9 C 84/2014 - 293

Rubrum

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] s.r.o., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení částky 260 793 Kč s příslušenstvím a 218 793 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 408 793 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75% z částky 190 000 Kč od 30. 1. 2011 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,75% z částky 218 793 Kč od 15. 2. 2011 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 70 793 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75% z této částky od 30. 1. 2011 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 154 449,54 Kč k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svými dvěma žalobami domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit částku 218 973 Kč s příslušenstvím a částku 260 793 Kč s příslušenstvím. Nároky z obou žalob byly následně z důvodu procesní ekonomie spojeny ke společnému řízení. Podstatu svých nároků žalobkyně odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o dílo dne [datum], která byla následně nahrazena novou smlouvou o dílo ze dne [datum], na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovaného zhotovit rodinný dům dle předmětné specifikace, toto dílo řádně provést a předat žalovanému a žalovaný se za toto dílo zavázal řádně a včas zaplatit. Cena díla byla ve smlouvě o dílo stanovena částku 1 276 000 Kč. Poté co došlo ze strany žalobkyně ke splnění předmětu díla, vystavila žalobkyně fakturu číslo [hodnota] na částku 990 000 Kč se splatností do 29. 1. 2011, dále fakturu číslo [hodnota] se splatností do 14. 2. 2011 na částku 300 000 Kč a fakturu číslo [hodnota] se splatností do 29. 1. 2011 na částku 70 793 Kč, jakožto cenu za dohodnuté a provedené vícepráce nad rámec původně sjednaného rozsahu ve smlouvě o dílo. První dvě faktury pak představovaly doplatky za základní smluvenou cenu díla. Na základě těchto faktur pak žalovaný na fakturu číslo [hodnota] a uhradilo 800 000 Kč, na fakturu číslo [hodnota] byl započítán dobropis na částku 81 207 Kč a fakturou číslo [hodnota] nebyla uhrazena ani zčásti. Tímto tedy žalovaný a doplatek ceny díla dluží žalobkyni celkem částku 408 793 Kč a 70 793 Kč za vícepráce. Žalobkyně následně žalovaného marně vyzývala k doplacení celkové částky 489 586 Kč, kterou pak již žalovaný neuhradil ani zčásti. V průběhu řízení žalobkyně dále doplnila, že dílo mělo být dle smlouvy dokončeno do 15. 12. 2010, přičemž veškeré práce na díle byly ukončeny 13. 12. 2010, a to tak, že dílo bylo provedeno v plném rozsahu a předáno žalovanému bez vad. Při předání díla byl přítomen [jméno FO] a [jméno FO], stavbyvedoucí [jméno FO] (v době řízení již po smrti) a žalovaný. Došlo ke kompletní obhlídce díla, kdy ze strany žalovaného nebyly uplatněny žádné vady. Připravený předávací protokol byl žalovanému ponechán na místě s tím, že jej žalovaný následně dodá žalobkyni podepsaný, což pak již neučinil. Skutečnost, že dílo bylo řádně zhotoveno a předáno bez vad plyne rovněž z potvrzení stavbyvedoucího [jméno FO] pro potřeby kolaudačního řízení a z následně zahájeného řízení o povolení užívání stavby, které bylo zahájeno dne 15. 12. 2010. Tyto skutečnosti rovněž plynou z následného protokolu o místním šetření [právnická osoba] v [Anonymizováno] ze dne 21. 1. 2011, na základě kterého byl vydán předběžný souhlas s užíváním předmětné stavby. Žalovaný však následně bez udání důvodu kolaudační řízení zrušil a kontaktoval žalobkyni s tím, že na stavbě byly zjištěny určité vady, které měla způsobit subdodavatelská firma. Jednalo se o vady zejména estetického charakteru, které neměly žádný vliv na způsob užívání předmětu díla. Žalobkyně poté kontaktovala uvedenou firmu, aby se dostavila na místo a provedla obhlídku vad a jejich opravu, nicméně když se pracovníci dostavili, tak nebyli žalovaným bezdůvodně vpuštěni dovnitř, čímž žalovaný neposkytl patřičnou součinnost pro odstranění tvrzených vad. Následně žalovaný začal tvrdit, že mu dílo ze strany žalobkyně nebylo řádně předáno a že zbytek vyfakturovaných částek doplácet nebude. Žalovaný tedy poté již, ani přes četné urgence, cenu za dílo neuhradil ani částečně.

2. Žalovaný se k žalovaným nárokům vyjádřil v tom smyslu, že s těmito nesouhlasí a neuznává je ani z části. Hlavním důvodem pro odmítavé stanovisko bylo to, že má za to, že mu žalobkyně dílo nikdy řádně nepředala, k čemuž žalobkyni opakovaně vyzýval, a co jej následně vedlo k tomu, že od smlouvy o dílo odstoupil dopisem ze dne 6. 10. 2011, čímž se smlouva od počátku zrušila a žalobkyně tedy nemá nárok požadovat doplacení ceny díla z této smlouvy. Rovněž namítal, že faktury č. [hodnota], 2 a 3 postrádaly soupis provedených prací a nebylo a stále není zřejmé, za jaké provedené úkony byly požadované částky fakturovány. Dále pak namítl samotnou platnost smlouvy o dílo ze dne [datum] s poukazem na vyjádření žalobkyně v rámci předchozího řízení u Okresního soudu v Mostě sp.zn. 33 C 220/2011, kde měla uvést, že tuto smlouvu nepodepsala tehdejší jednatelka [jméno FO], nicméně tato skutečnost se v uvedeném řízení již dále neprošetřovala, neboť došlo k zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby. Současně s tímto žalovaný upozornil na to, že žalobkyně neměla v době uzavření smlouvy o dílo oprávnění k realizaci staveb. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že dílo nebylo řádně a bez vad předáno, neboť na díle bylo zjištěno množství vad, na které žalobkyni opakovaně upozorňoval již v průběhu realizace díla a i následně, a to jak ústně tak i písemně, nicméně k odstranění těchto vad nikdy nedošlo. Toto své tvrzení doložil zpracovaným znaleckým posudkem. V průběhu stavby ze strany žalovaného nebylo možno zaznamenat vady písemně do stavebního deníku, protože tento mu nebyl ze strany žalobkyně za celou dobu realizace díla poskytnut. U nároku na úhradu částky 190 000 Kč, plynoucí z faktury č. [hodnota], pak žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť faktura byla splatná 24. 1. 2011 a žaloba byla podána až 30. 1. 2014. Žalovaný má rovněž za to, že od smlouvy o dílo řádně a účinně odstoupil dopisem ze dne 6. 10. 2011 z důvodu absence řádného předání díla. Za této situace pak mohl žalobkyni vzniknout maximálně nárok na vydání bezdůvodného obohacení, přičemž u tohoto nároku vnáší námitku promlčení, neboť žaloby byly podány až po uplynutí promlčecí doby z nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

3. V souladu s ustanovením § 120 a násl. o.s.ř. soud ve věci provedl účastníky navržené a předložené důkazy a učinil z nich příslušná skutková a právní zjištění.

