90 C 306/2023 - 242

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Ivanou Štěpánovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně A], narozená [Datum narození žalobkyně A] bytem [Adresa žalobkyně B] zastoupená obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce] sídlem [Adresa zmocněnce] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení částky [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Tvrdila, že žalovanému v době, kdy spolu žili, v celkem [hodnota] případech poskytla půjčku s tím, že ohledně vrácení půjček bude jednáno až následně. Smlouvy měly být dle žalobkyně uzavírány ústně, neboť účastníci byli v době jejich uzavírání partnery a společně vychovávali svého syna, žalobkyně proto necítila potřebu uzavírat smlouvy písemně. Půjčky byly žalovanému poskytnuty částečně bezhotovostním převodem na účet žalovaného, částečně v hotovosti a částečně na účty označené žalovaným, a to na úhradu jeho závazků vzniklých z titulu půjček od třetích osob v rámci rekonstrukce objektu ve vlastnictví žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že ze svého účtu zaslala na účet žalovaného tyto platby – dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka]. V hotovosti žalobkyně předala žalovanému dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Na úhradu dluhů žalovaného měla žalobkyně provést tyto platby – dne [datum] částka [částka] na účet společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] za klimatizaci v bytě žalovaného, dne [datum] částka [Anonymizováno] [Anonymizováno] [částka], jedna na účet [Anonymizováno] [Anonymizováno], druhá na účet [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to za účelem splacení půjčky žalovaného, dne [datum] na účet [Anonymizováno] žalovaného za účelem úhrady úroků z poskytnuté půjčky, dne [datum] částka [částka] na účet společnosti [právnická osoba]., ve které je společníkem právě žalovaný, a to na úhradu stavebních a rekonstrukčních prací v bytě žalovaného provedených společností [právnická osoba]., dne [datum] částka [částka] na účet [jméno FO] za účelem úhrady ceny nábytku instalovaného v bytě žalovaného a dne [datum] částka [částka] na účet [jméno FO] za účelem splacení půjčky žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že po rozchodu účastníků se s žalovaným snažila dohodnout jak na režimu užívání zrekonstruovaného bytu, tak na vyrovnání zmíněných závazků, žalovaný však k dohodě nebyl svolný, žalobkyni i s jejich synem nechal z bytu vystěhovat a žádné finanční prostředky žalobkyni nevrátil, ač jej o to žalobkyně dopisem ze dne [datum] upomínala.

2. Žalovaný nároky žalobkyně neuznával. Popíral, že by od žalobkyně převzal jakékoli platby v hotovosti, tak jak [Anonymizováno] ([Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [částka] a částka [částka]). O částce [částka] tvrdil, že šlo o úhradu dárku pro otce žalobkyně, o částce [částka] tvrdil, že tato představovala kupní [Anonymizováno] za [Anonymizováno] [Anonymizováno], kterou za ni žalovaný prodávajícímu zaplatil. Žalovaný popíral, že by se [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] uzavřel smlouvu o půjčce, na základě které měl obdržet [částka], tvrdil, že o žádné smlouvě neví a s takovou smlouvou by nesouhlasil. K částce [částka] za klimatizaci žalovaný uvedl, že pokud si žalobkyně nějaké takové činnosti objednala, nechť si je uhradí, podobně k částce [částka] za nábytek žalovaný uváděl, že není zřejmé, o jaké práce šlo a že by o nich žalovaný věděl. K částce [částka] uvedl, že tuto žalobkyně poslala na účet třetí osoby, přičemž dle faktury mělo jít o platbu za společnost [právnická osoba]., nikoli za žalovaného, žalobkyně tedy měla uplatňovat své nároky vůči této společnosti. Ohledně částky [částka] žalovaný tvrdil, že šlo příspěvek na domácnost, neboť veškeré náklady spojené s domácností hradil žalovaný. Stejné tvrzení žalovaný učinil i ohledně částky [částka], následně však při jednání toto tvrzení korigoval tak, že šlo skutečně o finanční prostředky, ze kterých byly hrazeny práce provedené společností [právnická osoba]. v jeho bytě. K částce [částka] žalovaný nejprve tvrdil, že jde o platbu zaslanou na účet třetí osoby, a proto pohledávku žalobkyně neuznává, při jednání své tvrzení rovněž korigoval v tom směru, že tento nárok žalobkyně nesporuje. Zároveň však žalovaný vznesl dvě námitky, a to námitku promlčení ve vztahu k nárokům vzniklým před [datum], tj. k nárokům vzniklým od [datum] do [datum] a dále námitku započtení. Právní jednání, spočívající v započtení vzájemných pohledávek, žalovaný učinil nejprve při jednání dne [datum], a to tak, že vznesl námitku v rozsahu [částka] s tím, že tato částka představuje ekvivalent dlužného nájemného ve výši [částka] měsíčně za období ledna [Anonymizováno] do května [Anonymizováno] včetně a dále dlužné energie spotřebované v bytě, které hradil žalovaný ve výši [částka] ročně. Následně žalovaný v písemném podání soudu ze dne [datum] uvedl, že upřesňuje kompenzační námitku tak, že k započtení uplatňuje nájemné ve výši [částka] za [Anonymizováno] měsíců od ledna [Anonymizováno] do [datum], spotřebovanou elektrickou energii ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a spotřebovaný plyn ve výši [částka] za období od [datum] do [datum].

