č. j. 57 A 27/2020 - 61

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobců: a) ARTEX Co. s. r. o., IČO 04171098 se sídlem Budějovická 471/23, Budějovické Předměstí, Písek b) Development Trade, s. r. o., IČO 04854799 se sídlem Melantrichova 970/17, Praha 1 c) J.K., IČO X se sídlem X všichni zastoupeni advokátem Mgr. Michalem Varmužou se sídlem Kozinova 21/2, 787 01 Šumperk proti žalovanému: Celní úřad pro Jihočeský kraj se sídlem Kasárenská 6/1473, 370 21 České Budějovice v řízení o žalobě proti rozhodnutí ředitele žalovaného ze dne 30. 7. 2020, č. j. 14851-31/2020-520000-6, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Dne 10. 2. 2020 bylo žalobcům doručeno oznámení o zahájení kontroly na dodržování zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (dále jen „zákon o hazardních hrách´“) v provozovně s názvem „BOOM BOOM BAR“ na adrese Budějovická 99/8, 397 01 Písek (dále jen „provozovna“).

2. Žalobce b) jako dozorovaná osoba si od žalobce c) jako dozorované osoby pronajal část jím užívané provozovny za účelem provozu technických zařízení se soutěží Pegasus. Obsluhu technických zařízení žalobce b) zajišťuje osobami v pracovněprávním poměru na základě dohod o provedení práce. Žalobce c) pronajímá část nemovitosti kontrolované osobě, žalobci a).

3. Dne 14. 7. 2020 provedl žalovaný kontrolní úkon v provozovně. Na základě úředního záznamu o zadržení věcí ze dne 14. 7. 2020, č. j. 14851-22/2020-520000-61, následně žalovaný zadržel 3 kusy technických zařízení PEGASUS.

4. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný nevyhověl námitkám žalobců proti zadržení a odnětí věcí.

II. Shrnutí žaloby

5. Proti rozhodnutí žalovaného a proti opatření o zadržení věci dle úředního záznamu č. j. 14851-22/2020-520000-61 podali žalobci dne 4. 10. 2020 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“).

6. Žalobci a) a c) mají za to, že nevytvářejí aktivně podmínky pro provoz soutěží Pegasus a neměli být kontrolovanými osobami.

7. Žalobci dále namítli, že žalovaný neměl podloženo důvodné podezření ve smyslu § 121 zákona o hazardních hrách, že se v případě soutěže Pegasus jedná, nebo může jednat o hazardní hru. Stejně tak chybí důvodné podezření žalovaného na provoz nelegální hazardní hry.

8. Žalobci považují žalobou napadené rozhodnutí za vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné. Dle žalobců v něm absentují důvody pro rozhodnutí, které jsou v nyní posuzovaném případě nedostatečné oproti kontrolním zjištěním jiných celních úřadů. Existuje zde i rozpor s právním hodnocením věci žalovaným dle § 76 odst. 1 s. ř. s.

9. Žalobci zdůraznili, že žalovaný neučinil žádné kroky k tomu, aby řádně a v dostatečném rozsahu ověřil, jaké jsou principy hry Pegasus, jaká je interakce hry se soutěžícím, co ví soutěžící předem, jaké jsou mu poskytnuty informace před hrou a v rámci hry, že má soutěžící náhled na celý průběh soutěže, co zjistí z náhledu na jednotlivá kola. Žalovaný musí mít podezření, že se jedná o soutěž, jenž je založena na kombinaci náhodného, vědomostního a dovednostního principu, od počátku velmi pečlivě zdůvodněno, a musí být schopen vysvětlit, v čem spočívá ona náhoda v soutěži, která rozhoduje o výhře či prohře ve smyslu zákona o hazardních hrách.

10. Žalobci dále velmi podrobným způsobem popsali způsob fungování soutěže Pegasus, přičemž zdůvodnění žalovaného ve vztahu k „údajné náhodě v soutěži“ je dle žalobců nepravdivé a neodpovídá skutečnému stavu věci.

11. Žalobci odkázali na paralelu s televizní soutěží AZ kvíz a na pravidla této soutěže s tím, že dle bodů 8 – 16 pravidel soutěže AZ kvíz je patrný shodný princip obou soutěží.

