č. j. 55 A 15/2021- 89

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci navrhovatele: Okrašlovací spolek Minice, IČO: 09767517, sídlem Příčná 208, Minice, proti odpůrci: Město Kralupy nad Vltavou, sídlem Palackého nám. 1, Kralupy nad Vltavou, zastoupený Mgr. et Mgr. Michalem Bouškou, advokátem, sídlem Teplého 2786, Pardubice, za účasti osob zúčastněných na řízení:

1. V. J., bytem X 2. Terasy Kralupy a.s., IČO: 09480889, sídlem Ovocný trh 1096/8, Praha, 3. JG development s.r.o., IČO: 05732743, sídlem Palackého nám. 183, Kralupy nad Vltavou, všechny zastoupeny Mgr. Jiřím Oswaldem, advokátem, sídlem Bílkova 132/4, Praha, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Změny č. 1 územního plánu Kralupy nad Vltavou vydaného usnesením Zastupitelstva města Kralupy nad Vltavou ze dne 24. 2. 2020, č. 20/01/6/3, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci a obsah návrhu 1. Navrhovatel se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení částí opatření obecné povahy – Změny č. 1 územního plánu Kralupy nad Vltavou vydaného usnesením Zastupitelstva města Kralupy nad Vltavou ze dne 24. 2. 2020, č. 20/01/6/3 (dále též „napadené OOP“ či „změna č. 1 územního plánu“). Navrhovatel napadá změnu č. 1 územního plánu v části, kterou byla v kapitole 3.6 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby, v podkapitole Zastavitelné plochy v odstavci Z44 vypuštěna specifická podmínka využití plochy Z44, která zní: „plocha je zastavitelná až po realizaci přivaděče na silnici II/101 (budoucí ulice N.) a po zastavění sousední zastavitelné plochy Z43 (to znamená, že na více než 2/3 plochy Z43 bude vydáno stavební povolení)“, a v části, kterou byla v kapitole 13 Stanovení pořadí změn v území (etapizace) vypuštěno, že „plocha Z44 je zastavitelná až po realizaci přivaděče na silnici II/101 (budoucí ulice N.) a po zastavění sousední zastavitelné plochy Z43 (to znamená, že na více než 2/3 plochy Z43 bude vydáno stavební povolení)“.

2. Navrhovatel tvrdí, že byl jako spolek založen v roce 2020 občany městské části Minice u Kralup nad Vltavou za účelem obrany proti plánované nepřiměřené zastavěnosti, chybné etapizaci a neudržitelné dopravní situaci v katastrálním území Minice u Kralup nad Vltavou. Navrhovatel byl do spolkového rejstříku zapsán dne 15. 1. 2021. Předmětem jeho činnosti je ochrana přírody a krajiny, vodních zdrojů, životního prostředí, ochrana a prosazování profesních nebo veřejných zájmů, ochrana kulturního dědictví a zajišťování udržitelnosti a zachování venkovského stylu života a bydlení.

3. Navrhovatel předně namítá, že vypuštění podmínky zastavitelnosti plochy Z44 týkající se předchozího zastavění plochy Z43 nebylo v napadeném OOP vůbec odůvodněno. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 178/15, rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008-136, č. 1795/2009 Sb. NSS, a ze dne 24. 11. 2010, č. j. 1 Ao 5/2010-169, č. 2266/2011 Sb. NSS, poukázal na to, že absence komplexního odůvodnění je v rozporu s § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2020, neboť žádost o změnu není zdůvodněna osobou zúčastněnou na řízení 1 ani odpůrcem, čímž došlo k porušení § 53 odst. 5 písm. e) stavebního zákona.

4. Navrhovatel dále namítá, že vypuštění podmínky předchozího zastavění sousední zastavitelné plochy Z43 je v rozporu se zásadami uvedenými v kapitole 3.2 změny č. 1 územního plánu. [pozn. soudu: míněn Územní plán Kralupy nad Vltavou vydaný usnesením Zastupitelstva odpůrce ze dne 18. 12. 2017, č. 17/09/6/1 (dále jen „územní plán“), ve znění změny č. 1 a č. 2]. Zásady uvádí, že „[p]rostorové uspořádání sídel, když lokalizace zastavitelných ploch bude směřovat ke kompaktním tvarům sídel, tedy buď budou využívány proluky ve stávající zástavbě, nebo zarovnáván nepravidelný okraj zastavěného území; mimo to lze vymezovat kompaktní zastavitelné plochy s přímou vazbou na zastavěné území, které svým umístěním a tvarem nebudou fragmentovat navazující krajinu. (…) Další zastavitelné plochy pro bydlení lze vymezovat až tehdy, když bude většina stávajících zastavitelných ploch zastavěna.“ Ve dvou plochách bydlení bylo časové rozvržení plánované zástavby zajištěno stanovením etapizace z důvodu zajištění logické souslednosti výstavby ve vztahu k sousedním plochám. Etapizace je ze své povahy založena na věcných důvodech, které vyžadují odložení plánované výstavby do doby, kdy na ni bude okolní území a infrastruktura připravena.

5. Vypuštění podmínky předchozího zastavění sousední zastavitelné plochy Z43 je dle navrhovatele též v rozporu s prioritami Zásad územního rozvoje Středočeského kraje po 2. aktualizaci (dále jen „ZÚR“), a to konkrétně s prioritou č. 7, zejména v důrazu na vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajištění plnohodnotného využití ploch a objektů v zastavěném území. Odstranění této podmínky je i v rozporu s prioritou č. 6, která klade důraz na zachování a citlivé doplnění výrazu sídel s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury, architektonické a přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel. Zastavěním plochy Z44 bez předchozí zástavby plochy Z43 dojde k narušení urbanistických struktur městské části Minice a fragmentaci krajiny. Vznikne zemědělsky nevyužitá plocha uvnitř zástavby bez napojení na další zemědělské plochy. Veškerá doprava do plochy Z44 o velikosti 8,85 ha s plánovanými několika stovkami nových obyvatel bude možná pouze jedinou místní komunikací – ulicí K. S., jež není technicky na takový provoz určena ani dimenzována. Zcela chybí napojení na ostatní místní komunikace v ploše Z43 i napojení na ulici N. Z. a K. H., a to i propojení nouzového charakteru pro mimořádné situace, přestože důvod požadované souslednosti zástavby „nezatížit nadměrně ulici vedoucí od H. ke hřbitovu (N. z.) napojením další nové zástavby“ neodpadl a nadále trvá. Plocha Z43, včetně navrhovaných místních komunikací, má sloužit i jako dopravní napojení lokality Z44 sítí místních komunikací na ulici H., N. Z. a K. H. Samostatně zastavěná lokalita Z44 by vytvořila prostranství se slepým koncem, což je v rozporu s ustanovením 3.4 územního plánu, který stanoví, že: „Všechna veřejná prostranství (včetně úprav prostranství stávajících) budou dimenzována a navrhována tak, aby tvořila čitelný, provázaný a dobře prostupný systém bez slepých konců“. Plocha Z44 má být zastavěna rodinnými, řadovými a bytovými domy s více než čtyřmi sty bytových jednotek bez předchozí zástavby plochy Z43 pouze s jediným vjezdem. Bez napojení ulice N. na plánovaný obchvat II/101 a bez napojení lokality na ulici N. Z. a K. H. u totiž nelze dobře prostupný systém bez slepých konců vytvořit.

6. Rovněž by samostatně zastavěná plocha Z44 byla v rozporu se základní koncepcí rozvoje území města, která jako hlavní zásady a cíle stanoví, že ve volné krajině má dojít k harmonizaci zemědělského a lesnického využití s rekreační funkcí a s ochranou přírody a vytvářet podmínky pro rozvoj udržitelného hospodaření v krajině. Samotným zastavěním plochy Z44 by vznikla zemědělsky využívaná plocha Z43 uprostřed zástavby, což je zřejmé narušení urbanistických struktur v území i zřejmá fragmentace krajiny, ke které by při dodržení platných zásad a postupným zastavováním území směrem od středu do volné krajiny, vůbec dojít nemuselo. Vyjádření odpůrce 7. Odpůrce s návrhem nesouhlasí. Předně zpochybňuje aktivní procesní legitimaci navrhovatele, neboť navrhovatel netvrdí přímé dotčení na svých právech. Navrhovatel pouze obecně nastínil předmět činnosti, nespecifikoval však aktivitu, kterou v území reálně vyvíjí, a neuvedl konkrétnější tvrzení ohledně možného dotčení svého práv či práv jeho členů. Pochybnosti o možném dotčení práv a zájmů navrhovatele vzbuzuje jeho vznik až roku po nabytí účinnosti napadané změny č. 1 územního plánu. Z těchto důvodů odpůrce navrhuje odmítnutí návrhu.

8. Pokud by byla aktivní procesní legitimace navrhovatele shledána, navrhuje návrh zamítnout. Odpůrce zdůraznil, že územně plánovací dokumentace se zastavěním plochy Z44 (dříve 3Z10) počítala dlouhodobě od roku 2012. Napadená změna č. 1 územního plánu nepřinesla do území nové zastavitelné plochy pro bydlení, pouze korigovala nastavení etapizace. Žádné výhrady k zastavitelnosti dotčené plochy ani k vypuštění podmínek etapizace přitom v procesu přijímání napadeného OOP nezazněly.

9. Odpůrce má zájem na dlouhodobém rozvoji území města, pro který je nezbytné vymezit adekvátní množství ploch pro bydlení. Ačkoli je funkční plochu Z43, která sousedí s dotčenou plochou Z44, možné využít k umísťování staveb bez dalších specifických podmínek od roku 2012, do současné doby k umožněné a z pohledu odpůrce žádoucí zástavbě v podstatě nedošlo a podmínka dvoutřetinového využití této plochy pro výstavbu v ploše Z44 není splněna.

10. Tento přístup vlastníků pozemků v ploše Z43 nezbývá než respektovat. Jak je uvedeno v odůvodnění změny č. 1 územního plánu, nelze ovlivnit realizaci záměrů a investic vlastníků okolních lokalit. Na druhou stranu je nutné tuto skutečnost zohlednit při naplnění zájmu odpůrce na zajištění rozvoje individuálního bydlení pro stávající i nové obyvatele města. Pokud osoba zúčastněná na řízení 1 podala žádost o změnu územního plánu (v napadeném OOP označená jako „požadavek P5“) se zájmem připravit pozemky pro výstavbu včetně navazující infrastruktury, jednalo se i o zájem odpůrce vedoucí k vydání napadeného OOP. Odpůrce vzal do úvahy i časové hledisko, kdy předmětné podmínky etapizace bránící možnosti umísťování staveb v ploše Z44, byly stanoveny již v roce 2012. Vzhledem k tomu, že ani po téměř 8 letech, tj. po uplynutí dvou období pro vyhodnocování územního plánu předpokládaných § 55 stavebního zákona se naplnění podmínek etapizace reálně nepřiblížilo, bylo namístě podmínky zástavby uvolnit. Dále bylo nutné zohlednit to, že výstavba obchvatu města nebyla dosud realizována a dle dostupných informací nebude tato infrastrukturní stavba, se kterou počítá územní plán v návaznosti na ZÚR, připravena k realizaci ani v dohledné době. Navíc nelze odhlédnout od toho, že související podmínka byla formulována tak, že „plocha je zastavitelná až po realizaci přivaděče na silnici II/101 (budoucí ulice N.).“ Případný stavebník by mohl z formálního hlediska argumentovat tím, že pro splnění podmínky postačí výstavba přivaděče, resp. komunikace tvořící budoucí ulici N. (zásadě pouze v ploše Z45b) do prostoru, kde je v územním plánu vymezen koridor pro obchvatovou komunikaci. Z pohledu odpůrce pak není důvod v současné době trvat na výstavbě takto pojatého přivaděče, neboť by logicky chyběla návaznost na další dopravní infrastrukturu.

