 Kč od [datum] do zaplacení a 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 28 000 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22 511,60 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne [datum] se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku 184 750 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 55 000 Kč od [datum] do zaplacení, 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 59 750 Kč od [datum] do zaplacení a 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 70 000 Kč od [datum] do zaplacení. Tvrdil, že pracoval u žalované jako zaměstnanec na pozici dělníka a rozvozce [právnická osoba], a to v období od ledna 2021 do března 2021. Jelikož statutárním orgánem a jediným společníkem žalované byl pan [jméno FO], dlouholetý partner matky žalobce, uvěřil žalobce jeho tvrzením a zároveň příslibu, že pracovněprávní dokumentace, zejména pracovní smlouva, bude vyhotovena až po nástupu do zaměstnání a zároveň že bude žalobci dle u jednání řádně vyplacena mzda a příslušné náhrady za práci. Dohoda mezi účastníky ohledně mzdy byla taková, že žalobce za vykonanou práci obdrží mzdu ve výši 250 Kč za hodinu. Žalobce u žalované společnosti odpracoval celkem 739 hodin, avšak mzdu neobdržel, a to ani na základě výzvy ze dne [Anonymizováno]. V této výzvě zároveň žalobce vyzval žalovanou společnost k vyhotovení pracovněprávní dokumentace, kterou rovněž do té doby neobdržel. Opětovně pak žalovanou vyzval k témuž dopisem ze dne [datum] a zároveň požadoval též proplacení částky 10 Kč za každý ujetý kilometr svým soukromým vozidlem (ujel celkem 8 164 km). V reakci na to žalovaná uvedla svým dopisem ze dne [datum], že sjednaná odměna za vykonanou práci činila 150 Kč za hodinu, odmítla jakékoliv cestovní náhrady, a tvrdila, že žalobce užíval toliko firemní vozidlo. Zároveň žalobci zaslala evidenční list důchodového pojištění, potvrzení o zaměstnání, potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a výplatní pásky za leden až březen 2021, vše vystavené v říjnu 2022. Protože mzda nebyla řádně zaplacena ani následně, vyzval žalobce žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě dlužné mzdy za odpracované hodiny za měsíc leden 2021 v rozsahu 220 hodin ve výši 55 000 Kč hrubého, za měsíc únor 2021 v rozsahu 239 hodin ve výši 59 750 Kč a za měsíc březen 2021 v rozsahu 280 hodin ve výši 70 000 Kč.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila, že žalobce v období od ledna 2021 do března 2021 byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy, a to na pozici dělník a rozvozce [právnická osoba]. Rovněž tak učinila nesporný rozsah odpracovaných hodin ze strany žalobce v tomto období. Popřela však, že by mezi účastníky byla sjednána mzda ve výši 250 Kč za odpracovanou hodinu; naproti tomu tvrdila, že mezi účastníky byla sjednána mzda ve výši 150 Kč/hodina. Žalovaná předně poukazuje na to, že žalobce byl u žalované společnosti zaměstnán již v lednu 2020 na základě dohody o provedení práce, přičemž sjednaná odměna v tomto případě činila 120 Kč/hodina. Je zcela nelogické, aby meziroční nárůst odměny činil více jak 108%, jak tvrdí žalobce. Navíc i běžná situace na trhu práce odpovídá sjednané odměně ve výši 150 Kč/hodina, jak vyplývá i z informačního systému o průměrném výdělku v roce 2021 zpracovaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Žalobce ostatně neměl v oboru stavebnictví žádnou kvalifikaci, sám je podnikatelem v gastronomii. V souvislosti s nedostatkem práce (zejména v důsledku pandemie koronaviru) se žalobce obrátil na jednatele žalované, zda by jej u žalované nezaměstnal a pomohl mu tak ve složité situaci. Navíc sjednaná odměna (ve výši 150 Kč/hodina) byla vždy žalobci vyplacena, a to bezprostředně po vykonání práce, a to v hotovosti, jak odpovídalo ústní domluvě účastníků. Tomu ostatně svědčí i to, že žalobce po dobu téměř dvou let žalobci nevytknul, že by mu za předmětné období nebyla mzda vyplacena. Navíc žalobce účelově mění svá tvrzení, neboť v řízení vedeném u Okresního soudu [adresa] v žalobce uvedl, že měl svou prací pro žalovanou uhradit půjčku, kterou mu poskytl jednatel žalované. Žalovaná dále uvedla, že jediný společník a jednatel žalované [jméno FO] udržoval více jak 20 let dlouhodobý partnerský poměr s paní [jméno FO], matkou žalobce. Právě z tohoto důvodu žalovaná na počátku roku 2021 zaměstnala žalobce, a to na přechodnou dobu. Proto také odměna za vykonanou práci byla žalobci vyplacena takřka okamžitě, aby mohl žalobce hradit běžné životní náklady a sanovat tak výpadek jeho dosavadního příjmu. Z důvodu nedostatečné kvalifikace pak žalobce vykonával převážně rozvozy [právnická osoba] a pomocné stavební práce. V té době [jméno FO] působila u žalované na pozici administrativního pracovníka – účetní. S ohledem na partnerský vztah jednatele žalované a [jméno FO] se jmenovaná podílela na řadě úkonů souvisejících se správou žalované společnosti, tedy administrativu včetně pracovněprávních dokumentů. Byla to tedy matka žalobce, kdo zajišťoval uzavření dohody o provedení práce s žalobcem v roce 2020. Proto jednatel žalované předvídal, že i v roce 2021 připraví a zajistí uzavření dohody o provedení práce s žalobcem opět jeho matka. Partnerský vztah pana [jméno FO] a [jméno FO] byl ukončen na jaře 2021, což vedlo v zájmu majetkového vypořádání k celé řadě účelových sporů ze strany [jméno FO], i jejích rodinných příslušníků ve snaze pana [jméno FO] všemi prostředky poškodit. Jedná se o žalobu podanou žalobcem na zaplacení částky [částka] projednávanou u Okresního soudu [adresa], trestní oznámení podané žalobcem na [jméno FO] z důvodu neuhrazené mzdy (bylo odloženo) a návrh [jméno FO] na vyloučení [jméno FO] z funkce jednatele společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], o němž se vede řízení před Městským soudem v Praze pod sp.zn. [spisová značka]. Je tedy zjevné, že i předmětná žaloba spadá do kontextu kroků směřujících k poškození osoby [jméno FO], o čemž svědčí fakt, že předžalobní výzva ze dne [datum] byla podána de facto bezprostředně po rozpadu vztahu [jméno FO] a [jméno FO]. Žalobce zneužívá toho, že s ohledem na předchozí osobní vazby jednatelem žalované matkou žalobce a žalobcem, žalovaná nezajistila obvyklou důkazní stopu vztahující se k výkonu práce žalobcem pro žalovanou včetně vyplacení mzdy. Žalobce svá tvrzení a nároky upravuje podle toho, jak se mu to hodí, přičemž situaci, kdy zjistí, že žalovaná disponuje protidůkazem, přestane smyšlený nárok uplatňovat, zatímco v případě, kdy žalovaná protidůkazem nedisponuje, pokouší se smyšlený nárok uplatnit.

