9 C 94/2021 - 339

Rubrum

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Ševčíkovou ve věci žalobce: [právnická osoba], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno FO] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/1] sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 103 528 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 47 438 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 47 438 Kč od [datum] do zaplacení, dále pak částku 49 238 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 238 Kč od [datum] do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 546 Kč od [datum] do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 546 Kč od [datum] do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 546 Kč od [datum] do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 546 Kč od [datum] do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 546 Kč od [datum] do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 546 Kč od [datum] do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 546 Kč od [datum] do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 546 Kč od [datum] do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 546 Kč od [datum] do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 546 Kč od [datum] do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 546 Kč od [datum] do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 546 Kč od [datum] do zaplacení a částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce ve výši 67 722,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal úhrady ve výrokové části tohoto rozsudku uvedených částek spolu s příslušenstvím, k nimž je žalovaná povinna. Žalovaná od roku 2000 dlouhodobě neplní žádné ze svých povinností, které jsou spojeny s jejím členstvím ve společenství vlastníků jednotek, tedy nehradí žádné zálohy na služby ani nedoplatky z vyúčtování těchto služeb, neplatí ani příspěvky na správu domu a pozemku. V dané věci žalované částky představují nedoplatek z vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytu za rok 2018 ve výši 47 438 Kč a za rok 2019 ve výši 49 238 Kč. Částka 6 552 Kč představuje souhrn neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku za období leden – prosinec 2019, když měsíční výše příspěvku činí 546 Kč. V neposlední řadě byly žalované vystaveny dvě předžalobní upomínky, každá po 150 Kč. Žalované bylo doručováno na adresu jejího manžela [tituly před jménem] [jméno FO], jehož za tímto účelem zplnomocnila. Přestože bylo vyúčtování žalované doručeno a nevznesla proti němu žádné námitky, ničeho neuhradila.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla ji zamítnout.

3. Namítla, že žalobce není ve věci věcně aktivně legitimovaný. Požaduje po ní plnění z dodávek služeb, aniž by mezi nimi existoval smluvní vztah, jak to předpokládá zákona č. 67/2013 Sb. Žalobce ani nepředložil doklady o nákupu tepla od třetího subjektu. Mimo to z jeho statutu vyplývá, že zajišťuje smlouvy na dodávku služeb, nikoli však jeho oprávnění smlouvy na dodávky uzavírat. V tomto ohledu vůči žalované jednalo vždy jen [právnická osoba] (dále jen „[právnická osoba] [adresa]“), které služby od dodavatele skutečně nakupuje, přeprodává konečným spotřebitelům, vystavuje konečné výroční vyúčtování služeb, včetně těch projednávaných v dané věci, a rovněž i inkasuje na svůj bankovní účet příslušné platby. V tomto směru odkázala žalovaná na věc zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], v níž bylo právo na inkaso z titulu úhrady přisouzeno [právnická osoba] [adresa]. I [právnická osoba] však dané úkony činí bez jakéhokoli smluvního vztahu s vlastníky bytů. Žalovaná je připravena vypořádat pohledávky vzniklé z dodávek služeb, avšak s aktivně legitimovaným dodavatelem služeb, jímž žalobce není. Vůči aktivně legitimovanému účastníkovi by žalovaná započetla své vlastní pohledávky, které má vůči [právnická osoba] [adresa]. Žalovaná sporuje, že by za ni museli platit ostatní vlastníci bytových jednotek, neboť za služby platí dodavatelům [právnická osoba], které s nimi má jako jediné uzavřený smluvní vztah. Nad rámec toho poukázala na skutečnost, že žalobce vznikl dne [datum], jak vyplývá ze zápisu v příslušném rejstříku, avšak z listin uložených ve Sbírce listin žalobce uvádí, že vznikl na základě zákona č. 211/2013 Sb., účinného od [datum]. Žalobce tedy vznikl dříve, než byl založen, a není proto ani z tohoto důvodu procesně legitimován.

4. Žalovaná nepovažuje vyúčtování za řádné, neboť neobsahuje nezbytné náležitosti předvídané zákonem č. 67/2013 Sb., a příslušnou vyhláškou č. 269/2015 Sb., když z něho není patrná energie, jaké množství tepla bylo dodáno, za jakou cenu. V této souvislosti odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č. j. 26 Cdo 2890/2021-693 vydaný v jiné, leč ve skutkově stejné mezi týmiž účastníky řízení, v němž soud konstatoval, že rozúčtování není řádné. Žalovaná nehradí ostatní zálohy, byť sporuje pouze nedoplatky za teplo, neboť nedostatek náležitostí vyúčtování znemožňuje splatnost vyúčtovaných nedoplatků. Není-li vyúčtování řádné, nevidí důvod, proč by na jeho základě měla nedoplatek hradit, tím spíše za situace, kdy ji žalobce znemožňuje nahlížet do všech dokumentů, což ji znemožňuje provést si případnou kontrolu předepsaných záloh, které samy o sobě nejsou vynutitelné. Zároveň poukazování na neplacení záloh nemá právní oporu, neboť nebylo doloženo, že žalobci vzniklo právo zálohy stanovit. Byla-li výše záloh ujednána mezi poskytovatelem služeb a jejich příjemcem, nebyla o tomto žalovaná informována. Pakliže k tomu nedošlo, musela být jejich výše odsouhlasena na shromáždění, o čemž rovněž nebyla žalovaná spravena. Vyúčtování ani předžalobní upomínka jí nebyly nikdy ani řádně doručeny.

5. K vyúčtování žalovaná dále uvedla, že je poskytovatel povinen prokázat oprávnění k vyúčtování spotřební složky nákladů podle přílohy č. [číslo] k vyhlášce č. 269/2015 Sb. Žalobcem použitý výpočet spotřební složky nákladů však příloze citované vyhlášky neodpovídá, neboť je užit jiný vzorec výpočtu. Zároveň byl při výpočtu koeficient 3 použit bez právního důvodu. Postih za neinstalované měřiče v podobě trojnásobku ceny dodané tepelné energie, je nespravedlivý, neboť se v ročním vyúčtování projevuje jako nesrovnatelně vyšší částka ve vztahu k vyúčtování ostatních vlastníků bytů a neodpovídá skutečnému rozsahu dodaných služeb. Povinnost osadit byty měřidly spotřeby tepla stíhá žalobce. Žalovaná byt převzala v roce 2000 již bez měřidel spotřeby tepla. Ta měřidla, jež byla z bytu odinstalována, byla lidskému zdraví nebezpečná. Žalobce svou povinnost instalovat v bytě měřidla nesplnil, když je právem žalované požadovat osazení bytu měřidly zdravotně nezávadnými. V této souvislosti odkazuje na nařízení Evropské komise o vybavení dodávek energií a měřením absolutní hodnoty, které by mělo být implikováno do českého právního řádu do roku 2027, a dále na směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2018/2002/EU ze dne 11. 12. 2018, dle níž by měli být od roku 2022 koncoví uživatelé informováni o své spotřebě jednou měsíčně a měřiče tepla, které budou instalovány po 25. 10. 2020, mají být dálkově odečitatelné. Je proto povinností žalobce osadit všechny byty stejnými měřidly, jež nejsou poměrová, ale absolutní s dálkovým přístupem. Žalovaná se sama od odinstalování měřičů opakovaně bezúspěšně snažila o zřízení samostatného odběrového místa.

