č. j. 51 A 34/2021 - 80

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci navrhovatelů:

1. PhDr. O. M., CSc. bytem 2. Mgr. V. M. bytem oba zastoupeni JUDr. MUDr. Danielem Mališem, Ph.D., LL.M., advokátem AK Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s.r.o. se sídlem Kováků 554/24, 150 00 Praha 5 proti odpůrkyni: Obec Kunžak se sídlem nám. Komenského 74, 378 62 Kunžak v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - změny č. 4 územního plánu obce Kunžak přijatého usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 23. 4. 2020 č. 19, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odpůrkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí návrhu navrhovatelů

1. Dne 23. 4. 2020 přijalo zastupitelstvo odpůrce usnesením č. 19 změnu č. 4 územního plánu obce Kunžak (dále jen „změna č. 4 ÚP Kunžak), formou opatření obecné povahy. Změna č. 4 ÚP Kunžak nabyla účinnosti dne 30. 5. 2020.

2. Návrhem ze dne 28. 5. 2021 doručeným Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 28. 5. 2021 se navrhovatelé domáhali zrušení uvedeného opatření obecné povahy. Uvedli, že jsou v rámci podílového spoluvlastnictví, respektive společného jmění manželů mimo jiné vlastníky pozemků parc. č. x, x a x v k. ú. K., na kterých změna č. 4 vymezuje dopravní koridor D1-Z4. Popsali svůj postup při schvalování a přijímání změny č. 4 ÚP Kunžak. Jejich argumentaci odpůrce nezohlednil a z toho důvodu podali návrh na zrušení změny č. 4 ÚP Kunžak.

3. Navrhovatelé rozsáhle popsali základní principy územního plánování, upozornili na rozpor s požadavkem proporcionality ve vztahu k jejich zájmům. Zdůraznili, že nešlo o nejšetrnější řešení předmětné dopravní závady. Poukázali na zjevné známky libovůle v souvislosti s vypořádáním jejich námitek proti dopravnímu koridoru. Navrhovatelé vysvětlili, že vymezení dopravního koridoru D1–Z4 za účelem řešení dopravní závady předcházelo řešení téže otázky v územním plánu obce, kde byl předtím vymezen dopravní koridor D1, který byl k navrhovatelům výrazně šetrnější, což potvrdil ve svém rozsudku Nejvyšší správní soud pod sp. zn. 6 Ao 3/2009. Navrhovatelé poukázali i na protichůdná tvrzení odpůrce v souvislosti s hledáním řešení k odstranění dopravní závady. Za tím účelem Jihočeský kraj zadal v roce 2009 zpracování nové územní studie, která měla za úkol hledat řešení přeložky silnice II/151 na východním okraji Kunžaku. Tuto studii odpůrce využil více jak po deseti létech jako podklad pro nové vymezení koridoru D1–Z4. Tato studie nebyla k takovému využití nikdy způsobilá. Nedošlo totiž k vložení dat, o této studii do evidence územně plánovací činnosti (§ 30 odst. 5 stavebního zákona). Navrhovatelé zároveň upozornili, že šlo o výrazný zásah do jejich legitimního očekávání. To je ústavně právním principem, a to nebylo respektováno, tudíž je změna č. 4 územního plánu Kunžak v dané části ve zjevném rozporu se zákonem. Nebyl zohledněn ani veřejný zájem na ochraně kulturního dědictví. Ochrany požívá pouze tzv. Vospělův mlýn, který byl prohlášen v roce 2008 za kulturní památku, nicméně byl ve vztahu k vymezení dopravního koridoru zcela ignorován silniční most č. 151-002 se sochou sv. Jana Nepomuckého.

4. Vymezení koridor D1-Z4 není způsobilý předmětnou dopravní závadu vyřešit. K tomu navrhovatelé argumentují územní studií z hlediska některých parametrických ohledů. Současně poukazují na vnitřní rozpornost s odůvodněním zvoleného řešení, neboť jak odůvodnění změny č. 4 ÚP Kunžak, tak i jeho výroková část, koridor D1-Z4 současně označují tento koridor na přeložku silnice II/151 i za homogenizaci této silnice, případně oboje současně. Z toho důvodu je opatření obecné povahy nesrozumitelné, a tudíž nepřezkoumatelné. Vykazuje zároveň i míru svévole odpůrce k celé věci i k námitkám navrhovatelů. Navrhovatelé dále rozporují argumentaci snížením nehodovosti, kdy odpůrce na místo dopravně bezpečnostní studie komplexně porovnávající jednotlivé varianty přistoupil k povrchním a nedomyšleným spekulacím, které nejsou ničím podložené a tudíž nesprávné.

5. Navrhovatelé znovu zdůrazňují rozpor s požadavkem proporcionality řešení ve vztahu k veřejnému zájmu a naopak zásahem do oprávněného soukromého zájmu navrhovatelů. Zdůraznili otázku posuzování vlivů na životní prostředí (SEA), kdy ochranu těchto zájmů zajišťuje institut posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí. Hodnocení těchto vlivů bylo vypracováno na základě stanoviska Ministerstva životního prostředí v červnu 2017 ve vztahu k 6. aktualizaci ZÚR Jihočeského kraje na životní prostředí (SEA), které zahrnovalo přeložku silnice II/151 a úpravy na silnici II/164 v k. ú. Kunžak. Vzhledem k vypuštění těchto projektů z projednávání aktualizace ZUR nebyly předmětem veřejného projednání a veřejnost se k těmto vyhodnocením nemohla adekvátně vyjádřit. Krajský úřad bez bližší argumentace ve svém stanovisku z 22. 12. 2017 dospěl k závěru, že neshledal žádnou z charakteristik vlivů koncepce na životní prostředí za významnou do té míry, aby bylo nutné tyto vlivy posoudit podle zákona. Podle názoru navrhovatelů je toto stanovisko krajského úřadu nepřezkoumatelné, a proto je nepřezkoumatelné i odůvodnění změny č. 4 ÚP Kunžak, které z tohoto stanoviska vychází. (viz např. nedávný rozsudek č. j. 7 As 222/2019-45 ze dne 27. 1. 2021, bod 24). Navrhovatelé k tomu obsáhle argumentují a podrobně popisují svůj pohled na nutnost vyhodnocení vlivu změny č. 4 ÚP Kunžak na životní prostředí v rámci řádného procesu SEA. V této souvislosti poukazují na rozpor s požadavkem proporcionality ve vztahu k jednotlivým veřejným zájmům. Navrhovatelé připomněli i zásah do veřejného zájmu na prevenci sucha a nedostatku vody, kdy se v bezprostřední blízkosti vymezeného koridoru nacházejí dvě studny, které by v důsledku umělé překážky, vytvořené masivním silničním tělesem, ztratily podstatnou část své vody. Jde o studnu na pozemku navrhovatelů parc. č. x louka a o studnu na pozemku navrhovatelů parc. č. x u nádvoří domu navrhovatelů č. p. x. První studna slouží ke svému účelu 70 let a druhá studna je spolehlivým zdrojem užitkové vody. Odbor OŽPU Jindřichův Hradec ve svém stanovisku uvedl, že v případě nepříznivého dopadu na zájmy chráněné vodním zákonem by nebylo možné stavbu realizovat. Podle navrhovatelů měl být proveden hydrogeologický průzkum ještě před vydáním změny č. 4 ÚP Kunžak. Navrhovatelé odmítli zhodnocení odpůrce, že bude tato otázka řešena v navazujících řízeních podle § 43 odst. 3 stavebního zákona, neboť územní plán nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plán. Tato regulace se dle navrhovatelů míjí s obsahem námitek. Navrhovatelé poukázali na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 125/2014, kdy pod bodem 31 NSS uvedl, že v obecné rovině lze souhlasit s tím, že posuzování jednotlivých konkrétních záměrů se děje v následných povolovacích řízeních, avšak některé záměry vykazují již ve fázi vymezení v územním plánu takovou míru určitosti svých vlastností, že takové posouzení vlivu na sousední nemovitost je možné. Podle navrhovatelů již ve fázi vymezení koridoru D1-Z4 je taková míra určitosti vykázána, a proto bylo v této fázi potřebné provést vyhodnocení přípustnosti koridoru, zejména provést podrobný hydrogeologický průzkum dané lokality. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, jde o nedostatečně zjištěný skutkový stav, a proto je třeba opatření obecné povahy zrušit.

6. Zcela zřetelný je dle navrhovatelů taktéž zásah do veřejného zájmu na ochraně zvláště chráněných živočichů. Na zahradě se nachází 40 let rostoucí rostliny a dřeviny a dále jsou v lokalitě zvláště chránění živočichové, a to konkrétně ještěrka živorodá, ještěrka obecná a slepýš křehký. Jde o silně ohrožené druhy ve smyslu § 48 odst. 2 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vymezení dopravního koridoru přímo přes biotop silně ohrožených druhů je v přímém rozporu s § 50 odst. 1 až 4 téhož zákona. Postoj odpůrce je k této problematice přezíravý. Argumentace odpůrce, že dopravní stavba nemusí představovat likvidaci výskytu živočichů v dané oblasti, neboť je mnoho způsobů opatření pro jejich další fungování, je dle navrhovatelů zcela mimoběžná s obsahem námitek. Měl být proveden podrobný biologický průzkum daného biotopu z hlediska uvedených tří silně ohrožených druhů, který nebyl uskutečněn, což představovalo závadu v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Zásah do veřejného zájmu na ochraně nemovitých památek nebyl posuzován nerespektováním, respektive úplnou ignorací vyhlášené nemovité kulturní památky, silniční most č. 151/002 se sochou sv. Jana Nepomuckého. Přitom i z posuzování SEA na straně 56 bylo uvedeno, že při plánování konkrétní trasy je nezbytné se národní kulturní památce vyhnout a negativní vliv výstavby minimalizovat. To odpůrce nerespektoval. Může-li být územním plánem nebo jeho změnou dotčena nemovitá kulturní památka, je povinností orgánu památkové péče v procesu pořizování takové územně plánovací dokumentace se k tomuto vyjádřit. Tímto orgánem je odbor rozvoje, oddělení památkové péče Městského úřadu Jindřichův Hradec, který byl zcela opomenut, což má za následek pořízení změny územního plánu v rozporu se zákonem. Podle navrhovatelů by likvidaci této kulturní památky zabránilo vymezení koridoru D1-Z4 jiným směrem, a to přes tzv. Vospělův mlýn, kdy by existence památkově chráněného mostu byla plně respektována.

7. Navrhovatelé upozornili na zásah do veřejného zájmu na ochraně nezastavěného území s odkazem na § 55 odst. 4 stavebního zákona. V případě vymezení koridoru D1-Z4 bylo třeba vymezit novou zastavitelnou plochu, což se nestalo. Navrhovatelé nepřehlédli, že dle jejich názoru dojde taktéž k zásahu do veřejného zájmu na ochraně zemědělského půdního fondu. K tomu poskytli podrobnou argumentaci. Současně shledali zásah do veřejného zájmu na ochraně krajinného rázu, na zastavení úbytku obyvatel obce Kunžak v souvislosti s uspokojováním potřeb obyvatel této obce a zásah do veřejného zájmu na hospodárném vynakládání prostředků z veřejného rozpočtu.

8. Navrhovatelé shrnuli, že podle jejich návrhu na zrušení opatření obecné povahy na mnoha desítkách stran, který podrobně popisuje třicet důvodů, které vedou jednotlivě i ve svém souhrnu k závěru, že změna ÚP č. 4 obce Kunžak nemůže obstát. Jde o důvody spočívající v nepřezkoumatelnosti (§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.), kdy důvody pro vymezení koridoru D1-Z4 jsou nesrozumitelné a nepřezkoumatelné pro vnitřní rozpory, pro důvody, v důsledku kterých bylo upuštěno od požadavku posouzení změny č. 4 ÚP Kunžak z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA), jakož i k procesu EIA, pro nedostatek důvodů, že koridor D1-Z4 nelze vést přes biotopy silně ohrožených druhů a pro zásah do veřejného zájmu na ochraně krajinného rázu (narušení historického přírodního předělu Velkého a Malého Podolí a zničení génia loci Malého Podolí). Dále jde o důvody spočívající v pochybeních odpůrce při zjišťování skutkového stavu, respektive při utváření skutkových závěrů (§ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.), kdy skutkový stav, ze kterého odpůrce při vymezení koridoru D1-Z4 je v rozporu se spisem a obsahem studie nazvané Územní studie na průtah silnice II/151 obcí Kunžak z roku 2009, dále závěry odpůrce ohledně dopravního významu komunikace II/151, které nemají oporu ve spisovém materiálu a navíc jsou v rozporu s objektivní realitou. Skutkový stav vyžadoval zásadní doplnění ve formě hydrogeologického průzkumu dané lokality a biologického průzkumu biotopu. Navrhovatelé uvedli důvody spočívající v podstatném porušení ustanovení o řízení § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., kdy odpůrce vymezil koridor D1-Z4 na základě územní studie z roku 2009, která nikdy nebyla způsobilým územně plánovacím podkladem, v důsledku nezákonného postupu krajského úřadu, kdy nebyl posuzován vliv změny č. 4 ÚP Kunžak na životní prostředí, odpůrce zcela opomenul orgán památkové péče z hlediska posouzení zásahu koridoru D1-Z4 do nemovité kulturní památky silniční most č. 151 – 002 se sochou sv. Jana Nepomuckého, pominul rozpor s § 55 odst. 4 stavebního zákona, kdy nebyla prokazována potřeba vymezení nových zastavitelných ploch, ani nebylo zdůvodněno takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější. Odpůrce postupoval i zcela bez posuzování harmonických vztahů v krajině. Navrhovatelé dále shrnuli důvody spočívající v rozporu s hmotně právními ustanovení § 101d) odst. 2 s. ř. s., kdy koridor D1-Z4 byl vymezen přes biotop silně ohrožených druhů, zasáhl do nemovité kulturní památky silniční most č. 151-002 se sochou sv. Jana Nepomuckého. Dále označili důvody spočívající v rozporu se zásadou proporcionality a subsidiarity a minimalizace zásahů § 101d) odst. 2 s. ř. s, kdy koridor je ve zjevném rozporu se zásadou proporcionality a neumožňuje dosáhnout deklarovaný cíl, nebyla dodržena podmínka subsidiarity a minimalizace zásahů do vlastnických práv a legitimního očekávání navrhovatelů, které nebylo zvoleno tak, jak judikoval Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 6 Ao 3/2009 (D1), jako řešení co nejšetrnější. Odpůrce se dopustil postupu, který je v rozporu se zákazem libovůle a zasáhl do legitimního očekávání navrhovatelů. Nerespektoval ochranu veřejného zájmu na prevenci sucha a nedostatku vody (zásah do hydrogeologických poměrů dané lokality), ochranu veřejného zájmu na ochraně zvláště chráněných živočichů, ochranu veřejného zájmu na ochraně nemovitých kulturních památek, ochranu veřejného zájmu na ochraně nezastavěného území, zemědělského půdního fondu, krajinného rázu, na zastavení úbytku obyvatel obce Kunžak, na hospodárném vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů. Navrhovatelé proto učinili pro soud závěrečný návrh, kdy napadli pouze část změny č. 4 ÚP Kunžak označenou jako dílčí změna Z4/7-vymezení koridoru pro dopravní infrastrukturu D1-Z4 (Z4/7) na východním okraji Kunžaku, která zahrnuje jednak vlastní vymezení koridoru D1-Z4 a jednak s tímto vymezením nutně související změny jako je zrušení předchozího dopravního koridoru D1 a zrušení či redukce předchozích ploch, které byly nově zahrnuty do koridoru D1-Z4 a v důsledku vymezení tohoto koridoru pozbyly svého významu. Navrhovatelé dále uvedli, že nejjednodušší variantou byl požadavek zrušení změny č. 4 ÚP Kunžak v rozsahu dílčí změny Z4/7 na východním okraji Kunžaku, kdy jako konkrétní intepretaci tomu odpovídajícího výroku soudu by považovali zrušení celé dílčí změny Z4/7, tedy kompletní soubor deseti vzájemně souvisejících změn uvedených výše pod písmeny a) – j), kdy pouhé zrušení koridoru D1-Z4 by neznamenalo obnovení předchozího stavu zahrnujícího též dopravní koridor D1. Soudu bylo proto navrženo, aby zrušil opatření obecné povahy – změnu č. 4 ÚP Kunžak, vydané usnesením č. 19 zastupitelstva obce Kunžak ze dne 23. 4. 2020 dnem právní moci tohoto rozsudku v textové i grafické části v rozsahu dílčí změny Z4/7 – vymezení koridoru pro dopravní infrastrukturu D1–Z4 (Z4/7) na východním okraji Kunžaku, a to včetně změn spočívajících ve zrušení ploch č. 8, 92 a 148, zrušení koridoru TE3, zmenšení ploch č. 6, 19, P2, E4, zmenšení koridoru TX1 a zkrácení koridoru D5. Zároveň požadovali náhradu nákladů řízení, včetně přiznání daně z přidané hodnoty.