3. Ze sjetiny smart bankingu žalobkyně bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byly odepsány tyto platby: dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu] a dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu]. Dne [datum] byla z účtu vybrána v hotovosti částka [částka] a stejná částka byla vybrána i dne [datum]. U jednotlivých plateb jsou ve smart bankingu připsané poznámky, žalobkyně však sama uvedla, že tyto byly u plateb evidovány pouze pro její účely, platby odcházely bez těchto poznámek.

4. Z rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto rozsudkem byla schválena dohoda účastníků v postavení rodičů nezletilého [právnická osoba], a to ohledně péče a výživy. Opatrovnický soud přitom vycházel ze zjištění, že účastníci spolu nežijí od ledna [Anonymizováno].

5. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně sepsala dopis adresovaný žalovanému, ve kterém jej žádá o stanovení režimu ohledně užívání půdního bytu žalovaného, ve kterém žalobkyně zůstala se společným synem bydlet. V dopisu žalobkyně konstatuje, že mezi účastníky bylo dohodnuto, že tam žalobkyně může zůstat, přičemž žalobkyně po žalovaném žádá sepsání nájemní smlouvy. Dále žalobkyně vyzývá žalovaného k vrácení půjček na rekonstrukci půdy v Široké ulici, a to v celkové výši [částka]. Lhůta k plnění byla žalobkyní stanovena tak, že peníze mají být vráceny v časovém horizontu, který bude pro žalovaného reálný a akceptovatelný.

6. Z whatsapp komunikace mezi účastníky bylo zjištěno, že žalovaný na dotaz žalobkyně, kdy jí vrátí 2,5 mil., odepsal „Tak jo peníze ti vrátím“. Dále žalovaný dne [datum] žalobkyni napsal, že jakmile žalobkyně dostane peníze za byt na účet, jsou účastníci mezi sebou vyrovnaní a žalobkyni „poběží nájemní smlouva“. V další zprávě nezjištěného data žalovaný žalobkyni píše, že zahradu dá do prodeje a vyplatí žalobkyni peníze, co jí dluží, a tím s ní skončí.

7. Z emailové komunikace mezi účastníky z června 2023 bylo zjištěno, že žalovaný 19.6. žalobkyni napsal, že navrhuje, aby si žalobkyně od července 2023 hradila náklady na bydlení, přičemž navrhl nájemní smlouvu do konce roku nebo do ledna. Rovněž žalobkyni sdělil, že již prodal zahradu a jakmile obdrží peníze, s žalobkyní by se rád dohodl na vyplacení a vyrovnání. Žalobkyně na to žalovanému sdělila, že dlužné 2,5 mil. stále nemá na účtu, až peníze dorazí, můžou začít řešit nájemní smlouvu. Nabídla přepis energií na její jméno. Žalovaný žalobkyni poté vyzval, ať mu sdělí, co všechno tedy dluží, s tím, že část peněz za rekonstrukci šla [Anonymizováno], část za úvěr [jméno FO], potom oba kupovali zařízení bytu. Nájemní smlouvu uzavřít odmítl, peníze se zavázal žalobkyni předat částečně po vyúčtování částečně po předání bytu, a to se slovy „Ve chvíli, kdy dostaneš peníze, se odstěhuj“. Žalobkyně žalovaného opět vyzvala k zaplacení [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno]. s tím, žalovaný opět požadoval vystěhování, což žalobkyně podmínila úhradou dluhu. Komunikace byla ukončena žalovaným tak, že žalovaný žalobkyni sdělil, že při předání bytu dostane [Anonymizováno] [Anonymizováno] až prokáže, že je zaplatila, když žalovaný „ví [Anonymizováno] o [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, zbytek mu má žalobkyně prokázat a žalovaný to následně zaplatí.

8. Z potvrzení [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je vedený na jméno žalobkyně a z účtu byly v období od [datum] do [datum] odepsány tyto platby: dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu] s poznámkou „Klima Acond [jméno FO], Široká ([jméno FO] + [jméno FO])“, dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu] s poznámkou „[Jméno žalobkyně A]“, dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu] s poznámkou „dodělávky byt [jméno FO]“ a dne [datum] částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu] Kč. Platba ve výši [částka] ze dne [datum] byla zjištěna i z potvrzení [právnická osoba]. ze dne [datum], platba obsahuje zprávu pro příjemce „[jméno FO] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] + [Anonymizováno]“.

9. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je vedený na jméno [jméno FO], narozena [datum], účet č. [č. účtu] je vedený na jméno žalobkyně a účet č. [č. účtu] je vedený na jméno [jméno FO], narozen [datum].

10. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je vedený na jméno žalovaného a účet č. [č. účtu] je vedený na jméno [právnická osoba].

11. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je vedený na jméno [jméno FO], r.č. [hodnota].

12. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je vedený na jméno [jméno FO], narozen [datum].