12. Žalobci následně poukázali na protokol o kontrole celního úřadu pro Zlínský kraj, č. j. 15951-11/2019-640000-61, a na protokol o kontrole celního úřadu pro Karlovarský kraj, č. j. 27509-12/2019-540000-61, ve kterých celní úřady na jednu stranu potvrzují možnost hráče nahlédnout ve hře na veškerá kola, čímž je mu umožněno rozhodnout se, zda bude či nebude hrát, na druhou stranu však protokoly končí vyjádřením celních úřadů, že zde existuje prvek náhody, neboť soutěžící neví, kdy získá Tetrix odměnu a v jaké výši. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný v nyní posuzovaném případě nezjišťoval vše, co zjišťoval celní úřad pro Zlínský kraj, čímž postupoval nezákonným způsobem.

13. Žalovaný dle žalobců vůbec nepochopil princip soutěže Pegasus a evidentně není schopen hru Pegasus správně porovnat se zákonem o hazardních hrách, aby obhájil ono důvodné podezření.

14. Žalobci zdůraznili, že v soutěži Pegasus nefunguje žádný generátor náhody, všechna kola v soutěži jsou v zařízení pevně definována předem a soutěžící při vstupu do hry má k dispozici v každé vizualizaci vždy v dovednostní části hry Tetrix aktuální náhled na celý průběh soutěže atd. K tomuto žalobci odkázali na rozhodnutí ředitele celního úřadu pro Plzeňský kraj č. j. 100767-12/2019-600000-12, který v rozhodnutí uvádí, že při zkoušce hry Pegasus pracovník celního úřadu vyzkoušel v rámci hry Tetrix náhled na 3 kola dopředu a následně při ‚válcové‘ hře se postavení symbolů na válcích po jejich zastavení shodovalo s náhledem. Navzdory tomu dospěl i celní úřad pro Plzeňský kraj k závěru, že se jedná o hru s náhodným prvkem.

15. Žalobci dodali, že soutěžící ví přesně například 20 kol předem v jednotlivých vizualizacích, aniž by ztratil jedinou korunu: - ve kterých kolech získá body do vědomostní části Pegasus soutěže, - ve kterých kolech získá přímou Tetrix odměnu a v jaké výši, - jaké bude postavení symbolů na válcích v každém kole (nejedná se tudíž o neznámou skutečnost či náhodu) a - jakou částku přesně získá v přímých Tetrix odměnách a jaký bude přesně stav jeho kreditu po těchto například 20 kolech a jakou bude mít v Pegasus bance – vědomostní části soutěže a kolik tedy může celkem ve hře získat do kreditu podle toho, jak úspěšný bude dále ještě v Pegasus vědomostní soutěži.

16. Žalobci na základě výše uvedeného namítají, že u uvedeného druhu soutěže nejsou splněny podmínky pro to, aby bylo možné soutěž podřadit pod zákon o hazardních hrách, protože soutěžící má předem informace o tom, jak bude hra probíhat.

17. Žalobci dodali, že žalovaný nemohl výše uvedené skutečnosti řádně zjistit, neboť kontrolní nákupy trvají několik málo minut, což je zcela nedostatečné, namísto toho, aby řádně a pečlivě vyzkoušel soutěž a všechny její principy.

18. Žalobci k argumentu žalovaného, dle kterého je vytváření náhledu ve hře časově náročné, uvedli, že Tetrix vychází z hry Tetris, kterou zvládne i desetileté dítě, a lze tudíž předpokládat, že ji zvládnou i pracovníci žalovaného. Hra Tetrix dle žalobců rozvíjí dovednostní a logické myšlení a postřeh, neboť při hře soutěžící získá zkušenosti, jak vytvoření náhledu urychlit, jak skládat symboly tak, aby rychleji vytvořil více linií současně a tím průběh hry urychlil atd. K posouzení náhody odkázali žalobci na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 1 As 136/2018-32.

