91 Co 470/2024 - 334

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Nezdařila a soudkyň Mgr. Markéty Jiráskové a JUDr. Zuzany Šmídové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 499 000 Kč s příslušenstvím a o zaplacení 8 000 Kč k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. května 2024, č. j. 64 C 159/2019-252, ve spojení s usnesením ze dne 13. března 2025, č. j. 64 C 159/2019-323, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně ze dne 30. května 2024, ve spojení s usnesením ze dne 13. března 2025, se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem ze dne 30. 5. 2024, ve spojení s usnesením ze dne 13. 3. 2025, soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 499 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 499 000 Kč od 19. 11. 2017 do zaplacení, a zaplacení částky 8 000 Kč (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 29 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a uložil žalobkyni povinnost nahradit České republice státem vynaložené náklady ve výši 72 518 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Obvodního soudu pro [adresa] (výrok III.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 499 000 Kč s příslušenstvím za opravu vypůjčeného pásového rýpadla [název] (dále také jen „minirýpadlo“ nebo „bagr“) vč. hydraulického bouracího kladiva, které se poškodilo dne 15. 6. 2017 při jeho nakládání zaměstnanci žalobkyně na převozní plošinu nákladního vozidla [název], RZ [SPZ]. Dále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 8 000 Kč jako nákladu na odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu týkající se pojištění odpovědnosti podnikatele - pojištění odpovědnosti za škodu na pojištěným převzatých nebo užívaných hmotných movitých věcech. Žalovaná však škodní událost odložila bez náhrady, když uplatnila výluku z pojištění.

3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne 18. 9. 2015 sjednána pojistná smlouva č. [číslo]. Podle doložky [číslo] bylo ujednáno, že se pojištění vztahuje na povinnost nahradit škodu na hmotných movitých věcech, které pojištěný užívá, nebo na hmotných movitých věcech převzatých pojištěným, jež mají být předmětem závazku. Pojištění v tomto rozsahu se nevztahuje na povinnost nahradit škody: a) vzniklé opotřebením, nadměrným mechanickým zatížením nebo chybnou obsluhou. Pojištění bylo sjednáno s limitem pojistného plnění ve výši 500 000 Kč a spoluúčastí 1 000 Kč.

4. Soud I. stupně dále zjistil, že žalobkyně si dne 13. 6. 2017 pronajala minirýpadlo [název] s hydraulickým kladivem. Při nakládání tohoto stroje zaměstnanci žalobkyně ([jméno FO] a [jméno FO]) na nákladní vozidlo [název] dne 15. 6. 2017 došlo k jeho pádu a poškození, jež si vyžádalo opravu za 696 447 Kč bez DPH. Svědci [jméno FO] a [jméno FO] shodně popsali, že bagr s kladivem naložili na plato, přikurtovali a nakládali. Jejich svědecké výpovědi se lišily ohledně okamžiku, kdy k převržení došlo. Zatímco svědek [jméno FO] uvedl „když se odlepily kolečka od země z toho plata“, svědek [jméno FO] vypověděl „když bylo skoro naloženo“. Oba svědci pak ve shodě popsali, že došlo k přetržení popruhů a pádu bagru s kladivem. Svědek [jméno FO] vypověděl, že slyšel ránu a následně zřetelné praskání jednotlivých kurt.

5. Soud I. stupně provedl k důkazu odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] vypracované na žádost žalobkyně, v němž znalec uvedl, že celková hmotnost nákladu činila 9 430 kg (plošina 1 070 kg, 8 360 kg rýpadlo), užitečná hmotnost vozidla [název] (tj. maximální hmotnost nákladu, kterou vozidlo bezpečně uveze; pozn. odvolacího soudu) činila 8 510 kg, rozdíl je 920 kg. Při překročení zatížení pneumatiky o 1 565/1 815 kg došlo ke stlačení do maximálního profilu pneumatiky a k naklonění o 7 stupňů, ztrátě stability vozidla, naklonění na bok pak způsobilo posun nákladu a překlopení na bok. Za odborné vyjádření zaplatila žalobkyně 8 000 Kč.