4. Z faktury č. [hodnota] ze dne 24. 1. 2011 soud zjistil, že touto fakturou měla žalobkyně vyfakturovat žalobci částku 300 000 Kč se splatností dne 14. 2. 2011 jakožto doúčtování ke smlouvě o dílo.

5. Z faktury č. [hodnota] ze dne 7. 6. 2011 bylo zjištěno, že tato faktura představuje dobropis k faktuře č. [hodnota] v částce 81 207 Kč, o kterou byla faktura č. [hodnota] ponížena. V průběhu řízení však nebylo zjištěno, z jakého důvodu byl tento dobropis vydán a co má uvedená částka představovat.

6. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem byla dostavba rozestavěného rodinného domu typu Bungalov 14 na základě projektu [právnická osoba] [právnická osoba]., a to na parcele č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], přičemž práce měly být zahájeny nejpozději dne 15. 10. 2010 a ukončeny dne 15. 12. 2010. Celková cena díla, za práce dle jednotlivých specifikací, byla stanovena částkou 1 138 000 Kč. Z existence pozdější smlouvy o dílo s totožným předmětem plnění a ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že tato smlouva o dílo ze dne [datum] byla nahrazena pozdější smlouvou o dílo ze dne [datum].

7. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] pak plynou shodné závěry, jako ze smlouvy předchozí s tím rozdílem, že tuto již za žalobkyni podepsala [jméno FO], která byla v době podpisu jednatelkou žalobkyně. Dále se pak zde liší ujednání o celkové ceně díla tak, že cena činí 1 276 000 Kč a je zde ručně dopsána poznámka o finanční rezervě na vícepráce ve výši 24 200 Kč. Na základě této smlouvy se tedy žalobkyně zavázala pro žalovaného, za uvedenou cenu, zhotovit dílo v rozsahu, který je specifikován v oddílu I. odst. 3.

8. Z dopisu manželů [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem měli žalobkyni vyčítat nepředání díla dne [datum], nepředložení stavebního deníku, nedodržení technologických postupů při stavbě, nemožnost kontrolovat stavbu v jejím průběhu a že z těchto důvodů je dům neobyvatelný s tím, že pozastavují doplacení ceny za dílo až do odstranění jeho zmíněných vad. K tomuto dopisu byl připojen podací lístek, u kterého však nebyl vyplněn adresát a údaje pošty o jeho převzetí k doručení. V průběhu řízení byl pak soudu předložen originál tohoto podacího lístku, kde již požadované údaje jsou doplněny a bylo zde uvedeno i potvrzení pošty o jeho přijetí.

9. Z dopisu právního zástupce žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] včetně podacího lístku a dodejky vyplývá, že tímto byla žalobkyně vyzvána k předání díla dne 10. 8. 2011 a k předložení zde zmíněných dokladů. Tento dopis si žalobkyně převzala.

10. Z dopisu právního zástupce žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] včetně dodejky má soud za zjištěno, že právní zástupce reaguje na stav, že se od žalobkyně nikdo na navržené setkání dne 10. 8. 2011 nedostavil a byl navržen další termín 16. 9. 2011 v kanceláři právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO]. Tento dopis si žalobkyně převzala.

11. Z dopisu právního zástupce žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 6. 10. 2011 včetně podacího lístku a dodejky vyplývá, že tímto žalovaný a jeho manželka provedli odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 30. 8. 2010 z důvodu vad na díle a jeho nepředání. Toto odstoupení si žalobkyně převzala.

12. Z vyjádření [právnická osoba] [adresa], Obecní živnostenský úřad ze dne [datum] bylo zjištěno, že úřad, na základě podnětu [tituly před jménem] [jméno FO] v zastoupení [jméno FO] a [jméno FO], prověřil činnost žalobkyně z toho důvodu, že měla provádět podnikatelské činnosti, ke kterým neměla příslušné povolení a bylo zjištěno, že se tímto žalobkyně dopustila správního deliktu podle § 63 odst. 1 písm. b) z.č. 455/1991 Sb.

13. Ze znaleckého posudku ze dne 10. 6. 2012, který zpracoval znalec [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil, že znalec měl za úkol vyčíslit škodu, resp. výši nákladů potřebných na odstranění vad stavby rodinného domu manželů [jméno FO] na parcele č. st. 858 a souvisejících prací na parcele č. 120/10. Znalec určil výši nákladů na odstranění těchto vad částkou 621 463 Kč. Znalec se v tomto posudku zabýval vadami díla, které byly zmíněny ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne 19. 4. 2011 zpracovaného týmž znalcem. K tomuto důkazu soud uvádí, že tento znalecký posudek postrádá váhu důkazního prostředku znaleckého posudku, neboť neobsahuje znaleckou doložku a tudíž se jedná o důkaz listinou.

14. Z faktury č. [hodnota] ze dne 24. 1. 2011 soud zjistil, že touto fakturou měla žalobkyně vyfakturovat žalobci částku 990 000 Kč se splatností dne 29. 1. 2011 jakožto vyúčtování ke smlouvě o dílo.

15. Z faktury č. [hodnota] ze dne 24. 1. 2011 soud zjistil, že touto fakturou měla žalobkyně vyfakturovat žalobci částku 70 793 Kč se splatností dne 29.1.2011 jakožto vyúčtování vícenákladů nad rámec smlouvy o dílo.

