č. j. 55 A 65/2021- 26

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Lenky Oulíkové a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., v právní věci žalobce: J. M., bytem X, zastoupen advokátem Mgr. Bc. Vladimírem Volným, se sídlem Paroubkova 228, Domažlice, proti žalovanému: Okresní soud v Berouně, se sídlem Wagnerovo nám. 3, Beroun, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodnout o žádosti žalobce ze dne 19. 9. 2021 o poskytnutí informací vedené žalovaným pod sp. zn. 32 Si 225/2021, a to v části týkající se bodů 6 až 8 žádosti, jimiž žalobce požadoval tyto informace: a) kolik činí u žalovaného průměrná délka trestního řízení, občanského soudního řízení a řízení ve věcech péče o nezletilé za období roku 2020, b) jaký je počet soudních řízení, jež trvají u žalovaného v současné době déle než 3 roky, c) jaký je počet soudních řízení, jež trvají u žalovaného v současné době déle než 6 let.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 10 228 Kč k rukám zástupce žalobce Mgr. Bc. Vladimíra Volného, advokáta.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Žalovanému byla dne 19. 9. 2021 doručena žádost, kterou žalobce podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), požadoval informace:

1. Kolik žalob na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním řízení bylo u místního soudu podáno v letech 2016, 2017, 2018, 2019 a 2020?

2. Kolik žalob v souvislosti s výše uvedenou otázkou bylo alespoň částečně úspěšných?

3. Jaká byla výše průměrné přiznané náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem za roky dle otázky č. 1?

4. Jaká je výše průměrné přiznané náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem za roky dle otázky č. 1 celkem?

5. V kolika případech byl u žalob na náhradu škody způsobených nesprávným úředním postupem uzavřen soudní smír v letech dle otázky č. 1?

6. Kolik činí u místního soudu průměrná délka trestního řízení, občanského soudního řízení a řízení ve věcech péče o nezletilé, a to za období roku 2020?

7. Jaký je počet soudních řízení, jež trvají u místního soudu v současné době déle, než 3 roky?

8. Jaký je počet soudních řízení, jež trvají u místního soudu v současné době déle, než 6 let?

9. Jakým způsobem místní soud přistupuje k předcházení vzniku soudních průtahů?

2. Přípisem ze dne 1. 10. 2021 žalovaný poskytl žalobci informace požadované pod body 1 až 5, jakož i 9, přičemž ve vztahu k otázkám uvedeným pod body 6, 7 a 8 žadateli sdělil, ať shlédne internetové stránky www.justice.cz, a to „pod záložkou InfoData, výkazy soudů a státních zastupitelství“.

3. Žalobce doručil dne 6. 10. 2021 žalovanému podání označené jako „stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím“. Žalobce v tomto podání uvedl, že přípis žalovaného ze dne 1. 10. 2021 považuje za nedostatečný, neboť neobsahuje konkrétní odpovědi na některé otázky, jež mu byly položeny. Žalobce žádal, aby nadřízený orgán žalovaného nařídil žalovanému, aby žádost vyřídil do 3 dnů nebo aby poskytl požadovanou informaci v konkrétním rozsahu. Žalobce přiložil jako příklad svědomitého a perfektního vyřízení předmětné žádosti o informace přípis Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. Si 962/2021.

4. Z přípisu Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. Si 962/2021, vyplývá ve vztahu k bodům 7 a 8 žádosti, že ani tento soud nebyl schopen poskytnout informace zcela přesně podle přání žalobce (například aby bylo sledované období nad 3 či 6 let). Žalobci bylo vysvětleno, že poskytnutí údajů podle takto vymezených kritérií by nebylo v reálných možnostech soudu. Žalobce však i přesto dává žalovanému přípis Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 9. 2021 za příklad řádného poskytnutí informací. Je tedy zřejmé, že žalobce konkludentně vyjadřuje, že netrvá na poskytnutí informací podle jím přesně zadaných kritérií (tedy například stanovení sledovaného období nad 3 či 6 let), protože si je zřejmě vědom nereálnosti svého požadavku. Lze tedy dovodit, že žalobci by plně postačovalo poskytnutí informací v rozsahu obdobném rozsahu poskytnutému Krajským soudem v Hradci Králové.

