Č. j. 63 A 14/2020-172

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci navrhovatelů: a) "Srubec místo k životu, z.s.", IČO 22730940 se sídlem Na Švajce 450, Srubec b) S.F. bytem X oba zastoupeni advokátem JUDr. Milošem Tuháčkem se sídlem Převrátilská 330, Tábor proti odpůrci: Obec Srubec, IČO 00245445 se sídlem Ledenická - Škarda 92, Srubec zastoupená Mgr. Lucií Slabou, advokátkou se sídlem Zátkovo nábř. 448/7, České Budějovice za účasti: I. J.Š. bytem X II. M.Š. bytem X III. V.K. bytem X IV. L.Š. bytem X V. H.H. bytem X VI. F.M. bytem X VII. E.P. bytem X VIII. A.M. bytem X IX. D.M. bytem X X. F.K. bytem X zastoupen R.Š., Ph.D., obecnou zmocněnkyní bytem X XI. L.K. bytem X o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 2 územního plánu obce Srubec, vydané usnesením zastupitelstva obce Srubec č. 80/2019 ze dne 30. 7. 2019, takto:

Výrok

I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy - změny č. 2 územního plánu obce Srubec, vydané usnesením zastupitelstva obce Srubec č. 80/2019 ze dne 30. 7. 2019, se zamítá.

II. Navrhovatelé a) a b) jsou povinni zaplatit odpůrci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 13 600 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně L.S.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci a obsah návrhu 1. Návrhem podaným ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 13. 8. 2020 se navrhovatelé domáhají zrušení opatření obecné povahy – změny č. 2 územního plánu obce Srubec, vydané usnesením zastupitelstva obce Srubec č. 80/2019 ze dne 30. 7. 2019, které nabylo účinnosti dne 16. 8. 2019 (dále též jako „OOP“ nebo „změna č. 2“).

2. Navrhovatelé shodně tvrdí, že OOP nebylo vydáno v souladu se zákonem a že jím byli nezákonně zkráceni na svých právech, a to zejména na právu vlastnickém, právu na ochranu zdraví a na právu na příznivé životní prostředí.

3. Pokud jde o aktivní legitimaci navrhovatele a), tak jde o místní spolek s mnohaletou tradicí, který má sídlo na území dotčeném OOP. Členové spolku mají vesměs své nemovitosti v dotčeném území. Základními cíli spolku jsou podle čl. 3 stanov mj. ochrana přírody a krajiny. Navrhovatel a) tvrdí, že vymezením přeložky (obchvatu) obce Srubec (koridor D2) v OOP bylo zasaženo do práva členů spolku na ochranu zdraví a na příznivé životní prostředí, jakož i do vlastnického práva členů spolku.

4. Pokud jde o aktivní legitimaci navrhovatelky b), tak ta je občankou obce Srubec, v obci bydlí a vlastní pozemek parc. č. X, jehož součástí je stavba č. p. X, parc. č. X, parc. č. X, parc. č. X, jehož součástí je stavba bez č. p., a parc. č. X, jehož součástí je stavba bez č. p., vše v k. ú. X. Schválením změny č. 2 územního plánu obce Srubec, tj. schválením napadeného OOP, došlo k zásahu do práva navrhovatelky b) na ochranu zdraví ve smyslu čl. 31 odst. 1 Listiny základních práva a svobod (dále jen „Listina“), do práva na příznivé životní prostředí ve smyslu čl. 35 odst. 1 Listiny a do práva vlastnického ve smyslu čl. 11 Listiny. Pozemky ve vlastnictví navrhovatelky b) jsou přímo dotčeny navrhovaným umístěním obchvatu obce Srubec (přeložkou pozemní komunikace II/157, ve změně č. 1 územního plánu označenou jako koridor D2) a souvisejícími plochami (zejména plochou K2 – retenční nádrž). Pozemek parc. č. X (zahrada) se z velké části nachází přímo ve vymezeném koridoru D2, další pozemky jsou umístěny v jeho bezprostřední blízkosti, čímž je jejich využití zásadním způsobem omezeno a dojde ke ztrátě jejich tržní hodnoty. Imisemi a dalšími externalitami z umístěného obchvatu bude narušeno i právo navrhovatelky b) na ochranu zdraví a její právo na příznivé životní prostředí.

5. Navrhovatel a) v návrhu shrnul, že v průběhu přijímání OOP uplatnil následující námitky: 1. nevypořádání vad uvedených v připomínkách a námitkách ke změně č. 1 územního plánu obce Srubec; 2. nepravdivost tvrzení, že OOP se týká pouze nepatrných změn; 3. absence konkrétní a zřetelné specifikace rozsahu navrhovaných změn; 4. upřednostnění technického přístupu bez dostatečného zohlednění zájmů na ochraně životního prostředí a zdraví; 5. výrazný zásah do soukromého vlastnictví a nezohlednění obhospodařování pozemků; 6. nevhodnost kruhových křižovatek, jejich negativní vliv na plynulost dopravy a z toho vyplývající negativní vlivy na životní prostředí; 7. porušení vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 104/1997 Sb.“), s ohledem na nešetrné zásahy do krajiny, zdraví lidu a do vlastnických vztahů. Navrhovatel a) namítá, že výše uvedené námitky nebyly v OOP dostatečně vypořádány. K námitce č. 1 navrhovatel a) uvádí, že změna č. 2 územního plánu navazující na změnu č. 1 územního plánu nemůže po zrušení změny č. 1 samostatně obstát. K námitce č. 3 navrhovatel a) uvádí, že vymezení koridoru, retenčních nádrží a související komunikace je zcela nepřehledné; není popsáno v textové části a ani v grafické části není jasně vyznačeno, jak se tato vymezení mění oproti územnímu plánu obce Srubec ve znění změny č.

1. Ve vypořádání námitky č. 4 měl odpůrce pouze odkázat na postoj „NIMBY“ a na závazná stanoviska, aniž by se jimi věcně zabýval. U námitky č. 5 odpůrce nikterak nereagoval na námitky zásahu do obhospodařování pozemků. Námitku č. 6 odpůrce taktéž nevypořádal; otázku vhodnosti či nevhodnosti kruhového objezdu je přitom podle navrhovatele a) na místě řešit již ve fázi přijímání územního plánu, nikoliv až v územním řízení.

6. Navrhovatelka b) v návrhu shrnula, že v průběhu přijímání OOP uplatnila následující námitky: 1. rozpor mezi výkresovou dokumentací k OOP a mezi tvrzením hejtmanky v podkladech pro přijímání OOP, že se jedná o drobné úpravy koridoru; 2. neuvedení, proč je koridor vymezován, a na základě jakých podkladů je vymezován, zda a jakou dokumentací byl prověřen; 3. nesouhlas s vyústěním retenční nádrže v bezprostřední blízkosti pozemků navrhovatelky b) a s tím související obava, že obsah retenční nádrže může zasáhnout v případě vydatných srážek pozemky navrhovatelky b); 4. nesouhlas s vymezením koridoru z důvodu negativního dopadu imisí hluku, vibrací, prachu, víření solných částic na zdraví navrhovatelky b); 5. obava ze statického narušení domu ve vlastnictví navrhovatelky b); 6. omezení využívání zahrady navrhovatelky b), nemožnost chovu zvířat; 7. ohrožení zdroje vody ve vrtané studně na pozemku navrhovatelky b); 8. nemožnost zajištění odvodu dešťové vody z pozemků navrhovatelky b); 9. zhoršení výhledu a oblohové složky zejména v kuchyni domu navrhovatelky b); 10. snížení tržní hodnoty nemovitostí navrhovatelky b); 11. problémy se zásobováním tuhými palivy, nemožnost příjezdu autem s přívěsným vozíkem, nemožnost vývozu septiku, obtížnost příjezdu vozidel integrované záchranné služby a další komplikace při užívání pozemků navrhovatelky b); 12. požadavek na komplexní vyhodnocení zásahu do kvality prostředí navrhovatelky b). Navrhovatelka b) namítá, že výše uvedené námitky nebyly v OOP řádně vypořádány. Ve vztahu k námitce č. 2 navrhovatelka b) uvádí, že ani podkapitola OOP „Komplexní zdůvodnění“ neřeší konkrétní rozšíření a jiné změny přeložky na jejích pozemcích, resp. v jejich blízkosti. Námitka č. 3 měla zůstat nevypořádána, neboť odpůrce navrhovatelku b) pouze odkázal na navazující řízení; totéž platí o námitkách č. 4 až 10. Námitku č. 11 označil odpůrce za spekulaci a námitku č. 12 měl odpůrce odbýt sdělením, že nebyla zpracována SEA.

7. Oba navrhovatelé shodně označují OOP za nepřezkoumatelné, neboť nebyly řádně vypořádány jejich námitky.

8. Navrhovatelé dále mají za to, že OOP je nutno zrušit, neboť samostatně neobstojí poté, co byla zrušena změna č. 1 územního plánu obce Srubec. Napadené OOP, tj. změna č. 2 územního plánu obce Srubec, byla projednávána a přijata v situaci, kdy předmětem přezkumu před Krajským úřadem Jihočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) byla změna č. 1 téhož územního plánu, která byla nakonec v přezkumném řízení zrušena. V okamžiku, kdy byla zrušena změna č. 1 územního plánu, nemůže podle navrhovatelů nadále platit změna č. 2 územního plánu, tj. napadené OOP, neboť tato změna navazuje na vymezení koridoru obchvatu ve znění změny č. 1 územního plánu. Změna č. 2 samostatně bez změny č. 1 nemůže obstát, neboť koridor přeložky/obchvatu nově nevymezuje v celém rozsahu, ale pouze jej v některých částech rozšiřuje.