13. Z emailu od [tituly před jménem] [jméno FO], realitního makléře, bylo zjištěno, že žalobkyni bylo sdělováno, že kupní cena za byt v Plzni byla [částka], z toho poplatek RK byl [částka] ([částka] placeno z rezervace a zbytek z advokátní úschovy), žalobkyni bylo vyplaceno [částka]. Z potvrzení advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že advokát přijal v souvislosti s prodejem bytové jednotky č. 399/21 v Plzni do advokátní úschovy částku [částka]. Z potvrzení advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že advokát od kupujícího přijal v souvislosti s prodejem bytové jednotky č. 399/21 v Plzni do advokátní úschovy částku [částka], z toho částka [částka] byla z úschovy vyplacena zprostředkovateli a žalobkyni byla vyplacena dne [datum] částka [částka]. Z potvrzení advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že advokát od kupujícího přijal v souvislosti s prodejem bytové jednotky č. 399/21 v Plzni do advokátní úschovy částku [částka], z toho částka [částka] byla z úschovy vyplacena zprostředkovateli a žalobkyni byla vyplacena dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka].

14. Z emailu datovaného dne [datum] od [jméno FO] adresovaného žalovanému i žalobkyni bylo zjištěno, že [jméno FO] účastníkům sděluje, že cena klimatizace s montáží je [částka] a číslo jeho účtu je [č. účtu]. Z [Anonymizováno] pak bylo zjištěno, že došlo k montáži [Anonymizováno] [Anonymizováno] panem [jméno FO].

15. Z faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum] dodavatelem [právnická osoba]. bylo zjištěno, že žalovanému byly touto fakturou účtovány stavební práce při rekonstrukci podkrovní bytové jednotky v [adresa]. Faktura byla vystavena na částku [částka] se splatností [datum]. Z potvrzení [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla dne [datum] odeslána částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu]. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno [právnická osoba]. bylo zjištěno, že dne [datum] byla na tento účet připsána částka [částka], a to z účtu žalovaného.

16. Z faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum] dodavatelem [právnická osoba]. bylo zjištěno, že společnosti [právnická osoba]. byly touto fakturou účtovány stavební práce provozovny v Široké ulici. Faktura byla vystavena na částku [částka] se splatností [datum]. Z potvrzení [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla dne [datum] odeslána částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu]. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno [právnická osoba]. bylo zjištěno, že dne [datum] byla na tento účet připsána částka, a to z účtu [č. účtu], vedeného na jméno [právnická osoba]. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že ke dni [datum] byl jediným jednatelem a jediným společníkem [právnická osoba]. právě žalovaný.

17. Z emailu [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] na žádost žalobkyně žalobkyni zaslal učiněné cenové nabídky z let [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Z cenových nabídek, které tvořily přílohu emailu, bylo zjištěno, že truhlář [jméno FO] vyhotovil pro žalovaného několik cenových nabídek týkajících se zhotovení nábytku, konkrétně šlo o nabídku ze dne [datum] – věšákové stěny, policové skříňky na záchod, masivní police, doprava a montáž, celkem [částka], dále o nabídku z [datum] – masivní jasanové police, trojúhelníkové knihovny, skříňky z lamina, botník, práh a lak, doprava a montáž, celkem [částka], dále o nabídku z [datum] – schody s podstupnicemi ve dvou cenových variantách, obložkové dveře za [částka], kuchyňská linka za [částka] a dále o nabídku z [datum] – skříňky do koupelny, police do dětského pokoje, police nad botník, parapet, doprava a montáž, celkem [částka]. Z potvrzení [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla dne [datum] odeslána částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol].

18. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne [datum] s [jméno FO] smlouvu, na základě které se [jméno FO] zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se pak zavázal zápůjčku vrátit společně s úrokem ve výši 2 % ročně, a to nejpozději do března 2021 a na účet č. [č. účtu]. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno, že z tohoto účtu, vedeného na jméno [jméno FO], byla dne [datum] odeslána částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu]. Z výpisu z účtu č. [č. účtu], vedeného na jméno [jméno FO], bylo zjištěno, že na tento účet byla dne [datum] připsána platba ve výši [částka], a to z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalobkyně a s poznámkou „vrácení půjčky [jméno FO]“. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a [jméno FO] pak bylo zjištěno, že [jméno FO] potvrzuje vrácení půjčky, kterou poskytl žalovanému, s tím, že za žalovaného na tento dluh plnila žalobkyně, přičemž žalovaný s takovým postupem souhlasil.

19. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba]. bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet připsána platba ve výši [částka] s poznámkou „miláček – taťka dárek“. Platba byla provedena z účtu žalobkyně. Z účtu žalovaného byly dne [datum] provedeny dvě platby v celkové výši [částka], z objednávky č. [hodnota] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na eshopu na webové stránce www.salamon.com učiněna objednávka sportovního zboží za cenu [částka].

20. Ze screenshotu mobilního telefonu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] [jméno FO] k jejímu dotazu ohledně Široké psala, že se snad do dvou měsíců stěhují a že ještě musí prodat svůj byt v [Anonymizováno].

21. Z fotografií podkrovního bytu bylo zjištěno, že byt žalovaného procházel rekonstrukcí, v bytě byl instalován nábytek na míru a klimatizace. Z fotografií bylo dále zjištěno, že účastníci ještě v prosinci [Anonymizováno] trávili společně čas se svým synem, a to i v předmětném bytě žalovaného.