6. Žalobce k námitkám žalované uvedl, že vznikl na základě zákona č. 72/1994 Sb. Notářský zápis sp. zn. [spisová značka] sloužil pouze ke konstituování jeho orgánů a k úpravě jeho vnitřních poměrů. Některými činnostmi žalobce pověřil jinou osobu, a to [právnická osoba] [adresa], které vůči třetím osobám jedná v jeho zastoupení, což je žalované velmi dobře známo. Dodávky tepla [právnická osoba] [adresa] plynou pouze z použité technologie, což nemá vliv na právní vztah mezi účastníky. Argument žalované, že neví, komu má tedy ve skutečnosti platit, je ryze účelový.

7. Dále žalobce uvedl, že vyúčtování slouží k porovnání plateb plynoucích ze spotřebovaných nákladů za zúčtovací období a plateb, které vlastník jednotky uhradil na zálohách. V případě žalované však není co porovnávat, neboť ničeho neplatí. Žalobce vlivem neplacení žalovanou nemá dostatek prostředků na nutné opravy. Žádosti žalované o nahlédnutí do dokumentů jsou neurčité a z tohoto důvodu na ně nelze reagovat. Vyúčtování proto představuje vyčíslení míry bezdůvodného obohacení. Za dané situace je kladení důrazu na formální náležitosti vyúčtování v rozporu se zásadami občanského práva. Nelze považovat za souladné s dobrými mravy jednání žalované, jež parazituje na ostatních členech žalobce a jeho majetku jen proto, aby nebyla zatížena žádnými náklady a mohla bezúplatně spotřebovávat vše, co ke svému bydlení potřebuje. Judikatura Nejvyššího soudu ČR, na kterou žalovaná odkazuje, se týká jiného období a vychází proto i z jiných právních předpisů. Zároveň se zmíněným rozhodnutím Nejvyšší soud ČR odchýlil od své rozhodovací praxe, na což žalobce reagoval podáním ústavní stížnosti. Obě vyúčtování byla žalované řádně doručena a zároveň je žalovaná nikdy reklamovala. Vyúčtování má veškeré podstatné a nutné náležitosti podle vyhlášky účinné od roku 2016 č. 269/2015 Sb., byť je rozsáhlé a obsažené na více stranách. Rozdělení spotřební a základní složky týkající se dodávky tepla v poměru 40:60 % bylo přijato rozhodnutím na shromáždění vlastníků jednotek konaném dne [datum], jehož se zúčastnili všichni vlastníci vyjma žalované, která ač byla řádně pozvána, se nedostavila. Do dnešní doby proti rozhodnutí nebylo vzneseno žádných námitek. Žalobce nesouhlasí s námitkou žalované o neoprávněnosti použití koeficientu při výpočtu spotřeby tepla. Jeho použití vyplývá přímo ze zákona č. 67/2013 Sb. Za situace, kdy příjemce služeb neumožní instalaci stanovených měřidel, činí v příslušném zúčtovacím období u tohoto příjemce spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Koeficient byl s účinností vyhlášky č. 269/2015 Sb., navýšen na trojnásobek a nahradil původní koeficient 1,6. Použití koeficientu 3 při výpočtu je tak zcela oprávněné, což potvrdil v jiné právní věci i Nejvyšší soud ČR. S ohledem na níže uvedené je v rozporu s dobrými mravy, aby bylo vyúčtování považováno za nikoli řádné, pakliže je při výpočtu počítáno dle příslušného koeficientu, když žalovaná opětovně neumožnila instalaci měřidel spotřeby tepla.

8. Odstranění poměrových měřidel z bytu dosáhla žalovaná soudním rozhodnutím v roce 1997, a to pro jejich údajnou zdravotní závadnost. Za účelem zjištění vlivu měřičů na zdraví člověka byla ke stížnosti žalované svolána schůze okresního hygienika a dalších pověřených odborníků, k níž se však žalovaná nedostavila. Pouze telefonicky sdělila, že o schůzi nemá zájem, odborníkům nedůvěřuje a odebrání vzorků k rozboru za účelem posouzení zdravotní závadnosti neumožní. Vzorky byly odebrány pouze z měřidel ostatních vlastníků, když výsledky testování byla prokázána jejich zdravotní nezávadnost. O tom žalobce žalovanou informoval, tak však ani přesto jejich instalaci neumožnila a opětovně uváděla, že se musí nejprve přesvědčit o jejich zdravotní nezávadnosti. Žalovanou prezentovaná snaha o jejich nainstalování je tak pouze účelová, když svůj zájem o jejich nainstalování pouze předstírá. Ve skutečnosti jejich instalaci odmítá a vytváří si pouze záminky pro napadání vyúčtování z důvodu použití koeficientu. Žalobce nemá a neměl možnost bez souhlasu žalované instalaci provést. S ohledem na neexistenci měřitel může žalovaná zpochybňovat jakékoli vyúčtování. Taková situace žalované vyhovuje, neboť neplatí žádné zálohy ani jiné platby a nemá zájem ničeho dle rozúčtování doplácet. V roce 2022 byl učiněn další pokus o osazení bytu žalované měřidly tepla. Byť žalovaná o osazení žádala, činila obstrukce a osazení bytu měřidly neumožnila, když opětovně žádala o osazení bytu typem měřitel, který není nyní povinen žalobce osazovat a na který nemá finance. Výzva k umožnění instalace byla z opatrnosti zaslána jak žalované, která si ji převzala, tak i jejímu manželovi, který ji odmítl převzít s tím, že nebylo řádně doručeno, neboť bylo doručeno i žalované. Poté, co převzal náhradní výzvu, sdělil, že byt nezpřístupní. Žalovaná tak zmařila výměnu měřidel, a to na celý další rok, neboť ji lze provést jen jednou ročně v rozmezí 7 dní ve všech bytech současně. Mimo to má žalobce za to, že žádost žalované byla antidatována, aby časově předcházela výzvě vhozené žalobcem žalované do schránky dne [datum] s cílem působit dojmem, že se sama žalovaná o instalaci měřidel uchází. Dopisem ze dne [datum] žalovaná opět žádala o prokázání nezávadnosti měřidel. Opětovně jí bylo sděleno, že je zapotřebí mít v celém domě stejná měřidla, jako mají ostatní vlastníci jednotek. Dne [datum] probíhala v celém domě výměna měřidel. Byť byla žalovaná prokazatelně [právnická osoba] dostatečným časovým předstihem o realizaci informována, vstup do bytu neumožnila. Žalovaná se tak nehodlá přizpůsobit ostatním vlastníkům a požaduje, aby se většina přizpůsobila jejím požadavkům.

