98 C 22/2025 - 215

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: zastoupené: [Jméno Zástupce A], IČO: [IČO Zástupce A] se sídlem [Adresa Zástupce A], advokátem se sídlem [Anonymizováno] proti žalované: zastoupené: [Jméno Zástupce B]., IČO: [IČO Zástupce B] se sídlem [Adresa Zástupce B], advokátem se sídlem [Anonymizováno] o zaplacení částky ve výši 21 780 Kč s příslušenstvím,

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 21 780 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 21 780 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení ve výši 15% se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna žalované zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 36 590,40 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení státu částku ve výši 995,20 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 9. 12. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky a náhrady nákladů řízení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně měla jako OSVČ coby příkazník vztah k žalované z příkazní smlouvy ze dne 1. 2. 2019, která byla příkazcem, když před vydáním žalované faktury č. 66, nebylo žalobkyni žalovanou nikdy nic vytknuto. Po výměně vedení [Jméno žalované A]. dne 18. 6. 2022, konkrétně dne 2. 10. 2023, uzavřela žalobkyně se žalovanou dohodu o ukončení příkazní smlouvy, a to ke dni 31.10.2023. Ačkoliv žalobkyně vykonávala pro žalovanou příkazní činnost až do 31. 10. 2023, žalovaná neuhradila poslední fakturu č. 66 vystavenou dne 31.10.2023 splatnou dne 15.11.2023 na částku 18.000 Kč + 21 % DPH, což je v součtu 21.780 Kč. Fakturu č. 66 žalovaná neuhradila ani po výzvě zaslané prostřednictvím e-mailu dne 16.11.2023 s vyčíslením dluhu. Žalobkyně dodala, že jako příkazník vykonávala pro žalovanou činnost hlavní finanční a mzdové účetní, konkrétně bylo jejím úkolem vykonávat po dobu trvání této smlouvy služby v oblasti vedení podvojného účetnictví, které jsou uvedené ve smlouvě, a na základě této vykonávané činnosti žalobkyně žalované fakturovala, rovněž dle smlouvy - a to každý měsíc částku 18 000 Kč navýšenou o 21% DPH a takto bylo fakturováno více než čtyři roky, což je mezi účastníky nesporné.

2. Na ústním jednání (č.l.65) žalobkyně dodala, že v rozhodnou dobu, byla stále na pracovišti a byla připravená pracovat. A dodala, že jestliže žalovaná nepředkládala práci, neposkytovala jí dostatek součinnosti, potom žalovaná znemožnila žalobkyni pracovat, a že to byla žalovaná, která trvala na tom, aby říjnu žalobkyně pracovala a žalovaná žalobkyni žalovanou fakturu nevrátila, takže o ní účtovala (č.l.66).

3. Dne 24. 2. 2025 žalovaná navrhla soudu žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Uvedla, že žalobkyně již v době před ukončením příkazní smlouvy neplnila své smluvní povinnosti v souladu se smlouvou, například když žalované odmítla vystavit prohlášení hlavní finanční a mzdové účetní za účetní období končící 31.12.2022 k účetní závěrce v souvislosti s auditem. Namísto rozsáhlého, vlastnoručně podepsaného prohlášení, které auditorská společnost [Jméno žalované B]. vyžadovala pro potřeby auditu, zaslala žalobkyně k rukám jednatele žalované pouze své krátké prohlášení ve znění prohlašuji, že jsem poskytla veškeré informace v rozsahu účetních záznamů a jejich formálních náležitostí (správnost zaúčtování). Vždy jsem účtovala na základě schválených dokladů. Dle článku IV. odst. 2 příkazní smlouvy bylo právem žalované krátit odměnu žalobkyně v případě, že povinnosti nebyly plněny řádně. To žalovaná zmiňuje zejména v té souvislosti, že jakmile činnosti žalobkyně převzal třetí subjekt, bylo třeba podat opravná daňová přiznání a žalovaná byla upozorněna na celou řadu nedostatků v účetnictví, které do té doby v rámci svých smluvních povinností měla pečlivě a profesionálně vést žalobkyně. Zjištěné nedostatky musely být později zhojeny, což si mimo jiné vyžádalo zvýšené náklady žalované, které by nebyly vznikly, pokud by žalobkyně plnila své povinnosti ze smlouvy řádně. Tyto náklady považuje žalovaná za škodu, kterou ji žalobkyně způsobila nedodržením svých smluvních povinností.

4. Na ústním jednání (č.l.65) žalovaná dodala, že škoda, kterou žalobkyně žalované způsobila byla v mezičase vyčíslena, a to 83 590 Kč jako úroky z prodlení z daně za rok 2021 a 515 363 Kč jako úrok z prodlení z DPH za březen 2023 a zdůraznila, že nepodává vzájemný návrh, ale škodu uplatňuje jako obranu proti žalobě. Samotná přítomnost na pracovišti žalobkyně, jak jí žalobkyně tvrdí – je irelevantní, protože samotná povinnost přítomnosti na pracovišti ze smlouvy pro žalobkyni neplynula. A dodala, že v říjnu 2023 žalobkyně pro žalovaného žádnou práci nevykonávala, a jestliže jí nepředával žádné podklady, tak to proto, že žalobkyně nereagovala na výzvy [Anonymizováno], který přebíral agendu po žalobkyni, když dohodu o ukončení navrhla žalobkyně (č.l.66). Nakonec uvedla, že žalobkyně odmítla převzít výzvu k odstranění nedostatků, která jí byla předkládána na schůzce žalobkyně s jednateli, když navíc předání účetnictví se dělá protokolárně – a ani toto žalobkyně neučinila.

5. Poté, co soud nařídil ústní jednání, tak žalobkyně namítla podjatost soudce, kterou soudce odmítl jako nedůvodnou a stejně tak učinil i obratem odvolací soud usnesením č.j. 1 Nc 2174/2025–52, které nabylo právní moci dne 3. 6. 2025.

6. Soud nenařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř. a k prvnímu ústnímu jednání ve věci, předvolal účastníky předvoláním, ve kterém byli řádně poučeni ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání, poučil soud na prvním ústním jednání účastníky zcela výslovně o tom, že dosud neunáší břemeno tvrzení a ani důkazní, a stejně srozumitelně uvedl, ohledně jakých konkrétní skutečností (viz níže) se toto neunášení procesních břemen týká (Ústavní soud sp.zn. I.ÚS 212/06, Nejvyšší soud sp.zn. 33 Cdo 1074/2011), a to s upozorněním na důvody, a hlavně na důsledky poučení (Ústavní soud sp.zn. IV.ÚS 3681/18, Nejvyšší soud sp.zn. 33 Cdo 1074/2011), které bylo řádně protokolováno Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 21/06). K tomu soud dodává, že žalobkyni i žalované celé poučení soud ještě doslova zopakoval – teprve pak prohlásily, že poučení rozumí (č.l.67–68).

7. Za prvé soud poučil žalobkyni o její povinnosti tvrdit a prokázat všechny faktury za rok 2022 a 2023, které zaslala žalované, a které byly proplaceny – což může učinit i tabulkou – tak aby soud věděl, jaký byl obsah vztahu účastníku za poslední rok jeho existence. Při prokazování úhrad soud vystačí s vyfiltrovaným soupisem z bankovního účtu – soud nemá zájem o jiné platby, které žalobkyně dostávala v roce 2022 a 2023 od žalované, dále bude zcela konkrétně a jednoznačně tvrdit jaké činnosti pro žalovanou provedla v roce 2022 a 2023 a zcela konkrétně tvrdit, jaké prohlášení poskytla auditorské společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. případně všechny podstatné okolnosti ohledně této součinnosti 8. Za druhé, soud poučil i žalovanou, tedy nechť přesně a konkrétně tvrdí jaký byl celý výrok [Jméno žalované C]., zda žalobkyně byla jediná účetní nebo kolik jich bylo, zcela jasně a konkrétně nechť tvrdí, z jakého důvodu tedy - z jakých jasně a srozumitelně popsaných pochybení žalovaná žalobkyni krátila odměnu dle IV. odst. 2 smlouvy a jakou konkrétní úvahou se tedy řídila, že krácení provedla, tak že jí ničeho nezaplatila – prostě jak žalovaná vypočetla že krácení odměny je správné, tak že žalobkyně nemá nárok na odměnu z faktury č. 66, dále také bude tvrdit a prokáže všechny faktury za rok 2022 a 2023, které zaslala žalobkyně žalované, a které byly proplaceny – což může učinit také i tabulkou - tak aby soud věděl, jaký byl obsah vztahu účastníků za poslední rok jeho existence. Při prokazování úhrad soud vystačí s vyfiltrovaným soupisem z bankovního účtu – soud nemá zájem o jiné platby, než které žalovaná platila žalobkyni v roce 2022 a 2023. Nakonec, nechť tvrdí a prokáže jakým způsobem účtovala o faktuře č. 66, která je předmětem tohoto řízení a podle vlastních tvrzení na ústním jednání, nechť tedy také předloží e.maily Ing. Ptáčka, na které žalobkyně nereagovala, e.maily z jednání o dohodě o skočení smlouvy mezi účastníky a pak i kontrolní hlášení za říjen 2023, jak jej navrhla žalobkyně (č.l.66).