9. Navrhovatelé dále namítají neurčitost OOP, netransparentnost jeho obsahu a nedostatečné odůvodnění trasování koridoru D2. Navrhovatelé namítají, že pro změny územního plánu č. 1 a č. 2 v grafické části nedohledali konkrétní vyznačení, k jakým změnám v grafickém vymezení koridoru přeložky/obchvatu dochází. Navrhovatelé, dotčené osoby, dotčené orgány ani členové zastupitelstva neměli dostatečně konkrétní informace o tom, co se vlastně změnou č. 2 mění. Tím došlo k omezení možnosti hájit svá práva a dotčené orgány státní správy byly omezeny v možnosti hájit veřejné zájmy, k jejichž ochraně jsou povolány. Podle navrhovatelů je z tohoto důvodu zmatečný hlavní výkres, výkres veřejně prospěšných staveb a výkres technické infrastruktury.

10. Na str. 14 OOP se uvádí, že změna č. 2 koridor přeložky silnice II/157 upravila, tj. místy rozšířila podle aktuálně připravované projektové dokumentace, aniž by se tímto rozšířením dostala do rozporu se Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen „ZÚR“). Grafická část by podle navrhovatelů měla jednoznačně ukázat, ve kterých místech k těmto rozšířením došlo. Jelikož tomu tak není, je OOP netransparentní a vnitřně rozporné, neboť v textové části se deklaruje jen částečné rozšíření koridoru, avšak v grafické části je zakreslen koridor celý.

11. Stejně tak není v textové části odůvodněno, proč je vymezení koridoru upřesňováno (rozšiřováno). Dále není konkrétně vymezeno, na základě jakých podkladů byl koridor vymezen, zda a jakou dokumentací byl záměr prověřen, nejsou odůvodněny parametry koridoru (šířka), není uvedeno, jakými úvahami (odbornými i právními) byli projektant a pořizovatel při vymezování koridoru vedeni.

12. Navrhovatelé mají taktéž za to, že OOP se dopouští neproporcionálního zásahu a je nesouladné s cíli územního plánování. S ohledem na absenci proporcionality OOP jsou navrhovatelé toho názoru, že převažuje zájem na ochraně majetku, zdraví a životního prostředí před veřejným zájmem na výstavbě obchvatu obce Srubec. V případě navrhovatelky b) dojde k závažné změně parametrů okolí jejího domu i přiléhajících pozemků. Tím dojde k výraznému snížení jejich hodnoty, tj. k zásadnímu zásahu do jejího vlastnického práva. Počet potenciálních kupujících se sníží, neboť v místě dojde ke ztrátě soukromí a kvality prostředí. Změny související s výstavbou tunelu ovlivní i atributy posuzování příp. poskytnutí úvěru pro příp. budoucího kupujícího (kupující tudíž získá nižší úvěr). Bez možnosti poskytnutí úvěru pro kupujícího jsou nemovitosti navrhovatelky b) podstatně hůře prodejné. Navrhovatelka b) k důkazu navrhuje posudek ovlivnění ceny jejích nemovitostí.

13. Navrhovatelé se dovolávají taktéž zájmu na ochraně životního prostředí. Koridor D2 prochází plochami č. 32, 33, 34, 37 až 43 vymezenými v Dendrologickém průzkumu zpracovaném Ing. Moravcem. Podle navrhovatelů se návrh OOP s existencí lesů, resp. se skupinami dřevin nevypořádává (§ 4 zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „zákon o ochraně přírody“). Navrhovatelé poukazují i na dva mohutné duby na pozemku parc. X. Podle navrhovatelů je OOP z tohoto důvodu nesouladné s cíli územního plánování.

14. Navrhovatelé dále poukazují na Přírodovědný průzkum F.. z října 2017, z něhož vyplývá, že v ose a kolem plánované komunikace v šíři cca 250 m se vyskytuje celá řada zvláště chráněných druhů živočichů, jejichž seznam navrhovatelé v návrhu uvádějí (svižník polní, zlatohlávek tmavý, čmelák rodu Bombus, mravenec rodu Formica, otakárek ovocný, otakárek fenyklový, batolec červený, kuňka obecná, ropucha obecná, skokan krátkonohý, ještěrka obecná, slepýš křehký a vlaštovka obecná). S ohledem na výskyt těchto zvláště chráněných druhů je podle navrhovatelů zřejmé, že OOP koliduje s ochranou přírodních hodnot.

15. Umístění koridoru D2 je podle navrhovatelů taktéž závažným zásahem do krajinného rázu, což je zřejmé i z podkladové dokumentace v rámci procesu EIA. Z dokumentu Posouzení vlivu stavby na krajinný ráz zpracovaného F., vyplývá, že zejména místo krajinného rázu č. 1 velmi utrpí záměrem výstavby obchvatu (svah jihozápadní orientace - trvalé travní plochy). Taktéž jde o několik starých ovocných dřevin. Místo krajinného rázu je poměrně exponované a nepřehlédnutelné jsou odtam výhledy na osídlení Českých Budějovic a okolí. Vzhledem k exponovanosti svahu bude trasa obchvatu viditelná z území jižně a jihozápadně od Českých Budějovic. Navrhovatelé odkazují na tabulku č. 6 na str. 34 dokumentace, z níž vyplývá, že zásah do krajinného rázu je u jihozápadně orientovaných svahů hodnocen jako středně silný. Ani varianta s tunelem, která je t. č. předmětem územního řízení, není hodnocena pozitivněji než varianta s mostem. Na str. 40 předmětného posouzení se uvádí, že přírodní hodnoty lokality budou nevhodným umístěním obchvatu závažným způsobem narušeny.

16. Dále navrhovatelé poukazují na kolizi s významným krajinným prvkem Hodějovický a Dobrovodský potok a jeho údolní nivou (dále též jako „VKP“). Tyto VKP budou podle navrhovatelů dotčeny objektem odvodňovacích stok (3 objekty) a terénními úpravami. Navrhovatelé se obávají, že výstavbou dojde k významnému zásahu do ekosystému živočichů, zejména obojživelníků. VKP budou ohroženy také umístěním retenční nádrže mezi dvěma bývalými lomy a odvodem do zátopové oblasti Dobrovodského potoka. Ochrana VKP má přitom představovat jeden ze základních nástrojů územní ochrany přírody.

17. Navrhovatelé odkazují na rozsudek č. j. 50 A 63/2014 - 45 ze dne 20. 3. 2015, za jehož autora označují Nejvyšší správní soud, nicméně krajský soud dohledal, že autorem tohoto rozsudku je Krajský soud v Praze. Navrhovatelé se dovolávají nezbytnosti přezkoumání opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality. Podle navrhovatelů není naplněn požadavek neexistence vhodnějšího prostředku k dosažení sledovaného cíle, tedy dopravního napojení Ledenic a okolí na České Budějovice. Nebyl taktéž naplněn požadavek, aby OOP omezovalo své adresáty co nejméně. Pokud se totiž zváží varianta, že by k realizaci obchvatu nedošlo (tzv. nulová varianta) a bylo by tak možné využívat pozemní komunikaci, která již existuje, pak nelze než dospět k závěru, že minimalizace zásahu se současným dosažením zamýšleného cíle lze dosáhnout právě realizací tzv. nulové varianty. Podle navrhovatelů taktéž není naplněn požadavek úměrnosti OOP sledovanému cíli. Zde navrhovatelé spatřují zásadní rozpor. Realizací obchvatu by totiž došlo k závažnému zásahu do životního prostředí (krajinný ráz, ochrana druhů, VKP) a v důsledku toho k zásahu do práva navrhovatelů na příznivé životní prostředí zaručeného čl. 35 Listiny, k zásahu do práva na ochranu zdraví zaručeného čl. 31 Listiny a do práva na ochranu vlastnictví podle čl. 11 Listiny a čl. I. Dodatkového protokolu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

18. Popsaný zásah do práv a zájmů navrhovatelů a do zájmu veřejného není vyvážen jinými veřejnými zájmy, které ve prospěch vybudování obchvatu svědčí. Závěrem navrhovatelé odkazují na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007 - 73, publ. pod č. 1462/2008 Sb. NSS, v němž bylo konstatováno, že má jít o vyvážení zájmů vlastníků pozemků s ohledem na veřejný zájem, kterým je v nejširším slova smyslu zájem na harmonickém využití území. Podle navrhovatelů však nelze v žádném případě u daného záměru hovořit o harmonickém využití území. Navrhovatelé uzavírají svůj návrh tvrzením, že je nesporné, že popsané závažné zásahy do práv a zájmů navrhovatelů, ale i do veřejného zájmu, nejsou proporcionální sledovanému cíli, a proto navrhují zrušení OOP jako celku. Shrnutí vyjádření odpůrce 19. Stran aktivní legitimace navrhovatele a) odpůrce konstatoval, že nepředložil stanovy, ze kterých by plynul vztah sdružení k předmětné lokalitě, a taktéž nebyly předloženy výpisy z katastru nemovitostí, které by dokládaly, že členové spolku mají své nemovitosti v dotčeném území, jak bylo navrhovatelem a) tvrzeno.