9. Žalobkyně odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 4. 2022 sp. zn. 96 Cmo 65/2021, dle kterého je povinností vlastníka jednotky platit příspěvky na náklady spojené se správou domu a pozemku přímo ze zákona bez ohledu na to, zda jsou vyúčtovány náklady na správu domu a pozemku správně či nikoli. Na vyúčtování se nevztahuje judikatura o odkladu splatnosti vyúčtování do doby doručení řádného vyúčtování, která se vesměs vztahovala k nájemnímu vztahu. Užívá-li a spotřebovává-li vlastník služby spojené s užíváním bytu, aniž by za ně platil, vzniká u něho bezdůvodné obohacení, a to bez ohledu na to, zda je vyúčtování řádné.

10. Pro přehlednost provedených listinných důkazů, soud vytvořil množiny důkazů předložených žalobcem a žalovanou, které se týkající jednotlivých tvrzených skutečností, tak aby bylo odůvodnění rozhodnutí přehlednější a srozumitelnější.

11. Z výpisu rejstříku společenství vlastníků jednotek je zřejmý vznik žalobce [datum] a den zápisu žalobce do rejstříku dne [datum].

12. Z listinných důkazů předložených žalobcem týkajících se tvrzené řádnosti předloženého vyúčtování za zúčtovací období kalendářního roku 2018 a 2019 soud zjistil následující skutečnosti.

13. Ze zápisu ze schůze shromáždění [právnická osoba] (dále jen „SV [adresa]“) konané dne [datum] v 16 :00 hodin a příloh (pozvánky, potvrzení přijetí pozvánky, pravidel pro rozúčtování záloh na služby spojené s užíváním jednotek (čl. 161), prezenční listiny a plné moci) vyplývá přijetí pravidel rozúčtování nákladů na služby a předpisy záloh na služby pro rok 2016 s tím, že pokud nebudou schválena jiná, platí i pro další roky. Z pravidel vyplývá následující. Pro teplo (OT) je pravidlo rozúčtování 40% základní složka podle m2 podlahové plochy a 60% spotřební složka dle poměru náměrů RTN, pro teplo společných prostor je pravidlo rozúčtování dle otápěných m2, pro teplo ostatní náklady dle otápěných m2, náklady rozúčtování tepla se provádí dle podkladů rozúčtovatele, studená voda dle fakturační ceny rozpočítané dle poměrových měřidel SV, pro teplou vodu je pravidlo 30% základní složka dle m2 podlahové plochy a 70% spotřební složka dle měřidel TV, studená voda pro teplou vodu 100% spotřební složka dle měřidel TV, elektřina společných prostor se rozúčtuje dle osob, pojištění domu dle m2 spoluvlastnických podílů, daň z nemovitosti dle m2 a užití daně, inkasní poplatky dle prostoru bytu a určení počtu osob v bytové jednotce pro účely vyúčtování.

14. Z rozúčtování služeb za období od [datum] do [datum] a za období [datum] – [datum], které každé jednotlivé obsahuje 4 strany A4 soud zjistil, že z první strany je patrné, kterého vlastníka se týká a číslo a velikost bytu, tedy žalované, k bytu č. [číslo], podlahové plochy 56,54 m2. Naměřené stavy studené vody včetně čísla měřiče, naměřené stavy teplé vody a tepla včetně čísla měřiče, dále informace dle vyhlášky 269/2015 Sb. – náklady a množství spotřebovaných jednotek na fakturační místo pro vytápění a dodávku TV, týkající se studené vody, TUV ohřevu a studené vody pro TV. Dále je z rozúčtování patrný způsob rozúčtování jednotlivých položek - pojištění, studená voda, teplo, teplo společných prostor, teplá voda ohřev spotřební složka, teplá voda ohřev základní složka, studená voda pro TV a elektřina celkem, specifikace rozúčtovaného období, údaje odběrného místa, údaje uživatele včetně fakturace, jednotek, rozpočtení Kč/na jednotku, počet jednotek, náklad v Kč, předpis záloh a uvedení přeplatku či nedoplatku. V předmětném případě vyplývá nedoplatek žalované za období kalendářního roku 2018 v částce 47 438 Kč a za období kalendářního roku 2019 v částce 49 238 Kč. Z druhé strany rozúčtování je patrné vyúčtování spotřeb jednotlivých služeb – nákladů na otop, kde je uvedená základní složka dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle údajů RTN a celkový náklad za uvedenou službu, tj. za rok 2018 v částce 32 622,59 Kč a za rok 2019 v částce 33 889,90 Kč. Třetí strana obsahuje výpočet nákladů za spotřebu jednotlivých médií za celý dům (ZUJ) dle předaných dokladů majitelem (správcem domu) v tomto konkrétním případě náklady za dodávku tepla pro topení v Kč, poté rozdělení nákladů dle rozhodnutí majitele (správce domu (ZUJ) v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb., a vyhláškou č. 269/2015 Sb., zákonem č. 274/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 428/2001 Sb., kde je stanoven základní náklad 40% a spotřební náklad 60 %. Jsou zde uvedeny celkové náklady s rozdělením na základní a spotřební náklady na jednotky celkem a cenou za jednotku v Kč/m2. Je zde uveden také technický výměr a čtvrtá a poslední strana rozúčtování obsahuje poučení o možnosti uplatnění reklamace.

15. Z periodické faktury za sdružené služby dodávky elektřiny č. [číslo], včetně detailního rozpisu vyúčtování k dané faktuře období od [datum] do [datum], adresované žalobci jako odběrateli společností [právnická osoba]. jako dodavatelem, vyplývá spotřebovaná elektřina a vyúčtovaný doplatek ve výši 77 Kč. Totožné parametry soud zjistil i z mimořádné faktury č. [číslo] za období od [datum] do [datum], která byla vystavena pro [právnická osoba], a to na částku doplatku 1 061 Kč.