19. V neposlední řadě žalobci odkázali na pravidla hry Pegasus, na principy soutěže Pegasus a na znalecký posudek, který si žalobce b) nechal k soutěži Pegasus zpracovat ve zkušebním znaleckém Ústavu súdného inžinierstva Žilinskej univerzity v Žilině. Dále žalobci odkázali na znalecký posudek č. 161/2020 zpracovaný Václavem Černým, znalcem v oboru elektronika, specializace mobilní telefony, který mimo jiné pojednává o možnosti získání správné odpovědi na diktovanou otázku v řádu do 10 vteřin u chytrých telefonů s operačním systémem Android a iOS. Žalobci se prostřednictvím znaleckých posudků pokoušejí vyvrátit tvrzení, že soutěž Pegasus obsahuje prvek náhody. Dle jejich názoru, který má být znaleckými posudky potvrzen, je výhra a prohra v soutěži Pegasus založena na znalostech a dovednostech soutěžícího, který má předem daný náhled na celý průběh soutěže. O jeho úspěchu tak nerozhoduje žádná neznámá skutečnost ani náhoda.

20. Žalobci mají za to, že soutěž Pegasus nelze hodnotit jako technickou hru. Technická válcová hazardní hra je založena na jedinečně definovaném principu programově řízeného průběhu hry, kdy výsledky jednotlivých kol jsou neznámé jak hráči, tak i provozovateli a ti nemají možnost je ovlivnit. Podle žalobců však soutěž Pegasus generátor náhody nemá, hra Tetrix umožňuje náhled na průběh Vizualizace (válcové hry), přičemž výsledky Vizualizace jsou předem pevně dané bez generátoru náhody a princip hazardu zde tudíž neexistuje. Žalobci shrnují, že část Tetrix není hazard, neboť se odehrává bez sázky, výher a proher, Vizualizace není hazard, ale zhodnocení vkladu a Pegasus banka není rovněž hazard, protože o výsledku rozhodují znalosti hráče a hráč má vždy možnost získat 100% hodnoty Pegasus banky. O této skutečností svědčí i to, že některé provozovny jsou čas od času v měsíčním vyúčtování v mínusu, což by se při existenci generátoru náhody nemohlo stát.

21. Žalobci závěrem dodali, že zadržením zařízení se soutěží Pegasus žalovaný zasáhl nezákonným způsobem do podnikání žalobce b), který k provozu soutěže Pegasus nepotřebuje žádné povolení ve smyslu zákona o hazardních hrách. Napadené rozhodnutí žalobci shledávají vnitřně rozporným, nepřezkoumatelným a popsaný skutkový stav je v zásadním rozporu s právním hodnocením žalovaného.

22. Žalobci navrhli, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a zároveň zrušil i opatření o zadržení věci dle úředního záznamu č. j. 14851-22/2020-520000-61.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

23. Žalovaný ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh řízení.

24. Žalovaný uvedl, že určení žalobců a) a c) jako kontrolovaných osob je plně v souladu se zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). Žalobce a) ve své provozovně fakticky umožňuje přístup osob k herním zařízením po celou otevírací dobu baru, čímž vytváří podmínky pro provoz zadržených technických zařízení Pegasus. Žalobce c) je současně jednatelem žalobce a) a byť žalobci a) a c) nejsou vlastníky technických zařízení, jsou osobami zajišťujícími k technickým zařízením přístup a jejich provoz. Ke skutečnosti, že žalobci a) a c) se podíleli na provozu technických zařízení Pegasus, svědčí i existence smlouvy č. VDS/2019/00188, na jejímž základě má žalobce b) pronajaty prostory k provozování soutěží Pegasus. Na základě této smlouvy měl žalobce c) z umístění technických zařízení ve své provozovně zisk. Žalobce a) vytváří podmínky pro provoz technických zařízení Pegasus především tím, že jeho zaměstnanci obsluhují tato technická zařízení, starají se o jejich údržbu a úklid prostor, kde jsou zařízení umístěna a provádějí výplatu výher.