5. Žalovaný předložil stížnost svému nadřízenému orgánu – Ministerstvu spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) – dne 25. 10. 2021. Ministerstvo rozhodnutím ze dne 21. 12. 2021, č. j. MSP- 851/2021-OSV-OSV/3, stížnost žalobce na základě § 16a odst. 6 písm. a) InfZ zamítlo a postup žalovaného při vyřizování žádosti o informace potvrdilo. Ministerstvo konstatovalo, že ze stížnosti není zřejmé, vůči čemu konkrétně směřuje. Žalobce toliko sdělil, že přípis žalovaného neobsahuje konkrétní odpovědi na některé otázky, aniž specifikoval, v čem konkrétně spatřuje jeho pochybení. Ministerstvo poukázalo na povinnost žalobce konkretizovat své námitky a řádně doložit svá tvrzení, aby mohl být postup žalovaného přezkoumán. Ministerstvo uvedlo, že od povinných subjektů nelze očekávat, že odpoví podle standardu vymezeného prostřednictvím odpovědi Krajského soudu v Hradci Králové, a to mimo jiné i proto, že povinným subjektům nebyl tento standard znám předem. Ministerstvo se neztotožnilo s tvrzením žalobce, podle nějž přípis žalovaného ze dne 1. 10. 2021 neobsahuje konkrétní odpovědi na některé otázky, a to i vzhledem k porovnání vznesených dotazů a odpovědí na ně. Obsah žaloby 6. Žalobce se žalobou podanou dne 1. 11. 2021 domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného. Uvedl v ní, že dne 19. 9. 2021 podal datovou zprávou žalovanému žádost o poskytnutí informace, kterou žalovaný eviduje ve spise pod sp. zn. 32 Si 225/2021. Přípisem žalovaného ze dne 1. 10. 2021 však byly žalobci poskytnuty informace pouze v částečném rozsahu. Žalobce tak podal dne 6. 10. 2021 k ministerstvu jako k nadřízenému orgánu žalovaného stížnost podle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ.

7. Žalobce namítá, že k otázkám č. 6 až 8 jeho žádosti mu byl zaslán pouze obecný odkaz, z něhož požadované informace nebylo možné zjistit. Žalobci proto nebyly poskytnuty všechny jím požadované informace. Podle názoru žalobce nelze akceptovat odkaz na obecné informace o činnosti všech soudů s tím, že tyto musí následně žalobce vyhledávat sám. Žalobce žádané informace neobdržel ani poté, co žalovanému zaslal odpověď Krajského soudu v Hradci Králové, jež měla demonstrovat obsah a formu poskytnutých informací.

8. Žalobce dále poukázal na to, že ze strany ministerstva nebyly dodrženy zákonné lhůty dle § 16a odst. 5 a 8 InfZ. Lhůta pro vyřízení stížnosti podle žalobce uplynula nejpozději dne 29. 10. 2021, počítaje v to i zákonnou lhůtu pro předání věci nadřízenému orgánu, tedy ministerstvu. Žalobce poukázal na to, že podání stížnosti podle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ je soudní praxí považováno za bezvýsledné vyčerpání prostředků ve smyslu § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

9. Žalobce navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o jeho žádosti do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.

10. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Posouzení věci soudem 11. Vzhledem k tomu, že oba účastníci s takovým postupem vyjádřili výslovný souhlas, rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. o věci samé bez jednání.

12. V souladu s § 81 odst. 1 s. ř. s. soud rozhodl na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, přičemž vycházel z obsahu předloženého správního spisu a podání účastníků.