3. V průběhu řízení žalobce doplnil svá tvrzení, že dohoda ohledně výše mzdy (250 Kč/hodina) odpovídala náplni práce žalobce. Oproti lednu 2020, kdy žalobce vykonával pomocné stavební práce, byla v roce 2021 jeho pracovní náplň širší, neboť vykonával jednak samostatné dělnické práce, dále nákupčího stavebního materiálu včetně rozvozu, který vykonával převážně svým vozidlem. Dále žalobce vyřizoval záležitosti týkající se covidových restrikcí (obstarávání covid testů a administrativu s tím spojenou, potvrzení o provedených testech zaměstnanci povolení pro přejezd zaměstnanců z bydliště do práce, vstupy do budov). Žalobce dále obstarával i záležitosti týkající se reklamací stavebních prací i stavebních dílů, které následně zasílal účetnímu žalované společnosti [jméno FO] anebo [jméno FO]. Rovněž se staral i o pracovní vybavení zaměstnanců. Přehled pracovní činnosti pak žalobce zasílal měsíčně žalované společnosti s uvedením popisu jednotlivých prací, rozsahu hodin a najetých kilometrech; tyto výkazy práce byly podkladem pro fakturaci zákazníkům. Uvedl dále, že je to jednatel žalované [jméno FO], který se chová oportunisticky a porušuje dohody. Žalobce si u jednatele žalované zapůjčil částku ve výši [částka] za účelem rekonstrukce sociálního zařízení ve své restauraci. Bylo dohodnuto, že jakmile bude jednatel žalované požadovat tuto zápůjčku zpět, část zápůjčky bude započtena/uhrazena ze mzdových nároků žalobce. Jednatel žalované však dohodu nedodržel, žalobce zažaloval o vrácení zápůjčky u [adresa] a tuto dohodu popřel. Nevrátil žalobci ani zápůjčku poskytnutou mu ve výši 130 000 Kč, která byla předmětem řízení u Okresního soudu [Anonymizováno]. Je to jednatel žalované, který po rozpadu partnerského vztahu s [jméno FO] začal podávat návrhy na zahájení řízení na členy rodiny žalobce. Krom shora uvedených žalob podal jednatel žalované žalobu na sestru žalobce na vydání bezdůvodného obohacení (vedeno pod sp.zn. [spisová značka]), dále o vydání vozidla (vedeno rovněž u Okresního soudu [Anonymizováno] pod sp.zn. [spisová značka]).

4. Žalovaná v průběhu řízení doplnila svá tvrzení, že na trhu působí více jako 25 let a vždy svým zaměstnancům řádně platila sjednanou mzdu. Žalobci rovněž v roce 2021 sjednanou mzdu řádně uhradila, což potvrzuje sms komunikace z [datum], jakož i skutečnost, že žalobce dne [datum] a dne [datum] jednateli žalované přeje k svátku, resp. narozeninám, což by jistě nečinil, pokud by mu nebyla uhrazena mzda. Po partnerském rozchodu jednatele žalované a [jméno FO] se nepodařilo dosáhnout dohody o majetkovém vypořádání, což vedlo k vendetě rodinných příslušníků [jméno FO] proti jednateli žalované jako majetkově oddělené právnické osoby.

5. Podáním doručeným soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] a ze dne [datum] žalobce navrhl rozšíření žaloby, kterou se vedle nároku na zaplacení mzdy za měsíce leden, únor a březen 2021 domáhal zaplacení příplatků za práci přesčas a příplatků za práci za sobotu a neděli, a to za měsíc leden 2021 za 81 hodin přesčas v částce 3 037,50 Kč a 57 hodin za práci v sobotu a v neděli v částce 855 Kč; za měsíc únor 2021 za 90 hodin přesčas v částce 3 375 Kč a 33 hodin práce v sobotu a v neděli v částce 495 Kč; a za březen 2021 za 292 hodin práce přesčas v částce 4 950 Kč a za 46 hodin práce v sobotu a v neděli v částce 690 Kč. Dále svá tvrzení doplnil, že za měsíc leden 2021 odpracoval žalobce celkem 241 hodin, za měsíc únor 2021 odpracoval 250 hodin a za měsíc březen 2021 opracoval 292 hodin. Co do částky 56 897,50 Kč z titulu dlužné mzdy vzal žalobce žalobu částečně zpět.

6. Usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] soud tuto změnu žaloby nepřipustil, neboť by takový postup byl v rozporu s hospodárností řízení ve smyslu § 95 odst. 2 o.s.ř. Touto změnou žaloby žalobce změnil tvrzení jednak, pokud jde o rozsah odpracovaných hodin oproti původnímu žalobnímu tvrzení (v lednu původně tvrdil, že odpracoval 220 hodin, v navrhované změně žaloby tvrdil 241 hodin; za únor původní tvrzení představovalo 239 hodin, ve změně žaloby navrženo 250 hodin; a v březnu 2021 původně tvrzeno 280 hodin a ve změně žaloby navrženo 292 hodin). Jak soud uvedl již v odůvodnění tohoto usnesení, změna žaloby byla navržena poté, co nastaly účinky koncentrace řízení. Nejednalo se o žádnou z výjimek stanovených v § 118b o.s.ř., které koncentraci řízení prolamují, neboť žalobce svá tvrzení opíral o výkazy práce, které měl k dispozici od samého počátku řízení. Protože z důvodu nastalé koncentrace řízení by účastník (žalobce) nemohl být s žalobou úspěšný, nebylo na místě takovou změnu žaloby připustit.

7. Co do částky 56 897,50 Kč, ohledně níž vzal žalobce svoji žalobu zpět svým podáním ze dne [datum] (a žalovaná proti částečnému zpětvzetí ničeho nenamítala), soud řízení částečně zastavil (výrok I.).

8. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným (při jednání konaném dne [datum]), že v měsíci lednu až březnu 2021 vykonával žalobce pro žalovanou práci, a to v rozsahu 220 hodin v měsíci lednu 2021, 239 hodin v měsíci únoru a 280 hodin v měsíci březnu 2021. Změnu žaloby spočívající ve změně skutkových tvrzení ohledně rozsahu hodin soud nepřipustil (viz bod 5 tohoto odůvodnění). Sporné mezi účastníky bylo, jaká mzda za vykonanou práci byla mezi účastníky sjednána (žalobce tvrdil 250 Kč za hodinu, žalovaná pak 150 Kč za hodinu) a dále, zda byla mzda žalobci vyplacena.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že jednatelem žalované je [jméno FO], který je zároveň jediným společníkem této společnosti; jejím prokuristou je [jméno FO].

10. Z potvrzení o uzavřené pracovní smlouvě ze dne [datum] a potvrzení o zaměstnání ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vystavila potvrzení, že účastníci spolu uzavřeli pracovní smlouvu, na základě které žalobce jako zaměstnanec měl vykonávat práci pro žalovanou jako zaměstnavatele v období od [datum] do [datum], a to za mzdu ve výši 150 Kč/hod v hrubé výši. Obě potvrzení jsou podepsána pouze jednatelem žalované.

11. Z evidenčního listu důchodového pojištění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sdělila uvedeného dne OSSZ [adresa], že žalobce byl u ní zaměstnán v období od [datum] do [datum] a jeho vyměřovací základ činil 110 850 Kč.

12. Z potvrzení o zdanitelných příjmech vystaveného žalovanou dne [datum] bylo zjištěno, že úhrnný příjem žalobce ze závislé činnosti u žalované činil 110 850 Kč.

13. Ze mzdového lístku vystaveného žalovanou bylo zjištěno, že za měsíc leden 2021 činila mzda žalobce (čistá) 24 420 Kč, za měsíc únor 2021 činila mzda žalobce (čistá) 31 080 Kč a za měsíc březen 2021 činila mzda žalobce (čistá) 26 520 Kč.

14. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce jako zaměstnanec vykonával na základě této dohody pro žalovanou jako zaměstnavatele pomocné stavební práce se sjednanou odměnou ve výši 120 Kč/hod, a to v období od [datum] do [datum].

15. Z protokolu z jednání konaném u Okresního soudu [adresa] dne [datum] ve věci sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že při tomto jednání žalobce uvedl, že jednatel žalované za ním v roce 2019 přišel, že potřebuje půjčit 130 000 Kč na své podnikání. Žalobce v té době měl ze svého podnikání peníze k dispozici, požadovanou částku mu půjčil, aniž byla dohodnut úrok či doba splácení. Následně v době pandemie, kdy žalobcem provozovaná restaurace fungovala v omezeném režimu, rozhodl se žalobce, že bude rekonstruovat toalety a požádal jednatele žalované o vrácení této částky a zároveň ještě o zápůjčku od jednatele žalované ve výši 120 000 Kč. Následně se dohodli, že si žalobce část dluhu odpracuje a vykonával pro žalovanou pomocné stavební práce.

16. Z čestného prohlášení [jméno FO], [právnická osoba], [jméno FO], [právnická osoba], [jméno FO], [jméno FO], [právnická osoba], [právnická osoba], [Anonymizováno], všechny ze dne [Anonymizováno] bylo zjištěno, že se jedná o zaměstnance žalované/osoby poskytující služby žalované jako podnikatelé. Tito shodně prohlásili, že vždy veškeré nároky, které jim ve vztahu k žalované vznikly, byly řádně zaplaceny. Dále uvedli, že v období února a března 2021 spolupracovali s žalobcem, který pro žalovanou vykonával nekvalifikované (pomocné) práce, přičemž si nikdy nestěžoval, že by mu nebyla vyplacena mzda.

17. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] a ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že jednatel žalované byl předvolán k podání vysvětlení ve věci trestního oznámení žalobce na jednatele žalované, že zaměstnal žalobce v žalované společnosti bez řádného sjednání pracovního nebo obdobného poměru a nevyplácel mu mzdu. Jednatel žalované toto popřel, když uvedl, že žalobce zaměstnal nejprve v lednu 2020, kdy začala epidemii Covid. Následně ze stejného důvodu jej zaměstnal na začátku roku 2021. Protože žalobce nebyl vyučen v oboru, v němž žalovaná podniká (instalatérské a topenářské práce), tak se dohodli, že bude převážně vozit materiál a provádět pomocné práce na stavbě. K tomu měl k dispozici služební vozidlo. Žalobce byl placen od hodiny a to částce [částka]/hod. Sepis smlouvy pro toto období měla na starosti matka žalobce [jméno FO], která též vedla účetnictví do května 2021. Následně účetnictví převzala [jméno FO]. Peníze žalobci vyplácela v hotovosti z pokladny žalované buď [jméno FO] nebo jednatel žalované. [adresa] vztahy měl s žalobcem až do června 2021, kdy začaly spory s matkou žalobce. Dále jednatel žalované popřel, že by kdy žalobce požádal o zápůjčku, neboť na účtu měl na počátku roku 2020 dostatečné finanční prostředky. Naopak to byl jednatel žalované, kdo poskytl žalobci půjčku ve výši [částka].

18. Ze sms komunikace za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] poslal žalobce jednateli žalované sms, ve které jej žádá o provedení výplaty a lístků. Následně jednatel žalované dne [datum] sděluje, že tento den pojede do Prahy a zavolá, aby to vyřídili. Žalobce sděluje, že čeká na jednatele žalované na parkovišti v pruhu mezi silnicí.

19. Ze sms komunikace za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] sdělil žalobce jednateli žalované, že pokud shání „kluky na stavbu“, tak má „chlapa“. Co by je sehnal za [částka]/hodina. Dne [datum] pak žalobce požádal jednatele žalované, aby ve vztahu k matce žalobce „zvolnil a nechal ji dýchat“. Dne [datum] pak žalobce vulgárně oslovil jednatele žalované, aby mu zavolal, neboť se potřebuje sejít.

20. Z výpisu z účtu žalované č.ú. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] bylo z tohoto účtu vybráno na bankomatu 2x částka 120 000 Kč.

21. Z výpisu z účtu žalované č.ú. [č. účtu] za období od [datum] do [datum], co do zůstatku na účtu bylo zjištěno, že zůstatky na tomto účtu činily ke dni [datum] částku 3 626 682 Kč, ke dni [datum] částku 4 640 669,29 Kč, ke dni [datum] částku 4 458 988,09 Kč, ke dni [datum] částku 2 875 609,55 Kč, ke dni [datum] částku 3 546 369,19 Kč a ke dni [datum] částku 3 969 702,75 Kč.