II. Shrnutí vyjádření odpůrce

9. Odpůrce zásadně nesouhlasil s argumenty navrhovatelů. Zastává názor, že se všemi námitkami zabýval a vypořádal. K porušení práv navrhovatelů nedošlo. S ohledem na velký rozsah návrhu (72 stran), shrnul vyjádření do ucelených tématických celků. K namítanému dotčení práv navrhovatelů uvedl, že jde pouze o konstatování. Proti původnímu územnímu plánu, kde byl vymezen dopravní koridor D1, se navrhovatelé bránili u Nejvyššího správního soudu, který jejich návrh rozsudkem pod sp. zn. 6 Ao 3/2009 ze dne 21. 10. 2009 zamítl. Vymezený koridor D1 označil jako nejvhodnější, nešetrnější řešení. Tehdy územní plán obce nemohl mít koridor D1 vymezen v rozporu s územním plánem velkého územního celku Javořická vrchovina, který v roce 2008 platil. Tento územní plán velkého územního celku byl v roce 2011 nahrazen Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen „ ZÚR“), které tento problém s průtahem obce Kunžak neřeší. K časovým souvislostem odpůrce připomněl, že územní plán Kunžak byl vydán v roce 2008. ZÚR bez řešení dopravního koridoru „pro narovnání zatáček“ v Kunžaku byly vydány v roce 2011. V roce 2016 podala Správa a údržba silnic Jihočeského kraje podnět k řešení dopravní závady do čtvrté aktualizace ZÚR, která byla přeřazena do aktualizace č.

6. Tato problematika byla v průběhu projednávání aktualizace ZÚR č. 6 přeřazena vzhledem k naplnění atributu nadmístnosti k vyřešení tohoto problému přímo obci Kunžak. Koridor byl označen D38 a řešení tohoto problému bylo součástí vyhodnocení SEA v této aktualizaci. Krajský úřad postoupil podnět od Správy a údržby silnic Jihočeského kraje k řešení územního plánu v roce 2017. Obec podnět zařadila do řešení pro změnu 4. aktualizace územního plánu v roce 2017.

10. Odpůrce vysvětlil, že tato situace byla konzultována s odborem dopravy a silničního hospodářství a byl učiněn závěr ohledně zásad územního rozvoje, že nejde o přeložku silnice II. třídy, ale homogenizaci (naplňuje uvedené v poznámce pod čarou č. 21 platných Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje). Tento požadavek však nenaplňoval atributy pro záměry nadmístního významu, tudíž jej nepřísluší řešit Zásadám územního rozvoje Jihočeského kraje, ale územnímu plánu obce, a proto jej 6. aktualizace ZÚR Jihočeského kraje nemohla řešit. Krajský úřad však při zpracování 6. aktualizace ZÚR prověřoval úpravu trasy na silnici II/151 v obci Kunžak, kdy jako podklad použil studii „Územní studie na průtah silnice II/151 v obci Kunžak z roku 2009“, zpracoval mu Pragoprojekt a.s. z pohledu naplnění atributu nadmístnosti. Neregistrovaná územní studie ve smyslu § 30 stavebního zákona může být použita, jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace nebo její změnu. Nelze ji použít pro rozhodování o změnách v území. Orgány vykonávající působnost na úseku územního plánování mohou vycházet z jakýchkoli využitelných podkladů, což nevylučuje použít neregistrovanou územní studii a jiné podklady zjištěné na základě doplňujících průzkumů a rozborů na počátku pořízení územního plánu nebo jeho změny (§ 47 odst. 1 stavebního zákona).

11. Ke konstatování navrhovatelů, že zvolená varianta dopravního koridoru D1–Z4 zasahuje výrazněji do jejich vlastnického práva a je tudíž v rozporu se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahů uvedl, že řešení navrhovatelů nelze zvolit, neboť by neodstraňovalo dopravní závady, kdy výsledkem by byl úsek s nevyhovujícími šířkovými parametry, nedostačujícími poloměry směrových oblouků, nepřekonával by značný výškový rozdíl a výsledkem by byla varianta, která by přinesla nejnižší míru bezpečnosti pro účastníky silničního provozu, jelikož prudké klesání v dané lokalitě je právě příčinou většiny dopravních nehod. Zvolená varianta byla vymezena proto, že v původním vymezeném koridoru D1 nebylo možné umístit úpravy komunikace tak, aby vyřešily dopravní závady. Koridor D1 původně vymezený respektoval koridor ve velkém územním celku Javořická vrchovina označený jako D46 a respektoval i vyhlášenou nemovitou kulturní památku Vospělův mlýn. Po vypracování územní studie zadané v roce 2008 Jihočeským krajem na průtah silnice II/151 obcí Kunžak bylo zvoleno nejvhodnějšího řešení k odstranění dopravních závad. Byla vybrána varianta č. 4, kterou byl ve změně č. 4 ÚP Kunžak vymezen právě koridor D1-Z4 nahrazující původní koridor D1. Po technické realizaci přeložky silnice v koridoru D1–Z4 nebude stávající problémový úsek komunikace již využíván pro transitní dopravu, nýbrž bude využíván jako obslužná komunikace místního charakteru, která zajistí bezpečný přístup ke stávajícím objektům a i pro pěší. Odpůrce vysvětlil, že úlohou koridoru pro předmětnou přeložku silnice je jeho vymezení v dostatečném rozsahu tak, aby do něj bylo možné budoucí stavbu silnice umístit včetně staveb souvisejících či doprovodných. Odkázal na ustanovení § 43 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého územní plán nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím, tudíž územní plán nedovoluje řešit konkrétní technická řešení. Ta budou řešena v podrobnější dokumentaci stavby pro územní řízení a další řízení podle zvláštních právních předpisů, k nimž se budou vyjadřovat dotčené orgány.

12. K námitkám týkajícím se kulturní památky Vospělův mlýn odpůrce vysvětlil, že jde o kulturní památku, která je věcí ministerstva kultury. Takové úvahy již byly vysloveny Nejvyšším správním soudem v jeho rozsudku sp. zn. 6 Ao 3/2009. K námitce navrhovatelů, že odpůrce ignoruje nemovitou kulturní památku původně barokní most a sochu sv. Jana Nepomuckého, kdy má dojít k faktické likvidaci těchto památek uvedl, že koridor je vymezen na samé hranici této památky a případné dopady budou řešeny v podrobnější dokumentaci stavby v územním řízení a dalších řízeních. Odpůrce dále důrazně odmítl tvrzení, že pominul orgán památkové péče. Ve spise je doklad – doručenka, která prokazuje, že tento dotčený orgán památkové péče byl obeslán, a to oznámení o společném jednání dle § 50 stavebního zákona pod č. j. X ze dne 10. 10. 2018, a měl možnost zaslat své stanovisko.

13. Odpůrce odmítl námitku navrhovatelů týkající se vnitřních rozporů změny č. 4 ÚP Kunžak. Výroková část je s odůvodněním ve vzájemném souladu. Změna územního plánu je srozumitelná a přezkoumatelná a naopak závěry vyslovené navrhovateli jsou pouhou polemikou či spekulacemi. Odpůrce odkázal na stranu 154 i ohledně námitky týkající se termínu homogenizace – přeložky, kdy v zásadách územního rozvoje byl problémový úsek nazýván homogenizací, avšak v územním plánu obce je označen jako přeložka silnice. Podle odpůrce nedošlo k porušení proporcionality přijatého řešení ve vztahu k soukromým a veřejným zájmům. Zmíněné řešení bylo vymezeno po projednání s dotčenými orgány, které zastupují všechny veřejné zájmy a jejich stanoviska neobsahovala nesouhlas s jeho vymezením. Případná konkrétní opatření zejména za oblast ochrany přírody a krajiny a oblast vodohospodářskou jsou ve stanoviscích odkazována na podrobnější řízení s vědomím toho, že podrobnost územního plánu nedovoluje řešit konkrétní a podrobné dopady jednotlivých složek veřejných zájmů. Odpůrce zároveň odmítl tvrzení navrhovatelů, že komunikaci II/151 považuje za nejvýznamnější komunikaci na okres Jindřichův Hradec. Toto tvrzení je nepravdivé a vytržené z kontextu. Rovněž námitka týkající se vyhodnocení vlivů na životní prostředí je pouhou spekulací navrhovatelů. V návrhu zprávy o uplatňování územního plánu Kunžak, který mimo jiné obsahoval pokyny pro zpracování návrhu změny č. 4 ÚP Kunžak, v rozsahu zadání vydal Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí zemědělství a lesnictví České Budějovice stanovisko, ve kterém nepožadoval zpracování vyhodnocení vlivů změny č. 4 na životní prostředí. Důvodem byla skutečnost, že změna územního plánu nestanovuje žádné varianty řešení. Koridory dopravní infrastruktury na silnici II/151 a II/164 byly posouzeny v rámci posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí ve smyslu § 10i) zákona č. 100/2001 Sb. (vyhodnocení SEA) pro společné jednání 6. aktualizace zásad územního rozvoje kraje, kde nebyly identifikovány významné negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, ani na charakteristiku dotčeného území. Podrobnou argumentaci odpůrce rozvedl v odůvodnění rozhodnutí o námitce č. IV. Dále odpůrce popřel tvrzení navrhovatelů, že se pokusil nahradit argumentaci vyhodnocení SEA vlastní verzí. Jak bylo výše uvedeno, takový postup byl podložen vyjádřením krajského úřadu odboru životního prostředí ze dne 5. 12. 2019 č. j. X. K navrhovateli podaným námitkám byly požádány dotčené orgány o stanovisko, z nichž pořizovatel i odpůrce čerpali. Nelze přehlédnout, že se jednalo o shodné koridory posouzení v rámci SEA, jako u 6. aktualizace Zásad územního rozvoje tak při pořizování 4. změny ÚP Kunžak.

14. Ohledně hydrogeologických poměrů a ÚSES z hlediska ochrany přírody nebyl shledán žádný rozpor, který by měl vliv na zákonnost změny č.

4. ÚP Kunžak. Tvrzení o zásahu do hydrogeologických poměrů nebylo ničím podloženo. Stejně tak se týká námitky k ochraně zvláště chráněných živočichů. Odpůrci je vytýkáno nedostatečné zjištění skutkového stavu. To se však navrhovatelům v důsledku nekonkrétní argumentace odpůrce prokázat nepodařilo. Koridor byl projednán s dotčenými orgány na úsecích všech veřejných zájmů a jejich stanoviska byla v zásadě kladná. Podstatný bude následný návrh na umístění komunikace v koridoru a navrhované řešení ochrany přírody a krajiny. K posudku jako je například hydrogeologie, biologický průzkum i hlukové studie odpůrce uvedl, že jsou vždy součástí podrobnější dokumentace, a jsou pořizovány v řízeních navazujících na zpracování územního plánu. Smyslem územního plánu bylo vymezit území pro koridor či plochu v rámci, které bude možné v budoucnu, po provedení příslušných řízení, záměr umístit. Trasa koridoru byla zvolena tak, aby byl prostor pro umístění a koordinaci veškerých dotčených zájmů. Posudky nebyly zpracovány dopředu jednak s ohledem na obsah uplatněných stanovisek dotčených orgánů a jednak proto, že jde o podrobnosti, které nepřísluší územního plánu. K námitce veřejného zájmu na ochraně zastaveného území odpůrce konstatoval, že zpracovatel územního plánu postupoval maximálně úsporně. Šetřil nezastavěné území, šetřil zemědělský půdní fond a postup zpracovatele byl v souladu se zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu a zároveň bylo vydáno souhlasné stanovisko se záborem půdy. Zásah do nezastavěného území a do zemědělského půdního fondu byl z hlediska proporcionality přiměřený. Dotčený orgán za oblast zemědělského půdního fondu vydal souhlasné stanovisko. Odpůrce se zabýval a vypořádal i tvrzený zásah do veřejného zájmu na ochraně krajinného rázu genius loci – duch místa. Není pravdou, že na tuto námitku nereagoval. S námitkou se dostatečně vypořádal. V daném objemu námitek nebylo možné obsáhnout a vypořádat každou větu či slovo. Odpůrce nepopřel, že dojde k zásahu do krajinného rázu, nicméně má za to, že vzhledem k tomu, že se jedná o budoucí přeložku silnice II/151, jde o veřejný zájem. Zásah nebude excesivní. Zároveň nedojde k žádnému úbytku obyvatel obce Kunžak z důvodu provedení dopravního koridoru D1-Z4. Odpůrce závěrem shrnul, že koridor D1-Z4 byl vymezen na základě plně způsobilého územně plánovacího podkladu. Předmětný koridor vyřeší dopravně bezpečnostní zájem. V procesu pořizování změny č. IV. územního plánu Kunžak nedošlo k žádným vadám. Změna nezasahuje nepřiměřeným způsobem do navrhovateli tvrzených veřejných zájmů, jako je prevence sucha, nedostatek vody, ochrana živočichů, ochrana kulturních památek, ochrana nezastavěného území, ochrana zemědělského půdního fondu, ochrana krajinného rázu. Zároveň nenarušuje zájem na zastavení úbytku obyvatel obce Kunžak a nenarušuje zájem na hospodárném vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů. Argumenty navrhovatelů jsou dle odpůrce hypotetické a nemohou být tudíž důvodem pro zrušení části územního plánu. Proto bylo navrženo zamítnutí návrhu. Odpůrce souhlasil s projednáním věci bez nařízeného jednání.

III. Shrnutí repliky navrhovatelů

15. Navrhovatelé ve své replice k vyjádření odpůrce sdělili, že souhlasí s tím, aby soud o věci rozhodl bez jednání, neboť v předmětné věci jde o posouzení právních otázek a od ústního jednání tak nelze očekávat další objasnění věci.

16. Navrhovatelé v replice dále obsáhle reagují na vyjádření odpůrce. Komentují, že na místo konkrétní protiargumentaci k návrhu odpůrce pouze stroze odmítl argumenty. V replice se vyjadřují podrobně k těm částem vyjádření, kde se objevily argumenty podle jejich názoru nové, podle nich nesprávné či irelevantní. Víceméně polemizují s obsahem vyjádření odpůrce a přináší k němu svou podrobnější argumentaci. Jedná se o polemiku týkající se toho, zda konkrétně odůvodnili navrhovatelé svůj návrh na zrušení vydané 4. změny ÚP Kunžak, zásahu do jejich legitimního očekávání, poukazu na nejednotnou terminologii, zda jedná se o přeložku či homogenizaci a v důsledku toho nepřezkoumatelnost OOP, legální možnost využití neregistrované územní studie, poukaz na nepravdivé a zavádějící argumenty v souvislosti s nemovitou kulturní památkou – barokní most se sochou sv. Jana Nepomuckého, atd.

17. Podle navrhovatelů se odpůrce ve svém vyjádření relevantně nevypořádal ani s jedním z celkem třiceti navrhovateli podrobně vyargumentovaných důvodů pro zrušení napadené změny č. 4 ÚP Kunžak. Odpůrce v převážné míře zpětně odkazoval na argumenty obsažené již v odůvodnění návrhu změny č. 4 ÚP Kunžak, které byly v návrhu vyvráceny, případně prezentoval argumenty, které jsou pro posouzení věci irelevantní či marginální. Podle navrhovatelů je každý z jimi uváděných třiceti důvodů sám o sobě důvodem pro zrušení napadené části předmětného opatření obecné povahy, tím spíše tyto důvody ve svém souhrnu, a proto setrvali na svém požadavku, by soud napadenou část změny č. 4 ÚP Kunžak zrušil.