11. Odpůrce má za to, že odůvodnění adekvátním způsobem reaguje na vznesený požadavek P5 na změnu územního plánu a v kontextu dosavadní územně plánovací regulace osvětluje, proč není namístě trvat na předmětných podmínkách etapizace. V situaci, kdy k napadenému OOP nebyly uplatněny námitky ani připomínky, nelze odpůrci vytýkat, že odůvodnění nejde do všech myslitelných detailů.

12. K návrhovému bodu týkajícího se rozporu podmínky zastavitelnosti se zásadami napadeného OOP odpůrce konstatoval, že plocha Z44 navazuje na stávající zástavbu na severu i na jihu. Nejedná se o plochu izolovanou od vlastního sídla. Mezi zastavitelné plochy pro bydlení byla plocha Z44 zařazena již dříve, výhrady k jejímu vlastnímu vymezení v území (a její zastavitelnosti) jsou tudíž opožděné a nesměřují proti změně č. 1 územního plánu.

13. K námitce rozporu napadeného OOP s prioritami ZÚR odpůrce poukázal na obecnost formulovaných priorit. Nevyplývá z nich žádná povinnost či konkrétní pokyn, se kterými by bylo napadené OOP v rozporu. Plocha pro rodinné bydlení byla vymezena dříve a v napadeném OOP dochází pouze ke změně etapizace. Ve světle priority č. 7 [v části písm. b)] je třeba vnímat, že výraznější rozvoj zástavby pro rodinné bydlení je zpravidla směřován do dosud stavebně nevyužitých ploch. V rámci odkazu na prioritu č. 7 lze zmínit i část uvedenou pod písm. a), která počítá s přiměřeným rozvojem sídel. Dle názoru odpůrce lze vymezení plochy Z44 považovat za výraz rozhodnutí příslušného orgánu města o přiměřeném rozvoji. Dle odpůrce není napadené OOP ani v rozporu s prioritou č. 6 ZÚR. Plocha Z43 zůstává ve stejném režimu jako doposud a bude zde nadále umožněna zástavba, proluka v zastavěném území tedy bude moci být postupně vyplněna. Vedle stávající výstavby jižně od plochy Z44 navíc vymezuje územní plánu územní rezervu pro další možnou zástavbu pro individuální bydlení. Úvahy o fragmentaci krajiny v dané lokalitě nejsou důvodné.

14. Dostatečná kapacita dopravní i technické infrastruktury je obecnou podmínkou pro umísťování staveb. Zejména v územním řízení tak bude možné adekvátně vyhodnotit, zda konkrétní zástavba v ploše Z44 je možná, či nikoli, případně za jakých podmínek. Blokovat nadále možnost výstavby na úrovni územního plánu se ve světle stávající situace v území nejeví důvodné. Odpůrci není zřejmé, v jaké souvislosti navrhovatel hovoří o údajném vzniku „prostranství se slepým koncem.“ V souvislosti se zástavbou v ploše Z44 je nutné počítat s výstavbou potřebné části ulice N., která však nemá být koncipována jako slepá ulice, nýbrž jako první etapa budoucího přímého napojení lokality na obchvat města. Pokud navrhovatel poukazuje na bod 2.1 Základní koncepce rozvoje území města, opomíjí, že v dané lokalitě se s ohledem na zřetelné včlenění mezi stávající zástavbu nejedná o volnou krajinu. Replika navrhovatele 15. Navrhovatel v replice konstatoval, že aktivní žalobní legitimace ekologických spolků k podání návrhu vyplývá z Aarhuské úmluvy na základě nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14. Ústavní soud přiznal spolkům aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Vzhledem k Aarhuské úmluvě jako interpretačnímu východisku neobstojí kategorický závěr o tom, že spolky, jejichž účelem je ochrana přírody a krajiny, nejsou oprávněny podat návrh na zrušení územního plánu obce. Bylo by totiž absurdní, kdyby osoba jinak splňující podmínky pro přístup k soudní ochraně nebyla aktivně legitimována k podání návrhu na zrušení územního plánu jen proto, že se spolu s dalšími osobami sdružily a jménem spolku žádají o zrušení územního plánu. Zároveň byla v tomto nálezu vymezena kritéria, která musí být zohledněna při posuzování aktivní legitimace spolků v konkrétních případech, a to předmět jejich činnosti či místní vztah k dané lokalitě. Podstatným kritériem aktivní legitimace navrhovatele je místní vztah k lokalitě regulované napadeným OOP. Zakládající členové navrhovatele jsou vlastníky nemovitostí a trvale žijí v Kralupech nad Vltavou v místní části Minice, kde je i sídlo spolku. Má-li spolek sídlo na tomto území a jsou-li jeho členové vlastníky nemovitostí potenciálně dotčených opatřením plynoucím z územního plánu, pak by mu měla v zásadě svědčit aktivní legitimace k podání návrhu. Věcné (materiální) legitimační důvody vycházející z předmětu činnosti spolku se pak odvozují právě od místního vztahu k napadenému opatření obecné povahy. Spolky jsou též významným demokratickým prvkem společnosti. Zkrácení na právech nelze civilisticky redukovat jen na případný zásah do práv vlastníků nemovitostí, respektive imise zasahující nebo ohrožující vlastníky nemovitostí ležící v dosahu regulace opatřením obecné povahy (územním plánem). Práva komunity mohou být dotčena šířeji. Vady územního plánu jsou v negativním smyslu způsobilé dotknout se oprávněných zájmů občanů žijících na příslušném území, mohou významně ztížit naplnění koncepce územním plánem zamýšlené, a ohrozit tak jeho společenskou funkci. Rovněž NSS přiznal aktivní žalobní legitimaci ekologickému spolku v rozsudku ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 73/2015-40, když konstatoval, že ekologický spolek nepochybně spadá pod rozsah pojmu „dotčená veřejnost“ použitého v čl. 2 odst. 5 Úmluvy, a tudíž je vnitrostátní právo nutno vykládat ve světle čl. 9 odst. 2 písm. a) Úmluvy a přiznat mu plnou žalobní legitimaci.

16. Navrhovatel dále doplnil, že odpůrce ve svém vyjádření opožděně doplňuje chybějící zdůvodnění změny podmínek a etapizace zastavitelnosti plochy Z44. Již z napadeného OOP by však mělo být seznatelné, z jakého důvodu považuje odpůrce změnu územního plánu za vhodnou. Napadené OOP má zásadní deficit, když odůvodnění změny podmínek a etapizace neobsahuje. Názor odpůrce, že pokud nebyly uplatněny námitky ani připomínky, nemusí odůvodnění zacházet do dalších myslitelných detailů, považuje navrhovatel za nesprávný. NSS totiž v rozsudku ze dne 22. 12. 2011, č. j. 8 Ao 6/2011-87, konstatoval, že „součástí odůvodnění návrhu změny územního plánu by mělo být komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků.“ 17. Navrhovatel uzavřel, že chybějící návaznost plochy Z44 na obchvat města (uvažovaná silnice II/101) fakticky působí jako slepá ulice na dobu neurčitou. Neexistence požadovaného obchvatu pro nečinnost investora při vlastní výstavbě obchvatu nemůže jít ani k tíži navrhovatele. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 18. Osoby zúčastněné na řízení se ve společném vyjádření plně ztotožnily s vyjádřením odpůrce. Napadené OOP dle jejich názoru představuje dobrý předpoklad pro udržitelný rozvoj města spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území, jejichž zájmy a práva zohledňuje.

19. Zdůraznily, že spolky mohou v průběhu pořizování územního plánu zajistit kvalifikovanou účast veřejnosti. Měly by vytvářet protiváhu samosprávě, veřejné správě, developerům atd. Mají reprezentovat určitou obecnou shodu veřejnosti na základních prioritách v lokalitě a tuto veřejnost zastupovat. Takové činnosti navrhovatel, jenž byl založen několik měsíců po přijetí napadeného OOP, nevykonává. Nepodílel se na procesu přípravy změny č. 1 územního plánu, nepodal námitky, připomínky ani nezpracoval žádné podkladové studie či jiné relevantní podklady. Do procesu územního plánování připomínkami ani námitkami nezasáhly ani osoby za spolek jednající, ačkoli jsou dlouhodobými vlastníky nemovitostí v dotčené lokalitě. Nadto navrhovatel ani netvrdí, jak byl napadeným OOP dotčen na svých právech. Osoby zúčastněné na řízení zastávají názor, že navrhovatel dotčen na svých právech být nemůže, neboť neexistoval. Napadené OOP v době vzniku navrhovatele již platilo. Nemohlo tak zpětně zasáhnout do jeho práv. Navrhovatel proto není v této věci zástupcem dotčené veřejnosti, ale jde o čistě formální nástroj několika vlastníků nemovitostí v dotčené lokalitě, kteří rezignovali na účast při procesu pořízení změny č. 1 územního plánu a nepodali námitky ani připomínky.

20. Návrh navrhovatele považují osoby zúčastněné na řízení za obecný a nepodložený. Změna č. 1 územního plánu ve svém důsledku spočívá toliko ve zrušení neformální stavební uzávěry podmiňující zastavění plochy Z44. Osoby zúčastněné na řízení scelují pozemky v dotčeném území tak, aby mohly v souladu s pořízenou změnou na dotčené lokalitě jako celku realizovat záměr bytové výstavby. Scelování pozemků rovněž umožní vybudování veškeré nutné související infrastruktury pro nové i stávající obyvatele lokality. Jak uvedl odpůrce, územně plánovací dokumentace se zastavěním plochy Z44 (dříve 3Z10) počítá dlouhodobě. Nynější změna nepřinesla nové zastavitelné plochy pro bydlení, ale pouze korigovala nastavení etapizace. Žádné výhrady k zastavitelnosti dotčené plochy ani k vypuštění podmínek etapizace přitom v procesu přijímání příslušné územně plánovací dokumentace nezazněly.

21. Po vlastnicích pozemků v ploše Z44 nelze spravedlivě požadovat, aby nadále čekali s využitím pozemků dlouhodobě určených k zástavbě. Jednalo by se o přímou diskriminaci v rozporu se zásadou proporcionality a subsidiarity. Vedlo by to i k zastavení aktivit na ploše Z43, kde by nebyl ekonomický důvod a síla vybudovat nutnou infrastrukturu podmiňující bytovou výstavbu.

22. Osoby zúčastněné na řízení 2 a 3 po nabytí účinnosti změny č. 1 územního plánu investovaly desítky milionů korun do scelení pozemků v plochách Z43 a Z44 tak, aby mohly v lokalitě realizovat záměr bytové výstavby a vybudovat nutnou technickou infrastrukturu, která zkvalitní život i stávajícím obyvatelům. Podáním návrhu je celá vynaložená investice a samotná existence těchto společností ohrožena.

23. Zrušení napadeného OOP by oddálilo dobudování nezbytných místních komunikací v lokalitě, které vlastníci potřebují pro přístup ke svým nemovitostem. Zrušení napadeného OOP by znamenalo přímou diskriminaci vlastníků pozemků v ploše Z44. Osob zúčastněné na řízení považují za nepřijatelné, aby byl navrácen předchozí stav, kdy nemohli nakládat se svými pozemky z důvodů mimo jejich dispozici a využít je k účelu bytové výstavby. Dobu od zakotvení podmínky etapizace, po kterou museli strpět neformální stavební uzávěru na svých pozemcích, považují za nepřiměřenou. Uzavřely, že územní plán a jeho tvorba má být předvídatelná. Jen tak se může vytvářet prostor pro rozvoj města, podnikání, zajištění bydlení a dalších funkcí, které jsou pro rozvoj regionu nezbytné. Zrušení části změny č. 1 územního plánu by pro osoby zúčastněné na řízení znamenalo podstatný zásah do jejich práv a znejistění prostředí, ve kterém žijí a podnikají. Podmínky řízení 24. Soud ověřil, že návrh na zrušení napadeného OOP byl podán včas (§ 101b odst. 1 s. ř. s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 101a odst. 1 s. ř. s.) a obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti (§ 37 odst. 2 a 3 a § 101b odst. 2 s. ř. s.).