22. Z e-mailové komunikace za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že paní [jméno FO] psala jednateli žalované, že by s ohledem na svůj přátelský vztah k paní [jméno FO] udělala pro žalovanou pouze mzdy za červen 2021 a následně by již mzdy nezpracovávala. Dále bylo komunikováno mezi [jméno FO] a [jméno FO] ohledně výše mzdy pro [jméno FO]; dne [datum] byla paní [jméno FO] požádána, aby předala veškerou agendu nové účetní [jméno FO].

23. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalobce u žalované v tomto období získal příjem ve výši 7 000 Kč; potvrzení bylo vystaveno dne [datum].

24. Z e-mailu ze dne [datum] zaslaného na e-mail matky žalobce bylo zjištěno, že žalobce zaslal žalované přehled vykonané práce za leden 2021.

25. Z e-mailu ze dne [datum] zaslaného na e-mail matky žalobce a [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce uvedeného dne zaslal žalované přehled vykonané práce za únor 2021 s uvedením celkové sumy 250 hodin, 22 pracovních dnů.

26. Z e-mailu ze dne [datum] zaslaného na e-mail matky žalobce a [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce uvedeného dne zaslal žalované přehled vykonané práce za březen 2021 s uvedením celkové sumy 292 hodin a dále přehled závozu materiálu na „ČNB“.

27. Z e-mailu ze dne [datum] zaslaného žalobcem jednateli žalované a [jméno FO] bylo zjištěno, že byl zaslán přehled materiálu zakoupeného pro stavební práce [Anonymizováno]. Z e-mailu ze dne [datum] zaslaného žalobcem [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce zaslal přehled závozu materiálu na akci „[Anonymizováno]“. Z e-mailu ze dne [datum] a ze dne [datum] zaslaného žalobce matce žalobce a [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce zaslal přehled zakoupeného materiálu na „[Anonymizováno]“. Z emailové komunikace ze dne [datum] a potvrzení o převzetí ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce řešil reklamaci materiálu dodaného od společnosti [právnická osoba] e-mailu ze dne [datum] zaslaného žalobcem matce žalobce a [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce zaslal přehled zakoupeného materiálu na „[Anonymizováno]“. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce sděloval jednateli žalované požadavky pro jiné pracovníky na pracovní oblečení.

28. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že dělala pro žalovanou účetnictví a do poloviny roku 2021 pak mzdy zaměstnanců žalované, a to na základě uzavřené (občanskoprávní) smlouvy; ona sama má k takové činnosti živnostenské oprávnění. Na počátku roku 2021 jí jednatel žalované řekl, že má k žalované nastoupit žalobce a že bude mít mzdu, jako všichni ostatní, což v té době činilo 200 – 250 Kč/hodina. V roce 2021 nedošlo k tomu, že by byl žalobce zadán do účetnictví. Svědkyně ani neměla k dispozici jeho smlouvu. Připustila však, že se výplaty někdy dělaly i bez smlouvy. V roce 2021 zpracovávala mzdy pro cca 12 zaměstnanců žalované, většina z nich byla na pracovní poměr, zbytek na dohody. V dohodách měli zaměstnanci povětšinou dohodnutou mzdu ve výši 150 Kč, nicméně se to dorovnávalo v odměnách, aby reálně dostali 250 Kč/hodina a zároveň, aby nebyl překročen limit 300 hodin u zaměstnavatele ročně. Zaměstnanci s pracovní smlouvou byli odměňováni dle pracovní smlouvy, svědkyně nevěděla nic o tom, že by něco dostávali tzv. bokem. Fungovalo to tak, že dostala na papíře pro každého zaměstnance napsáno, kolik má dostat a podle možné dotace hodin to dávala do mzdy, případně do odměn, aby to bylo v pořádku. Svědkyně uvedla, že si nevybavuje, že by měla k dispozici podklady pro výplatu mezd žalobci v podobě mzdových lístků, které jsou založeny v předmětném spise. Nevybavovala si ani, zda byla seznámena s dohodou o provedení práce z roku 2020 pro žalobce, ani zda mu v té době mzdu zpracovávala. Potvrdila, že po celou dobu, co mzdy zpracovávala, byly vždy řádně vyplaceny; nikdo si svědkyni nikdy nestěžoval, že by mzdy vyplaceny nebyly. Svědkyně dále uvedla, že se déle zná s matkou žalobce, neboť ta pracuje jako kadeřnice v domě, kde svědkyně bydlí, a chodí k ní na kadeřnické služby, jinak se s ní v osobním životě nestýká, blízké přítelkyně nejsou; jednatele žalované považuje za svého kamaráda, několikrát jí vypomohl v domácnosti. Potvrdila, že psala e-mail jednateli žalované (skrze pana [jméno FO]), jak je založen ve spise (čl. 145). Pro žalovanou již nechtěla dále pracovat, protože se jí nelíbily některé praktiky – např. že u žalované pracovali lidé bez řádné smlouvy/dohody.

29. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že u žalované společnosti působí jako rozpočtář, od počátku roku 2023 je rovněž prokuristou žalované. Od jednatele žalované dostal informaci, že pro ně bude pracovat žalobce jako závozník pro rozvoz materiálu. Bylo to asi 3 až 4 měsíce zkraje období koronavirové pandemie. Žalobce v té době pracoval jako kuchař, nemohl pracovat, protože provoz zavřeli, ale žalovaná fungovala dál. Svědek uvedl, že nemá žádné informace o tom, jak byl žalobce vyplácen, nicméně předpokládá, že dostával tolik co ostatní, co také natírali trubky, tedy 140 Kč, max. 150 Kč/hodina. Výši mezd určoval jednatel žalované. Kromě rozvozu materiálu žalobce dělal ještě natírání trubek, neboť žalovaná je topenářská firma, dělali vícero zakázek, takže když žalobce dovezl materiál a byl čas, tak šel právě natírat trubky. Potvrdil, že obdržel soupisy provedených prací za měsíc leden, únor a březen 2021, které zaslal žalobce a jsou rovněž založeny ve spise (čl. 198-205). Svědek s nimi pracoval pro ověření správnosti cenové nabídky, dále je nikam neposílal. Náplní práce svědka bylo podle projektové dokumentace ohodnotit práci a udělat cenovou nabídku investorovi tak, aby byl investor spokojen a zároveň byl pro žalovanou zaručen zisk. Za tím účelem vycházel z obecné hodinové sazby zaměstnanců ve stavebnictví; následně si dle výkazů práce vynásobené hodinovou mzdou kontroloval, zda to odpovídá cenové nabídce a zda bude mít žalovaná zisk. Mzdy u žalované na starosti neměl, to měla na starosti (v roce 2021) buď paní [jméno FO] nebo paní [jméno FO]. Svědek uvedl, že jemu si nikdo z jiných zaměstnanců nestěžoval, že by mu nebyla zaplacena mzda.