22. Z komunikace na messengeru bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni přeposlal zprávu, kterou mu zaslala jeho sestra, [jméno FO]. Ta ve zprávě vulgárně nadává žalovanému a vyčítá mu, jakým způsobem se chová k žalobkyni.

23. Z fotografií, na kterých je zachycena [jméno FO], a z faktury č. [IBAN] nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti.

24. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný předmětný byt ode dne [datum] pronajal za nájemné ve výši [částka] + zálohy [částka].

25. Z vyúčtování za plyn za odběrné místo na adrese [adresa], č. [hodnota], bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] byly náklady na plyn ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] byly náklady ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] byly náklady ve výši [částka]. Z vyúčtování za elektřinu za odběrné místo na adrese [adresa], č. [hodnota], bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] byly náklady na elektřinu ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] byly náklady na elektřinu ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] byly náklady na elektřinu ve výši [částka].

26. Svědkyně [jméno FO] nejprve po poučení podle § 126 o.s.ř. odmítla vypovídat, soud však po sdělení jejích důvodu pro odepření výpovědi rozhodl, že odepření svědecké výpovědi není důvodné. Svědkyně poté vypověděla, že je možné, že žalovaný prováděl rekonstrukci nějaké nemovitostí, svědkyně neví, jaké má bratr aktivity. Svědkyně vypověděla, že si nepamatuje, jestli účastníkům někdy půjčila nějaké peníze, nepamatovala si ani, jestli jí někdy na účet přišly nějaké peníze od žalobkyně. Po předestření konkrétních plateb svědkyně vypověděla, že neví, proč jí žalobkyně posílala peníze.

27. Svědek [jméno FO] vypověděl, že si nepamatuje, jestli žalobkyni nebo žalovanému v posledních pěti letech půjčoval nějaké peníze. Nepamatoval si, že by mu na účet přišla od žalobkyně částka [částka]. K dotazu soudu, jak si tuto příchozí platbu vysvětluje, svědek uvedl, že asi žalobkyni tyto peníze půjčil, ale nepamatuje si to.

28. Soud neprovedl k důkazu usnesení Okresního soudu v Liberci č.j. [spisová značka] a předávací protokol, které měly prokázat tvrzení žalovaného ohledně doby, do které žalobkyně užívala byt žalovaného, neboť účastníci při jednání učinili nesporným, že žalobkyně byt užívala do [datum].

29. Po právní stránce soud věc zhodnotil následovně.

30. Žalobkyně tvrdila, že ve všech případech šlo o ústně uzavřené smlouvy o půjčce, tížilo ji proto důkazní břemeno ohledně tvrzení, že takové smlouvy byly mezi účastníky uzavřeny, včetně toho, s jakým konkrétním obsahem byly smlouvy uzavírány, a že peníze byly vyplaceny. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu důkazy k prokázání tvrzení, že tyto smlouvy byly uzavřeny, neoznačila, a tedy ohledně existence smluv o půjčce neunesla důkazní břemeno.

31. Za situace, kdy nebylo prokázáno, že byly uzavřeny smlouvy o půjčce, bylo možné nároky žalobkyně posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení.

32. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

33. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Ohledně dělení důkazního břemene ve sporech z bezdůvodného obohacení bylo Nejvyšším soudem judikováno, že domáhá-li se žalobce vrácení určité peněžní částky s tvrzením, že ji předal žalovanému, leží na něm důkazní břemeno o tom, že tuto částku žalovanému předal. Na žalovaném pak je, aby prokázal, že mu bylo peněžité plnění poskytnuto na základě právního důvodu, který ho opravňuje peníze si ponechat. Jestliže neunese v tomto směru důkazní břemeno a nebude-li v řízení zjištěn ani jiný právní důvod přijetí plnění, znamená to, že právní titul na jeho straně chybí, takže plnění bylo přijato bez právního důvodu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. C 268 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, z [datum], sp. zn. [spisová značka], a z [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. C [Anonymizováno] Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, dále např. usnesení Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [spisová značka], či z [datum], sp. zn. [spisová značka]). Uvedené závěry pak lze s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. C 19031 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vztáhnout i na jiné podoby bezdůvodného obohacení a lze z nich vycházet i v poměrech právní úpravy bezdůvodného obohacení obsažené s účinností od [datum] v § 2991 a násl. o. z. (dále srov. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [spisová značka]).

35. Ohledně jednotlivých nároků soud dospěl k následujícím závěrům.

36. Vyplacení částky [částka] dne [datum] bylo prokázáno výše popsanými potvrzeními z banky, šlo o bezhotovostní převod mezi účty účastníků. Žalovaný se však bránil, že šlo o platbu za dárek pro otce žalobkyně, kdy žalovaný na eshopu zakoupil pro otce žalobkyně sportovní vybavení. Žalobkyně v průběhu řízení tuto verzi žalovaného de facto potvrdila, rovněž z výpisu z účtu, který předložil žalovaný, byl zjištěn účel platby – „taťka dárek“. Žalovaný tak unesl důkazní břemeno ohledně tvrzení právního důvodu, pro který si může tyto peněžní prostředky ponechat. V této části byla žaloba zamítnuta.

