9 Cmo 66/2025 - 187

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Františka Švantnera ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele] bytem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: 1. [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupena advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] 2. [Jméno advokáta D], narozená [Datum narození advokáta D] bytem [Adresa advokáta D] o jmenování jednatelů společnosti, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. prosince 2024 č. j. 63 Cm 99/2023-105, takto:

Výrok

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. prosince 2024 č. j. 63 Cm 99/2023-105 se mění tak, že a) Jednateli společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B], sídlem [Adresa advokáta B], se jmenují: [Jméno navrhovatele], narozený [rodné přijmení] [Datum narození navrhovatele], r.č. [RČ], bytem [Adresa navrhovatele], a [Jméno advokáta D], nar. [Datum narození advokáta D], r.č. [RČ], bytem [adresa], a to až do doby řádného zvolení nových jednatelů společnosti [právnická osoba] b) Účastnice je povinna zaplatit navrhovateli na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 39 026 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce [Jméno advokáta A], advokáta. c) Česká republika nemá právo na náhradu nákladů ustanoveného opatrovníka vůči žádnému z účastníků řízení.

II. Účastnice je povinna zaplatit navrhovateli na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 16 689,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce [Jméno advokáta A], advokáta.

Odůvodnění

1. Návrhem podaným dne 29. 5. 2022 se navrhovatel domáhal jmenování sebe do funkce druhého jednatele účastnice [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] (dále jen „společnost“), podle § 198 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích; dále jen „z. o. k.“). Svůj návrh odůvodnil tím, že je společníkem společnosti s podílem o velikosti 25 %, společnost má mít dle společenské smlouvy dva jednatele. Funkci jednatelů vykonávali až do 7. 9. 2021 pan [jméno FO] a pan [jméno FO]. Na valné hromadě společnosti konané dne 7. 9. 2021 byl druhý jednatel společnosti pan [jméno FO] odvolán z funkce jednatele z důvodu porušování zákonných povinností jednatele při výkonu jeho funkce. Navrhovatel opakovaně vyzýval společníky k obsazení funkce jednatele společnosti, nicméně bez úspěchu. [jméno FO], jediný stávající jednatel společnosti, má na starost péči o strojní mechanismy a odpadová vozidla. Svoji činnost sice stále vykonává, nicméně i on oznámil společníkům svůj záměr odejít do důchodu. Společnosti z důvodu trvání tohoto stavu v minulosti vznikly, a i nadále vznikají majetkové škody (ušlý zisk) v podobě ztracených zakázek z důvodu nezájmu jednatele společnosti pana [jméno FO] o každodenní obchodní vedení společnosti, nepřehledným nakládáním s finančními prostředky společnosti apod. Navrhovatel již v minulosti funkci jednatele vykonával, má pro výkon funkce veškeré předpoklady.

2. Účastnice uvedla, že navrhuje zamítnutí návrhu, neboť společnost má jednatele, který je způsobilý ji sám zastupovat a plnit tak svou funkci. Nadto je navrhovatel společníkem s podílem o velikosti 25 %, pročež může jako kvalifikovaný společník požádat jednatele o svolání valné hromady, na které bude druhý jednatel jmenován, případně takovou valnou hromadu svolat sám dle § 187 z. o. k. Místo toho, aby navrhovatel zvolil zákonem předpokládaný postup, přistoupil k zahájení v pořadí již 4. soudního řízení a je tedy evidentní, že cílem jednání navrhovatele není zajištění funkčního statutárního orgánu společnosti (již jen proto, že společnost funkční statutární orgán má), nýbrž pouze snaha navrhovatele získat funkci jednatele přímo pro sebe, a to proti vůli většinového společníka.

3. Podáním ze dne 31. 8. 2023 rozšířil navrhovatel podaný návrh o alternativní petit, když navrhl jmenování dvou jednatelů společnosti, navrhovatele a paní [Jméno advokáta D], narozené [Anonymizováno], s odůvodněním, že dne 30. 8. 2023 se v sídle společnosti konala valná hromada, na níž bylo projednáno odstoupení pana [jméno FO] z funkce jednatele společnosti a toto bylo ke dni 31. 8. 2023 schváleno. Většinový společník - společnost [právnická osoba]., hlasovala pro odstoupení pana [jméno FO] z funkce jednatele společnosti. Je tedy zcela zřejmé, že společnost [právnická osoba]. nemá zájem na řádném fungování společnosti, nebude navrhovat žádnou osobu do funkce jednatele společnosti a jejím jediným cílem je získání vlastnického práva k pozemkům ve vlastnictví společnosti, které nutně potřebuje k výstavbě plánovaného železničního depa.

4. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2024 č. j. 63 Cm 99/2023-73 byla změna návrhu učiněná navrhovatelem v podání ze dne 31. 8. 2023 připuštěna.

5. Účastnice potvrdila, že dne 31. 8. 2023 došlo k zániku funkce posledního jednatele společnosti pana [jméno FO] a na valné hromadě konané dne 30. 8. 2023 nový jednatel zvolen nebyl. Společnost tedy nemá od 31. 8. 2023 žádného jednatele. Vzhledem k absenci jednatele společnosti a neschopnosti společníků dohodnout se na osobě nového jednatele společnosti, účastnice souhlasila s tím, aby byl jednatelem společnosti jmenován navrhovatel, a to až do doby řádného zvolení nového jednatele společnosti. Účastnice nesouhlasila se jmenováním paní [Jméno advokáta D] do funkce jednatelky společnosti. Zdůraznila, že se jedná o dceru navrhovatele, když v jejím případě by existovalo vyšší riziko, že by jednala za společnost i v soudních řízeních, které vede navrhovatel se společností, a upřednostňovala by zájmy navrhovatele, jakožto jejího otce, nad zájmy společnosti. Současně by jmenování druhého jednatele přesáhlo rámec nezbytného zásahu veřejné moci do vnitřního uspořádání společnosti a jako takové by bylo protiprávní.

6. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně (dále též jen „soud“) rozhodl v záhlaví označeným usnesením tak, že „Návrh navrhovatele na jmenování navrhovatele a alternativně paní [Jméno advokáta D], narozené [Datum narození advokáta D], do funkcí jednatelů společnosti [právnická osoba], IČO [IČO advokáta B], se zamítá.“ (výrok I.), „Navrhovatel je povinen zaplatit účastnici náhradu nákladů řízení ve výši 35 150,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce účastnice.“ (výrok II.), „Navrhovatel je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze náhradu nákladů řízení ve výši 8 228 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.“ (výrok III.).

7. Soud v odůvodnění usnesení uvedl, že po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav: Společnost má 2 společníky: navrhovatele s podílem 25 % a společnost [právnická osoba]. s podílem 75 % (výpis z obchodního rejstříku účastnice). Společnost má mít dle společenské smlouvy dva jednatele. Jestliže jednatel zemře, odstoupí z funkce, je odvolán nebo mu jinak skončí funkce, musí valná hromada do jednoho měsíce zvolit nového jednatele. Nebude-li jednatel podle předcházející věty zvolen, jmenuje jednatele soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci (společenská smlouva společnosti [Jméno advokáta B]. ze dne 9. 7. 2014). Navrhovatel požádal dopisem ze dne 23. 7. 2021 tehdejšího jednatele společnosti pana [jméno FO] o svolání valné hromady společnosti v souladu s § 187 odst. 1 z. o. k. (žádost společníka o svolení valné hromady ze dne 23. 7. 2021). Na mimořádné valné hromadě konané dne 7. 9. 2021, jíž se účastnili všichni společníci i oba stávající jednatelé pan [jméno FO] a [jméno FO], nebylo schváleno odvolání pana [jméno FO] z funkce jednatele společnosti a bylo schváleno odvolání pana [jméno FO] z funkce jednatele (pozvánka na valnou hromadu svolanou dne 7. 9. 2021, zápis mimořádné valné hromady společnosti konané dne 7. 9. 2021 a to včetně listiny přítomných). Jednatel společnosti pan [jméno FO] svolal valnou hromadu společnosti na 21. 6. 2023, kdy jedním z bodů programu byla volba [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [Anonymizováno], do funkce jednatele společnosti (pozvánka na valnou hromadu z 5. 6. 2023). Pan [Anonymizováno] oznámil společnosti a společníkům dopisem ze dne 30. 6. 2023, že odstupuje z funkce jednatele společnosti, do které byl zvolen rozhodnutím valné hromady ze dne 27. 1. 2017, s tím, že jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení (odstoupení z funkce jednatele ze dne 30. června 2023). Navrhovatel dopisem ze dne 4. 7. 2023 reagoval na doručené oznámení pana [jméno FO] o odstoupení z funkce jednatele společnosti s tím, že odstupuje v době, kdy je společnost ve velice špatné finanční kondici. Společnost není v současné době ve stavu jak ekonomickém, tak právním, aby mohla být zcela bez statutárního orgánu. Připomněl, že je zákonnou povinností jednatele jednat s péčí řádného hospodáře, maximálně loajálně, při respektování všech zájmů společnosti a v její nejlepší prospěch (stanovisko k doručenému oznámení odstoupení z funkce jednatele společnosti z 30. 6. 2023). Jednatel společnosti pan [jméno FO] svolal valnou hromadu společnosti na 30. 8. 2023, kdy jedním z bodů programu bylo odstoupení pana [jméno FO] z funkce jednatele společnosti k 31. 8. 2023 (pozvánka na valnou hromadu na den 30. srpna 2023). Navrhovatel jako společník společnosti podal dne 30. 8. 2023 protest ve smyslu § 192 z. o. k. proti bodu 4 programu valné hromady, kterým mělo dojít k projednání odstoupení pana [jméno FO] z funkce jednatele společnosti k 31. 8. 2023 (protest proti odvolání pana [jméno FO]). Navrhovatel požádal dne 30. 8. 2023 o doplnění programu valné hromady o bod - jmenování nového jednatele (žádost společníka o informace a doplnění programu valné hromady). Paní [Jméno advokáta D], nar. [Datum narození advokáta D], jako pracovník uzavřela se společností jako zaměstnavatelem dne 2. 3. 2009 pracovní smlouvu na pracovní pozici obchodní zástupce, když pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou (pracovní smlouva ze dne 2. 3. 2009). Navrhovatel a paní [Jméno advokáta D] souhlasili s ustanovením do funkce jednatele společnosti, když prohlásili, že splňují veškeré zákonné podmínky pro výkon funkce jednatele společnosti (čestné prohlášení, souhlas s ustanovením do funkce jednatele společnosti navrhovatele a paní [jméno FO]). Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2023, č. j. 70 cm 1340/2023-3, soud výrokem III. zrušil společnost a nařídil její likvidaci s odůvodněním, že společnost nemá statutární orgán schopný se usnášet zapsaný ve veřejném rejstříku (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2023, č. j. 70 cm 1340/2023-3). Navrhovatel podal proti předmětnému usnesení odvolání ze dne 29. 11. 2023, když v rámci odůvodnění mimo jiné uvedl, že aktuálně v obchodním rejstříku zapsaný většinový společník společnosti společnost [právnická osoba]. vědomě blokuje volbu nového jednatele společnosti a sama nenavrhuje žádnou osobu na tuto funkci (odvolání ze dne 29. listopadu 2023). Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 18. září 2024, č. j. 7 Cmo 6/2024-200, bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2023, č. j. 80 Cm 110/2021-148, jímž bylo rozhodnuto, že se vyslovuje neplatnost usnesení valné hromady společnosti konané dne 28. 5. 2021 od 9,00 hod. v sídle společnosti, o schválení převodu podílu pana [jméno FO], narozeného 20. 9. 1948, ve společnosti o velikosti 25 %, s nímž je spojen vklad do základního kapitálu společnosti ve výši 750 000 Kč, a podílu pana [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného 19. 6. 1951, ve společnosti o velikosti 25 %, s nímž je spojen vklad do základního kapitálu společnosti ve výši 750 000 Kč ve prospěch společníka pana [jméno FO], narozeného 26. 4. 1953 (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. června 2023, č. j. 80 Cm 110/2021-148, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. září 2024, č. j. 7 Cmo 6/2024-200). Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. Další navržené důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť měl všechny rozhodné skutečnosti za prokázané. Dokazování není potřeba doplňovat, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Předně soud citoval příslušná zákonná ustanovení, konkrétně § 183 z. o. k., § 198 odst. 1 a 3 z. o. k. a následně citoval část odvodnění z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4235/2013 (dále jen „Rc 10/2017“), s tím, že Nejvyšší soud v Rc 59/2017 nabádá k obdobnému použití závěrů z Rc 10/2017 v poměrech společnosti s ručením omezeným a právní úpravy obsažené v § 198 odst. 3 z. o. k. Právní úprava v § 194 odst. 2 větě druhé obch. zák. shodně s nyní aplikovanou úpravou v § 198 odst. 3 z. o. k. podmiňuje aktivní věcnou legitimaci právním zájmem navrhovatele (srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2019, č. j. 14 Cmo 266/2019). Závěry Nejvyššího soudu se tak uplatní obdobně i v posuzované věci v poměrech zákona o obchodních korporacích, při posouzení důvodnosti návrhu na jmenování jednatelů společnosti s ručením omezeným. Navrhovatel je společníkem společnosti, který může svolat valnou hromadu společnosti (§ 183 z. o. k.). Pak ovšem nemá právní zájem na tom, aby jednatele jmenoval soud, může-li tohoto cíle dosáhnout jinak. Z tvrzení navrhovatele plyne, že důvodem, proč nejsou obsazeny pozice jednatelů společnosti, jsou rozpory mezi navrhovatelem s 25% podílem na jedné straně a většinovým společníkem společností [právnická osoba]. s podílem 75% na straně druhé. Neochota k hledání konsensu o osobě jednatele společnosti (třeba i z řad osob vně společnosti) nevylučují, že by se s nastalou situací společnost nebyla schopna vypořádat sama. Institut jmenování chybějících jednatelů společnosti s ručením omezeným soudem neslouží k řešení sporů mezi společníky; jsou-li mezi společníky společnosti natolik nepřekonatelné rozpory, že jim brání v přijetí rozhodnutí valné hromady o jmenování jednatelů (a v důsledku toho není obsazen statutární orgán), je na místě dobrovolné či nucené zrušení společnosti s likvidací, neboť zjevně zanikl původní společný úmysl společníků se ve společnosti sdružit a za situace, kdy se společníci nejsou schopni na valné hromadě ani mimo ni dohodnout na osobě jednatele, by se ze jmenování jednatelů soudem coby opatření dočasné povahy stalo opatření povahy trvalé, což se příčí účelu daného institutu. Jakkoli tedy byly formálně splněny podmínky pro jmenování jednatele soudem, tedy (a) statutární orgán není obsazen, (b) valná hromada nezvolila do 1 měsíce ode dne zániku funkce jednatelů nové jednatele, pak soudu nezbylo než uzavřít, že není splněna základní podmínka pro úspěch v tomto řízení, totiž aby návrh na jmenování členů statutárního orgánu podala osoba mající na tom právní zájem. Soud proto výrokem I. tohoto usnesení návrh zamítl.

