9A 114/2021 – 79

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobce: J. M., bytem X zastoupen advokátem Mgr. Bc. Vladimírem Volným, sídlem Paroubkova 228, Domažlice, proti žalovanému: Obvodní soud pro Prahu 4, sídlem 28. pluku 1533/29b, Praha 10, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodnout o žádosti žalobce ze dne 19. 9. 2021 o poskytnutí informací vedené žalovaným pod sp. zn. 40 Si 388/2021, a to v části týkající se bodů 7 a 8 žádosti, jimiž žalobce požadoval tyto informace: a) jaký je počet soudních řízení, jež trvají u žalovaného v současné době déle než 3 roky, b) jaký je počet soudních řízení, jež trvají u žalovaného v současné době déle než 6 let.

II. Ve zbývajícím rozsahu žaloby, týkajícího se bodu 6 žádosti, jímž žalobce požadoval informace, kolik činí u žalovaného průměrná délka trestního řízení, občanského soudního řízení a řízení ve věcech péče o nezletilé za období roku 2020, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Bc. Vladimíra Volného, advokáta.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, která měla spočívat v tom, že žalovaný nerozhodl o žádosti žalobce o poskytnutí informace ze dne 19. 9. 2021, kterou žalobce podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“) požadoval následující informace v rozsahu pod body 6. – 8. žádosti.

6. Kolik činí u místního soudu průměrná délka trestního řízení, občanského soudního řízení a řízení ve věcech péče o nezletilé, a to za období roku 2020?

7. Jaký je počet soudních řízení, jež trvají u místního soudu v současné době déle, než 3 roky?

8. Jaký je počet soudních řízení, jež trvají u místního soudu v současné době déle, než 6 let?

2. V podané žalobě uvedl, že žalovaný neodpověděl na otázky č. 6 – 8 žádosti o informace a nevydal rozhodnutí odmítnutí informace. K otázkám 6 – 8 byl žalobci zaslán pouze obecný odkaz, z něhož požadované informace nebylo možné zjistit. Žalobci tak nebyly poskytnuty všechny informace, které požadoval. Odkaz dále nesměřoval na informace, jež byly předmětem otázky k soudním řízením, vedeným u povinného subjektu. Nelze akceptovat odkaz na obecné informace o činnosti všech soudů s tím, že žalobce tyto musí následně vyhledávat sám.

3. Žalobce současně uvedl, že dne 6. 10. 2021 podal stížnost proti částečnému neposkytnutí informace, v souladu s ustanovením § 16a odst. 1 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění, a to k Ministerstvu spravedlnosti ČR, které je nadřízeným orgánem žalovaného. Ministerstvo spravedlnosti ČR dosud o stížnosti žalobce proti částečnému neposkytnutí informace nijak nerozhodlo. Navíc v rámci stížnosti na neúplné poskytnutí informací zaslal žalovanému odpověď Krajského soudu v Hradci Králové, kterou žalobce demonstroval obsah a formu poskytnutých informací. I přesto žalobce však úplné informace v tomto rozsahu od žalovaného neobdržel 4. Žalobce namítal, že nebyly dodrženy zákonné lhůty uložené § 16a odst. 5, 8 zákona č. 106/1999 Sb. v platném znění. Ministerstvo spravedlnosti ČR nerozhodlo o stížnosti žalobce ve lhůtě 15 dnů, jak mu ukládá § 16a odst. 8 zákona č. 106/1999 Sb. a zároveň marně uplynula lhůta pro předání věci dle § 16a odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. Lhůta pro vyřízení věci uplynula nejpozději dne 29. 10. 2021 (počítaje v to i zákonnou lhůtu pro předání věci nadřízenému orgánu, tj. Ministerstvu spravedlnosti ČR). Podání stížnosti dle § 16a odst. 1 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. považováno za bezvýsledné vyčerpání prostředků ve smyslu § 79 s. ř. s. Žalobce je proto oprávněn domáhat se vyřízení žádosti o informace přímo po žalovaném žalobou podle § 79 s. ř. s.