16. Vyúčtování vodného a stočného, vč. měrné jednotky, sazby, počátečního a konečného stavu spotřeby, společností [právnická osoba]. žalobci za období od [datum] do [datum] vyplývá z každého ze čtyř daňových dokladů č. [číslo], č. [číslo], č. [číslo] a č. [číslo] a za období od [datum] do [datum] z daňových dokladů č. [číslo], č. [číslo], č. [číslo], a č. [číslo]. Spotřeba studené a teplé vody v roce 2018 a v roce 2019 s počátečními a konečnými stavy vyplývá z tabulek SBD [adresa] pro objekt [adresa] pro vyúčtování sezóny 2018 a sezóny 2019. 17. [právnická osoba] se dohodami o úhradě pojistného v roce 2018 a v roce 2019 vyplývajícího z majetkové rámcové pojistné smlouvy č. [hodnota] v platném znění, ze dne [datum] a ze dne [datum], zavázalo k úhradě pojistného ve výši 653 972 Kč splatného ve čtvrtletních splátkách ve výši 163 493 Kč a pro rok 2019 ve výši 649 620 Kč splatného ve čtvrtletních splátkách po 162 405 Kč, a to vůči [právnická osoba]. Přílohami obou dohod je tabulka, z níž vyplývá poměrná účast žalobce na daném pojištění.

18. Dohodami o ceně a platebních podmínkách (příloha č. [číslo] ke smlouvě č. 18/2001) ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo dojednáno [právnická osoba] a [právnická osoba] [adresa] množství předpokládaného dodávaného tepla a cena Kč/KJ, včetně měsíčních záloh. Spotřebované teplo po jednotlivých uživatelích pro rok 2018 a pro rok 2019 vyplývá z přehledu spotřeb měřičů po uživatelích. Z celkového rozúčtování ze dne [datum] za rok 2018 a ze dne [datum] za rok 2019 lze seznat výpočet celkových nákladů na teplo pro celý dům, včetně jejich rozdělení na 40 % základní složky a 60 % spotřební složky v souladu s rozhodnutím žalobce, jakož rozúčtování mezi jednotlivé majitele bytů, kdy na žalovanou připadá částka 32 622,59 Kč pro rok 2018 a částka 33 889,90 Kč pro rok 2019. Uvedené poměrné rozdělení nákladů na teplo (40% základní složky: 60% spotřební složky) vyplývá z pravidel pro rozúčtování záloh na služby spojené s užíváním jednotek platných od [datum] a od [datum]. Pro teplou vodu byl zvolen poměr 30%:70%, fakturovaná cena za studenou vodu se rozpočítává dle poměrových měřidel studené vody, elektřina dle osob a pojištění domu se hradí dle výměry užitkové plochy. Náklady na teplo a ohřev vody pro dům na adrese [adresa] v roce 2018 a 2019 jsou zřejmé též z vyúčtování TS 2018 a TS 2019 [adresa], kotelna [právnická osoba]. Náklady na teplo a teplou vodu, jež vystavil dodavatel [právnická osoba] daňovým dokladem č. [číslo] ze dne [datum] [právnická osoba] [adresa] za období od [datum] do [datum] přefakturovalo [právnická osoba] žalobci fakturou č. VD [adresa] ze dne [datum] znějící na částku 171 629,54 Kč.

19. Předžalobními upomínkami ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužných částek z vyúčtování ve výši 47 438 Kč a ve výši 49 238 Kč, jakož i k úhradě dlužných poplatků za správu domu a pozemku za rok 2019 ve výši 6 702 Kč a za rok 2018 ve výši 6 327 Kč, včetně nákladů za dvě zaslané upomínky ve výši 150 Kč za každou z nich. K prokázání jejich odeslání žalobce předložil výpis ze sledování zásilek, dodejku Ing. [jméno FO], dodejku žalované a podací [tituly před jménem] Všechny upomínky jsou podepsány [právnická osoba] [adresa].

20. Žalobce předložil dva znalecké posudky č. [číslo] z [datum] a č. [číslo] z [datum] zpracovaných [tituly před jménem] [jméno FO], soudním znalcem, když úkolem znalce bylo posouzení, zda předložené rozúčtování a vyúčtování nákladů na služby pro jednotku č. [číslo] v [adresa] v [název města] (vlastnice [Jméno zainteresované osoby 0/0]) za rok 2018 a za rok 2019 je řádné z hlediska platných právních předpisů, zejména pak správnost výpočtu v položce tepla – vytápění, tepla společných prostor, teplé vody, studené vody a elektřiny společných prostor. Závěrem obou znaleckých posudků bylo, že vyúčtování služeb vytápění, vytápění společných prostor, poskytování teplé a studené vody, elektřiny společných prostor za rok 2018 a za rok 2019 zpracovaných SV [adresa] je ve správné výši a je zpracováno dle vyhlášky č. 269/2015 Sb.

21. Z metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj ze dne [datum] k zákonu č. 67/2013, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů a k vyhlášce 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům soud zjistil, že z části týkající se vyhlášky 269/2015 Sb. k ustanovení § 3 odst. 5 „V zákonu č. 67/2013 Sb., ve znění zákona č. 104/2015 Sb., je v ustanovení § 6 odst. 3 řešen stav, kdy příjemce služeb neumožní instalaci měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Stejně tak, pokud příjemce služeb neumožní jejich odečet nebo je neoprávněně ovlivní. Spotřební složka nákladů pak činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Výpočet spotřební složky pro tyto případy je uveden v Příloze č. [číslo], na kterou ustanovení § 3 odst. 5 odkazuje, se použije pro případy, kdy sankcí postižených bytů je více a jejich celková započitatelná plocha tvoří více než 5% celkové započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Proti původní úpravě provedené vyhláškou č. 372/2001 Sb. (1,6 násobek průměrné hodnoty spotřební složky) dochází k navýšení této hodnoty na trojnásobek, aby nedocházelo k nespravedlivému přenášení nákladů jednotlivců na ostatní uživatele. Vyhláška uvádí jako jediné porušení povinnosti pouze skutečnost, že příjemce služeb neumožnil instalaci měřidel. Samozřejmě se za porušení povinnosti považují i případy, kdy příjemce služeb neumožní jejich odečet nebo je neoprávněně ovlivní. Přitom je potřeba vzít v úvahu důvody tohoto neumožnění odečtu např. trvalé upoutání na lůžko v nemocnici.“ 22. Z výkazu zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu za rok 2018 a za rok 2019 týkající se SV [adresa] vyplývá, že výsledek hospodaření před i po zdanění se rovná nule jak za rok 2018 tak za rok 2019.

23. Z listinných důkazů předložených jak stranou žalující tak stranou žalovanou týkajících se instalace poměrových rozdělovačů topných nákladů RTN Energie (dále jen „měřidel“ či „CHIST“) soud zjistil následující skutečnosti.