9. Žalobkyně se ve lhůtě jí soudem uložené k poučení vyjádřil (č. l. 74) tak, že nepodepsání prohlášení nebylo důvodem nevydání výroku auditora [Jméno žalobkyně A]., že žalobkyně nepodepsala prohlášení pro auditora, tak i proto, že to nebyla její zákonná povinnost, navíc by tak přijala odpovědnost, která s její funkcí nesouvisí, žalobkyně nesestavovala účetní výkazy a ni výroční zprávu, takže za ně nemohla v toto prohlášení ani odpovídat, a dne 25. 7. 2023 byl žalobkyní zamezený přístup do systému Byznys a žalovaná se nezajímala o obnovu tohoto přístupu, aby si žalobkyně mohla plnit své povinnosti dle příkazní smlouvy, žalovaná tedy neumožnila přístup do účetního systému Byznys, bez kterého tato činnost neleze provádět. Žalobkyně předložila soudu soupis faktur s čísly, s daty splatností i úhrady za roky 2022–2023, a to s jedinou chybou – faktura č. 76 byla vystavená [Datum narození Zástupce A], pro řízení nepodstatná a navíc se jedná očividně o písařskou chybu), když se jednalo o 21 zaplacených faktur, včetně samotných faktur. Nakonec rovněž ve formě tabulky tvrdila žalobkyně činnosti, které po žalovanou během let 2022 – 2023 dělala v každém měsíci zvlášť, soud tak uzavřel, že žalobkyně zejména tvrdí, že od května do srpna 2023 její práce spočívala (i) ve spolupráci s [Jméno žalobkyně B]., v červenci 2023 spočívala v řešení nadměrného odpočtu Síně slávy – řešení s FÚ [Anonymizováno] a v září a v říjnu 2023 tvrdí jedinou činnost a to spolupráci s [Jméno žalobkyně B]. Následně (č.l.101) své tvrzení doplnila tak, že ačkoliv rozsah činnosti nebyl každý měsíc stejného rozsahu, tak částka, kterou žalobkyně účtovala byla vždy stejná a pak jen zopakovala, že prohlášení, které nepodepsala, svým obsahem znamenalo přenos odpovědnosti statutárního orgánu na ní.

10. Žalovaná se ve lhůtě jí uložené soudem (č.l.104) k poučení vyjádřila tak, že výrok k účetní závěrce žalované sestavené k 31. 12. 2022 nebyl [Jméno žalované D]. vyjádřen, protože žalovaná nebyla schopná získat dostatečné a vhodné důkazní informace, které by poskytly základ pro vyjádření výroku, když vyjádření žalobkyně ze dne 27. 6. 2023 k potřebám auditu nestačilo. Zikl a Černý se stali jednateli žalované až 14. 10. 2022 a auditorem požadované prohlášení se týkalo i agend, které na základě příkazní smlouvy pro žalovanou zajišťovala v roce 2022 výlučně žalobkyně, proto Zikl žádal po žalobkyni, aby podepsala prohlášení hlavní finanční a mzdové účetní, které ji zaslal e-mailem dne 18. 7. 2023, následně Zikl sdělil žalobkyni, že pokud jí některá ustanovení v prohlášení nevyhovují, aby navrhla jejich úpravu. To se však nestalo. Žalobkyně tím, že odmítla podepsat prohlášení, kterým měla stvrdit úplnost a správnost své práce dle příkazní smlouvy, tak jednatelé [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nemohli převzít odpovědnost za účetnictví v roce 2022. Dále uvedla, že žalobkyně byla v období od 1. 2. 2019 do 21. 8. 2023 jedinou osobou s komplexní odpovědností za vedení účetnictví a mzdové agendy na základě příkazní smlouvy ze dne 1. 2. 2019 a ode dne 1. 7. 2023 byla touto činností pověřena společnost [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Jméno partnera A]., za kterou činnost osobně vykonával [Jméno partnera B], která také provedla kontrolu plnění daňových povinností a prověření účetní, mzdové a personální oblasti za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2022. [Jméno partnera B] zjistil v agendách vedených žalobkyní na základě příkazní smlouvy zejména tyto nedostatky: nebyly zpracovány inventurní soupisy ve smyslu § 30 odst. 7 Zákona o účetnictví, nebyly zpracovány vnitřní účetní směrnice, nebyly zpracovány směrnice v rámci personálně-mzdové oblasti, byly zásadní chyby v kmenových datech dodavatelů vedených v elektronickém účetním systému Byznys, byly nedostatky a rozdíly v evidenci majetku a nedostatky a rozdíly v účetních a daňových odpisech. V rámci personální a mzdové agendy zjistil chybějící pracovní výkazy absence osobních dotazníků zaměstnanců, absenci lékařských prohlídek zaměstnanců (vstupní, periodické atd.), dále chybějící prohlášení pro rok 2023, nebyly zasílány přihlášky na [Anonymizováno] a na zdravotní pojišťovny, nebyly předávány evidenční listy důchodového pojištění na [Anonymizováno], byly nedostatky a chyby v úrazovém pojištění zaměstnanců. Pak jistil nedostatky a zásadní pochybení v rámci aplikace zákona o daních z příjmů a zákon o DPH, zejména v účtování o daňových nákladech, kdy náklad nebyl daňově uznatelný, v účtování o nedaňových nákladech, kdy náklad bylo možné zahrnout mezi daňové uznatelné, v uplatňování odpočtu DPH v situaci, kdy jej uplatnit nebylo možno, v neuplatnění odpočtu DPH v situaci, kdy jej uplatnit bylo možno rozdílný přístup k DPH v rámci Síně slávy českého hokeje, kdy byla účtována jiná sazba DPH na vystavených paragonech (21 %), jiná sazba v účetnictví (10 %) a jiná sazba měla být uplatněna ve smyslu zákona o DPH (15 %), absenci časového rozlišení nákladů a výnosů podle zákona o daních z příjmů, nedostatky v daňových odpisech, zejména přerušování odpisů, kde to zákon neumožňuje, nedostatky v rámci přefakturace nákladů partnerům, kdy docházelo v úhrnu k významným ztrátám a pak také nedostatky a zásadní pochybení v rámci aplikace zákona o účetnictví, prováděcích vyhlášek a předpisů, zejména z větší části nenastavený systém Byznys, kdy některé činnosti nebyly prováděny vůbec a mnoho jich bylo prováděno ručními zásahy účtování na nestandardní účty, absenci evidence jiných bankovních účtů než hlavního, časového rozlišení nákladů a výnosů, vykazování rezerv, přerušování účetních odpisů, vykazování jiných hodnot v rámci dlouhodobého majetku v ekonomickém systému Byznys a v účetní závěrce. A uzavřela, že žalovaná přistoupila ke krácení odměny za říjen 2023, tedy k nezaplacení faktury č. 66, z důvodu porušování povinností žalobkyně vyplývajících z příkazní smlouvy, protože žalobkyně v měsíci říjnu 2023 nedodala žádné podklady, které po ní byly vyžadovány, a které bezprostředně souvisely s vedením účetnictví v roce 2022, tedy v době, kdy žalovaná byla jedinou účetní, takže žalobkyně tedy nepostupovala v souladu s příkazní smlouvou, přičemž její úkoly v říjnu 2023 byly vymezeny zcela dostatečně. Na nedostatky ve vedení účetnictví týkající se inventarizace, tedy při plnění činnosti dle příkazní smlouvy, byla žalobkyně upozorněna v rámci osobního jednání s jednateli žalované, dne 24. 10. 2023. Na tomto jednání žalobkyně také odmítla převzít písemnou výzvu k odstranění nedostatků plnění příkazní smlouvy. Nad rámec výše uvedeného žalovaná podotýká, že dalším důvodem pro krácení odměny žalobkyně bylo, že jí vedené účetnictví protokolárně nepředala. Žalovaná přistoupila ke krácení odměny za říjen 2023, tedy k nezaplacení faktury č. 66, z důvodu porušování povinností žalobkyně vyplývajících z příkazní smlouvy. Žalobkyně měla pro žalovanou pracovat jako hlavní finanční a mzdová účetní, přičemž konkrétně byly její činnosti vymezeny v čl. I odst. 1 příkazní smlouvy. Ohledně dohody o skočení příkazní smlouvy, žalovaná uvedla, že žalobkyně zaslala dne 27. 9. 2023 e-mail jednatelům žalované, jehož součástí bylo příloha, dohoda o rozvázání pracovního poměru k datu 31. 10. 2023, jak se podává z čl. II., odst. 2.1. této dohody. Tento e-mail byl adresován rovněž jednateli žalované – [Anonymizováno], který nikdy nevykonával žádnou činnost ve vedení [Anonymizováno]. Na základě této komunikace tedy byla vyhotovena dohoda o ukončení příkazní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou rovněž ke dni 31. 10. 2023, což odpovídalo návrhu žalobkyně. Fakturu č. 66 žalovaná zaúčtovala, předložila tabulku faktur a úhrad za rok 2022 – 2023, která je s tabulkou žalobkyně (viz shora) naprosto shodná, předložila i kontrolní hlášení za říjen 2023 a nakonec uvedla, že pro případ, že by soud dospěl k jinému závěru stran oprávněnosti nároku žalobkyně na zaplacení žalované částky za měsíc říjen 2023, žalovaná v rámci své procesní obrany uplatňuje námitku započtení a započítává vůči pohledávce žalobkyně na zaplacení odměny ve výši 21 780 Kč za měsíc říjen 2023 z příkazní smlouvy ze dne 1. 2. 2019 svou pohledávku na náhradu škody spočívající v náhradě za zaplacený úrok z prodlení na dani z příjmů právnických osob – žalované, za zdaňovací období 2021, a to právě co do výše 21 780 Kč, přestože je celková výše škody vyšší.

