C-746/18
Citované zákony (0)
Žádné explicitní citace zákonů v textu.
Rubrum
„Řízení o předběžné otázce – Zpracování osobních údajů v odvětví elektronických komunikací – Směrnice 2002/58/ES – Poskytovatelé služeb elektronických komunikací – Důvěrný charakter sdělení – Omezení – Článek 15 odst. 1 – Články 7, 8 a 11, jakož i čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie – Právní předpis, který stanoví poskytovatelům služeb elektronických komunikací povinnost plošného a nerozlišujícího uchovávání provozních a lokalizačních údajů – Přístup vnitrostátních orgánů k uchovávaným údajům pro účely vyšetřování – Boj proti trestné činnosti obecně – Povolení udělené státním zastupitelstvím – Použití údajů v rámci trestního řízení jakožto důkazů – Přípustnost“ Ve věci C-746/18, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Riigikohus (Nejvyšší soud, Estonsko) ze dne 12. listopadu 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 29. listopadu 2018, v trestním řízení proti H. K., za přítomnosti: Prokuratuur, SOUDNÍ DVŮR (velký senát), ve složení K. Lenaerts, předseda, R. Silva de Lapuerta, místopředsedkyně, J.-C. Bonichot, A. Arabadžev, A. Prechal a L. Bay Larsen, předsedové senátů, T. von Danwitz (zpravodaj), M. Safjan, K. Jürimäe, C. Lycourgos a P. G. Xuereb, soudci, generální advokát: G. Pitruzzella, vedoucí soudní kanceláře: C. Strömholm, radová, s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 15. října 2019, s ohledem na vyjádření předložená: – za H. K. S.Reinsaarem, vandeadvokaat, – za Prokuratuur T. Pernem a M. Voogma, jako zmocněnci, – za estonskou vládu, N. Grünberg, jako zmocněnkyní, – za dánskou vládu J. Nymann-Lindegrenem a M. S. Wolff, jako zmocněnci, – za Irsko M. Browne, G. Hodge, J. Quaney a A. Joycem, jako zmocněnci, ve spolupráci s D. Fennellym, barrister, – za francouzskou vládu původně D. Duboisem, D. Colasem, E. de Moustier a A.-L. Desjonqueres, poté D. Duboisem, E. de Moustier a A.-L. Desjonqueres, jako zmocněnci, – za lotyšskou vládu původně V. Kalnina a I. Kucina, poté V. Soneca a V. Kalnina, jako zmocněnkyněmi, – za maďarskou vládu M. Z. Fehérem a A. Pokoraczki, jako zmocněnci, – za polskou vládu B. Majczynou, jako zmocněncem, – za portugalskou vládu L. Inez Fernandesem, P. Barros da Costa, L. Medeiros a I. Oliveira, jako zmocněnci, – za finskou vládu J. Heliskoskim, jako zmocněncem, – za vládu Spojeného království S. Brandonem a Z. Lavery, jako zmocněnci, ve spolupráci s G. Facennou, QC, a C. Knightem, barrister, – za Evropskou komisi původně H. Kranenborgem, M. Wasmeierem, P. Costa de Oliveira a K. Toomus, poté H. Kranenborgem, M. Wasmeierem a E. Randvere, jako zmocněnci, po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 21. ledna 2020, vydává tento
Výrok
Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto: 1) Článek 15 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, ve spojení s články 7, 8 a 11, jakož i s čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která pro účely prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů umožňuje orgánům veřejné moci přístup k souboru provozních nebo lokalizačních údajů, z nichž mohou vyplynout informace o komunikaci uživatele prostředku elektronické komunikace nebo o umístění koncových zařízení, která používá, a z nichž lze vyvodit přesné závěry o jeho soukromém životě, přičemž tento přístup není vyhrazen pouze pro řízení, jejichž cílem je boj proti závažné trestné činnosti nebo předcházení závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti, a to bez ohledu na délku období, ve vztahu k němuž je přístup k uvedeným údajům požadován, a na množství či povahu údajů dostupných v souvislosti s takovým obdobím. 2) Článek 15 odst. 1 směrnice 2002/58, ve znění směrnice 2009/136, ve spojení s články 7, 8 a 11, jakož i s čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv, musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která přiznává státnímu zastupitelství, jež vede přípravné řízení a v následném řízení případně vykonává úlohu veřejného žalobce, pravomoc povolit orgánu veřejné moci přístup k provozním a lokalizačním údajům pro účely přípravného řízení.
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.