24. Žalovaná předložila dokument vyhotovený [právnická osoba] ze dne [datum], ze kterého se poddává závěr o tom, že SV [adresa] nesplnilo povinnost uvedenou v § 7 odst. 4 písm. e) zákona č. 406/2000 Sb., s tím, že od [datum] minimálně do dne provedení místního šetření ([datum]) nevybavilo otopná tělesa v bytě č. [číslo] v domě [adresa] zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu.

25. Žalovaná dále předložila listiny založené pod čl. 204 (rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum] č.j. [spisová značka], protokol o zkoumání ve věci náplní chemické indikátory spotřeby tepla [název zboží]“), vypracovaný [právnická osoba] [právnická osoba], [adresa], bezpečnostní list chemické látky, protokol o výslechu svědka – RNDR [jméno FO], ředitele hygienické stanice [adresa], provedený u [název úřadu], rozsudek [název úřadu] pro [adresa], č.j. [spisová značka] ze dne [datum], vyjádření ke klinickému nálezu z [jméno FO] nemocnice a.s. pacientky N. [jméno FO] a B. [jméno FO], Výzva SV [adresa] k umožnění instalace [název zboží] v jejím bytě, odpověď na výzvu, listiny identifikující dodavatele hlavních služeb – tepla a teplé vody, upozornění žalované pro SV [adresa] na nezákonné nakládání se společným fondem oprav, upozornění žalované pro SV [adresa] na porušování zákona – nesvolávání Shromáždění vlastníků). Z těchto bylo zjištěno, že nainstalované [název zboží] do bytu žalované byly na základě rozhodnutí zdejšího soudu odstraněny. Po jejich instalaci žalovaná a její manžel začali trpět zdravotními obtížemi. V Lékařských zprávách je uvedeno, že žalovaná trpí chronickou rýmou s nosní neprůchodností spojenou s bolestmi hlavy. Ke zhoršení zdravotního stavu pak došlo zejména v domácím prostředí, když jedinou změnou v bytě bylo nainstalování měřiče tepla zn. [název zboží]. Pokud byla pacientka 1 týden mimo domov, došlo v této době k okamžitému zlepšení. Na základě těchto skutečností ošetřující lékař usoudil, že příčinou zdravotních obtíží žalované jsou právě nainstalované měřiče tepla a doporučil jejich demontáž. Z protokolu o svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], který je chemik (nikoliv lékař) vyplývá, že na základě měření s měřiči tepla připustil možný alergizující účinek. Z odborného vyjádření [Anonymizováno], [právnická osoba] a bezpečnostního listu chemické látky vyplývá, že methylbenzoát má v odborné literatuře uváděn málo známý nebo neznámý toxický účinek, současně má tato látka slabý místní dráždivý účinek na oči, kůži, při použití inhalací nebo absorpcí kůží je to látka škodlivá, která může způsobovat alergické respirační nebo kožní potíže. Tyto skutečnosti pak vyplývají i z předloženého rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa]. Ze sdělení [právnická osoba]. vyplývá, že k dotazu žalované uvedla, že s majiteli bytů nemá žádný smluvní vztah, že má uzavřenou smlouvu o dodávce tepla a teplé užitkové vody s [právnická osoba] [adresa] není jejich obchodním partnerem. Ze sdělení [právnická osoba] k dotazu žalované bylo zjištěno, že společnost je výlučným dodavatelem pitné vody do obytného [Anonymizováno] [adresa], současně je jediným odběratelem znečištěné vody tohoto objektu a za tyto služby dostává pravidelné úhrady od smluvního partnera – [právnická osoba] [adresa]. Ze sdělení SV [adresa] ze dne [datum] vyplývá, že žalobce nevyhověl žádosti žalované o nahlédnutí do účetní evidence a dalších dokumentů žalobce s odůvodněním, že se ze strany žalované jedná o zjevné zneužívání práv vlastníka na nahlížení dokumentů vztahujících se k hospodaření společenství, když veškeré informace a dokumenty, které požaduje, jí byly již řádně a vyčerpávajícím způsobem zodpovězeny a poskytnuty v rámci soudního jednání. Součástí sdělení pak byl podrobný výpočet nákladů za teplo za její byt. Dopisy žalované adresované žalobci s upozorněním na porušování zákona ze dne [datum] poukazují na nezákonné čerpání z fondu oprav SV [adresa] a na skutečnost, že od roku [právnická osoba], kdy mělo vzniknout společenství vlastníků na základě zákona č. 72/94 Sb., ani nikdy později, a to až do současnosti se neuskutečnila žádná schůze členů [Anonymizováno], o němž se tvrdí, že právoplatně vzniklo a že tedy existuje.

26. Žalobce předložil souhrn listin (čl. 146-153), ze kterých vyplývá, že žalobce vyzval žalovanou výzvou k osazení měřidel do jejího bytu č. [číslo] ze dne [datum], jejíž přílohou byl dokument vyhotovený [právnická osoba] ze dne [datum] o posouzení zdravotní nezávadnosti [název zboží] [právnická osoba]. z hlediska životního prostředí, jehož závěrem bylo, že tekutina vzhledem ke své funkci a charakteristice nepředstavuje zdroj chemických látek, při jejichž odpařování v interiéru by mohlo dojít k poškození zdraví obyvatel. Na který žalovaná prostřednictvím svého manžela jako obecného zmocněnce reagovala, tak že je sice připravena umožnit instalaci měřícího zařízení, avšak poté kdy se přesvědčí o tom, že měřící zařízení splňuje níže uvedená kritéria, a to shodu s podmínkami stanovenými zákonem a zdravotní nezávadnost, když zároveň uvedla, že v navržený termín se jeví jako nereálný, neboť se v bytě nebude ten den nikdo zdržovat. Ze sdělení [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že manžel žalované dne [datum] telefonicky oznámil na linku [číslo] že se v otevřeném panelovém domě v [adresa] v [název města] volně pohybují podezřelí lidé. Policejní hlídka na místě identifikovala [jméno FO], za [právnická osoba] [adresa] a technika [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba]., kteří uvedli, že společně přišli doosadit do bytu č. [číslo] k oznamovateli [jméno FO] měřidla na tělesa radiátoru. V ostatních bytech v tomto domě jsou měřidla osazena. Důvod oznámení byl proto, že [jméno FO] s tímto nesouhlasí z důvodu dlouhodobého soudního sporu ohledně osazování měřidel na radiátory.