11. Na základě provedeného dokazování, které soud dospěl k následujícímu, komplexnímu závěru o skutkovém stavu věci:

12. Žalobkyně má předmět podnikání : činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, od 1. 1. 2006 (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpisu ze ŽR, ke dni 6. 12. 2024, v přílohové obálce spisu)

13. Dne 1. 2. 2019 žalobkyně uzavřela se žalovanou příkazní smlouvu, kdy její povinností příkazníka je vykonávat činnost hlavní finanční a mzdové účetní, v oblasti podvojného účetnictví pro žalovaného, tedy pro příkazce žalovaného, a to konkrétně: zpracovávat účetní doklady a vést zákonem stanovené účetní knihy a evidenci; podílet se na přípravě účetní závěrky a přehledů; vyhotovovat podklady pro daňová přiznání DPH a kontrolní hlášení DPH; zpracovávat měsíční mzdy zaměstnanců; vypracovávat přihlášky a odhlášky zaměstnanců na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, vést ELDP; ,. vést personální a mzdovou agendu zaměstnanců, provádět vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, popř. vystavovat na vyžádání zaměstnancům potvrzeni o zdanitelných příjmech a sražených zálohách; zúčastňovat se případných kontrol [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]; informovat příkazce o všech změnách v legislativě pro něho podstatných a na jeho žádost poskytovat kdykoliv účetní konzultace; vyhotovovat roční účetní závěrku a podklady pro daňové přiznání včetně povinných příloh; být v součinnosti s daňovým poradcem a auditorem (článek I. odst. 1, 3) Současně se žalobkyně zavázala postupovat poctivě a pečlivě podle svých schopností pracovat na profesionální úrovni a chránit veškeré zájmy a dobré jméno žalovaného, činnost vykonávat osobě podle pokynů žalovaného a v souladu se jeho zájmy, a to pod bodu trvání této smlouvy (článek II. odst. 1) Povinností příkazce, tedy žalované dle této smlouvy bylo : hradit příkazníkovi ve stanovených termínech a ve sjednané výši odměnu, a to na základě plnění činností dle čl. I. odst. 1. a čl. II. odst. 1.- 4. této smlouvy a v souladu s čl. IV. této smlouvy (článek I. odst. 2) smluvní odměna žalobkyně byla sjednána : za plnění předmětu této smlouvy náleží příkazníkovi odměna 18 000 Kč měsíčně, bez daně z přidané hodnoty (článek IV. odst. 1, 4). smlouva byla sjednána dobu neurčitou (článek V. odst. 1) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z příkazní smlouvy, založené v přílohové obálce spisu).

14. Dne 14. 10. 2022 byli jmenováni jednatelé žalovaného [Jméno účastníka A] a [Jméno žalovaného] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z notářského zápisu NZ 527/2022, osvědčující rozhodnutí jediného společníka žalovaného uskutečněného dne 14. 10. 2022, z výpisu z OR žalovaného ke dni 4. 3. 2025 – dle § 120 odst. 2 o.s.ř., z výpisu z OR žalovaného ke dni 6. 12. 2024, vše v přílohové obálce spisu).

15. Žalobkyně od ledna 2022 do října 2023 vydala faktury, které žalovaná zaplatila - když mezi účastníky toto spor nebyl -neboť obě dvě tvrdily totéž : +---------+--------+----------+-------+--------+------------+-------------+ | Číslo | Období | Cena bez | DPH | Celkem | Splatnost | Zaplacena | | faktury | | DPH | | | | | +---------+--------+----------+-------+--------+------------+-------------+ | 13 | 1/22 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.2.2022 | 16.2.2022 | | 15 | 2/22 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.3.2022 | 16.3.2022 | | 20 | 3/22 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.4.2022 | 12.4.2022 | | 27 | 4/22 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.5.2022 | 9.5.2022 | | 37 | 5/22 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.6.2022 | 10.6.2022 | | 42 | 6/22 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.7.2022 | 11.7.2022 | | 54 | 7/22 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.8.2022 | 17.8.2022 | | 59 | 8/22 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.9.2022 | 14.9.2022 | | 64 | 9/22 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.10.2022 | 10.10.2022 | | 71 | 10/22 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.11.2022 | 22.11.2022 | | 76 | 11/22 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.12.2022 | 9.1.2023 | | 80 | 12/22 | 23 000 | 4 830 | 27 830 | 15.1.2023 | 17.1.2023 | | 6 | 1/23 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.2.2023 | 15.2.2023 | | 14 | 2/23 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.3.2023 | 16.3.2023 | | 19 | 3/23 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.4.2023 | 24.4.2023 | | 30 | 4/23 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.5.2023 | 16.6.2023 | | 36 | 5/23 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.6.2023 | 16.6.2023 | | 43 | 6/23 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.7.2023 | 14.7.2023 | | 50 | 7/23 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.8.2023 | 11.8.2023 | | 55 | 8/23 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.9.2023 | 29.9.2023 | | 60 | 9/23 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.10.2023 | 16.11.2023 | | 66 | 10/23 | 18 000 | 3 870 | 21 870 | 15.11.2023 | nezaplaceno | +---------+--------+----------+-------+--------+------------+-------------+ (tyto skutečnosti má soud za prokázané z faktur č.l. 77–87, když žádná neobsahuje provedenou práci, ale pouze období, za které se odměna fakturuje, a z výpisu bankovního účtu žalobkyně č.l. 92, výpisu z bankovního účtu žalované v přílohové obálce spisu, z faktury č. 66 v přílohové obálce spisu, z výzvy k její úhradě).

16. Dne 27. 6. 2023 žalobkyně jednateli žalované Ziklovi zaslala e.mail s předmětem : prohlášení vedení společnosti, a to : prohlašuji, že jsem poskytla veškeré informace v rozsahu účetních záznamů a jejich formálních náležitostí (správnost zaúčtování). Vždy jsem účtovala na základě schválených dokladů (tyto skutečnosti má soud za prokázané z e.mailu, v přílohové obálce a znova žalovanou předložené v pokynu soudu v barevném rozlišení, č.l.140).

17. Žalobkyně nepodepsala prohlášení osob odpovědných za zpracování účetní závěrky a vedení ostatním informacím, ve prospěch společnosti [Jméno žalobkyně C]. v souvislosti s auditem, které jí žalovaná dne 18. 7. 2023 předložila (č.l. 97) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z č.l. 97, z výpovědi žalobkyně – viz níže, stejné prohlášení předložila i žalovaná, v přílohové obálce spisu).

18. Dne 28. 6. 2023 [Anonymizováno] z [Jméno žalované E]. napsal e.mail jednateli [Anonymizováno], že nejpozději do 30. 6. 2023 je nutné předat poslední verzi účetní závěrky, včetně prohlášení účetní ve znění auditorských standardů, které auditor přikládá v příloze, a jasně uvedl, že auditor nedává žádná doporučení na zaúčtování nebo opravy, nicméně k tomu nedošlo, když dne 17. 7. 2023 [Anonymizováno] z [Jméno jednatele A]. napsal e.mail jednateli [Anonymizováno], že audit lze provádět na oficiálních dokumentech, které žalovaná ale dosud nepředala a jasně uvedl - podepsané prohlášení a podepsaná účetní závěrka je podmínkou výroku auditora, což je komunikace, kterou dne 18. 7. 2023 jednatel [Anonymizováno] zaslal (mimo jiné) e.mailem i žalobkyni a doplnil, že auditorovi předaná účetní závěrka dne 13. 7. 2023 bude vytištěna a podepsána zpracovateli, včetně prohlášení hlavní finanční a mzdové účetní, které zasílá také a to do 21. 7. 2023 a dalším e.mailem dne 18. 7. 2023 žalobkyni sdělil, že v návaznosti na jejich hovor ohledně jejího prohlášení hlavní finanční a mzdové účetní, tak jestliže jí některé části nevyhovují, tak ať navrhne jejich úpravu (tyto skutečnosti má soud za prokázané z e.mailů, v přílohové obálce a znova žalovanou předložené v pokynu soudu v barevném rozlišení, č.l.141, 143, 145).

19. Dne 25. 7. 2023 rozhodl prezident [Jméno žalované F]., že nastavování práv účetním systému Byznys pro žalovanou mají oba jednatelé žalované, žalobkyně dne 11. 8. 2023 sdělila e.mailem jednateli [Anonymizováno], že pro systém Byznys nemá přihlašovací práva, když výslovně uvedla že toto platí v případě, že se hlásí na platformu [Jméno jednatele B] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z č.l. 99, z e.mailu z přílohové obálky spisu, jehož předložení soud uložil dle § 128 odst. 2 o.s.ř. jednateli [Anonymizováno]).