30. Svědkyně [jméno FO] při svědecké výpovědi uvedla, že žalobce je jejím synem, s jednatelem žalované 20 let žila v partnerském vztahu. U žalované společnosti pracovala 20 let jako administrativní zaměstnanec, měla na starosti pokladní doklady, jiné doklady, faktury, občas vyplácela zálohy zaměstnancům/pracovníkům pracující pro žalovanou na základě jiného smluvního vztahu jako podnikající fyzické osoby. K rozvázání pracovního poměru se svědkyní došlo v létě 2021 jako důsledek rozpadu partnerského vztahu s jednatelem žalované. Žalobce u žalované společnosti pracoval od ledna do března nebo dubna 2021, přičemž k tomu ukončení došlo taktéž v důsledku rozchodu svědkyně a jednatele žalované. Náplní práce žalobce byla pomoc na stavbách, nákupčí, rozvozy. Smlouva se dle svědkyně nedořešila, mzda byla dohodnutá ve výši 250 Kč až 280 Kč. Svědkyně vycházela z toho, že se jednalo o normální taxu mzdy, která činila nejméně 220 Kč/hodina a odvíjela se od náplně práce. Ti co vykonávali pomocné práce, ti měli mzdu ve výši 200 Kč/hodina, svářeči 300-350 Kč/hodina. Původně mělo jít o kompenzaci za zápůjčku, kterou jednatel žalované žalobci poskytl, ale následně si vrácení zápůjčky jednatel žalované zažaloval, tudíž ke kompenzaci nedošlo. Zaměstnanci svědkyni zasílali výkazy práce, svědkyně je tiskla a zasílala jednateli žalované a panu [jméno FO], sama s nimi dále nepracovala. Dále uvedla, že si myslí, že v roce 2021 neměl žalobce vyhotovenu smluvní dokumentaci ohledně svého zaměstnávání u žalované, neboť se čekalo na rozhodnutí jednatele žalobce, zda půjde o pracovní poměr nebo některou z dohod. Smlouvu s ním by každopádně řešila svědkyně dle pokynu jednatele žalované. Svědkyně potvrdila, že žalovaná společnost svým zaměstnancům dlužila v roce 2014, v roce 2020-2021 svým zaměstnancům nedlužila.

31. Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že na přelomu roku 2020 a 2021 došlo k zavření restaurace, kde žalobce pracoval, proto se s jednatelem žalované domluvili, že bude pracovat pro žalovanou, neboť v tomto období jezdili řada zaměstnanců žalované domů [Anonymizováno]. Dohoda byla taková, že žalobce bude pro žalovanou vykonávat dvě práce, a to dělník a dále závozu materiálu, případně informovat pana [jméno FO], pokud se něco pokazí. Dohodli se na odměně [částka]/hod, a to bez jakýchkoliv příplatků (např. za práci v noci). Pracoval v režimu pondělí až sobota, neděle bylo volno. Výkazy práce zaznamenával do stavebního deníku; dále vyhotovoval záznamy, které zasílal své matce a panu [jméno FO]. Když do práce u žalované nastoupil, pracovní smlouvu neobdržel, ale vzhledem k partnerskému vztahu jednatele žalované a své matky neměl důvod jednateli žalované nevěřit. Když bylo zjevné, že se matka žalobce a pan [jméno FO] rozejdou, požádal žalobce pana [jméno FO], aby mu za vykonanou práci zaplatil; ten mu sdělil, že zaplatí po 3 měsících, a to z důvodu splatnosti faktur. Žalobce s tím souhlasil, avšak v této lhůtě zaplaceno nebylo, ani po urgencích. Popřel, že by se v dubnu 2021 potkal s panem [jméno FO] na parkovišti v pruhu u dálnici, jak je uvedeno v sms komunikaci, ohledně výplaty své mzdy se s jednatelem žalované nepotkal vůbec. Uvedeného dne však byl v [Anonymizováno]. Oproti roku 2020, kdy rovněž pro žalovanou pracoval, byla v roce 2021 jeho pracovní náplň širší. Pomáhal na stavbě např. s bouráním, se svařováním, tahal trubky do patra. Jednodušší práce byly závozy materiálu, kdy obdržel kód k vyzvednutí materiálu a ten potom odvezl na stavbu. Právě z důvodu širšího záběru práce se dohodli, že jeho odměna bude činit [částka]/hodina. Dohodu s panem [jméno FO] uzavřeli v [Anonymizováno] u pana [jméno FO] doma na statku v kotelně.

32. Z účastnického výslechu jednatele žalované [jméno FO] bylo zjištěno, že jej na počátku roku 2021 oslovil žalobce, že z důvodu covidu nemá ve své restauraci práci. Dohodli se, že žalobce započne pro žalovanou vykonávat pomocné práce - natírání trubek, jejich nošení apod. Dohoda ohledně mzdy byla [částka]/hodina s tím, že časem se to případně navýší. K výplatě došlo vždy na začátku měsíce, neboť žalobce potřeboval peníze k uživení rodina, neboť jeho manželka byla na rodičovské dovolené. Peníze předával jednatel žalované přímo žalobci, a to v hotovosti; žádné dokumenty se ohledně předání nepodepisovaly. Jednatel žalované uvedl, že si pamatuje předání peněz v dubnu 2021 u dálnice u [Anonymizováno], kam jezdili s paní [jméno FO] na taneční kurzy. [adresa] předání peněz za předchozí měsíce si nevybavuje, potkávali se s žalobcem na stavbě, žalobce rovněž jezdil s rodinou na návštěvu. Výpočet mzdy probíhal tak, že žalobce dělal výkazy práce, které zasílal panu [jméno FO], rozpočtáři žalované. [jméno FO] tyto výkazy rozpočítal na jednotlivé stavby, tento výkaz sdělil paní [jméno FO], která sdělila podklady paní [jméno FO] a ta sdělila jednateli žalované, kolik má žalobci vyplatit. Protože spolu jednatel žalované a paní [jméno FO] společně žili, sdělovali si to ústně. Jednatel žalované dále uvedl, že bral automaticky, že bude zaplaceno na začátku každého měsíce, takže kolem 5. dne v měsíci informoval žalobce, že bude zaplaceno. Pokud jde o smluvní dokumentaci, dohoda byla taková, že žalobce bude pracovat na dohodu a až dojde k překročení určitého počtu hodin, tak se to „překlopí“ na pracovní smlouvu. Smluvní dokumentaci měla na starosti paní [jméno FO], která dělala u žalované účetní a administrativní pracovnici, a to ve spolupráci s paní [jméno FO]. Jednatel žalované předpokládal, že smluvní dokumentaci připraví. Veškerá dokumentace týkající se výkonu práce žalobce pro žalovanou v roce 2021 byla vytvořena až poté, co o to žalobce požádal; vytvářela ji paní [jméno FO].