27. Dále žalobkyně ze spisů Okresního soudu v Domažlicích sp.zn. [spisová značka], , [spisová značka] a [spisová značka] navrhla k provedení důkazů listiny, ze kterých vyplývá, že byl sepsán notářský zápis dne [datum] č. [spisová značka] za účelem osvědčení o odebrání vzorků odpařovacích trubiček (s obsahem methylbenzoátu) do indikátoru pro rozdělování topných nákladů zn. [název zboží] pro následné přezkoumání kvality náplně odpařovacích trubiček z hlediska možného vlivu na zdravotní stav uživatelů bytu. Usnesením ze dne [datum] sp.zn. [spisová značka] bylo zastaveno řízení z důvodu zpětvzetí, ve kterém žalovaná ([Jméno zainteresované osoby 0/0]) žádala o rozhodnutí soudu, kterým by žalobci ([právnická osoba] [adresa]) uložila povinnost nahradit žalované nemajetkovou újmu ve výši 739 050 Kč. Z pravomocného rozsudku pro uznání ze dne [datum] č.j. [spisová značka] vyplývá, že [právnická osoba] [adresa] byl povinen odstranit z bytu [tituly před jménem] [jméno FO] poměrové měřiče tepla [název zboží]. Ze zápisu z jednání na [právnická osoba] ve věci stížnosti pana [tituly před jménem] [jméno FO] na zdravotní závadnost poměrových měřidel tepla [název zboží]. ze dne [datum] vyplývá, že za účelem vyřešení stížnosti žalované byla svolána schůze okresního hygienika a dalších pověřených odborníků na [právnická osoba] [adresa], kdy bylo domluveno odebrání vzorků vzduchu v bytě stěžovatele, a za tímto účelem zajištěny a dovezeny odborné přístroje. Na sjednanou hodinu se všichni dostavili, pouze se nedostavila žalovaná, resp. její manžel, kdy nakonec uvedeného dne při konání schůzky manžel žalované, po telefonátech ze strany [právnická osoba], proč se nikdo od žalované nedostavil, mu sdělil, že o schůzku vlastně nemá zájem, ač byla předem domluvena, neboť odborníkům nedůvěřuje, nepředá jim žádné vzorky a také neumožní žádné odběry kontrolních vzorků ve svém bytě. Proto nebylo možno provést plánované šetření, které tímto žalovaná zmařila. Ze stanoviska [právnická osoba] pro faktory vnitřního prostředí k dopisu žalované z [datum], z nichž plyne, že měřič nemůže být žádným zdrojem znečištění toluenem, analýzami nebyl toluen prokázán. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že v zúčtovací jednotce na adrese [adresa] jsou otopná tělesa osazeny indikátory topných nákladů [název zboží]. na principu odpařování kapaliny, proto se musí i v bytě vedeného na [Jméno zainteresované osoby 0/0] osadit pouze indikátory topných nákladů [název zboží]., jak vyplývá z ČSN EN 834 odstavec 6.4., který uvádí, že v rámci jedné zúčtovací jednotky nebo při přerozdělování spotřeby tepla v rámci jedné uživatelské skupiny je dovoleno použití indikátorů stejného výrobce a stejného typu. Dále z prohlášení dovozce [právnická osoba] potvrzuje, že uvedený výrobek (rozdělovač topných nákladů [název zboží] splňuje požadavky § 2 nařízení vlády č. 178/97 a je za podmínek uvedeného použití bezpečný.

28. Podle ustanovení § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

29. Podle ustanovení § 1181 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

30. Podle § 1208 písm. h) občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění společenství vlastníků určení osoby, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku i rozhodnutí o jejich změně, jakož i schválení smlouvy s touto osobou a schválení změny smlouvy v ujednání o ceně nebo o rozsahu činnosti.

31. Podle § 1209 odst. 1 občanského zákoníku, je-li proto důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl, nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

32. Podle § 1208 písm. e) občanského zákoníku do působnosti shromáždění patří schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsob rozúčtování cen služeb na jednotky.

33. Po provedeném dokazování za použití ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) kdy soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co za řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

34. Množství soudních řízení vedených u zdejšího soudu mezi účastníky nyní projednávané věci je patrný z lustrace žalované, když od roku 2005 bylo u zdejšího soudu vedeno deset řízení, v současné chvíli je jich již šestnáct. Je třeba podotknout, že v současnosti se pak vedou mimo předmětného řízení ještě další dvě řízení, jehož předmětem jsou nezaplacená vyúčtování za služby spojené s užíváním bytu a nezaplacené příspěvky na správu domu a pozemku za odlišná zúčtovací období pod sp. zn. [spisová značka] (kalendářní rok 2017) a [spisová značka] (kalendářní rok 2016).

35. Žalovaná se jak v tomto řízení, tak v ostatních obdobných řízení brání v podstatě totožnými argumenty, když soud se jako prvním zabýval tvrzením, že žalobce nemá aktivní legitimaci k vymáhání nedoplatků z vyúčtování za poskytnuté služby a příspěvků na správu domu a pozemku.

36. Co se týká aktivní legitimace žalobce, tak jak vyplývá z výpisu společenství vlastníků jednotek, žalobce vznikl dne [datum] a to podle zákona č. 72/1994 Sb., který byl novelizován zákonem č. 103/2000 Sb., který upravil společenství vlastníků jednotek jako právnickou osobu. S účinností od [datum] tedy společenství vzniká jako právnická osoba, když do té doby existující společenství nemělo právní subjektivitu. Ke vzniku tak došlo přímo ze zákona, když právní úkony týkající se určení orgánů společenství a přijetí stanov byly provedeny až následně. Pro dobu do ustanovení orgánu, určoval zákon, že platí pro poměry společenství tzv. vzorové stanovy, které byly přílohou vládního nařízení č. 371/2004 Sb. Žalobce vznikl tak, že původním vlastníkem budovy bylo [právnická osoba], které nadále vykonávalo správu domu a toto [právnická osoba] [adresa] plnilo funkci orgánu společenství do doby řádného ustanovení orgánů společenství. K čemuž došlo na schůzi společenství konané dne [datum], jak potvrzuje notářský zápis [spisová značka], který je dostupný v elektronicky přístupné verzi ve sbírce listin veřejného rejstříku, které se žalovaná účastnila prostřednictvím obecného zmocněnce, a to svého manžela [tituly před jménem] [jméno FO]. V souladu s ustanovením § 1208 občanského zákoníku pak shromáždění společenství určilo právě [právnická osoba] [adresa] jako osobu, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku. A s ohledem na shora uvedené má soud za prokázané, že je to právě [právnická osoba] [adresa], kdo je oprávněn vykonávat činnosti uvedené v tomto zápisu, a to podle výše citovaných ustanovení občanského zákoníku. Tímto soud považuje za vypořádané veškeré námitky žalované týkající se aktivní legitimace žalobce, které žalovaná namítá v odstavci 3 tohoto rozhodnutí.