20. Dne 11. 9.2023 napsala žalobkyně e.mail [Anonymizováno], že od něj potřebuje potvrzení o příjmech za rok 2023 pro [Anonymizováno], ten jí stejný den e.mailem odpověděl, že v osobní složce takový doklad není, a tedy zda vůbec pro [Anonymizováno] bylo ELDP řádně odesláno na [Anonymizováno], protože kontrolou na [Anonymizováno] bylo zjištěno, že u [Anonymizováno] jsou hlášeni zaměstnanci, kteří u žalované již nepracují a naopak, současní zaměstnanci hlášeni nejsou – takže nechť mu jasně žalobkyně napíše jaké ELDP byly v roce 2022 na PSSZ odeslány, jací zaměstnanci skočili u žalované v roce 2023 a zda jim byli předány všechny listiny. Současně žádá, aby žalobkyně předala prohlášení, které přislíbila, inventarizaci účtů k 30. 6. 2023, nebo alespoň k 31. 12. 2022 a rovněž žádá předložení inventarizačních protokolů se všemi náležitostmi, nikoliv tedy exelovou tabulku, a to do 24. 9. 2024, na to žalobkyně dne 12. 9. 2023 e.mailem odpovídá, že ELDP za rok 2022 by měly být odeslány na inventarizaci neodpovídá ničím, dne 22. 9. 2023 [Anonymizováno] v zájmu efektivity e.mailové korespondence se žalobkyní do jejího e. mailu ze dne 21. 9. 2023 a 22. 9. 2023 vepsal svoje žádosti o její spolupráci, a to červeným písmem, takže 1) jasně žalobkyni sděluje, že inventurní soupisy majetku a závazků požaduje k 31. 12. 2022, fakt že nemá jak uvádí vstup do systému Byznys s tím nesouvisí, protože tyto soupisy podle zákona o účetnictví měla mít žalobkyně zpracované již před několika měsíci, kdy tento přístup měla a také předpokládá že podle zákona o účetnictví má i podklady pro provedenou inventarizaci, takže nechť předloží řádně provedené inventurní soupisy 2) účetnictví mělo být zpracováno – vše mělo být řádně zaúčtováno, tak aby se nakonec zaúčtovala jen daň z příjmu za rok 2022, a její přístup do Byznysu jí byl zrušený až po dni, kdy měla mít zaúčtované všechny účetní případy za rok 2022, takže ať tedy jasně sdělí v jaké stavu zanechala účetnictví a jaké účetní operace nejsou zaúčtovány, čímž reaguje na prohlášení žalované v jejím e.mailu ze dne 21. 9. 2023 že nemohla uzavřít účetnictví za rok 2022 3) protože zjistil, že u [Anonymizováno] jsou hlášeni zaměstnanci, kteří u žalované již nepracují a naopak, současní zaměstnanci hlášeni nejsou – takže nechť sdělí jaké odhlášky nebyly provedeny, jaké přihlášky nebyly provedeny a jasné sdělení jak to je s evidenčními listy, žalobkyně však nijak reagovala, a to ani na další výzvu e.mailem [Anonymizováno] ze dne 16. 10. 2023 (tyto skutečnosti má soud za prokázané z e.mailů, v přílohové obálce a znova žalovanou předložené v pokynu soudu v barevném rozlišení, č.l.147 – 151).

21. Dne 13. 9. 2023, a byla podepsána jednateli a auditorem [Jméno jednatele C]. účetní závěrka – žalobkyně podpis na účetní závěrce a ani na její příloze není (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výroční zprávy založené ve veřejně přístupných přílohách OR, jejíž součást je účetní závěrka včetně příloh – dle § 120 odst. 2 o.s.ř., vše v přílohové obálce spisu).

22. Dne 13. 9. 2023 jednatelé žalované podepsali své prohlášení za účetní období do 31. 12. 2022, ve kterém jasně prohlásili, že účetní závěrka a ostatní informace ve výroční zprávě jsou vzájemně v souladu a neobsahují žádnou neprávnost, a že účetní závěrka byla správně a věrně sestavena tak, aby podávala věrný a poctivý obraz finanční pozice společnosti…že identifikovali události, které jsou předmětem posouzení OČVŘ, a že nelze vyloučit, že nastane událost vyžadující úpravu účetních výkazů (tyto skutečnosti má soud za prokázané z prohlášení jednatelů s jejich podpisy, v přílohové obálce spisu).

23. Dne 13. 9. 2023 auditor [Jméno jednatele D]. odmítl vydat výrok, protože jednatelé, kteří byli jmenován do funkce dne 14. 10. 2022, zjistili do dne sestavení účetní závěry závažné nedostatky ve fungování vnitřního systému i možné nesprávnosti v účetnictví společnosti, mající přesah do předchozích účetních období a jejich vyhodnocení a případný dopad do účetní závěrky nebyl do data sestavení účetní závěrky znám…auditorovi byly jednateli předloženy informace zjištěné nezávislým subjektem, které nevylučují riziko významného podvodu s možným dopadem do účetní závěrky (tyto skutečnosti má soud za prokázané zprávy auditora [Jméno jednatele E]. v přílohové obálce spisu).

24. Dne 2. 10. 2023 žalovaný, prostřednictvím jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno] uzavřeli se žalobkyní dohodu o ukončení příkazní smlouvy, kde dni 31. 10. 2023, které předcházel e.mail dne 27. 9. 2023 žalobkyně i jednateli žalovanému Ziklovi : posílám návrh dohody, díky EK, a přílohou byla dohoda o rozvázání pracovního poměru s [Anonymizováno]., ke dni 31. 10. 2023. (tyto skutečnosti má soud za prokázané z dohody o ukončení příkazní smlouvy, z e.mailu ze dne 27. 9. 2023, včetně přílohy, v přílohové obálce spisu).

25. Žalovaný fakturu č. 66 žalobkyně přijal, zaúčtoval jí pod č. [Anonymizováno], pod číslem 91 jí zanesl do kontrolního hlášení 4/2024, ale nezaplatil i přes upomínku e.mailem ze dne 16. 11. 2023 (tyto skutečnosti má soud za prokázané z dokladu o zaúčtování a kontrolního hlášení č.l.168, z upomínky k úhradě žalobkyně, v přílohové obálce spisu).

26. Dne 7. 4. 2024 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu k zaplacení žalované faktury, na což žalovaná dne 22. 4. 2024 odpověděla, že žalobkyně je odpovědná za to, že auditor odmítl vydat výrok, protože nepodepsala prohlášení hlavní finanční a mzdové účetní k účetní závěrce, že další její pochybení vedly k rekonstrukci účetnictví, tak pozastavil zaplacení její poslední faktury, na což žalobkyně reagovala další předžalobní výzvou, dne 26. 11. 2024 a žalovaná dne 11. 7. 2025 zaslala žalobkyni výzvu k úhradě škody, protože její vedení účetnictví vykazovala vážné chyby, které vedly k rekonstrukci účetnictví, v roce 2021 plnění od DHL z důvodu časového nerozlišení smlouvy, došlo ke krácení daně z příjmu žalované a zkreslení tak jejího hospodaření, takže výsledek byla dodatečné daňové přiznání za roky 2021/2022, za rok 2021 vznikla žalované povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši 83 590 Kč, které žalovaná dne 20. 3. 2025 i zaplatila, tato škoda vznikla v příčinné souvislosti s porušením smlouvy žalobkyní (tyto skutečnosti má soud za prokázané z předžalobní výzvy vč. dokladu o doručení do DS žalované, z odpovědi žalované, kterou jestliže předkládala žalobkyně, pak jí (logicky) obdržela, z další výzvy žalobkyně, vč. dokladu o doručení do DS žalované a výzvu k zaplacení škody vč. dokladu o doručení do DS žalobkyně, v přílohové obálce spisu).

27. Žalovaná, pro ten účel zastoupená [Anonymizováno]-[Jméno partnera C]., za kterou činnost osobně vykonával [Jméno partnera D], podala dodatečné daňové přiznání za rok 2021, kterým opravila příjmy, tak že byly vyšší, než původně přiznala, takže jí [Anonymizováno] vyrozuměl dne 17. 7. 2025 o výši úroků z prodlení za dobu od 1. 1. 2021 – 28. 2. 2025, ve výši 83 590 Kč, která žalovaná dne 20. 3. 2025 zaplatila a dne 11. 7. 2025 žalobkyni vyzvala k úhradě této škody (tyto skutečnosti má soud za prokázané z daňového přiznání, z výměru úroků z prodlení, z výpisu z bankovního účtu žalované, č.l.159, 164, což byla součinnost, kterou soud uložil svědkovi [Anonymizováno], č.l.179, z přílohové obálky).