6. Žalovaná v průběhu řízení předložila znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], podle kterého bylo použito zcela nevyhovující nákladní vozidlo, řidič nesprávně uvažoval o hmotnosti nákladu, rameno minirýpadla nebylo složeno a došlo tak ke ztrátě stability plata i s minirýpadlem. Na to žalobkyně předložila znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], podle něhož naklonění vozidla způsobila píchlá pneumatika, čímž došlo k posunu a následnému pádu rýpadla. Při nakládání rýpadla na vozidlo [název] byly podle znalce dodrženy pracovně technické a bezpečností postupy nakládky v rámci přípustného rizika. Při výslechu u soudu se znalec nevyjádřil k tomu, jak by měla proběhnout řádně nakládka, manuál mu k tomu nebyl znám.

7. Z revizního znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud I. stupně zjistil, že minirýpadlo mělo hmotnost 8 360 kg, hydraulické kladivo mělo hmotnost 1 490 kg, plošinový kontejner o délce 4,5 m vážil 1 160 kg, nosič kontejneru vážil 1 153 kg. Vozidlo [název] mělo užitečnou nosnost 8 510 kg, bylo tedy přetíženo. Znalec dospěl k tomu, že škodní událost započala naložením stroje s příslušenstvím na plošinový kontejner nacházející se na vozovce, kam stroj najel vlastní hnací silou (pásový podvozek dosahoval délky cca 2,9 m), kabina s výložníkem (ramenem) směřovala k zadní části. Délka stroje s korektně složeným výložníkem pro potřebu přepravy dosahovala 6,4 m. V tomto případě by násada výložníku s hydraulickým kladivem přesahovala o 1,9 m přes zadní část kontejneru a část stroje by se během nákladu dotýkala vozovky. Z toho důvodu nebyl výložník složen do přepravní polohy. Zajištění stroje bylo provedeno 4 ks textilními přivazovacími popruhy. Zvedací/sklápěcí výkon mechanismu nosiče kontejnerů činil 8 000 kg, při zvedání minirýpadla o hmotnosti 8 360 kg s kladivem o hmotnosti 1 490 kg nebyl dán ani výkon k jeho zvedání. Z tohoto důvodu obsluha prostřednictvím výložníku, který vzepřela o vozovku, aktivně usnadňovala naložení kontejneru na vozidlo, o čemž svědčí dřecí stopy na vozovce. Kvůli nadlehčení zadní části kontejneru došlo k vysazení levého podélníku kontejnerového rámu mimo naváděcí kladky zadního členu nosiče, čímž se stal naložený kontejner nestabilním a jeho následná přeprava byla vyloučena.

8. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dále popsal, že jelikož plošinový kontejner nebyl naložen na vozidle korektně, nacházela se nestabilní ložná plocha v levém příčném sklonu, což bylo korigováno obsluhou stroje zvednutím výložníku a otočením o 15 stupňů vpravo, čímž došlo ke změně těžiště stroje a uvedení ložné plochy do přijatelně rovnovážné polohy, ve které bylo přistoupeno ke složení kontejneru z vozidla. Když započalo při skládání kontejneru zvedání jeho přední části, byl plošinový kontejner podepřen pouze na 2 místech (hák a pravá naváděcí kladka zadního členu nosiče) a tyto body pak tvořily osu klopení kontejneru. Po překlopení kontejneru se strojem o hmotnosti 8 880 kg došlo k sunutí stroje po nakloněné ložné ploše vpravo, dvojice vázacích prostředků nebyla schopna z hlediska únosnosti v tahu stroj zadržet. Došlo tak k pádu stroje a v důsledku své vlastní hmotnosti se kontejner překlopil zpět a dopadl na podvozek vozidla. Deklarované poškození vnější pneumatiky pravé dvojmontáže druhé nápravy mohlo být způsobeno v průběhu předmětné škodní události z důvodu nadměrného zatížení, ale nebylo příčinou škodní události.

9. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] tak určil jako důvody pro příčiny pádu: 1) nedostatečná délka ložné plochy plošinového kontejneru vzhledem ke korektní přepravní poloze stroje, 2) přetížení hydraulické soustavy nosiče kontejnerů, zvedací výkon v okamžiku zvedání zadní části naloženého kontejneru nebyl s ohledem na celkovou hmotnost naloženého kontejneru dostatečný, 3) manipulace s výložníkem stroje v průběhu nakládky za účelem usnadnění naložení kontejneru, 4) vysazení levého podélníku kontejnerového rámu mimo naváděcí kladky zadního členu nosiče kontejnerů v důsledku nadlehčení zadní části kontejneru při nakládce, 5) manipulace s kontejnerem, jehož uložení na vozidle nebylo stabilní, složení kontejneru z vozidla.

10. Soud I. stupně měl za prokázaný nehodový děj tak, jak byl popsán znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], neboť ten dokázal vysvětlit, jakým způsobem byly vytvořeny stopy na vozovce, ozřejmil, proč vzdálenost stop na vozovce neodpovídá tomu, v jaké poloze se nachází rameno výložníku po jeho pádu, popsal chování nakloněné roviny i důsledky přetížení nosiče kontejneru v relaci na technické parametry nákladního vozidla a plošiny a z dokumentů vyčlenil fotografie, jimiž bylo usouzeno na množství bezpečnostních popruhů. Tím bylo vyvráceno i tvrzení svědka [jméno FO] ohledně použití sedmi bezpečnostních popruhů (znalec však popsal, že i užití čtyř kusů bezpečnostních popruhů bylo dostatečným zajištěním). Popsal rovněž, že defektní pneumatika nebyla příčinou pádu minirýpadla, ale jednalo se o následek nadměrného zatížení nápravy při překlopení, což bylo v souladu s výpovědí svědka [jméno FO] („ozvala se rána a byly to rány, jak kurty praskaly“). Zároveň znalec [tituly před jménem] [jméno FO] poukázal na fakt, že naklonění o 7 stupňů by samo o sobě nemělo za důsledek pád stroje, když pryžové podložky mohly být způsobilé udržet stroj na ložné ploše kontejneru o sklonu cca 30 stupňů, bez ohledu na způsob zajištění stroje a počet použitých vázacích prvků. Jestliže žalobkyně dovozovala absenci přetížení ze skutečnosti, že [orgán] nic nezjistila, poukázal soud I. stupně nato, že ta váhovou kontrolu neprováděla, ani nebylo měřeno nahuštění pneumatik.

11. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 2758 odst. 1, § 2774 odst. 1, § 2861 odst. 1 a § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), že žaloba není důvodná.

12. Soud I. stupně uvedl, že účastníci uzavřeli dne 18. 9. 2015 pojistnou smlouvu podle § 2758 odst. 1 o. z., jejíž součástí byly i výluky z pojištění ve smyslu § 2774 odst. 1 o. z., podle nichž se pojištění nevztahovalo na povinnost nahradit škodu na hmotných movitých věcech vzniklou opotřebením, nadměrným mechanickým zatížením nebo chybnou obsluhou.

13. Soud I. stupně dospěl k závěru, že délka 4,5 m plošiny kontejneru byla pro převoz minirýpadla v přepravní pozici, která má délku přes 6 m, nedostatečná. Skutečnost, že nakládací poloha minirýpadla odpovídá i té přepravní (v délce 6 m), vyvodil soud I. stupně ze skutečnosti, že nelze nakládat stroj v nestabilní poloze s vyloženým výložníkem vzhůru, když i znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že stabilní je uvedený stroj ve zmíněné přepravní poloze, a to z důvodu níže uloženého těžiště. I kdyby nebyla poloha pro náklad stroje předepsána, bylo lze podle soudu I. stupně uzavřít, že se bude jednat o takovou polohu výložníku, jež minimalizuje vznik škod, a tím tedy o polohu pro přepravu. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] se k nakládací poloze nevyjadřoval, neboť mu nebyla známa. Pokud žalobkyně zvolila kontejner o délce 4,5 m, nepočínala si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na majetku. Z uvedených skutečností podle soudu I. stupně vyplynulo, že se strojem (minirýpadlem s kladivem) nebylo žalobkyní vhodně manipulováno, a že tak byla naplněna výluka pojištění - chybná obsluha při nakládání. Soud I. stupně vyšel z toho, že pokud s minirýpadlem nelze dojet do místa, odkud byl stroj zapůjčen, je jakákoli manipulace vyžadující jeho transport do místa určení stále jeho obsluhou.