25. K námitce žalobců, dle které žalovaný neprovedl a nepopsal principy hry, interakce hry se soutěžícím, informace, které má o hře soutěžící předem a v rámci hry, jaký má soutěžící náhled na celý průběh soutěže a na jednotlivá kola, žalovaný uvedl, že v průběhu kontrolního nákupu dne 30. 1. 2020 ověřil principy hry provozované prostřednictvím zařízení Pegasus. Další kontrolní nákupy jsou popsány v úředních záznamech č. j. 14851-8/2020-520000-61, č. j. 14851-21/2020-520000-61 a č. j. 14851-26/2020-520000-61. Na základě provedených kontrolních nákupů pojal žalovaný podezření, že dochází k porušování zákona o hazardních hrách a tato zařízení dne 14. 7. 2020 zadržel.

26. Žalovaný následně podrobně popsal průběh hry.

27. K námitce žalobců, že hra Pegasus neobsahuje prvky náhody a že není dáno důvodné podezření z provozování nelegální hazardní hry, žalovaný zopakoval, že se hra skládá ze tří základních částí a následně popsal základní charakteristiku těchto částí. Z provedených kontrolních nákupů je evidentní, že hráč, pokud nechce hrát hru Tetrix, může hrát pouze hru Vizualizace, která je z pohledu hráče vizualizovanou „klasickou válcovou hrou“. Vizualizace je totiž samostatným modulem hry na technickém zařízení Pegasus, jehož hraní není závislé ani na hře Tetrix, ani na hře Pegasus bank. Žalovaný dodal, že žalobce b) provozuje obdobnou síť technických zařízení Pegasus v celé České republice, přičemž žalovaný postupuje při kontrole obdobným způsobem, jako ostatní celní úřady, a je mu z úřední činnosti známo, že žalobce b) prostřednictvím svého právního zástupce proti zadržení technických zařízení Pegasus podal vícero v podstatě totožných žalob, jako jsou žaloby podané u zdejšího soudu. V souvislosti s tím žalovaný odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2019, čj. 29 A 150/2019-87.

28. K námitce žalobců, že v soutěži Pegasus nefunguje žádný generátor náhody, a že všechna kola v soutěži jsou v zařízení pevně definována předem, žalovaný konstatoval, že prozkoumal principy hry Pegasus z pohledu průměrného hráče, z jehož pohledu je náhodou skutečnost, v jakém postavení bude ukončeno vizualizované postavení „protáčených válců“ a zároveň to, jaká bude hráči položena otázka ve hře Pegasus bank.

29. K tvrzení žalobců, dle kterého si v rámci hry Tetrix soutěžící v dovednostní části soutěže vytvoří náhled na celý možný průběh soutěže, včetně toho, jak bude mít postavené symboly na válcích v jednotlivých kolech, žalovaný uvedl, že si hráč nemůže vytvořit náhled na celý průběh soutěže, neboť technické zařízení Pegasus umožňuje hráči hrát hru Vizualizace i nad rámec jemu známých platforem ze hry Tetrix a technické zařízení ho v průběhu hry Vizualizace na tuto skutečnost neupozorní. Zároveň hráč není nikdy informován ve hře Tetrix o otázkách, které mu budou kladeny ve hře Pegasus bank, kde hráč hraje o sázky, které do této hry přesouvá technické zařízení Pegasus v případě „nevýherního postavení válců.“ 30. Žalovaný se dále vyjádřil k tvrzení žalobců, že soutěžící ví přesně například 20 kol předem v jednotlivých vizualizacích, ve kterých kolech získá body do vědomostní části Pegasus soutěže.

31. Žalovaný stručně popsal důvody, pro které považuje návratnost hráčova vkladu za nejistou a nezaručitelnou.

32. K paralele se soutěží AZ Kvíz žalovaný konstatoval, že žalobce porovnává pouze jednu část hry, a to hru Pegasus Banka, a proto předestřená argumentace žalobců trpí vadou. Rozdíl mimo jiné spočívá i v tom, že u soutěže AZ Kvíz soutěžící nevkládá žádný vstupní vklad a transakční náklady nemohou být chápány jako vklad ve smyslu zákona o hazardních hrách, neboť nepředstavují sázku.

33. Závěrem žalovaný uvedl, že naplnění důvodného podezření z porušení zákona o hazardních hrách je třeba posuzovat z pohledu běžného hráče, nikoliv z hlediska fungování hardwarového či softwarového vybavení herního zařízení.