28. Žalobkyně před soudem vypověděla, že činnost, kterou pro žalovanou vykonávala, tak tu vykonávala pro ní jako jediná, a že účtovala (to zopakovala), že v říjnu 2023 komunikovala s auditorem (což ještě jednou zopakovala), že dohledávala doklady, které byly potřeba (což ještě jednou zopakovala) a dodala, co bylo potřeba k chystanému auditu, že to byly interní soupisy, ale že žádnou práci v říjnu 2023 za rok 2023 nekonala (což ještě zopakovala), ohledně ukončení příkazní smlouvy uvedla, že se s jednateli [Anonymizováno] a [Anonymizováno] sešla, dohodli se na skončení smlouvy, ke stejnému datu jako končila pracovní poměr [Anonymizováno]., dohodu o skočení podepsala dobrovolně, uvedla, že si byla vědoma, že příkazní smlouva má fixní odměnu a že žádnou práci konat nebude (což ještě jednou na konci své výpovědi zopakovala). Prohlášení nepodepsala, protože [Anonymizováno] ani auditor od ní toto prohlášení nechtěli, že se bavila se auditorem, ta ten jí řekl, že ona nebyla důvodem nevydání auditorského výroku, ale žádný doklad o této diskusi nemá, pak ovšem uvedla, že atmosféra byla vyhrocená [Anonymizováno] po ní podepsané prohlášení chtěl, tak poslala to své jednověté prohlášení. Přístup do Byznys byl pro ni zásadní, od srpna jej neměla, takže nemohla aktualizovat ty data, tak aby mohla dělat další výstupy pro [Anonymizováno], že kdyby tento přístup měla tak by dodělala inventury, protože ty byly jen za rok 2022, takže by dodělala inventury za rok 2023, když ty dělala jen v elektronické podobě, pak k otázce, jak odpověděla na výzvu k náhradě škody ze dne 11. 7. 2025, že to se týkalo DHL, že po ní práci kontroloval daňový poradce a auditor a všechno bylo v pořádku, že její práci kontrovalo [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], ohledně odkladu podání daňového přiznání na 30. 9. 2023 uvedla, že k tomu došlo pro neshody mezi žalovanou a auditorem, kdy auditor změnil náhled na zaúčtování různých položek, k inventurním soupisům uvedla, že [Anonymizováno] chtěl jinak, než 16 let dělala, a to nebylo možné opravit, dále uvedla, že účetnictví nepředala, také uvedla, že od 30. 6. 2023 běžnou činnost účtování nedělala (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpovědi žalobkyně 11. 9. 2025. I když soud nepředpokládal, že by dostal nezaujatou výpověď (Nejvyšší soud sp.zn. 21 Cdo 1402/2016, Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 2568/2007), tak i tak výpověď žalobkyně považoval za důležitý důkaz o tom, zda a jakou práci vykovávala v říjnu 2023. Věrohodností výpovědi se soud nezabýval (Nejvyšší soud sp.zn. 23 Cdo 897/2012, sp.zn. 2 Cdon 257/97, sp.zn. II. Odon 14/96). Soud vedl výslech žalobkyně vzhledem k jeho konkrétnímu průběhu a z hlediska opodstatněnosti otázek vzhledem k obsahu řízení, když účastníci, resp. právní zástupci měli možnost vznést otázky, které oni sami považovali za relevantní (Nejvyšší soud sp.zn. 28 Cdo 665/2012), soud žádnou otázku nezakázal položit (Nejvyšší soud sp.zn. 28 Cdo 665/2012), ale náhled v mobilním telefonu na e.mail (č.l.175), tak jej soudu během výpovědi předložila žalobkyně soud za důkaz nepovažoval, vzhledem k prošlé koncentrační lhůtě, když účastníci byli navíc soudem podrobně poučeni dle § 118b o.s.ř. o tom, že soud po jejím uplynutí k žádnému důkazu již nepřihlédne – viz shora). 29. [Jméno účastníka A], který byl od 14. 10. 2022 do dne 29. 7. 2025 jednatel žalované před soudem vypověděl, že žalovanou přebíral jako jednatel s finančním výsledkem –93mil Kč s vizí restrukturalizace, kterou končil s historicky nejlepším výsledkem+54mil Kč, když se připravovala účetní závěrka za rok 2022, byl vybrán auditor a nařízen forenzní audit, což ukázalo vážné nedostatky, takže podat daňové přiznání 30.6.2023 nebylo možné, takže žalovaná žádala správce daně o prodloužení do 30. 9.2023. Prohlášení vůči auditorům statuárních zástupců stejně jako osob, které externě vedou účetnictví jsou naprostým pravidlem, žalobkyni dal variantu prohlášení upravit, protože ho odmítla podepsat, což se ovšem nestalo. Přitup do systému Byznys žalobkyně měla v létě i v říjnu 2023 – ohledně rozhodnutí prezidenta [Jméno žalobkyně D] uvedl, že se totiž zjistilo, že do systému mají přístup i osoby, které ho mít nemají, takže proto se přístupy upravily a žalobkyně jej měla takový, aby mohla účtovat. Vyloučil, že by žalovanou někdy kontroval [Anonymizováno] nebo [Anonymizováno]. Dále uvedl, že trvání příkazní smlouvy do konce října 2023 mělo logiku v posunutém termínu daňového přiznání, protože jiný postup byl podle něj riskantní, že žalobkyně v září spolupracovala na auditu, v říjnu účetnictví nepředala a práci tedy neudělala (což ještě zopakoval), takže [Anonymizováno] účetnictví za rok 2023 zrekonstruoval, když žalobkyni v říjnu 2023 se snažil předat výtku, že žalovaná zkrátí odměnu, jestliže účetnictví nepředá a uzavřel, že fakturu č. 66 žalovaná zaúčtovala a nezaplatila (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpovědi žalovaného 11. 9. 2025, které ho soud vyslechl dle § 126a, § 131 o.s.ř. jako účastníka, neboť jeho jednatelství skočilo dne 29. 7. 2025, (č.l.119, 117) i pro jeho účastnickou výpověď platí to, co soud uvedl shora ohledně posouzení věrohodnosti a aspektu subjektivity výpovědi žalobkyně (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 2568/2007, Nejvyšší soud sp.zn. 21 Cdo 1402/2016, sp.zn. 26 Cdo 4635/2010, sp.zn. 23 Cdo 897/2012, sp.zn. 2 Cdon 257/97, sp.zn. II. Odon 14/96) i v jeho případě soud vedl výslech k podstatě věci (Nejvyšší soud sp.zn. 28 Cdo 665/2012) a ani zde soud žádnou otázku nezakázal položit (Nejvyšší soud sp.zn. 28 Cdo 665/2012). 30. [Jméno žalobkyně E], který je od 14. 10. 2022 jednatel žalované před soudem vypověděl, se vším o čem vypověděl Zikl souhlasí, co dělala žalobkyně v říjnu 2023 nic neví, že požadované prohlášení je zcela odpovídající její příkazní smlouvě, a že nepodepsání žalovanou mělo za následek, že auditor nevydal výrok, pak uvedl, že systém Byznys je účetní systém, že žalobkyně měla do něj přístup jako systémový analytik – což je nejvyšší možný přístup, ovšem za celých 16let nepochopila jeho možnosti, takže proto byl její přístup nahrazen přístupem, který zcela odpovídal jejímu postavení, takže její přístup nebyl zrušen, ale myslí si že od července 2023 přístup neměla, protože Ing. Ptáček už přebíral účetnictví, takže si myslí, že by se Ing. Ptáčkovi nelíbilo, kdyby někdo vstupoval do účetnictví, jestli někdy žalovanou kontroval FÚ nebo NKÚ to neví, jak byl o účtováno o nezaplacené faktuře žalobkyni taky nic neví, o zaplacené škodě 83 590 Kč, neví žádné další detaily, že spolu se Ziklem žalobkyni vytkli na podzim 2023 nedostatky práce, že konce října 2023 jako konec příkazní smlouvy viděl jako odpovídající tomu, aby žalobkyně předala účetnictví Ing. Ptáčkovi, co se týče organizační struktury jak soudu předložila listiny žalobkyně (č.l.88 – 90), tak uvedl, že se nejedná o oficiální dokument a přesnou pracovní náplň si nepamatuje (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpovědi žalovaného 11. 9. 2025, které ho soud vyslechl dle § 131 o.s.ř. jako účastníka, neboť jeho jednatelství od 14. 10. 2022 trvá a pro jeho účastnickou výpověď platí naprosto totéž, co soud popsal hledně posouzení věrohodnosti a aspektu subjektivity výpovědi žalobkyně a [Jméno účastníka A] (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 2568/2007, Nejvyšší soud sp.zn. 21 Cdo 1402/2016, sp.zn. 26 Cdo 4635/2010, sp.zn. 23 Cdo 897/2012, sp.zn. 2 Cdon 257/97, sp.zn. II. Odon 14/96) i v jeho případě soud vedl výslech k podstatě věci (Nejvyšší soud sp.zn. 28 Cdo 665/2012) a ani zde soud žádnou otázku nezakázal položit (Nejvyšší soud sp.zn. 28 Cdo 665/2012).