13. Soud ověřil, že žaloba byla podána ve lhůtě dle § 80 odst. 1 s. ř. s. [lhůta pro vyřízení žádosti o informace dle § 14 odst. 5 písm. d) InfZ uplynula dne 4. 10. 2021] a po bezvýsledném vyčerpání prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu (§ 79 odst. 1 s. ř. s.). Žalobce podal po marném uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti o informace stížnost dle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ, která je prostředkem k ochraně proti nečinnosti žalovaného (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 11. 2018, č. j. 5 As 18/2017 – 40), a to ve lhůtě dle § 16a odst. 3 písm. b) InfZ (dne 5. 10. 2021). Žalobu podal v situaci, kdy marně uplynula lhůta stanovená povinnému subjektu dle § 16a odst. 5 InfZ k předložení stížnosti nadřízenému orgánu a lhůta stanovená nadřízenému orgánu k vyřízení stížnosti dle § 16a odst. 8 InfZ. Z hlediska ochrany proti nečinnosti žalovaného není určující, která z těchto dvou lhůt byla překročena, tedy který orgán porušil své povinnosti při vyřizování stížnosti. Marným uplynutím takového počtu dnů, který odpovídá součtu délek obou lhůt, lze mít za to, že stížnost, jakožto prostředek ochrany proti nečinnosti, byla vyčerpána bezvýsledně (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 3. 2016, č. j. 6 As 21/2016 – 42).

14. Procesní podmínky věcného projednání žaloby žalobce tedy byly splněny.

15. Pokud jde o věcné posouzení žaloby na ochranu proti nečinnosti žalovaného, jedinou spornou otázkou je, zda žalovaný byl, či nebyl nečinný, pokud jde o vyřízení části žádosti o informace zahrnující otázky č. 6 až 8.

16. Podle § 6 odst. 1 InfZ pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

17. Podle § 6 odst. 2 InfZ pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjekt mu ji poskytne; to neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

18. Podle § 14 odst. 5 InfZ, nebrání-li neúplnost nebo nesrozumitelnost žádosti podle § 14 odst. 5 písm. a) a b) InfZ jejímu vyřízení, povinný subjekt v případě, že se požadované informace nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli [písm. c)], příp. nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění [písm. d)].

19. Podle § 15 odst. 1 InfZ pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.

20. Z popsané právní úpravy vyplývá, že povinný subjekt může úplnou a srozumitelnou žádost o informace vyřídit jen čtyřmi způsoby (příp. každou její část odděleně jedním z popsaných způsobů): a) ve lhůtě 7 dnů ode dne podání žádosti žadateli sdělí, že jeho žádost odložil, protože požadované informace se nevztahují k jeho působnosti [§ 14 odst. 5 písm. c) InfZ], nebo b) ve lhůtě 7 dnů ode dne podání žádosti žadateli sdělí údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází (§ 6 odst. 1 InfZ), nebo c) ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti poskytne informaci v souladu se žádostí [§ 14 odst. 5 písm. d) InfZ], nebo d) ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti (§ 15 odst. 1 InfZ).

21. Nečinným může být povinný subjekt jen tehdy, pokud přes uplynutí uvedených lhůt ke dni rozhodování soudu nepostupoval (byť i jen ve vztahu k části žádosti) ani jedním ze čtyř uvedených způsobů. Jinými slovy zjednodušeně řečeno, aby byla vyloučena nečinnost povinného subjektu, musí všechny části žádosti vyčerpat některým(i) z uvedených čtyř postupů.

22. Relevantní skutkový stav, tj. průběh vyřizování žádosti žalobce, není mezi účastníky sporný.

23. Žalovanému byla dne 19. 9. 2021 podle § 14 odst. 1 InfZ doručena žádost o informace, jíž žalobce požádal žalovaného mj. o poskytnutí odpovědi na otázky č. 6 až 8 (dále jen „sporné informace“). Žalovaný nevyzval žalobce ve lhůtě 7 dnů od přijetí žádosti postupem podle § 14 odst. 5 písm. a) či b) InfZ k doplnění nebo upřesnění žádosti, ani v této lhůtě na informace neodkázal ve smyslu § 6 odst. 1 InfZ. V téže lhůtě žalovaný ani postupem podle § 14 odst. 5 písm. c) InfZ žádost žalobce neodložil z důvodu nedostatku své působnosti. Proto vznikla žalovanému povinnost nejpozději do 4. 10. 2021 buď žalobci přímo poskytnout sporné informace, nebo jeho žádost odmítnout dle § 14 odst. 5 písm. d) ve spojení s § 15 odst. 1 InfZ.