37. Dále se soud zabýval řádností vyúčtování, které žalovaná sporuje v několikero rovinách. První rovina se týká samotných náležitostí a správnosti výpočtu vyúčtování za služby, s tím jsou neoddělitelně související námitky žalované týkající se geneze absence měřidel na radiátorech v jejím bytu. Druhá rovina se pak týká řádnosti doručení vyúčtování. V průběhu řízení bylo provedeno rozsáhlé dokazování i k tvrzením obou stran (absence měřidel v bytě žalované a jejich instalace), které s předmětem žaloby přímo nesouvisí, nicméně soud má za to, že bylo nezbytné se těmito tvrzeními a předloženými listinnými důkazy zabývat pro ucelení a pochopení celého skutkového stavu.

38. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že vyúčtování za rok 2018 a za rok 2019 jsou řádná, když plně odpovídají stanoveným podmínkám a obsahují náležitosti vyplývajících ze zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty a vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.

39. Z vyhlášky č. 269/2015 Sb. ustanovení § 3 vyplývá, že základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb. Ta byla určena na schůzi shromáždění SV [adresa] konané dne [datum], jak vyplývá ze zápisu ze schůze, kdy pro teplo (OT) základní složka byla stanovena ve výši 40% podle m2 podlahové plochy a 60% spotřební složka dle poměru náměrů RTN. Rozdělení nákladů na základní a spotřební složku se v zúčtovací jednotce provede pro dané zúčtovací období pouze jednou. U všech příjemců služeb je vždy v základní složce rozúčtována na 1 m2 započitatelné podlahové plochy stejná částka. Dále odstavec 2 uvedeného ustanovení § 3 popisuje způsob rozdělení spotřební složky a z odstavce 3 pak vyplývá, že pro zúčtovací jednotku, ve které u příjemců služeb nejsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, poskytovatel služeb spotřební složku rozdělí mezi příjemce služeb stejným způsobem jako složku základní. Odstavec 5 pak uvádí, že neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii s platným ověřením nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle přílohy č. [číslo] k této vyhlášce. Z přílohy č. [číslo] se pak podává následující vzorec: Sni = X . Sc . Pni / [ Pc + (X - 1) . Pn], ( Kč ). Dle předložených rozúčtování za rok 2018 činí výpočet spotřební složky částku 26 691,21 Kč a základní složka dle započitatelné podlahové plochy byla stanovena v částce 5 931,38 Kč. Celkem tak byla součtem obou těchto složek stanovena částka 32 622,59 Kč. To však shora uvedenému vzorci neodpovídalo, byť tento výpočet žalobce podrobně soudu doložil (čl. 52-54). K témuž výsledku dospěl i soudní znalec v předloženém znaleckém posudku č. č. [číslo] z [datum]. Nicméně ani po provedení znaleckého posudku, který byl proveden pouze jako listinný důkaz, nebylo zřejmé, jakým způsobem byly výpočty provedeny, neboť při kontrolním přepočtu soud dospěl dle uvedeného vzorce k rozdílné částce. Z tohoto důvodu pak také v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí byli účastníci při jednání poučeni o tom, že pokud nebude najisto prokázána řádnost předloženého rozúčtování, tak soud bude postupovat obdobným způsobem jako v jiných skutkově podobných věcech a poukázal přitom i na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka]. Poté však žalobce navrhl provést důkaz Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj (čl. 293) ze dne [datum], který až v této fázi řízení potvrdil správnost způsobu výpočtu použitého v rozúčtování, když z tohoto metodického pokynu vyplývá, že výpočet spotřební složky dle vzorce z přílohy č. [číslo] se použije pro případy, kdy sankcí postižených bytů je více a jejich celková započitatelná plocha tvoří více než 5% celkové započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Byt žalované je však pouze jeden a jeho celková započitatelná plocha tvoří méně než 5% celkové započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Proto se pro výpočet použije vzorec Sni = X . Sc . Pni / Pc , ( Kč ), jak vyplývá z přílohy č. [číslo] metodického pokynu. Stejným způsobem byl proveden výpočet nákladů za otop v předloženém rozúčtování za rok 2019, který soud uvedeným způsobem překontroloval a potvrdil správnost výpočtu s výsledkem 33 889,90 Kč.

40. Soud dále vzal za prokázané, že jak rozúčtování služeb za období kalendářního roku 2018, tak za období kalendářního roku 2019 obsahuje veškeré stanovené zákonné náležitosti dle zákona č. 67/2013 Sb., včetně náležitostí vyplývajících z ustanovení § 6 písm. a) a g) z vyhlášky 269/2015 Sb. platné do [datum]. Žalobce soudu předložil rozúčtování s přesným vyznačením náležitostí vyplývajících z předmětné vyhlášky (čl. 135), přičemž veškeré číselné údaje použité v těchto rozúčtování, odpovídají provedenému dokazování, viz odstavce 12 -18 tohoto rozhodnutí.