16. Z „navýšení rozpočtu nad rámec smlouvy p.[jméno FO]“, kde jsou uvedeny jednotlivé položky včetně jejich ohodnocení s konečným součtem 64 357,60 Kč soud neučinil žádné zjištění, neboť tento dokument nebyl datován, nikým podepsán ani nebyl žalovaným v průběhu řízení označen za nesporný.

17. Z upomínky č. [hodnota] ze dne 18. 4. 2011 soud zjistil, že tímto měla žalobkyně vyzývat žalovaného k úhradě doplatku na fakturu č. [hodnota] ve výši 190 000 Kč, na fakturu č. [hodnota] ve výši 300 000 Kč a fakturu č. [hodnota] ve výši 70 793 Kč. U této výzvy má soud za prokázáno, že došlo k jejímu odeslání žalovanému na adresu [adresa], [adresa] z připojeného podacího lístku přijatého poštou dne 19. 4. 2011 18. Z upomínky č. [hodnota] ze dne 27. 4. 2011 soud zjistil, že tímto měla žalobkyně vyzývat žalovaného k úhradě doplatku na fakturu č. [hodnota] ve výši 190 000 Kč, na fakturu č. [hodnota] ve výši 300 000 Kč a fakturu č. [hodnota] ve výši 70 793 Kč. U této výzvy však soud nemá za prokázáno její doručení žalovanému nebo alespoň její odeslání. Uvedené závěry se vztahují i k „poslední výzvě k úhradě před podáním žaloby“ ze dne [datum], kde je žalovaný rovněž upomínán k doplacení dlužných částek s doplněním, že na fakturu č. [hodnota] byla započítána částka 81 207 Kč z dobropisu, tedy na této faktuře zbývá doplatit 218 793 Kč a že předchozí řízení bylo ukončeno zpětvzetím ze strany žalobkyně a tudíž zde není překážka věci rozsouzené.

19. Z kopie stavebního deníku má soud za zjištěno, že práce na stavbě probíhaly od 30. 4. 2010 do 28. 5. 2010 zhotovením základní desky a ´další práce pak pokračovaly od 30. 8. 2010 do 13. 12. 2010, kde je uveden poslední zápis o dokončení stavby a jejím předání investorovi, přičemž při tomto předání byli přítomni [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a manželé [jméno FO], přičemž podepsáni jsou zde pouze první dva jmenovaní. V průběhu stavby byly průběžně prováděny kontroly bez zjištěných závad. Nejsou zde rovněž obsaženy žádné zápisy žalovaného nebo jeho manželky.

20. Z kopií příjmových pokladních dokladů soud zjistil, že žalovaný žalobkyni uhradil dne 9. 11. 2010 částku 190 000 Kč, dne 10. 11. 2010 částku 60 000 Kč, dne 23. 12. 2010 částku 300 000 Kč a dne 13. 1. 2011 částku 250 000 Kč, celkem tedy 800 000 Kč, tj. částku, která je mezi účastníky nesporná. Účel všech plateb je uveden jako záloha k faktuře č. [hodnota].

21. Ze soupisu prací označených jako „příloha k faktuře č. [hodnota] ze dne 24. 1. 2011“ a „příloha k faktuře č. [hodnota] ze dne 24. 1. 2011“ nemohl soud učinit závěr o tom, že tyto byly skutečně nedílnou součástí uvedených faktur, neboť nebyly nikým potvrzeny, byly předloženy samostatně a nikoli jako nedílná součást faktur a žalovaný existenci těchto příloh od počátku popíral.

22. Z plné moci ze dne [datum] s ověřenými podpisy má soud za zjištěno, že tuto udělili manželé [jméno FO] [jméno FO], aby je zastupoval ve všech úkonech stavebního řízení.

23. Z protokolu stavebního úřadu MÚ [adresa] ze dne 21. 1. 2011 sepsaného na místě stavby [jméno FO] má soud za zjištěno, že jmenované pracovnice stavebního úřadu tímto protokolem povolila užívání stavby, neboť jí byly předloženy všechny příslušné doklady, účastníci řízení vyjádřili svůj souhlas s užíváním stavby a všichni přítomní protokol podepsali, tj. [jméno FO], [jméno FO] a manželé [jméno FO]. Tento protokol však následně nesloužil ke kolaudačnímu řízení, neboť dne 24. 1. 2011 vzali manželé [jméno FO] svou žádost o souhlas s užíváním stavby zpět do doby dořešení stavebně technických závad na stavbě, o čemž byl do tohoto protokolu pořízen záznam.

24. Ze smlouvy o poskytování služeb ze dne [datum] podepsané [jméno FO] a žalovaným má soud za zjištěno, že do doby přepisů energií bude [jméno FO] do domu žalovaného zajišťovat dodávku pitné vody a elektrické energie za měsíční zálohy ve výši 1 000 Kč. V této smlouvě žalovaný rovněž prohlásil, že mu byly nemovitosti předány téhož dne, tj. 13. 12. 2010.

25. Z prohlášení stavebního dozoru [jméno FO] bez uvedení data vyplývá, že stavební dozor tímto potvrzuje, že dům na parcele č. [Anonymizováno] byl „proveden a předán v souladu s projektovou dokumentací a dle technických požadavků na výstavbu“.

26. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum], který zpracoval znalec [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že tímto posudkem bylo stanovena cena rodinného domu bez č.p. v Mánesově ulici v Lenešicích na parcele č. st. 858 částkou 1 290 260 Kč jako cena nákladová a částkou 1 283 840 Kč jako cena věcná. Na straně 9 až 13 je pak uveden výčet jednotlivých vad stavby, nicméně tato zjištění nebyly předmětem zadání posudku.

27. Z výpisu z Obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] v likvidaci, IČ [IČO] soud zjistil, že tato společnost má shodné sídlo, jako žalobkyně a likvidátorem je [jméno FO], nar. [datum].

28. Z usnesení okresního soudu v Mostě č.j. 33 C 220/2011-68 ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto usnesením soud ustanovil znalce z oboru písmoznalectví k určení pravosti podpisu [jméno FO] na smlouvě o dílo ze dne [datum]. K tomuto znaleckému zkoumání již následně nedošlo, neboť řízení bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby.

29. Ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako prodávající a [jméno FO] a [jméno FO], jako kupujícími. Předmětem budoucí kupní smlouvy měl být pozemek v [Anonymizováno] st. [Anonymizováno] a č. [hodnota]. Součástí parcely č. st. [Anonymizováno] byla hrubá stavba rozestavěného domu. Kupní cena pozemků a domu byla stanovena částkou 905 000 Kč. K realizaci této kupní smlouvy však nedošlo s odkazem na následující důkaz.

30. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností [jméno FO] s.r.o. jako prodávající a [jméno FO] a [jméno FO], jako kupujícími. Předmětem kupní smlouvy byl pozemek v [Anonymizováno] a č. st. [Anonymizováno]. Součástí parcely č. [Anonymizováno] byla hrubá stavba rozestavěného domu (ve skutečnosti je však stavba součástí pozemku č. st. [Anonymizováno]). Kupní cena pozemků a domu byla stanovena částkou 764 250 Kč.

31. Z výslechu [jméno FO] (dříve [jméno FO]) – pracovnice stavebního úřadu, která dne [datum] provedla místní šetření, ze kterého sepsala výše uvedený protokol – vyplynulo, že mezi přítomnými účastníky nepanovaly žádné neshody, objekt byl plně zabydlen, nebyly zjištěny ani zmíněny žádné vady či nedodělky stavby, byl zjištěn soulad s projektovou dokumentací a byly předloženy všechny požadované doklady. Na základě stavu domu a jeho zabydlenosti byla v přesvědčení, že stavba již byla předána. Zhruba po třech dnech se pak za ní do kanceláře dostavili manželé [jméno FO] a vzali svou žádost o povolení užívání stavby zpět a tento návrh poté podali znovu asi v říjnu 2011. Ve věci se tedy konalo další místní šetření, kterého se již neúčastnila, nicméně z protokolu zjistila, že stavba byla opět bez vad a byly opět předloženy shodné dokumenty, jako u předchozího místního šetření, a proto vydala souhlas s užíváním stavby.

32. Z důkazu svědeckou výpovědí [jméno FO] při jednání dne 6. 12. 2019 a 2. 2. 2022 soud zjistil, že v průběhu stavby svědek vystupoval jako pomocná pracovní síla, zastupoval objednatele při komunikaci s úřady a vystavoval faktury a příjmové doklady. Dílo bylo kompletně dokončeno dle specifikace ve smlouvě o dílo, přičemž v průběhu realizace díla nedošlo ze strany žalovaného k vytýkání žádných vad. K předání díla došlo dne [datum], u kterého byl přítomen svědek, jeho bratr [jméno FO], stavbyvedoucí [jméno FO] a manželé [jméno FO]. Předání trvalo asi hodinu, objednatelé byli seznámeni se stavem díla a technickými podrobnostmi a bez připomínek měli dílo převzít. Připravený předávací protokol byl ponechán na místě s tím, že jej žalovaný následně podepsaný vrátí, což však již neučinil. Manželé [jméno FO] spěchali s nastěhováním z důvodu placení nájmu a počátku splácení hypotečního úvěru, a proto jim byly předány klíče od objektu zhruba již 14 dní před oficiálním předáním, aby si již mohli nastěhovat věci. Při předání již měli objekt zabydlený a užívali jej. Při následném kolaudačním řízení v průběhu ledna 2010, u kterého byl svědek osobně přítomen, nebyly zjištěny žádné vady a byly předloženy všechny požadované dokumenty. Dílčí vyúčtování, na základě kterých žalovaný prováděl hotovostní platby, obsahovaly rovněž soupis provedených prací, neboť žalovaný stavbu financoval z hypotečního úvěru a tento postup byl tedy vyžadován. Vzájemné neshody začaly až po dodání konečných faktur č. [hodnota], 2 a 3 na doplacení zbytkové ceny za dílo a vícepráce. Tyto pak žalovaný odmítl uhradit a zaslal dopis s výčtem zjištěných vad na díle. Některé z těchto vad byly svědkem uznány a byl kontaktován subdodavatel k jejich odstranění. K tomuto však již nedošlo, ani k posouzení důvodnosti ostatních vad, neboť pracovníci subdodavatele nebyli žalovaným do objektu vpuštěni a z dalšího jednání žalovaného jednoznačně vyplynulo, že do svého domu již nikoho nepustí. Současně však žalovaný neuplatnil žádnou slevu z ceny díla nebo nárok na náhradu nákladů vynaložených na odstranění vad jiným subjektem.

33. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno FO] při jednání dne 6. 12. 2019 a 2. 2. 2022 soud zjistil, že svědek ve společnosti [jméno FO]-[jméno FO] s.r.o. působil zhruba do roku 2017 na pozici stavbyvedoucího, který prováděl jednotlivé stavební úkony, zajišťoval nákup materiálů, shánění pracovníků a najímal externí firmy. Na předmětné stavbě vedl řádně stavebník deník, do kterého se zapisovaly rovněž závěry z kontrolních dnů, o jejichž konání byl žalovaný vždy předem upozorněn. V průběhu realizace stavby nebyly zjištěny žádné závady, ani následně při předání díla a prvním kolaudačním řízení. Ze strany žalovaného došlo k upozorňování na vady díla a nesoulad s projektovou dokumentací až poté, co mu byly předloženy konečné faktury k doplacení ceny díla. Na místě pak bylo zjištěno, že zhotovení střechy vykazuje jisté vady, a proto byla kontaktována externí firma, která realizovala kompletní vybudování střechy, aby vadu odstranila. Schůzka byla předem dohodnutá s žalovaným, nicméně ten následně odmítl pracovníky pustit do objektu, aby byla závada odstraněna. Na vícepráce nebyl uzavřen žádný dodatek stávající smlouvy o dílo, vše se řešilo dohodou. V dané lokalitě dle shodné typizované projektové dokumentace bylo zhotoveno cca 30 staveb, se kterými nebyly žádné problémy, kromě jednoho případu. V průběhu realizace stavby si žalovaný s manželkou měnili některé variabilní položky např. volbou jiných nebo lepších materiálů a naopak si některé věci zajistili sami. Toto vše bylo pak následně zohledněno ve fakturaci, kde tedy docházelo ke zvyšování či odečtu jednotlivých položek. K jednotlivým vytýkaným vadám pak uvedl, že tyto neshledává důvodnými, kromě závady na střeše, jejíž oprava pro chování žalovaného nemohla být provedena.