24. Žalovaný ve lhůtě pro vyřízení žádosti přípisem ze dne 1. 10. 2021 sdělil žalobci, že má ve vztahu k informacím pod body 6 až 8 shlédnout internetové stránky www.justice.cz, pod záložkou infoData, výkazy soudů a státních zastupitelství. Byť sám žalovaný v této části neoznačil svou odpověď jako odkaz na zveřejněné informace, ani se nedovolával § 6 InfZ, lze v této odpovědi spatřit snahu žalovaného odkázat žalobce na jím hledané informace, které jsou veřejně přístupné na internetu, namísto toho, aby je poskytl přímo.

25. Soud konstatuje, že na webových stránkách www.justice.cz, přes odkaz pod záložkou infoData, v části Výkazy soudů a státních zastupitelství lze skutečně nalézt mnohé statistické údaje týkající se soudních řízení. V daném případě je však nezbytné mít na zřeteli lhůtu stanovenou v § 6 odst. 1 InfZ, podle něhož musí povinný subjekt odkázat na zveřejněnou informaci do sedmi dnů ode dne podání žádosti. Vzhledem k tomu, že žádost byla podána dne 19. 9. 2021, nebyl odkaz žalovaného obsažený v přípisu ze dne 1. 10. 2021 včasný. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 5. 2020, č. j. 9 As 296/2019 – 29, dovodil, že lhůta dle § 6 odst. 1 InfZ je propadná. Pokud tedy povinný subjekt odkáže žadatele na již zveřejněnou informaci po uplynutí této lhůty, nemá takový úkon účinky vyřízení žádosti o informace.

26. Kromě právě uvedeného soud konstatuje, že i kdyby byla sedmidenní lhůta stanovená v § 6 odst. 1 InfZ zachována, lze zpochybnit i samotnou kvalitu odkazu žalovaného. Žalovaný žalobci toliko sdělil, že informace nalezne na webových stránkách www.justice.cz, přes odkaz pod záložkou infoData, v části Výkazy soudů a státních zastupitelství. Žalovaný však nezohlednil, že běžný a průměrně znalý občan se obvykle nebude příliš orientovat v rozhraní internetového statistického portálu infoData. Z pohledu průměrně znalého občana může být problematické se dále „proklikat“ až k jím požadovaným datům. U běžného žadatele nelze předpokládat ani orientační znalost jednotlivých výkazů a jejich obsahu. I v případě, že by žalovaný stihl žalobce odkázat na jím požadovaná data, jeho odkaz by musel být podrobnější. Žalobce by musel obdržet podrobnější návod, jak se k jím požadovaným údajům dostat, například jaké je číslo výkazu, v němž lze žádané informace najít, ale i další instrukce. V případě velmi složitých webových portálů, u nichž by odkaz na zveřejněnou informaci musel mít podobu velmi dlouhého a komplikovaného návodu, je na zvážení povinných subjektů, zda by nebylo vhodnější informace s ohledem na okolnosti konkrétního případu i přes případné dodržení sedmidenní lhůty raději poskytnout přímo. Využít práva odkázat žadatele na informace podle § 6 odst. 1 InfZ je za podmínky dodržení sedmidenní lhůty pouze možností povinného subjektu. Povinné subjekty však i v rámci sedmidenní lhůty obsažené v § 6 odst. 1 InfZ mohou informace poskytnout přímo. Pokud povinné subjekty práva odkázat na zveřejněné informace využijí, musí žadatelům o informace poskytnout příslušný hypertextový odkaz na požadované informace, nebo je k obdržení požadovaných informací úplně a podrobně navést.