14. Soud I. stupně dále konstatoval, že došlo též k přetížení nákladního vozidla [název], jehož užitečná hmotnost byla 8 510 kg, přičemž hmotnost minirýpadla s hydraulickým kladivem a s plošinovým kontejnerem dosahovala 10 040 kg (8 360 kg + 520 kg + 1 160 kg). Podle údajů výrobce měl nosič kontejnerů zvedací a sklápěcí výkon 8 000 kg, což bylo překročeno rovněž. Takové překročení, jak s ohledem na přetížení nákladního vozidla, tak překročení váhy pro zvedací a sklápěcí výkon, nebylo podle soudu I. stupně možné podřadit pod správnou obsluhu. Soud I. stupně proto uzavřel, že škoda vznikla zároveň v důsledku nadměrného mechanického zatížení. Nedošlo-li by k přetížení, nedošlo by ani ke vzniku škody (hydraulická soustava by byla schopna zvednout naložený kontejner). Soud I. stupně shledat pochybení také na straně osoby nakládající předmětný stroj, když představa o hmotnosti jednotlivých komponentů byla zkreslená. Argumentaci žalobkyně, že se nejednalo o první nakládku předmětného stroje, neshledal soud I. stupně opodstatněnou, a to s ohledem na technické parametry, které svědčí o nevhodnosti transportu stroje těmito prostředky (krátká plošina, přetížení, nedostatečný výkon zvedací soustavy, atd).

15. Soud I. stupně proto žalobu v plném rozsahu zamítl, když na základě výše uvedených skutečností shledal, že byla naplněna výluka z pojištění.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tak že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 29 900 Kč. Uvedl, že náklady sestávají ze složené zálohy na náklady důkazu ve výši 10 000 Kč, z nákladů na znalecký posudek [tituly před jménem][Anonymizováno][jméno FO] ve výši 17 200 Kč a z náhrady hotových výdajů za 9 úkonů v paušální výši po 300 Kč (vyjádření z 15. 4. 2020, 28. 4. 2021 a 15. 8. 2022, příprava účasti na jednání dne 1. 2. 2021, 4. 8. 2022 a 27. 5. 2024 a účast na jednání dne 1. 2. 2021, 4. 8. 2022 a 27. 5. 2024).

17. O náhradě nákladů státu rozhodl soud I. stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a podle výsledku řízení uložil neúspěšné žalobkyni povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 72 518 Kč, které zaplatil na znalečném znalcům [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO].

18. Žalobkyně napadla rozsudek soudu I. stupně ze dne 30. 5. 2024, ve spojení s usnesením ze dne 13. 3. 2025, včasným a přípustným odvoláním z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. c) až g) o. s. ř. Nesouhlasila se soudem I. stupně, že byla naplněna sjednaná výluka z pojištění, konkrétně pro případ chybné obsluhy a nadměrného mechanického zatížení. Kromě toho žalovaná do konce lhůty podle § 118b o. s. ř. nijak nekonkretizovala své dřívější vágní tvrzení ohledně naplnění výluky sjednané v rámci doložky [číslo], neboť v rámci této jedné výluky uvedené v odstavci a) doložky [číslo] jsou uvedeny celkem 3 rozdílné důvody (povinnost nahradit škodu se nevztahuje na škody vzniklé opotřebením, nadměrným mechanickým zatížením nebo chybnou obsluhou). Žalovaná navíc při jednání soudu I. stupně dne 1. 2. 2021 uvedla, že jediným důvodem pro zamítavé stanovisko žalované je údajné hrubé opomenutím plnění povinností ze strany zaměstnance žalobkyně; takový důvod však seznam výluk neobsahuje.