5. S ohledem na uvedené žalobce navrhl, aby soud rozhodl tak, že žalovanýje povinenrozhodnout o žádosti žalobce o informace ze dne 19. 9. 2021 ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Vyjádření žalovaného

6. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že jako povinný subjekt dle Inf. zák. vyhověl částečně žádosti žalobce o poskytnutí informace ze dne 19. 9.2021, a to sdělením ze dne 1. 10. 2021 Rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti dle ust. § 15 Inf. zák. nebylo vydáváno, neboť požadované informace jsou za níže popsaných podmínek dohledatelné. Současně byl žalobci vysvětlen důvod částečného nevyhovění žádosti, kdy žalobce byl upozorněn na to, že požadované informace lze dohledat, bude se však jednat o mimořádně rozsáhlé vyhledávání, které bude časově náročné a pokud bude na poskytnutí žádosti trvat, bude žádost zpoplatněna. Oznámení o výši úhrady nebylo žalobci zasíláno, neboť nejprve byl vyzván k vyjádření, zda i v případě zpoplatnění na žádosti setrvá, případně zda omezí časové období, za které informace požaduje. Žalobce se nevyjádřil, zda na žádosti trvá i v případě jejího zpoplatnění a bez dalšího podal dne 6. 10. 2021 stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. c) Inf. zák. Tato stížnost však nebyla pochybením žalovaného nadřízenému orgánu –Ministerstvu spravedlnosti předložena ve lhůtě stanovené v § 16a odst. 5 inf. zák. Stížnost byla na Ministerstvo spravedlnosti zaslána až dne 20. 12. 2021 a dosud o ní nebylo rozhodnuto.

7. K věcné stránce důvodů, proč bylo žádosti o informace vyhověno pouze z části, žalovaný trvá na tom, že vyhledání požadovaných informací by bylo velmi časově a personálně náročné a žádost by musela být zpoplatněna. Žalobce byl na tuto skutečnost upozorněn. Náročnost vyhledávání spočívá především v tom, že do rejstříku ISAS se žaloby zapisují většinou jako žaloby na plnění s uvedením požadované částky a to bez uvedení titulu, z jakého je plnění požadováno. Pokud tedy žadatel požaduje počet žalob pouze o náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v řízení a nesprávným úředním postupem, je zapotřebí jednotlivá řízení o zaplacení, kterých jsou stovky, roztřídit a požadované žaloby vybrat. Vzhledem k tomu, že žadatel požadoval i zodpovězení otázky, kolik žalob bylo alespoň částečně úspěšných a výši průměrně přiznané náhrady nemajetkové újmy, bylo by zapotřebí vyhledat jednotlivá rozhodnutí a rozřadit je podle znění výroků. Nad rámec uvedeného žalovaný poukázal na to, že informace poskytnuté Krajským soudem v Hradci Králové, na které žadatel odkazuje v žalobě, uvádějí pouze souhrnné statistické údaje získané z Centrálních statistických listů a na podrobné otázky žadatele však neodpovídají.

III. Replika žalobce

8. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že žalovaný je nadále nečinný. K tomu zpochybnil i samotnou kvalitu odkazu žalovaného v rámci odpovědi na body 7. – 8. žádosti o informace. Uvedl, že žalovaný nezohlednil, že běžný občan se obvykle neorientuje v rozhraní internetového statistického portálu infoData. Z pohledu průměrně znalého občana může být problematické se dále „proklikat“ až k jím požadovaným datům. U běžného žadatele nelze předpokládat ani orientační znalost jednotlivých výkazů a jejich obsahu. Proto odkaz by měl být podrobnější. Žalobce měl obdržet podrobnější návod, jak se k jím požadovaným údajům dostat, například jaké je číslo výkazu, v němž lze žádané informace najít, ale i další instrukce. V případě velmi složitých webových portálů, u nichž by odkaz na zveřejněnou informaci musel mít podobu velmi dlouhého a komplikovaného návodu, je na zvážení povinných subjektů, zda by nebylo vhodnější informace s ohledem na okolnosti konkrétního případu i přes případné dodržení sedmidenní lhůty raději poskytnout přímo. Využít práva odkázat žadatele na informace podle § 6 odst. 1 InfZ je za podmínky dodržení sedmidenní lhůty pouze možností povinného subjektu. Povinné subjekty však i v rámci sedmidenní lhůty obsažené v § 6 odst. 1 InfZ mohou informace poskytnout přímo, jinak musí žadatelům o informace poskytnout příslušný hypertextový odkaz na požadované informace, nebo je k obdržení požadovaných informací úplně a podrobně navést.

9. Žalobce dále s odkazem na judikaturu, týkající se materiálního pojetí rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. (např. rozsudek NSS ze dne 29. 3. 2013, č. j. 8 Ans 11/2012 – 41, bod 18) namítal, že na přípis žalovaného ve vztahu k bodům 6 až 8 žalobcovy žádosti o informace nelze nahlížet jako na rozhodnutí v materiálním smyslu. Nejedná se ani o nepřímé poskytnutí informace (odkazem na zveřejněnou informaci), odkaz je nadto nedostatečný pro vyhledání požadované informace.