34. Žalobci předložené znalecké posudky č. 06/2019/ČR Ústavu súdného inžinierstva Žilinskej univerzity v Žilině a č. 161/2020 tak nemůžou zvrátit zjištění celního úřadu o tom, že soutěž Pegasus naplňuje podmínky pro definici hazardní dry.

35. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

36. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

37. Žaloba není důvodná.

38. Ustanovení § 5 zákona o hazardních hrách stanoví, že „[p]rovozováním hazardní hry se rozumí vykonávání činností spočívajících v uskutečňování hazardní hry se záměrem dosažení zisku, zejména příjem sázek a vkladů do hazardní hry, výplata výhry, další činnosti organizačního, finančního a technického charakteru související s uvedením hazardní hry do provozu a se zajištěním vlastního provozu, jakož i činnosti potřebné pro ukončení a vypořádání hazardní hry.“ 39. Dle § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách platí, že „[o]soba pověřená dozorujícím orgánem je povinna zadržet věc, je-li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Osoba pověřená dozorujícím orgánem ústně oznámí opatření o zadržení věci osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zadržení, popis zadržených věcí a jejich množství. Osoba pověřená dozorujícím orgánem předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě.“ Odstavec 2 tohoto ustanovení dále stanoví, že „[d]ozorující orgán je oprávněn uskladnit zadržené věci podle odstavce 1 mimo dosah dozorované osoby. Dozorovaná osoba nebo osoba, která má věc v době zadržení u sebe, je povinna zadržené věci osobě pověřené dozorujícím orgánem vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto věci odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše osoba pověřená dozorujícím orgánem úřední záznam. Osoba pověřená dozorujícím orgánem předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě. Náklady na skladování hradí dozorovaná osoba, které byla věc zadržena.“ Dle odstavce 3 uvedeného ustanovení „[p]roti uloženému opatření o zadržení věci může dozorovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel celního úřadu rozhodne o námitkách bez zbytečných průtahů. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí dozorované osobě.“ 40. Námitky proti úřednímu záznamu o zadržení věcí č. j. 14851-22/2020-520000-61 podali všichni tři žalobci, neboť se všemi byla zahájena kontrola na dodržování zákona o hazardních hrách. Žalobce a) byl vymezen jako kontrolovaná osoba a žalobci b) a c) jako osoby dozorované. V nyní posuzované věci je tak rozhodné právní postavení žalobců s ohledem na dvojí kategorii osob, s nimiž § 121 zákona o hazardních hrách pracuje. Je tudíž zapotřebí rozlišit „dozorovanou osobu“ a „osobu, která má věc v době zadržení u sebe“.

41. Touto problematikou se podrobně zabýval Krajský soud v Ostravě v žalobci odkazovaném rozsudku ze dne 16. 3. 2020, čj. 25 Af 38/2019-50, ve kterém uvedl okruhy práv a povinností jak dozorované osoby, tak osoby, která mé věc v době zadržení u sebe. dozorovaná osoba – v nyní posuzovaném osoba, která má věc v době zadržení u případě žalobce b) a c) sebe – v nyní posuzovaném případě žalobce a)