IV. Právní hodnocení soudu

18. Krajský soud po ověření aktivní procesní legitimace navrhovatelů přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích podaného návrhu (§ 101 d) odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen s. ř. s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b) s. ř. s.). Současně soud vycházel při přezkumu napadeného opatření obecné povahy z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, kupříkladu rozsudku sp. zn. 6 Ao 5/2011 ze dne 7. 10. 2011, podle které „ [p]ři přezkoumání územního plánu musí soud postupovat zvlášť zdrženlivě, neboť prostřednictvím územního plánu je realizováno právo na samosprávu obce a vůle občanů obce.“ 19. Návrh není důvodný.

20. V dané věci soud poukazuje na skutečnost, že návrh na zrušení změny č. 4 ÚP Kunžak, byl obsáhlý a jednotlivé námitky se v něm na různých místech opakovaly či prolínaly. Při vypořádání jednotlivých námitek soud proto postupoval v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu, podle které povinnost odůvodnit rozhodnutí nemůže být chápána tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (srov. obdobně nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012 sp. zn. 4 ÚS 3441/11). Soud doplňuje, že rozsah reakce na navrhovateli konkrétně vznesené námitky, je co do šíře odůvodnění spojen s otázkou hledání míry. Povinnost orgánů veřejné moci (včetně orgánu moci soudní) svá rozhodnutí řádně odůvodnit, nelze interpretovat jako požadavek na detailní odpověď na každou námitku. Z toho důvodu postačuje, jsou-li vypořádány alespoň základní námitky účastníků řízení (srov. rozsudek NSS sp. zn. 9 Afs 70/2008), případně za podmínek tomu přiměřeného textu i s akceptací odpovědi implicitní, což připouští i Ústavní soud (kupříkladu usnesením ze dne 18. 11. 2011, sp. zn. II ÚS 2774/09, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2011 č. j. 4 Ads 58/2011-72). Takový postup je vhodný zejména u velmi obsáhlých podání, jakým je návrh navrhovatelů 72 stran textu a replika 18 stran textu a současně 50 příloh; opačný postup by mohl vést až k absurdním důsledkům a porušení zásady efektivnosti a hospodárnosti řízení, jak taktéž uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 1 As 432/2017.

21. K důkazním návrhům navrhovatelů krajský soud uvádí, že jimi označené listiny v návrhu na zrušení změny č. 4 ÚP Kunžak jsou obsaženy ve správním spise, kterým v soudním řízení správním zpravidla není zapotřebí provádět samostatné dokazování (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009 č. j. 9 As 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Navrhovatelé i odpůrce souhlasili s rozhodnutím věci bez jednání. Provedení navrhovateli navrhovaných důkazů soud považoval za nadbytečné, neboť odpůrce se zjištěním skutkového stavu při pořizování napadeného opatření obecné povahy zabýval dostatečně. Taktéž z předložených důkazních návrhů nevyplynul rozpor mezi tvrzeními navrhovatelů a zjištěným skutkovým stavem. Krajský soud vycházel ze skutkového stavu obsaženého ve spisovém materiálu a shledal, že důkazy nad rámec obsahu spisu není nutno provádět.

22. Navrhovatelé podali návrh na zrušení změny č. 4 ÚP Kunžak. Závazným podkladem pro vypracování této změny bylo úplné znění územního plánu Kunžak (právní stav) po změně č.

3. Změna č. 4 vymezuje základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot jako ochranu hodnot kulturního dědictví, vymezuje prostory urbanisticky a historicky cenné (prostory s geniem loci), ochranu drobné architektury, ochranu hodnot přírodních a krajinných, kupříkladu území s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, přírodní geologické zajímavosti, geomorfologické tvary, mokřady, rašeliniště atd. Dále stanovuje koncepci dopravní infrastruktury – silniční doprava – DS, koridory pro dopravní infrastrukturu – D, respektovat koridory pro dopravní infrastrukturu vymezené z důvodu řešení přeložky a úprav trasování silnic druhé třídy v Kunžaku, Mostech a Valtínově – D1–Z4, koridor pro přeložku silnice II/151 v k. ú. Kunžak, nové trasování silnice na východním okraji sídla z důvodu dopravní závady – koridor vymezený pro provedení této úpravy zasahuje do ploch bydlení situovaných podél dnešní silnice II/151 a D4 - Z4 koridor pro přeložku silnice II/164 v k. ú. Kunžak – silnice na západním okraji v k. ú. Kunžak z důvodu řešení dopravní závady (sklon a rozhled). Jako veřejně prospěšné stavby jsou mimo jiné vymezeny stavby dopravní infrastruktury D1-Z4 přeložka silnice II/151 – na východním okraji sídla a D4-Z4 přeložka silnice II/164 v západní části k. ú. Kunžak.

23. Pořízení změny č. 4 ÚP Kunžak vyplynulo z projednání Zprávy o uplatňování územního plánu Kunžak, která vychází z ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“) a byla zpracována i v souladu s obsahem § 15 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Návrh zprávy byl ve smyslu § 47 odst. 2 zaslán dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím a obci Kunžak a byl zveřejněn veřejnou vyhláškou. Po ukončení projednávání návrhu byly požadavky dotčených orgánů vyhodnoceny a návrh zprávy byl upraven. Z hlediska ochrany přírody a krajiny dotčený orgán vyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast a z hlediska vlivu na životní prostředí nepožadoval zpracování vyhodnocení vlivu na životní prostředí. Proto nebylo vypracováno vyhodnocení vlivu změny územního plánu na udržitelný rozvoj území. Následně byl zpracován návrh změny územního plánu, který byl společně se stanovisky a připomínkami předložen podle § 50 stavebního zákona Krajskému úřadu České Budějovice k vydání stanoviska. Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic České Budějovice posoudil předložený návrh změny územního plánu a vydal stanovisko, dle něhož není tento návrh v rozporu s Politikou územního rozvoje ani se Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje v platném znění. K tomu bylo konstatováno, že přeložka silnice II/151 na jihovýchodním okraji Kunžaku (plocha Z4/D1) využívá z velké části stávající trasu místní komunikace. Částečná fragmentace krajiny způsobená přeložkou silnice II/151 (plocha D1-Z4) a přeložkou silnice II/164 (plocha Z4/D4) je kompenzována odstraněním dopravních závad. Zároveň vytváří podmínky zkvalitnění dopravní infrastruktury zejména pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy a ochrany a bezpečnosti obyvatelstva. Respektuje podmínky využití ploch, stejně tak umožňuje budování protierozních a protipovodňových opatření a opatření na zvýšení retence krajiny, vodních ploch, mokřadů a podobně. Tím jsou respektovány obecné republikové priority vyplývající z Politiky územního rozvoje č. 18, 19, 24, 25, 26.

24. Odůvodněním změny č. 4 ÚP Kunžak je zdůvodněna koncepce veřejné infrastruktury zejména dílčí změna Z4/7 a Z4/8. V těchto kapitolách odpůrce popisuje důvody záměru, především zdůrazňuje naléhavost řešení dopravní závady na silnici II/151 tak, aby vyhovovala normovým parametrům. Zmiňuje, že při výběru konkrétního koridoru byly respektovány památkově chráněné objekty - socha sv. Jana Nepomuckého a Vospělův mlýn, kdy bylo vždy upřednostňováno řešení, které minimalizovalo zásahy dotčení vlastnických práv soukromých osob a rovněž se vyhýbalo zásahům do objektů k bydlení. Z hlediska domovních studen, které se v navrhovaném koridoru pro dopravní infrastrukturu nacházejí, odpůrce uvedl, že případný zásah bude řešen a prověřován v navazujících projektových dokumentacích včetně zpracování hydrogeologických průzkumů zaměřených na vyhodnocení dopadů na odtokové a hydrogeologické poměry v území. Konstatoval, že stavby tohoto typu silnic jsou před jejich povolením rovněž posuzovány v rámci procesu EIA, kde dochází k systematickému zkoumání a posuzování možného působení na všechny složky životního prostředí. Cílem realizace záměru koridoru D1-Z4 je přispět ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu.

25. Soud považuje za potřebné připomenout, že změna č. 4 ÚP Kunžak se váže k územnímu plánu obce Kunžak č. j. X, který byl schválen zastupitelstvem obce Kunžak dne 23. 10. 2008. Navrhovatelé se v té době taktéž domáhali zrušení části tohoto územního plánu, respektive vymezení veřejně prospěšné stavby v koridoru dopravní infrastruktury s kódem D1 úprava trasování silnice II/151 u Nejvyššího správního soudu, který návrh na zrušení rozsudkem ze dne 21. 10. 2009 pod sp. zn. 6 Ao 3/2009 zamítl. Soud připomněl základní zásady, které jsou stále aktuální, a to, že není úkolem soudu stanovovat, jakým způsobem má být určité území využito; jeho úkolem je sledovat, zda příslušná politická jednotka (obec) se při tvorbě územního plánu pohybovala v zákonných mantinelech. Soud není oprávněn posuzovat vhodnost funkčního využití té které lokality kromě splnění kompetenčních a procedurálních požadavků, mu však nic nebrání též posoudit, zda zvolené řešení není v rozporu s požadavkem hmotného práva, zda není ke konkrétní osobě nepřiměřené, nezdůvodnitelné či diskriminační ve vztahu k námitkám navrhovatelů, kterým dominovala výhrada, že odpůrce upřednostnil deklarovaný veřejný zájem před soukromým zájmem. Nejvyšší správní soud vysvětlil, že jeho opodstatněnost neshledal. Soud posuzoval, zda se jedná o obecně prospěšnou stavbu vymezenou nadřazenou územně plánovací dokumentací, zda vymezení koridoru D1 představuje veřejný zájem souladný s cíli územního plánování. Takový rozpor shledán nebyl. Soud dále připomněl, že bylo povinností obce respektovat vyhlášenou nemovitou kulturní památku, což mělo značný význam při volbě nejvhodnějšího možného řešení při vymezení koridoru D1. Taktéž Nejvyšší správní soud uvedl, že Jihočeský kraj zadal v roce 2009 vypracování územní studie 2009, která může mít dopad až do Zásad územního rozvoje připravovaných v té době Jihočeským krajem tehdy ve fázi návrhu. Odpůrce si byl vědom toho, že budou-li Zásady územního rozvoje schváleny v podobě, jíž by vymezený koridor D1 neodpovídal, bude povinen odpůrce provést v územním plánu obce změny, jak mu ukládá § 54 odst. 5 stavebního zákona. Ve vztahu k nemovité kulturní památce Vospělův mlýn, Nejvyšší správní soud zhodnotil, že vybraná trasa musela respektovat tuto kulturní památku, neboť nebyl dán zákonný důvod pro přezkum prohlášení tohoto objektu za kulturní památku v rámci řízení o přezkumu opatření obecné povahy a zároveň připomněl, že přezkum prohlášení nemovitosti kulturní památkou by náležel do pravomoci správních soudů v rámci řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. Navíc nebylo povinností odpůrce vyiniciovat či si vynucovat zrušení prohlášení věci kulturní památkou. Soud shrnul, že odpůrce postupoval v souladu se zákonem, když vymezil koridor D1, neboť byl vázán jednak vymezením koridoru D46 v územním plánu VÚC a též povinností respektovat nemovitou kulturní památku Vospělův mlýn. Soud se zabýval i správností vymezení koridoru v souladu s veřejným zájmem, který shledal. Vhodné řešení pro úpravu trasování silnice II/151, které mělo vést k odstranění dopravní závady, mělo být hledáno v rámci koridoru D1. Soud taktéž uvedl, že nic nenasvědčuje závěru, že by postup odpůrce byl šikanózně namířen výlučně proti navrhovatelům. Nejvyšší správní soud taktéž poukázal na výtku navrhovatelů, že v rámci vymezeného koridoru D1 nelze dopravní závadu odstranit, naopak koridor přináší spíše zhoršení dopravní závady. K tomu soud uvedl, že není jeho úkolem posuzovat věcnou správnost přijatého řešení, zda je v rámci koridoru možno nalézt takové řešení, které zlepší současný nevyhovující stav. Zvolené řešení bylo rozhodnutím obce, která si při jeho přijímání musí být vědoma veškerých dopadů takového rozhodnutí. Soud dále připomněl závěry o nutnosti respektovat vedení koridorů veřejně prospěšných staveb v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Soud vypořádal i navrhovateli vznesenou námitku přiměřenosti obsahu územního plánu. Soud k tomu poukázal na to, že v rámci koridoru D1 je možné dospět alespoň částečně k řešení dopravní závady. Z výkresů územního plánu pak nevyplývá, že by koridor kopíroval svou šířkou stávající silnici II/151 v rámci takto vymezeného koridoru lze tedy hledat řešení dopravní závady. Navíc Nejvyšší správní soud neshledal ničeho, co by svědčilo o diskriminačním způsobu zásahu do vlastnického práva navrhovatelů. Pokud částečně do vlastnického práva navrhovatelů zasahuje, činí tak při dodržení zásad subsidiarity a minimalizace zásahu, kterou jsou navrhovatelé povinni strpět. Důvodnou neshledal Nejvyšší správní soud ani námitku týkající se jejich legitimního očekávání, že se přijaté řešení nedotkne jejich nemovitostí. Do vlastnického práva navrhovatelů nebylo zasaženo nekonformním způsobem, tudíž argumentace legitimním očekáváním je lichá. Princip legitimního očekávání v procesu územního plánování nelze vykládat jako zachování statusu quo, neboť se jedná o dlouhodobý proces, v němž se střetávají různé typy zájmů, kdy vyhovění jednomu typu zájmů obvykle povede k poruše ve vztahu k zájmu jinému.

26. S ohledem na uvedené lze konstatovat, že účelem změny č. 4 ÚP Kunžak bylo nalézt technicky realizovatelnou variantu, kterou budou závady v dopravní situaci v obci Kunžak přetrvávající již od tvorby a schválení územního plánu obce, odstraněny. Jak navrhovatelé ve svém návrhu na zrušení části změny č. 4 ÚP Kunžak konstatovali přijetí územního plánu v demokratickém státě je kompromisem mezi veřejnými zájmy a zájmy soukromými. Rovněž správně uvedli, že odstranění dopravní závady na silnici II/151 bylo předmětem územního plánu Kunžak od samého počátku jeho účinnosti. Ke své argumentaci použili i odkaz na rozsudek NSS sp. zn. 6 Ao 3/2009 a poukázali na závěr tam vyslovený, že koridor D1 je nejvhodnějším a nejšetrnějším řešením dopravní závady. Opomněli však poukázat i na argumentaci související, jednak že si sami byli vědomi skutečnosti, že přijaté řešení D1 nezajišťuje odstranění existující závady dopravního řešení, jakož i reakci Nejvyššího správního soudu, že varianta D1 byla v době schvalování územního plánu v roce 2008 tou nejšetrnější a nejvhodnější, neboť výběr tohoto koridoru byl omezen možnostmi, které stanovila nadřazená územně plánovací dokumentace, tudíž nebylo možné hledat řešení mimo koridor D46 vymezený územním plánem VÚC. Při volbě současného řešení, které se promítlo do změny č. 4 ÚP Kunžak, již nastala situace zcela odlišná. Jak uvedl Krajský úřad Jihočeského kraje ve svém stanovisku k návrhu zprávy o uplatňování územního plánu Kunžak ze dne 22. 12. 2017 „důvodem pro pořízení změny je dále prověření vymezení koridoru dopravy na silnici II/151 v obci Kunžak (narovnání nebezpečných zatáček), prověření vymezení koridoru dopravy pro úpravu trasy na silnici II/164 ve směru na Lomy (odstranění závady stoupání v zatáčkách) a vypuštění koridoru pro vysokotlaký plynovod …, kdy zadání změny nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými významný negativní vliv na příznivý stav k předmětu ochrany, nebo celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ležících na území a v působnosti Krajského úřadu – Jihočeský kraj … změna ÚP nestanovuje žádné varianty řešení a míra, v jaké změna stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti je akceptovatelná vzhledem k jejich umístění, velikosti i povaze. Koridory dopravní infrastruktury na silnici II/151 (Kunžak) a II/164 (Lomy) byly posouzeny v rámci vyhodnocení SEA pro společné jednání 6. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (dále 6 AZUR) ze dne 21. 6. 2017. Předmětné koridory byly vypuštěny z 6 AZUR až pro veřejné jednání z důvodu, že se nejedná o silnici II třídy nadmístního významu, ale o homogenizaci obce Kunžak. Změna respektuje priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území i podmínky ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje … Krajský úřad neshledal žádnou z charakteristik vlivů koncepce na životní prostředí ani veřejné zdraví ani charakteristiku dotčeného území, zejména s ohledem na pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivů, kumulativní a synergickou povahu vlivů, důležitost a zranitelnost oblastí, za významnou do té míry, aby bylo nutné tyto vlivy posoudit podle zákona. V rámci vyhodnocení SEA pro společné jednání 6 AZUR byla navržena pro plochy dopravní infrastruktury na silnici II/151 (Kunžak) a II/164 (Lomy) projektová opatření.“ 27. Navrhovatelé své námitky shrnuli v bodě V návrhu na zrušení změny č. 4 ÚP Kunžak do konkrétně označených celků, podle kterých soud bude tyto námitky z hlediska jejich důvodnosti posuzovat.