19. Žalobkyně dále uvedla, že nepovažuje uplatnění výluky za důvodné s ohledem na to, že škody vzniklé opotřebením, nadměrným mechanickým zatížením nebo chybnou obsluhou se vždy vztahují pouze a přímo na pojištěný stroj jako takový (a nikoliv na eventuální obsluhu či nadměrné mechanické zatížení jiného stroje či vozidla). Žalovaná na jednání před soudem I. stupně dne 1. 2. 2021 označila vznik škodní (i pojistné) události za nesporný, proto je nutné vycházet z takto označeného skutkového stavu, kdy škoda na bagru vznikla jeho pádem z vozidla a nárazem na zem, a nikoliv zatížením bagru při jeho užívání.

20. Žalobkyně měla za to, že nedošlo k výluce z pojištění z důvodu chybné obsluhy bagru, neboť ke škodě došlo v době, kdy bagr nebyl nastartován, ani v něm nikdo neseděl, resp. jej ani nikdo neobsluhoval. Uvedla, že se jednalo o speciální způsob nakládky, kdy bagr najel na kontejner (zcela bezpečně a bez jakýchkoliv problémů) a poté byl připevněn bezpečnostními pásy. Až následně byl celý kontejner natahován na vozidlo. Nejednalo se tedy o běžný způsob nakládky, kdy je s bagrem najížděno až do koncové polohy na transportním vozidle nebo přívěsu. Žalobkyně se tedy neztotožnila se závěrem soudu I. stupně, že i transport bagru je nutné považovat za jeho obsluhu, neboť jeho odstavením/vypnutím motoru je jeho obsluha ukončena.

21. Žalobkyně nakonec považovala rozsudek soudu I. stupně za nepřezkoumatelný, neboť se soud I. stupně nevypořádal s rozporem mezi svědeckými výpověďmi dvou očitých svědků ([jméno FO] a [jméno FO]) a tvrzením znalce [tituly před jménem] [jméno FO] o manipulaci s výložníkem během nakládání bagru na vozidlo, ani s námitkami žalobkyně proti znaleckému posudku. Za účelem dalšího zpochybnění závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO] pak žalobkyně navrhla k důkazu svědeckou výpověď [jméno FO], který měl vidět nakládku bagru. Žalobkyně shledala pochybení soudu I. stupně i v neprovedení vyšetřovacího pokusu ohledně možnosti naložení bagru bez nutnosti „dopomoci“ manipulací výložníkem. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

22. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že s ním nesouhlasí. Odkázala na své podání ze dne 15. 4. 2020, v němž uvedla, že vznik škody vznikl nadměrným mechanickým zatížením nebo chybnou obsluhou, dále konkretizovala zjištěný skutkový stav podpořený konkrétními důkazy. Podle žalované se soud I. stupně správně vypořádal se všemi provedenými důkazy a na základě znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl ke správnému závěru, že škoda vznikla způsobem, na který se vztahuje výluka z pojištění. Soud I. stupně vyhodnotil správně i odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] a znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], kteří své závěry stavěli pouze na popisu škodné události ze strany svědků [jméno FO] a [jméno FO], ale nevěnovali pozornost hmotnosti a dalším parametrům ve vztahu ke způsobu nákladu či poloze výložníku, neuvažovali o váze hydraulického kladiva či kvalitě pneumatiky. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.

23. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

24. Odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů (bod 3 odůvodnění napadeného rozsudku), z kterých čerpal správná skutková zjištění, která odvolací soud shrnul pod body 3 až 10 odůvodnění tohoto rozsudku. Soud I. stupně při hodnocení všech provedených důkazů postupoval v souladu s § 132 o. s. ř., když je hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

25. Soud I. stupně se náležitým způsobem vypořádal s rozporem mezi výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO] a znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně průběhu nakládky předmětného bagru s hydraulickým kladivem na vozidlo [název] (bod 11 odůvodnění napadeného rozsudku.). Odvolací soud k tomu dodává, že s předpokladem, že některý ze svědků seděl v kabině bagru při jeho nakládání na vozidlo [název], pracoval znalec [tituly před jménem] [jméno FO], když zejména s ohledem na zhlédnutí a zaměření místa škodní události (žádný jiný znalec místo škodní události neprohlédl), jakož i šetření technického stavu plošinového kontejneru a jeho zvážení, měl s přihlédnutím k technické přijatelnosti veškerých podkladů za to, že při natahování kontejneru s naloženým bagrem na vozidlo [název] musel vlézt strojník do kabiny bagru a pomáhat odlehčit hydraulické soustavě hákového nosiče kontejnerů s ohledem na nepřiměřeně vysokou hmotnost nákladu, a to vzepřením výložníku bagru o vozovku, o čemž svědčily jednak stopy po ocelovém hrotu hydraulického kladiva v krytu vozovky a jednak zvednutí výložníku nahoru a jeho natočení o 15 stupňů, když v takové poloze bagr vůbec nikdo nenakládá. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že natažení kontejneru s bagrem na vozidlo [název] se sice povedlo, ale došlo k vysazení kontejneru mimo naváděcí kladky, čímž se stal kontejner nestabilním a jeho následná přeprava byla vyloučena. K pádu bagru z vozidla [název] došlo až při následném skládání kontejneru s bagrem zpět z vozidla [název], kdy se už do kabiny bagru nikdo podle znalce neodvážil sednout. Pro posouzení této věci je však nerozhodné, zda skutečně někdo v kabině bagru seděl při natahování kontejneru s bagrem na vozidlo [název], jak bude uvedeno dále.

26. Soud I. stupně proto nepochybil, když měl za zjištěný průběh nehodového děje a vznik škody tak, jak je popsal [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém revizním znaleckém posudku, v němž se též znalec vypořádal se závěry znalců [tituly před jménem] [jméno FO] (souhlasil s jeho analýzou a posouzením okolností přepravy stroje, tedy že došlo k překročení nejvyšší povolené hmotnosti vozidla a že délka ložné plochy kontejneru byla vzhledem ke korektní přepravě stroje nedostatečná, jakož i s tím, že jedinou příčinou vzniku škody nemohlo být poškození pneumatiky) a [tituly před jménem] [jméno FO] (odmítl jeho závěr o dodržení pracovně technických a bezpečnostních postupů nakládky v rámci přípustného rizika, jakož i příčinu pádu stroje v důsledku defektní pneumatiky).

27. Odvolací soud konstatuje, že revizní znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] obsahuje veškeré náležitosti posudku ve smyslu § 28 odst. 2 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Znalec se řádně vypořádal se zadaným úkolem, neboť přihlédl ke všem relevantním skutečnostem a zodpověděl veškeré soudem I. stupně položené dotazy a následně i dotazy účastníků při své výpovědi před soudem I. stupně, kdy se velmi podrobně, srozumitelně a přesvědčivě vyjadřoval k námitkám žalobkyně ke znaleckému posudku obsaženým v jejím podání ze dne 3. 7. 2023. Závěry znaleckého posudku jsou podle odvolacího soudu náležitě odůvodněny a jsou podloženy obsahem nálezu. Jeho závěry pak nejsou ani v rozporu s výsledky ostatních důkazů (kromě části výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO] o tom, že v průběhu nakládky neseděl nikdo v kabině bagru, u nichž však nelze s ohledem na jejich pracovně právní vztah u žalobkyně vyloučit zájem na výsledku řízení; a kromě názoru dvou znaleckých posudků vypracovaných na objednávku žalobkyně o tom, že příčinou škody mělo být poškození vnější pneumatiky vozidla [název]) a odůvodnění posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Revizní znalecký posudek je jasný a úplný, když ani odvolací soud nemá pochybnosti o jeho správnosti, přičemž pochybnost o správnosti odborných závěrů obsažených ve znaleckém posudku nevzbuzuje ani nijak blíže nerozvedená výtka žalobkyně, že se soud I. stupně v odůvodnění svého rozsudku nevypořádal s jejími námitkami vůči znaleckému posudku.