10. Obsah přípisu ze dne 1. 10. 2021 není možné považovat ani za rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace ani v materiálním smyslu, když žalovaný v přípisu v části týkající se bodů 6 až 8 přímo ani konkludentně nesdělil, že odmítá poskytnout informace a proto nejsou ani patrné důvody, které by žalovaného k odmítnutí části žádosti vedly.

11. Navíc odkaz na požadované informace byl žalobci zaslán opožděně. Vzhledem k tomu, že žádost žalobce byla podána dne 19. 9. 2021, nebyl odkaz žalovaného obsažený v přípisu ze dne 1. 10. 2021 včasný. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2020, č. j. 9 As 296/2019 – 29, lhůta dle § 6 odst. 1 InfZ je propadná. Pokud tedy povinný subjekt odkáže žadatele na již zveřejněnou informaci po uplynutí této lhůty, nemá takový úkon účinky vyřízení žádosti o informace.

IV. Posouzení věci Městským soudem v Praze

12. Městský soud na základě podané žaloby posoudil tvrzení žalobkyně o nečinnosti žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí (§ 81 s.ř.s.).

13. Žaloba je zčásti důvodná.

14. Soud především vychází z rozsahu žalobních tvrzení, v nichž žalobce namítá nečinnost žalovaného, toliko pokud jde o vyřízení části žádosti o informace zahrnující otázky č. 6 až 8.

15. Z obsahu správního spisu žalovaného vyplývá, že žalobce podal žádost o informace dne 19. 9. 2021. Reakcí žalovaného na žádost žalobce o poskytnutí informací byl přípis žalovaného ze dne 1. 10. 2021, a to se zněním textu ve 2 variantách. První přípis datovaný dne 1. 10. 2021, avšak doručený dne 5. 10. 2021 do chybné datové schránky, nejprve odpovídá na otázku počtu žalob na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním řízení, což není předmětem žádosti žalobce pod body 6. – 8. žádosti. Dále tento přípis obsahuje poukaz na mimořádné rozsáhlé vyhledávání a v této souvislosti na to, že žádost je zpoplatněna a informace bude poskytnuta až po zaplacení poplatku. V závěru přípisu je reagováno na bod 6. žádosti tak, že nelze sdělit dobu řízení, neboť jeho délka se odvíjí od předmětu řízení, které je v každé agendě odlišné, jen odhadem půjde o dobu jednoho roku. Ohledně bodů 7. – 8. žádosti, týkajících se počtu soudních řízení žalovaný zaslal žalobci odkaz na statistická data soudů České republiky vytvářená Ministerstvem spravedlnosti, kde lze dohledat počty soudních řízení, které trvají déle než 3 a déle než 6. let. Uvedený přípis je opatřen ruční poznámkou „opraveno“ a přeškrtnutím textu tohoto přípisu s odkazem na platný přípis, rovněž datovaný dne 1. 10. 2021 s částečně pozměněným (doplněným) textem, a to v tom, že k bodu 6. žádosti o informace je zodpovězeno přímým poskytnutím informace o průměrné délce řízení u žalovaného v r. 2020 ve věcech trestních a ve věcech občanskoprávních. Ve věcech péče o nezletilé je žalobci sděleno, že délku řízení nelze jednoznačně stanovit, neboť systém ISAS do těchto řízení zahrnuje i návrhy na nařízení předběžných opatření, o nichž je třeba rozhodnout do 24 hodin a o návrzích na nařízení předběžných opatření, o nichž je třeba rozhodnout do 7 dnů, což průměrnou délku řízení velmi zkresluje. Uvedený, doplněný přípis ze stejného data byl žalobci doručen dne 7. 10. 2021 do již správné datové schránky, což je patrné z potvrzení o doručení založeném ve spise a z odpovědi na stížnost žalobce dle § 16a odst. 1 písm. c) Inf. zák. podané dne 6. 10. 2021, v němž žalovaný (nikoliv nadřízený správní orgán) vysvětluje dřívější nesprávné doručení.

16. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný ve výsledku doplněného přípisu ze dne 1. 10. 2021 doručenému žalobci reagoval na žádost žalobce následnými postupy.

17. K bodu 7. – 8. žádosti žalovaný poskytl informace v doplnění přípisu ze dne 1. 10. 2021 odkazem na Portál justice, tj. internetovou stránku, kde se informace nacházejí (ohledně počtu soudních řízení).

18. K bodu 6. žádosti žalovaný poskytl částečně přímé informace o průměrné délce soudních řízení ve věcech trestních a občanskoprávních za rok 2020, avšak neposkytl informace ohledně délky řízení ve věcech péče o nezletilé, a to z důvodů, které v přípisu uvedl.