28. Důvody spočívající v nepřezkoumatelnosti (§ 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.).

29. V tomto bodě navrhovatelé shrnuli několik námitek označených pod pořadovými čísly 1 – 5, které jsou založeny na tvrzené nesrozumitelnosti, a tudíž nepřezkoumatelnosti, když obsahují vnitřní rozpory. Krajský soud při posuzování těchto námitek vycházel z ustálené judikatury správních soudů ohledně povinnosti přezkoumatelně odůvodnit vydané opatření obecné povahy. Nepřezkoumatelnost se především váže k individuálnímu správnímu aktu, jinými slovy správnímu rozhodnutí, nicméně ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu lze nepřezkoumatelnost přičítat i aktu smíšenému, kterým je právě územní plán, nebo jeho změna, jako opatření obecné povahy. Podle Nejvyššího správního soudu i v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů (§ 68 odst. 3 a § 174 odst. 1 správního řádu). Nedostatek rozhodovacích důvodů představuje jeho nepřezkoumatelnost (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Ao 3/2008) ve smyslu ustanovení § 101b odst. 4 s. ř. s. a lze tudíž za použití § 76 s. ř. s. posuzovat napadené opatření obecné povahy z hlediska jeho přezkoumatelnosti a také v případě shledání této vady napadené opatření obecné povahy pro tuto vadu zrušit.

30. Navrhovatelé poukazují na to, že důvody pro vymezení koridoru D1–Z4 vykazují rozpory, neboť jednotlivé části odůvodnění této změny argumentují současně pro odstranění i ponechání téže dopravní závady, jakož i výroková část změny č. 4 ÚP Kunžak označuje koridor D1-Z4 za přeložku silnice II/151 oproti jejímu odůvodnění, které koridor D1-Z4 někdy označují za homogenizaci, jindy za přeložku II/151, případně oboje.

31. Soud takovou vadu opatření obecné povahy neshledal. Navrhovatelé přesně nespecifikovali, v jakých souvislostech neporozuměli obsahu vymezení koridoru, v čem konkrétně a v jakých částech změny č. 4 ÚP Kunžak takovou vadu spatřují. Ani v replice doplněný odkaz na stranu 25 – 27 návrhu neoznačuje konkrétní místa, kde je taková zavádějící terminologie použita. Nelze souhlasit s tvrzením navrhovatelů, že v důsledku změny č. 4 není dopravní závada v předmětném úseku vůbec řešena. Cílem a úkolem této změny územního plánu bylo nalézt řešení, které by odstraňovalo přetrvávající dopravní závady. Tím je vymezení koridoru, který je v takové šíři, aby umožňoval v jeho rámci nalézt konkrétní řešení pro stavbu přeložky. Soud neshledal, že by odpůrce zaměňoval terminologii, jak ve své námitce navrhovatelé tvrdili. Zcela jednoznačně ze změny č. 4 ÚP Kunžak vyplývá, že dopravní řešení bude spočívat v přeložkách, které jsou v této změně podrobně specifikovány. Termín homogenizace je používán pouze s odkazem na Zásady územního rozvoje, kde tento termín označoval připravovanou změnu právě k problematické části dopravního řešení v obci Kunžak. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o tom, že Zásady územního rozvoje se nebudou touto problematikou zabývat, byla celá záležitost svěřena k řešení právě územnímu plánu obce, respektive jeho změně. Navrhovatelé neuvádí, na kterých místech mělo dojít k záměnám těchto termínů tak, že by představovalo namítanou nepřezkoumatelnost či vnitřní rozpornost odůvodnění koridoru D1-Z4. Odpůrce i ve vypořádání vznesených námitek poukazoval na skutečnost, že původní koridor D1 byl schválen územním plánem obce Kunžak v roce 2008, kdy platil územní plán Velkého územního celku Javořická vrchovina. V roce 2011 byl tento územní plán nahrazen Zásadami územního rozvoje, které se tímto problémem nezabývaly. Nelze přehlédnout skutečnost, že v roce 2016 podala Správa a údržba silnic Jihočeského kraje podnět k řešení dopravní závady, která měla být zařazena do 4. aktualizace Zásad územního rozvoje, byla však nakonec přeřazena až do aktualizace č.

6. Ani tato aktualizace předmětný problém nedořešila, vzhledem k rozhodnutí ohledně nenaplnění požadavku nadmístního významu bylo předáno řešení dopravní závady obci Kunžak, kdy koridor označený jako D 38 byl předtím předmětem aktualizace č. 6 Zásad územního rozvoje a součástí vyhodnocení SEA. Krajský úřad Jihočeského kraje postoupil podnět Správy a údržby silnic Jihočeského kraje obci Kunžak k řešení změnou územního plánu, a to v roce 2017. Tímto podnětem se obec Kunžak zabývala a zařadila řešení právě do změny č. 4 územního plánu v rámci zprávy o uplatňování územního plánu obce Kunžak.

32. Odpůrce rovněž odkázal na celokrajský koncepční materiál „Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje“, který byl zásadním podkladovým materiálem při nastavení koncepce řešení silniční sítě na úrovni kraje v Zásadách územního rozvoje, kdy se jednalo o záměr řešící bodovou dopravní závadu odklonem trasy silnice v krátkém úseku s návratem do původní trasy ještě před obcí a dále pokračující průtahem obce. Tato zjištění byla konzultována s Odborem dopravy a silničního hospodářství Jihočeského kraje a byl původně učiněn závěr, že se nejedná o přeložku silnice II, ale o homogenizaci. Současně bylo vysloveno, že požadavek nenaplňuje atribut pro záměr nadmístního významu, tudíž jej bude řešit územní plán obce. Krajský úřad při zpracování 6. aktualizace Zásad územního rozvoje prověřil úpravy trasy na silnice II/151 v obci Kunžak a jako podklad použil studii „Územní studie na průtah silnice II/151 obcí Kunžak z roku 2009“ a vzhledem k tomu, že požadavek na její zpracování nevzešel z předchozí plánovací dokumentace jako závazný, nebyla registrována dle § 30 stavebního zákona, jde o jiný podklad pro tvorbu či změnu územního plánu, který je způsobilým podkladem. Účelem zpracování této studie, kterou zadal Jihočeský kraj, bylo nalezení nejvhodnějšího řešení dopravní závady a obsahuje varianty 1, 3 a 4, kdy jako nejvhodnější byla vybrána varianta 4, v souladu s níž je koridor D1–Z4 vymezen a nahrazuje původní koridor D1. Tento koridor je způsobilý dopravní zásadu vyřešit, kdy po realizaci přeložky silnice v koridoru D1-Z4 nebude stávající existující problémový úsek pro tranzitní dopravu využíván. Hlavní úlohou koridoru pro předmětnou přeložku silnice je jeho vymezení v dostatečném rozsahu tak, aby bylo možné do něj budoucí stavbu silnice umístit včetně staveb souvisejících či doprovodných. Odpůrce zdůraznil, že územní plán případně jeho změna nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím. Podrobnost územního plánu nedovoluje řešit konkrétní technická řešení.

33. K námitce nemožnosti využít studii z roku 2009, která nebyla zaregistrována, jak podrobně argumentovali navrhovatelé, soud uvádí odkaz na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 50/2020, který se obecnými východisky přezkumu územně plánovací dokumentace a využití územní studie zabýval. Nejvyšší správní soud zde uvedl, „že v procesu územního plánování dochází k vážení řady zájmů soukromých i veřejných a výsledkem toho musí být rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými při zachování a právem předvídané proporcionality a ochrany základních práv před svévolnými a excesivními zásahy. Soud dovodil, že ke zrušení opatření obecné povahy by měl soud přistoupit, pokud došlo k porušení zákona v nezanedbatelné míře, resp. v intenzitě zpochybňující zákonnost posuzovaného řízení a opatření jako celku. Úkolem soudu v rámci přezkumu zásahu do práv stěžovatelů je proto za splnění dalších podmínek, zjistit, zda si pořizovatel územního plánu nepočínal zjevně svévolně či diskriminačně, zda úkoly a cíle, které prostřednictví územního plánu naplňuje, jsou legitimní a zákonné, a zda se v případě omezení vlastnických práv jedná o omezení v nezbytně nutné míře, vedoucí rozumně k zamýšlenému cíli a je činěno nejšetrnějším možným způsobem.“ Nejvyšší správní soud dále odkázal na ustanovení § 43 stavebního zákona, podle kterého v územním plánu lze vymezit plochu pro koridor, v němž je rozhodování o změnách území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů zpracováním územní studie nebo vydáním regulačního plánu. V případě podmínění rozhodování územní studií jsou součástí územního plánu podmínky pro její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti (§ 30 odst. 5). Marným uplynutím lhůty omezení změn v území zaniká. Jinak řečeno, podmínka pořízení územní studie podle § 43 odst. 2 stavebního zákona po určitou dobu blokuje stavební využití dotčeného území v důvodu souvisejících s územním plánováním. Podmínka zpracování územní studie stanovená územním plánem totiž brání rozhodování o změnách území, dokud nebudou změny využití území prověřeny územní studií. S účinností od 1. 3. 2013 je výslovně stanoveno, že součástí územního plánu, pokud je rozhodování o změnách v území podmíněno pořízením územní studie, musí být stanoveny podmínky pro její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti. Marným uplynutím lhůty omezení změn v území zaniká.

34. V dané záležitosti tomu tak nebylo. Územní plán obce, jak bylo výše připomenuto, nepodmínil vymezení plochy nebo koridoru zpracováním územní studie, jejímž účelem by bylo prověřit a posoudit podmínky ochrany hodnot území při řešení střetu zájmů nebo řešení vybraných problémů. Smyslem územní studie je prověřit možnost využití konkrétního řešeného území k účelu předpokládanému územním plánem. Územní plán nepodmínil další rozhodování o výběru trasy dopravního koridoru, který by odstraňoval dopravní závady vypracováním studie. Z toho důvodu nelze klást na studii, kterou zadal k vypracování Krajský úřad Jihočeského kraje za účelem ověření optimální dopravní trasy v obci Kunžak pro vypracování Zásad územního rozvoje takové požadavky, které stanoví § 30 stavebního zákona. Územní studie zadaná k vypracování Krajským úřadem Jihočeského kraje v roce 2009 byla podpůrným podkladem pro řešení, které bylo ve změně č. 4 ÚP obce Kunžak zvoleno s cílem odstranit zcela existující dopravní závady. Územní studie představovala neformální odborný podklad, jenž přináší možnost flexibilně ověřovat různé varianty řešení problémů. Proto je třeba odmítnout požadavky navrhovatelů v jejich nárocích na pořízení a další využití územní studie, která však nebyla zpracována jako podmínka vyplývající z územního plánu obce pro případné navazující změny tohoto územního plánu. Povaha územní studie jako neformálního podkladu byla tudíž rozdílná, kdy zpochybňování možných konkrétních stavebních záměrů je nutné řešit až v rámci územního či stavebního řízení. Územní studie nemůže z povahy věci řešit takové konkrétní problémy, jako je přesná trasa přeložky, která má být umístěna uvnitř vybraného dopravního koridoru. Navíc je třeba poukázat na to, že navrhovatelé ani jiné osoby, jejichž práva mohou být územním rozhodnutím dotčena, nemají subjektivní veřejné právo na to, aby poměry v území, v němž se nachází jejich majetek, byly navždy zakonzervovány a nemohly být změněny.

35. Jak již soud výše s odkazem na vysvětlení vyplývající ze stanoviska k návrhu zprávy o uplatňování územního plánu Kunžak a odůvodnění změny č. 4 tohoto územního plánu uvedl, byly shledány důvody, pro které bylo upuštěno od požadavku posouzení změny č. 4 ÚP Kunžak z hlediska vlivu na životní prostředí (SEA). Soud v rámci přezkumu opatření obecné povahy neshledal nepřezkoumatelnost stanoviska vydaného Krajským úřadem Jihočeského kraje, odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví k návrhu správy o uplatňování územního plánu Kunžak, jak namítali navrhovatelé s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 222/2019. Z této zprávy naopak vyplývá, že zadání této změny nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ležících na území v působnosti Krajského úřadu Jihočeský kraj. Změna územního plánu nestanovuje žádné varianty řešení a míra, v jaké změna stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti, je akceptovatelná vzhledem k jejich umístění, velikosti i povaze. Koridory dopravní infrastruktury na silnici II/151 (Kunžak) a II/164 (Lomy) byly posouzeny v rámci vyhodnocení SEA pro společné jednání šesté aktualizace Zásad územního rozvoje dne 21. 6. 2017. Tyto koridory byly vypuštěny z důvodu, že nejedná se o silnici druhé třídy nadmístního významu, ale o homogenizaci obce Kunžak. Změna respektuje změny územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území i podmínky ochrany a rozvoje přírodních kulturních a civilizačních hodnot území kraje. Krajský úřad neshledal žádnou z charakteristik vlivů koncepce na životní prostředí ani veřejné zdraví ani charakteristiku dotčeného území, zejména s ohledem na pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivů kumulativní a synergickou povahu vlivů, důležitost a zranitelnost oblastí za významnou do té míry, aby bylo nutné tyto vlivy posoudit podle zákona. V rámci vyhodnocení SEA pro společné jednání 6. aktualizace Zásad územního rozvoje byla navržena pro plochy dopravní infrastruktury na silnici II/151 (Kunžak) a II/164 (Lomy) projektová opatření. Koridor dopravní infrastruktury byl posouzen v rámci posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí ve smyslu § 10i) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (vyhodnocení SEA), kde nebyly identifikovány významné negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví ani charakteristiku dotčeného území. Odpůrce se nepokusil nahradit argumentaci vyhodnocení SEA svou vlastní verzí, neboť vysvětlení odpůrce bylo podloženo vyjádřením Krajského úřadu, odboru životního prostřední České Budějovice č. j. KUJCK 142502/2019 ze dne 5. 12. 2019 k námitce uplatněné navrhovateli. Schválený dopravní koridor byl posuzován a hodnocen dotčenými orgány na úsecích všech veřejných zájmů a jejich stanoviska byla kladná. Dále byla potvrzena i vyjádřením k námitce, kterou podali navrhovatelé. Odpůrce požádal vzhledem ke složitosti uplatněných námitek o vyjádření dotčených orgánů k obsahu vznesených námitek týkajících se jednotlivých zájmů. Tato vyjádření pořizovatel změny územního plánu následně použil a vycházel z nich při odůvodnění rozhodnutí o vznesené námitce navrhovatelů. Koridor D1-Z4 nezasahuje v nezastavěném území do skladebných částí ÚSES ani do zmiňovaných přírodních hodnot území. Není v rozporu s významnými krajinnými prvky vyhlášenými správním rozhodnutím, nebo vyplývajícím ze zákona. Dotčený orgán poznamenal, že případné střety s ochranou přírody a krajiny za oblast živočichů nebo i krajinného rázu lze řešit v konkrétních souvislostech v navazujících řízeních. Z toho důvodu soud uzavřel, že není nepřezkoumatelná část odůvodnění změny č. 4 ÚP Kunžak v souvislosti s otázkou posouzení vlivu koridoru D1-Z4 na životní prostředí, ani ta část odůvodnění změny č. 4 ÚP Kunžak, v níž odpůrce reagoval na námitky navrhovatelů poukazující na výhrady, že koridor nelze vést přes biotop silně ohrožených druhů živočichů.