27. S ohledem na to, že odkaz na žádané informace nebyl poskytnut v zákonné sedmidenní lhůtě, zaniklo právo žalovaného odkázat žalobce na informace, a to bez ohledu na to, jak by byl případný odkaz kvalitní či úplný. Žalovaný byl po uplynutí sedmidenní lhůty povinen žádost vyřídit buď přímým poskytnutím informace (tedy bez odkazu), nebo vydáním rozhodnutí o odmítnutí žádosti, jak je ostatně již vyloženo shora. V daném případě ale žalovaný namísto toho učinil opožděný odkaz na zveřejněné informace, který ovšem nemá účinky vyřízení žádosti.

28. V projednávané věci je podstatné, že žalobce v žalobě tvrdí, že mu žalovaný neposkytl sporné informace, ani nevydal rozhodnutí o (částečném) odmítnutí jeho žádosti ve vztahu ke sporným informacím. Klíčové je tedy posouzení otázky, zda na přípis žalovaného v části týkající se bodů 6 až 8 lze nahlížet jako na poskytnutí informace, případně na odmítnutí informace. Soud připomíná, že nehodnotí, zda by byl žalovaným případně zvolený postup spočívající v poskytnutí, či odmítnutí informace správný. Pokud by například byla informace neoprávněně odmítnuta, měl by žalobce jiné nástroje na nápravu závadného stavu než žalobu na ochranu proti nečinnosti. Pro rozhodnutí o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného postačuje posoudit, zda žalovaný jako povinný subjekt informaci poskytl, či její poskytnutí odmítl. Pouze v případě, že by nepostupoval ani jednou z těchto možností, bylo by na místě dovodit nečinnost žalovaného.

29. Soud při právním posouzení případu vycházel také z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 12. 2021, č. j. 57 A 134/2021 – 71 (dostupný na www.nssoud.cz), který se týkal obsahově zcela shodné žádosti o informace, včetně totožného číslování jednotlivých bodů, byť v tomto případě byla žalována nečinnost ve vztahu k bodům 1 až 5 žádosti o informace. Krajský soud v Plzni žalobu na nečinnost zamítl, jelikož Okresní soud v Rokycanech (žalovaný) ve své odpovědi, která měla formu pouhého přípisu, ve vztahu k bodům 1 až 5 žádosti o informace sdělil, že odkazuje žalobce na Ministerstvo spravedlnosti, neboť žaloby na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním řízení či nesprávným úředním postupem za období let 2016 až 2020 nespadají do příslušnosti okresních soudů, ale ministerstva, přičemž žalovaný není informován o probíhajících řízeních ani o způsobu jejich vyřízení. Krajský soud v Plzni, aniž by hodnotil věcnou správnost postupu žalovaného, dovodil, že žalovaný nebyl nečinný, neboť z jeho odpovědi je seznatelné, že žádosti o poskytnutí informací nevyhověl a z jakých důvodů (srov. bod 23 předmětného rozsudku). Krajský soud v Plzni proto považoval přípis za rozhodnutí v materiálním smyslu podle § 65 s. ř. s., k čemuž citoval bohatou judikaturu Nejvyššího správního soudu.