25. Navrhovatel svou legitimaci k podání návrhu dovozuje z toho, že je spolkem založeným v roce 2020 (vzniklým dne 15. 1. 2021) občany městské části Minice u Kralup nad Vltavou za účelem obrany proti plánované nepřiměřené zastavěnosti, chybné etapizaci a neudržitelné dopravní situaci v katastrálním území Minice u Kralup nad Vltavou, jehož náplní je ochrana přírody a krajiny, vodních zdrojů, životního prostředí, ochrana a prosazování profesních nebo veřejných zájmů, ochrana kulturního dědictví a zajišťování udržitelnosti a zachování venkovského stylu života a bydlení.

26. Splnění podmínek aktivní procesní legitimace je dáno, jestliže navrhovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdí možnost dotčení své právní sféry příslušným opatřením obecné povahy (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120). Podmínkou aktivní procesní legitimace není podání námitek či připomínek v průběhu přípravy napadeného opatření obecné povahy (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 11. 2010, č. j. 1 Ao 2/2010-116). Věcná legitimace navrhovatele ke zrušení opatření obecné povahy se pak zakládá na podmínce oprávněnosti tvrzení, že byl na svých právech (právní sféře) tímto opatřením zkrácen. Zkoumáni věcné legitimace je zásadně součástí posouzeni důvodnosti návrhu. Podle konstantní judikatury je postup podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., tedy odmítnutí návrhu usnesením, jestliže návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou, vyhrazen pouze případům nedostatku procesní legitimace a jen zcela zjevným nedostatkům legitimace hmotné, zjistitelným bez pochyb okamžitě, zpravidla již z návrhu samého (rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2005, č. j. 4 As 50/2004-59, č. 1043/2007 Sb. NSS).

27. Aktivní legitimaci navrhovatel odvozuje z Aarhuské úmluvy na základě nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14. V tomto nálezu Ústavní soud uvedl: „Spolek dožadující se zrušení opatření obecné povahy (zde územního plánu nebo jeho části) musí předně tvrdit, že byl tímto opatřením dotčen na svých subjektivních právech. Takové tvrzení musí přesně vymezit zásah, kterého se měl samosprávný celek dopustit, a to v souladu s dikcí § 101a odst. 1 s. ř. s. (srov. též čl. 2 odst. 5 Aarhuské úmluvy uvedený v bodě 13). Nepostačuje, pokud by občanské sdružení tvrdilo, že opatření obecné povahy či procedura vedoucí k jeho vydání byly nezákonné – bez toho, aby současně tvrdilo, že se tato nezákonnost dotýká jeho právní sféry. Podstatným kritériem zde musí nepochybně být místní vztah navrhovatele k lokalitě regulované územním plánem. Má-li spolek sídlo na tomto území nebo jsou-li jeho členové vlastníky nemovitostí potenciálně dotčených opatřením plynoucím z územního plánu, pak by mu v zásadě měla svědčit aktivní legitimace k podání návrhu. Věcné (materiální) legitimační důvody, vycházející z předmětu činnosti spolku, se pak odvozují právě od místního vztahu k napadenému opatření obecné povahy. V některých případech mohou působit místní a věcné důvody v synergii, a nemusí jít ani o ‚ekologický‘ spolek. Tak kupříkladu založí-li občané žijící v určitém městě nebo jeho městské části spolek k ochraně svých zájmů a územní plán by měl zasáhnout do rekreační zóny, v níž jsou zvyklí trávit svůj volný čas, pak připadá v úvahu přiznat spolku aktivní legitimaci bez ohledu na detaily vymezení jeho předmětu činnosti. V jiných situacích může pro účely posouzení aktivní legitimace spolku sehrát důležitou roli zaměření spolku na aktivitu, která má lokální opodstatnění (ochrana určitého druhu živočichů, rostlin). Obecně tu lze říci, že z hlediska posouzení zákonné podmínky zkrácení na právech bude věrohodnější místní ‚zavedenost‘, tedy již delší časové působení spolku. Není však možné vyloučit ani založení spolku ad hoc za účelem vážícím se k územnímu plánu. Skutečnost, že občan dá přednost prosazování svého zájmu formou sdružení se s jinými občany, nelze přičítat k jeho tíži.“ 28. Jak uvedl NSS v rozsudku ze dne 26. 4. 2017, č. j. 3 As 126/2016-38, 3589/2017 Sb. NSS, aktivní procesní legitimace k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle § 101a odst. 1 s. ř. s. může být dána i v případě spolku, který vznikl teprve poté, co opatření obecné povahy bylo přijato a nabylo účinnosti. Ustanovení § 101b odst. 3 s. ř. s., podle nějž soud při přezkoumání opatření obecné povahy vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy, se týká vlastního hodnocení přezkoumávaného opatření obecné povahy, nikoliv posouzení aktivní legitimace účastníků soudního řízení. Současně vysvětlil, že připuštění aktivní legitimace později vzniklých spolků není spojeno s diskriminací subjektů, které se procesu přijetí napadeného opatření obecné povahy aktivně účastnily, neboť procesní aktivita v době přijetí opatření obecné povahy aktivní subjekty zvýhodňuje v tom, že mohou účinně napadat opatření obecné povahy i z hlediska neproporcionálního zásahu do jejich právní sféry, což je námitka, kterou navrhovatel vzniklý až po vydání napadeného opatření obecné povahy, stejně jako osoby, které žádné námitky proti návrhu opatření obecné povahy v procesu jeho přijetí nevznesly, reálně nedisponuje. Vedle toho je navrhovatel významně omezen i v rozsahu, v němž může úspěšně uplatňovat nedostatečnost odůvodnění napadeného opatření obecné povahy, neboť neuplatnil-li jím vytýkané vady v procesu přijetí opatření obecné povahy on ani nikdo jiný, nelze zpravidla odpůrci vyčítat, jestliže danou problematiku v odůvodnění pojednal podle okolností jen stručně, poměrně obecně či dokonce jen implicitně. Tato diference v zacházení mezi kategoriemi aktivních a neaktivních navrhovatelů spravedlivě vyvažuje jejich odlišnou výchozí pozici a představuje dostačující motivaci pro včasné uplatňování procesních práv v co nejranější fázi přijímání opatření obecné povahy. Není proto důvodu bránit přístupu k soudní ochraně později vzniklému spolku i ve vztahu k namítané nezákonnosti opatření obecné povahy či závažným vadám v procesu jeho přijetí.

29. Podmínkou aktivní procesní legitimace je tvrzení, že navrhovatel byl napadeným opatřením obecné povahy myslitelně dotčen na svých subjektivních právech (srov. § 101a odst. 1 s. ř. s.). Územně plánovací dokumentace vyvolá právní účinky do budoucna. Dotčení na právech (právní sféře), potažmo právech členů, tak může spolek pociťovat od okamžiku svého vzniku, obdobně jako může být dotčen na právech nový vlastník pozemku. S ohledem na výše citovaný nález Ústavního soudu a rozsudek Nejvyššího správního soudu nelze souhlasit s názorem osob zúčastněných na řízení, že by napadené OOP nemohlo zasáhnout do práv navrhovatele, jestliže vznikl po vydání územního plánu. Ačkoli navrhovatel vznikl po nabytí účinnosti napadeného OOP, předestřel myslitelné tvrzení o dotčení na svých právech, resp. právech svých členů. Přestože navrhovatel příliš nerozvedl, jakým způsobem byl dotčen na svých právech, nelze ho zbavit možnosti přístupu k soudu a jeho návrh bez dalšího odmítnout. Nepřiměřená zastavěnost, chybná etapizace a zejména neudržitelná dopravní situace se může myslitelně dotknout oprávněných zájmů občanů žijících na příslušném území a vlastníků nemovitostí, kteří se sdružili k ochraně svých zájmů. Navrhovatel poukázal na to, že veškerá doprava do lokality Z44 o velikosti 8,85 ha a plánovanými několika sty novými obyvateli vede jedinou místní komunikací Ke Studánce, která není na takový provoz dimenzována. Neúnosné dopravní zatížení přitom obecně může vést ke ztížení přístupu k nemovitostem či zvýšení imisí (hlukem či smogem). Navrhovatel má sídlo v části obce Minice, tedy na území regulovaném územním plánem Kralupy, jehož se napadená změna OOP umožňující bezprostřední zastavění plochy Z44 v části obce Minice může potenciálně dotknout. Vazba na předmětnou část obce je vyjádřena i v názvu spolku, přičemž v této části obce mají dle údajů zapsaných ve veřejném rejstříku bydliště členové orgánů navrhovatele, kteří jsou dle údajů katastru nemovitostí též vlastníky těchto nemovitostí. Účelem spolku dle stanov založených ve sbírce listin je ochrana přírody a krajiny, vodních zdrojů, životního prostředí, ochrana a prosazování profesních nebo veřejných zájmů, ochrana kulturního dědictví a zajišťování udržitelnosti a zachování venkovského stylu života a bydlení. Vzhledem k místnímu vztahu navrhovatele k lokalitě a jeho účelu lze považovat dotčení právní sféry navrhovatele, resp. jeho členů, za myslitelné. Jak uvedl Ústavní soud, skutečnost, že občané dají přednost prosazování svého zájmu formou sdružení se s jinými občany, nelze přičítat k jejich tíži. Soud tak má za to, že navrhovatel je k podání návrhu aktivně procesně legitimován. Skutková zjištění plynoucí z předložené dokumentace Změna č. 3 územního plánu z roku 2012 30. Usnesením Zastupitelstva odpůrce ze dne 14. 11. 2012, č. j. 12/08/6/1, byla vydána změna č. 3 územního plánu města Kralupy nad Vltavou, jehož závazná část byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou města ze dne 22. 10. 2002 a změněna opatřením obecné povahy č. 01/2008 (soubor změn č. 2 územního plánu). Změna č. 3 územního plánu z roku 2012 v dotčené lokalitě nově vymezila zastavitelnou plochu 3Z10 o velikosti 8,83 ha s funkčním využitím pro individuální bydlení (BI) a sídelní ochrannou zeleň (ZS6). Současně stanovila podmínku zpracování územní studie, která bude mimo jiné koordinovat využití plochy se sousedními plochami, vyřeší dopravní obsluhu a napojení na technickou infrastrukturu. V rámci specifických podmínek pro plochu 3Z10 bylo mimo jiné stanoveno následující: - bude respektována navržená trasa přivaděče na silnici II/101 (budoucí ulice N.); - plocha je zastavitelná až po zastavění sousední zastavitelné plochy, to znamená, že na více než 2/3 sousední plochy bude vydáno stavební povolení (sousední zastavitelná plocha je jižní část lokality 2Z3, která leží západně od lokality 3Z10, dle změny č. 2); - plocha je zastavitelná až po realizaci budoucí N. ulice, na kterou bude lokalita napojena včetně přivaděče na budoucí obchvat II/101; - propojení lokality pro automobilovou dopravu severním směrem do ulice vedoucí směrem ke hřbitovu může mít jen charakter nouzového propojení pro mimořádné situace; - pro dopravní obsluhu bude využita výhradně ulice N.; - součástí plochy musí být minimálně 4 000 m2 veřejných prostranství (do této výměry nesmí být započteny pozemní komunikace a již vymezená specifická zeleň ZS6), - při umísťování zástavby respektovat závěry hlukové studie propojení ul. Pražská – přeložka II/101: navrženou zástavbu situovat minimálně 10 m od uvedené komunikace.