20. Odpůrce uvedl, že veškeré námitky navrhovatele a) ke změně č. 2 územního plánu dostatečně vypořádal a vysvětlil důvody přijatého řešení. Taktéž námitky uplatněné navrhovatelkou b) považuje odpůrce za dostatečně vypořádané. Pokud jde o námitky č. 3 až č. 10 navrhovatelky b), tak bylo odpůrcem konstatováno, že jsou obsahově mimo rámec podrobnosti územního plánu, resp. směřují již ke konkrétním řešením, ke konkrétní podobě záměru. Územně plánovací dokumentace však konkrétní podobu záměru neřeší, vymezuje koridor, ve kterém bude záměr umístěn. Projektová dokumentace pro územní a stavební řízení již konkrétní podobu záměru řešit bude. V rámci uvedených řízení lze uplatňovat námitky a připomínky. V navazujících řízeních bude zpracována podkladová dokumentace (hluk, statika, vodohospodářské řešení, geologie), kterou s ohledem na podrobnost územního plánu (§ 43 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánováním a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů; dále jen „stavební zákon“) a jeho koncepční pojetí nelze zpracovávat v této fázi.

21. Odpůrce je přesvědčen, že změna č. 2 územního plánu může samostatně obstát i poté, co byla změna č. 1 územního plánu následně zrušena krajským úřadem. Uvedený závěr přijal i sám krajský úřad, který k podnětu podatele neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení ve věci změny č. 2 územního plánu Srubec.

22. K námitce netransparentnosti a neurčitosti OOP odpůrce konstatoval, že stavební zákon ani jeho prováděcí předpisy nepožadují v grafické části OOP vyznačovat, k jakým změnám oproti předchozímu územnímu plánu dochází. V rámci projednání změny OOP nedošlo k uplatnění námitky, že grafická část je zmatečná či netransparentní, a to ani ze strany veřejnosti. Dostatečnou určitost grafické části dokládá i to, že navrhovatelé z ní byli schopni rozpoznat tvrzený zásah do svých práv, souvisejících s vlastnictvím pozemků v dané lokalitě. K uvedenému se odpůrce vyjadřoval i v rámci vypořádání námitky č. 3 navrhovatele a), přičemž se odkazoval na vyhlášku č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 500/2006 Sb.“) a na měřítko zpracování grafické části. Odpůrce vysvětloval, že některé úpravy koridoru, ať už rozšíření nebo zúžení, jsou v řádech několika metrů, což by v měřítku 1 : 5 000 nebylo v grafické části vůbec patrné. Jako vhodnější a srozumitelnější bylo zvoleno řešené území změny pro celý koridor. Dále v kapitole „Komplexní zdůvodnění“ je zcela jednoznačně uvedeno, na základě jakých důvodů je koridor vymezován a proč ve zvoleném rozsahu, resp. šířce. Ke zpřesnění koridoru pro umístění přeložky silnice II/157 došlo podle připravované projektové dokumentace pro územní řízení ve věci této přeložky. Koridor je vymezen v proměnné šíři podle potřeby vyplývající z připravované projektové dokumentace. Koridor je vymezen v nezbytně nutném rozsahu pro realizaci přeložky. Pokud by mělo OOP odůvodňovat konkrétní šíři úseků koridoru a důvody zvolení těchto šířek, pak by bylo nezbytné kopírovat texty připravované projektové dokumentace, a odůvodnění vymezení koridoru, resp. jeho změny, by nabývalo podoby technicistního dokumentu, pro laickou veřejnost obtížně srozumitelného. Odpůrce je toho názoru, že toto jistě není požadavkem na odůvodnění konkrétního záměru, zvláště záměru přebíraného z nadřazené územně plánovací dokumentace závazné pro územní plán a jeho změny (ZÚR).

23. K absenci proporcionality záměru odpůrce uvedl, že záměr obchvatu obce Srubec, resp. přeložky silnice II/157, vyplývá ze ZÚR, což je dokument závazný pro územní plán a jeho změny. Územní plán a jeho změny tak mohou trasu koridoru pouze zpřesňovat, nemohou navrhovat jinou trasu v rozporu s touto nadřazenou dokumentací. Uvedená námitka nedodržení proporcionality zásahu měla být směřována do fáze pořizování aktualizace ZÚR. Územní plán obce Srubec a jeho změny tento záměr musí respektovat.

24. K námitce výstavby tunelu odpůrce konstatoval, že změna č. 2 územního plánu žádný tunelový úsek nevymezuje. Vymezuje toliko koridor pro umístění přeložky silnice.

25. K další uplatněné námitce odpůrce poukázal na to, že v ní není blíže specifikováno, s jakými konkrétními cíli a úkoly územního plánování by měla být změna č. 2 územního plánu v rozporu. Pokud jde o namítané ohrožení životního prostředí, tak odpůrce odkazuje právě na navrhovateli citované Posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), v jehož závěru bylo vymezeno, že výstavba a provoz záměru budou při dodržení opatření vyplývajících z platných právních předpisů a navržených opatření podle kapitoly D.IV z pohledu negativních vlivů na životní prostředí přijatelné. K této otázce bylo taktéž krajským úřadem vydáno souhlasné závazné stanovisko ze dne 12. 3. 2018.

26. Pokud jde o námitku neproporcionality záměru a tvrzení navrhovatelů, že nejméně omezující je tzv. nulová varianta, tak odpůrce opět odkázal na ZÚR, z níž se závazným způsobem podává trasa koridoru. Územní plán a jeho změny mohou tuto trasu pouze zpřesňovat, nemohou navrhovat vedení trasy jinudy nebo záměr ve svém správním území nevymezovat vůbec. Dané námitky měly být podle odpůrce směřovány do procesu přijímání aktualizace ZÚR. Územní plán v souladu se stavebním zákonem vymezil podle ZÚR koridor pro záměr přeložky silnice II/157. Následná změna č. 2 územního plánu tento koridor upřesnila podle aktuálně připravované projektové dokumentace. Oproti šíři koridoru, jak je vymezen v ZÚR, je koridor pro přeložku silnice II/157 v napadeném OOP zúžen na potřebné minimum.

27. Závěrem navrhl odpůrce, aby krajský soud návrh na zrušení OOP zamítl a aby odpůrci přiznal náhradu nákladů řízení. Replika navrhovatelů 28. Dne 11. 1. 2021 obdržel krajský soud repliku navrhovatelů k vyjádření odpůrce. Navrhovatelé uvádějí, že vymezení koridoru v ZÚR neznamená, že by nebyl napadnutelný nižší stupeň územně plánovací dokumentace. ZÚR stanoví koridor v podstatně větší šířce 200 m než územní plán. Z hlediska vlastnických práv navrhovatelky b) je relevantní přesné umístění obchvatu územním plánem, neboť v rámci šířky 200 m podle ZÚR mohl územní plán, resp. jeho změna č. 2, umístit koridor i mimo její pozemky. Totéž platí i o přírodních hodnotách a životním prostředí hájeném navrhovatelem a), neboť posunem komunikace ve změně č. 2 územního plánu dojde k většímu zásahu do ochrany dřevin, než jak to bylo v původně vymezené trase v územním plánu.

29. Odpůrce ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že koridor je vymezen v potřebném rozsahu podle připravované dokumentace pro územní řízení. Takové vyjádření podle názoru navrhovatelů nepředstavuje vypořádání námitky [námitka č. 4 navrhovatele a)], nýbrž představuje naprosté popření souslednosti postupů v územním plánování, když územní plán je zpětně přizpůsobován dokumentaci v územním řízení. Navrhovatelé uvedli, že považují za nezákonné, že součástí procesu pořizování změny č. 2 územního plánu nebylo posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) a že ani jejich námitky směřující do ochrany životního prostředí nebyly věcně vypořádány před přijetím změny č.

2. Stanoviska příslušných dotčených orgánů jsou v tomto směru obecná, a proto jsou podle názoru navrhovatelů nepřezkoumatelná. Dotčené orgány se podle navrhovatelů konkrétně nezabývaly zásahem do jednotlivých složek životního prostředí, zejména přírody a krajiny (krajinný ráz, VKP, rostliny a živočichové). V takovém případě si měl pořizovatel OOP obstarat jejich podrobnější vyjádření. Závazná stanoviska nejsou podle § 149 správního řádu samostatně přezkoumatelná, a proto by se výhradami navrhovatelů k těmto stanoviskům měl zabývat krajský soud v tomto řízení, neboť se jedná o jedinou účinnou možnost přezkumu předmětných stanovisek.

30. Navrhovatelé se dále domnívají, že není nikterak rozhodující, že v rámci posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA) pořízené jako podklad pro územní řízení bylo vydáno kladné závazné stanovisko, jak na něj poukazuje odpůrce ve svém vyjádření. Navrhovatelé upozorňují, že územní řízení zatím probíhá v první stupni a že závěry EIA hodlají napadnout v rámci příp. odvolání proti územnímu rozhodnutí, neboť s nimi nesouhlasí.