30. Zdejší soud plně odkazuje na přehled judikatury týkající se materiálního pojetí rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s., uvedený především v bodě 22 a násl. rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 12. 2021, č. j. 57 A 134/2021 – 71 (k materiálnímu nazírání na úkony v rámci vyřizování žádosti o informace viz též rozsudek NSS ze dne 29. 3. 2013, č. j. 8 Ans 11/2012 – 41, bod 18). Na rozdíl od případu právě citovaného rozsudku Krajského soudu v Plzni však zdejší soud konstatuje, že na přípis žalovaného ve vztahu k bodům 6 až 8 žalobcovy žádosti o informace nelze nahlížet jako na rozhodnutí v materiálním smyslu. V odkazu žalovaného na webový portál infoData nelze spatřovat přímé poskytnutí informace; nejedná se ani o nepřímé poskytnutí informace (odkazem na zveřejněnou informaci), jelikož možnost vyřídit žádost tímto způsobem marným uplynutím lhůty zanikla, odkaz je nadto nedostatečný pro vyhledání požadované informace. Obsah přípisu žalovaného není možné považovat ani za rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace, a to ani v materiálním smyslu. Žalovaný totiž v přípisu v části týkající se bodů 6 až 8 přímo ani konkludentně nesdělil, že odmítá poskytnout informace. Logicky tak z jeho vyjádření nejsou patrné ani důvody, které by žalovaného k odmítnutí části žádosti vedly. Z přípisu žalovaného tak není zřejmá ani vůle žádost odmítnout, ani důvody vedoucí k odmítnutí žádosti. Závěr a náklady řízení 31. Soud uzavírá, že žalovaný žádným způsobem nevyřídil žalobcovu žádost o informaci v rozsahu otázek č. 6 až 8 a byl ke dni zahájení soudního řízení nečinný. Se zřetelem k tomu, že ze spisu nevyplývá, že by žalovaný po podání žaloby poskytl žalobci požadované informace (žádný z účastníků takovou skutkovou okolnost netvrdí), soud podle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.) shledal, že nečinnost žalovaného nadále trvá, a tedy žaloba je důvodná.

32. Výrokem I. tohoto rozsudku proto soud žalovanému uložil povinnost rozhodnout (vyřídit) ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku o žádosti žalobce ze dne 19. 9. 2021 o poskytnutí informací, a to v části, ve které nebyly požadované informace dosud žalobci poskytnuty. Žalovaný tedy posoudí část žádosti o poskytnutí informací týkající se otázek č. 6 až 8 a rozhodne o ní, a to buď pozitivním způsobem (informace žalobci poskytne), nebo negativním způsobem (vydá rozhodnutí o odmítnutí části žádosti podle § 15 odst. 1 InfZ). Žalovaný tedy může splnit povinnost uloženou mu výrokem tohoto rozsudku dvojím způsobem, přičemž záleží na jeho posouzení, pro který z těchto způsobů vyřízení žádosti jsou splněny zákonné podmínky. Touto otázkou se soud v tomto řízení nezabýval, neboť posuzoval pouze to, zda je žalovaný nečinný při vyřizování části žádosti o poskytnutí informací. Soudu nepřísluší předjímat, kterou z výše naznačených možností by měl žalovaný využít. V případě, že by po zvážení případu dospěl žalovaný k závěru, že je na místě poskytnout požadované informace, může vycházet z toho, že žalobce považuje za plně dostačující poskytnutí informací v rozsahu poskytnutém Krajským soudem v Hradci Králové. Pokud to žalovaný uzná za vhodné, může poskytnout informace podle vzoru právě zmíněného soudu. Zde je vhodné ještě jednou připomenout, že žalobce konkludentně vyjádřil, že netrvá na poskytnutí informací podle jím přesně zadaných kritérií (tedy například stanovení sledovaného období nad 3 či 6 let), protože si je patrně vědom nereálnosti svého požadavku (viz body 3 a 4 tohoto rozsudku).

33. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s., dle nějž má právo na náhradu nákladů ten účastník, který byl v řízení plně úspěšný. V tomto řízení byl procesně úspěšný žalobce. Náklady žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, dále pak odměna za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, tedy převzetí zastoupení a sepis žaloby. Podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu činí výše odměny za jeden úkon právní služby 3 100 Kč (2 x 3 100 = 6 200). Náhrada hotových výdajů pak dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí 300 Kč za každý úkon (2 x 300 = 600 Kč). Odměna advokáta tak činí 6 800 Kč, zvýšených o částku odpovídající 21 % DPH (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Spolu se soudním poplatkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení celkem 10 228 Kč k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, užitý na základě § 64 s. ř. s.) ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.).

Poučení

Vymezení věci Obsah žaloby Posouzení věci soudem Závěr a náklady řízení