37. Ohledně částky [částka] ze dne [datum] bylo prokázáno, že tato platba odešla z účtu žalobkyně na účet [jméno FO], tedy na účet osoby odlišné od žalovaného. V řízení však bylo prokázáno, že platba směřovala na úhradu klimatizace instalované v bytě žalovaného, když z potvrzení banky byl zjištěn účel platby „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno] ([jméno FO] + [jméno FO]) a z emailu [jméno FO] je zřejmá i časová souvislost mezi účtováním instalované klimatizace a platbou realizovanou žalobkyní. Žalobkyně tak prokázala, že plnila za žalovaného, neboť zaplatila jeho klimatizaci v jeho bytě. Žalovaný k výzvě soudu, aby tvrdil a prokázal právní důvod, pro který není povinen žalobkyni tuto částku vrátit, pouze obecně uvedl, že objednání klimatizace bylo rozhodnutí žalobkyně a také její zodpovědnost, přispěla tak na domácnost bez jeho vědomí. Žádné důkazy neoznačil. Žalovaný tak neunesl břemeno tvrzení a zejména břemeno důkazní, soudu proto žalobě v této části vyhověl.

38. Vyplacení částky [částka] dne [datum] bylo prokázáno výše popsanými potvrzeními banky, šlo o bezhotovostní převod mezi účty účastníků. Žalovaný přijetí platby nesporoval. K výzvě soudu, aby tvrdil právní důvod, pro který si může tyto prostředky ponechat, uvedl, že šlo o příspěvek na domácnost, neboť veškeré náklady v té době hradil žalovaný. Žalovaný však ani přes výzvu soudu nedoplnil tvrzení v tom smyslu, kdy a jakým způsobem se se žalobkyní domluvil na tom, že žalobkyně přispěje na domácnost právě touto částkou, neoznačil ani žádné důkazy. Jestliže žalovaný argumentoval tím, že naopak žalobkyně má prokázat, že peněžní prostředky byly použity na stavební práce, pak se mýlí, neboť žalobkyni v tomto případě tížilo důkazní břemeno pouze ohledně předání (vyplacení) peněžních prostředků a byl to právě žalovaný, kdo měl tvrdit a prokázát právní důvod platby. Zatímco žalobkyně důkazní břemeno ohledně předání finančních prostředků unesla, žalovaný své důkazní břemeno ohledně právního důvodu, pro který si může tyto prostředky ponechat, neunesl. Žalobě proto bylo v této části vyhověno.

39. Pokud jde o dvě hotovostní platby ve výši [částka], a to ze dne [datum] a [datum], žalobkyně ani přes výzvu soudu neoznačila důkaz k prokázání tvrzení, že tyto finanční prostředky žalovanému předala. Neunesla tak své důkazní břemeno a žaloba byla v této části zamítnuta.

40. Vyplacení částky [částka] bylo prokázáno výše popsanými potvrzeními banky, kdy bylo bezpečně zjištěno, že žalobkyně převedla tyto prostředky na účet žalovaného, který téhož dne zaplatil fakturu za stavební práce při rekonstrukci podkrovní bytové jednotky v [adresa] společnosti [právnická osoba]. Ačkoli žalovaný ohledně tohoto nároku nejprve tvrdil, že šlo o příspěvek na domácnost, v závěru řízení své tvrzení korigoval tak, že skutečně jde o úhradu stavebních prací v jeho bytě, a nárok dále nesporoval. Žalobě bylo v této části vyhověno.

41. Ohledně částky [částka] bylo prokázáno, že žalobkyně tuto částku převedla na účet společnosti [právnická osoba]., která téhož dne poukázala platbu ve stejné výši společnosti [právnická osoba]. Žalobkyni tak tížilo důkazní břemeno ohledně tvrzení, že tyto prostředky byly pro žalovaného a ten jako platební místo označil účet společnosti [právnická osoba]., resp. že žalobkyně poukázala platbu na účet [právnická osoba]. na základě pokynu žalovaného. Z faktury č. [hodnota] však bylo zjištěno, že částka [částka] byla společnosti [právnická osoba]. naúčtována za stavební práce provozovny Široká, tedy nikoli za stavební práce v bytě žalovaného. Tím byla prokázána verze žalovaného, že tyto prostředky směřovaly na stavební práce v provozovně společnosti [právnická osoba]., a tedy pokud žalobkyně plnila za jiného, plnila za [právnická osoba]. a nikoli za žalovaného. Nic na tom nemění skutečnosti, že žalovaný je jednatelem a jediným společníkem [právnická osoba]., neboť z právního hlediska jde o dva různé subjekty. Vzhledem k těmto skutečnostem soud neprovedl výslech statutárního orgánu společnosti [právnická osoba]., neboť byl nadbytečný. Žaloba proto byla v této části zamítnuta. 42. [adresa] [Anonymizováno] Kč měla být žalovanému vyplacena v hotovosti dne [datum]. Žalovaný toto tvrzení popíral, žalobkyně k výzvě soudu, aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že částku [částka] žalovanému v hotovosti předala, navrhla vyslechnout jako svědka [jméno FO], která je statutárním orgánem společnosti [právnická osoba]. Žalobkyně tvrdila, že zmíněná částka byla určena na úhradu stavebních prací provedených právě společností [právnická osoba]., žalobkyně byla osobně přítomna tomu, že žalovaný peníze předal [jméno FO], společníkovi a statutárnímu orgánu [právnická osoba]. Navržená svědkyně však nemohla nijak potvrdit tvrzení, že finanční obnos ve výši [částka], který žalovaný předal [jméno FO], získal žalovaný právě od žalobkyně, neboť žalobkyně netvrdila, že by svědkyně byla přítomna výběru z bankomatu či předání peněz mezi účastníky. Soud proto její výslech neprovedl. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně předání peněz žalovanému, soud proto žalobu v této části zamítl.