19. Na uvedený skutkový stav je třeba aplikovat následující právní úpravu:

20. Podle § 6 odst. 1 InfZ pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

21. Podle § 14 odst. 5 InfZ, nebrání–li neúplnost nebo nesrozumitelnost žádosti podle § 14 odst. 5 písm. a) a b) InfZ jejímu vyřízení, povinný subjekt v případě, že se požadované informace nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli [písm. c)], příp. nerozhodne–li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění [písm. d)].

22. Podle § 15 odst. 1 InfZ pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.

23. Z citované zákonné úpravy vyplývá, že povinný subjekt může žádost o informace, k níž se vztahuje jeho působnost, vyřídit následujícími způsoby (resp. každou její část odděleně jedním z popsaných způsobů): a) ve lhůtě 7 dnů ode dne podání žádosti žadateli sdělí údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází (§ 6 odst. 1 InfZ), nebo b) ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti poskytne informaci v souladu se žádostí [§ 14 odst. 5 písm. d) InfZ], nebo c) ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti (§ 15 odst. 1 InfZ).

24. Nečinným může být povinný subjekt jen tehdy, pokud přes uplynutí uvedených lhůt ke dni rozhodování soudu nepostupoval (byť i jen ve vztahu k části žádosti) ani jedním z uvedených způsobů.

25. Žalovaný přípisem ze dne 1. 10. 2021 sdělil žalobci, že má ve vztahu k informacím pod body 7. – 8. (počty soudních řízení) shlédnout Statistické údaje z oblasti justice – Portál justice, což je postup, kterým žalovaný odkázal žalobce na jím požadované informace, které jsou veřejně přístupné na internetu, v této části žádosti tedy neposkytl informace přímo. Uvedený způsob má vliv na běh lhůty pro rozhodnutí o žádosti, jímž je i poskytnutí informací uvedeným způsobem.

26. Městský soud shledal žalobu důvodnou v rozsahu tvrzené nečinnosti žalovaného, spočívající v tom, že žalovaný nevydal rozhodnutí k bodům 7. a 8. žádosti, neboť přípisem ze dne 1. 10. 2021, jímž žalovaný k těmto bodům poskytl informace odkazem na internetovou stránku, nebyla žádost o tyto informace vyřízena v zákonné lhůtě 7 dnů dle § 6 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2020, č. j. 9 As 296/2019 – 29, je lhůta dle § 6 odst. 1 cit. zákona propadná. Pokud tedy povinný subjekt odkáže žadatele na již zveřejněnou informaci po uplynutí této lhůty, nemá takový úkon účinky vyřízení žádosti o informace. Vzhledem k tomu, že žádost byla podána dne 19. 9. 2021, nebyl odkaz žalovaného obsažený v přípisu ze dne 1. 10. 2021, doručený dne 7. 10. 2021 včasný. Pokud tedy povinný subjekt odkáže žadatele na již zveřejněnou informaci po uplynutí této lhůty, nemá takový úkon účinky vyřízení žádosti o informace.

27. Z uvedených důvodů soud shledal nečinnost žalovaného k datu podání žaloby ke dni 1. 11. 2021 a i následně, a proto podle § 81 s.ř.s. pod bodem I. výroku tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost o žádosti žalobce v uvedeném rozsahu informací pod body 7–8 rozhodnout.

28. K uvedenému soud ve shodě s judikaturou Krajského soudu v Praze (rozsudek ze dne 24. 1. 2022, č. j. 55 A 65/2021–26 v obdobné věci žalobce) zastává názor, že i kdyby byla sedmidenní lhůta stanovená v § 6 odst. 1 InfZ zachována, lze zpochybnit i samotnou kvalitu odkazu žalovaného. Žalovaný žalobci toliko sdělil, že informace nalezne na Portálu justice bez dalších bližších údajů. Nezohlednil však, zda se žadatel jako běžný občan nepracující v justici bude moci orientovat v internetovém statistickém portálu, když z pohledu průměrně znalého občana může být problematické se dostat až k jím požadovaným datům. Městský soud má proto ve shodě s krajským soudem za to, že žalobce by měl obdržet podrobnější návod, jak se k jím požadovaným údajům dostat, například jaké je číslo výkazu, v němž lze žádané informace najít, ale i další instrukce. Využít práva odkázat žadatele na informace podle § 6 odst. 1 InfZ je možností povinného subjektu, při němž by bylo vhodné žadatelům o informace poskytnout příslušný hypertextový odkaz na požadované informace nebo je k obdržení požadovaných informací úplně a podrobně navést.