31. Navrhovatelé specifikují, že právě posun přesného vymezení koridoru ve změně č. 2 územního plánu zasahuje nepřiměřeně do zájmu na ochraně životního prostředí. Vliv tohoto posunu v trase koridoru na jednotlivé složky životní prostředí, zejm. na složky přírody a krajiny, dotčené orgány zcela pominuly. Tak se stalo, že dotčený orgán ochrany přírody se zcela opomněl zabývat celými skupinami dřevin, jakož i dřevinami solitérními, které se nacházejí právě na pozemcích, které změna č. 2 územního plánu nově zařazuje do koridoru D2. Navrhovatelé uvádějí přehled parcelních čísel pozemků, o které se jedná, a uvádí, jaké dřeviny se na nich nachází. Také vyznačená plocha K2 (retenční nádrž) zasahuje do porostů dřevin. Všechny tyto dřeviny nebyly zahrnuty ani v Dendrologickém posudku zpracovaném v rámci EIA pro územní řízení a ani v rozhodnutí orgánu ochrany přírody povolujícím kácení dřevin.

32. Dále navrhovatelé doplnili, že změna č. 2 navazuje na zrušenou změnu č. 1 územního plánu. Navrhovatelé nesouhlasí s poukazem odpůrce na to, že krajský úřad v uvedeném neshledal nezákonnost s tím, že změna č. 2 může v daném případě samostatně obstát i po zrušení změny č. 1 územního plánu. Navrhovatelé požadují, aby se k této záležitosti vyslovil krajský soud. Vyjádření odpůrce k replice navrhovatelů 33. Odpůrce předložil své další písemné vyjádření až při jednání soudu, přičemž v něm opětovně zdůraznil, že je dostatečně zdůvodněno, na základě jakých důvodů je koridor vymezován a proč ve zvoleném rozsahu, resp. šířce. Odpůrce odkazuje na kapitolu „Komplexní zdůvodnění přijatého řešení“. Trasa obchvatu ve znění změny č. 2 respektuje trasu dlouhodobě vymezenou v územním plánu a reaguje na podrobnější dokumentaci a trasu (šíři koridoru) upravuje podle této dokumentace. Posunutí koridoru mimo pozemky navrhovatelky b) by znamenalo zasažení do pozemků ve vlastnictví jiné osoby. Námitku, týkající se konkrétní možnosti umístění obchvatu mimo její pozemky, navrhovatelka b) neuplatnila ani v procesu přijímání OOP ani v podaném návrhu na zrušení OOP.

34. K námitce opomenutí skupin dřevin a dřevin solitérních odpůrce uvedl, že k žádnému pochybení nedošlo, neboť se jedná o dřeviny, které nejsou zařazeny mezi hodnotné, chráněné stromy (nejedná se o památné stromy ani o VKP).

35. Odpůrce odmítl, že by přijetím změny č. 2 územního plánu mělo dojít k popření souslednosti postupů v územním plánování. Skutečností je, že se pouze v územně plánovací dokumentaci obce reaguje na podrobnější řešení, které vyplynulo z podrobné projektové dokumentace. Nejedná se o postup, který by stavební zákon zakazoval.

36. Námitky nezákonnosti nepořízení SEA a nepřezkoumatelnosti stanovisek dotčených orgánů považoval odpůrce za uplatněné v rozporu se zákonnou koncentrací řízení o návrhu na zrušení OOP.

37. Pokud jde o přijímání změny č. 2 územního plánu v době, kdy byla změna č. 1 téhož územního plánu předmětem zahájeného přezkumného řízení a kdy byla následně zrušena, tak odpůrce setrval na svém stanovisku, že tímto nedošlo k žádné nezákonnosti. Pro doplnění odpůrce uvedl, že změna č. 1 územního plánu byla znovu přijata a od 29. 10. 2020 je účinná. Stanoviska osob zúčastněných na řízení 38. Osoby zúčastněné na řízení I a II – J.Š. a M.Š. (dále jen „OZNŘ I a II“)- ve svém společném podání uvedli, že jsou vlastníky (SJM) pozemků parc. X (umístěn rodinný dům č. p. X, v němž žijí), a podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. X, vše v k. ú. Srubec. OZNŘ I a II nesouhlasí s vymezením koridoru D2 tím způsobem, že umožňuje výstavbu kruhové křižovatky, a to bezprostředně u jejich pozemků. Kruhová křižovatka umístěná pod kopcem zásadně změní charakter dopravy, a to z provozu plynulého na provoz přerušovaný, což bude mít zásadní negativní důsledky na imise a hluk. Navrhované řešení má taktéž znemožňovat přímý vjezd a výjezd z Luční ulice na Ledenickou silnici. Propojení Luční ulice na nový obchvat „propojovacím krčkem“ nebylo projednáno s vlastníky pozemků. Dále není řešen chodník souběžný s Ledenickou ulicí. OZNŘ I a II nesouhlasí se záměrem výstavby kruhové křižovatky a tříproudé silnice v bezprostřední blízkosti jejich domu a pozemků a dovolávají se ochrany kvalitního životního prostředí (zvýšené imise, hluk ve dne i v noci, otřesy, vibrace, nepříznivé zdravotní důsledky). Tento nejvíce zatížený úsek z celého záměru nebyl v rámci procesu EIA detailněji hodnocen. Realizací záměru taktéž dojde k zásadnímu snížení hodnoty nemovitostí ve vlastnictví zúčastněných osob a k jejich neprodejnosti. Podle vyjádření odborníků na dopravu z ČVUT Praha se nejedná o návrh obchvatu, ale o další průtah obcí přes zástavbu nových rodinných domů, tj. zastavěným a zastavitelným územím určeným ke klidnému bydlení; jimi vypracovaná studie navrhovala jinou variantu bez hrubých zásahů do soukromého vlastnictví. Předložený návrh OOP představuje nepřijatelný neproporcionální zásah do ústavních práv zúčastněných osob, a to na ochranu zdraví a na kvalitní životní prostředí.

39. Osoba zúčastněná na řízení III – V.K. (dále jen „OZNŘ III“) - uvedla, že obchvat je jen dalším průtahem obcí, neboť obec nezabránila masivní výstavbě domů v blízkosti plánovaného obchvatu. OZNŘ III konstatovala, že ČVUT Praha ve věci vypracovala variantu řešení, která by způsobovala menší zásah do vlastnických práv; na toto řešení však nebylo v ZÚR adekvátně reagováno. Koridor samotný byl několikrát měněn a rozšiřován až do nepřiměřeně maximalistického využití koridoru. Podle OZNŘ III jsou v OOP nadbytečně tři proudy silnice, neobhajitelné řešení křižovatky a souběžná komunikace s obchvatem; to podle OZNŘ III dokládá, že koridor není využitý v nezbytně potřebné míře k dosažení sledovaného cíle. OZNŘ III uvedla, že je spoluvlastníkem pozemku parc. č. X, ostatní plocha, ostatní komunikace. Nejedná se o veřejnou účelovou komunikaci, nýbrž o cestu ve spoluvlastnictví vlastníků přilehlých tří rodinných domů, která slouží pro jejich potřebu. Kruhový objezd odpojí tuto přípojku z ulice Luční, čímž znemožní příjezd vlastníkům nemovitostí. Touto stavbou dojde taktéž k negativním dopadům stran hluku, emisí atd. Kruhový objezd v předmětném místě je zcela nevhodně umístěn, neboť doprava v místě nenaplňuje kritéria pro umístění tohoto řešení. OZNŘ III je toho názoru, že kruhový objezd nepovede ke zklidnění dopravy a bude mít zásadní negativní vliv na plynulost a bezpečnost dopravy. Podle OZNŘ III není vyřešen přístup na pozemek parc. č. X ve vlastnictví obce; jde o veřejnou účelovou komunikaci, která je od nepaměti využívána, a to i jako přístup k pozemku parc. č. X, který je ve vlastnictví OZNŘ III (SJM).

40. OZNŘ III upozorňuje na výrazné narušení krajinného rázu v celé délce jižního svahu od plánovaného kruhového objezdu. Zásah do krajiny je nešetrný a s rozsáhlými dopady nejen na životní prostředí. Předestřeným řešením dopravy dochází k porušení § 22 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 104/1997 Sb. Je nutno vycházet z požadavků ochrany přírody a krajiny a životního prostředí podle zvláštních právních předpisů. Začlenění trasy komunikace se má činit ohleduplně. Protihlukové stěny musí být budovány tak, aby byly co nejšetrněji začleněny do okolní krajiny. Opatření na ochranu proti škodlivým účinkům nejsou při zamezení plynulosti dopravy okružní křižovatkou účinně realizovatelné v místě ulice Luční. Navrhované řešení nerespektuje elementární požadavek na šetření práv občanů dotčených stavbou. Od počátku nejsou vytvářeny předpoklady pro příp. vyvlastnění majetkových práv. Naopak průběžně se rozšiřuje projekt obchvatu o stavby a koridor nad míru nezbytně nutnou. Realizací okružní křižovatky dojde taktéž ke snížení hodnoty přilehlých nemovitostí. OZNŘ III navrhuje OOP zrušit, neboť zasahuje do práv jednotlivce nad míru nezbytně nutnou.