43. Pokud jde o částku [částka], z výše popsaných potvrzení banky bylo prokázáno, že žalobkyně tuto částku zaslala na účet [jméno FO]. Protože platba směřovala na účet třetí osoby a nikoli žalovaného, tížilo žalobkyni důkazní břemeno ohledně tvrzení, touto částkou byl zaplacen právě nábytek v bytě žalovaného. Z emailové komunikace s [jméno FO] a cenových nabídek bylo zjištěno, že žalovaný u tohoto subjektu poptával zhotovení nábytku, byly činěny cenové nabídky. Nebylo však tvrzeno a prokázáno, jaký konkrétní nábytek v bytě žalovaného (které konkrétní kusy), byl hrazen právě platbou žalobkyně ve výši [částka], kdy byl tento nábytek objednán a kdy fakturován. Tvrzení žalobkyně ohledně konkrétních kusů nábytku zůstalo i přes výzvu soudu v obecné rovině, kdy byl nábytek objednán a jak byl fakturován nebylo doplněno vůbec. K důkazu označenými a provedenými fotografiemi nebyla tvrzení žalobkyně prokázána. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a zejména břemeno důkazní, že částkou [částka] za žalovaného zaplatila nábytek v jeho bytě, a žaloba proto musela být v této části zamítnuta.

44. Ohledně částky [částka] bylo výše popsanými potvrzeními banky prokázáno, že ji žalobkyně zaslala [jméno FO]. Zároveň bylo smlouvou o zápůjčce a emailovou komunikací s [jméno FO] prokázáno, že žalovaný uzavřel s [jméno FO] smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], které se zavázal vrátit s úrokem ve výši 2 % ročně. Rovněž bylo prokázáno, že zápůjčku s úrokem splatila právě žalobkyně. Ta tedy unesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že plnila za žalovaného. Žalovaný v průběhu řízení korigoval své původní vyjádření a tento nárok žalobkyně dále nesporoval. Soud žalobě v této části vyhověl.

45. Vyplacení částky [částka] z účtu žalobkyně na účet žalovaného bylo mezi účastníky nesporné, žalovaný však tvrdil, že uhradil kupní cenu ve výši [částka] za auto VW Golf ve vlastnictví žalobkyně a žalobkyně mu následně tuto částku zaslala na účet. Žalobkyně tuto verzi žalovaného při jednání nesporovala, argumentovala však tím, že předtím prodala své původní auto, tento prodej za ni realizoval žalovaný a peníze z tohoto prodeje si nechal. Pakliže oba účastníci shodně tvrdili, že platba ve výši [částka] byla kupní cenou za vozidlo žalobkyně, kterou původně uhradil žalovaný, existuje právní důvod pro to, aby si žalovaný mohl tyto finanční prostředky ponechat. Údajně nevyplacená částka z prodeje jiného auta nemůže na věci nic změnit, neboť tento nárok nebyl předmětem řízení. Nejde proto o bezdůvodné obohacení a žaloba byla v této části zamítnuta.

46. Ohledně částek 2 x [částka] a [částka] bylo prokázáno, že tyto žalobkyně vyplatila na účty sestry žalovaného a jejího manžela. Žalovaná tvrdila, že těmito platbami uhradila za žalovaného půjčku ve výši [částka], kterou mu jeho sestra poskytla. Částka [částka] pak měla přestavovat úroky. Žalovaný popíral, že by se sestrou [jméno FO] nějakou smlouvu uzavíral, oba svědci rovněž poskytnutí půjčky žalovanému nepotvrdili. Ačkoli soud má vážné pochybnosti ohledně věrohodnosti svědeckých výpovědí, neboť z chování svědků bylo zřejmé, že spíše nechtějí vypovídat (ač byli řádně poučeni o povinnosti vypovídat), než že si skutečně nic nepamatují, nelze pouze na základě těchto pochybností dospět k závěru, že smlouva byla uzavřena a že jejím obsahem byla právě půjčka ve výši [částka] s úrokem [částka], když z jiného důkazu uzavření smlouvy nebylo spolehlivě zjištěno. Žalobkyně přes výzvu soudu jiný důkaz k prokázání svého tvrzení neoznačila, neunesla tak důkazní břemeno a soudu nezbylo, než žalobu v této části zamítnout.

47. Soud tedy shledal žalobu důvodnou co do částky [částka]. Ačkoli bylo z emailové komunikace mezi účastníky zjištěno, že žalovaný si je vědom dluhů ve výši 2 mil. Kč, tyto „uznané“ dluhy nebyly v emailové komunikaci blíže specifikovány a z uplatněných nároků byly prokázány pouze nároky ve výši [částka]. Co do částky [částka] byla žaloba z výše popsaných důvodů zamítnuta.

48. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

49. Žalobkyně požadovala úroky z prodlení ze žalované částky od [datum], tedy od prvního dne v měsíci, následujícím po měsíci, v němž byla podána žaloba. Žalobkyně ani přes výzvu soudu neprokázala, že žalovanému doručila výzvu datovanou [datum], přičemž žalovaný popíral, že by výzvu obdržel. Ve výzvě je nad to uvedena jiná částka, než jaká byla předmětem řízení, a není v ní blíže konkretizováno, co přesně dlužná částka představuje. Rovněž zde není stanovena lhůta k plnění, resp. žalobkyně ve výzvě navrhuje, aby žalovaný částku zaplatil v časovém horizontu, který bude pro žalovaného reálný a akceptovatelný. Úroky z prodlení proto byly žalobkyni přiznány z částky [částka] až ode dne následujícího po dni, kdy byla žalovanému doručena žaloba a její doplnění, tj. od [datum]. Ve zbylém rozsahu byla žaloba co do úroků z prodlení zamítnuta.

50. Žalovaný v řízení uplatnil námitku promlčení ohledně části nároků, k této námitce soud uvádí následující.

51. Podle § 609 věty prvé o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

52. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

53. Podle § 619 odst. 2 o.z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

54. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

55. Podle § 646 o.z. mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá. To platí obdobně i pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem nebo mezi poručencem a poručníkem.

56. Podle § 648 věty prvé o.z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží.

57. V posuzovaném případě vznesl žalovaný námitku promlčení ohledně plateb z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], přičemž uvedl, že žaloba byla řádně podána až dne [datum], kdy byla doplněna, a tedy výše uvedené nároky byly uplatněny až po uplynutí promlčecí lhůty.

58. Účastníci však v minulosti byli partnery a určitou dobu žili ve společné domácnosti, přičemž dokud spolu účastníci žili, promlčecí lhůta podle § 646 o.z. nepočala běžet. Mezi účastníky bylo sporné, do kdy spolu žili, žalobkyně tvrdila, že partnery nejsou od ledna [Anonymizováno], žalovaný však tvrdil, že k ukončení soužití došlo na počátku roku [Anonymizováno]. Žaloba byla podána dne [datum], řádně doplněna tak, aby byla projednatelná, byla dne [datum]. I kdyby tedy byla pravdivá verze žalovaného, tedy že k ukončení soužití došlo na počátku roku [Anonymizováno], je zřejmé, že ke dni podání žaloby tříletá promlčecí lhůta neuplynula, a proto námitka promlčení nebyla důvodná.

59. Žalovaný v rámci své procesní obrany vznesl rovněž námitku započtení. Úkon směřující k započtení provedl nejprve při jednání [datum], následně tento úkon „upřesnil“ v písemném podání ze dne [datum] a při jednání [datum] vznesl námitku započtení. Původně žalovaný započetl částku [částka] s tím, že tato částka představuje ekvivalent dlužného nájemného ve výši [částka] měsíčně za období ledna [Anonymizováno] do května [Anonymizováno] včetně a dále dlužné energie spotřebované v bytě, které hradil žalovaný ve výši [částka] ročně. Blíže svůj nárok nespecifikoval, tedy co z této částky představuje ekvivalent nájemného a co této částky přestavují dlužné energie, jaké energie a za jaké období, rovněž nebylo zřejmé, vůči jakým z celkem [hodnota] nároků uplatněných žalobkyní své nároky započítává. Následně žalovaný v písemném podání soudu ze dne [datum] uvedl, že upřesňuje kompenzační námitku tak, že k započtení uplatňuje nájemné ve výši [částka] za [Anonymizováno] [Anonymizováno] od ledna [Anonymizováno] do [datum], kdy žalobkyně byt opustila, spotřebovanou elektrickou energii ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a spotřebovaný plyn ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]. Ani v tomto druhém právním jednání žalovaného však nebylo určitě vymezeno, který ze svých více nároků ([Anonymizováno] x ekvivalent nájmu včetně záloh, elektřina a plyn) započítává vůči kterým z celkem [hodnota] uplatněných nároků žalobkyně.

60. Podle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

61. Podle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení 62. Aby však došlo k zániku pohledávky započtením, muselo by toto jednání žalovaného splňovat všechny náležitosti právního jednání, včetně určitosti právního jednání, aby z něj bylo možné jednoznačně zjistit, které pohledávky a do jaké jejich výše se uplatňují k započtení vůči kterým pohledávkám žalobkyně a do jaké výše.