31. Svědek [Jméno svědka], že žalovanou uzavřel smlouvu o účtování asi tak v červenci nebo srpnu 2023 a zkontroloval první polovinu roku 2023, protože se účetnictví vede v elektronické podobě Byznysu, tak kontroloval nastavení účtování např. přepočty deviz apod., komunikace se žalobkyní spočívala v tom, že inventurní soupisy, které mají zákonem danou strukturu a jsou buď v listinné podobě, nebo v elektronické podobě s digitálním podpisem, který odpovídá zákonu o el. podpisu – ty svědkovi nikdo od žalované resp. žalobkyně nepředala, když přístup do systému Byznys s tímto nesouvisí a zopakoval, že takové inventurní soupisy, které žalovaná musí mít, žalobkyně nikdy nepředala, a to nejen za rok 2022, ale za žádné roky. Ohledně škody ve výši 83 590 Kč svědek uvedl, že jde o to, že sponzorská smlouva s DHL, kterou žalovaná uzavřela na několik sezón - které se ovšem svou délkou neshodují s daňovým rokem, bylo nutné pro daňové účely rozdělit plnění dle této smlouvy na jednotlivá daňová období – to žalobkyně neudělala, takže svědek zpracoval nové daňové přiznání za rok 2021 a žalovaná zaplatila tedy i úrok z prodlení, jak vyměřil FÚ - když rozhodně se nejedná o iniciativní přístup žalované, protože daňový řád jasně říká, že subjekt, který zjistí své pochybení, tak má povinnost podat opravné daňové přiznání do třiceti dnů, když doplnil, že zpětně kontroloval jen účetní operace, které měly průmět do roku 2023 (tedy byly stále živé). Svědek uvedl, že za rok za dobu 1. 2. 2023 – 30. 6. 2023 provedl rekonstrukci účetnictví, dle dohody s jednateli žalované, a to po kontrole prvního půl roku 2023, protože: účetnictví vykazovalo naprosto zásadní nedostatky, např. software Byznys nebyl provázaný, byl nastavený tak, že i autoři tohoto systému, tak jak komunikovali se svědkem, prohlásili, že nikdy toto neviděli, např. žalovaná zpravovala síň slávy, kde byly tři sazby DPH, kterými bylo účtováno o nákupu Coca-Coly. Většina smluv, které byly sponzorské, tak nebyly časově rozlišené (tak jako DHL, viz shora). Někde byly uplatňovány odpočty, někde nebyly uplatňovány odpočty, ovšem nikoli v souvislosti s platnou právní úpravou a s podstatou věci. Z těchto důvodů bylo efektivnější, levnější a vhodnější provést rekonstrukci účetnictví, tento výčet ovšem svědek považuje za letmý, např. u těch problémů, kterých bylo v účetnictví žalované bylo mnohem víc, když z toho všeho ještě tak by jako zmínil přístup k cizím měnám. Když pomine fakt, že každá účetní jednotka by měla mít vlastní směrnici ohledně přístupu k cizím měnám, který zde absentoval, tak doklady, které byly na cizí měnu, byly někdy účtovány rovnou v korunách, někdy podle kurzu dodavatele a někdy kurzu ČNB. Problém je v tom, že ČNB vydává kurzový lístek 14:00 hodin, to znamená účtování ráno znamená účtování podle kurzu den předtím, až odpolední účtování je účtováno podle kurzu toho samého dne, to znamená, že vad, které účetnictví vedené žalobkyní mělo – a svědek toto uvádí jen pro představu soudu chybách v účtování žalované. Dále uvedl, že rekonstrukce znamená, že se provede zaúčtování znova – svědek instruktivně použil příměr že se vedle pobořené stavby postaví nová stavba, kdežto oprava účetnictví znamená, že se každý chybně zaúčtovaný doklad vystornuje a znova zaúčtuje – což by u žalovaného znamenalo vystornováni většiny účetnictví, takže rekonstrukce byla pro žalovaného výhodnější resp. finančně úspornější a dodal, že nebyla varianta jen na účetnictví, které převzal od žalobkyně navázat, protože první kontrola FÚ by znamenala obrovské doměrky, navíc on je členem komory daňových poradců, je zcela vyloučeno že si počínal takto neloajálně ke klientovi. Svědek neví, co dělala žalobkyně v létě a říjnu 2023, svědek první účtoval DPH v červenci 2023, kontrola účetnictví byla provedena v srpnu a září, kdy dostal účetnictví od žalobkyně, dostal i mzdovou agendu, to bylo asi v červenci, ale neví jestli bylo kompletní, žádný předávací protokol k němu nedostal, vyloučil, že by FÚ a NKÚ kontrolovali žalovanou, že žalobkyně neměla zákonnou povinnost podepsat prohlášení pro auditora, že o faktuře č. 66 bylo účtováno, byla zahrnuta do kontrolního hlášení i do daňového přiznání, protože o fakturách se účtuje bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly zaplacené, nakonec uvedl, že každý účetní by měl vědět jaký zákonný obsah mají inventurní soupisy a že žádnou další e.mailovou komunikaci se žalobkyní nemá (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze svědecké výpovědi před soudem provedených dne 11. 9. 2025, při hodnocení svědecké výpovědi soud vzal v úvahu, že svědek označený žalovanou je osoba, která od žalobkyně účetnictví převzala a dál jej vede, takže lze důvodně předpokládat, že jí není lhostejné, jak celá věc dopadne, což sice neznamená, že svědek vypovídal ve prospěch žalované, nicméně tuto okolnost soud pečlivě vážil, takže nakonec vyšel jen z části výpovědi, kterou přímo podporovaly i další provedené důkazy. Výpověď byla přednesené zpříma, v podstatných souvislostech, aby byla pochopitelná, což soud uzavřel tak, že byla věrohodná a dalo se jí dobře rozumět (Nejvyšší soud sp.zn. 22 Cdo 5587/2015, sp.zn.21 Cdo 4339/2007). Při svědecké výpovědi soud přijal opatření, že v jednací síni nebyl svědek přítomen žádného předchozího ústního jednání – čímž soud, v rámci dostupným procesních možností maximalizoval autenticitu výpovědi (Nejvyšší soud sp.zn. 21 Cdo 1392/2004). Soud vedl výslech z hlediska opodstatněnosti otázek vzhledem k obsahu řízení, když oba účastníci měli možnost vznést otázky, které oni sami považovali za relevantní (Nejvyšší soud sp.zn. Cdo 665/2012).

32. Soud provedl důkaz novinovými články, které se týkají hokejového svazu v roce 2025, takž jak osoba, tak doba se zcela míjí s podstatou souzené věci (č.l. 128 – 130), soud provedl i původní e.maily žalobkyně ze dne 21. a 22. 9. 2023 (č.l.152, 153), kam den 22. 9. 2023 Ing. Ptáček vepsal svoje jasné požadavky (viz shora), takže samotné tyto emaily žalobkyně už pro věc neměly význam, soud provedl i e.mail Ing. Ptáčka ze dne 2. 7. 2025 (přílohová obálka a č.l. 153 – 157) ohledně dodatečných daňových přiznání, kterými byly napravovány chyby žalobkyně, ovšem tato konverzace s právním zástupcem žalovaného měla hodnotu čestného prohlášení svědka, ke kterým soud nemůže bez výpovědí přihlédnout (Krajský soud v Hradci Králové sp.zn. 18 Co 47/2012) takže soud Ing. Ptáčka vyslechl a uložil mu i ediční povinnost (viz shora), když jeho výpověď a součinnost hrála samozřejmě takto prim, soud provedl i kontrolní prohlášení žalované říjen 2023, který k věci nepřinesl nic, protože tam je zahrnutá pouze faktura žalobkyně č. 60 (přílohová obálka spisu) soud provedl i úhradu žalovaného vůči FÚ hl.m. Praha ve výši 515 363 Kč dne 20. 3. 2025, když nakonec žalovaná se na tvrzení, které by tento důkaz podpíral nezaměřila, takže tento důkaz pro toto řízení žádným přínosem nebyl – pro absenci konkrétních tvrzení (§ [Jméno žalované G].ř.), soud provedl i organizační strukturu s uvedením náplní funkce žalobkyně a jiných osob (č.l. 88 – 90), která ovšem nebyla podepsána, z ničeho přesvědčivě neplynulo kde mají původ, když co se týká náplně práce žalobkyně, tak se jednalo o tutéž náplň jako zcela jasně uvadává i příkazní smlouva, soud provedl i výzvu ze dne 24. 10. 2023 (v přílované obálce), která nebyla ani podepsána a nabyl žádný důkaz, že právě tato konkrétní výzva byla jednateli žalované žalobkyni předána, soud tedy vyšel jen z výpovědí obou jednatelů . Sečteno a podrženo těmito důkazy se v rozsudku soud zvlášť nezabýval, protože žádný ze zde uvedených důkazů nemohl ani potvrdit a ani zvrátit prokázaný stav věci (Nejvyšší soud sp.zn. 21 Cdo 2682/2013, Ústavní soud sp. zn. IV. ÚS 582/01).

33. Soud neprovedl důkaz svědeckou výpovědí auditora Hofmana, ze [Jméno jednatele F]., kterou navrhla žalovaná, a která sice měla potenciál dalšího důkazního přínosu, ovšem jednak svědek poukázal na svou mlčenlivost (č.l.125) které nebyl zbaven, což by soud dle § 126 o.s.ř. a § 6 odst. 9 z.č. 523/1992 Sb. vzal určitě vážně, ovšem žalovaná na tomto důkazu již před tím (č.l.105) netrvala.

34. Jestliže soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali (Nejvyšší soud sp.zn. 29 Odo 801/2005).

35. Soud tedy vycházel i z e.mailů, když jejich pravost žádný z účastníků nezpochybnil a soud ke všem e.mailům přistoupil tak, že se nejednalo se o právní jednání vyžadující písemnou formu, takže prosté e.maily, jako důkaz korespondence účastníků a účastníků a svědků jako důkaz o způsobu výkonu příkazní smlouvy žalobkyní, způsobu skočení této smlouvy, byly pro soud dostačující.

36. Důkazy, které si soud vyžádal dle § 120 odst. 2 o.s.ř., tak to učinil proto, že jejich potřeba soudu vyplynula přímo ze spisu (Nejvyšší soud sp.zn. 26 Cdo 4635/2010).

37. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 50/03).

38. Podle § 2430 OZ, platí, že příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

39. Podle § 2913 odst. 1 OZ, platí, že poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

40. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak :

41. Předně, soud vyšel z normativní situace doplněné strategickou litigací, a to : 1) že smlouva, jejíž předmět plnění spočívá ve vedení účetnictví, je skutečně typickou příkazní smlouvu a nikdy smlouvu o dílo, což dostatečně přesvědčivě vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 1883/12, kterým byl zcela překonán právní názor Nejvyšší soudu sp.zn. 29 Odo 729/2006, a zdejší soud rozhodně bude následovat právní náhled Ústavního soudu, a nejen proto, že jde o rozhodnutí, které v porovnání s rozhodnutím Nejvyššího soudu, je rozhodnutím mladším, ale protože by v opačném případě řízení zatížil vadou porušením práva účastníků na spravedlivý proces (Ústavní soud IV. ÚS 2503/18). 2) jestliže nejsou mezi účastníky sjednané žádné podmínky pro vznik nároku na odměnu, tak jedinou podmínky pro vznik odměny je řádně vykonaná činnost (Nejvyšší soud sp.zn. 32 Cdo 3612/2017, sp.zn. 32 Cdo 4562/2019). 3) předpokladem vzniku obecné odpovědnosti za škodu je jednání, které je v rozporu se smlouvou, dále existence škody a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody, pro vznik příčinné souvislosti je zásadní, aby příčiny vzniku škody byly se škodou zcela propojeny, tedy aby příčina bezprostředně vyvolala vnik škody (Nejvyšší soud sp.zn. 25 Cdo 2382/2010, sp.zn. 32 Cdo 871/2018).