28. Odvolací soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování výslechem svědka [jméno FO], pro kterého žalobkyně v roce 2017 prováděla stavební práce a který měl vidět předmětnou nakládku, při které došlo k pádu bagru, a kterým měly být zpochybněny závěry soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Odvolací soud konstatuje, že se jedná o nový důkaz, který nebyl uplatněn před soudem I. stupně, k němuž nelze přihlížet, neboť nespadá pod žádnou z výjimek vyjmenovaných v § 205a o. s. ř. Žalobkyně se uvedeným důkazem snažila zvrátit závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 22. 5. 2023, k němuž vznesla výhrady podáním ze dne 3. 7. 2023 a navrhla doplnit dokazování výpověďmi zaměstnanců společnosti [právnická osoba] nebo vyšetřovacím pokusem, kterými měla být vyvrácena „spekulace“ znalce o nemožnosti natáhnout bagr na vozidlo [název] bez dopomoci. Revizní znalecký posudek byl proveden k důkazu před soudem I. stupně při jednání dne 27. 5. 2024, soud I. stupně zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování výpověďmi zaměstnanců společnosti [právnická osoba] a vyšetřovacím pokusem a po poučení podle § 119a odst. 1 o. s. ř. účastníci řízení uvedli, že nemají žádné další návrhy na doplnění dokazování.

29. Žalobkyně v odvolacím řízení nezpochybňovala věrohodnost důkazu - revizního znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], nýbrž navrhovala provést další důkaz, jímž se snažila o to, aby odvolací soud po jeho provedení dospěl k jiným skutkovým závěrům, než z jakých vycházel soud I. stupně; takový postup však neodpovídá požadavkům § 205a písm. c) o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2003, sp. zn. 21 Cdo 818/2003). Nejedná se ani o důkaz, který by nastal (vznikl) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu I. stupně ve smyslu § 205a písm. f) o. s. ř., neboť žalobkyni nic nebránilo, aby v odvolacím řízení navrhovaný důkaz označila již v řízení před soudem I. stupně.

30. Soud I. stupně nakonec pod bodem 6 odůvodnění svého rozsudku srozumitelně vysvětlil, z jakého důvodu neprovedl další žalobkyní navržené důkazy - výpověďmi zaměstnanců společnosti [právnická osoba] a vyšetřovacím pokusem. Odvolací soud dodává, že tvrzení žalobkyně, že se jí před škodnou událostí podařilo naložit minirýpadlo u pronajímatele [právnická osoba] bez dopomoci, kterou popsal znalec [tituly před jménem] [jméno FO], nebylo nikým rozporováno, proto by provedení takového důkazu bylo nadbytečné. Vyšetřovací pokus by nemohl být realizován, neboť předmětné vozidlo [název] s hydraulickým nakládacím jeřábem ani poškozenou pneumatiku již nemá žalobkyně k dispozici a plošinový kontejner je poškozený (viz revizní znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]).

31. Správně zjištěný skutkový stav věci posoudil soud I. stupně přiléhavým způsobem i po stránce právní, když závazkový vztah mezi účastníky podřadil pod § 2758 a násl. o. z. a dospěl ke správnému závěru, že žalovaná zamítla výplatu pojistného plnění žalobkyni po právu, neboť škodná událost spadá pod sjednanou výluku z pojištění ve smyslu § 2774 odst. 1 o. z. a doložky [číslo] písm. a) pojistné smlouvy č. [číslo][číslo]dne 18. 9. 2015, podle které se pojištění nevztahuje na povinnost nahradit škodu na hmotných movitých věcech, které pojištěný užívá, nebo na hmotných movitých věcech převzatých pojištěným, jež mají být předmětem jeho závazku, vzniklé opotřebením, nadměrným mechanickým zatížením nebo chybnou obsluhou.