34. Z přehledu postupy výstavby rodinného domu Bungalow 14 na pozemku [Anonymizováno] má soud za zjištěno, jakým způsobem měla stavba tohoto domu zřejmě probíhat, nicméně z tohoto nelze učinit jednoznačný závěr o tom, že byl dům takto reálně zhotoven, neboť postrádá potvrzení objednatele.

35. Ze souboru docházkových listů a faktur soud zjistil, že [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] v průběhu realizace stavby docházeli a osobně prováděli jednotlivé zapsané úkony s tím, že [jméno FO] prováděl zejména kontrolu stavby, ostatní prováděli práce, které většinou nebyly zaznamenány do stavebního deníku. Poslední záznam z docházkového listu [jméno FO] uvádí předání stavby dne 13. 12. 2010. Ze souboru faktur pak soud neučinil žádná významná zjištění pro věc, neboť, ve většině případů, z nich nelze identifikovat, že se vztahovaly k předmětné stavbě, kromě faktury za [právnická osoba], práce provedené [jméno FO], zhotovení plynové přípojky, kanalizace, ztraceného bednění a 2x přeúčtování [právnická osoba] mezi společností PP Truck a žalobkyní.

36. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že tento se svými spolupracovníky na předmětném domě zhotovil kompletní střechu včetně krovů, klempířských prací a usazení okapů a svodů. Práci kompletně dokončil a předal žalobkyni, která si jej na tuto práci najala. Po předání dostal svědek od žalobkyně zaplacenou celou smluvenou cenu. Zhruba po měsíci pak došlo k reklamaci vady, která spočívala v pochybení se zaměřením, které mělo pouze estetický důsledek, nicméně tato vada byla uznána a svědek byl připraven vadu odstranit a uvést opět do původního stavu již ty hotové části stavby, které by byly opravou dotčeny. Když se ve smluvený čas na místo dostavil, nebyl majitelem nemovitosti vpuštěn s tím, že nechce, aby byla tato oprava provedena. Po několika dnech se na místo opět dostavil, aby se s majitelem domluvil na dalším postupu, ale opět mu bylo sděleno, že si majitel nepřeje provedení opravy. Ke stavbě samé pak svědek uvedl, že při dokončování okapů již byla stavba z venku komplet hotová včetně fasády a minimálně i část venkovních úprav spočívající v obvodových chodnících, jinak by nebylo možno napojit okapy na svody. Když se na místo dostavil naposledy, tak si všiml, že objekt je majitelem zabydlen a minimálně z ulice byl zhotovený rovněž plot.

37. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázán následující skutkový stav.

38. Žalovaný s žalobkyní dne [datum] uzavřeli smlouvu o dílo na dobudování rozestavěného rodinného domu v Lenešicích na pozemku č. [Anonymizováno]. Téhož dne uzavřela společnost [právnická osoba] s žalovaným a [jméno FO] (následně manželkou žalovaného) smlouvu o budoucí kupní smlouvě k pozemkům č. st. [Anonymizováno] a rozestavěnému domu. K samotnému uzavření kupní smlouvy nicméně došlo až dne [datum], na základě které nabyli manželé [jméno FO] do svého vlastnictví pozemky č. [Anonymizováno] a č. st. [Anonymizováno], jejíž součástí byla hrubá stavba rodinného domu, přičemž stranou prodávající byla společnost [jméno FO]-[jméno FO] s.r.o. Dne 30. 8. 2010 došlo mezi žalobkyní a manžely [jméno FO] k uzavření smlouvy o dílo, která nahradila uzavřenou smlouvu předchozí. Předmět smlouvy byl totožný s onou předchozí, tj. dobudování rodinného domu dle uvedené specifikace za cenu 1 276 000 Kč s datem dokončení do 15. 12. 2010. Dle stavebního deníku, docházkových listů a výpovědi svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] následně probíhaly práce na stavbě standardním způsobem, a to od 30. 4. 2010 do 28. 5. 201 zhotovením základní desky a poté došlo od 30. 8. 2010 do 13. 12. 2010 k celkovému dokončení celého domu. Z uvedených důkazů (kromě výpovědi [jméno FO]) a z prohlášení žalovaného ve smlouvě o poskytování služeb ze dne [datum], má soud rovněž za prokázáno, že dne 13. 12. 2010 došlo k předání stavby, neboť v průběhu řízení nebyl prokázán opak. Uvedený závěr je následně podpořen i protokolem MÚ [adresa] ze dne [datum] ve spojitosti se svědeckou výpovědí [jméno FO], ze kterých vyplývá, že stavba byla řádně dokončena, předána, disponovala veškerou předepsanou dokumentací a v uvedené době byla i užívána. V průběhu stavby ani v průběhu následujícího místního šetření rovněž nebyly majiteli objektu vzneseny žádné námitky ohledně kvality práce a souladu s projektovou dokumentací. Bylo dále prokázáno, že v období od 9. 11. 2010 do 13. 1. 2011 žalovaný poskytoval dílčí platby na cenu díla v celkové výši 800 000 Kč, přičemž tato skutečnost je mezi účastníky nesporná. Žalobkyně dne 24. 1. 201 následně žalovanému vystavila faktury č. [hodnota], 2 a 3 na doplatek ceny díla v celkové výši 1 360 793 Kč, od které byly odečteny platby ve výši 800 000 Kč, tj. celkový doplatek měl činit 560 793 Kč. Tato částka byla později ponížena o částku 81 207 Kč na základě dobropisu ze dne [datum], aniž bylo v řízení zjištěno, co tato částka představovala. Celkový doplatek díla tak představoval žalovaných 479 586 Kč. Po obdržení těchto faktur žalovaný dne [datum] vytvořil dopis, který byl žalobkyni poté doručen, ve kterém vytýkal, že dílo dosud nebylo řádně předáno, na stavbě se vyskytují závažné vady, pro které je dům neobyvatelný, a že pozastavuje doplacení faktur, dokud tyto nebudou odstraněny a dílo nebude předáno. Žalobkyní byla uznána drobná vada na zhotovené střešní konstrukci a měla v úmyslu nechat tuto vadu odstranit, což však žalovaný neumožnil. Poté již dále mezi účastníky panovaly vzájemné neshody, které vyústily v pokus žalovaného o odstoupení od smlouvy o dílo dne [datum] a k podání předmětných žalob ze strany žalobkyně.