31. Z odůvodnění změny č. 3 z roku 2012 plyne, že v souvislosti se ZÚR se zpřesňuje koridor silnice II/101. Důvodem pro vymezení nových zastavitelných ploch byl rostoucí zájem o výstavbu ve městě, o čemž svědčí to, že řada ploch vymezených jako zastavitelných v předchozí územně plánovací dokumentaci již byla zastavěna nebo se její zastavění připravuje. U plochy 3Z10 je realizace podmíněna dřívějším zastavěním sousední plochy a vyřešením dopravní obsluhy. Ve vztahu k této lokalitě odůvodnění dále k podmínce zastavění sousední plochy uvádí, že důvodem je snaha města koordinovat výstavbu v tomto prostoru tak, aby probíhala postupně od zastavěného území do krajiny. Plocha navazuje na již zastavitelné plochy a navrženou ulici N. Lokalita je jednou z nejvýhodněji situovaných ploch pro rozvoj města. Jedná se o jihozápadně osluněný svah s možností napojení na novou trasu silnice II/101 skrze N. ulici. Z důvodu dosavadního dostatku zastavitelných ploch pro obytnou zástavu je výstavba podmíněna [kapitola c.2) odůvodnění]. Aby nebyla nadměrně zatížena ulice vedoucí od H. ke hřbitovu (nynější ulice N. Z.) napojením další zástavby, je výstavba v Minicích, zejména v ploše 3Z10, podmíněna vybudováním N. ulice (včetně přivaděče na obchvat II/101), ze které bude plocha dopravně obsloužena. Záměr byl veden snahou oddálit výstavbu do vybudování odpovídajícího dopravního napojení. V ploše 3Z10 se předpokládala výstavba cca 50 až 80 rodinných domů. Územní plán z roku 2017 32. Zastupitelstvo odpůrce usnesením ze dne 18. 12. 2017, č. 17/09/6/1, vydalo opatření obecné povahy, kterým dle § 188 odst. 1 stavebního zákona upravilo závaznou část územního plánu města Kralupy nad Vltavou ve znění Opatření obecné povahy č. 01/2008 (změna č. 2), Opatření obecné povahy č. 01/2012 (změna č. 3) a Opatření obecné povahy c. 1/2016 (změna č. 4) a vydalo Územní plán Kralupy nad Vltavou.

33. Územní plán vymezil v zastavitelné ploše Z44 plochy pro individuální bydlení BI a plochy sídelní zeleně ZS6, která je ochranným pásmem hřbitova. Územní plán pro využití plochy Z44 stanovil následující specifické podmínky: - využití plochy je podmíněno zpracováním územní studie ÚS13, - plocha je zastavitelná až po realizaci přivaděče na silnici II/101 (budoucí ulice N.) a po zastavění sousední zastavitelné plochy Z43 (to znamená, že na více než 2/3 plochy Z43 bude vydáno stavební povolení), - součástí plochy musí být minimálně 4 000 m2 veřejných prostranství (do této výměry nesmí být započteny pozemní komunikace a již vymezená specifická zeleň ZS6), - při umísťování zástavby respektovat závěry hlukové studie propojení ul. Pražská – přeložka II/101, navrženou zástavbu situovat minimálně 10 m od uvedené komunikace, - odvodnění obslužných komunikací je podmíněno rekonstrukcí příslušné páteřní kanalizační stoky anebo je nutné veškeré dešťové vody likvidovat na místě zasakováním.

34. Územní plán vymezil plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. V ploše Z44 byla vymezena plocha územní studie ÚS 13 „Minice – Na Žebrech východ“. Územní studie upřesní podmínky využití a prostorového uspořádání plochy, včetně vymezení veřejných prostranství, parcelace a struktury zástavby; bude koordinovat využití plochy se sousedními plochami, včetně zajištění prostupnosti území směrem do volné krajiny; vyřeší komplexně dopravní obsluhu plochy, přičemž hlavní příjezd do plochy bude výhradně od jihu z budoucího přivaděče na silnici II/101 (ulice N.) a bude respektována navržená trasa tohoto přivaděče. Územní studie navrhne pěší propojení plochy směrem ke hřbitovu s možností průjezdu vozidel záchranné služby a hasičského záchranného sboru. Součástí plochy musí být minimálně 4 000 m2 veřejných prostranství, přičemž do této výměry se nesmí započítat pozemní komunikace a již vymezená specifická zeleň ZS6. Územní studie vyřeší napojení plochy na sítě technické infrastruktury.

35. Územní plán stanovil pořadí změn v území (etapizaci). Vymezil, že plocha Z44 je zastavitelná až po realizaci přivaděče na silnici II/101 (budoucí ulice N.) a po zastavění sousední zastavitelné plochy Z43 (to znamená, že na více než 2/3 plochy Z43 bude vydáno stavební povolení).

36. Jako budoucí ulice N. byla v územním plánu vymezena zastavitelná plocha dopravní infrastruktury Z45a a ve vazbě na ni zastavitelná plocha Z45b, jež byly určeny pro realizaci přivaděče k přeložce silnici II/101.

37. V rámci základní koncepce rozvoje města bylo mimo jiné stanoveno, že Kralupy nad Vltavou jsou rozvíjeny jako jedno z důležitých center v rámci metropolitního regionu Prahy, centrum kralupské aglomerace a celé ORP, chtějí být atraktivním městem pro bydlení, které plně využije svůj potenciál daný příznivou polohou a dobrým dopravním spojením s Prahou a být vyhledávanou dobrou adresou. Základní koncepce územního plánu ve vztahu k prostorovému uspořádání stanovila prioritní rozvoj zástavby v souladu s obrazy jednotlivých lokalit daných charakterem, strukturou a výškovou hladinou zástavby, systémem veřejných prostranství a veřejné zeleně v souladu s krajinným rázem. Rozvoj města má být soustředěn zejména do ploch brownfields, dalších nevyužitých ploch či nevhodně využívaných ploch a do ploch navazujících na zastavěné území. Územní plán si klade za cíl vyvážený rozvoj území, vytvářet dobré podmínky pro hospodářský rozvoj, bydlení, vybavenost, rekreaci a přírodního zázemí za současného zachování hodnot území s stanovit přiměřeně flexibilní podmínky využití území, aby nebyly nutné časté změny územního plánu a byla zajištěna kvalita prostředí. Jedním z cílů je umožnit pestrou škálu typů bydlení, zachovat a posilovat kvalitu obytného prostředí, klást důraz na kvalitu a provázanost veřejných prostranství, zachovat velký podíl zeleně v zástavbě, vytvářet podmínky pro zachování a rozvoj odpovídající občanské vybavenosti ve vztahu k počtu obyvatel města i spádového území, revitalizovat a rozšiřovat plochy zeleně pro každodenní rekreaci, rozvíjet další rekreační možnosti a pro novou zástavbu zajistit odpovídající technickou infrastrukturu. Pokud jde o dopravu, cílem je doplnit a upravit silniční síť tak, aby byly minimalizovány negativní vlivy dopravy na okolí (zejména na obytnou zástavbu), zvýšena plynulost dopravy a zlepšeno napojení města na silnice I. třídy a dálnice; především vytvořit podmínky pro realizaci přeložky silnice II/101 a pro řešení dopravy v centru města. Dále mělo být zlepšováno železniční spojení, podmínky pro obsluhu území města veřejnou dopravou, rozšiřovány cyklotrasy pro každodenní dopravu i rekreaci a rozvíjena prostupnost území pro pěší. V urbanistické koncepci územního plánu bylo uvedeno, že je navržen přiměřený rozvoj města s důrazem na dobré fungování městského organismu a vytváření kvalitního prostředí. Kralupy jako srostlice původně samostatných sídel Kralupy, Lobeč, Lobeček, Mikovice a Minice budou rozvíjeny jako jedno sídlo s městským charakterem a budou posilovány jeho vnitřní vazby. Lokalizace zastavitelných ploch má směřovat ke kompaktním tvarům sídel, tedy buď budou využívány proluky ve stávající zástavbě, nebo zarovnáván nepravidelný okraj zastavěného území; mimo to lze vymezovat kompaktní zastavitelné plochy s přímou vazbou na zastavěné území, které svým umístěním a tvarem nebudou fragmentovat navazující krajinu. Nová zástavba bude co nejlépe začleněna do krajiny, aby nedošlo k narušení krajinného rázu a aby byly dány podmínky pro rozvoj kvalitního prostředí. Budou zohledněny návaznosti na okolní území a zajištěna prostupnost území. Pro některé zastavitelné plochy a plochy přestavby se stanoví další podmínky prostorového uspořádání, zejména aby byly zajištěny jejich urbanistické kvality a možnost napojení na infrastruktury. Další zastavitelné plochy pro bydlení lze vymezovat, až bude většina stávajících zastavitelných ploch zastavěna. Ve vztahu k veřejným prostranstvím bylo stanoveno, že budou dimenzována a navrhována tak, aby tvořila čitelný, provázaný a dobře prostupný systém bez slepých konců.

38. Z odůvodnění územního plánu plyne, že urbanistická koncepce vychází z předchozího územního plánu a jeho změn. Minice dosud tvoří relativně samostatnou část, která si do značné míry uchovala původní vesnický charakter. Východně nad údolím Zákolanského potoka se nachází vhodné plochy pro rozvoj obytné zástavby. Lokalizace nové zástavby je ve vazbě na stávající zástavbu a směřuje ke kompaktnímu tvaru sídel. Plochy pro novou zástavbu jsou vymezovány tak, aby byly v co největší míře využity stávající sítě dopravní a technické infrastruktury, respektive mohly být k nové zástavbě snadno prodlouženy. Územní plán klade důraz na zachování charakteru zástavby jednotlivých lokalit. V rámci zajištění nekonfliktního dopravního řešení se navrhuje převedení silnic II. třídy procházejících městem na nové obchvatové trasy, čímž by se vyřešily existující dopravní závady na průjezdu městem a zátěž obytné zástavby dopravou. K ploše Z44 odůvodnění územního plánu uvádí, že jde o zastavitelnou plochu ve vazbě na zastavitelné území. Byla zařazena mezi zastavitelné plochy, neboť přímo přiléhá k zastavěnému území, jde o součást většího rozvojového území a bude přičleněna k sousedním plochám určeným pro bydlení. Úprava územního plánu nevymezuje nové zastavitelné plochy, které by nebyly obsaženy ve vydané a projednané dokumentaci. Jejich vymezení vyplývá z významu města, který potvrzují i ZÚR. Počet obyvatel je stabilizovaný (město má cca 18 000, ORP cca 30 000 obyvatel). S ohledem na polohu lze očekávat, že zůstane stabilizovaný i v nejbližší dekádě, případně mírně poroste. Zastavěné území je poměrně efektivně využito. Část dříve vymezených zastavitelných ploch je zastavěna nebo se výstavba připravuje. Pro bydlení je vymezeno cca 58 ha zastavitelných ploch s možností výstavby cca 600 bytů, které by bylo možné realizovat v návrhovém období územního plánu cca 20 let. Skutečnou potřebu ploch pro bydlení dokládá realizace bytové výstavby ve městě za posledních 6 let, kdy bylo postaveno a kolaudováno 177 rodinných domů a cca 30 bytů v bytových domech. V rámci zdůvodnění pořadí změn v území bylo uvedeno, že ve dvou plochách bydlení je časové rozvržení plánované zástavby zajištěno stanovením etapizace z důvodu zajištění logické souslednosti výstavby ve vztahu k sousedním plochám a zabránění dlouhé rozestavěnosti lokality. U ostatních ploch územní plán závaznou etapizaci nestanoví, aby byla zajištěna dostatečná flexibilita v nabídce rozvojových ploch a nedocházelo ke stavební stagnaci. Dále je v odůvodnění uvedeno, že nová trasa silnice II/101 s novým přemostěním Vltavy umožní napojení města od křižovatky na Nehošti a nové napojení centra města křižovatkou v blízkosti přemostění Vltavy, čímž je vytvořen předpoklad pro výrazné zklidnění dopravy na průjezdu zastavěnými částmi města. Změna č. 1 územního plánu a proces jejího pořízení 39. Žádostí ze dne 19. 3. 2018 požádala osoba zúčastněná na řízení 1 o vypuštění podmínek pro využití plochy Z44 spočívajících v zastavění 2/3 sousední plochy Z43 a napojení budoucí N. ulice na budoucí obchvat II/101. Uvedla, že důvodem pro změnu je rozvoj plochy Z44 bez nutnosti vázanosti na investice a záměry vlastníků okolních lokalit, jejichž realizaci nelze ovlivnit, a vybudování obchvatu II/101, do něhož má ústit ulice N. Obchvat II/101 není vybudován a není znám termín jeho realizace. Ulici N. tak na něj nelze napojit a provést v celém rozsahu. Napojení N. ulice na obchvat bude dokončeno po realizaci obchvatu. K žádosti bylo připojeno stanovisko Krajského úřadu pro Středočeský kraj, odboru životního prostředí, ze dne 20. 2. 2018, které vyloučilo významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a nepožadovalo zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

40. Usnesením ze dne 14. 5. 2018, č. 18/03/6/4, zastupitelstvo odpůrce vyslovilo nesouhlas s požadavkem osoby zúčastněné na řízení 1. Dne 8. 6. 2018 požádala osoba zúčastněná na řízení 3 Zastupitelstvo odpůrce o revokaci usnesení ze dne 14. 5. 2018, č. 18/03/6/3. Uvedla, že rozvoj plochy Z44 je vázán investicemi vlastníků okolních lokalit, jejichž realizaci nelze ovlivnit, a vybudováním ulice N., na jejíž realizaci je investor ochoten se výrazně podílet. Obchvat II/101 vybudován není a není znám termín jeho realizace, tudíž na něj nelze ulici N.napojit a realizovat ji v celém rozsahu.