41. Osoba zúčastněná na řízení IV – L.Š. (dále jen „OZNŘ IV“) - uvedla, že je vlastníkem (SJM) pozemků parc. X. OZNŘ IV se obává, že v důsledku výstavby obchvatu může dojít k narušení statiky a částečné nebo totální destrukci jejího rodinného domu a tím k ohrožení života nebo zdraví její rodiny (v důsledku navrtání a odstřelu horniny v zářezu pro umístění obchvatu, prasklina komína, uvolňování kysličníku uhelnatého, vibrace a otřesy). OZNŘ IV odkazuje na Akustickou studii, str. 10, tabulka č. 6 a 7. Rodinný dům OZNŘ IV se nachází 50 m od osy koruny tříproudé silnice. OZNŘ IV doplňuje, že stejným způsobem budou ohroženi i vlastníci okolních nemovitostí. OZNŘ IV dále namítá snížení tržní ceny nemovitostí a jejich znehodnocení, následnou obtížnou prodejnost či neprodejnost. OZNŘ IV namítá zásadní, negativní a neproporcionální zásah do ústavního práva na ochranu vlastnického práva.

42. OZNŘ IV taktéž namítá neproporcionální zásah do ústavního práva na ochranu zdraví a příznivého životního prostředí, a to z důvodu hluku, otřesů a vibrací, víření špíny, prachových částic, alergenů, částic z otěrů pneumatik a rzi, solných částic a benzo(a)pyrenů v ovzduší. Podle OZNŘ IV se jedná o nesmyslné zavlečení značné tranzitní dopravy do těsné blízkosti lidských obydlí v intravilánu obce. Za kuriózní považuje OZNŘ IV navrženou povolenou max. rychlost 90 km/hod, když se jedná o komunikaci v intravilánu obce v již zastavěném, ale hlavně zastavitelném území určeném územními plány pro čisté rezidenční bydlení. OZNŘ IV poukazuje na to, že v Českých Budějovicích je na rychlostních komunikacích max. povolená rychlost 70 km/hod.

43. Osoba zúčastněná na řízení V – H.H. (dále jen „OZNŘ V“) - uvedla, že záborem pozemků parc. č. X, které jsou v jejím vlastnictví, pro navrhovanou přeložku silnice by došlo k rozdělení pozemků a k jejich faktickému a finančnímu znehodnocení. Současnému nájemci by bylo znemožněno hospodaření. OZNŘ V odmítá vymezené pozemky pro navrhovanou přeložku silnice poskytnout.

44. Osoba zúčastněná na řízení VI – F.M. (dále jen „OZNŘ VI“) - je zemědělský podnikatel, který vlastní pozemky parc. č. X; další pozemky v místě má v užívání. Trasa obchvatu způsobí OZNŘ VI a jeho rodině značné majetkové ztráty a zlikviduje zemědělské podnikání. Tři ze čtyř půdních bloků, na kterých OZNŘ VI hospodaří, budou přepůleny bez možnosti přejezdu z jedné poloviny na druhou. Pozemky, ve vlastnictví OZNŘ VI, na kterých aktivně hospodaří, jsou mu územními plány obce Srubec zabírány pro veřejnou zeleň a nesmyslné souběžné cesty (místo sjezdů).

45. Osoba zúčastněná na řízení VII – E.P. (dále jen „OZNŘ VII“) - uvádí, že schválením OOP došlo k zásahu do jejího práva na ochranu zdraví, na příznivé životní prostředí a do práva vlastnického. OZNŘ VII je vlastnicí pozemků parc. X (jehož součástí je stavba č. p. X), X, též je spoluvlastnicí pozemku parc. č. X. Ze strany zastupitelů obce došlo podle OZNŘ VII k porušení Etického kodexu úředníků a zaměstnanců veřejné správy a k trestnému činu zneužití pravomoci úřední osoby. Veškeré námitky k OOP byly zamítnuty, a to podle názoru OZNŘ VII z osobních zájmů členů zastupitelstva obce. Občané jsou v rozporu se zákonem se svými námitkami odkazováni do navazujících řízení. Změna č. 2 územního plánu obce Srubec byla projednána ve zkráceném postupu jako změna s návazností na změnu č. 1 územního plánu obce Srubec. Změna č. 1 však byla dne 18. 2. 2020 zrušena krajským úřadem v přezkumném řízení. Záměr obchvatu Srubce byl doplněn do ZÚR až aktualizací č. 5 (v době projednávání změn územního plánu Srubce bylo chybné odvolávání se na ZÚR). OZNŘ VII nesouhlasí s tím, jak byly vypořádány námitky uplatněné v průběhu pořizování OOP. OZNŘ VII poukazuje na to, že na části pozemku parc. č. X vysadila na své náklady smrkový a borovicový les a na kraji lesa 9 ořešáků vlašských. Všechny tyto stromy mají být podle vyjádření projektanta pokáceny. V Dendrologickém posudku se těmito stromy nikdo nezabýval. K pokácení dřevin má dojít z důvodu posunu celé přeložky směrem k nemovitosti OZNŘ VII. Není ani zřejmé, zda bude vybudována přístupová cesta. Podle záborového elaborátu je počítáno s přeložením vodovodní přípojky; to však ze změny č. 2 územního plánu zmizelo a umístěním retenční nádrže by to bylo znemožněno. V důsledku přeložky bude nemovitost OZNŘ VII odříznuta od pitné vody. Jedná se o zásadní chybu změny č. 2 územního plánu.

46. OZNŘ VII tvrdí, že posunutím koridoru dojde k znehodnocení nemovitostí v jejím vlastnictví. V místě se nachází nelegální kamenolom (provozovaný do roku 1966), který není zabezpečen, a vykácením lesa dojde podle OZNŘ VII k narušení stability celého svahu. Slibovaný geologický průzkum lokality nebyl zpracován. Celou situaci podle OZNŘ VII ještě umocňuje dodatečné rozhodnutí o umístění retenční nádrže, která je v rozporu s platnými normami umístěna do svahu a do blízkosti tří obytných budov. Změna č. 2 územního plánu je vypracovaná s nejasnostmi a nedostatky. OZNŘ VII je toho názoru, že obchvat nepřinese požadovaný efekt a jen nesmyslně znehodnotí přírodu v obci. OZNŘ VII uvádí, že stresující jednání mají dopad na její zdraví, že byla ochotna spolupracovat a dosáhnout oboustranně přijatelného řešení. Nynější stav však nemůže akceptovat, neboť bude mít za následek ohrožení stability domu i přilehlých pozemků, dojde k překročení imisí v míře nepřijatelné místním poměrům. OZNŘ VII trvá na zastavení jakýchkoliv stavebních plánů na pozemcích v jejím vlastnictví.

47. Osoby zúčastněné na řízení VIII a IX – A.M. a D.M.. (dále jen „OZNŘ VIII a IX“) - v obsahově shodných podáních uvedly, že jsou vlastníky (SJM) pozemků parc. č. st. X. OZNŘ VIII a IX podporují návrh na zrušení OOP, neboť i ony jím byly zkráceny na svých právech, a to na právu vlastnickém, právu na ochranu zdraví a právu na příznivé životní prostředí a kvalitu života. Vymezením koridoru obchvatu podle OZNŘ VIII a IX dojde k významnému znehodnocení nemovitostí v jejich vlastnictví, které se nachází v atraktivní klidové lokalitě blízko Českých Budějovic. Nemovitosti však ztratí několikanásobně na hodnotě, neboť v důsledku stavby obchvatu bude navýšena akustická zátěž. Výstavba koridoru bude mít dopad i na zdraví OZNŘ VIII a IX a jejich rodiny (prohloubení astmatických a kardiovaskulárních projevů z důvodu nadměrného hluku a produkce škodlivin z provozu, psychická újma). OZNŘ VIII a IX se taktéž dovolávají práva na příznivé životní prostředí. Lokalita Dobrovodského potoka je jedinou rekreační oblastí pro obyvatele přilehlých obcí. Umístěním obchvatu v těsné blízkosti lokality dojde k narušení hlukem a lokalita se stane téměř nepřístupná. Lokalita je zasažena kůrovcovou kalamitou a je nyní na místě ji šetrně obnovit a ne zničit. Život občanů v městě České Budějovice, část Třebotovice bude výrazně negativně narušen, a to akusticky, esteticky a z důvodu světelného smogu z dopravy; bude též narušen krajinný ráz. Výstavba obchvatu bude mít též dopad na hydrogeologické poměry v oblasti Dobrovodského potoka.