9. Dále soud stran výroku III. uvedl, že účastnice byla v řízení úspěšná, soud proto v souladu s § 148 o. s. ř. uložil navrhovateli povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení, které stát vynaložil v tomto řízení (odměnu opatrovníka), ve výši 8 228 Kč. Funkce opatrovnice účastnice v řízení zanikla, neboť účastnice byla v řízení zastoupena advokátem na základě plné moci ze dne 30. 6. 2023. Výpověď plné moci advokáta pro zastupování účastnice v tomto řízení, k němuž přistoupil navrhovatel přípisem ze dne 24. 10. 2023, soud posoudil jako neplatnou, neboť k takovému jednání nebyl navrhovatel tehdejším jednatelem zmocněn, když z předložené plné moci ze dne 31. 8. 2023 je zjevné, že navrhovatel byl zmocněn pouze k zastupování účastnice v obchodních a provozních věcech, tj. aby prováděl veškeré úkony s tím související, zejména uzavíral smlouvy, podával a přijímal obchodní nabídky, přijímal písemnosti, podával návrhy, žádosti a oznámení, přijímal a poskytoval plnění, a rovněž byla plná moc udělena v rozsahu práv a povinností dle správního řádu, daňového řádu, zákoníku práce a k zastupování před všemi správními orgány.

10. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně všech výroků podal navrhovatel včasné odvolání. Poukázal na to, že v samotném soudem prvního stupně citovaném usnesení Nejvyššího soudu ze dne z 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4235/2013, tento výslovně uvedl, že: „Zbývá dodat, že akcionáři, jenž nemá právo požádat o svolání valné hromady podle § 181 ObchZ, bude naopak zpravidla právní zájem na jmenování chybějících členů dozorčí rady podle § 194 odst. 2 a § 200 odst. 3 ObchZ svědčit. Obdobně tomu může být (podle okolností případu) i tehdy, půjde-li o akcionáře, který se na ..patové“ situaci ve společnosti (neschopnosti valné hromady přijímat rozhodnutí pro existující rozpory mezi některými akcionáři) nepodílí a současně nedisponuje počtem hlasů potřebným k přijetí usnesení valné hromady o volbě členů dozorčí rady.“ Uvedené závěry o existenci právního zájmu společníka s.r.o. na podání návrhu v případě, kdy on sám se na „patové situaci“ ve společnosti nijak nepodílí, jsou dle odvolatele zcela přiléhavé i pro danou věc.

11. Poslední „funkční“ jednatel společnosti [Jméno advokáta B]. ve funkci, pan [jméno FO], již v pozvánce z 5.6.2023 na valnou hromadu společnosti svolanou na den 21. 6. 2023 v 11:00 hod., navrhl pod bodem 6 pozvánky volbu nového jednatele společnosti [Jméno advokáta B]., pana [jméno FO], nar. 12.01.1972, současného statutárního zástupce korporace [právnická osoba]., IČ: [IČO], nicméně k volbě nového jednatele nakonec nedošlo. Důvodem byla skutečnost, že pan [jméno FO] na valné hromadě sdělil, že odmítá na funkci jednatele společnosti dále kandidovat. Tímto většinový 75% společník [právnická osoba]. dal jasně najevo, že žádného zástupce do pozice jednatele společnosti nehodlá dále navrhovat a ani pro něj hlasovat.

12. Poslední „funkční“ jednatel společnosti [Jméno advokáta B]. ve funkci, pan [jméno FO], odstoupil z funkce jednatele společnosti prvně oznámením ze dne 30. 6. 2023. Na základě tohoto kroku navrhovatel zaslal panu [jméno FO] dne 4.7.2023 své stanovisko k odstoupení z funkce jednatele společnosti, v němž jej mimo jiné upozornil na to, že: 1) Podle ustanovení článku „Za třinácté“ (Jednatelé), odst. 4 společenské smlouvy společnosti [právnická osoba]. ze dne 9. 7. 2014 (dále též jen „SS“) platí, že: „Jednatel může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro společnost nevhodná.“ V této souvislosti je upozornil na skutečnost, že jeho odstoupení z funkce jednatele společnosti je jednoznačně činěno v době, která je pro společnost nevhodná, když: společnost již téměř druhým rokem nemá obsazenou pozici druhého jednatele společnosti, společnost od účetního období roku 2021 vykazuje pořád vyšší a vyšší účetní ztrátu, ze strany [jméno FO] osobně i nadále dochází k porušování předkupního práva [tituly před jménem] [jméno FO] k jeho 25% podílu ve společnosti, na poslední valné hromadě, konané dne 21. 6. 2023, nebyl [jméno FO] schopen zodpovědět ani jeden dotaz ohledně jím přijatých opatření, která by nepříznivý ekonomický vývoj společnosti zvrátila, s tím, že o takovýchto opatřeních dokonce dodnes nejednal ani se současným 75% společníkem společnosti, firmou [právnická osoba]., za této současné situace evidentního úpadku ekonomické a obchodní činnosti společnosti hodlá rezignovat na svou funkci jednatele společnosti. 2) Podle ustanovení článku „Za třinácté“ (Jednatelé), odst. 4, věta pátá platné SS platí, že: „Funkce jednatele zaniká volbou nového jednatele, který ho nahradí.“ 3) Ve smyslu § 58 odst. 1 z. o. k. platí, že - výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil…příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno.

13. Pan [Anonymizováno] na dopis navrhovatele z 4. 7. 2023 reagoval tím, že přípisem ze dne vzal své odstoupení z funkce jednatele společnosti zpět, s tím, že jeho odstoupení z pozice jednatele společnosti „bude projednáno na nejbližší valné hromadě, která bude řešit i jmenování nového jednatele, případně obou jednatelů. Jinými slovy pan [jméno FO] vzal odstoupení z funkce jednatele zpět dne 31. 7. 2023 „po projednání s většinovým společníkem“ (jímž byla společnost [právnická osoba].), tedy sám uznal, že odstupuje v pro společnost nevhodné době, neboť společnost by zůstala zcela bez jednatele. Následně pan [jméno FO], jako jediný jednatel společnosti, pozvánkou ze dne 24. 7. 2023 svolal další valnou hromadu společnosti na den 4. 8. 2023 od 10:00 hod., s tím, že v bodu 4. pozvánky navrhoval projednat „Odstoupení p. [jméno FO] z funkce jednatele společnosti [Anonymizováno]“. Oznámením ze dne 31. 7. 2023 posléze tuto valnou hromadu bez bližšího zdůvodnění zrušil, s navrhovatelem přitom v této době již nekomunikoval, na opakované výzvy a doručené dopisy navrhovatele nijak nereagoval. Následující valnou hromadu společnosti [Jméno advokáta B]. svolal jediný jednatel p. [jméno FO] pozvánkou ze dne 14. 8. 2023 až na den 30. 8. 2023 10:00 hod. Pod bodem 4 pozvánky navrhoval jednatel společnosti, pan [jméno FO], projednat své odstoupení z funkce jednatele společnosti ke dni 30. 8. 2023 (tedy projednat v pořadí jeho již druhé odstoupení z funkce jednatele). Po doručení pozvánky na tuto valnou hromadu společnosti navrhovateli, z níž byl zjevný úmysl pana [jméno FO] odstoupit z funkce jednatele společnosti bez ohledu na okolnosti, odeslal navrhovatel panu [jméno FO] v pořadí druhé Stanovisko k odstoupení z funkce jednatele společnosti z 22. 8. 2023. Ani na tuto výzvu [jméno FO][Anonymizováno]nijak nereagoval, do firmy od 30. 6. 2023 již vůbec nechodil, o chod firmy se nijak nezajímal. Připojil se tak k [tituly před jménem] [jméno FO], který byl v té době již v důchodu. Na valné hromadě společnosti [Jméno advokáta B]., konané dne 30. 8. 2023 v 10:00 hod., navrhl navrhovatel [Jméno navrhovatele] pod bodem 4 programu doplnění bodu programu valné hromady o bod: volba nového jednatele společnosti [tituly před jménem] [jméno FO]. Ohledně tohoto jeho návrhu ale většinový společník [právnická osoba]. se svými 75% hlasů hlasoval PROTI, s tím, že 25% hlasů [tituly před jménem] [jméno FO] na doplnění bodu programu nestačilo. Tímto dal většinový společník [právnická osoba]. opětovně najevo, že s volbou navrhovatele jako jednatele společnosti nesouhlasí. Ohledně bodu 5 programu valné hromady, tedy odstoupení [jméno FO] z funkce jednatele, hlasoval navrhovatel [Jméno navrhovatele], se svými 25 % hlasů, PROTI, kdežto většinový společník [právnická osoba]. se svými 75% hlasů hlasoval PRO. Jinou osobu ale nenavrhl.