41. Zastupitelstvo odpůrce usnesením ze dne 25. 6. 2018 č. 18/04/6/3 revokovalo usnesení č. 18/03/6/3 a schválilo pořízení změny územního plánu spočívajícího ve vypuštění uvedených podmínek pro výstavbu na ploše Z44.

42. Veřejnou vyhláškou ze dne 20. 5. 2019 vyvěšenou na úřední desce od 22. 5. 2019 do 3. 7. 2019 Městský úřad Kralupy nad Vltavou jako pořizovatel oznámil konání veřejného projednání návrhu změny č. 1 dne 26. 6. 2019. Návrh změny č. 1 územního plánu obsahoval nyní napadenou část týkající se vypuštění podmínek využití a etapizace v ploše Z44. Oznámení obsahovalo poučení o možnosti podat připomínky a námitky do 7 dnů ode dne veřejného projednání. Veřejné projednání proběhlo dne 26. 6. 2019. K návrhu napadených částí změny č. 1 územního plánu nebyly uplatněny námitky ani připomínky. Krajský úřad Středočeského kraje neměl v koordinovaném stanovisku ze dne 17. 6. 2019, č. j. 065935/2019/KUSK, k záměru změny podmínek zastavitelnosti a etapizace v lokalitě Z44 žádných připomínek. Jako nadřízený orgán územního plánování neshledal Krajský úřad Středočeského kraje ve stanovisku ze dne 20. 11. 2019, č. j. 150784/2019/KUSK, v návrhu napadeného OOP žádných pochybení a rozporů s politikou územního rozvoje a ZÚR.

43. Dne 24. 2. 2020 rozhodlo zastupitelstvo odpůrce usnesením č. X20/01/6/3 o vydání změny č. 1 územního plánu jako opatření obecné povahy č. 1/2020. Vydání bylo oznámeno na úřední desce od 2. 3. 2020 do 17. 3. 3030. Změna č. 1 územního plánu v kapitole 3.6 vypustila specifickou podmínku pro využití plochy Z44, která zní: „plocha je zastavitelná až po realizaci přivaděče na silnici II/101 (budoucí ulice N.) a po zastavění sousední zastavitelné plochy Z43 (to znamená, že na více než 2/3 plochy Z43 bude vydáno stavební povolení)“, a v kapitole 13 Stanovení pořadí změn v území (etapizace) vypustila odrážku, která stanovila, že „plocha Z44 je zastavitelná až po realizaci přivaděče na silnici II/101 (budoucí ulice N.) a po zastavění sousední zastavitelné plochy Z43 (to znamená, že na více než 2/3 plochy Z43 bude vydáno stavební povolení)“.

44. V odůvodnění napadeného OOP je uvedeno, že změna č. 1 je v souladu se ZÚR, respektuje priority pro zajištění udržitelného rozvoje území a je v souladu se zásadami pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování, zejména vytváří podmínky pro bydlení (kapitola 2.2). Dále je zde uvedeno, že změna č. 1 nenarušuje přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a nemění koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce (kapitola 3 odůvodnění napadeného OOP). Základní koncepce rozvoje města a uspořádání krajiny není změnou č. 1 územního plánu narušena (kapitola 9.3). Napadené OOP vyhovělo požadavku osoby zúčastněné na řízení 1 na změnu regulativů plochy Z44. Změnu odůvodnilo takto: „Blokace výstavby bude zrušena, protože budoucí obchvat není realizován, tzn. nový přivaděč – ulici N. není možné na tento obchvat napojit a realizovat v celém rozsahu. Uvažuje se s vybudováním N. ulice na úroveň východního okraje lokality Z 44 s tím, že bude respektována navržená trasa budoucího přivaděče. Napojení ulice N. na plánovaný obchvat II/101 bude dokončeno po realizaci obchvatu. Tím bude umožněn rozvoj na území plochy Z 44 bez podmínek, které souvisejí s realizací budoucího obchvatu II/101 a se záměry a investicemi vlastníků okolních lokalit, jejichž realizaci není možné ovlivnit.“ (kapitola 9.2.4). Shodné odůvodnění bylo uvedeno též ve vztahu k vypuštění stanovení pořadí změn v území pro plochu Z44 (kapitola 9.10). V rámci vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch bylo dále uvedeno, že v případě rozvojových ploch pro bydlení v Minicích bylo zrušeno pořadí změn stanovené v platném územním plánu, které blokovalo výstavbu. Změna č. 1 vymezila nově zastavitelné plochy o rozloze cca 4 ha umožňující výstavbu cca 35 rodinných domů. V rámci zpracování změny bylo zjištěno, že po vydání územního plánu v roce 2017 došlo k zastavění cca 2,5 ha dříve vymezených zastavitelných ploch pro bydlení, došlo tak ke kvantitativně nevýznamnému navýšení ploch pro individuální bydlení o 2,6 %, které je odůvodněno zájmem o bydlení v Kralupech nad Vltavou (kapitola 10).

45. Společně s napadeným OOP bylo vydáno úplné znění územního plánu ve znění změny č. 1 a č. 2 (pozn. soudu: změna č. 2, která se netýkala specifických podmínek využití a etapizace v ploše Z44, byla vydána před změnou č. 1). Urbanistická koncepce územního plánu ve znění změny č. 1 a č. 2 je shodná s urbanistickou koncepcí územního plánu z roku 2017. Posouzení návrhu soudem 46. Při věcném posouzení návrhu soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného OOP (§ 101b odst. 3 s. ř. s.). Při rozhodování byl soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.).

47. Soud o návrhu rozhodl bez jednání, neboť odpůrce s takovým postupem souhlasil a navrhovatel na výzvu soudu nevyjádřil nesouhlas, tudíž se má za to, že s ním souhlasí (§ 51 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).

48. Soud zdůrazňuje, že v projednávané věci je věcný přezkum napadené části OOP podstatně ovlivněn tím, že při přijímání opatření obecné povahy nebyly uplatněny žádné námitky ani připomínky proti návrhu napadené části OOP (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 11. 2010, č. j. 1 Ao 2/2010-116). O tom, že byl navrhovatel pasivní, není mezi účastníky sporu, neboť během procesu pořizování napadeného OOP neexistoval. Navrhovatel neuvedl ani žádné důvody, které by v uplatnění námitek či připomínek dotčené veřejnosti, resp. jeho členům nebo jejich právním předchůdcům, objektivně bránily. Důsledky procesní pasivity v procesu přípravy opatření obecné povahy se podrobně zabýval NSS v rozsudku ze dne 13. 5. 2014, č. j. 6 Aos 3/2013-29. Poukázal na to, že rozšířený senát NSS usnesením ze dne 16. 11. 2010, č. j. 1 Ao 2/2010-116, č. 2215/2011 Sb. NSS, „sice otevřel prostřednictvím procesní legitimace branku k soudnímu přezkumu i pro navrhovatele, kteří proti územnímu plánu během jeho přípravy nebrojili, avšak na jejich legitimaci věcnou (tedy důvodnost jejich návrhu) musí mít tato skutečnost zpravidla fatální dopad, nepřesvědčí-li soud, že svá práva ve správním procesu z objektivních důvodů uplatnit nemohli.“ Na základě dalších rozsudků NSS a nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11, dospěl NSS k následujícím závěrům: „Lze tedy shrnout, že pokud navrhovatel námitky ani připomínky v rámci přípravy územního plánu nepodal, soud se otázkou proporcionality přijatého řešení zabývat nemůže. Rozhodoval by o dané otázce ‚v první linii‘, a nahrazoval tak činnost pořizovatele územního plánu. […] Ke zrušení opatření obecné povahy však může soud přikročit i přes procesní pasivitu navrhovatele tehdy, pokud převáží důvody pro zrušení nad právní jistotou osob jednajících v důvěře v přijaté změny (rozšířený senát měl podle všeho ve výše citovaném usnesení na mysli ochranu dobré víry všech osob, jichž se územní plán dotýká a jež se procesu jeho přijímání účastnily, nikoliv např. jen sousedů pozemku, jehož využití určené územním plánem navrhovatel zpochybňuje). Závažné důvody pro zrušení územního plánu představuje porušení kogentních procesních a hmotněprávních norem chránících zásadní veřejné zájmy, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah opatření obecné povahy. […] Zda se o závažný důvod pro zrušení územního plánu jedná, je třeba posoudit s ohledem na veškeré relevantní okolnosti případu a snesené argumenty stran řízení. Typickým příkladem takovéto situace bude porušení ustanovení upravujících proces přijímání územního plánu takovým způsobem, že tím odpůrce navrhovateli fakticky znemožnil nebo významně ztížil uplatnění jeho práva podat námitky nebo připomínky (na tento typ nezákonnosti pamatuje již výše citované usnesení rozšířeného senátu). Nepůjde však o příklad jediný. Nejvyšší správní soud dovodil, že ony závažné důvody mohou spočívat i v porušení právních předpisů chránících významné veřejné zájmy, např. zájem na ochraně životního prostředí. […] Sama obecnost odůvodnění územního plánu takovýto případ zásadní nezákonnosti nepředstavuje. Odlišný náhled by snad byl možný v případě, že by odůvodnění územního plánu nedávalo o záměrech jeho zpracovatele jasnou představu ani v nejobecnější rovině a fakticky by tak zcela chybělo.“ Neuplatnil-li tedy navrhovatel v průběhu pořizování územního plánu věcné námitky a jeho procesní pasivita nevyplývá z objektivních okolností, nemůže se soud zabývat přiměřeností řešení obsaženého v napadeném územním plánu (srov. např. rozsudky NSS ze dne 7. 10. 2011, č. j. 6 Ao 5/2011-43, ze dne 13. 5. 2014, č. j. 6 Aos 3/2013-29, ze dne 24. 1. 2019, č. j. 7 As 461/2018-23, ze dne 10. 7. 2020, č. j. 5 As 66/2019-41, či ze dne 21. 8. 2020, č. j. 6 As 270/2019-38). Výjimku představují případy zcela zjevného mimořádně intenzivního zásahu do práv, který se svou povahou blíží vyvlastnění dotčených nemovitých věcí (srov. rozsudek NSS ze dne 26. 10. 2016, č. j. 10 As 183/2016-35, a v něm citovanou judikaturu), o takový případ se však v této věci nejedná. Soud neshledává důvod se v projednávané věci od těchto závěrů odchýlit. Jak vysvětlil NSS ve shora uvedeném rozsudku č. j. 3 As 126/2016-38, i pro později vzniklé spolky platí, že zásadně nemohou napadat opatření obecné povahy z hlediska neproporcionálního zásahu do jejich právní sféry a jsou podstatně omezeny v rozsahu, v němž mohou úspěšně uplatňovat nedostatečnost odůvodnění napadeného opatření obecné povahy. Nebyly-li totiž námitky či připomínky vzneseny, nelze zpravidla odpůrci vyčítat, jestliže danou problematiku v odůvodnění pojednal podle okolností jen stručně, poměrně obecně či dokonce jen implicitně. Současně nelze po soudu požadovat, aby provedl odbornou úvahu ve směru vážení důležitých veřejných zájmů či veřejného zájmu na jedné straně a ochrany vlastnictví na straně druhé, pokud tuto úvahu před ním neprovedl příslušný správní orgán, ačkoli členům navrhovatele (jejich právním předchůdcům) objektivně nic nebránilo námitky či připomínky uplatnit, resp. se sdružit k hájení svých zájmů již v procesu přípravy územního plánu. Takovýto postup soudu by byl rozporný s ústavní zásadou dělby moci, s právem na samosprávu i s ochranou právní jistoty dalších účastníků, kteří svá práva aktivně prosazovali již v průběhu přípravy územně plánovací dokumentace (přiměřeně viz rozsudek NSS ze dne 7. 10. 2011, č. j. 6 Ao 5/2011-43). Závěr o nemožnosti posuzovat přiměřenost zvoleného řešení nicméně neznamená, že by se soud nemohl k návrhu navrhovatele, jenž byl v průběhu pořizování územního plánu pasivní, zabývat otázkou souladu napadeného OOP s kogentními procesními a hmotněprávními ustanoveními zákona. Ke zrušení napadeného OOP by však mohl přistoupit pouze ze závažných důvodů spočívajících v porušení kogentních procesních a hmotněprávních norem chránících zásadní veřejné zájmy, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah opatření obecné povahy (srov. např. rozsudek NSS ze dne 18. 1. 2011, č. j. 1 Ao 2/2010-185, či ze dne 13. 5. 2013, č. j. 6 Aos 3/2013- 29). Takové důvody soud při přezkumu napadeného OOP v mezích uplatněných návrhových bodů neshledal.