48. Osoba zúčastněná na řízení X – F.K. (dále jen „OZNŘ X“) – uvedla, že je vlastníkem pozemků parc. č. X(součástí je dům č. p. X), X, vše v k. ú. Srubec. OZNŘ X tvrdí, že schválením OOP došlo k zásahu do jejího práva na ochranu zdraví, na příznivé životní prostředí a do práva vlastnického. Všechny uvedené pozemky jsou přímo dotčeny navrhovaným umístěním obchvatu. OZNŘ X bude dotčena hlukem, prachem, vibracemi a výfukovými plyny; tržní cena nemovitostí klesne a dojde ke znehodnocení nemovitostí. OZNŘ X se dovolává práva na pohodu bydlení a nezasahování do rodinného života. OZNŘ X namítá, že OOP se neopírá o potřebné podklady (neproběhlo posouzení vlivů na životní prostředí SEA, nebyla pořízena komplexní hluková studie, nebyly posouzeny synergické a kumulativní vlivy plánované stavby a odkaliště). Při výstavbě obchvatu bude ohrožen sjezd na pozemek OZNŘ X. V návrhu nebylo dostatečně uvedeno, co se má změnou č. 2 změnit; tím byla omezena možnost OZNŘ X hájit svá práva. Hlavní výkres, výkres veřejně prospěšných staveb a výkres technické infrastruktury považuje OZNŘ X za zmatečné. V textové části je vymezeno, že je změnou č. 2 koridor upraven, místy rozšířen. Grafická část proto měla jednoznačně ukázat, v kterých místech k rozšíření došlo. Změna č. 2 je proto podle OZNŘ X netransparentní a vnitřně rozporná, neboť deklaruje pouze rozšíření koridoru obchvatu, avšak v grafické části zakresluje koridor celý. Dále není odůvodněno ani doloženo, proč je vymezení koridoru rozšiřováno. Dále se OZNŘ X dovolává proporcionality a vážení zájmů soukromých a veřejných. Podle OZNŘ existují vhodnější prostředky pro napojení Ledenic a okolí na České Budějovice. Podle OZNŘ X lze minimalizace zásahu se současným dosažením zamýšleného cíle dosáhnout realizací tzv. nulové varianty, tj. využitím stávající komunikace. OOP není podle OZNŘ X úměrné sledovanému cíli. Realizací obchvatu dojde k zásahu do životního prostředí (krajinný ráz, ochrana druhů, VKP).

49. Osoba zúčastněná na řízení XI – L.K. (dále jen „OZNŘ XI“) - uvedla, že je spoluvlastníkem domu č. p. X a ostatní komunikace na pozemku parc. č. X. OZNŘ XI nesouhlasí s navrženou kruhovou křižovatkou, která byla do územního plánu zanesena v roce 2010, neboť by se její výstavbou dramaticky zhoršilo životní prostředí v místě jejího bydliště, a to zastavováním a rozjížděním aut, nadměrnou produkcí výfukových plynů, emisí pevných částic, nadměrným hlukem. Návrh tohoto dopravního řešení neakceptuje základní požadavky na nově budované komunikace, a to zajištění plynulosti, ekologičnosti a bezpečnosti provozu. Podle OZNŘ XI je známo několik variant bez kruhového objezdu. OOP neřeší přístup z Ledenické silnice na komunikaci na pozemku parc. č.

X. Podstatný obsah předložené podkladové dokumentace

50. Ze správního spisu, který si krajský soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti:

51. Dne 18. 1. 2019 byl Obecnímu úřadu Srubec doručen návrh Jihočeského kraje na pořízení změny územního plánu obce Srubec, a to v rozsahu drobných úprav koridoru pro přeložku silnice II/157 a ploch pro místní komunikace vymezených pro napojení na tuto přeložku; z důvodu doplnění dalších ploch pro místní komunikace vyvolaných touto přeložkou; z důvodu prověření potřeby doplnění nových veřejně prospěšných staveb či opatření - zejména pro dešťové usazovací nádrže a retenční nádrže včetně zajištění odvodu zadržených vod, a to formou vymezení konkrétních ploch či koridorů s rozdílným způsobem využití; z důvodu prověření potřebnosti koridoru E.4 vymezeného pro záměr vedení VN 22 kV; a z důvodu změny podmínek využití ploch, aby bylo umožněno umístění a realizace staveb vedlejších souvisejících se stavbou přeložky silnice II/157, tj. staveb technické a dopravní infrastruktury. Má jít o úpravy malého rozsahu vedoucí k eliminaci zjištěných problémů a k zajištění možnosti budoucí realizace již navržené koncepce dopravní infrastruktury, tj. vybudování přeložky silnice II/157. Přílohou byl Návrh na pořízení změny územního plánu. Důvodem návrhu změny územního plánu byla nutnost uvést územní plán do souladu s požadavky, které vyplývají z projektové dokumentace pro územní řízení přeložky silnice II/157. Přílohou bylo dále stanovisko krajského úřadu, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví ze dne 17. 1. 2019, č. j. KUJCK 8909/2019/OZZL/2, který z hlediska zákona o ochraně přírody vyslovil, že souhlasí s navrhovaným obsahem změny územního plánu (§ 45i zákona o ochraně přírody). Dále tento orgán konstatoval, že v souladu s § 10i odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o posuzování vlivů“), nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů navrhovaného obsahu změny územního plánu obce Srubec na životní prostředí ve zkráceném postupu pořizování.

52. Usnesením zastupitelstva obce ze dne 29. 1. 2019, č. 40/2019, bylo rozhodnuto o pořízení změny územního plánu zkráceným postupem na žádost Jihočeského kraje, a to v rozsahu žádosti Jihočeského kraje.

53. Dne 5. 4. 2019 bylo pod č. j. SRBC-690/2019-LM vyvěšeno veřejnou vyhláškou oznámení o konání veřejného projednání návrhu změny č. 2 územního plánu Srubec ve zkráceném postupu pořizování. Veřejné projednání bylo svoláno na 7. 5. 2019. Oznámení obsahovalo poučení o právu uplatňovat stanoviska a písemné připomínky ve lhůtě sedmi dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu. Z úřední desky byla veřejná vyhláška sňata dne 15. 5. 2019. Oznámení bylo taktéž rozesláno podle rozdělovníku příslušným orgánům a subjektům.

54. Dne 7. 5. 2019 proběhlo veřejné projednání změny č. 2 územního plánu, a to za účasti veřejnosti podle prezenční listiny. O průběhu veřejného projednání byl pořízen zápis.

55. Ve spise je založeno stanovisko Magistrátu města České Budějovice (dále též jako „magistrát“), Odboru ochrany životního prostředí ze dne 13. 5. 2019, zn. OOZP/4364/2019 Do, z něhož plyne, že z hlediska vodního hospodářství v současné fázi nejsou námitky, z hlediska ochrany přírody a krajiny nejsou námitky, z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je konstatováno, že příslušným je krajský úřad, z hlediska lesního hospodářství nejsou připomínky, z hlediska ochrany ovzduší je příslušný krajský úřad a z hlediska nakládání s odpady nejsou připomínky. Ze stanoviska krajského úřadu, Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, Oddělení ochrany přírody, ZPF, SEA a CITES ze dne 13. 5. 2019, č. j. KUJCK 55628/2019 OZZL, se podává, že se uděluje souhlas s předloženým návrhem změny č. 2 územního plánu s předpokládaným celkovým záborem ZPF 7,47 ha. Dále je ve spise založeno stanovisko krajského úřadu, Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, Oddělení ekologie krajiny a NATURA 2000 ze dne 6. 5. 2019, č. j. KUJCK 52791/2019, podle něhož se podle § 45i zákona o ochraně přírody a i z hlediska ostatních zájmů chráněných tímto zákonem souhlasí s návrhem změny č. 2 územního plánu. Stanovisko Ministerstva životního prostředí ze dne 10. 4. 2019, č. j. MZP/2019/510/531, z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství doporučuje provést inženýrsko-geologický průzkum při zakládání staveb ve vymezeném území z důvodu částečného poddolování některých lokalit. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje ve svém stanovisku ze dne 29. 4. 2019, č. j. KHSJC 12179/2019/HOP CB-CK, souhlasí z hlediska ochrany veřejného zdraví s návrhem změny č. 2 územního plánu. Souhlasné stanovisko vydal taktéž Obvodní báňský úřad pro území krajů Plzeňského a Jihočeského (stanovisko ze dne 15. 4. 2019, zn. SBS 12294/2019/OBÚ-06/1). Ministerstvo obrany v souhlasném stanovisku ze dne 7. 5. 2019, sp. zn. 40119/2019-1150-OÚZ-ČB, ve veřejném zájmu požadovalo zapracování limitů a zájmů Ministerstva obrany do návrhu územně plánovací dokumentace. Ministerstvo průmyslu a obchodu z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství vydalo dne 9. 4. 2019 pod zn. MPO 29508/2019 souhlasné stanovisko. Ve spise jsou dále založeny podané námitky a připomínky.