33. Z předžalobních výzev ze dne [datum], [datum] a [datum] a odpovědí na ně ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k plnění, která to odmítla; první výzva byla ze dne [datum].

34. Z výše provedených důkazů soud po skutkové stránce uzavřel, že žalobce v měsíci lednu až březnu 2021 vykonával pro žalovanou práci, a to na základě pokynů žalované. Smluvní dokumentace nebyla ke dni nástupu do zaměstnání vyhotovena, byla vyhotovena až následně [datum] (evidenční list důchodového pojištění, potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti), respektive [datum] (potvrzení o uzavřené pracovní smlouvě). Žalobce vykonával pomocné práce na stavebních zakázkách realizovaných žalovanou, dále rozvozy materiálu dle potřeby, případně další činnosti dle pokynů žalované (testování zaměstnanců, informace o potřebách pracovního oděvu apod.). Ohledně vykonané práce žalobce vždy ke konci příslušného měsíce vyhotovil podrobné výkazy práce, které zaslal své matce - svědkyni [jméno FO] (výkaz za leden 2021), svědkovi [jméno FO] i své matce (výkaz za únor 2021) a svědkovi [jméno FO] a jednateli žalované (výkaz za březen 2021). Pokud jde o rozsah vykonané práce, soud zde vyšel z nesporných tvrzení účastníků, tedy, že v lednu 2021 žalobce pro žalovanou vykonal celkem [hodnota] hodin, v únoru 2021 celkem [hodnota] hodin a v březnu 2021 celkem [hodnota] hodin. Jak bylo uvedeno shora, změnu tvrzení žalobce o jiném rozsahu práce soud nepřipustil, neboť by to bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Žalobce měl od samého počátku k dispozici listinné důkazy, a to výkazy práce, o které svůj návrh na změnu žaloby, tedy rozšíření počtu odpracovaných hodin, opíral. Přesto však v žalobě tvrdil jiný počet hodin, přičemž změnu žaloby nenavrhl ani při prvním jednání ve věci, ani ve lhůtě stanovené k doplnění tvrzení po poučení o koncentraci řízení ve smyslu § 118b o.s.ř.

35. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že se účastníci dohodli na mzdě za vykonanou práci, avšak jejich tvrzení se lišila v tom, jaká byla sjednaná výše odměny. Shoda panovala v tom, že se jednalo o hodinovou mzdu, žalovaná tvrdila, že dohoda zněla na 150 Kč/hodina, žalobce pak 250 Kč/hodina. Částka ve výši minimálně 150 Kč/hodina byla tedy nesporná; soud proto poučil žalobce, aby prokázal, že dohoda ohledně mzdy činila částku vyšší, tedy 250 Kč/hodina. Žalobce k prokázání tvrzení navrhl výslech svědkyně [jméno FO], svědka [jméno FO], výslech svědkyně [jméno FO], jakož i svůj účastnický výslech. Tyto důkazy však toto sporné tvrzení žalobce neprokázaly. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že se domnívá, že mzda žalobce v období roku 2021 činila 250 Kč/hodina, nicméně vycházela ze své domněnky, neboť si nevybavila, že by žalobci nějakou mzdu vyplácela, zda k tomu vůbec měla podklady. Stejně tak i svědkyně [jméno FO] sice uvedla, že mzda žalobce činila 250 Kč - 280 Kč/hodina, ale podrobnosti nevěděla, neboť uvedla, že mzdy si řešil vždy sám jednatel žalované; vycházela z domněnky, že minimální hodinová odměna u žalované činila 220 Kč/hodina. Naproti tomu svědek [jméno FO] uvedl, že žalobce mohl pobírat maximálně 150 Kč/hodina, neboť dělal nikoliv odborné práce, kterými rozuměl práce topenářské a instalatérské. Všichni tři svědci tedy vycházeli pouze ze svých domněnek o dohodě o výši mzdy, kdy se svědkyně [jméno FO] a [jméno FO] lišily oproti svědkovi [jméno FO]. Nelze přehlédnout, že svědkyně [jméno FO] je matkou žalobce, zatímco k jednateli žalované má v současné době negativní vztah s ohledem na řadu sporů, které spolu v současné době mají, proto soud shledal v její výpovědi snahu vypovídat ve prospěch žalobce. Bylo to patrné zejména v tom, že se svědkyně vyjadřoval pouze obecně k výši odměny všech zaměstnanců, avšak ohledně konkrétní dohody mezi žalobce a jednatelem žalované se nevyjadřovala, ačkoliv v té době žila stále v partnerském vztahu s jednatelem žalované a zcela nepochybně musela mít alespoň rámcové informace o výši sjednané odměny. Rovněž soud neuvěřil svědkyni [jméno FO], která při svědecké výpovědi zdůrazňovala, že se s [jméno FO] prakticky nezná, ačkoliv k ní pravidelně řadu let chodí jako ke své kadeřnici, účastnila se též oslavy jejího významného životního jubilea a po rozpadu partnerského soužití paní [jméno FO] s [jméno FO] přestala vykonávat činnost pro žalovanou. Soud tak posoudil její výpověď tendenční se záměrem spíše vypovídat ve prospěch žalobce. Rovněž tak ani další listinné důkazy navržené žalobce neprokázaly jeho tvrzení ohledně výše mzdy ve výši 250 Kč/hodina. Bylo prokázáno, že v roce 2020 byla mezi účastníky sjednána odměna ve výši 120 Kč/hodina. Bylo prokázáno, že žalobce v roce 2021 krom pomocných stavebních prací realizoval též rozvozy materiálu, případně další věci, což ani žalovaná nepopírala, nicméně to neprokazuje navýšení mzdy o 100% za jednu hodinu oproti roku 2020, neboť se stále jedná o práci neodbornou. Stejně tak ani účastnická výpověď žalobce toto tvrzení žalobce neprokázala, neboť žalobce zopakoval svá tvrzení, která však nemají oporu v jiných provedených důkazech. Žalobce po poučení soudem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. (při jednání konaném dne [datum]) nenavrhl žádný jiný důkaz k prokázání tohoto sporného tvrzení, a tudíž v tomto směru neunesl důkazní břemeno.