49. Soud připomíná, že vydání územního plánu a jeho změny je rozhodnutím zastupitelstva obce, které spadá do její samostatné působnosti a je nedílnou součástí ústavně garantovaného práva na samosprávu, do něhož správní soudy mohou zasahovat pouze minimálně (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 7. 2006, č. j. 1 Ao 1/2006-74, č. 968/2006 Sb. NSS). Soud musí zásadu plně respektovat a při hodnocení zákonnosti změny územního plánu se řídit zásadou zdrženlivosti (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007-73, č. 1462/2008 Sb. NSS). Úlohou soudu v řízení o zrušení územního plánu nebo jeho části je poskytovat ochranu před excesy v územním plánování a nedodržením zákonných mantinelů, přičemž ke zrušení územního plánu či jeho změny by měl přistoupit, pouze pokud došlo k porušení zákona v nezanedbatelné míře, resp. v intenzitě zpochybňující zákonnost pořízení a vydání územního plánu (rozsudek NSS ze dne 4. 9. 2020, č. j. 5 As 194/2019-32).

50. Soud nesouhlasí s navrhovatelem, že by napadené OOP ve vztahu k vypuštění podmínky spočívající v předchozím zastavění plochy Z43 postrádalo odůvodnění.

51. Změna č. 1 územního plánu v kapitole 3.6 vypustila specifickou podmínku pro využití plochy Z44 a současně v kapitole 13 odrážku týkající se etapizace, které shodně stanovily, že „plocha je zastavitelná až po realizaci přivaděče na silnici II/101 (budoucí ulice N.) a po zastavění sousední zastavitelné plochy Z43 (to znamená, že na více než 2/3 plochy Z43 bude vydáno stavební povolení)“. Soud poznamenává, že považuje obě podmínky, které byly napadenou částí změny č. 1 územního plánu vypuštěny, svou povahou za stanovení pořadí provádění změn v území, tj. etapizaci.

52. Požadavky na obsah odůvodnění územního plánu upravuje § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona a část II přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., přičemž změna územního plánu se zpracovává v rozsahu měněných částí (§ 55 odst. 6 stavebního zákona). Z § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) užitého přiměřeně dle § 174 odst. 1 správního řádu vyplývá, že i v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů (srov. rozsudek NSS ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008-136, č. 1795/2009 Sb. Na obecnou část odůvodnění však nelze klást přehnané nároky a nutně zůstává spíše v obecné rovině (srov. bod 20 rozsudku NSS ze dne 2. 8. 2018, č. j. 10 As 33/2018-39). Požadavky na konkrétnost a detailnost odůvodnění se liší v závislosti na tom, zda jsou v průběhu řízení o změně územního plánu vzneseny proti regulativům napadeným před soudem včasné námitky či připomínky (viz rozsudek NSS ze dne 26. 6. 2014, č. j. 5 Aos 3/2013-33). V případě, že bez objektivních důvodů nebyly námitky ani připomínky uplatněny, je třeba klást na odůvodnění nižší nároky. Zásadně postačí, je-li z odůvodnění alespoň v obecné rovině patrná představa o záměrech zpracovatele (viz např. rozsudek NSS ze dne 6. 11. 2014, č. j. 7 As 186/2014-49, či ze dne 2. 8. 2018, č. j. 10 As 33/2018-39). Závažným důvodem pro zrušení (části) OOP i přes procesní pasivitu navrhovatele nemůže být pouhá obecnost odůvodnění. O zásadní nezákonnost, pro kterou by bylo třeba napadené OOP přes pasivitu navrhovatele zrušit, může jít pouze v krajním případě, kdy je odůvodnění natolik nedostatečné, že nedává o záměrech zpracovatele jasnou představu ani v té nejobecnější rovině a fakticky zcela chybí (srov. body 17 až 19 rozsudku NSS ze dne 13. 5. 2014, č. j. 6 Aos 3/2013- 29, či rozsudek NSS ze dne 30. 3. 2016, č. j. 8 As 121/2015-53). O takový případ se v nyní projednávané věci nejedná.

53. Z odůvodnění napadeného OOP je dle názoru soudu záměr zpracovatele zřejmý. V tomto směru je třeba zdůraznit, že napadená část změny č. 1 územního plánu byla přijata na základě žádosti osoby zúčastněné na řízení 1, která žádala o vypuštění podmínek pro využití plochy Z44 spočívajících v předchozím zastavění plochy Z43 ze 2/3 a napojení ulice N. na budoucí obchvat II/101, jejichž naplnění nemůže ovlivnit, a byl tak umožněn (bezprostřední) rozvoj v této ploše. Změnou č. 1 bylo tomuto požadavku vyhověno. Odpůrce, který zřetelně v územním plánu dlouhodobě klade důraz na vytváření podmínek pro rozvoj bydlení, což je v souladu s úkoly územního plánování vymezenými v ZÚR pro střední centra významná, vypuštění podmínek zdůvodnil tak, že blokace výstavby bude zrušena, neboť budoucí obchvat není realizován, a nový přivaděč, ulici N., tedy na něj není možné napojit a realizovat v celém rozsahu. Předpokládá se proto vybudování N. ulice na úroveň východního okraje lokality Z44 s tím, že bude respektována navržená trasa budoucího přivaděče a napojení na plánovaný obchvat II/101 bude dokončeno po jeho realizaci. Záměrem bylo umožnit rozvoj v ploše Z44 bez podmínek, které souvisí s realizací budoucího obchvatu II/101 a se záměry a investicemi vlastníků okolních lokalit, jejichž realizaci není možné ovlivnit (kapitoly 9.2.4 a 9.10). Je tedy patrné, že cílem předmětné změny bylo respektovat soukromý zájem vlastníků na rozvoji území, který koresponduje se zájmem na vytváření podmínek pro rozboj bydlení, a umožnit výstavbu v této zastavitelné ploše, která byla pro bydlení vymezena již v roce 2012, a nadále ji neblokovat podmínkami, jejichž splnění nemohou vlastníci dotčených pozemků ovlivnit. Z odůvodnění je též patrné, že dle názoru odpůrce předmětná změna nenaruší hodnoty území, nezmění koncepci jeho rozvoje ani koncepci dopravní infrastruktury a je v souladu se ZÚR, zejména požadavkem na zabezpečení podmínek pro rozvoj bydlení. Ačkoli je odůvodnění napadeného OOP stručné a dosti obecné, důvody změny jsou v něm uvedeny. Vzhledem k tomu, že k napadeným částem změny č. 1 územního plánu nebyly podány žádné námitky ani připomínky, nebyl pořizovatel povinen vyčerpávajícím způsobem zdůvodnit vhodnost přijetí napadeného OOP se všemi myslitelnými dopady a poměřovat přiměřenost změny podmínek pro výstavbu v lokalitě Z44. V tomto směru je třeba připomenout, že v ploše Z44 došlo toliko k vypuštění pořadí změn v území, nikoli k vymezení nové zastavitelné plochy, které by dle § 55 odst. 4 stavebního zákona vyžadovalo prokázání její potřeby. Není proto přiléhavý odkaz navrhovatele na rozsudek 22. 12. 2011, č. j. 8 Ao 6/2011-87, v němž byla řešena otázka odůvodnění nemožnosti využití již dříve vymezených zastavitelných ploch a potřebě vymezit plochy jiné. Lze též poznamenat, že ani změna č. 3 územního plánu z roku 2012, která podmínky výstavby v ploše Z44 zakotvila, rovněž nebyla zdůvodněna nikterak vyčerpávajícím způsobem. Z odůvodnění lze pouze dovodit, že vymezení podmínek bylo vedeno snahou koordinovat výstavbu tak, aby probíhala postupně od zastavěného území do krajiny, nebyla nadměrně zatížena ulice vedoucí od H. ke hřbitovu (nynější ulice N. Z.) a výstavba byla oddálena do vybudování odpovídajícího dopravního napojení, a to s ohledem na dostatek vymezených zastavitelných ploch pro obytnou zástavbu. Záměr, kterým byl odpůrce při vydání napadeného OOP veden, je z odůvodnění seznatelný i v kontextu důvodů vymezení podmínek zastavitelnosti plochy Z44 změnou č. 3 z roku 2012. Odpůrce zrušil blokaci výstavby plochy Z44, neboť obchvat města II/101 není dosud realizován, a nelze tedy na něj v tuto chvíli přivaděč napojit, nadále však předpokládá realizaci ulice N. v trase plánovaného přivaděče do okraje plochy Z44 s tím, že bude napojen na budoucí obchvat po jeho realizaci. Ačkoli to odpůrce neuvedl výslovně, je zřejmé, že přístupem po ulici N. odpadá obava ohledně zatížení ulice N. Z., neboť ulice N. je i nadále plánována jako hlavní dopravní obsluha plochy Z44. Ze správního spisu navíc plyne, že žádost o změnu spočívající ve vypuštění etapizace byla schválena poté, kdy osoba zúčastněná na řízení 3 vyjádřila ochotu se na realizaci ulice N. podílet. Je patrné, že odpůrce se otázkou zajištění dopravní obslužnosti lokality zabýval. Současně nelze přehlédnout, že byla zachována podmínka zpracování územní studie, která bude koordinovat využití plochy se sousedními plochami a řešit dopravní obsluhu plochy, přičemž hlavní příjezd má být výhradně od jihu z ulice N., toliko s pěším propojením směrem ke hřbitovu s možností průjezdu vozidel záchranné služby a hasičského záchranného sboru. Odpůrce jasně vyjádřil náhled, že zastavitelnost plochy Z44 nemá již nadále vázánou na nejisté budoucí události, které nemohou vlastníci pozemků v ploše Z44 ovlivnit. Odpůrce se rozhodl dále neoddalovat výstavbu v lokalitě, respektovat soukromý zájem vlastníků na rozvoji této plochy v situaci, kdy se naplnění stanovených podmínek po více než sedmi letech podstatně nepřiblížilo, a upřednostnit rychlejší rozvoj bydlení deklarovaným v územním plánu s přihlédnutím k zájmu o výstavbu. Odpůrce poukázal na to, že změna č. 1 územního plánu zejména vytváří podmínky pro bydlení, což odpovídá požadavkům ZÚR. Jak bylo výše uvedeno, v roce 2012 bylo zastavění plochy podmíněno i z důvodu, že byl vymezen dostatek ploch pro výstavbu. Dle úpravy územního plánu z roku 2017 bylo za posledních 6 let postaveno a kolaudováno 177 rodinných domů a cca 30 bytů v bytových domech a po jejím vydání došlo dále k zastavění 2,5 ha, přičemž i změna č. 1 vymezila nové zastavitelné plochy (k čemuž by změnou územního plánu mělo docházet pouze na základě prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch dle § 55 odst. 4 stavebního zákona). Z územního plánu ani změny č. 1 neplyne, že by se město zásadním způsobem potýkalo s nedostatečnou infrastrukturou. Nelze též přehlédnout, že s předmětnou částí změny č. 1 nevyjádřily nesouhlas ani žádné dotčené orgány.