36. Stejný závěr soud vyslovil ve vztahu k námitce navrhovatelů týkající se nepřezkoumatelnosti té části odůvodnění změny č. 4 ÚP Kunžak, která se měla týkat vypořádání námitek navrhovatelů ohledně zásahu koridoru D1-Z4 do veřejného zájmu na ochraně krajinného rázu, kde poukazovali na neadekvátní narušení historického přírodního předělu Velkého a Malého Podolí, na zničení „génia loci“ a Malého Podolí a na rozpor s § 12 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, na který odpůrce podle nich vůbec nereagoval. Odpůrce v této souvislosti reagoval na otázky narušení krajinného rázu a nezastavěného území, které lze zahrnout pod pojem „duch místa“ a k tomu uvedl, že k zásahu do krajinného rázu dochází každou stavební činností, což nelze zpochybnit. Do přírodního parku Česká Kanada však umístění přeložky silnice II. třídy nezasahuje. Rovněž nezasahuje ani do zástavby v lokalitě malého Podolí, která je v územním plánu Kunžak zařazena mezi hodnoty kulturního dědictví jako prostor historicky a urbanisticky cenný. Zachování tradičního charakteru zástavby v lokalitě malého Podolí je dostatečně ošetřeno podmínkami prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu tak, aby byl zachován krajinný ráz Malého Podolí. Tato námitka byla tudíž odpůrcem vypořádána se závěrem, že zásah nebude excesivní a budoucí stavba nebude svým zásahem natolik excesivní, aby převýšila veřejný zájem na vybudování předmětné přeložky silnice. Navrhovatelé v této souvislosti neuvedli, jak jsou v souvislosti s touto námitkou zkráceni na svých subjektivních veřejných právech.

37. V další části návrhu na zrušení změny č. 4 územního plánu obce Kunžak navrhovatelé tvrdili, že skutkový stav, ze kterého odpůrce při vymezení koridoru D1 - Z4 vycházel, je v rozporu se spisem, konkrétně s obsahem studie nazvané Územní studie na průtah silnice II/151 obcí Kunžak z roku 2009, neboť z této studie nijak nevyplývá, že v rámci koridoru D1 nemůže k vyřešení dopravní závady na silnici II/151 dojít. Naopak, studie obsahuje řešení předmětné dopravní závady, jak v rámci koridoru D1-Z4, tak i v rámci koridoru D1. Navíc odpůrce předmětnou územní studii využil více než po deseti letech, aby vymezil zcela nový výrazně odlišný koridor D1-Z4, k čemuž tato předmětná studie bezpochyby nikdy způsobilá nebyla, navíc se jedná o studii zpracovanou v rozporu s § 30 stavebního zákona, neboť pořizovatel neschválil možnost jejího využití, ani nedošlo k vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Navrhovatelé si vložení studie do evidence územně plánovací činnosti ověřovali a dle výpisů z let 2009 až 2020 k vložení této studie do evidence územně plánovací činnosti u Ústavu územního rozvoje nedošlo. Přitom dle ustanovení § 25 a § 30 stavebního zákona je teprve po schválení a vložení této studie možné ji využít jako způsobilý podklad pro pořízení územně plánovací dokumentace. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že územní studie na průtah silnice II/151 obcí Kunžak z ledna 2009 není a nikdy nebyla způsobilým územně plánovacím podkladem.

38. Vznesenou námitku soud nehodnotí jako důvodnou. Jak již soud výše uvedl, územní studie z roku 2009 byla zpracována na základě požadavku Krajského úřadu Jihočeského kraje za účelem posouzení vhodnosti variant dopravního řešení, které by vedly k odstranění nedostatků v dopravní situaci v obci. Tuto studii je proto třeba hodnotit jako pomocný podklad k výběru alternativní dopravní varianty. Za situace, kdy krajský úřad vyloučil řešení dopravní situace v obci Kunžak z 6. aktualizace Zásad územního rozvoje, doporučil územní studii na průtah silnice II/151 obcí Kunžak z ledna 2009 právě obci Kunžak k využití jako pomocný podklad. Nejednalo se tudíž o studii dopravního řešení, která byla zpracována na základě požadavku vyplývajícího z územního plánu obce se stanovením lhůty, ve které má být vypracována a bylo na ní závislé další rozhodování obce. Vybraná varianta koridoru D1-Z4 byla zvolena z toho důvodu, že v původně vymezeném koridoru D1 nebylo lze umístit úpravy komunikace tak, aby byly vyřešeny veškeré dopravní závady. Tomu odpovídalo i právní hodnocení Nejvyššího správního soudu, které vyjádřil ve výše citovaném rozsudku sp. zn. 6 Ao 3/2009. Ve studii z roku 2009 jsou obsaženy varianty 1, 3 a 4, přičemž nyní jako nejvhodnější a nejšetrnější byla zvolena varianta 4 vymezením koridoru D1-Z4 nahrazující původní koridor D1. Souhlasit nelze s tvrzením navrhovatelů, že řešení dopravní závady je možné i v rámci koridoru D1. To původně vyloučili sami navrhovatelé, což vyplývá i z rozsudku sp. zn. 6 Ao 3/2009, kde výslovně uvedli výtku proti zvolenému řešení koridoru D1, který dopravní závadu dle jejich názoru neodstraňuje, naopak koridor přináší spíše zhoršení dopravní závady. Nejvyšší správní soud se tehdy vyjádřil k přijatému řešení, že mu nepřísluší posuzovat jeho věcnou správnost, neboť vycházelo z rozhodnutí obce, která takové rozhodnutí učinila i s vědomím, že v rámci koridoru D1 bude obtížně realizovat odstranění dopravní závady beze zbytku. Na přetrvávající nebezpečnou dopravní situaci a dopravní závady upozornila Správa a údržba silnic, na základě které byl požadavek na odstranění těchto závad zahrnut do aktualizace Zásad územního rozvoje v jejich 6. změně. Nicméně poté, kdy bylo učiněno rozhodnutí o tom, že tato otázka není nadmístního významu a přísluší ji vyřešit přímo obci Kunžak, došlo k postoupení tohoto podnětu s výzvou k odstranění dopravních závad přímo obci, která tuto situaci řešila právě zpracováním 4. změny ÚP Kunžak. Zároveň nelze přehlédnout, že řešení D1, které bylo schváleno územním plánem obce Kunžak v roce 2008, muselo být souladné s územním plánem velkého územního celku, kde nebylo možné zvolit současně schválenou trasu koridoru D1–Z4.

39. Nelze se proto ztotožnit s názorem navrhovatelů, že závěr o skutkových zjištěních ohledně dopravního významu koridoru II/151 a vlivu koridoru D1-Z4 na snížení rizika dopravních nehod nemá oporu ve spise a je v rozporu s objektivní realitou. Na základě podkladů, které jsou ve spise, takový závěr vyslovit nelze. Nelze ani přisvědčit návrhu navrhovatelů, že odpůrce posoudil záležitost povrchně a na základě nedomyšlených spekulací, neboť přijaté řešení má svůj vývoj a přijaté řešení bylo odpůrcem posuzováno a odůvodněno. Samotné tvrzení navrhovatelů, že skutkový stav, ze kterého odpůrce vyšel, je založeno na zavádějících, či přímo s realitou rozporných tvrzeních, není žádnými konkrétními argumenty doloženo. Naopak ve spise jsou pro vybrané řešení založeny výše popsané podklady, které byly zákonem stanoveným způsobem ve všech fázích schvalování změny územního plánu obce projednávány, posuzovány a vyhodnoceny. Navrhovateli tvrzené vynucení vzniku dalších dvou křižovatek nebylo předmětem řešení v projednávané změně č. 4 územního plánu obce, a tudíž se k němu soud nebude dále vyjadřovat.

40. S námitkou navrhovatelů, kterou vznesli již při projednávání a schvalování změny č. 4 ÚP obce Kunžak týkající se případného zásahu do stávajících odtokových a hydrogeologických poměrů (včetně ohrožení dvou studní) v rámci koridoru D1-Z4, se odpůrce vypořádal. V prvé řadě poukázal na fakt, že z hlediska ochrany přírody nebyly uplatněny žádné námitky, a tudíž odpůrce zastává názor, že ve vztahu k tvrzenému zásahu do hydrogeologických poměrů lokality jedná se ze strany navrhovatelů o ničím nepodloženou polemiku. Ve smyslu § 43 stavebního zákona nesmí územní plán v souvislostech a podrobnostech obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím. Požadavek před zahájením přípravných prací zpracovat řešení odtokových poměrů a hydrogeologický průzkum se váže k podrobnějšímu řešení pro dokumentaci a podklady pro projektovou přípravu. Vložení do výrokové části by bylo přílišnou podrobností v rozporu s ustanovení § 43 stavebního zákona. Konkrétní stavba přeložky není při tvorbě územního plánu přesně umístěna, neboť při tvorbě územního plánu či v konkrétním případě jeho změny jde o umístění koridoru D1-Z4. Navrhovatelé se s připomínkou týkající se hydrogeologických poměrů samostatně obrátili na odbor životního prostředí Městského úřadu Jindřichův Hradec a vznesli své výhrady ohledně dvou studní, které jsou nedílnou součástí širší a fungující hydrogeologické struktury terénu. Upozornili na to, že podzemní voda je podstatnější a důležitější než voda povrchová. Městský úřad Jindřichův Hradec vypracoval své stanovisko, ve kterém uvedl, že v trase koridoru cca 900 m, šířka koridoru 40 – 80 m není prameniště veřejného vodovodu, ani se tam nenachází veřejné studny. K tvrzeným dvěma studnám bylo dodáno, že v archivu vodoprávního úřadu nemusí být již evidovány všechny studny, protože například u studní vybudovaných před rokem 1955 se považuje jejich užívání za povolené a k těmto studním nemusí již být dochován žádný doklad ani záznam. Realizace stavby dopravní komunikace si nepochybně vyžádá značný rozsah terénních úprav a i značný zásah do stávajících odtokových a hydrogeologických poměrů v daném území. Vodní zákon chrání povrchové i podzemní vody, vodní ekosystémy a na ně přímo závisející suchozemské ekosystémy. Z vodohospodářského hlediska bylo proto uzavřeno, že před zahájením přípravných prací bude třeba provést podrobný hydrogeologický průzkum zaměřený na vyhodnocení všech dopadů na odtokové a hydrogeologické poměry v dané lokalitě a jejím okolí. V případě nepříznivého dopadu na zájmy chráněné vodním zákonem by nebylo možné stavbu realizovat. I z tohoto vyjádření je zřejmé, že se průzkumy provádí ve fázi přípravných prací, to znamená v územním řízení a stavebním řízení.

41. Pokud navrhovatelé argumentovali rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 125/2014, kde Nejvyšší správní soud připustil, „že v některých případech, pokud záměry vykazují již ve fázi vymezení v územním plánu takovou míru určitosti jistých svých vlastností, že takové vymezení vlivů na sousední nemovitosti možné je, pak v takových případech je potřebné i vyhodnocení přípustnosti vymezované plochy či koridoru určených pro takto konkretizovaný záměr z hlediska veřejných zájmů provést již ve fázi řízení o vydání územního plánu. Tehdy je správní orgán povinen zajistit i příslušné odborné podklady, z nichž může učinit skutková zjištění potřebná pro vydání opatření obecné povahy. Podle povahy věci pak bude možno pro účely takového náležitého skutkového zjištění vyjít ze stanovisek dotčených orgánů, vyhodnocení vlivů na životní prostředí, územně analytických podkladů zpracovaných pro dané území orgány územního plánování. V případech kdy podklady nejsou dostatečné pro náležité skutkové zjištění, bude pořizovatel muset opatřit další odborné podklady, například odborné studie, průzkumy, dokonce znalecké posudky včetně například studie hydrologických poměrů v určitém území.“ V konkrétním případě je z podkladů založených ve spise seznatelné, že se dotčené orgány touto problematikou zabývaly a dospěly přitom k závěru, že hydrologický průzkum bude zapotřebí provést před zahájením přípravných prací, kdy se zaměří na vyhodnocení všech dopadů a na odtokové a hydrologické poměry v dané lokalitě. Právě z tohoto stanoviska Městského úřadu Jindřichův Hradec, odboru životního prostředí pořizovatel vycházel a odpůrce jej při schvalování a odůvodnění změny č. 4 územního plánu obce Kunžak akceptoval. Navrhovateli poukazovaný výše uvedený judikát Nejvyššího správního soudu se zabýval případem, kdy měl být posuzován vliv nové vodní plochy na mikroklima lokality, což požadovalo stanovisko městského úřadu, které nebylo při tvorbě územního plánu respektováno. V rozsudku bylo i konstatováno, že vliv navržené vodní plochy na existující veslařský kanál bylo možné posoudit již v tomto stádiu, neboť bylo zřejmé, jakým způsobem bude plocha vytvořena a byly známé i parametry navržené plochy, její rozměr, umístění. Proto nebyl shledán důvod k odsunu posuzování vlivu nově navržené vodní plochy na sousední veslařský kanál do dalších povolovacích řízení. V konkrétním případě však byl vymezen pouze koridor pro umístění přeložky silnice a bližší parametry známy nebyly, tudíž nebylo lze v této fázi již posuzovat a podrobně zhodnotit dopad dosud neumístěné stavby přeložky na tvrzené existující domovní studně. Z toho důvodu má soud za to, že k navrhovateli tvrzenému pochybení ze strany odpůrce nedošlo.

42. Již řečené lze vztáhnout i k požadavku navrhovatelů na zpracování podkladových posudků týkajících se biologického biotopu. V místě koridoru se nachází silně ohrožené druhy, konkrétně ještěrka živorodá, ještěrka obecná a slepýš křehký. Jak již soud s odkazem na vyjádření odpůrce uvedl, vymezení koridoru či ploch v územním plánu či jeho změně má být provedeno tak, aby zůstal v navazujících řízeních prostor pro koordinaci veškerých dotčených zájmů ve větších podrobnostech, než má za úkol vyřešit územní plán. Nelze přehlédnout, že územní plán obce Kunžak vymezil mimo jiné prvky územního systému ekologické stability a vymezil přírodní a krajinné hodnoty území. Koridor D1-Z4 nezasahuje v nezastavěném území do skladebných částí územního systému ekologické stability ani do přírodních hodnot území. Nenachází se v území maloplošných zvláště chráněných území a není ani součástí významných chráněných prvků. Ohledně výskytu zvláště chráněných druhů živočichů, které vyjmenovali navrhovatelé, bylo v rámci vypořádání námitky navrhovatelů uvedeno, že jde o druhy živočichů v dané oblasti široce rozšířené, které se nachází v řadě lokalit. Jejich přítomnost a vliv záměru na tuto složku životního prostředí bude řešen v navazujících řízeních, kdy lze přistoupit k realizaci opatření na podporu chráněných živočichů. Mohlo by se jednat o řešení zmírnění dopadů na další fragmentaci biotopu živočichů, a to především vhodným technickým řešením propustků a jiných objektů tak, aby umožňovaly bezpečnou migraci těchto živočichů. Orgán ochrany přírody a krajiny v uplatněném stanovisku vyjádřil v zásadě souhlas a rovněž uvedl, že případné střety s ochranou přírody a krajiny v oblasti živočichů nebo i krajinného rázu lze řešit v konkrétních případech v navazujících řízeních. Podstatné bude umístění komunikace v koridoru, neboť od toho budou odvíjeny návrhy řešení ochrany přírody a krajiny. Námitka proto není soudem hodnocena jako důvodná.

43. V další části shrnutí návrhových bodů navrhovatelé poukázali na to, že odpůrce se dopustil podstatného porušení ustanovení týkajících se procesu pořizování územně plánovací dokumentace. Navrhovatelé zopakovali, že koridor D1-Z4 ve změně č. 4 ÚP Kunžak odpůrce vymezil na základě územní studie na průtah silnice II/151 obcí Kunžak z roku 2009, která není a nikdy nebyla způsobilým územně plánovacím podkladem ve smyslu § 25 a 30 stavebního zákona. Soud se s touto námitkou vypořádal již výše (body 34, 37, 38), a proto na toto odůvodnění odkazuje.