36. Zároveň ale v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná sjednanou mzdu žalobci řádně zaplatila. Žalovaná tvrdila, že mzda byla zaplacena vždy bezprostředně po vykonání práce v hotovosti, tedy následující měsíci. K prokázání těchto tvrzení byla navržena sms komunikace mezi jednatelem žalované a žalobcem, z níž vyplynulo, že žalobce se dne [datum] ptá na učinění výplaty a následně se sjednává schůzka na [datum], přičemž žalovaná ještě poukazovala na to, že této komunikaci předcházel výběr z účtu žalované v hotovosti. Soud však posoudil, že tyto listinné důkazy neprokazují výplatu mzdy za měsíc březen, neboť není zřejmé, o jakou výplatu se jedná. Časově nesouhlasí ani výběr hotovosti z účtu žalované dne [datum], který měl dle žalované prokazovat právě skutečnost, že následně došlo k vyplacení žalobce v hotovosti. Tento výběr byl uskutečněný dne [datum], tedy ještě před údajnou žádostí žalobce o výplatu, a tudíž z něj nelze usuzovat, že vybraná hotovost sloužila k výplatě mzdy žalobce. Ohledně údajné výplaty mzdy za měsíce leden a únor 2021 pak žalovaná tvrdila pouze obecně, že k tomu došlo, přičemž ani z účastnického výslechu jednatele žalované, který měl výplatu provádět, nebylo zjištěno, kdy a kde konkrétně k tomu mělo dojít. Toto sporné tvrzení neprokázaly ani další ve věci provedené důkazy, a to čestná prohlášení či svědecká výpověď svědka [jméno FO], kterými bylo prokazováno, že žalovaná své mzdové závazky vůči svým zaměstnancům řádně plnila, přičemž žalobce si nikdy na neplacení mzdy nestěžoval. Prokázání těchto tvrzení nikterak neprokazuje to, že žalovaná skutečně mzdu žalobci zaplatila. Bylo na žalované, aby řádně evidovala výplatu, pokud ji realizovala. Žalovaná poukazovala na to, že tuto činnost měla na starosti matka žalobce, která to neudělala, nicméně to byl jednatel žalované, kdo měl dle tvrzení žalované realizovat jednotlivé platby; bylo na něm, aby si tyto platby v řádech desetitisíců řádně evidoval; pokud tak neučinil, jsou s tím spojené důsledky v podobě důkazní nouze. Pokud žalovaná namítala, že žalobce účelově mění tvrzení, neboť v jiných řízeních vedených mezi ním a jednatelem žalované tvrdil, že jednateli žalované poskytl půjčku, následně pak že sám potřeboval půjčku a její úhrada měla být částečně provedena výkonem práce pro jednatele žalované, soud uzavřel, že je zřejmá animozita mezi žalobcem i jednatelem žalované, která má svůj původ v rozpadu partnerského soužití matky žalobce a jednatele žalované a s tím souvisejících sporů ohledně majetkového vypořádání. Nicméně jakkoliv žalobce mění některá tvrzení, základ spočívající v tom, že pro žalovanou vykonal práci, avšak neobdržel za ni sjednanou mzdu, vždy v jeho tvrzeních zůstává. Ani ze samotné skutečnosti, že se žalobce začal soudně domáhat zaplacení mzdy až v srpnu 2022 (tedy téměř rok a půl po skončení výkonu práce) nikterak neprokazuje, že jeho mzdový nárok byl uspokojen. Žádným důkazem navržených žalovanou i po poučení soudem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. nebylo prokázáno, že žalovaná skutečně mzdu za měsíce leden, únor a březen 2021 žalobci zaplatila, a tudíž soud ohledně tohoto sporného tvrzení uzavřel, že žalovaná neunesla důkazní břemeno.

37. Soud neprovedl důkaz žalobou podanou žalobcem u Okresního soudu [adresa] ze dne [datum] proti jednateli žalované, jakož ani rozsudkem vyhlášeným v tomto řízení ze dne [datum] č.j. [spisová značka], výpověď smlouvy o zápůjčce, jakož i usnesení o zastavení řízení vedeného mezi [jméno FO] jako žalobcem a [Jméno žalobce] jako žalovaným u Obvodního soudu pro [adresa] (ze dne [datum] č.j. [spisová značka]). Tyto důkazy měly prokazovat účelovost tvrzení žalobce, k nimž se soud již shora vyjádřil, a tudíž by toto dokazování bylo nadbytečné. Rovněž nebyl proveden důkaz usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka] a usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka], které byly navrženy k prokázání tvrzení o majetkových sporech mezi jednatelem žalované a matkou žalobce, neboť toto tvrzení nebylo ani mezi účastníky sporné a bylo již prokázáno výslech svědkyně [jméno FO]. Rovněž tak soud zamítl doplnění dokazování fotografiemi z oslavy narozenin matky žalobce k prokázání tvrzení o nevěrohodnosti svědkyně [jméno FO], neboť sama svědkyně účast na oslavě narozenin nepopírala, provádění těchto důkazů tedy bylo rovněž nadbytečné. Rovněž za nadbytečný soud shledal důkaz rozsudkem Okresního soudu [Anonymizováno] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] prokazující, že jednatel žalované vede soudní řízení i se sestrou žalobce, neboť ani toto tvrzení nebylo sporné. Pro nadbytečnost nebyl proveden ani důkaz e-mailem ze dne [datum], kterým žalobce zasílal [jméno FO] a jednateli žalované výsledky zaměstnanců na testy Covid. Tímto důkazem měla být prokazována rozsah prací žalobce k prokázání tvrzení o sjednané výši mzdy [částka]/hodina. Nicméně hlavní námitka žalované spočívala v tom, že žalobce prováděl nekvalifikovanou práci (tedy neprováděl práci topenáře/instalatéra), a tudíž ani důkaz toho, že zajišťoval testování zaměstnanců není k prokázání tohoto tvrzení podstatný.

38. Soud dále neprovedl důkaz znaleckým posudkem na ocenění výše hodinové odměny žalobce. Mezi účastníky bylo nesporné, že součástí dohody o výkonu práce pro žalovanou byla i dohoda ohledně výše odměny za tuto práci, která byla dána jednotnou sazbou, nikoliv rozmezím. Účastníci se ve svých tvrzeních lišili ve výši sjednané mzdy. Jestliže zde byla dohoda ohledně výše mzdy, potom, bez ohledu na to, že byla sjednána ústně, soud z ní vychází (viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.11.2014 sp.zn. 21 Cdo 4002/2013). Za této situace nebylo na místě vypracovávat znalecký posudek.

39. Dále se soud nezabýval tím, zda mezi účastníky bylo dohodnuto, že vykonaná práce bude částečnou úhradou za zápůjčku poskytnutou jednatelem žalované žalobci. Žalobce toto v řízení netvrdil; ani žalovaná takovou dohodu netvrdila, pouze poukazovala to, že žalobce taková tvrzení uplatňoval v jiných řízeních a namítala tím nevěrohodnost tvrzení žalobce.