42. Shora uvedené judikaturní závěry se do poměrů věci promítly následovně:

43. Za prvé, v řízení bylo perfektně prokázáno, že účastníci si v příkazní smlouvě ze dne 1. 2. 2019 sjednali měsíční, paušální odměnu žalobkyně ve výši 18 000 Kč bez DPH, kterou jí žalovaná zaplatí za poskytované plnění spočívající v administrativních službách plnící záměr žalované vyhovět nárokům státní autority při odvodu daní a při vyplácení mezd zaměstnancům. Tedy, jestliže smlouva dokonce výslovně říká, že odměna žalobkyni náleží za plnění předmětu smlouvy (článek I. odst. 2, a IV. odst. 1, 4), tak je zcela vyloučeno, že by sjednaná odměna náležela žalobkyni i v případě, že by žalobkyně plnění dle smlouvy žalované neposkytla. Krátce řečeno, smlouva váže odměnu na plnění, nikoliv na připravenost – jak se mylně domnívá žalobkyně (č.l.66) a odměna nenáleží žalobkyni za měsíce, kdy žalobkyně žádné plnění žalované neposkytla – jak se rovněž mylně žalobkyně domnívá (viz výslech žalobkyně).

44. Za druhé, v řízení bylo dobře prokázáno, že to byla žalobkyně, kdo jednatelům žalované navrhl ukončení příkazní smlouvy ke dni 31. 10. 2023, neboť e.mail jehož přílohou byla dohoda o skončení pracovního poměru v [Jméno žalované H]. ke dni 31. 10. 2023, dne 27. 9. 2023 zaslala žalobkyně i jednateli Ziklovi, který ovšem žádnou funkci v Českém svazu ledního hokeje, z.s. neměl – krátce řečeno neexistuje žádné racionální vysvětlení, proč by žalobkyně tuto dohodu zaslala i jednateli Zikovi, než právě vysvětlení, že byl právě její návrh na dohodu ukončení příkazní smlouvy se žalovanou, a to ke stejnému datu jako žalobkyně končila v [Jméno žalobkyně F]. Soud považoval za věrohodné, že oba jednatelé na takový návrh přistoupili s představou, že žalobkyně řádně předá celou agendu účtování, když žalobkyně před soudem uvedla, že dohodu o skončení příkazní smlouvy uzavřela dobrovolně, takže soud shrnul, že příkazní smlouvy žalobkyně byla platná a účinná od 1. 2. 2019 do 31. 10. 2023 a skončila skutečnou, oboustrannou dohodou účastníků.

45. Za třetí, v řízení bylo zcela vyvráceno tvrzení žalobkyně (č.l.96), které dále i zastávala během své výpovědi (č.l.174), že v říjnu 2023 činnost dle příkazní smlouvy pro žalovanou vykonávala tak, že spolupracovala s auditorem, a z prostého důvodu, a to že auditor svou práci prokazatelně skočil 13. 9. 2023, když poměrně sofistikovaným způsobem zdůvodnil, proč nemůže vydat výrok auditora, krátce řečeno v říjnu 2023 s auditorem žalobkyně spolupracovat rozhodně nemohla, když navíc v řízení nebyl předložený ani jeden e.mail, který ukazoval na jakýkoliv přímý kontakt žalobkyně s auditorem, a je vysoce pravděpodobné, že žalobkyně nikdy žádný kontakt s auditorem ani neměla, protože ten se poměrně striktně vymezil e.mailech 28. 6. 2023 a 17. 7. 2023, že jeho postavení spočívá výhradně auditu až oficiálních dokumentů - nikoliv poradenské činnosti.

46. Za čtvrté, v řízení byla zcela vyvrácená výpověď žalobkyně o tom, že od srpna 2023 neměla přístup do systému Byznys, což bylo důvodem, proč nemohla vyhotovit inventurní soupisy za rok 2023. Předně, samotný dopis prezidenta [Jméno žalobkyně G]. ze dne 25. 7. 2023 není důkazem odebrání přístupu do tohoto systému žalobkyni, prostě proto, že jen jmenuje dva správce přístupových práv pro tento systém, za další, chybové hlášení z 11. 8. 2023 se očividně netýká vstupu do části systému Byznys pro žalovanou, ale týká se vstupu do tohoto sytému pro [Jméno žalované I]., takže o tom, zda žalobkyně mohla dne 11. 8. 2023 vstupovat do systému Byznys nebo ne, neříká e.mail ze dne 11. 8. 2023 vůbec nic. Navíc jednatel Zikl si byl před soudem jistý, že žalobkyně přístup do Byznys měla - i když po 25. 7. 2023 upravený na úroveň odpovídající povaze její činnosti, sice jednatel Černý pak soudu předestřel svou úvahu o tom, že přístup v srpnu 2023 žalobkyně neměla, protože Ing. Ptáček, který od ní přebíral agendu, by byl jistě proti pokračujícímu vstupu žalobkyně do systému Byznys- ovšem s ohledem na to, že jednatel Černý o účtování, na rozdíl od jednatele Zikla nevěděl vůbec nic - neboť jednatelé si zjevně působnosti mezi sebou rozdělili, tak taková úvaha jednatele Černého nemá pro soud žádnou důkazní hodnotu. Hlavně ovšem, jak bylo v řízení dobře prokázáno e.maily Ing. Ptáčka, ze dne 11. 9., 22. 9., 16. 10. 2023 a i z jeho výpovědí, tak přístup (nebo jeho absence) do systému Byznys pro žalobkyni v létě 2023 neměl naprosto žádnou věcnou souvislost s tím, že žalobkyně, ačkoliv byla dle příkazní smlouvy od roku 2019 hlavní účetní žalované, tak v září 2023 neměla hotové inventurní soupisy za rok 2022, které by odpovídaly zákonné struktuře a byly jí řádně podepsané a dokonce si dle jmenovaných e.mailů nebyla ani jistá tím, co po ní Ing. Ptáček ve skutečnosti žádá - což by jako hlavní účetní vědět ovšem měla, systém Byznys v ničem nesouvisí s dobře prokázaným faktem, že žalobkyně do září 2023 - jak sama v e.mailu uvedla, neuzavřela jako hlavní účetní účetnictví žalované za rok 2022 a ani svědkovi Ing. Ptáčkovi nebyla schopná odpovědět, zda zaúčtovala všechny účetní případy za rok 2022 a dokonce dne 13. 9. 2023, na rozdíl od jednatelů ani účetní závěrku nepodepsala a tento systém nesouvisí ani s tím, že si žalobkyně nebyl vůbec jistá, v roce 2022 byly odeslány na PSSZ všechny ELDP. Lapidárně shrnuto, žalobkyně v létě 2023 přístup do systému Byznys měla – neboť žádný v řízení provedený důkaz neprokazuje opak (Nejvyšší soud sp.zn. 21 Cdo 2682/2013, sp.zn. 32 Cdo 831/2014), ovšem i jeho (naprosto hypotetická) absence se zcela míjí s podstatou věci, a to že žalobkyně nevytvořila jako hlavní účetní zákonem jednoznačně popsané inventurní soupisy za rok 2022, resp. Ing. Ptáčkovi je k jeho opakované žádosti se svým podpisem nikdy nepředala, nikdy neuzavřela účetnictví za rok 2022, účetní závěrku dne 13. 9. 2023 nepodepsala a nebyla ani schopná potvrdit, zda všechny povinnosti na úseku zaměstnanců za žalovanou v roce 2022 řádně splnila nebo nesplnila.

47. Za páté, mezi účastníky se neveda žádná polemika o tom, že prohlášení osob odpovědných za zpracování účetní závěrky a vedení ostatním informacím, ve prospěch společnosti [Jméno účastníka B]. v souvislosti s auditem, žalobkyně nikdy nepodepsala, když v řízení bylo písemným vyjádřením auditora dobře prokázáno, že tato skutečnost měla za následek, že dne 13. 9. 2023 auditor [Jméno žalobkyně H]. odmítl vydat výrok. Toto odmítnutí auditora pro jednatele žalované i pro žalobkyni bylo snadno předvídatelné, protože auditor naprosto srozumitelně již dne 17. 7. 2023 jednateli Ziklovi sdělil, že nejen podepsaná účetní závěrka, ale i prohlášení je podmínkou vydání auditorského výroku, když znění prohlášení dokonce k e.mailu přiložil, jestliže jednatel Zikl prokazatelně tento e.mail dne 18. 7. 2023 žalobkyni přeposlal, s tím že oboje – tedy podepsanou účetní závěrku a podepsané prohlášení je nutné předložit 21. 7. 2023, a k tomu jí stejný den e.mailem dovolil, aby tedy si prohlášení upravila, tak je jasné, že žalobkyně byla s rizikem nevydání výroku auditora, když účetní závěrku ani prohlášení nepodepíše, naprosto srozuměná. Výpověď žalobkyně, o tom, že by prohlášení po ní auditor a jednatel Zikl nežádali byla tedy naprosto vyvrácená, stejně jako byla vyvrácená její výpověď, že nakonec a pod tlakem vydala své jednověté prohlášení dne 27. 6. 2023, neboť toto prohlášení zaslala jednateli Ziklovi před tím, než ten jí dne 18. 7. 2023 informoval o tom, jak zní prohlášení hlavní účetní a jaké budou následky jeho nepodepsání (viz shora). K tomu se hodí dodat, že bylo rovněž zcela vyvráceno tvrzení žalobkyně (č.l. 101), že prohlášení žalobkyně by znamenalo přenos odpovědnosti statutárního orgánu na ní, a to už proto, že oba jednatelé svá prohlášení statuárních orgánů prokazatelně dne 13. 9. 2023 podepsali a následně vložili do OR, takže rozhodně nelze říci, že by se zbavili odpovědnosti.