29. Oproti uvedenému soud v bodě II. výroku rozsudku neshledal žalobu důvodnou v tvrzené nečinnosti, která měla spočívat v nevydání rozhodnutí k bodu 6. žádosti. Informace o délce řízení u Obvodního soudu pro Prahu 4 ve věcech trestních a ve věcech občanskoprávních byla žalobci poskytnuta přímo a doručena v doplněném přípisu ze dne 1. 10. 2021 a byť její doručení žalobci překročilo lhůtu 15 dnů stanovenou v § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, žádost v tomto případě byla vyřízena nikoliv odkazem na internetové stránky, ale přímým poskytnutím informace, což je způsob poskytnutí informace, který není spojen s povahou lhůty propadné oproti lhůtě dle § 6 odst. 1 cit. zákona, jak je uvedeno ve zmíněném rozsudku Nejvyššího správního soudu. V tomto případě tedy nelze dovozovat, že žádost nebyla vyřízena a žalovaný je nečinný. Žalovaný poskytl přímou informaci sdělením konkrétní délky řízení ve věcech trestních a občanskoprávních v doplnění přípisu, který byl žalobci doručen dne 7. 10. 2021, tj. před podáním žaloby. V části dotazu pod bodem 6., týkající se informace o délce řízení ve věcech péče o nezletilé, soud rovněž neshledal nečinnost, neboť doplňující a odůvodněná odpověď v přípisu ze dne 1. 10. 2021, že délku řízení nelze jednoznačně stanovit vzhledem k systému ISAS, který eviduje nejen délku vlastního řízení, ale i návrhy na nařízení předběžných opatření, je třeba považovat za odmítnutí informace v této části dotazu. Uvedené sdělení tak zakládá rozhodnutí vmateriálním smyslupodle § 65 s.ř.s. ve smyslu rozsáhlé judikatury Nejvyššího správního soudu. Podle této judikatury žaloba na nečinnost nemůže být důvodná, pokud je vydáno rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2004, č. j. 6 Ans 1/2003 – 101, č. 652/2005 Sb. NSS). Podle něj není rozhodné formální označení aktu, nýbrž skutečnost, zda se materiálně jedná o rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, jehož vydání se žalobce domáhá. Skutečnost, zda byly naplněny formální požadavky rozhodnutí, tedy není podstatná pro posouzení, zda zde nečinnost je či není. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Ans 5/2008 – 104, je z hlediska žalobních typů nutno úkon orgánu veřejné moci posuzovat podle jeho obsahu, nikoli podle formy, neboť i neformální přípis může být rozhodnutím v materiálním smyslu podle § 65 s. ř. s. Proto pokud povinný subjekt informace neposkytne neformálním přípisem a uvede důvody, proč tak neučinil (proč nebude informace poskytnuta), tak i takové sdělení je věcně soudně přezkoumatelnéna základě žaloby proti rozhodnutí. (rozsudky ze dne 6. 5. 2015, č. j. 6 As 115/2014 – 34, ze dne4. 12., 2014, č. j. 9 As 56/2014 – 28).

30. V dané věci je z doplněného přípisu ze dne 1. 10. 2021 seznatelné, že žalovaný žádosti žalobce nevyhověl a z jakých důvodů. Soud proto v této části žádosti nečinnost v nevydání rozhodnutí k datu podání žaloby neshledal.

31. K žalobnímu tvrzení o podání stížnosti po uplynutí lhůty k rozhodnutí o žádosti a k tomu, že o stížnosti nebylo rozhodnuto v zákonné lhůtě, městský soud pouze doplňuje, že z hlediska soudní ochrany proti nečinnosti, je pouze relevantní, že stížnost jakožto prostředek ochrany proti nečinnosti, byla vyčerpána bezvýsledně a žalobce byl oprávněn se obrátit s nečinnostní žalobou na soud.

32. Z uvedených důvodů městský soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť k tomu byly dány podmínky ust. § 51 s.ř.s., když účastníci k výzvě soudu s takovým postupem vyjádřili konkludentní souhlas.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s., dle nějž má právo na náhradu nákladů ten účastník, který byl v řízení plně úspěšný. V tomto řízení byl procesně úspěšný žalobce. Náklady žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč z podané žaloby a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepsání žaloby, podání repliky) po 3 100 Kč dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a dále za 3x paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 cit. vyhlášky s připočtením částky DPH ve výši 2 142 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty z částky 10 200 Kč, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Celková výše nákladů, které žalobci v tomto řízení vznikly, činí tedy 12 342 Kč.

Poučení

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY I. Předmět řízení II. Vyjádření žalovaného III. Replika žalobce IV. Posouzení věci Městským soudem v Praze