63. Jak již bylo výše popsáno, žalovaný ve svém právním jednání srozumitelně a určitě neurčil, kterou ze svých více pohledávek započítává vůči kterým z celkem [hodnota] pohledávek žalované. Takové právní jednání, ve kterém není srozumitelně a určitě určeno, které pohledávky se započítávají vůči kterým pohledávkám, a tedy není zřejmé, které pohledávky a v jakém rozsahu započtením nezanikají, je konstantní judikaturou Nejvyššího soudu České republiky hodnoceno jako právní jednání zdánlivé (§ 553 odst. 1 o.z.), k němuž nelze přihlížet (§ 554 o.z.). Soud zde odkazuje například na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. S ohledem na tyto závěry soud k právnímu jednání žalovaného, které mělo spočívat v započtení pohledávek, nepřihlédl, neboť šlo o právní jednání zdánlivé. Protože k tomuto právnímu jednání nebylo možné přihlížet, soud se dále nezabýval samotnou existencí pohledávek žalovaného, a proto ani neprovedl žalovaným označený důkaz k prokázání výše obvyklého nájmu, konkrétně žalovaný navrhoval, aby si soud vyžádal stanovisko realitních kanceláří ohledně obvyklé ceny nájmů v průběhu let [Anonymizováno] – [Anonymizováno].

64. Nad rámec výše uvedeného ke vznesené námitce započtení soud ještě uvádí, že podle § 1987 odst. 2 o.z. k započtení není způsobilá pohledávka nejistá. Mezi účastníky bylo sice nesporné, že žalobkyně v bytě žalovaného bydlela do konce [Anonymizováno] [Anonymizováno], žalobkyně však tvrdila, že s žalovaným společně žili až do ledna 2022 a poté jí žalovaný několikrát sdělil, že v bytě může s jejich synem zůstat, přičemž žádný nájem po ní nechtěl, ač ona mu to nabízela. Z provedených důkazů (které byly prováděny k jiným tvrzením) lze mít skutečně pochybnosti o tom, zda žalobkyně alespoň po nějakou dobu užívala byt skutečně bez právního důvodu, neboť v provedení písemné komunikaci mezi účastníky se objevují vyjádření žalovaného v tom smyslu, že žalobkyně smí v bytě po nějakou dobu zůstat. Nejvyšší soud za nejistou či neurčitou pohledávku ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z. považuje pohledávku, která je co do základu anebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění formou námitky započtení vyvolá spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Za nejistou či neurčitou nelze podle Nejvyššího soudu pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává nebo že je sporná její právní kvalifikace (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Nejvyšší soud v rozsudku z [datum], sp. zn. [spisová značka], pak judikoval, že „v kontextu civilního procesu je zákaz jednostranného započtení nejistou a neurčitou pohledávkou spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost.“ V posuzovaném případě má soud za to, že i pokud by jednání žalovaného směřující k započtení bylo proveden dostatečně určitým způsobem a nešlo by o jednání zdánlivé, nebyly by pohledávky způsobilé k započtení rovněž z toho důvodu, že jsou nejisté – ohledně ekvivalentu nájmu by bylo třeba v řízení dále prokazovat, do kdy spolu účastníci skutečně sdíleli domácnost a také zda žalobkyně i po rozchodu měla či neměla právní titul pro užívání bytu, ať už spočíval v čemkoli. Ohledně energií by pak muselo být dále prokazováno, že tvrzené náklady skutečně vznikly v bytě užívaném žalobkyní - toto tvrzení nebylo předloženými a provedenými důkazy prokázáno, neboť v domě na této adrese je více bytů a také restaurace, nad to není zřejmé, jak žalobkyně měla spotřebovávat plyn v bytě až do [datum], když se z bytu dne [datum] odstěhovala.

65. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro účely posouzení úspěchu účastníků soud kapitalizoval žalované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Ke dni vyhlášení rozsudku činil uplatněný nárok včetně úroků z prodlení částku [částka], žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka], tedy její úspěch činí [Anonymizováno] %. Žalovaný byl pak úspěšný co do částky [částka], tedy jeho úspěch činí 43 %. Žalobkyně tak má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu [Anonymizováno] % ([Anonymizováno] – 43). Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v celkové výši [částka] a dále žalobkyni, která v řízení nebyla zastoupena advokátem, podle § 151 odst. 3 o.s.ř. náleží paušální náhrada hotových výdajů, jejíž výši stanoví zvláštní právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 254/2015 Sb., která v § 2 odst. 3 stanovuje, že paušální náhrada činí částku [částka] za každý úkon. Žalobkyně v řízení vykonala celkem [hodnota] úkonů ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., konkrétně šlo o tyto úkony: podání žaloby, příprava účasti na jednání [datum], účast na jednání soudu dne [datum] (jednání trvalo 3 hodiny a 36 minut, tedy náhrada náleží za dva úkony), příprava účasti na jednání [datum], účast na jednání [datum] a účast při vyhlášení rozsudku dne [datum]. Soud žalobkyni nepřiznal úkon za doplnění žaloby ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], neboť ve všech případech šlo o úkony, které by žalobkyně nemusela vykonat, kdyby byla podaná žaloba perfektní, tedy obsahovala veškeré náležitosti. Celkem tedy náklady řízení tvoří částku [částka]. Žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu [Anonymizováno] %, což činí částku [částka].

66. Žalobkyně sice neprokázala, že žalovanému zaslala předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o.s.ř., nicméně z chování žalovaného po podání žaloby je zřejmé, že žalovaný by dobrovolně neplnil, ani kdyby žalobkyně výzvu zaslala, proto soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení (dle poměru jejího úspěchu) i přes absenci doručené výzvy.

Poučení