54. S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že z odůvodnění je dostatečně patrný náhled odpůrce na důvody, které ho vedly k vypuštění podmínek zastavitelnosti plochy Z44. Nejde o případ, kdy by odůvodnění napadeného OOP fakticky zcela chybělo. Stručnost odůvodnění vypuštění etapizace (resp. specifických podmínek využití) pro plochu Z44 v situaci, kdy k této části nebyly vzneseny žádné námitky ani připomínky, nezakládá nezákonnost napadeného OOP, pro kterou by měl soud přistoupit k jeho zrušení. Soud poznamenává, že z návrhu není patrné, jakým způsobem by měl být chybějícím komplexním odůvodněním porušen § 52 odst. 3 stavebního zákona, který upravuje uplatnění připomínek, námitek a stanovisek. Návrhový bod není důvodný.

55. Nelze přehlédnout ani tvrzení osob zúčastněných na řízení, že prodlužování etapizace by vlastníky pozemků v ploše Z44 značnou měrou omezovalo ve využití jejich pozemků, neboť stanovené podmínky znemožňují výstavbu rodinných domů v ploše Z44, s níž územní plán počítá od roku 2012.

56. Stanovení pořadí provádění změn v území představuje fakultativní náležitost územního plánu; územní plán nebo jeho změna tedy etapizaci může, ale nemusí obsahovat, v závislosti na tom, zda je takové řešení účelné [bod I odst. 2 písm. e) přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů]. Etapizace výstavby umožňuje stanovit racionální časový a funkční rámec budoucí plánované výstavby, rozložit výstavbu do delšího období, soustředit ji na určité plochy a zabránit tak chaotické výstavbě „ihned a všude“ a zmírnit negativní vlivy spojené s rozsáhlou výstavbou objektů pro bydlení pro stávající i nové obyvatele, kteří jsou při neexistenci racionálně vybudované infrastruktury pro celou lokalitu, nuceni snášet její neustálé dobudovávání a přebudovávání pro potřeby později stavěných budov (rozsudek NSS ze dne 23. 9. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-185, č. 1971/2010 Sb. NSS).

57. Povahou etapizace a jejím prodlužováním se zabýval zdejší soud v rozsudku ze dne 26. 2. 2020, č. j. 54 A 84/2019-79, č. 4035/2020 Sb. NSS., v němž konstatoval, že pokud není podmínka etapizace závislá na aktivitě vlastníka regulovaných pozemků, dopadá omezení na práva vlastníků srovnatelným způsobem jako v případě stavební uzávěry. Ačkoli nelze trvat na tom, že podmínka etapizace musí být v případě jejího prodloužení splnitelná v nedaleké budoucnosti a nelze jen z důvodu délky trvání věcných důvodů pro omezení budoucí výstavby obec uvrhnout do stavu, kdy bude vystavena dopravnímu kolapsu či jinému zásadnímu přetížení stávající infrastruktury, je třeba v územním plánu či jeho změně zachovávající etapizaci (prodlužující její platnost) vysvětlit, jaké okolnosti dosud brání vynětí ploch z etapizace, resp. realizaci opatření podmiňujících výstavbu. Je-li proti pokračování etapizace vznesena vlastníkem pozemku námitka, musí odůvodnění v závislosti na uplatněných námitkách posoudit, zda je pokračující etapizace (nadále) přiměřeným opatřením. Z napadeného OOP implicitně plyne, že odpůrce další trvání etapizace omezující dotčené vlastníky podmínkami nezávislými na jejich vůli nepovažoval za nutné a přiměřené (z odůvodnění je patrné, že dopravní napojení lokality ulicí N. vyhodnotil jako možné i bez předchozího napojení na budoucí obchvat). Jelikož návrh OOP v ploše Z44 předpokládal odstranění etapizace v této ploše na základě požadavku osoby zúčastněné na řízení 1 po cca šesti letech od jejího zakotvení a nikdo k tomuto kroku nevznesl námitek ani připomínek, postačilo relativně obecné odůvodnění. Nebylo nezbytné, aby pořizovatel v odůvodnění provedl test proporcionality. Pokud by soud pouze z důvodu stručnosti a obecnosti odůvodnění přistoupil ke zrušení napadené části změny č. 1 územního plánu, znamenalo by to zásah do práv a právní jistoty osob zúčastněných na řízení, resp. vlastníků pozemků v ploše Z44, z nichž někteří svá práva aktivně uplatňovali. Soudu přitom nepřísluší, aby nahrazoval úvahu příslušného správního orgánu v situaci, kdy vlastníkům či občanům obce s bydlištěm v Minicích objektivně nic nebránilo námitky či připomínky jednotlivě či prostřednictvím k tomu založeného spolku v procesu pořizování změny uplatnit. Navrhovatel netvrdil, že by při pořizování změny č. 1 došlo k takovým procesním vadám, které by objektivně uplatnění práv znemožnily, přičemž takové vady neplynou ani z předložené spisové dokumentace.

58. Soud nadto ze strany navrhovatele postrádá dostatečně podloženou konkrétní argumentaci o tom, jak vypuštění podmínky etapizace spočívající v předchozím zastavění plochy Z43 zasahuje jeho právní sféru, resp. práva či oprávněné zájmy jeho členů. Navrhovatel se omezil na vágní tvrzení o možné fragmentaci krajiny, narušení urbanistické struktury, vzniku veřejných prostranství se slepými konci a zemědělské plochy uvnitř zástavby, aniž vysvětlil a doložil, jak konkrétně budou těmito důsledky zasaženy zájmy, které hájí. Rovněž neoznačil důkazy k prokázání tvrzení, že by výstavba v ploše Z44 bez splnění stanovených podmínek vyvolala „neudržitelnou dopravní situaci“, resp. že by ulice K. S. „nebyla dimenzována“ na zvýšený provoz související s výstavbou v ploše Z44.

59. Argumentuje-li navrhovatel, že vymezení časového rozvržení zastavitelnosti plochy Z44 stanovením etapizace v územním plánu bylo vedeno z důvodu zajištění logické souslednosti výstavby ve vztahu k sousedním plochám, jde o otázku vhodnosti a přiměřenosti zvoleného řešení. Vypuštění požadavku na předchozí zastavění plochy Z43 a umožnění současné zástavby na ploše Z43 a Z44 nepředstavuje porušení kogentní hmotněprávní normy chránících zásadní veřejné zájmy. Zkoumat proporcionalitu řešení zakotveného v územním plánu či jeho změně může soud pouze v případě, že se k ní již vyjádřil odpůrce v procesu přípravy územního plánu na základě podané námitky či připomínky. Podle rozsudku NSS ze dne 7. 10. 2011, č. j. 6 Ao 5/2011-43, totiž „není možné po soudu požadovat, aby provedl odbornou úvahu ve směru vážení důležitých veřejných zájmů či veřejného zájmu a ochrany vlastnictví navrhovatelů, aniž by tuto úvahu před ním provedl příslušný správní orgán. Nejvyšší správní soud by takovýto postup považoval za rozporný s ústavní zásadou dělby mocí, s právem na samosprávu i s ochranou právní jistoty dalších účastníků, kteří svá práva aktivně prosazovali již v průběhu přípravy územně plánovací dokumentace a nyní tuto územně plánovací dokumentaci respektují. Nepodáním připomínek kotázce přiměřenosti zásahu do práv navrhovatelů napadeným opatřením obecné povahy (tedy k otázce proporcionality) bez objektivních důvodů se účastníci sami zbavili možnosti, aby jejich připomínky byly náležitě vypořádány správním orgánem a aby poté o zákonnosti takovéhoto vypořádání rozhodl soud.“ Vzhledem k tomu, že námitky proti zvolenému řešení nebyly uplatněny, soud se nemůže proporcionalitou vypuštění podmínky zastavitelnosti plochy Z44 spočívající ve vydání stavebních povolení na více než 2/3 plochy Z43 zabývat. Žalobce uvádí, že zastavěním plochy Z44 před zastavěním plochy Z43 vznikne zemědělská plocha uvnitř zástavby, dojde k narušení urbanistických struktur části obce Minice a fragmentaci krajiny. Územní plán ve znění změny č. 1 určuje k současnému zastavění plochy Z43 i Z44. Odstranění podmínek neznamená zastavitelnost plochy Z44 před plochou Z43 ani vymezení plochy Z43 pro zemědělství. Skutečnost, že na ploše Z43 prozatím k žádné stavební činnosti nedošlo, na tomto závěru nic nemění. Z grafické části územního plánu ve znění změny č. 1 a č. 2 je patrné, že plochy Z43 a Z44 na sebe bezprostředně navazují, přičemž plocha Z44 navazuje částí i na stávající zastavěné území. Územní plán tak směřuje k vytvoření kompaktního zastavěného území. Odpůrcem zvolené řešení v napadeném OOP může přispět i k tomu, že se i na ploše Z43 realizuje výstavba. Možnost (dočasného) vzniku proluk způsobených tím, že vlastník konkrétního pozemku (ihned) nevyužije pozemek způsobem předvídaným územním plánem, nelze při zastavování zastavitelných ploch zcela vyloučit, a to ani při předchozím zastavění plochy Z43, ať již v rámci plochy Z43, následně v ploše Z44 či při vydání stavebních povolení ke 2/3 plochy Z43. Je třeba též připomenout, že územní plán v ploše Z44 nadále zakotvuje podmínku územní studie za účelem upřesnění podmínek využití a prostorového uspořádání plochy včetně vymezení veřejných prostranství, parcelace a struktury zástavby. Využití plochy Z44 má být koordinováno se sousedními plochami, tedy i s plochou Z43, v níž jsou již nyní vymezeny územním plánem plochy pro místní komunikace. Nelze tedy předpokládat, že napadená změna územního plánu naruší předpokládanou urbanistickou strukturu.