40. Dle § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“, závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

41. Dle § 34 odst. 1 a 2 zákoníku práce (1) pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. (2) Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně.

42. Dle § 20 zákoníku práce nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah.

43. Dle § 109 odst. 1 zákoníku práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

44. Dle § 113 zákoníku práce (1) mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak. (2) Je-li zaměstnanec statutárním orgánem zaměstnavatele, sjednává s ním mzdu nebo mu ji určuje ten, kdo ho na pracovní místo ustanovil, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. (3) Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. (4) Zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

45. Po právní stránce soud uzavřel, že účastníci spolu uzavřeli ústní pracovní smlouvu, na základě které žalobce jako zaměstnanec začal vykonávat práci pro žalovanou jako zaměstnavatele, a to na základě pokynů daných mu žalovanou, jejím jménem. Mezi účastníky tak vznikl pracovní poměr ve smyslu § 3 zákoníku práce a vztahy mezi nimi s tím související se tak rovněž řídí zákoníkem práce. Obsahem této smlouvy bylo sjednání druhu práce (pomocné práce na stavebních zakázkách realizovaných žalovanou, vyzvednutí a rozvoz materiálu pro stavby, další činnost dle pokynů zaměstnavatele), den nástupu do práce (počátek ledna 2021, kdy z výkazu práce je zřejmé, že žalobce začal práci vykonávat dne [datum] a žalovaná nikterak nenamítala pozdní nástup) a místo výkonu práce (tedy místa realizovaných zakázek pro žalovanou). Dle § 34 odst. 2 zákoníku práce musí být pracovní smlouva uzavřena písemně pod sankcí neplatnosti. Nicméně této neplatnosti se může dovolat pouze jedna z osob smluvního vztahu, a to do doby, než bylo započato s plněním, a to dle § 20 zákoníku práce (viz Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023., komentář k § 20). Vzhledem k tomu, že žalobce začal počínaje od [datum] pro žalovanou práci vykonávat, přičemž neplatnosti uzavřené pracovní smlouvy se účastníci nedovolali, uzavřená pracovní smlouva je platným právním jednáním.

46. S ohledem na to, že žalobce na základě pracovní smlouvy vykonával pro žalovanou práci, náleží mu za ni mzda. Žalovaná neunesla důkazní břemeno, že žalobci tuto mzdu řádně vyplatila, a tudíž se žalobce oprávněně domáhá jejího přiznání v tomto řízení. Pokud jde o výši mzdy, soud vyšel ze shora uvedeného skutkového stavu, že mezi účastníky byla výše mzdy dohodnuta jako hodinová sazba za vykonanou práci, přičemž výše mzdy dle žalované činila 150 Kč/hodina; žalobce dohodu o vyšší odměně ve vši 250 Kč/hodina neprokázal. Soud tedy přiznal žalobci nárok na odměnu za vykonanou práci ve výši 150 Kč/odpracovaná hodina. Rozsah vykonané práce byl mezi účastníky nesporný (následná změna tvrzení žalobce nebyla připuštěna). Soud proto přiznal žalobci nárok na zaplacení mzdy za měsíc leden 2021 ve výši 33 000 Kč (220 hodin x 150 Kč), za měsíc únor 2021 ve výši 35 850 Kč (239 hodin x 150 Kč) a za měsíc březen 2021 ve výši 42 000 Kč (280 hodin x 150 Kč). Protože je žalovaná v prodlení s peněžitým plněním přiznal soud žalobci rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení z této částky, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti mzdy, kterým je vždy poslední den měsíce následujícího po měsíci, v němž zaměstnanci vznikl nárok na mzdu (§ 141 odst. 1 zákoníku práce). Splatnost mzdy za měsíc leden 2021 tak nastala [Datum narození advokáta B], za měsíc únor 2021 dne [datum] a za měsíc březen 2021 dne [datum]; dnem následujícím pak vznik žalobci nárok na úroky z prodlení z jednotlivých částek (dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 4 zákoníku práce) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (výrok II.).

47. Co do rozdílu mezi žalobou uplatněných částek spolu s příslušenstvím a nároku přiznaného ve výroku II. soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III.).

48. Soud dodává, že vyšel ze žalobou uplatněného nároku na zaplacení dlužné mzdy, jehož součástí až do koncentrace řízení nebyl uplatněný nárok za práci přesčas a za práci v sobotu, neděli. Tento nárok byl uplatněn až poté, co nastala koncentrace řízení, žalovaná s uplatněným nárokem nesouhlasila, prokazování tohoto nároku je otázkou skutkovou, a tudíž soud změnu žaloby nepřipustil (viz odůvodnění shora pod bodem 6 tohoto rozsudku).

49. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení 184 750 Kč. Žalobce vzal žalobu částečně zpět co do částky 56 897,50 Kč, aniž toto zpětvzetí žaloby bylo vyvoláno jednáním žalované. V této částce tedy přísluší náhrada nákladů řízení žalované, stejně jako v částce 17 002,50 Kč, ohledně níž byla žaloba zamítnuta; tedy úspěch žalované je dán v částce 73 900 Kč (40%), úspěch žalobce v částce 110 850 Kč (60%). Žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši 20% (úspěch 60% mínus neúspěch 40%).

50. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 238 Kč, odměny advokáta za 11 úkonů právní služby [převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum] - bráno jako dva úkony, neboť jednání trvalo [Anonymizováno], jednání dne [datum] - bráno jako dva úkony, neboť jednání trvalo [Anonymizováno], jednání dne [datum]] stanovené z tarifní hodnoty před zpětvzetím žaloby ve výši 184 750 Kč, odměna tak činí v souladu s § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) částku 8 500 Kč, dále odměnu za úkon právní služby - jednání dne [datum] - počítáno z tarifní hodnoty po částečném zpětvzetí žaloby, tedy [částka] - odměna tak činí částku 6 220 Kč. Dále soud přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý za shora uvedených 12ti úkonů právní služby (dle § 13 odst. 4 AT). Celkem tak náklady činí 112 558 Kč. V souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. soud žalobci přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 20% z této částky, tj. 22 511,60 Kč.

51. Soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby - vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum], neboť těmito podáními odstraňoval vady podání ze dne [datum] spočívající v neurčitosti specifikace změny žaloby a částečného zpětvzetí žaloby. Již podání ze dne [datum] mělo a mohlo být určitým procesním právním úkonem.

52. Lhůta plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.), náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).