14. Valná hromada společnosti konaná dne 30. 8. 2023 schválila odstoupení pana [jméno FO] z funkce jednatele společnosti [právnická osoba]. bez náhrady a zároveň nedoplnila bod programu o bod spočívající ve volbě navrhovatele jednatelem společnosti. Navrhovatel na místě podal protest. Z výše uvedených důkazů jednoznačně vyplývá, že jak pan [jméno FO], tak ani korporace [právnická osoba]., nemají zájem na obsazení funkce jednatele společnosti [Jméno advokáta B]. navrhovatelem ani jinou osobou ([jméno FO] ze své kandidatury dne 21. 6. 2023 bez bližšího odůvodnění vzdal), a současně nenavrhli do dne odvolání jinou osobu, která by post jednatele společnosti [Jméno advokáta B]. mohla dle jejich přesvědčení vykonávat. Navrhovatel poslal korporaci [právnická osoba]. dne 4. 9. 2023 otevřený dopis a vyzval tuto společnost, nechť navrhne odbornou osobu, která bude pro funkci jednatele společnosti vyhovující. Do dne odvolání bez jakékoli odezvy. Je tedy naprosto patrné, že navrhovatel, [Jméno navrhovatele], nijak nezavinil „patovou situaci“, v níž se společnost [právnická osoba]. nachází, sám neuspěl se svým návrhem jmenovat do funkce jednatele svojí osobu, neboť s tím nesouhlasil jak bývalý jednatel [jméno FO], tak ani většinový společník [právnická osoba].

15. Navrhovatel má spor se společníky [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] pouze z důvodu porušení jeho věcného předkupního práva k jejich podílům o velikosti 2 x 25% ve společnosti, které v rozporu s článkem „Za desáté“ odst. 8 společenské smlouvy nepřevedli (po opakované akceptaci jejich písemných nabídek) na navrhovatele, ale místo toho korporaci [právnická osoba]., která má zájem pouze o pozemky v majetku společnosti pro účely výstavby železničního depa (viz důkazy ve spisu) a v oblasti odpadového hospodářství vůbec nehodlá podnikat. Navíc, tito dva společníci uzavřeli s korporací [právnická osoba]. velice nevýhodné smlouvy, které v případě obnovení původního stavu (podíly 4 x 25%) z doby před neplatnou valnou hromadou z 28.5.2021 (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2023, sp. zn. 80 Cm 110/2021-148, ve spojení s potvrzujícím usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 9. 2024, sp. zn. 7 Cmo 6/2024-200), budou nuceni svoje dva podíly po 25% ve společnosti [Jméno advokáta B]. z titulu řádně uplatněného předkupního práva navrhovateli nakonec převést. To by zároveň znamenalo, že by zároveň museli zaplatit korporaci [právnická osoba]. dle těchto smluv nemalé pokuty a penále. Úvaha soudu o tom, že jmenování jednatelů společnosti rozhodnutím soudu by se jako „opatření dočasné povahy“ stalo opatřením trvalým, proto neobstojí, neboť důvody, pro které navrhovatel návrh v tomto řízení podal, se sporem se zbylými společníky [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] nijak nesouvisí. Důvody byly a jsou ryze provozní, kdy absence řádně ustanovených jednatelů komplikuje společnosti každodenní provoz, o nějž se [jméno FO] a [jméno FO] již déle než 2 roky vůbec nezajímají, osud společnosti je jim zcela lhostejný. Samotný institut jmenování osoby jednatele soudem, upravený ustanovením § 198 odst. 3 z. o. k. je institutem dočasným. Soud svoji úvahu o „trvalé povaze“ tohoto jmenování v napadeném usnesení nijak neodůvodnil, což vedle výše uvedených námitek činí napadené usnesení nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

16. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud změnil odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a návrhu na jmenování dvou jednatelů společnosti vyhověl.

17. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

18. Odvolací soud provedl při svém jednání následující důkazy. Přečtena byla pozvánka na valnou hromadu 14. 5. 2025, včetně návrhu usnesení valné hromady na č.l. 127 soudního spisu, výpis z obchodního rejstříku oddíl C, vložka 66477 na č.l. 128, dodejky, kdy odesílatelem je [právnická osoba] adresát je [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] na č.l. 129, pošta online číslo 130 a dále k dalšímu doručování vlastně tytéž pozvánky, výpisy z obchodního rejstříku na č.l. 131-144. Z uvedených důkazů bylo zjištěno, že na den 14. 5. 2025 v 10.00 hodin byla do sídla společnosti (účastníka ad 1/) svolána valná hromada [jméno FO] s programem volby dvou jednatelů společnosti - [jméno FO] a [Jméno advokáta D]. Valná hromada byla svolána řádně potud, že pozvánka obsahovala všechny zákonné náležitosti, pozvánka je ze dne 14. 4. 2025, doručována byla všem společníkům (viz dodejky na č.l. 129, 133, 137 soudního spisu). Ze zápisu z valné hromady konané dne 14. 5. 2025 v 10.00 hodin v sídle společnosti, včetně listiny přítomných, pozvánky a přílohy č. 1 - návrhu usnesení, bylo zjištěno, že přítomen byl toliko společník [Jméno navrhovatele] (25% podíl), nepřítomní byli společníci [jméno FO] (25% podíl), [jméno FO] (25% podíl) a [jméno FO] (25% podíl). To, že tyto osoby byly v daný den společníky s podíly v uvedeném rozsahu předmětné společnosti vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku učiněného dne 14.4.2025 (č.l. 142 soudního spisu). Zapsáni jako společníci (každý s podílem 25%) byly tyto osoby do obchodního rejstříku dne 5.dubna 2025. Valná hromada vzhledem k neúčasti 75% hlasů společníků nebyla usnášeníschopná. Nemohli tak být do funkcí jednatelů zvoleni [Jméno navrhovatele] a [Jméno advokáta D], jak bylo navrženo v pozvánce, resp. v návrhu usnesení valné hromady. Z uvedených důkazů tedy odvolací soud zjistil, že ačkoli navrhovatel svolal valnou hromadu předmětné společnosti s ručením omezeným na den 14. 5. 2025, nesešel se takový počet společníků, ačkoli byla valná hromada svolána zcela dostatečným způsobem a potud řádně, aby byla schopná se usnášet a tím spíše aby na ní mohlo dojít k volbě jednatelů společnosti. Zároveň bylo z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 66477, a to jednak úplného a i aktuálního ze dne 15. 9. 2025 učiněného v 11.57 hodin zjištěno, že počet členů statutárního orgánu jsou dva členové, tedy dva jednatelé. Takto je zapsáno. Žádná konkrétní osoba jednatele v obchodním rejstříku zapsána není - žádný z pozic dvou jednatelů tak není obsazena. Poslední jednatel [jméno FO] byl z obchodního rejstříku vymazán 2. listopadu 2023, [Anonymizováno] coby jednatel byl vymazán již 10. listopadu 2021, vždy byl zapsán i den zániku jejich funkce. Bylo tak zjištěno, že ke dni rozhodování odvolacího soudu, jakož i ke dni konání výše jmenované neusnášeníschopné valné hromady neměla předmětná společnost s ručením omezeným obsazenu žádnou pozici jednatele, tedy neměla žádné osoby jsoucí jednatelem.

19. Odvolací soud kvitoval, jak ostatně již uvedeno v rozhodnutí soudu prvního stupně, že další účastník 1) - společnost, nemá v době rozhodování odvolacího soudu žádného jednatele, když k zániku funkce posledního z nich - [jméno FO] došlo ke dni 31. 8. 2023. Společnost již v řízení před soudem prvního stupně a i v odvolacím řízení souhlasila se jmenováním jednoho jednatele - navrhovatele - [jméno FO]. Nesouhlasila a nesouhlasí však toliko se jmenování dalšího jednatele - [Jméno advokáta D], a to proto, že je to dcera společníka [jméno FO] s tím, že má obavy, aby neupřednostňovala zájmy svého otce nad zájmy společnosti.

20. Z důkazů provedených odvolacím soudem - čestných prohlášení na číslo listu 161, 162 - [jméno FO] a [jméno FO] odvolací soud zjistil, že jsou tyto osoby starší 18 let, plně svéprávné bezúhonné, nejsou u nich dány překážky výkonu funkce, nebyly vyloučeny z funkce podle § 63, 65 z. o. k. Ohledně jejich majetku nebylo v posledních třech letech vedeno insolvenční řízení, nebyl prohlášen, ukončen konkurs na majetek, pracovněprávní vztahy ani služební či jiné poměry nevylučují ani neomezují výkon člena funkce statutárního orgánu obchodní korporace, neporušuji pravidla o střetu zájmu ani zákaz konkurence podle § 441 z. o. k. Souhlasí s výkonem funkce jednatele společnosti [Jméno advokáta B]., jsou si vědomy svých povinností, souhlasí se svým zápisem do veřejného rejstříku a o výše uvedených skutečnostech předem uvědomily všechny zakladatele, společníky společnosti [Jméno advokáta B]. Odvolací soud z evidence vyloučených osob (výpisu z ní) zjistil, že ke dni 15. 9. [Jméno advokáta D] není vedena v evidenci těchto osob, [Jméno navrhovatele] není veden v evidenci vyloučených osob ve smyslu § 70 a násl. z. o. k. Podle odvolacího soudu tak osoby [Jméno advokáta D] a [Jméno navrhovatele] splňují předpoklady výkonu funkce jednatele ve společnosti s ručením omezeným, když u nich není dána překážka výkonu funkce ve smyslu § 46 z. o. k. ve znění ke dni rozhodování odvolacího soudu.