44. Navrhovatelé dále dovodili, že v důsledku nezákonného stanoviska Krajského úřadu Jihočeského kraje odpůrce neposuzoval vliv změny č. 4 ÚP Kunžak na životní prostředí, ač z předchozího stanoviska Ministerstva životního prostředí, ale i z předchozí SEA vyhodnocující totožné dopravní koridory v Kunžaku vyplývá, že koridor D1-Z4 může mít významný vliv na životní prostředí. Navrhovatelé uvedli v přední části svého návrhu, že zpochybňují stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví ze dne 22. 12. 2017. V tomto stanovisku Krajský úřad k návrhu zprávy o uplatňování územního plánu Kunžak z 22. 12. 2017 vyslovil, že podle § 10i odst. 2 zákona nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů změny územního plánu Kunžak na životní prostředí. Důvodem tohoto závěru byla skutečnost, že zadání změny nemůže mít samostatně či ve spojení s jinými významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ležících na území a v působnosti Krajského úřadu Jihočeského kraje. Změna územního plánu nestanovuje žádné varianty řešení a míra v jaké změna stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti akceptovatelná vzhledem k jejich umístění, velikosti i povaze. Koridory dopravní infrastruktury na silnici II/151 Kunžak a II/164 Lomy byly posouzeny v rámci vyhodnocení SEA pro společné jednání 6. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Tyto koridory byly vypuštěny z této aktualizace z důvodu absence nadmístního významu, kdy krajský úřad zopakoval, že neshledal žádnou z charakteristik vlivů koncepce na životní prostředí, ani zdraví, ani charakteristiku dotčeného území, zejména s ohledem na pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivů, kumulativní a synergickou povahu vlivů, důležitost a zranitelnost oblastí za významnou do té míry, aby bylo nutné tyto vlivy posuzovat dle zákona. Soud dále odkazuje na vypořádání námitky, kterou navrhovatelé vznesli v rámci procesu pořizování územního plánu, kdy odpůrce konstatoval, že krajský úřad uvedl přehled navrhovaných projektových opatření vyplývajících z hodnocení SEA 6. aktualizace Zásad územního rozvoje pro záměry na řešených koridorech D38. Ve vyhodnocení SEA v 6. aktualizaci Zásad územního rozvoje bylo konstatováno, že v případě realizace obou záměrů na koridoru D38 dojde k odstranění dopravních závad na komunikaci, narovnání trasy. Výsledkem bude zvýšení plynulosti dopravy. Dále lze předpokládat snížení hlukové zátěže v území a snížení emisí a tím znečištění ovzduší. Pozitivní vliv byl rovněž shledán u obou záměrů z hlediska zlepšení stavu komunikací a tím pravděpodobnému snížení nehodovosti. V rámci vyhodnocení SEA změny č. 4 ÚP Kunžak by byl tudíž posuzován shodný dopravní koridor jako při projednání 6. aktualizace Zásad územního rozvoje. Krajský úřad vyhodnotil posouzení vlivu změny č. 4 územního plánu na životní prostředí a veřejné zdraví jako nehospodárné nakládání s veřejnými financemi, neboť právě koridor D38 ve změně územního plánu obce Kunžak označený D1-Z4 má, jak vyplývá z vyhodnocení SEA verze pro společné jednání 6. aktualizace Zásad územního rozvoje veskrze pozitivní přínos. Jeho posuzování by tudíž bylo duplicitní a nepřineslo by nové konkrétnější závěry. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí na záměr D38 bylo zpracováno oprávněnou autorizovanou osobou a nelze je zpochybňovat. Nic na tom nemění skutečnost, že následně byly tyto koridory D38 vzhledem k nesplnění atributů pro záměry nadmístního významu vypuštěny ze 6. aktualizace Zásad územního rozvoje. Navrhovaná projektová opatření, která vyplývala z vyhodnocení SEA 6. aktualizace Zásad územního rozvoje lze uplatnit především v navazujících správních řízeních. Dále bylo uvedeno, že krajský úřad v rámci své příslušnosti dle zákona o posuzování vlivů ve vyjádření k podané námitce uvedl, že změna č. 4 ÚP Kunžak nestanovuje žádné varianty řešení a míra, v jaké změna územního plánu stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti je akceptovatelná vzhledem k jejímu umístění, velikosti i povaze, protože vylučuje vymezení ploch pro případnou realizaci záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona. Změna č. 4 ÚP Kunžak, která prověřuje vymezení koridoru dopravy D1-Z4 o délce 950 m a koridoru dopravy D4-Z4 o délce 550 m nenaplňuje dikci přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů. Současně bylo vysvětleno, že pokud je používán termín homogenizace v rámci koridoru D1-Z4 je tomu tak na základě přijatých závěrů plynoucích z vyhodnocení 6. aktualizace Zásad územního rozvoje, kde byl podnět na řešení úprav na komunikaci II/151 a komunikaci II/164 vyhodnocen tak, že se nejedná o přeložky silnic druhé třídy páteřní komunikace, ale o jejich homogenizaci. Přitom tyto záměry nenaplňovaly atributy pro záměry nadmístního významu, a tudíž nebylo možné je řešit v Zásadách územního rozvoje. Na úrovni obce z toho vyplynulo, že jde o přeložku komunikací pro řešení v územním plánu obce, nikoli však pro přeložku komunikací na úrovni kraje, tak jak bylo původně uvedeno v Zásadách územního rozvoje s označením homogenizace.

45. Nelze proto uzavřít, že se odpůrce dopustil podstatného porušení ustanovení týkajících se procesu pořizování územně plánovací dokumentace. Odpůrce si opatřil potřebná vyjádření, stanoviska a posouzení od dotčených orgánů státní správy, která respektoval a z nich také vycházel.

46. Jinak řečeno v návrhu zprávy o uplatňování územního plánu Kunžak byly obsaženy pokyny pro zpracování návrhu změny č. 4 v rozsahu jeho zadání. Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, České Budějovice vydal stanovisko, ve kterém nepožadoval zpracování vyhodnocení vlivu změny č. 4 na životní prostředí, neboť změna nestanovovala žádné varianty řešení a nebyly identifikovány významné negativní vlivy na životní prostředí, veřejné zdraví ani charakteristiku dotčeného území. V rámci zpracování 6. aktualizace Zásad územního rozvoje byly hodnoceny vlivy na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí v souvislosti s koridory dopravní infrastruktury na silnici II/151 a II/164 (označené D 38). Vlivy byly popsány a kvantifikovány. Soud si dovede představit podrobnější hodnocení vlivů. Je však třeba vzít v úvahu, že míra podrobnosti hodnocení včetně kvantifikace jejich rozsahu a významu odpovídá míře podrobností, konkrétního plánovaného dopravního koridoru. Nelze přehlédnout, že primární vliv přeložky je hodnocen jednoznačně pozitivně, neboť zcela vyřeší dopravní závady, které byly smyslem vymezení této přeložky. Pokud nebyly zcela vyčerpávajícím a přehledným způsobem popsány podrobně všechny vlivy na životní prostředí týkající se přeložky koridoru D1-Z4, pak je třeba vzít v úvahu a zohlednit, že pokud nebyly veškeré informace výslovně uvedeny v této souvislosti, veřejnost se s nimi mohla seznámit i z jiných podkladů zpracovávaných v souvislosti s pořízením a projednáváním územního plánu a mohla proti nim vznášet připomínky či námitky. Rovněž nelze odhlédnout od obsahu odůvodnění územního plánu, jehož součástí je i vypořádání námitek a připomínek, které byly proti obsahu vyhodnocení vlivů na životní prostředí vzneseny. Námitka nedostatečného zjištění nepříznivých vlivů v území v okolí plánovaného koridoru D1-Z4 byla vznesena a odpůrce se jejím vypořádáním obsáhle zabýval na straně 153 – 157. Trasa přeložky, respektive vyřešení dopravní situace v obci Kunžak, která byla shledána závadovou, již před přijetím územního plánu obce v roce 2008, byla opakovaně posuzována z hlediska vlivů na životní prostředí a shledána přijatelnou. Záměr byl z části řešen koridorem D1, který však dopravní závady zcela neodstranil, neboť trasa tohoto koridoru musela být v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací velkého územního celku. Podle názoru soudu, kdy předmětná otázka vázala na stanovisko, které nepožadovalo zpracování vyhodnocení vlivů změny územního plánu Kunžak na životní prostředí, neboť nemůže mít samostatně, nebo ve spojení s jinými, významný negativní vliv na stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ležících na území působnosti Krajského úřadu Jihočeského kraje, přičemž koridory dopravní infrastruktury na silnici II/151 Kunžak a II/164 Lomy byly posouzeny v rámci vyhodnocení SEA pro společné jednání 6. aktualizace Zásad územního rozvoje, bylo nadbytečné ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí při pořizování změny územního plánu vyžadovat opakování tohoto posouzení.

47. Při hodnocení navrhovateli vznesené námitky soud respektoval názor Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu týkající se povinnosti zdrženlivosti soudů při přezkumu opatření obecné povahy vydávaných v rámci samostatné působnosti územních samosprávních celků. Je třeba vzít v úvahu, i že posuzovaná přeložka nepředstavuje v území zcela nově vymezovaný záměr, neboť mu předcházelo vymezení koridoru D1 v územním plánu obce sice nikoli ve stejné podobě, který neodstraňoval veškeré dopravní závady, avšak byl posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, a proto nebylo třeba trvat na komplexním a podrobném vyhodnocení vlivů na životní prostředí ve vztahu k tomuto aktualizovanému záměru.

48. Navrhovatelé dále tvrdili, že v procesu pořizování změny č. 4 ÚP Kunžak odpůrce zcela opomenul orgán památkové péče, ačkoliv jím vymezený koridor D1-Z4 přímo zasahuje do nemovité kulturní památky „silniční most č. 151-002 se sochou sv. Jana Nepomuckého“. Odpůrce k této námitce uvedl, že koridor D1-Z4 byl vymezen na samé hranici uvedené památky. Připomněl, že v rámci navazujících řízení kupříkladu v územním řízení budou ke konkrétním řešením podávat stanoviska dotčené orgány státní správy. Orgán památkové péče nebyl v rámci pořízení změny územního plánu opomenut. Ve spise je založeno obeslání dotčeného orgánu památkové péče Městského úřadu Jindřichů Hradec ze dne 10. 10. 2018 na společné jednání o návrhu změny Kunžak s odborným výkladem, které se uskutečnilo 5. 11. 2018, kde je doložena doručenka o převzetí tohoto pozvání dne 11. 10. 2018. Ze záznamu ze společného jednání o návrhu změny č. 4 ÚP Kunžak je zřejmé, že pořizovatel informoval odpůrce i dotčené orgány o lhůtách k podání stanovisek a k návrhu změny územního plánu, to ve lhůtě 30 dnů od společného jednání a popsal další postup při pořizování změny územního plánu až do jejího vydání. Městský úřad Jindřichův Hradec, odbor regionálního rozvoje – památkové péče ve stanovené lhůtě stanovisko ani připomínky nezaslal. Ve spise je založena stanovisko Městského úřadu Jindřichův Hradec, odbor rozvoje – oddělení památkové péče ze dne 8. 11. 2019, a to v souvislosti s námitkami, které byly vzneseny. Vyjádření se týká kulturní památky, areál mlýna č. p. 115 v k. ú. Kunžak. Správní orgán zmínil mimořádný společenský zájem na zachování této kulturní památky, který konstatovala i komise Ministerstva kultury pro program podpora obnovy kulturní památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností v roce 2012 a poskytla na obnovu výplní v druhém nadzemním podlaží mlýna v roce 2012 účelový finanční příspěvek. Současně bylo i zmíněno ustanovení § 8 odst. 1 zákona o státní památkové péči v souvislosti s možností zrušení prohlášení stavby za kulturní památku z mimořádně závažných důvodů. Nelze přehlédnout, že odpůrce v rámci zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury uvedl, že realizace záměru v dopravním koridoru D1-Z4 bude respektovat památkově chráněné objekty, a to sochu sv. Jana Nepomuckého a Vospělův mlýn. Na základě popsaných faktů nelze souhlasit s důvodností výtky navrhovatelů, že odpůrce opomenul orgán oddělení památkové péče. Tento dotčený orgán státní správy osloven byl a z písemností, které jsou založeny ve spise, vyplývá, jakým způsobem se k předmětným památkovým objektům vyjádřil.

49. Navrhovatelé v návrhu na zrušení změny č. 4 ÚP Kunžak tvrdili, že odpůrce v rozporu s požadavkem § 55 odst. 4 stavebního zákona nijak neprokazoval potřebu vymezení nové zastavitelné plochy odpovídající koridoru D1-Z4 a namísto toho se věnoval uvádění zástupných důvodů, proč se dle jeho názoru ustanovení 4 stavebního zákona na tento koridor nevztahuje. Vznesenou námitku soud nehodnotí jako důvodnou.

50. V odůvodnění změny č. 4 ÚP Kunžak jsou vymezeny zastavitelné plochy. Mezi těmito plochami jsou uvedeny i Z4/7 koridor pro dopravní infrastrukturu - D1-Z4 a Z4/8 koridor pro dopravní infrastrukturu – D4-Z4. Ke stanovení podmínek pro využití ploch koridoru je odkazováno na kapitolu f (2). V podmínkách využití plochy jsou stanoveny další požadavky jako zohlednit hluk od silnice II/164, respektovat podmínky pro hranici negativních vlivů, výškovou regulaci zástavby, rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků, respektovat záplavové území, řešit průchod lokálního biokoridoru K17 a přístup do krajiny, kdy záměry budou řešeny s ohledem na složky životního prostředí. Z odůvodnění dále vyplývá i vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje, vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, jakož i vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území. Přeložka silnice II/151 na jihovýchodním okraji Kunžaku (plocha Z4-D1) využívá z velké části stávající trasu místní komunikace. Současně bylo vysvětleno, jak je respektován soulad s požadavky na ochranu nezastavěného území, kdy změna č. 4 je řešena v souladu s koncepcí uspořádání krajiny definovanou v územním plánu na ochranu nezastavěného území, kdy s ohledem na jedinečný přírodní potenciál řešeného území nejsou v krajině navrhovány žádné plochy a stavby s výjimkou těch, které rozšiřují stávající zastavěné území. Tento princip je uplatněn právě ve změně č. 4, kdy všechny zastavěné plochy navržené v okrajových částech Kunžaku i v krajině navazují na zastavěné území. Ve vztahu k novým koridorům pro přeložky komunikací pod dílčí změnou Z4/7 a Z4/8 lze odkázat na odůvodnění koncepce dopravní infrastruktury uvedené pod bodem J. 4. 1. odůvodnění změny č. 4 ÚP Kunžak. Pokud navrhovatelé vytýkají odpůrci, že došlo k porušení § 55 odst. 4 stavebního zákona, neboť nebyla prokázána potřeba vymezení nových zastavitelných ploch, pak soud zastává názor opačný. Z dikce citovaného ustanovení vyplývá, že další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Z odůvodnění územního plánu, na které je výše odkazováno, lze dovodit, že tato potřeba byla prokázána. Ustanovení § 55 odst. 4 stavebního zákona vyjadřuje zásadní zájem na ochraně hodnot v území včetně krajiny. Současně předurčuje průběh přijímání a obsah opatření obecné povahy, neboť pokud by nebyly naplněny požadavky tohoto ustanovení, nelze ke změně územního plánu o vymezení nové zastavitelné plochy přistoupit. Tento požadavek cílí na ochranu nezastavěného území, což je jeden z cílů územního plánování (a to ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně urbanistického architektonického a archeologického dědictví a přitom chránit krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti - § 18 odst. 4 stavebního zákona). Byť argumentace uvedená v odůvodnění územního plánu není výslovně propojena s odpovědí na požadavek stanovený v § 55 odst. 4 stavebního zákona, který není citován, byla v souvislosti s odůvodněním potřeby vymezení přeložek silnic, z důvodů především odstranění přetrvávajících dopravních závad, na které upozornila Správa a údržba silnic a požadovala z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích její vyřešení splněna. Nelze proto přisvědčit tvrzení navrhovatelů, že nebyla prokázána potřeba vymezení části nových zastavitelných ploch v souvislosti s předmětnými přeložkami silnic a navíc nelze odhlédnout od faktu, že ve velké části zůstává trasa těchto silnic zachována bez potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Pokud navrhovatelé vytýkají odpůrci, že na jejich argument uvedený v návrhu na zrušení č. 4 ÚP Kunžak ve svém vyjádření nereagoval, pak soud zdůrazňuje, že předmětem přezkumu již není vyjádření odpůrce k návrhu na zrušení opatření obecné povahy, ale samotné opatření obecné povahy.