39. Pro právní hodnocení soud na daný případ aplikoval z.č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění platném a účinném v době uzavření závazkového právního vztahu.

40. Podle § 436 odst. 1 Obch.z. Je-li dodáním zboží s vadami porušena smlouva podstatným způsobem (§ 345 odst. 2), může kupující: a) požadovat odstranění vad dodáním náhradního zboží za zboží vadné, dodání chybějícího zboží a požadovat odstranění právních vad, b) požadovat odstranění vad opravou zboží, jestliže vady jsou opravitelné, c) požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

41. Podle § 436 odst. 2 Obch.z. Volba mezi nároky uvedenými v odstavci 1 kupujícímu náleží, jen jestliže ji oznámí prodávajícímu ve včas zaslaném oznámení vad nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení. Uplatněný nárok nemůže kupující měnit bez souhlasu prodávajícího. Jestliže se však ukáže, že vady zboží jsou neopravitelné nebo že s jejich opravou by byly spojeny nepřiměřené náklady, může kupující požadovat dodání náhradního zboží, požádá-li o to prodávajícího bez zbytečného odkladu poté, kdy mu prodávající oznámil tuto skutečnost. Neodstraní-li prodávající vady zboží v přiměřené dodatečné lhůtě nebo oznámí-li před jejím uplynutím, že vady neodstraní, může kupující odstoupit od smlouvy nebo požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny.

42. Podle § 437 ods.t 1 Obch.z. Je-li dodáním zboží s vadami smlouva porušena nepodstatným způsobem, může kupující požadovat buď dodání chybějícího zboží a odstranění ostatních vad zboží, nebo slevu z kupní ceny.

43. Podle § 536 odst. 1-3 Obch.z. Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

44. Podle § 537 odst. 1 a 2 Obch.z. Zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Nevyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy díla něco jiného, může zhotovitel provést dílo ještě před sjednanou dobou. Objednatel je povinen provedené dílo převzít.

45. Podle § 548 odst. 1 Obch.z. Objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla.

46. Podle § 550 Obch.z. Objednatel je oprávněn kontrolovat provádění díla. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, je objednatel oprávněn dožadovat se toho, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním a dílo prováděl řádným způsobem. Jestliže zhotovitel díla tak neučiní ani v přiměřené lhůtě mu k tomu poskytnuté a postup zhotovitele by vedl nepochybně k podstatnému porušení smlouvy (§ 345 odst. 2), je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

47. Podle § 554 odst. 1 Obch.z. Zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném tímto zákonem. Je-li místem předání jiné místo, než je uvedené v odstavcích 2 a 4, vyzve zhotovitel objednatele k převzetí díla.

48. Podle § 560 odst. 1-4 Obch.z. Dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§ 554); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. Zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností. Spočívá-li dílo ve zhotovení věci, platí obdobně ustanovení § 420 až 422 a § 426.

49. Podle § 562 odst. 1-3 Obch.z. Objednatel je povinen předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve po předání předmětu díla. Soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1, c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba. Ustanovení § 428 odst. 2 a 3 se použijí obdobně na účinky uvedené v odstavci 2.

50. Podle § 564 Obch.z. Při vadách díla platí přiměřeně § 436 až 441. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