21. Podle § 198 odst. 1 a 3 z. o. k. platí, že „případě smrti jednatele, odstoupení nebo odvolání z funkce anebo jiného ukončení jeho funkce, anebo v případě zániku právnické osoby, která je jednatelem, bez právního nástupce zvolí valná hromada do 1 měsíce nového jednatele; Nebude-li jednatel zvolen podle odstavce 1, jmenuje jednatele soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci“. Jinak řečeno v případě zániku funkce jednatele či jednatelů tak, že žádná pozice z celkového počtu jednatelů není obsazena /ovšem i v případě zániku funkce i jen jediného jednatele z více jednatelů/, má valná hromada zvolit do 1 měsíce nového jednatele (ideálně všechny jednatele do celkového počtu jednatelů). Povinností valné hromady je tedy při zániku funkce i jen jediného jednatele z více jednatelů, tím spíše pak v případě zániku funkce jediného jednatele, zvolit do jednoho měsíce jednatele nového.

22. Je nutné poukázat na nikoli úplnou případnost soudem prvního stupně uváděné judikatury dopadající na akciové společnosti. Zajisté platí, že je žádoucí, aby sami společníci společnosti s ručením omezeným coby členové obchodní korporace „svými silami“, tedy v rámci výkonu svých práv (případně povinností ze společenské smlouvy) na valné hromadě zvolili nového jednatele či nové jednatele, není-li pozice jednatele či nejsou-li pozice jednatelů obsazeny v dostatečném počtu. Je totiž žádoucí z hlediska veřejného zájmu, resp. z hlediska zákona, aby všechny právnické osoby, tedy nejenom společnost s ručením omezeným, měly obsazeny funkce členů svých statutárních orgánů alespoň v takové míře, aby byly schopny nutných právních jednání předvídaných zákonem a vyplývajících z účelu statutárního orgánu. Vyplývající z obsahu funkcí členů statutárního orgánu. Nicméně právě pro situace nečinnosti příslušných osob, v případě společnosti s ručením omezeným společníků, resp. valné hromady na níž tito rozhodují, zákon dává pravomoc moci veřejné zasáhnout do soukromoprávní sféry právnických osoby a v přesně definovaných situacích do jisté míry napravit situace neobsazenosti pozic členů statutárních orgánů. Řešením může být v obecné rovině ustanovení opatrovníka, viz § 165 odst. 1 o. z. Na společnost s ručením omezeným dopadá speciální ustanovení § 198 z. o. k. (výše citované). Nebude-li jednatel zvolen do jednoho měsíce po zániku funkce, a zároveň není-li obsazena funkce ještě jiného jednatele společnosti tak, aby mohl být naplňován účel statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným, jmenuje jednatele soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel. Tzv. prozatímního jednatele tedy soud jmenuje výlučně na základě návrhu, když aktivní věcná legitimace navrhovatele je dána jeho právním zájmem. V daném případě navrhovatel - [Jméno navrhovatele] má coby 25% společník z této pozice společníka a potažmo tak osoby mající právo na uplatňování společnických práv vůči společnosti, jakož i na naplňování činnosti společnosti, bezesporu právní zájem na tom, aby společnost mohla dále fakticky fungovat, resp. aby byla obsazena funkce jednatele, resp. dvou jednatelů společnosti. Je tak z uvedených důvodů k podání návrhu na jmenování prozatímního jednatele soudem aktivně věcně legitimovanou osobou. Jak již konstatoval soud prvního stupně, jsou dány podmínky jmenování jednatele soudem spočívající v tom, že „statutární orgán není obsazen“ a dále, že valná hromada do jednoho měsíce nezvolila nového jednatele (nového jednatele). Tyto podmínky jsou dány rovněž resp. tím spíše (viz výše provedené důkazy) v řízení odvolacím. Odvolací soud proto odvolateli plně vyhověl a jmenoval oběma prozatímními jednateli společnosti osoby plně způsobilé k výkonu funkcí prozatímních jednatelů. To, že je [Jméno advokáta D] dcerou navrhovatele - společníka - prozatímního jednatele, není ke škodě věci, naopak ku prospěchu. V řízení bylo tvrzeno a nijak sporováno, že pro společnost pracuje a jsou jí tak známy interní věci společnosti. Vzhledem k věku navrhovatele - prozatímního jednatele [jméno FO] je z praktických důvodů naopak zcela namístě, aby funkci druhého prozatímního jednatele vykonávala osoba o generaci mladší ([Jméno advokáta D]), a zároveň osoba znalá věcí společnosti a již dostatečně zběhlá v korporátní agendě. Navíc je nutné připomenout i to, že i na prozatímní jednatele se vztahuje povinnost péče řádného hospodáře podle § 159 odst. 1 o. z. a § 51 a násl. a § 195 a násl. z. o. k., a to bez ohledu na to, zda je jednatel zároveň společníkem či jeho příbuzným či osobou třetí.

23. Kromě chybného závěru soudu prvního stupně o nedostatku aktivní věcné legitimace navrhovatele považuje odvolací soud za chybný i závěr o nutnosti zrušení společnosti s ručením omezeným v případě, že společníci nejsou schopni zvolit jednatele na valné hromadě. Nesprávnost tohoto závěru plyne přímo ze dikce zákona, kdy zákon (viz § 198 odst. 3 z. o. k.) upřednostňuje to, aby najde-li se osoba mající na tom právní zájem, byl jmenován prozatímní jednatel, před tím, aby byla společnost bez jednatelů zrušena s likvidací. Toto zrušení společnosti s likvidací zákon stanoví jednak jako určitou výstrahu před situací, kdy nemá společnost obsazeny pozice jednatelů a valná hromada není schopna zvolit nové jednatele, resp. nového jednatele. Především pak je stanoví až jako ultima ratio, tedy poslední možnost pro situaci, kdy není nikým využita možnost podat návrh na jmenování prozatímního jednatele soudem. V daném případě právě navrhovatel tuto možnost využil, návrh na jmenování prozatímních jednatelů coby osoba mající na tom právní zájem (25% společník dané společnosti) podal a řádně navrhl provedeních všech relevantních důkazů. Situace ústící do zrušení společnosti s likvidací tak, zatím, nenastala.

24. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

25. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů řízení před soudem prvního stupně, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému navrhovateli. Účastnice je tudíž povinna zaplatit navrhovateli na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně částku v celkové výši 34 912 Kč. Náklady řízení sestávají z mimosmluvní odměny advokáta za 9 úkonů právní služby v celkové výši 27 900 Kč (předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení z 29. 5. 2023, podání návrhu ze dne 29. 5. 2023, doplnění návrhu ze dne 4. 7. 2023, vyjádření k výzvě soudu ze dne 22. 8. 2023, rozšíření původního návrhu z 31. 8. 2023, účast na jednání před soudem prvního stupně dne 21. 11. 2024, vyjádření ze dne 28. 11. 2024, účast na jednání před soudem prvního stupně dne 12. 12. 2024, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4, písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 3 100 Kč) a náhrady hotových výdajů ve výši 2 700 Kč (přičemž náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč). K tomu je třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty 21% ve výši 6 426 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a soudní poplatek 2 000 Kč, celkem se jedná o částku ve výši 34 912 Kč, jež je účastnice povinna zaplatit navrhovateli k rukám jeho advokáta coby jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

26. První setkání s mediátorem odvolací soud nepovažoval za procesní úkon právní služby účastníka, resp. navrhovatele zastoupeného advokátem, za nějž by mu náležela odměna (srov. závěry přijaté Nejvyšším soudem v jeho usnesení ze dne 23. 4. 2019 sp. zn. 32 Cdo 594/2019 „Je-li smyslem prvního setkání se zapsaným mediátorem toliko seznámení účastníků s principy, účelem a výhodami mediace, pak nelze pouhé dostavení se na takové setkání, které bylo navíc účastníkům nařízeno usnesením soudu podle § 100 odst. 2 o. s. ř., proti němuž není odvolání přípustné [§ 202 odst. 1 písm. m) o. s. ř.], a na němž ani nedojde k uzavření smlouvy o provedení mediace (tedy k zahájení vlastní mediace), považovat za procesní úkon účastníků, s nímž právo spojuje účinky na vznik, změnu nebo zánik procesněprávního vztahu, tudíž ani za jednání ve věci ve smyslu § 11 odst. 2 písm. a) ZMPS.“).

27. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému navrhovateli. Účastnice je tudíž povinna zaplatit navrhovateli na náhradu nákladů odvolacího řízení částku v celkové výši 16 689,40 Kč, jež sestává z mimosmluvní odměny advokáta za 2 úkony právní služby á 5 620 Kč - tj. 11 240 Kč (odvolání ze dne 29. 1. 2025 a účast na jednání před odvolacím soudem dne 15. 9. 2025, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 , § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ ve znění od 1. 1. 2025 - viz přechodná ustanovení, čl. II. vyhlášky č. 258/2024 Sb., náleží mimosmluvní odměna ve výši 5 620 Kč) a 2 režijních paušálů á 450 Kč - tj. 900 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky Kč. K tomu je třeba přičíst ještě náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 2 549,4 Kč (§ 137 odst.3 o. s. ř.) a soudní poplatek z odvolání ve výši 2 000 Kč.

28. Odvolací soud považoval za úkon právní služby coby účelně vynaložený náklad jen podání odvolání, nikoliv doplnění odvolání (takovým způsobem by šlo neúčelně zvyšovat náklady řízení k tíži druhého účastníka téměř do nekonečna) a sdělení souhlasu či nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu bez nařízení jednání nepovažoval odvolací soud v souladu s vyhláškou vůbec za úkon právní služby.

29. Podle § 140 odst. 2 o. s. ř., byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.

30. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

31. Podle § 149 odst. 2 o. s. ř., zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování.

32. Podle ustálené judikatury „o vzniklých nákladech státu podle ustanovení § 140 odst. 2 o. s. ř. za zastupování ustanoveného zástupce je soud povinen podle ustanovení § 149 odst. 2 o. s. ř. rozhodnout v rámci rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky. Protože se nejedná o náklady státu vzniklé v souvislosti s dokazováním, nelze o těchto nákladech rozhodnout podle ustanovení § 148 o. s. ř.“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 3776/2016). Obdobně podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2015, sp. zn. 26 Cdo 2905/2014, „náklady ustanoveného opatrovníka nese ve smyslu § 140 odst. 2 o. s. ř. stát a jejich náhradu lze podle § 149 odst. 2 o. s. ř. uložit jen tehdy, zastupoval-li opatrovník ustanovený z řad advokátů (nebo ustanovený advokát) účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení (který měl ve věci úspěch). Účastník, jemuž byl ustanoven opatrovník z řad advokátů, nebo jemuž byl ustanoven advokát, tyto náklady, i když neměl ve věci úspěch, neplatí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 1997/2008, uveřejněný pod č. 109/2010 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2008, sp. zn. 19 Co 373/2008, uveřejněné pod č. 94/2009 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).“ 33. V daném případě náklady ustanoveného opatrovníka nese stát, neboť nejsou splněny zákonné předpoklady, aby je státu nahradil některý z účastníků řízení. Není tu totiž ve smyslu § 149 odst. 2 o. s. ř. účastník, jemuž by byl ustanoven opatrovník z řad advokátů a jemuž současně byla přisouzena náhrada nákladů řízení, jinak řečeno není tu úspěšný účastník, jemuž byl ustanoven opatrovník. Opatrovník byl totiž v daném případě ustanoven neúspěšnému účastníkovi - společnosti. Shrnuto, není tu žádný účastník, kterému by mohla být uložena povinnost nahradit státu náklady soudem ustanoveného opatrovníka, a proto nezbývá, než aby je stát nesl ze svého.