60. Má-li navrhovatel za to, že napadené OOP přináší špatné řešení dopravní obslužnosti, i v tomto ohledu jde o posouzení proporcionality zvoleného řešení. Uvádí-li nadto navrhovatel, že zastavěním plochy Z44 bez předchozí zástavby plochy Z43 bude veškerá doprava do této plochy možná pouze ulicí K. S., která není pro takový provoz dimenzována, je třeba konstatovat, že svá tvrzení nespecifikoval a ničím nedoložil, že by tato ulice neměla být schopna dopravu do plochy Z44 pojmout. I po zastavění plochy Z43 se předpokládá (a to již od vymezení zastavitelné plochy Z44 v roce 2012), že hlavní příjezdovou komunikací bude ulice N. ústící do křížení ulic K. S. a S. Rovněž se předpokládá propojení ulice N. (plochy Z45b) s návrhovou plochou veřejného prostranství Z46 (ulice N. V.). Dopravní napojení plochy Z44 na ulici N. Z. či ulici U H. územní plán nepředpokládal (brání tomu územním plánem vymezená plocha sídelní zeleně ZS6, která je ochranným pásmem hřbitova, přes kterou může vést pouze technická infrastruktura, a to jen za předpokladu, že jiné řešení není možné). Počítá se pouze s pěším propojením plochy směrem ke hřbitovu s možností průjezdu vozidel integrovaného záchranného systému. Dopravní obsluha plochy Z44 bude dále řešena v územní studii, přičemž napojení na dopravní infrastrukturu se následně posuzuje v územním řízení [§ 90 odst. 1 písm. b) stavebního zákona]. Z ničeho neplyne, že by předchozí zastavění plochy Z43 ze dvou třetin (resp. vydání stavebních povolení pro 2/3 plochy) podstatně omezilo dopravní zatížení ulice K. S. spojené s návrhovým využitím plochy Z44. Hlavní napojení plochy Z44 má být vedeno po této komunikaci, do které budou napojeny také tři plánované místní komunikace vymezené v ploše Z43. Z územního plánu, který dlouhodobě předpokládá napojení lokalit Z43 a Z44 z jihu, se nepodává, že by pořizovatel považoval ulici K. S. za nedostatečně technicky připravenou. Lze dodat, že ani vydání stavebních povolení na 2/3 plochy Z43 nezaručí, že bude realizována komunikace spojující plochu Z44 přes plochu Z43 s ulicí H. I v případě realizace tohoto napojení však nemá jít o hlavní přístup. Z územního plánu (resp. změny č. 3 z roku 2012) je patrné, že důvodem stanovení podmínky spočívající v přednostním zastavění plochy Z43 nebylo zajištění dopravního napojení plochy Z44 přes plochu Z43. Vypuštění podmínek omezujících výstavbu v ploše Z44 neznamená, že budou vznikat veřejná prostranství se slepým koncem. V ploše Z44 je vymezena převážně plocha s funkčním využitím pro individuální bydlení (BI), která umožňuje realizaci veřejných prostranství včetně místních obslužných komunikací (přípustné využití území), které budou napojeny na ulici N., přičemž dopravní napojení bude řešeno v územní studii. Nadto se nadále předpokládá, že ulice N. bude následně protažena jako přivaděč k obchvatu II/101 po jeho realizaci, plocha Z44 bude koordinována s plochou Z43 s vymezenými komunikacemi a bude zajištěno též propojení pro pěší a pro vozidla záchranné služby a hasičského záchranného sboru směrem na sever. Na okraj lze poznamenat, že ke vzniku veřejného prostranství se slepým koncem může dočasně vést i samostatně zastavěná plocha Z43 bez zastavění plochy Z44, pokud jde o navrženou místní komunikaci ukončenou u plochy Z44. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že vydání stavebních povolení ke 2/3 rozlohy plochy Z43 ještě nezaručí, že tato plocha bude opravdu zastavěna.

61. Navrhovatel dále namítá, že vypuštění podmínky předchozího zastavění sousední zastavitelné plochy Z43 je v rozporu se zásadami územního plánu, které uvádí, že „lokalizace zastavitelných ploch bude směřovat ke kompaktním tvarům sídel, tedy buď budou využívány proluky ve stávající zástavbě, nebo zarovnáván nepravidelný okraj zastavěného území; mimo to lze vymezovat kompaktní zastavitelné plochy s přímou vazbou na zastavěné území, které svým umístěním a tvarem nebudou fragmentovat navazující krajinu. (…) Další zastavitelné plochy pro bydlení lze vymezovat až tehdy, když bude většina stávajících zastavitelných ploch zastavěna“.

62. Jak bylo výše uvedeno, již od vydání změny č. 3 územního plánu z roku 2012 spadají plochy Z43 a Z44 mezi plochy zastavitelné, převážně za účelem individuálního bydlení. Zásady citované navrhovatelem obsažené v kapitole 3.2 územního plánu ve znění změny č. 1 a č. 2 (nikoli změny č. 1 územního plánu, jak uvedl navrhovatel) vymezují cíl, ke kterému bude výstavba na základě územního plánu směřována. Cílem územního plánu i ve znění jeho změn je vytvoření kompaktního tvaru sídla s využitím proluk a zarovnáním zastavěného území. Toho lze dosáhnout jen v případě, že zastavitelné plochy sídel budou skutečně zastavěny v celém rozsahu. Pouze tak lze chápat naznačenou koncepci, že prostorové uspořádání sídel „bude směřovat ke kompaktním tvarům sídel“. Z grafické části územního plánu ve znění změny č. 1 a č. 2 plyne, že územní plán vytváří podmínky pro kompaktní tvar sídla. Vymezením zastavitelných ploch Z38, Z39, Z42, Z43 dochází k vyplnění proluk zastavěného území (plocha Z38), zarovnání nepravidelného okraje zastavěného území (který je představován zejména zástavbou tvořenou ulicemi N. Z., J. S. a P. S. a zástavbou jižně od plánované komunikace N.) a vytvoření kompaktního tvaru sídla. Územní plán i po změně č. 1 směřuje k cílům, které si vytyčil. Zrušení etapizace, které umožní současnou výstavbu, není s vytyčenou základní koncepcí v rozporu. Soud též nesouhlasí s navrhovatelem, že vypuštění podmínky etapizace ve vztahu k ploše Z44 odporuje požadavku, podle něhož nové zastavitelné plochy pro bydlení lze vymezit až tehdy, když bude většina stávajících zastavitelných ploch zastavěna, neboť se týká budoucího vymezování nových zastavitelných ploch, nikoli podmínek zastavění vymezených zastavitelných ploch. Jako zastavitelná byla plocha Z44 vymezena již územně plánovací dokumentací v roce 2012, nikoli napadeným OOP. Návrhový bod není důvodný.

63. Zrušení etapizace není v rozporu ani se zásadou harmonizace jednotlivých využití volné krajiny a vytvářením podmínek pro rozvoj udržitelného hospodaření v krajině, neboť plochy Z43 a Z44 jsou dlouhodobě vymezeny k zastavění, nikoli jako volná nezastavěná krajina, a k naplnění tohoto účelu změna č. 1 směřuje.

64. Navrhovatel též namítá, že vypuštěním podmínky předchozího zastavění plochy Z43 dojde při předchozí výstavbě v ploše Z44 k narušení urbanistické struktury městské části Minice a fragmentaci krajiny, což je v rozporu s prioritami č. 6 a 7 ZÚR. Jak však soud uvedl výše, vypuštění podmínek zastavitelnosti plochy Z44 neznamená narušení urbanistické struktury sídla a fragmentaci krajiny v části obce Minice. Je třeba zopakovat, že se zastavěním ploch Z43 a Z44 převážně rodinnými domy počítá územně plánovací dokumentace města již od roku 2012. Jedná se o dlouhodobé koncepční urbanistické pojetí celé lokality. Plocha Z44 ze severu navazuje na zastavěné území (zástavba tvořená rodinnými domy kolem ulic N. Z., J. S. a P. S.) a z jihu na zastavěné území u zastavitelné plochy pro bydlení Z48. Územní plán vytváří podmínky pro vznik uceleného kompaktního zastavěného území. Napadeným OOP dochází toliko k vypuštění pořadí změn v území, které směřovalo k prioritnímu zastavění plochy Z43 a umožnění současné výstavby. Nedochází k upřednostnění výstavby ve volné krajině a zvolené řešení nesměřuje k fragmentaci krajiny. Jak bylo výše uvedeno, vznik nezastavěných proluk nelze vyloučit ani při zachování dřívějších podmínek. Soud v této souvislosti připomíná, že v procesu územního plánování dochází k vážení řady zájmů soukromých i veřejných a výsledkem musí být rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými při zachování proporcionality a ochrany základních práv před svévolnými a excesivními zásahy. Zrušení etapizace, která měla zajistit postupnou výstavbu směrem od zastavěného území a umožnění současné výstavby ve dvou bezprostředně navazujících zastavitelných plochách v zásadě nevybočuje ze zákonných mantinelů. Vhodnost konkrétního řešení a vážení jednotlivých zájmů je otázkou proporcionality. Ze stanovisek orgánů příslušných dle § 55a odst. 2 písm. d) a písm. e) stavebního zákona nevyplynula potřeba na vypracování posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území (§ 55a odst. 5 stavebního zákona). Ani Krajský úřad Středočeského kraje jako nadřízený orgán územního plánování ve stanovisku ze dne 20. 11. 2019, č. j. 150784/2019/KUSK, neshledal návrh napadeného OOP v rozporu se ZÚR. Odstranění podmínky etapizace je vedeno úmyslem provedení zamýšleného rozvoje lokality s ohledem na skutečnost, že původní myšlenka o předchozím zastavění plochy Z43 a realizace obchvatu města nebyla realizována. Jelikož napadené OOP nenarušuje urbanistickou strukturu území, nezpůsobuje fragmentaci krajiny a neupřednostňuje zástavbu volné krajiny, nemůže být v rozporu s navrhovatelem vypočtenými prioritami ZÚR. Pokud má odpůrce zájem na rozvoji území města rozvojem individuálního bydlení, ať již pro stávající obyvatele města či obyvatele nové, a jeho zastupitelstvo se přiklonilo k jeho rychlejšímu dosažení skrze uvolnění podmínek etapizace v ploše určené k zastavění, jedná se o politické rozhodnutí, které přísluší zastupitelstvu daného města. Je to totiž obec, která si v územním plánu stanoví způsob, jakým se chce do budoucna rozvíjet. Důvody, proč obec zvolí regulaci mírnější, jsou projevem samosprávy obce, kterou realizuje právě přijímáním územního plánu. Jak plyne z judikatury, limitována je toliko zákonem a požadavkem, aby zvolené řešení neneslo znaky diskriminace, nerozumnosti či libovůle. Odpůrce se rozhodl pro urychlení možnosti rozvoje a soud není s ohledem na pasivitu navrhovatele (resp. jeho členů) v procesu přípravy oprávněn důvody, které vedly odpůrce pro tuto jeho volbu, přezkoumávat (srov. obdobně rozsudky NSS ze dne 5. 2. 2009, č. j. 2 Ao 4/2008-88, a ze dne 21. 10. 2009, č. j. 6 Ao 3/2009-76). Bylo zcela na vůli navrhovatele, resp. jeho členů, k jakému okamžiku navrhovatel vznikne, zda ještě v procesu přijímání napadeného OOP, či až později. Pokud založení a vznik ponechali až na dobu po přijetí napadeného OOP, je zcela zjevné, že se navrhovatel na jeho přípravě podílet nemohl. Za takové situace měli zájmy (do té doby neexistujícího) navrhovatele prosazovat sami vlastníci pozemků, kteří se následně stali jeho členy. Pokud zůstali pasivními a do procesu přijetí napadeného OOP nevstoupili svými námitkami, nebyl odpůrce s jejich postoji (potažmo navrhovatele) seznámen a nemohl na ně v rámci vypořádání námitek ani reagovat. Návrhový bod není důvodný. Závěr a náklady řízení 65. Jelikož soud neshledal žádný z návrhových bodů důvodným a nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, návrh na zrušení částí opatření obecné povahy zamítl (§ 101d odst. 2 věta druhá s. ř. s.).

66. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Odpůrce, který byl ve věci úspěšný, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Dle názoru soudu mu však žádné účelně vynaložené náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Soud nepovažoval náklady na zastoupení advokátem za účelně vynaložené, neboť odpůrce je městem, které vykonává působnost orgánu územního plánování (pořizovatelem územního plánu byl Městský úřad Kralupy nad Vltavou), a lze tedy očekávat, že bude schopen hájit změnu územního plánu v soudním řízení (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014-47, bod 29, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2019, č. j. 7 As 461/2018-23, bod 23, či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2020, č. j. 54 A 92/2019-56).

67. Třetím výrokem soud rozhodl dle § 60 odst. 5 s. ř. s. tak, že osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť jim soud neuložil žádnou povinnost, s jejímž plněním by jim mohly náklady vzniknout.