51. Podle navrhovatelů odpůrce dále rezignoval na splnění své povinnosti vyplývající z § 5 odst. 1 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, tzn. navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany ZPF nejvýhodnější, kdy zvolené řešení představující o téměř 4 ha zemědělské půdy větší zábor ZPF oproti původnímu řešení ve formě koridoru D1, odpůrce nikde nezdůvodňuje a neuvádí, v čem spatřuje výhodnost takového řešení, naopak se snaží význam zabraného ZPF bagatelizovat.

52. V prvé řadě je třeba poukázat na skutečnost, že přeložka silnice II/151 na východním okraji sídla a přeložka silnice II/164 západní části k. ú. Kunžak jsou vymezeny jako veřejně prospěšné stavby. Kapitolou N2 vyhodnocení záboru pozemků zemědělského půdního fondu je znázorněn způsob identifikace lokalit záboru a rozvojových lokalit v grafické části jsou specifikovány údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch. Zároveň je uvedeno, že v souvislosti s dílčí změnou Z4/7 a Z4/8 došlo k redukci některých ploch a je specifikováno o jaké plochy se jedná. Tuto námitku navrhovatelé vznesli již při projednávání změny územního plánu a odpůrce na ni reagoval v rámci rozhodnutí o vypořádání těchto námitek. Zábor půdy pro navrhovaný koridor D1-Z4 netvoří pouze půda zemědělská, ale také je využita půda nezemědělská. Navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu pro uvedený koridor představuje cca 4,73 ha půdy, z toho 60 % výměry je tvořeno pozemky s půdou v nejnižší bonitní třídě ochrany. Rozsah, se kterým pracuje změna územního plánu, nepředstavuje konečný zábor půdy, který bude potřebný pro samotnou realizaci stavby silnice, neboť koridor je vždy co do rozsahu a rozlohy větší než samotná stavba. Výsledné odnětí půdy tak musí být podstatně nižší, než je navrhováno ve změně územního plánu. Dotčený orgán v oblasti zemědělského půdního fondu k návrhu vydal souhlasné stanovisko, kde konstatoval, že návrh změny respektuje požadavky na ochranu zemědělského půdního fondu a výrazně nenarušuje organizaci zemědělského půdního fondu ani odtokové poměry. Využívá pozemky svažité s problematickým obhospodařováním a splňující požadavky na nezemědělské využití, jedná se o odnětí na půdách s průměrnou nebo podprůměrnou ochranou, která představuje III. a V. bonitní třídu. Soud proto hodnotí námitku jako nedůvodnou.

53. Ke stejnému závěru dospěl soud v souvislosti s námitkou týkající se porušení § 12 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, posuzování harmonických vztahů v krajině (absence rušivých jevů) harmonického měřítka krajiny a z hlediska zachování kulturních dominant krajiny. S touto námitkou se rovněž vypořádalo odůvodnění vypořádání navrhovateli vznesených námitek v průběhu procesu přijímání předmětné změny. Zásah do veřejného zájmu na ochraně krajinného rázu shledán nebyl. Vymezený koridor D1-Z4 byl projednán s dotčenými orgány zastupující všechny veřejné zájmy. Jejich stanoviska byla souhlasná. Případná opatření, zejména za oblast ochrany přírody a krajiny a za oblast vodohospodářskou jsou odkazována na následující podrobnější řízení. Toto stanovisko podpořil orgán na úseku ochrany přírody a krajiny. Odpůrce zároveň odkázal i na důvody, které uvedl v souvislosti s tvrzeným zásahem do veřejného zájmu na ochraně nezastavěného území. Odpůrce k tomu zastává dále názor, že si je vědom toho, že vymezením koridoru D1–Z4 pro budoucí umístění přeložky silnice II. třídy dojde k zásahu do krajinného rázu, protože k zásahu dochází každou stavební činností. Zároveň si je vědom skutečnosti, že obec Kunžak se nachází v přírodní cenné oblasti Javořické vrchoviny s přírodním parkem Česká Kanada, je však nutné si uvědomit, že vymezený koridor do přírodního parku nezasahuje. Nezasahuje ani do zástavby v lokalitě Malé Podolí, která je v územním plánu Kunžak zařazena mezi hodnoty kulturního dědictví jako prostor historicky a urbanisticky cenný, a to z důvodu zachovalé zástavby bývalých stavení s menšími parcelami. Podle odpůrce je zachování tradičního charakteru v lokalitě Malé Podolí dostatečně ošetřeno podmínkami prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu tak, aby byl zachován genius loci – krajinný ráz Malého Podolí. Koridor pro přeložku se přiblížil k lokalitě Malého Podolí, nicméně přesná trasa bude řešena v navazujících řízení.

54. V další části návrhu jsou uvedeny námitky poukazující na rozpor s hmotněprávními ustanoveními s odkazem na § 101d odst. 2 s.ř.s. Podle navrhovatelů odpůrce vymezil koridor D1–Z4 přímo přes biotop silně ohrožených druhů, což je v přímém rozporu s § 50 odst. 1 až 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, podle kterého do přirozeného vývoje silně ohrožených druhů nelze zasahovat ani v případě, kdy by jinak byl tento zásah nezbytný. Tuto námitku navrhovatelé uplatňovali již v souvislosti s tvrzením, že odpůrce pochybil při zjišťování skutkového stavu věci a utváření skutkových závěrů. Touto námitkou se již výše pod bodem 42. soud byť z hlediska dostatečnosti skutkových zjištění zabýval. Odůvodnění změny územního plánu odpůrce k této problematice zdůraznil, že samotný územní plán obce Kunžak vymezil mimo jiné prvky územního systému ekologické stability (dále jen „USES“) a přírodní a krajinné hodnoty území. Koridor D1-Z4 nezasahuje v nezastavěném území do skladebních částí USES ani do přírodních hodnot území. Není v konfliktu s významnými krajinnými prvky vyhlášenými správními rozhodnutími či vyplývajícími ze zákona. Výskyt zvláště chráněných druhů živočichů, které zmiňují navrhovatelé (ještěrka živorodá, ještěrka obecná a slepýš křehký) jsou druhy živočichů v dané oblasti široce rozšířené a nacházející se v řadě lokalit v okolí. Jejich přítomnost a vliv záměru na tuto složku životního prostředí bude řešen v navazujícím řízení, kdy lze současně přistoupit k realizaci opatření na podporu chráněných živočichů. S největší pravděpodobností se bude jednat o řešení zmírnění dopadů na další fragmentaci biotopu živočichů především vhodným technickým řešením propustků a jiných objektů tak, aby umožňovaly bezpečnou migraci živočichů. Dopravní stavba sama o sobě nemusí představovat příčinu likvidace výskytu živočichů v dané oblasti, neboť existuje mnoho způsobů opatření pro jejich další fungování. Stanovisko dotčeného orgánu státní správy bylo v zásadě souhlasné, které převzal odpůrce, a to, že v případě střetů s ochranou přírody a krajiny za oblast živočichů nebo i krajinného rázu lze takové případy řešit v navazujících řízeních. Podstatné pro věc bude umístění komunikace v daném koridoru.

55. Byť mají navrhovatelé za to, že argumenty odpůrce jsou zcela mimoběžné s obsahem námitek, nelze jejich názoru přisvědčit. I přesto, že ochrana stanovišť rostlin a živočichů je základním principem zvláštní druhové ochrany, zákon výslovně neobsahuje zákaz zasahovat do jejich biotopu. Ve vztahu k živočichům zákon uvádí, že je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Posouzení záměru, zda dochází či nedochází v konkrétním případě k takovému zásahu, přísluší posoudit orgánu ochrany přírody a krajiny. Tuto podmínku odpůrce splnil. Stanovisko orgánu ochrany a přírody, krajiny bylo do odůvodnění změny územního plánu převzato. Nelze proto vytýkat odpůrci, že nesplnil požadavky navrhovatelů, které vznesly a týkaly se podrobného biologického průzkumu daného biotopu výskytu tří silně ohrožených druhů ještě před schválením změny č. 4 ÚP Kunžak.

56. Stejně tak opakovaná námitka navrhovatelů týkající se zásahu do nemovité kulturní památky silniční most č. 151-002 se sochou sv. Jana Nepomuckého, který vytváří podmínky pro její faktickou likvidaci, byla již soudem vypořádána výše. Dotčený orgán státní správy žádné výhrady či podmínky k této kulturní památce ve svém vyjádření nestanovil. Podle odpůrce tato kulturní památka nebude stavbou přímo dotčena, neboť vymezovaný koridor je na samé hranici tohoto mostu.

57. V dalším okruhu námitek navrhovatelé tvrdili, že přijaté řešení je v rozporu se zásadou proporcionality respektive se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahu (§ 101d odst. 2 s.ř.s.). Koridor podle navrhovatelů vůbec neumožňuje dosáhnout odpůrcem deklarovaný cíl, tedy řešení dopravní závady. Ve skutečnosti odpůrce plánuje na předmětné komunikace závady ponechat v nezměněném stavu. Zároveň koridor nesplňuje podmínku dodržení zásady subsidiarity a minimalizace zásahu do vlastnických práv, jakož i legitimního očekávání navrhovatelů. Do vlastnických práv zasahuje výrazně více než předchozí koridor D1, který byl navíc Nejvyšším správním soudem v rozsudku sp. zn. 6 Ao 3/2009 aprobován, jakožto nejšetrnější způsob řešení vedoucí ještě rozumně k předmětnému cíli. Dále odpůrce při vymezování koridoru postupoval v rozporu se zákazem libovůle, neboť potřebu tohoto koridoru opakovaně odůvodňoval na základě zcela opačných postojů. Navíc koridor zasahuje do cca čtyřicetiletého legitimního očekávání navrhovatelů, že dopravní závada na silnici II/151 bude řešena úpravou jejího stávajícího trasování bez výrazného zásahu do pozemků navrhovatelů.

58. V prvé řadě soud odkazuje na bod 25. tohoto rozsudku, ve kterém připomněl závěry vyslovené Nejvyšším správním soudem v rozsudku sp. zn. 6 Ao 3/2009. K tomu nutno zdůraznit, že soud dovodil, „že v rámci koridoru D1 je možné dospět alespoň částečně k řešení dopravní závady“. Tato argumentace byla podstatná pro další postup odpůrce, který byl navíc zavázán Krajským úřadem Jihočeského kraje, k dořešení závadné dopravní situace změnou územního plánu, byť v roce 2008 za situace, kdy odpůrce musel respektovat koridor D46, který vymezoval územní plán velkého územního celku, to znamená, byl povinen přenést do územního plánu obce obecně prospěšnou stavbu vymezenou nadřazenou územně plánovací dokumentací. Právě takovou trasu navrhovatelé již tehdy rozporovali a Nejvyšší správní soud po podrobném posouzení dospěl k závěru ohledně přiměřenosti zásahu územního plánu do práv navrhovatelů, že přijaté řešení, respektive zásah do práv navrhovatelů byl činěn v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů. V době, kdy došlo ke schvalování změny č. 4 ÚP Kunžak s ohledem na období delší než 10 let, byla situace odlišná. Byť Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku uvedl, že řešení dopravní závady koridorem D1 bylo variantou nejšetrnější, neopomněl poznamenat, že dopravní závady neřešilo zcela a dostatečně. Nově přijaté řešení, které již dopravní závady odstraňuje zcela, není automaticky ve světle hodnocení NSS nezákonné. Po posouzení proporcionality přijatého řešení soud dospěl k závěru, že námitka důvodná nebyla.

59. K aplikaci namítaného porušení principu proporcionality (přiměřenosti) opatření obecné povahy soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Ao 1/2005. Jinak řečeno, proporcionalitu je třeba chápat jako obecnou přiměřenost právní regulace. Aplikaci principu proporcionality jako zákonem výslovně nedefinovanému kritériu přezkumu je třeba vycházet ze zásady iudicial self-restraint (zásada zdrženlivosti), což lze vyjádřit jako obezřetnost a zdrženlivost správních soudů při posuzování návrhů na zrušení opatření obecné povahy vydaných samosprávními celky, a to s ohledem na ústavně zaručené právo na samosprávu v článku 101 Ústavy ČR. Soudní zásah musí být přiměřený závažnosti důvodů, které nasvědčují takovému zásahu a soud k němu přistupuje za situace, byl-li zákon porušen v nezanedbatelné míře. Kupříkladu nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2013 sp. zn. III. ÚS 1669/11. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 21. 7. 2009 č. j. 1 Ao 1/2009-120 dospěl k vymezení uplatnění zásady proporcionality při přezkumu opatření obecné povahy na úseku územního plánování k závěru, že „veškerá omezení vlastnických a jiných věcných práv z něho vyplývající mají ústavně legitimní a o zákonné cíle opřené důvody a jsou činěna jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle (zásada subsidiarity a minimalizace zásahů)“.

60. K výše uvedenému lze dále odkázat na judikaturu Nejvyššího správního soudu kupř. rozsudek sp. zn. 1 As 50/2020 či sp. zn. 5 As 66/2019, kde Nejvyšší správní soud připomněl obecná východiska přezkumu územně plánovací dokumentace. Nejvyšší správní soud uvádí, „že obecně v procesu územního plánování dochází k vážení řady zájmů soukromých i veřejných a výsledkem toho musí být rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými při zachování právem předvídané proporcionality a ochrany základních práv před svévolnými a excesivními zásahy. Rozhodnutí o distribuci zátěže v rámci určitého území při zachování výše zmíněných zásad je politickou diskrecí konkrétního zastupitelského orgánu územní samosprávy a vyjadřuje realizaci práva na samosprávu daného územního celku. Nepřiměřené zásahy soudní moci do konkrétních odůvodněných a zákonných věcných rozhodnutí územní samosprávy by byly porušením ústavních zásad o dělbě moci (srov. bod 114 rozsudku NSS ze dne 2. 2. 2011, č. j. 6 Ao 6/2010-103). …… Přijetím územního plánu, či jeho změny dochází prakticky vždy k určitému dotčení na vlastnickém právu soukromých osob, neboť vymezení určité plochy pro určitý účel s sebou nese nemožnost změnit stávající využití nemovitosti pro jiný, než územním plánem plánovaný účel. Úkolem soudu v rámci přezkumu zásahu do práv stěžovatele je proto, za splnění dalších podmínek, zjistit, zda si pořizovatel územního plánu nepočínal zjevně svévolně či diskriminačně, zda úkoly a cíle, které prostřednictvím územního plánu naplňuje, jsou legitimní a zákonné a zda se v případě omezení vlastnických práv jedná o omezení v nezbytně nutné míře, vedoucí rozumně k zamýšlenému cíli a je činěno nejšetrnějším možným způsobem.“ 61. V daném případě soud zastává názor, že byť by si dovedl představit podrobnější argumentaci ze strany odpůrce použitou v odůvodnění změny č. 4 ÚP Kunžak, nedospěl k závěru, že opatření obecné povahy bylo vydáno v rozporu se zásadou proporcionality. Nelze se ztotožnit s tvrzením navrhovatelů, že vymezený koridor neumožňuje dosáhnout odpůrcem deklarovaný cíl. Nelze přehlédnout, že ani případný zásah do práv navrhovatelů nemusí automaticky znamenat překážku pro přijetí změny č. 4 územního plánu obce, neboť takový zásah lze připustit při splnění podmínek, jejichž komplex lze souhrnně označit jako zásadu subsidiarity a minimalizace takového zásahu. Podle názoru soudu k porušení těchto zásad nedošlo. Z podkladů, které byly v souvislosti s přijetím a schválením opatření obecné povahy shromážděny, nevyplývá, že by odpůrce musel setrvat na původní dopravní koncepci, naopak na základě požadavku Správy a údržby silnic a jeho upozornění na přetrvávající dopravní závady bylo třeba dopravní koncepci upravit. Stalo se tak rovněž na základě pokynu Krajského úřadu Jihočeského kraje, který zmíněný koridor D1–Z4 vyřadil z důvodu absence nadmístního charakteru ze 6. aktualizace Zásad územního rozvoje a předal řešení právě obci. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Odpůrce v souladu s tímto požadavkem postupoval. Z hlediska tvrzeného dotčení práv navrhovatelů soud uvádí, že v napadené části změny č. 4 ÚP Kunžak je prozatím koncepčně vymezen koridor pro přeložku silnic a konkrétní trasy budou zpřesňovány v dalších řízeních (např. v rámci územního řízení), ve kterých budou moci dotčené osoby uplatňovat příslušná práva a brojit proti konkrétním záměrům. V těchto fázích řízení bude možnost zkoumat i dopad na jednotlivé dotčené nemovitosti a v případě, že by přitom došlo k přímému zásahu do vlastnického práva navrhovatelů v navazujících řízeních, poskytuje současně platná právní úprava nástroje jak se proti tomu bránit. Ke zrušení opatření obecné povahy by měl soud přistoupit, jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 1 As 245/2019 „pokud došlo k porušení zákona v nezanedbatelné míře, respektive v intenzitě zpochybňující zákonnost posuzovaného řízení a opatření jako celku. Zrušení napadeného opatření obecné povahy nastupuje tehdy, když pochybení správního orgánu překročila mez, kterou je možno vzhledem k celkové komplikovanosti řízení a s přihlédnutím k povaze rozhodované věci považovat za ještě přijatelnou. K překročení takové meze může dojít k jediným závažným pochybením stejně jako větším počtem relativně samostatných (po většinou procesních pochybení, která by mohla být jednotlivě vnímána jako marginální, ale ve svém úhrnu představují podstatný zásah do veřejných subjektivních práv stěžovatelů.)“ Taková pochybení však soud na základě uplatněné argumentace navrhovatelů neshledal.