32. Odvolací soud konstatuje, že pod termín „obsluha stroje“ je třeba podřadit nejen jeho faktické řízení a provoz při zapnutém motoru, ale také základní údržbu stroje, kontrolu funkčnosti a dodržování bezpečnostních předpisů, jak vyplývá z popisu pracovní činnosti strojníka v databázi povolání spravované [orgán]. Co se týká bezpečnosti práce se stavebními stroji, tak čl. XV. přílohy č. 2 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, upravuje mimo jiné zásady bezpečnosti při nakládání, skládání a přepravě stroje na ložné ploše dopravního prostředku. Při takové přepravě stroje mají být pracovní zařízení, popřípadě jiná pohyblivá zařízení zajištěna v přepravní poloze podle návodu k používání a spolu se strojem upevněna a mechanicky zajištěna proti podélnému i bočnímu posuvu a proti převržení, popřípadě na ložné ploše dopravního prostředku uložena a upevněna samostatně. Soud I. stupně proto zcela správně uzavřel, že obsluhou stroje se rozumí jakákoliv manipulace se strojem včetně jeho bezpečného převozu z místa na místo.

33. Žalovaná již ve svém vyjádření k žalobě ze dne 15. 4. 2020 přesně tvrdila, z jakého důvodu odmítla pojistné žalobkyni vyplatit, když mimo jiné poukázala na to, že bagr byl na plošinu naložen s nesloženým pracovním ramenem, kdy se hrot bouracího kladiva zasekl do asfaltu, náklad překročil maximální možnou hmotnost, nákladní plošina byla nehomologovaná. Není tedy důvodná odvolací námitka žalobkyně, že „žalovaná do konce lhůty podle § 118b o. s. ř. nijak nekonkretizovala své dřívější vágní tvrzení ohledně naplnění výluky“. Kromě toho, že v této věci ke koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř. vůbec nedošlo, neboť o koncentraci řízení nebyli účastníci soudem I. stupně do skončení prvního jednání dne 1. 2. 2021 poučeni (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, uveřejněný pod číslem 98/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), tak žalovaná již od počátku řízení tvrdila výluku z pojištění z důvodu nadměrného mechanického zatížení a chybné obsluhy.

34. Odvolací soud uzavírá, že již jen ta skutečnost, že minirýpadlo bylo nakládáno na vozidlo [název] nikoliv v přepravní poloze, tj. s nesloženým ramenem, kdy se hrot bouracího kladiva zapíral o vozovku, naplňuje výluku z pojištění ve smyslu doložky [číslo] písm. a) pojistné smlouvy spočívající v chybné obsluze stroje. Pro přepravu minirýpadla bylo též zvoleno nevhodné vozidlo, neboť délka ložné plochy plošinového kontejneru vzhledem ke korektní přepravní poloze stroje byla nedostatečná a celková hmotnost nákladu výrazně překračovala užitečnou hmotnost vozidla [název]. Uvedená pochybení při nakládání stroje na ložnou plochu vozidla [název] vedla ke vzniku pojistné události, která však z důvodu sjednané výluky z pojištění není krytá pojištěním, proto žalobkyně nemá vůči žalované právo na výplatu pojistného plnění. Zamítnutí žaloby soudem I. stupně tak bylo správné.

35. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně ze dne 30. 5. 2024, ve spojení s usnesením ze dne 13. 3. 2025, potvrdil jako věcně správný podle § 219 o. s. ř., a to včetně správného výroku o nákladech řízení mezi účastníky, jenž byl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., jakož i správného výroku o nákladech státu, který byl v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř.

36. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšné žalované přísluší náhrada nákladů řízení odpovídající paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalované vznikly v odvolacím řízení náklady ve výši 900 Kč za tři úkony po 300 Kč, a to za písemné vyjádření k odvolání žalobce ze dne 22. 11. 2024, za přípravu účasti na jednání a za účast na jednání před odvolacím soudem dne 18. 6. 2025 podle § 1 odst. 3 písm. b), c) a f) vyhlášky č. 254/2015 Sb. Jejich zaplacení odvolací soud uložil neúspěšné žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.