42. Z uvedeného je zřejmé, že pouze dozorovaná osoba má právo podat námitky dle § 121 odst. 3 zákona o hazardních hrách.

43. Taktéž Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 3. 2020, čj. 1 As 347/2019-38, porovnal právní postavení obou výše uvedených kategorií osob a uvedl, že „ [u]vedeným srovnáním (zde ve sporu o zadržení a odnětí věci) lze dospět k závěru, že ten, kdo provozuje hazardní hru, tj. vlastním jménem vykonává činnost uvedenou v § 5 zákona o hazardních hrách, například i tím, že k tomu využívá věc, kterou je oprávněn držet, ať už na základě vlastnického práva, či práva odvozeného, je dozorovanou (kontrolovanou) osobou. Naproti tomu ten, kdo pouze umožnil provádění činnosti hodnocené jako provozování hazardní hry, například i tím, že poskytne část stavby k umístění uvedené věci a současně je přítomen výkonu dozoru, je pouze povinnou osobou, kterou tíží jen některé povinnosti, stanovené v § 121 zákona o hazardních hrách. Z podstaty věci má také tato povinná osoba méně práv, než osoba dozorovaná (kontrolovaná), do jejíchž práv může být zasaženo významněji.“ 44. Krajský soud v Ostravě v bodě 16. výše citovaného rozsudku dále uvedl, že „[z]e skutkových zjištění, učiněných v projednávané věci plyne, že žalobce ve vztahu k provozování hry, označené žalovaným jako hazardní, právě jen poskytl část své provozovny k umístění herních zařízení, nic víc. Již ze samotných zadržených písemností vyplynulo, že herní zařízení provozuje společnost Development, která dle tvrzení žalobce také k obsluze těchto zařízení měla své pracovníky na základě dohod o provedení práce. Dovozoval- li žalovaný u žalobce postavení dozorované osoby (str. 11 a násl. napadeného rozhodnutí) jen ze skutečnosti, že tento pronajal část své provozovny společnosti Development, jedná se o úvahu, jež je v rozporu s právním názorem vyjádřeném ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu. Tento rozsudek navíc výslovně vylučuje užití rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2018, č. j. 1 As 207/2018- 32, kde je za provozovatele hazardní hry označen i ten, kdo vědomě a aktivně vytvářel podmínky, aby technická zařízení mohla být umístěna a provozována v jeho provozovně, neboť toto vymezení je učiněno jen z hlediska deliktní odpovědnosti. […] Za této situace soud uzavírá, že osoba, která toliko pronajme část své provozovny k umístění a provozování herních technických zařízení, není dozorovanou osobou ve smyslu § 121 HazHZ a nepřísluší jí tedy ani právo podat námitky.“ 45. Krajský soud nemá důvod se od výše uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, stejně jako od rozsudku Nejvyššího správního soudu jakkoliv odchýlit.

46. Mezi účastníky řízení je přitom nesporné, že žalobce b) a žalobce a) si od žalobce c) pronajali část jeho provozovny za účelem provozu herních zařízení Pegasus. Žalobce a) dále pronajal svůj prostor žalobci b) za účelem umístění herních zařízení Pegasus do této části provozovny. Výše popsaná situace je tak v nyní projednávané věci ve vztahu k vymezení dozorované osoby [tj. žalobce b) a c)] totožná. Krajský soud má za to, že žalobce c) byl nesprávně označen za osobu dozorovanou, neboť pouze umožnil provádění činnosti hodnocené jako provozování hazardní hry. Úvahy žalovaného jsou tak u žalobce a) i c) v rozporu s citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2030, č. j. 1 As 347/2019 – 38.

47. Žalobce a) ani žalobce c) nebyli osobou oprávněnou k podání námitek, neboť nebyli dozorovanou osobu ale pouze osobou, jež měla v době zadržení věci u sebe. Námitky žalobců a) a c) tak měl žalovaný zamítnout jakožto námitky podané neoprávněnou osobou dle § 14 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád. Skutečnost, že žalovaný námitky zamítl z jiných důvodů, tudíž nemohla do práv žalobců a) a c) z podstaty věci jakkoli zasáhnout. Žalovaný sice pochybil tím, že námitky žalobců a) a c) vypořádal meritorně, avšak výrok jeho rozhodnutí je správný. Zrušení žalobou napadeného rozhodnutí pouze z tohoto důvodu by tak představovalo čirý formalismus.

48. Dále krajský soud přistoupil k samotnému posouzení věci, pro které je rozhodným charakter technických zařízení Pegasus a (ne)existence důvodného podezření žalovaného.

49. Touto problematikou se již zabýval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 29 A 150/2019-87, obdobně též v rozsudku č. j. 30 A 125/2019 - 138. Se závěry tam uvedenými se krajský soud ztotožňuje. Jelikož se i v nyní posuzované věci jedná o shodný typ technických zařízení ve vlastnictví žalobce b), který i v nynějším řízení uplatňuje v podstatě totožné žalobní námitky, zdejší soud níže reprodukuje pouze základní rámec odůvodnění uvedeného rozsudku a ve zbytku na něj odkazuje.

50. Podle § 121 odst. 1 věty první zákona o hazardních hrách je osoba pověřená dozorujícím orgánem povinna zadržet věc, je-li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona (k přípustnosti žaloby proti typově stejným rozhodnutím viz např. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 4. 2018, čj. 30 Af 19/2017-60).

51. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku uvedl, že „[j]ak vyplývá z důvodové zprávy k citovanému ustanovení, institut zadržení věci, je-li důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování zákona o hazardních hrách, má představovat neopomenutelný a efektivní nástroj využitelný k zabránění porušování zákonem stanovených povinností. Z důvodu zamezení nadměrného administrativního zatížení dozorujících orgánů a potencionálního snížení jejich operativní schopnosti při boji s nelegálním provozováním hazardních her byla zvolena úprava, kdy není třeba vydat rozhodnutí o zadržení věci, nýbrž se pouze zákonem stanoveným postupem provede opatření zadržení věci, které se následně oznámí osobě, která měla věc v době zadržení u sebe. K tomuto postupu není třeba, aby bylo vydáno formální rozhodnutí. […] Z uvedených důvodů není možné, aby již ve fázi kontroly na místě (kdy dochází k zadržení věci) bylo prováděno složité dokazování za účelem, aby bylo postaveno najisto, že soutěž provozovaná na předmětném zařízení je hazardní hrou provozovanou prostřednictvím technického zařízení. Takový požadavek je třeba odmítnout jako absurdní, neboť tímto by byla efektivní a účelná kontrola fakticky znemožněna. Podmínkou k zadržení věci je tedy ‚pouhé‘ důvodné podezření na nelegální provozování hazardní hry.“ 52. K principu hry Krajský soud v Brně uvedl, že „[p]okud žalobce a) namítal, že celní úřad neučinil žádné kroky k ověření principu hry provozované prostřednictvím zadrženého zařízení Pegasus, ani této argumentaci soud nepřisvědčil. Jak vyplývá ze spisového materiálu, základní principy hry byly popsány v protokolu o kontrole (na str. 3 – 4), ze kterého mimo jiné vyplývá, že v průběhu hry dochází k vygenerování hodnoty ‚Pegasus banka‘, která je vždy 200 % sázky, nebo hodnoty ‚Tetrix odměna‘, jejíž výše je proměnná. Kdykoli v průběhu hry může hráč ze hry odejít a přesunout se do Pegasus banku, což je znalostní část hry. Před zahájením hry a kdykoliv v jejím průběhu má hráč možnost náhledu na průběh hry prostřednictvím hry Tetrix – jedná se o klasickou hru ‚Tetris‘, jejíž podstatou je složení obrazců tak, aby vznikla vodorovná linie, která zmizí; při dosažení konečného skóre se hráči zobrazí výsledek kola, a to typ hodnoty, která ve hře nastane (Tetrix odměna nebo Pegasus banka) a její výše. Princip hry popsaný v protokolu o kontrole se v zásadě nijak neodlišuje od principu hry popsaného žalobcem v žalobě. Žalovaný tedy netvrdí, že by hra Pegasus probíhala jiným než žalobcem tvrzeným způsobem.“ 53. Ve vztahu k prvku náhody krajský soud uvedl, že „má ve shodě se žalovaným za to, že prvek náhody je obsažen již v tom, že výše potenciální výhry, prezentovaná hodnotou Tetrix odměny, je zcela závislá na náhodně generovaném procesu. Hráč má sice možnost po odehrání hry Tetrix nahlédnout na následující průběh hry, dle čehož se může rozhodnout ohledně své další účasti v soutěži, avšak o typu odměn a její výši ve své podstatě rozhoduje náhoda. Ztotožnit se lze i se závěrem, že v případech, kdy je hra hrána nezávisle na hře ‚Tetris‘, tj. bez informací o četnosti a výši hodnot budoucích odměn, což hra umožňuje, je výše Tetrix odměn a jejich četnost stanovena z pohledu soutěžícího zcela náhodně. Bez účasti na hře Tetrix hra vypadá a probíhá shodně jako na klasickém výherním hracím přístroji (válcová hra, grafické symboly), což samo o sobě zakládá důvodné podezření, že o výhře nebo prohře rozhoduje alespoň zčásti náhoda nebo neznámá okolnost. […] Jinými slovy tak soud konstatuje, že v případě, že se soutěžící rozhodne, že bude hrát tak, že nevyužije možností vyplývajících z hry Tetrix, je ‚nenáhodný‘ prvek soutěže, jak o něm žalobci hovoří, (přinejmenším z pohledu soutěžícího) natolik oslaben, že je akceptovatelný závěr o ‚důvodném podezření‘ ve smyslu § 121 odst. 3 zákona o hazardních hrách. O tom, že taková možnost tu pro soutěžícího je (tedy přejít bez dalšího ‚na válce‘), se soud přesvědčil např. z videozáznamu o kontrolním nákupu, který je součástí správního spisu (k primárnosti posouzení přítomnosti prvku náhody v průběhu hry z pohledu hráče a ‚projevování‘ se technických zařízení ‚navenek‘, nikoli z hlediska fungování hardwarového či softwarového vybavení herních zařízení viz odstavec 22-25 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 1 As 136/2018-32).“ 54. Krajský soud neměl důvod se od výše uvedeného právního názoru Krajského soudu v Brně jakkoliv odchýlit, přičemž uvedené závěry zcela odpovídají obsahu správního spisu i v nyní posuzované věci. Pro doplnění k žalobci tvrzené podobnosti s televizní soutěží AZ Kvíz krajský soud konstatuje, že srovnání žalobců s touto soutěží není vůbec namístě. V prvé řadě by se uváděná podobnost mohla vztahovat pouze k jedné části hry Pegasus, a to k vědomostní hře Pegasus Banka. Již tato skutečnost svědčí o nepřiléhavosti žalobního argumentu ohledně podobnosti celé soutěže. Dále je potřeba mít na zřeteli, že do soutěže AZ Kvíz soutěžící nevkládá žádný finanční obnos, čímž dochází k zásadní odlišnosti obou her. U soutěže AZ Kvíz není splněna podmínka definice hazardní hry, neboť soutěžící nevkládá sázku. Naproti tomu u soutěže Pegasus hráč peníze vkládá, čímž je splněna definice hazardní hry uvedená v § 5 zákona o hazardních hrách.