62. Současně je nutné připomenout, že správní soudy nejsou povolány k tomu, aby hodnotily odbornou stránku věci, neboť takový přezkum jim nepřísluší. Odborné posouzení věci a k tomu se vážící volba konkrétního řešení přísluší pořizovateli územně plánovací dokumentace a osobám, které mají odpovídající vzdělání a erudici a které pořizovatel zpracováním odborných podkladů pověří. Soud je při přezkumu vázán výše popsanými limity. V dané věci byly shromážděny podklady od dotčených orgánů státní správy, které souhlasně hodnotily předloženou změnu č. 4 ÚP Kunžak. Jednalo se o stanovisko krajského úřadu k návrhu změny č. 4 územního plánu z 24. 4. 2019 podle § 50 odst. 7 stavebního zákona, (kde žádné upozornění na nedostatky nebylo obsaženo) stanovisko Ministerstva obrany ČR z 5. 4. 2019, doklad o dohodě s Odborem dopravy a silničního hospodářství z 12. 3. 2019 Městského úřadu Jindřichův Hradec, odboru životního prostředí z 30. 11. 2018, (kde bylo uvedeno, že před zahájením přípravných prací je nutné provést hydrogeologický průzkum) souhlasné stanovisko Krajské hygienické stanice z 28. 11. 2018, Krajského úřadu Jihočeského kraje z 28. 11. 2018 odboru dopravy, Krajského úřadu odboru životního prostředí zemědělství a lesnictví z 26. 11. 2018, (kde byl vyjádřen pouze nesouhlas s novými zábory zemědělského půdního fondu pro potřeby bydlení, Obvodního báňského úřadu z 6. 11. 2018. Dále souhlasná stanoviska Krajské hygienické stanice České Budějovice k návrhu na rozhodnutí o námitkách z 12. 2. 2020, Krajského úřadu, Odboru životního prostředí zemědělství a lesnictví včetně ochrany zemědělského půdního fondu a souhlas podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny včetně souhlasu podle § 77a odst. 4 a § 12 téhož zákona ze dne 10. 2. 2020, stanovisko Odboru regionálního rozvoje z 6. 2. 2020 (které vyznělo tak, že záměr nezasahuje do zájmů chráněných zákonem), Ministerstva průmyslu a obchodu Praha z 19. 1. 2020, Krajského úřadu, odboru dopravy, dle něhož je trasa plynulá, přehledná a domu navrhovatelů se vyhýbá. Souhlasné stanovisko Městského úřadu Jindřichův Hradec, odboru rozvoje oddělení památkové péče z 8. 11. 2019. S ohledem na stanoviska a postoje dotčených orgánů státní správy je zřejmé, že z hlediska právem chráněných zájmů, které jsou jim svěřeny, neshledaly zásah do těchto zájmů. Odpůrce vážil i tvrzené dotčení navrhovatelů na jejich soukromých zájmech a z hlediska proporcionality jej shledal přiměřený. Tento závěr opřel o skutečnost, že koridor D1-Z4 byl vymezen na základě plně způsobilého územně plánovacího podkladu, vyřeší dopravně bezpečnostní zájem a nedošlo k žádným vadám v procesu pořizování změny č. 4 územního plánu Kunžak. Zároveň dle odpůrce záměr nezasahuje nepřiměřeným způsobem do navrhovateli tvrzených veřejných zájmů, jako je prevence sucha, nedostatek vody, ochrana živočichů, ochrana kulturních památek, ochrana nezastavěného území, ochrana ZPF, ochrana krajinného rázu, ani nenarušuje zájem na zastavení úbytku obyvatel obce Kunžak či zájem na hospodárném vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů. Podle názoru odpůrce byly námitky navrhovatelů pouze hypotetické, a tudíž nemohou obstát jako kvalifikovaný důvod pro zrušení, byť části změny územního plánu.

63. Soud v této souvislosti znovu poukazuje na skutečnost, že vliv na způsob vypořádání navrhovateli vznesených námitek měla složitá často překrývající se argumentace, kdy soud velmi často nenalezl tvrzení o konkrétním zkrácení navrhovatelů na jejich právech a důsledků pro ně tak, jak to stanoví judikatura Nejvyššího správního soudu kupř. rozsudek sp. zn. 1 Ao 7/2011. Navrhovatelé při vznesení svých námitek nevzali na zřetel, že nikdo nemá veřejné subjektivní právo na to, aby poměry v území, ve kterém se nachází jeho majetek, byly navždy konzervovány a nemohly se nikdy zákonným způsobem změnit. Je třeba mít na paměti, že jde vždy o vyvážení zájmu vlastníků dotčených pozemků s ohledem na veřejný zájem, který je v nejširším slova smyslu zájmem na harmonickém využití území. Takovou změnu pak nelze považovat za nepřiměřený zásah do práv navrhovatelů, neboť absolutní právo na zachování statusu quo navrhovatelům nesvědčí. Úlohou soudu v řízení o návrhu na zrušení územního plánu nebo jeho části je bránit před excesy v územním plánování a nedodržením zákonných mantinelů. Soud však nemůže územní plány dotvářet. V postupu odpůrce při vymezování koridoru D1-Z4 soud neshledal libovůli, neboť zvolené řešení prošlo zákonným postupem při projednávání a schvalování opatření obecné povahy a postoje odpůrce vycházely ze situace, že předchozí řešení koridorem D1 nebylo dostačující, byly přítomny stálé dopravní závady a v zájmu jejich odstranění byla zvolena varianta, se kterou navrhovatelé nesouhlasili. Tento postup nepředstavuje libovůli, ale byl výsledkem zákonem stanoveného postupu, který byl ze strany odpůrce dodržen.

64. S navrhovateli nelze souhlasit ani v jejich tvrzení, že koridor D1-Z4 zasahuje do jejich cca čtyřicetiletého legitimního očekávání, že dopravní závada na silnici II/151 bude řešena úpravou jejího stávajícího trasování bez výrazného zásahu do pozemků navrhovatelů. Přitom však zvolené řešení do nich zasahuje více než předchozí koridor D1. Odpůrce tento koridor vymezil, přestože se během více než deseti let nepokusil zesouladnit zájem na ochraně tzv. Vospělova mlýna a ostatních soukromých i veřejných zájmů, např. žádostí o zúžení památkové ochrany tohoto mlýna na památkově relevantní hodnoty. Obdobnou námitku vznášeli navrhovatelé již ve svém návrhu na zrušení územního plánu obce Kunžak v roce 2008. Námitka byla vypořádána Nejvyšším správním soudem sp. zn. 6 Ao 3/2009. Již v tomto rozsudku Nejvyšší správní soud vysvětlil, že je ve vztahu ke kulturní památce Vospělův mlýn potřeba postupovat v souladu se zákonem o památkové péči a není povinností odpůrce iniciovat zrušení ochrany této památky. Byl potvrzen i veřejný zájem na hledání řešení, které má vést k odstranění dopravní závady. Rovněž bylo konstatováno, že odpůrce si byl vědom skutečnosti, že v rámci koridoru D1 bude obtížné realizovat odstranění dopravní závady beze zbytku. Byla posuzována i přiměřenost zvoleného řešení a dodržení zásady subsidiarity a minimalizace zásahu, a to použitím kumulativních kritérií, na jejichž základě Nejvyšší správní soud uzavřel, že zásah má ústavně legitimní a o zákonné cíle opřený důvod, neboť samo územní plánování lze vždy považovat za ústavně legitimní cíl. Zákonnost takového zásahu nelze popřít s ohledem na skutečnost, že realizoval úpravu vedení silnice, která byla do té doby nevyhovující. Zda byl zásah činěn v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli posuzoval Nejvyšší správní soud jako splněné, neboť existovalo více variant, kdy bylo třeba vybrat tu nejméně invazivní a nejšetrnější. Tehdy vybraná varianta byla úzce provázána na tehdy existující skutkový stav, a to nadřazenou územně plánovací dokumentací. Na vymezení koridoru D1 Nejvyšší správní soud neshledal ničeho, co by svědčilo o diskriminačním způsobu zásahu do vlastnického práva navrhovatelů, neboť jednalo se o veřejně prospěšnou stavbu a bylo zřejmé, že koridor D1 byl vymezen ve větším úseku silnice II/151 na okraji Kunžaku a kopíroval současné vedení této silnice. Uzavřel, že ačkoli koridor zasahuje do vlastnického práva navrhovatelů, činí tak při dodržení zásad subsidiarity a minimalizace zásahů a navrhovatelé jsou povinni takový zásah strpět. K námitce zásahu do legitimního očekávání navrhovatelů Nejvyšší správní soud uzavřel, že není důvodná. Napadený územní plán nezasáhl do legitimního očekávání navrhovatelů na nabytí majetku, neboť do něho sice zasaženo bylo, stalo se tak ústavně konformním způsobem a navrhovatelé jsou povinni takový zásah strpět. Princip legitimního očekávání v procesu územního plánování nelze vykládat jako zachování statusu quo, jedná se o dlouhodobý proces, v němž se střetávají různé typy zájmů, kdy vyhovění jednomu typu zájmů obvykle povede k poruše ve vztahu k zájmu jinému či jiného.

65. Tuto argumentaci Nejvyššího správního soudu soud připomíná především z toho důvodu, že navrhovatelé opakovali některé argumenty, které již při předchozím posuzování důvodnosti jejich návrhu byly odmítnuty. V procesu územního plánování není poskytována ochrana legitimního očekávání v neměnnost dříve schválené územní plánovací dokumentace. Proto ani změna územního plánu nemůže sama o sobě vést ke konstatování porušení zásady proporcionality. K tomu lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ao 4/2009. Důvody, které vedly odpůrce ke změně v užití území, vyplývají z odůvodnění vydaného opatřením obecné povahy i z podkladů, které byly shromážděny ve spise. Navrhovatelé se do jisté míry v souvislosti se vznesenými námitkami staví do role obecného kontrolora všech postupů odpůrce jako samosprávného celku v oblasti územního plánování. Podle konstantní judikatury jak Nejvyššího správního soudu, tak i Ústavního soudu platí, že je právem samosprávy uspořádat si své územní poměry podle vlastních představ, přičemž do postupů samosprávy lze zasahovat pouze omezeně. Nepřiměřené zásahy soudu do konkrétních odůvodněných a zákonných věcných rozhodnutí územní samosprávy by byly porušením ústavních zásad o dělbě moci. Právě z toho důvodu určitý zásah do práv navrhovatelů nemusí automaticky být překážkou přijetí opatření obecné povahy. Připustit je lze při splnění podmínek, které judikatura označila právě jako zásadu subsidiarity a minimalizace těchto zásahů. Podle zdejšího soudu k porušení těchto zásad nedošlo.

66. Z podkladů, které byly shromážděny, nevyplývá, že by odpůrce musel ustat na původní dopravní koncepci a nemohl ji změnit za situace, kdy tato změna byla pro závady iniciována. Cílem územního plánování je vytváření předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Současně nelze přehlédnout, že okruh námitek směřující k porušení převážně hmotně právních ustanovení se netýkala subjektivních práv navrhovatelů (kupříkladu námitky stran zemědělského půdního fondu ochrany nemovitých kulturních památek, ochrany nezastavěného území, ochrany krajinného rázu, zásah do veřejného zájmu na zastavení úbytku obyvatel či veřejného zájmu na hospodárném vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů) a nelze v této souvislosti přehlédnout, že je to právě zastupitelstvo obce, kdo vydává v samostatné působnosti územní plán a tuto činnost nemůže nahrazovat soud. Řízení před soudem je prostředkem ochrany práv, nikoliv nástrojem rozhodování věcných sporů o využití území; tyto spory zásadně mají být vypořádány orgány samosprávy.

67. To platí i k námitkám navrhovatelů, které vznesly k vymezení koridoru D1–Z4 tím, že odpůrce nedodržel zásadu subsidiarity a minimalizace ve vztahu k ochraně veřejného zájmu na prevenci sucha a nedostatku vody, neboť koridor D1–Z4 představuje daleko větší zásah do hydrogeologických poměrů dané lokality než předchozí varianta D1. Dále ve vztahu k ochraně veřejného zájmu na ochraně zvláště chráněných živočichů, které představují faktickou likvidaci biotopu tří silně ohrožených druhů (ještěrky živorodé a ještěrky obecné a slepýše křehkého) ve vztahu veřejného zájmu na ochraně nemovitých kulturních památek, ve vztahu k ochraně veřejného zájmu na ochraně zastavěného území, ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu a veřejného zájmu na ochraně krajinného rázu. Neproporcionálně zasahuje do veřejného zájmu na zastavení úbytku obyvatel obce Kunžak a do veřejného zájmu na hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů. Jak již soud výše uvedl, navrhovatelé v souvislosti s těmito námitkami nikterak nespecifikovali, jak tvrzené porušení těchto veřejných zájmů zasahuje do jejich subjektivních veřejných práv. Navrhovatelé těmito námitkami částečně opakovali svou předchozí argumentaci, kdy nevzali na zřetel, že rozložení dopravní zátěže v území je do značné míry otázkou politického rozhodnutí orgánu místní samosprávy. Soud tomu připomíná, že v mnoha případech je téměř nemožné přijmout takové řešení, se kterým by mohli být zcela spokojeni všichni obyvatelé dotčeného území. Možnost soudu do těchto procesů zasahovat je značně, jak bylo výše popsáno, omezená.

68. Jak již soud výše osvětlil, zásah do vlastnických práv navrhovatelů v souvislosti se zahrnutím části pozemků do koridoru D1-Z4 odpůrce nepopírá. Vzhledem k tomu, že má ústavně legitimní cíle a o zákonné cíle opřený důvod (územní plánování) sledující odstranění přetrvávajících dopravních závad nelze shledat nezákonnost takového postupu. Vedení nově vymezeného koridoru se opíralo o variantní posouzení popsané ve „Studii z r. 2009“, které při schvalování územního plánu v r. 2008 nemohlo být z výše popsaných důvodů zvoleno (odpůrce byl tehdy omezen nadřazenou územně plánovanou dokumentací). Z popisu variant, který obsahuje odůvodnění změny č. 4 ÚP Kunžak je zřejmé, že vybraná varianta byla hodnocená jako nejšetrnější a zásah je činěn v nezbytně nutné míře. V postupu orgánu samosprávy nelze shledat diskriminaci navrhovatelů a jimi tvrzené legitimní očekávání nemohlo nastat, neboť neexistuje jejich subjektivní právo na konkrétní způsob využití území v rámci schvalované změny ÚP. Soud proto shrnuje, že požadavky na dodržení zásad subsidiarity a minimalizace zásahu do práv navrhovatelů byly splněny.

69. Ze všech shora uvedených důvodů krajský soud neshledal v postupu odpůrce vytýkaná pochybení, která by zakládala nepřezkoumatelnost opatření obecné povahy, či nezákonnost tohoto opatření, a proto vyhodnotil všechny námitky jednotlivě i ve vzájemné souvislosti jako nedůvodné.

V. Závěr, náklady řízení

70. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru o nedůvodnosti podaného návrhu, a proto jej ve smyslu § 101d odst. 2 věty druhé s. ř. s. zamítl.

71. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšní navrhovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení a odpůrce náhradu nákladů řízení vůči navrhovatelům nepožadoval.