51. Soud předně uvádí, že žalovaný v průběhu celého řízení neučinil žádný procesní protinávrh, který by směřoval k tomu, aby byla žalobkyně povinna k náhradě za vady, které měly být na stavbě způsobeny, a to i přes to, že hodnota jím tvrzených vad značně převyšuje nároky žalobkyně na doplacení ceny díla, proto bylo dokazování a právní hodnocení věci směřováno pouze k nárokům žalobkyně s přihlédnutím k tvrzeným skutečnostem ohledně vad díla v rovině procesní obrany žalovaného. V předmětné věci se soud nejdříve zabýval otázkou, zdali byla mezi účastníky platně uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 536 a násl. Obch.z., neboť žalovaný i tuto skutečnost rozporoval, jak je uvedeno výše. Obsahem původní smlouvy o dílo ze dne [datum] se soud podrobněji nezabýval, neboť tato byla následně nahrazena smlouvou ze dne [datum], ze které plynou nároky žalobkyně a ke které rovněž směřuje argumentace žalovaného. Z obsahu této smlouvy lze jednoznačně dovodit, že smlouva o dílo obsahuje veškeré náležitosti, které jsou podmínkou její platnosti, a to jak ve smyslu obecných ustanovení podle § 266 a násl. Obch.z., tak i ve smyslu ustanovení § 536 a násl. Obch.z., upravujících daný závazkový vztah. Takto tedy obsahuje ujednání o předmětu díla, termíny jeho realizace a výši odměny za provedené dílo. Ostatní ujednání jsou pak v rámci konkretizace předmětu díla, platebních podmínek, záruk a pod. Rovněž tak za žalobkyni byla smlouva podepsána [jméno FO], která byla v té době jedinou jednatelkou žalobkyně. Žalovaný sice poukazoval na to, že v předchozím řízení u okresního soudu v Mostě žalobkyně sama popírala pravost podpisu jednatelky, nicméně tato skutečnost nebyla v daném řízení prošetřena a řízení bylo zastaveno. V rámci nyní projednávané věci nebyla ze strany žalobkyně tato skutečnost tvrzena a soud nemá pochyb o tom, že smlouva byla skutečně podepsána tehdejší jednatelkou žalobkyně. Žalobce dále poukazoval na to, že žalobkyně neměla v době uzavření smlouvy a v průběhu realizace stavby náležité povolení k této činnosti. K této námitce soud uvádí, že tato skutečnost byla potvrzena vyjádřením MÚ [adresa] ze dne [datum], nicméně tato skutečnost nemá vliv na platnost smlouvy o dílo z hlediska právních vztahů vyplývajících z obchodně závazkových vztahů, ale pouze v rovině práva správního se všemi příslušnými důsledky, které navíc skutečně byly, dle uvedeného vyjádření, vyvozeny. Žalovaný rovněž vznesl námitku promlčení ohledně nároku z faktury č. [hodnota], když tato faktura byla vydána dne 24. 1. 2011 a žaloba byla podána až 30. 1. 2014. Zde soud pouze odkazuje na ustanovení § 397 Obch.z., kde u závazků z obchodně právních vztahů platí obecná čtyřletá promlčecí lhůta, která v tomto případě neuplynula, uvedený nárok tímto promlčen není a vznesená námitka promlčení není účinná. Mezi účastníky zůstala sporná zásadní otázka, zdali bylo dílo řádně předáno či nikoli. Soud již na několika místech tohoto rozsudku zdůraznil, že dle provedených důkazů bylo dílo řádně předáno žalovanému, a to 15. 12. 2010, přičemž jasný a nezpochybnitelný důkaz o řádném předání a splnění dalších povinností ze strany žalobkyně, je zakotven v protokolu z místního šetření ze dne 21. 1. 2011, jehož pravost byla následně potvrzena svědeckou výpovědí [jméno FO], kde bylo jasně deklarováno, že stavba je zcela dokončena v souladu s projektovou dokumentací a byly předloženy všechny potřebné doklady pro povolení k užívání této stavby a proti tomuto stavu nebyly vzneseny žádné námitky. Svědkyně pak jasně uvedla, že objekt byl užíván, zabydlen a v rámci prohlídky nebyly vzneseny žádné námitky ohledně kvality provedených prací. Tato skutečnost je tedy v přímém rozporu s tvrzením žalovaného, kterým odkázal na zaslaný dopis se soupisem vad, který byl vyhotoven již dne [datum], ve kterém žalobkyni vyčetl značné množství vad a že dům je údajně neobyvatelný, přičemž bylo prokázáno, že žalovaný dům obýval a nebylo nijak prokázáno, že by byl nucen se z domu odstěhovat, či následně provést rozsáhlou rekonstrukci objektu dle závěrů následně vypracovaného znaleckého posudku, kterým byla stanovena hodnota prací, jichž by bylo zapotřebí k odstranění všech vad. Uvedený „posudek“ ze dne [datum] však neobsahuje znaleckou doložku, tudíž se o znalecký posudek nejedná, ale pouze o listinný důkaz, který však není podpořen žádnými dalšími důkazy. Jestliže by tedy dílo trpělo takovýmito vadami, žalobkyně by je odmítala odstranit a dům by byl z tohoto důvodu neobyvatelný, jak tvrdí žalovaný, byl by jediný možný postup nechat dílo opravit jiným zhotovitelem a tyto náklady následně vymáhat po žalobkyni, podle oddílu III., č.l 1, odst. 1.5., nebo podle oddílu III., č.l. 2, odst. 2.3. smlouvy o dílo. V průběhu celého řízení nebylo žalovaným nikdy tvrzeno, že by vady na díle byl nucen nechat tímto, nebo jakýmkoli jiným, způsobem opravit jiným zhotovitelem, aby se dům stal zase obyvatelným, a že náhradu takto vzniklých nákladů poté uplatňoval po žalobkyni. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný v rámci tohoto řízení neučinil žádný procesní úkon směřující k zavázání žalobkyně k této náhradě. Je rovněž těžko uvěřitelné, že by žalovaný od převzetí díla dne 15. 12. 2010 do místního šetření dne 21. 1. 2011 na díle žádné vady nezjistil, přičemž následně by za pouhých 5 dnů zjistil, že dílo trpí mnoha závažnými vadami, pro které je dům neobyvatelný a že toto bylo učiněno pouhé 2 dny poté, co byly ze strany žalobkyně vystaveny faktury k celkovému doplacení ceny díla. Na základě výše uvedeného a skutečností zjištěných z provedených důkazů nelze mít za to, že by dílo nebylo řádně a v plném rozsahu provedeno, že nebylo žalovanému řádně předáno a že by vykazovalo vady, pro které nelze toto dílo užívat. Vzhledem k tomu, že tedy dílo bylo žalovanému řádně předáno, nemohl již následně dne 6. 10. 2011 od smlouvy o dílo účinně odstoupit, neboť uvedený závazek již zanikl jeho splněním. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalobkyně vyčerpala celý předmět smlouvy o dílo a toto bylo beze zbytku provedeno. Uvedený závěr vyplývá jednak ze svědeckých výpovědí, tak i výše zmíněných listinných důkazů týkajících se průběhu a ukončení stavby, přičemž v řízení nevyplynula žádná pochybnost o tom, že by tomu bylo jinak a žalobkyně předala žalovanému dílo v nekompletní podobě. Co se pak týče uplatněných vad díla je třeba konstatovat, že bylo prokázáno, že žalobkyně uznala vadu ve zhotovení střešní konstrukce, která však danou stavbu nijak staticky neohrožovala a současně bylo prokázáno to, že žalovaný svým přístupem opravu této vady znemožnil, čímž porušil svou smluvní povinnost dle oddílu III., čl. 2., odst. 2.2. smlouvy o dílo. V řízení pak nebyla prokázána existence dalších vad s ohledem na skutkové a právní závěry, které byly učiněny výše ze znaleckého posudku ze dne [datum], který se apriori vadám díla nevěnoval, a ze „znaleckého posudku“ ze dne [datum]. Dále je potřeba zdůraznit, že jestliže žalovaný jako hlavní důvod, proč žalobkyni nedoplatil cenu díla, uvedl, že měl dle smlouvy o dílo právo na nedoplacení ceny díla do odstranění vad díla, tak toto právo mu náleželo dle smlouvy o dílo oddílu II., čl. 2., odst. 2.2., nicméně pouze v případě, že by vady byly zjištěny v průběhu provádění díla a nikoli až po jeho předání. Nebylo rovněž nijak tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný využil institutu slevy z ceny díla podle § 436 odst. 1 písm. c) nebo § 437 437 odst. 1 Obch.z. Z žádného provedeného důkazu přitom nevyplynul závěr o tom, že by žalovaný v průběhu realizace díla vznášel jakékoli námitky, ať už ústně či písemně do stavebního deníku. Tvrzená skutečnost, že mu nebyl stavební deník v průběhu stavby zpřístupněn, rovněž nebyla v řízení ničím prokázána. Pokud by tomu tak skutečně bylo a žalobkyně by žalovanému bránila jeho námitky uplatňovat zaznamenáním do stavebního deníku, byla by tato skutečnost jistě oznámena při kolaudačním řízení, či příslušným správním orgánům, což nebyla. Soud má tedy za to, že žalobkyně naplnila celý předmět smlouvy o dílo ze dne [datum], toto dílo bylo provedeno řádně, neboť jej žalobkyně provedla obvyklým způsobe, tj. v jakosti a provedení vhodném pro sjednaný účel (jednalo se typizovaný dům, kterých bylo bez reklamací v daném čase a místě zhotoveno větší množství) a toto dílo byl žalovanému řádně předáno, neboť žalovaný toto dílo v období předání užíval a i následně jej užíval bez prokazatelného vynaložení prostředků na odstranění jakýchkoli vad a současně nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný splnil svou notifikační povinnost podle § 562 Obch.z. a případné vady žalobkyni bez prodlení oznámil. Naopak při následném místním šetření rovněž žádné námitky, ve smyslu upozornění na vady díla, neuplatnil. Tímto má tedy má soud za to, že žalobkyni vzniklo právo na doplacení ceny díla (rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Cdo 13/2009 ze dne 10. 12. 2009). Ve smyslu výše uvedeného pak soud považuje nárok žalobkyně na doplacení sjednaného rozsahu díla, zakotveného smlouvou o dílo fakturami č. [hodnota] a 2 v celkové výši 408 793 Kč s úrokem z prodlení, jdoucím od splatnosti jednotlivých faktur, za oprávněný. Soud však neshledal důvodným nárok žalobkyně na zaplacení faktury č. [hodnota] ve výši 70 793 Kč, neboť se mělo jednat o odměnu za provedené vícepráce, jejichž sjednání a skutečné provedení se žalobkyni v řízení prokázat nepodařilo. Podle oddílu I., čl. 3., odst. 3.2. smlouvy o dílo, se mohla konečná cena lišit v závislosti na individuálně zvolených materiálech apod. Jestliže pak faktura č. [hodnota] měla obsahovat odměnu za tyto zvýšené náklady, pak žalobkyně v řízení neprokázala, které a v jaké hodnotě byly základní položky navýšeny. Pokud se pak mělo jednat o provedené práce nad rámec prací dle smlouvy o dílo, pak žalobkyně rovněž neprokázala, jaké práce byly skutečně provedeny a v jaké hodnotě, neboť ohledně těchto prací nebyla např. uzavřena samostatná smlouva o dílo nebo dodatek ke smlouvě stávající ve smyslu oddílu V., čl. 3., odst. 3.2. smlouvy o dílo. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobu ohledně částky 70 793 Kč včetně příslušenství částečně zamítl.

52. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch. Oprávněné náklady řízení žalobkyně byly vypočteny z přisouzeného základu, tj. částky 408 793 Kč s tím, že žalobkyně ve věci podala původně dvě žaloby, které se týkaly totožné věci a týchž účastníků, a proto soud přiznal náklady vzniklé před zahájením řízení pouze v množství úkonů, jako v případě podání jediné žaloby, neboť řízení o žalobách bylo ihned po zahájení řízení spojeno ke společnému řízení a podání další žaloby bylo zcela neúčelné. Žalobkyni tedy vznikl nárok na celkem 219 139,53 Kč, což představuje odměnu ve výši 9 940 Kč za jeden úkon právní služby v celkovém počtu patnácti úkonů (2x převzetí zastoupení a příprava věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis a podání žaloby, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 19. 6. 2019 a 12. 11. 2020, písemné zpracování závěrečného návrhu, účast na soudním jednání dne 25. 4. 2018, 5. 6. 2019, 23. 10. 2019, 6. 12. 2019, 14. 10. 2020, 17. 3. 2021, 9. 6. 2021, 2. 2. 2022), paušální náhradu ve výši 300 Kč v počtu patnácti paušálů, náhrada za cestovné 8x, [adresa] a zpět ve vzdálenosti 148 km x 8 jednání osobním automobilem [Anonymizováno] [Anonymizováno], se spotřebou 10/5,2/7 na 100 km motorové nafty na jednání dne 25. 4. 2018 ve výši 918,36 Kč, na jednání dne 5. 6. 2019, 23. 10. 2019 a 6. 12. 2019 ve výši 974,78 Kč, na jednání dne 14. 10. 2020 ve výši 969,87 Kč, na jednání dne 17. 3. 2021 a 9. 6. 2021 ve výši 949,09 Kč a na jednání dne 2. 2. 2022 ve výši 1 090,96 Kč, 21% DPH ve výši 33 870,67 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 23 980 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná v procentuálním poměru 70,48 % k původnímu nároku, náleží ji náhrada nákladů řízení ve výši 154 449,54 Kč, jejíž náhradu soud uložil žalovanému. Náhradu za ztrátu času žalobkyně nepožadovala. Závěrem soud uvádí, že žalobkyně požadovala navíc odměnu a paušální náhradu za další dva úkony právní služby, a sice za návrh na pokračování v přerušeném řízení a za účast na prvním setkání s mediátorem, avšak soud tyto nároky neuznal za důvodné, neboť návrh na pokračování v přerušeném řízení je pouze podáním procesní povahy a nikoli podáním ve věci samé a povinnost se dostavit k mediátorovi byla soudem uložena přímo osobně účastníkům řízení a jestliže se účastník rozhodl k tomuto úkonu dostavit i v přítomnosti svého právního zástupce, nese si náklady za jeho účast sám.

53. Výrok o nákladech odvolacího řízení účastníkům vzniklých v důsledku rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem vychází z toho, že v tomto řízení byl sice zcela úspěšný žalovaný, nicméně skutečnost, pro kterou bylo odvolacím soudem rozhodnuto tak, jak je to uvedeno v usnesení č.j. 14 Co 96/2022-285 ze dne 29. 8. 2022 nelze přičítat k tíži žalobce, neboť důvodem zrušení původního rozhodnutí 9 C 84/2014-260 mělo být pochybení na straně soudu prvního stupně při vyhlašování rozhodnutí, přičemž soud v tomto případě nemá žádnou zákonnou možnost uložit náhradu nákladů, vzniklých v této souvislosti žalovanému, soudu resp. České republice. Pro úplnost soud upozorňuje na ustanovení § 6a odst. 5 z.č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích s tím, že pokud si žalovaný proti tomuto rozsudku podá opět odvolání, nebude již znovu platit soudní poplatek, neboť tento byl zaplacen při podání původního odvolání.

Poučení