48. Za šesté, v řízení bylo hodnověrně prokázáno, že žalobkyně od 30. 6. 2023 již o ničem pro žalovanou dle příkazní smlouvy z roku 2019 neúčtovala, a to nejen proto, že to vlastně sama tvrdila, když takovou činnost nezahrnula do činností vykonaných pro žalovanou v říjnu 2023 (č.l.101) a výslovně toto také uvedla i při své výpovědi před soudem (č.l.175), ale protože soud uvěřil svědkovi Ing. Ptáčkovi, který vypověděl, že od srpna nebo od září 2023 měl u sebe kompletní účetnictví žalované a prováděl jeho kontrolu a pak rekonstrukci, neboť jeho výpověď potvrzuje obsah e.mailů Ing. Ptáčka se žalobkyní ze dne 11.9. a 22. 9. 2023, ve kterých se dotazuje žalobkyně na konkrétní způsoby účtování a doklady, což jsou otázky které mohl položit jen někdo, kdo účetnictví před sebou měl, navíc žalobkyně před soudem jasně potvrdila, že účetnictví Ing. Ptáčkovi předala - i když, jak se oba shodli, tak bez předávacího protokolu.

49. Za sedmé, v řízení bylo dobře prokázáno, že žalobkyně věděla nejméně v červenci 2023, že chybně zaúčtovala plnění ze smlouvy s DHL v roce 2021, neboť soudu tvrdila že v červenci 2023 se tato chyba řešila s Finančním úřadem (č.l.96 v řešení nadměrného odpočtu Síně slávy – řešení s FÚ 6/2023), a protože bylo dobře (viz shora) prokázáno, že žalobkyně od 30. 6. 2023 už neúčtovala, tak s vysokou pravděpodobností na tuto chybu přišel Ing. Ptáček, při účtování stále historicky uzavřených, ale i v roce 2023 živých smluv. Stejně tak i při výpovědi před soudem žalobkyně potvrdila, že výzva k úhradě takto vzniklé škody žalované, jí byla dne 11. 7. 2025 doručena, ale zato byla zcela vyvrácena její výpověď, že vše bylo v pořádku. V řízení totiž bylo hodnověrně a úplně prokázáno, že žalovaná podala v roce 2025 - tedy po rekonstrukci účetnictví žalované, které pro ní žalobkyně vedla od 2019 do října 2023, dodatečné daňové přiznání za rok 2021, které Finanční úřad přijal, a žalovaná tak zaplatila nejen doměrek daně, který měla odvést státu již v roce 2021 právě z vyššího příjmu ze smlouvy s DHL, ale nad to - tedy jedině v důsledku chyby žalobkyně při účtování, zaplatila také úrok z prodlení z placení daně, vyčíslený Finančním úřadem, a to ve výši 83 590 Kč. Jinými slovy, zcela prokazatelně, jen protiprávní jednání žalobkyně spočívající v porušení povinností z příkazní smlouvy z roku 2019, a to, že při vedení účetnictví musí postupovat poctivě a pečlivě podle svých schopností pracovat na profesionální úrovni, bylo příčinou vzniku povinnosti žalované v roce 2025 zaplatit úrok z prodlení Finančnímu úřadu, tedy vzniku skutečné škody ve výši 83 590 Kč.

50. Podrženo a sečteno ze shora uvedených bodů 1) až 7) lze uzavřít, že žalobkyně v říjnu 2023 rozhodně neplnila své povinnosti o běžném účtování dle příkazní smlouvy, protože to nečinila již od 30. 6. 2023, s auditorem v říjnu 2023 rozhodně nespolupracovala, protože audit skočil definitivně 13. 9. 2023, žádné doklady v říjnu 2023 nedohledávala, protože tou dobou žádné účetnictví u sebe již neměla, to měl u sebe Ing. Ptáček, z přiměřeně eruptivního e.mailu svědka Ing. Ptáčka ze dne 22. 9. a hlavně z 16.10.2023 plyne, že žalobkyně nikdy nepředala podstatnou součást účetnictví - a to jsou podepsané inventurní zápisy za rok 2022, neodstranila dosavadní chaos v agendě hlášení PSSZ za rok 2022, ačkoliv právě k tomu jí svědek Ing. Ptáček instruktivně a opakovaně vyzval, nedokázala uzavřít účetnictví za rok 2022 a od 16. 10. 2023 přestala úplně komunikovat, dále nepodepsala účetní závěrku 13. 9. 2023 a ani prohlášení o věrném účtování, ačkoliv si byla nejméně od 18. 7. 2023 vědoma, že tento její bojkot povede k odepření auditorského výroku, což se přesně také stalo 13. 9. 2023, žalobkyně porušením svých jasně sjednaných povinností v příkazní smlouvě žalované způsobila škodu spočívající ve výši 83 590 Kč.

51. Nad rámec bodů 1) – 7) se hodí dodat, že je pravdou je, že svědek Ing. Ptáček vypověděl velmi podrobně i o dalších vadách vedení účetnictví žalobkyní, a bylo hodnověrně prokázáno, že auditor existenci vážných vad účtování žalované ve své zprávě uvádí ve zdůvodnění o odmítnutí výroku ze dne 13. 9. 2023, ovšem jen velmi obecně, když fakt posunutí podání daňového přiznání ze dne 30. 6. na 30. 9. 2023, a to právě z důvodů vad v účtování v roce 2022 žalobkyní, má soud za prokázané jen z výpovědí svědka Ing. Ptáčka a jednatele Zikla. Takže, i když výpověď soud svědka Ing. Ptáčka považoval za věrohodnou (viz výše) tak závažnost jím před soudem vyjmenovaných vad soud bez formálního vzdělání o účetnictví nemohl zahrnout do řetězu důkazů o porušení smlouvy žalobkyní, aniž by k této otázce ustanovil znalce. Účastnici takový důkaz však nenavrhli a soud jej absolutně nepovažoval za důkazní deficit, právě proto, že shora uvedené pod body 1) – 7) jsou dobře a jistě prokázané skutečnosti, k jejichž úplnému porozumění soud znalecký posudek rozhodně nepotřeboval a soudu úplně stačily pro závěr, že žalobkyně v říjnu 2023 své povinnosti z příkazní smlouvy neplnila, protože žádné plnění žalované neposkytovala - což navíc sama při své výpovědi soudu výslovně a spontánně uvedla, když již v září 2023 své povinnosti ze smlouvy žalobkyně prokazatelně neplnila a její protiprávní jednání v roce 2021 vedlo k škodě způsobené žalované, ve výši 83 590 Kč.

52. Tedy, v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně (nejméně) v říjnu 2023 neplnila žádné své povinnosti z příkazní smlouvy, protože žádnou činnost pro žalovanou v tomto měsíci nevykonala, a proto se žalovaný zachoval přesně dle smlouvy a odměnu jí nevyplatil.

53. Pro pořádek soud dodává, že jakkoliv škoda způsobená žalobkyní žalované, ve výši 83 590 Kč byla hodnověrně prokázána, tak zápočtem se soud nezabýval, protože soud zamítl nárok žalobkyně z jiných důvodů – viz shora. A soud dodává i to, že jak žalovaná o faktuře, ze které je žalováno, účtuje, není předmětem tohoto řízení, neboť toto řízení je civilní řízení, nikoliv správní řízení o plnění daňových povinností účastníků.

54. Z těchto všech důvodů je jedinou procesní konsekvencí zamítnutí žaloby, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

55. Výrok o nákladech řízení II. tohoto rozsudku je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalovaná byla zcela úspěšná, když se žalobě zcela ubránila. Vzhledem k důsledkům Ústavního nálezu Pl. ÚS 25/2012 soud nepřiznal náhradu nákladů řízení dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ale dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., když odměnou advokáta (dle § 7 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.) soud přiznal a dle stavu výše odměny ve vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ke dni rozhodnutí, protože nové procesní právo (§ 355 o.s.ř.) platí ode dne své účinnosti i pro řízení zahájená přede dnem účinnosti této změny. Odměnu právního zástupce žalované tvoří právní úkony : dle § 11 písm. a) - převzetí zastoupení d) - sepis vyjádření č.l. 74, 104 g) - účast na třech ústních jednání před zdejším soudem, když ústní jednání 11. 9. 2025 přesálo pět hodin, a k tomu nakonec i 8 režijních paušálů po 450 Kč, za každý úkon právní služby (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše s 21% DPH tedy je 36 590,40 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobkyni uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalované, když na vykonatelnost rozhodnutí ve výroku II. rozsudku nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

56. O náhradě nákladů řízení ve vztahu vůči státu ve výroku III. soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř. a náklady státu spočívaly jen se svědečném svědka Ing. Ptáčka ve výši 995, 30Kč, přiznané soudem usnesením č.l.

185. Celkové náklady státu je nyní povinna zaplatit neúspěšná strana, protože nebyl žádný důvod, aby tyto náklady nesl za účastníky, resp. za neúspěšnou žalobkyni stát (Nejvyšší soud sp.zn. 25 Cdo 1792/2015, sp.zn. 25 Cdo 2284/2015). O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Poučení