55. S ohledem na výše uvedené proto již krajský soud pro nadbytečnost neprováděl dokazování žalobci navrženými listinami (zejména protokoly o kontrole, rozhodnutí jiných celních úřadů, pravidla soutěží Pegasus a AZ Kvíz a znalecké posudky).

56. V souvislosti s posouzením naplnění podmínek definice hazardní hry lze odkázat na rozšířené stanovisko Ministerstva financí – Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi, k tzv. kvízomatům (dostupné na https://www.mfcr.cz/cs/soukromy- sektor/hazardni-hry/archiv- zakon-c-202-1990-sb/stanoviska/sdeleni-ministerstva-financi- k-tzv-kvizo-16525), které se vztahovalo k předchozí právní úpravě (zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách). S tímto rozšířeným stanoviskem se lze ztotožnit zejména v tom, že „jediným objektivním přístupem, jak posuzovat náhodu, je nalézat ji všude tam, kde nehraje nezanedbatelnou roli. Náhoda se neshledává u soutěží, které jsou založeny zcela na vědomosti či na výkonu hráče a při kterých hráč má výsledek hry zcela ve svých rukou. Hraniční případy vyžadují individuální posouzení.“ 57. S ohledem na kontrolní zjištění krajský soud považuje podezření, že se v případě soutěží Pegasus jedná o nelegální provozování hazardní hry, za důvodné. Podmínky pro zadržení věcí dle § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách tak byly splněny.

58. K žalobní námitce, dle níž žalovaný nesplnil svou povinnost dle § 9 písm. e) kontrolního řádu, tj. povinnost umožnit žalobci b), aby byla přítomna kontrole, krajský soud uvádí, že není zřejmé, jak v posuzované věci toto pochybení mohlo ve světle shora uvedeného ovlivnit zákonnost správních rozhodnutí. I kdyby tak krajský soud této námitce přisvědčil, nemohlo by to na výsledném posouzení věci ničeho změnit.

V. Závěr a náklady řízení

59. Na základě shora uvedeného krajský soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

60. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobci neměli v řízení úspěch, a proto nemají právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.