56. Součástí spisu je stanovisko krajského úřadu, Odboru regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu, Oddělení územního plánování ze dne 27. 6. 2019, č. j. KUJCK 76001/2019, v němž je podle § 55b odst. 4 stavebního zákona konstatováno, že návrh změny č. 2 územního plánu není v rozporu s Politikou územního rozvoje ČR, ve znění 1. aktualizace, není v rozporu se ZÚR v platném znění, tj. ve znění 1., 2., 3., 5. a 6. aktualizace, a nekoliduje z hlediska širších územních vztahů s územně plánovací dokumentací sousedních obcí. Krajský úřad dále konstatoval, že návrh rozhodnutí o námitkách a způsob vypořádání připomínek není v rozporu se zájmy hájenými krajským úřadem. K návrhu na rozhodnutí o námitkách a o vyhodnocení připomínek ke změně č. 2 územního plánu se souhlasně vyjádřilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (stanovisko ze dne 17. 6. 2019, zn. MPO 46041/2019), krajský úřad, Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, Oddělení ochrany přírody, ZPF, SEA a CITES (z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, z hlediska ochrany přírody a krajiny; stanovisko ze dne 27. 6. 2019, č. j. KUJCK 75717/2019 OZZL), Ministerstvo životního prostředí (stanovisko ze dne 14. 6. 2019, č. j. MZP/2019/510/715), magistrát, odbor ochrany životního prostředí (z hlediska vodního hospodářství, z hlediska ochrany přírody a krajiny, z hlediska lesního hospodářství, z hlediska nakládání s odpady; stanovisko ze dne 10. 7. 2019, zn. OOZP/7514/2019 Do).

57. Usnesením č. 80/2019 ze dne 30. 7. 2019 vzalo zastupitelstvo na vědomí důvodovou zprávu pořizovatele, bylo konstatováno, že změna č. 2 není v rozporu s nadřazenými územně plánovacími podklady a dokumentací, bylo rozhodnuto o námitkách uplatněných při veřejném projednání OOP a bylo schváleno vydání změny č. 2 územního plánu.

58. Dne 1. 8. 2019 byla vyvěšena veřejná vyhláška č. j. SRBC-1267/2019 o tom, že zastupitelstvo obce rozhodlo o vydání změny č. 2 územního plánu. Změna č. 2 územního plánu obce Srubec nabyla účinnosti dne 16. 8. 2019. Právní hodnocení krajského soudu 59. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Při rozhodování byl soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.).

60. Krajský soud nařídil jednání na den 9. 11. 2020 tak, aby byla zachována devadesátidenní lhůta podle § 101d odst. 2 s. ř. s. pro rozhodnutí soudu. Nicméně s ohledem na nepříznivý vývoj epidemie onemocnění COVID-19 a na očekávané množství osob, které by byly zřejmě přítomny soudnímu jednání, rozhodl krajský soud o odročení nařízeného jednání (viz doporučení Ministerstva spravedlnosti ze dne 22. 10. 2020, č. j. MSP-15/2020-SDJ-SP/11). Nové jednání bylo nařízeno na den 13. 1. 2021 do síně č. 96 (největší jednací síň na zdejším soudě), přičemž bylo zajištěno, aby se jednání mohlo konat i při předpokládané vyšší účasti (zejména s ohledem na množství přihlášených osob zúčastněných na řízení), aniž by byla ohrožena opatření nutná k ochraně zdraví soudců, zaměstnanců soudu, účastníků a jejich zástupců, osob zúčastněných na řízení a veřejnosti.

61. Při jednání setrvaly procesní strany na svých stanoviscích. Při jednání předložil odpůrce své vyjádření k replice navrhovatelů. Osoba zúčastněná na řízení VII předložila další důkazní návrhy žurnalizované na č. l. 156 až 158 (článek z internetu, jeden letecký snímek a jeden výřez z katastrální mapy se zakreslením koridoru D2). V rámci dokazování provedl krajský soud k důkazu Posudek ovlivnění ceny nemovitostí č. p. 450, Posouzení vlivu stavby na krajinný ráz, Přírodovědný průzkum, Dendrologický průzkum a rozhodnutí krajského úřadu v přezkumném řízení ze dne 18. 2. 2020 ve věci zrušení změny č. 1 územního plánu obce Srubec. Krajský soud provedl k důkazu znění stanov navrhovatele a) na č. l. 105 až 108 a výpis z veřejného rejstříku navrhovatele a); jednak verzi ze srpna 2020 předloženou navrhovateli a jednak aktuální verzi k datu 13. 1. 2021 na č. l.

159. Dále krajský soud provedl k důkazu webovou stránku https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_JHC704 (ve formě výtisku z internetu, datum citace 13. 1. 2021), ze které se podává, že posudky předkládané navrhovateli mají svůj původ v tomto řízení o posuzování vlivu záměru přeložky II/156 a II/157 – 6. etapa a záměru přeložky II/157 – obchvat Srubce na životní prostředí. K dotazu na zástupce navrhovatelů bylo zjištěno, že není navrhováno provedení důkazu listinou s názvem Posudek o vlivu na PUPFL, který byl taktéž navrhovateli přiložen k návrhu.

62. Krajský soud neprovedl k důkazu listiny předložené osobami zúčastněnými na řízení, a to z důvodu nadbytečnosti. Tyto listiny se převážně týkaly změny č. 1 územního plánu obce Srubce, územního řízení, či obsahovaly různé námitky a vyjádření adresované různým úřadům, týkající se veřejných subjektivních práv osob zúčastněných na řízení a jejich námitek, které se míjí s obsahem návrhu navrhovatelů, který jediný určuje rozsah soudního přezkumu. Krajský soud tedy neprovedl k důkazu listiny na č. l. 41 až 43 (kopie výpisu z katastru nemovitostí, ocenění tržní hodnoty nemovitostí), na č. l. 51 až 53 (sdělení magistrátu ze dne 16. 1. 2020, akustická studie), na č. l. 56 až 70 (námitky Obecnímu úřadu Srubec ze dne 6. 5. 2019, 25. 4. 2018 a 11. 6. 2020, podání krajskému úřadu ze dne 22. 4. 2014 a 10. 7. 2018, podání magistrátu ze dne 21. 1. 2020 s přílohami), na č. l. 77 až 95 (sdělení krajského úřadu k podnětu k přezkumu změny č. 2 územního plánu ze dne 25. 5. 2020, e-mailovou korespondenci ze dne 13. 5. 2020 a 6. 6. 2020, podání krajskému úřadu ze dne 12. 12. 2019, vyjádření Obecního úřadu Srubec ze dne 5. 5. 1997, výkresy a záborový elaborát z května 2014, výkres vedení vodovodní přípojky, odpověď na stížnost na provoz lomu ze dne 5. 4. 1966, stránka s názvem PUDIS, přeložka silnice II/157, výkres) a na č. l. 156 až 158 (článek z internetu, jeden letecký snímek a jeden výřez z katastrální mapy se zakreslením koridoru D2).

63. Návrh není důvodný. Zhodnocení podmínek řízení 64. Nejprve se zdejší soud zabýval přípustností návrhu a splněním dalších podmínek řízení. Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatelů se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jejich právech, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. To, zda jsou navrhovatelé skutečně na svých právech dotčeni, závisí na skutkových okolnostech konkrétního případu (shodně usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 - 120, publ. pod č. 1910/2009 Sb. NSS), jde však již o otázku věcného posouzení důvodnosti návrhu.

65. Podle zdejšího soudu potencialitu zásahu do subjektivních práv lze úspěšně dovozovat prakticky u každého vlastníka nemovitostí umístěných v území regulovaném změnou územního plánu. Podle § 43 odst. 1 stavebního zákona platí, že územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen „urbanistická koncepce“), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy, plochy změn v krajině a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán je svou povahou dlouhodobý koncepční dokument obce sloužící k usměrňování jejího územního rozvoje, který je právně závazný. Územní plán omezuje vlastníka nemovitostí v takto určených plochách v jeho právu užívat nemovitost jiným než stanoveným způsobem.

66. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 6. 2012, č. j. 1 Ao 7/2011 - 526, publ. pod č. 2698/2012 Sb. NSS: „Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatelů se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jejich právech. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 – 120 (publikováno pod č. 1910/2009 Sb. NSS), uvedl: „Navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. (...) Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude-li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci vůbec myslitelné, závisí na povaze a předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení“ (body 31 a 34 usnesení). Rozšířený senát se dále věnoval aktivní legitimaci konkrétně v případě územních plánů: „[v] případě územních plánů musí navrhovatel především plausibilně tvrdit, že existuje vztah mezi jeho právní sférou a územím, jež je územním plánem regulováno, a dále musí tvrdit, že dotčení je z povahy věci myslitelné právě danou formou právní regulace, tj. územním plánem s jeho předmětem, obsahem a způsobem regulace (...)“. Rozšířený senát poté uzavřel, že navrhovatelem v řízení o návrhu na zrušení územního plánu nebo jeho části může být „zásadně jen taková osoba, která má přímý a nezprostředkovaný vztah k nějaké části území, které je územním plánem regulováno. Bude jím tedy vlastník (spoluvlastník) pozemku nebo jiné nemovité věci (nebo jiných majetkových hodnot majících povahu obdobnou nemovitým věcem – tedy bytů a nebytových prostor, viz § 118 odst. 2 o. z.) a oprávněný z věcného práva k takovýmto věcem (majetkovým hodnotám). Nebude jím však osoba, jejíž právo k dispozici věcí nemá povahu práva absolutního, nýbrž toliko relativního (zejména jím tedy nebude nájemce, podnájemce, vypůjčitel apod.)“ (body 35 a 36 usnesení).“ 67. Pokud jde o navrhovatelku b), je z hlediska její aktivní legitimace zjevná potencialita zásahu do jejích veřejných subjektivních práv, neboť přeložka silnice II/157 a koridor D2, v němž má být přeložka umístěna, se zčásti nachází na pozemcích v jejím vlastnictví (parc. č. X) a v bezprostřední blízkosti dalších pozemků a staveb v jejím vlastnictví.