41. Co se týká přiznané částky ve výši 300 Kč představující náklady za dvě upomínky v částce 2 x 150 Kč, soud vzal za prokázanou jejich výši i oprávněnost, jak vyplývá z provedeného dokazování vylíčeného v odstavci č. [číslo] tohoto rozhodnutí a listinných důkazů založených ve spise čl. 6-14. K doručení rozúčtování za rok 2018, vzal soud jeho doručení za řádné a prokázané. O této skutečnosti svědčí dodejka opakovaně založená do spisu pod čl. 14, nebo čl. 44 či 294 ve spojení s čl. 321, na kterém se nachází podací arch s tiskem [právnická osoba], dokazující odeslání zásilky dne [datum]. Žalovaná se snažila sporovat, že vyúčtování za rok 2018 nemohlo být řádně doručeno, neboť na předložené doručence je uveden datum uložení zásilky dne [datum]. K tomu navíc žalovaná předložila kopii podpisů svého manžela včetně uvedení data [datum], který by měl prokazovat, že se nejedná o jeho podpis. Soud však vyšel právě z podacího archu [právnická osoba], který předložil žalobce a vzal tak za prokázanou skutečnost o doručení vyúčtování za kalendářní rok 2018. Rozúčtování za rok 2019 bylo prokazatelně odesláno, když dne [datum] byla zásilka uložena, jak vyplývá z doručenky založené ve spise pod čl. 6, kterou žalovaná nijak dále nesporovala 42. Dále k tvrzením žalované uvedených v odstavci 5 a tvrzením žalobce v odstavci 8 tohoto rozhodnutí, na které pro stručnost soud odkazuje, soud po provedeném dokazování v odstavcích 23 až 27 dospěl k závěru, že jednání žalované spočívající v neumožnění instalace měřidel do jejího bytu lze posoudit jako zjevné zneužití práva, jak je uvedeno v § 8 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Žalovaná se v minulosti domohla toho, aby měřič tepla [název zboží] byl z jejího bytu odstraněn, když o povinnosti toto učinit bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu [spisová značka], kdy žalovaný, tehdy [právnická osoba] [adresa], neboť společenství vlastníků v té době ještě nevzniklo, tuto povinnost uznal a měřící zařízení odstranil. To však není jediná žaloba, která směřovala proti tehdy žalovanému [právnická osoba] [adresa], když žalovaná podala další dvě žaloby proti [právnická osoba] v souvislosti s tím, že v minulosti v jejím bytě měřiče instalovány byly. Jedná se o věc vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], ve které žalobkyně požadovala zaplacení hmotné škody ve výši 1 287 000 Kč, protože po dobu, kdy byly měřiče instalovány v její bytové jednotce, se zhoršil její zdravotní stav. Další žalobou vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] se dožadovala zaplacení nemajetkové újmy ve výši 739 050 Kč z téhož důvodu. Žalovaná sice vzala obě žaloby později zpět a soud v obou případech řízení zastavil, nicméně nelze požadovat po žalobci, aby bez souhlasu žalované svou povinnost osazení měřidel splnil. Žalovanou prezentovaná snaha o jejich nainstalování je tak pouze účelová, když svůj zájem o jejich nainstalování pouze předstírá. Podle názoru soudu to musí být především žalovaná, kdo projeví souhlas s instalací měřičů, respektive požádá o jejich osazení ve svém bytě, neboť po té, kdy je měla instalovány, tj. od roku 1995 do roku 1996 požadovala značné sumy za to, že tyto měřiče v jejím bytě byly! I když je tedy osazení měřidel povinnost společenství vlastníků jednotek jak vyplývá ze zákona č. 406/2000 Sb., má soud za to, že z výše uvedených důvodů není možno vyžadovat po žalobci, aby bez součinnosti s žalovanou tuto povinnost splnil, když žalovaná, měřidla, která jako jediná mohou být v současné době nainstalována, neustále odmítá pod záminkou nedoložení potřebných dokladů s odkazem na jejich škodlivost na její zdraví a členů její rodiny, jak má vyplývat z předložených lékařských zpráv. V těchto lékařských zprávách jsou však pouze domněnky a doporučení ošetřujícího lékaře vyřčených na základě subjektivního popisu vlastního pocitu žalované jako pacientkou. Poukazování žalované na nařízení Evropské komise o vybavení dodávek energií a měřením absolutní hodnoty, které by mělo být implikováno do českého právního řádu do roku 2027, a dále na směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2018/2002/EU ze dne [datum], dle níž by měli být od roku 2022 koncoví uživatelé informováni o své spotřebě jednou měsíčně a měřiče tepla, které budou instalovány po [datum], mají být dálkově odečitatelné je v předmětném případě v části předčasné a v části nepřiléhavé, neboť jak vyplývá z ČSN EN 834 odstavec 6.4., tak v rámci jedné zúčtovací jednotky nebo při přerozdělování spotřeby tepla v rámci jedné uživatelské skupiny je dovoleno použití indikátorů stejného výrobce a stejného typu, což je v tomto konkrétním případě indikátory topných nákladů [název zboží], který mají nainstalovaný všichni statní vlastníci bytových jednotek SV [adresa]. S ohledem na tento závěr a s odkazem na ustanovení § 3 odst. 5 vyhlášky 269/2015 Sb., soud považuje postup žalobce při výpočtu spotřební složky nákladů jako správný a odpovídající sankci trojnásobku ceny dodané tepelné energie jako postih za neinstalované měřiče a jako nikoli nespravedlivý.

43. Konečně soud přiznal žalobci požadovanou částku 6 552 Kč s příslušnými zákonnými úroky z prodlení představující nezaplacené úhrady příspěvku vlastníka na správu domu a pozemku, které jsou stanoveny částkou ve výši 546 Kč měsíčně za měsíce leden až prosinec 2019, jejichž oprávněnost vyplývá z ustanovení § 1180 občanského zákoníku, když platby z titulu příspěvku na správu domu a pozemku mají povahu měsíčních plateb, jejichž splatnost je stanovena k určitému pevnému dni v měsíci. Tyto příspěvky tak má žalovaná zaplatit bez ohledu na to, zda služby spojené s užíváním bytu a pravidelné náklady na správu a údržbu domu a pozemku jsou vyúčtovány správně či nikoli.

44. Závěrem si soud ještě dovolí vyjádřit k rozhodnutí NS ČR č.j. 26 Cdo 2890/2021-396, na které žalovaná neustále poukazuje v souvislosti se svým tvrzením o tom, že vyúčtování žalobce není řádné, když se jedná o skutkově totožnou věc. K tomu soud jen připomíná, že závaznost předmětného rozhodnutí se vztahovala pouze na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], neboť pouze v tomto řízení byla přímá povinnost vázanosti soudu nižšího stupně právním názorem vyššího soudu. Rozhodnutím vyšších soudů je pak přiznáván tzv. kvaziprecedenční charakter, tzn. že na rozdíl od závaznosti v konkrétní věci působí obecně. Neznamená to však, že by judikáty byly samy o sobě závazné. Závěry shora uvedeného rozhodnutí pak na předmětné řízení nelze nekriticky bez dalšího aplikovat, když skutková tvrzení žalobce jsou odlišná (jedná se o jiná zúčtovací období) a navíc vyúčtování zkoumaná v tomto řízení podléhají jiné zákonné úpravě než ta, o kterých bylo rozhodováno v řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka].

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 67 722,65 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 177 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 103 528 Kč sestávající z částky 5 260 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření z [datum], účast u jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) v částce 36 820 Kč včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 2 100 Kč, cestovní náhrada v celkové výši 12 770,62 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 143,41 Kč za 294 ujetých km [adresa] a zpět (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 143,41 Kč za 294 ujetých km [adresa] a zpět (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 241,90 Kč za 294 ujetých km [adresa] a zpět (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 241,90 Kč za 294 ujetých km [adresa] a zpět (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 51 690,62 Kč ve výši 10 855, 03 Kč. Soud přihlédl k vyčíslení náhrady nákladů žalobce, kterou požadoval, pro bližší odůvodnění však lze uvést, že soud nepřiznal jako účelně vynaložený požadovaný náklad právního úkonu za doplnění tvrzení žalobce ze dne [datum], které dle názoru soudu již měla být obsahem samotné žaloby bez výzvy soudu. Naopak žalobce vyúčtoval účast pouze při 3 ústních jednáních, kdy však ze spisu je patrné, že nařízených ústních jednání bylo celkem [hodnota] ([datum], [datum], [datum] a [datum], [datum] došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, kterého se neúčastnil žádný z účastníků), když zástupkyně žalobce se účastnila všech, s ohledem na tuto skutečnost soud přiznal jak cestovní náhrady, tak ztrátu času v trvání 10 x hodiny, kterou zástupkyně žalobce strávila na cestě z [název města] do Domažlic a zpět.