68. V případě navrhovatele a) se jedná o spolek. Jak zdejší soud ověřil ze stanov spolku "Srubec místo k životu, z.s.", uvedený spolek podmínky aktivní legitimace splňuje, neboť vykazuje činnost v území, ve kterém brojí proti změně č. 2 územního plánu. Navrhovatel a) předložil zdejšímu soudu stanovy poté, co mu jejich nepředložení vytkl odpůrce ve svém vyjádření k návrhu. Pokud jde o cíle tohoto spolku, tak hlavním posláním spolku je ochrana přírody a krajiny a sdružování občanů při ochraně přírody a krajinného rázu v X, účastenství na řízeních ve věcech územního plánování, prosazování dodržování zákona o posuzování vlivů, usilování o udržitelný rozvoj obce Srubec atd. Odpůrce k aktivní legitimaci navrhovatele a) namítal, že nebylo prokázáno, že členové spolku mají své nemovitosti v dotčeném území, jak bylo navrhovatelem a) uváděno. Uvedené tvrzení navrhovatele a) skutečně nebylo krajskému soudu dokladováno, nicméně z výpisu z veřejného rejstříku spolku, který krajský soud provedl při jednání k důkazu, lze zjistit, že do srpna 2020 byla předsedkyní spolku právě navrhovatelka b), která má své nemovitosti v X; novým předsedou spolku je L.Š., který má bydliště v obci a který se zdejšímu soudu také přihlásil jako OZNŘ IV. Z právní věty II. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2014, č. j. 5 Aos 3/2012 - 70, se podává, že „spolky jsou aktivně legitimovány k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy (§ 101a odst. 1 s. ř. s.), avšak pouze za splnění určitých kritérií, mezi něž náleží především dotčení na subjektivních právech spolku, dále místní vztah spolku k lokalitě dotčené opatřením obecné povahy či zaměření spolku na aktivitu, která má lokální opodstatnění.“ Krajský soud má uvedené ve vztahu k navrhovateli a) za zcela splněné a nemá o jeho aktivní žalobní legitimaci žádných pochyb.

69. Zdejší soud dále posuzoval, zda byl návrh podán včas. Z pohledu včasnosti návrhu je podstatné, že změna č. 2 územního plánu obce Srubec nabyla účinnosti dne 16. 8. 2019.

70. Podle § 101b odst. 1 s. ř. s. lze návrh podat do 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout, a to ani ve vazbě na navazující správní rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon nahrazující rozhodnutí. Dále podle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že obsahuje-li návrh návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecné povahy nebo jej rozšiřovat o další návrhové body.

71. V projednávaném případě je zjevné, že byl-li návrh podán krajskému soudu dne 13. 8. 2020, byl podán včas, a je v něm uvedeno, z jakých skutkových a právních důvodů považují navrhovatelé změnu č. 2 územního plánu za nezákonnou. Základní východiska soudního přezkumu 72. Pokud jde o východiska, z nichž zdejší soud při posouzení důvodnosti návrhu vycházel, tak předně je třeba uvést, že z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005 - 98, publ. pod č. 740/2006 Sb. NSS, vyplývá pět kroků, v rámci nichž soud při přezkumu opatření obecné povahy postupuje. „Algoritmus soudního přezkumu opatření obecné povahy (§ 101d odst. 1 a 2 s. ř. s.) spočívá v pěti krocích; za prvé, v přezkumu pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; za druhé, v přezkumu otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti (jednání ultra vires); za třetí, v přezkumu otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem; za čtvrté, v přezkumu obsahu opatření obecné povahy z hlediska rozporu opatření obecné povahy (nebo jeho části) se zákonem (materiální kritérium); za páté, v přezkumu obsahu vydaného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality.“ 73. Krajský soud přitom při přezkumu postupuje od prvého kroku k dalším s tím, že pokud u některého z kroků algoritmu shledá důvod pro zrušení napadeného opatření obecné povahy, aplikací dalších kroků se již věcně nezabývá, ledaže by povaha věci, zejména s ohledem na dopad soudního rozhodnutí na další průběh řízení o vydání opatření obecné povahy naznačení dalšího postupu vyžadovala, zejména z důvodů eliminací případných příštích opakovaných soudních sporů postavených na argumentaci vznesené již v projednávaném návrhu. Tzv. algoritmus přezkumu opatření obecné povahy však byl modifikován novelizací s. ř. s. provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jež zakotvila vázanost soudu rozsahem a důvody návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Z hlediska systematiky přezkumu opatření obecné povahy v rozsahu návrhových bodů však uvedený algoritmus, vč. posloupnosti jeho kroků, zůstává použitelný. Jinými slovy řečeno, krajský soud postupuje při aplikaci algoritmu přezkumu tak, aby nevybočil z mezí návrhových bodů.

74. V nyní projednávané věci se návrhové body navrhovatelů týkaly čtvrtého kroku algoritmu (zákonnosti a přezkoumatelnosti samotného obsahu opatření obecné povahy z pohledu hmotně- právního) a dále pátého kroku algoritmu (proporcionality).

75. Krajský soud obecně předesílá, že ve schváleném územním plánu a jeho změnách se projevuje zájem obce na rozvoji území, který v sobě nutně zahrnuje i sumu soukromých zájmů obyvatel obce, kupř. na zachování prostředí, v němž žijí (a tím i uchování hodnoty nemovitostí v jejich vlastnictví), v relaci k zalidněnosti, zastavitelnosti obce, krajinnému rázu, životnímu prostředí atd., a to vyjádřených skrze jimi volené zastupitele. Ostatně stanovit funkční využití území a jeho rozvoj při splnění všech cílů a zásad územního plánování je součástí legitimního rozhodnutí zastupitelstva obce, které plně spadá do samostatné působnosti obce, do níž správní soudy mohou zasahovat pouze minimálně (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 1. 2020 sp. zn. III. ÚS 2833/19, či nedávný nález Ústavního soudu ze dne 12. 5. 2020, sp. zn. III. ÚS 709/19). Úlohou soudu v řízení o návrhu na zrušení územního plánu nebo jeho části je bránit jednotlivce před excesy v územním plánování a před nedodržením zákonných mantinelů, nikoliv však územní plány dotvářet či měnit. Ke zrušení územního plánu či jeho změny by měl proto soud přistoupit výlučně tehdy, pokud došlo k porušení zákona v nezanedbatelné míře, resp. v intenzitě zpochybňující zákonnost pořízení a vydání územního plánu.

76. Územní plán obce Srubec a jeho změny jsou v souladu s § 165 stavebního zákona zveřejněny na webové stránce https://www.srubec.cz/uzemni-planovani/ds-1010/p1=1231. Krajský soud ve věci vycházel z takto zveřejněných dat. Územní plány a jejich změny vydané formou opatření obecné povahy mají povahu správního aktu na pomezí normativního (abstraktního) správního aktu a individuálního (konkrétního) správního aktu „s konkrétně určeným předmětem (vztahuje se tedy k určité konkrétní situaci) a s obecně vymezeným okruhem adresátů“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005 - 98, publ. pod č. 740/2006 Sb. NSS). Z důvodu normativního charakteru opatření obecné povahy je toto nutno pojímat jako právní regulaci poměrů v území, která je obecně závazná. Právní regulace obsažená v územních plánech je otázkou právní, která není předmětem dokazování. Obdobně krajský soud vycházel z dat zveřejněných na webové stránce https://geoportal.kraj-jihocesky.gov.cz/gs/zasady-uzemniho- rozvoje/, kde jsou zveřejněny Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. Návrhový bod, že změna č. 2 územního plánu neobstojí poté, co byla zrušena změna č. 1 územního plánu v přezkumném řízení 77. Jako první vypořádal krajský soud námitku, v níž navrhovatelé brojili proti změně č. 2 územního plánu, neboť mají za to, že samostatně tato změna nemůže obstát poté, co byla změna č. 1 územního plánu zrušena krajským úřadem v přezkumném řízení. Změna č. 2 má totiž přímo navazovat na změnu č.

1. Koridor D2 tudíž není podle navrhovatelů změnou č. 2 vymezen v celém rozsahu, neboť změna č. 2 jej pouze v některých částech rozšiřuje.

78. Z navrhovateli předloženého rozhodnutí krajského úřadu ze dne 18. 2. 2020, č. j. KUJCK 26785/2020, krajský soud při jednání zjistil, že opatření obecné povahy, jímž byla dne 28. 6. 2018 vydána změna č. 1 územního plánu obce Srubec, bylo zrušeno v přezkumném řízení. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že změna č. 1 územního plánu byla vydána dne 28. 6. 2018 a účinnosti nabyla dne 16. 7. 2018. Změna č. 2 územního plánu, která je předmětem tohoto soudního přezkumu, byla vydána dne 30. 7. 2019 a účinnosti nabyla dne 16. 8. 2019. Ke zrušení změny č. 1 územního plánu došlo tedy cca půl roku po účinnosti změny č. 2 územního plánu. Navrhovatelé mají za to, že sama tato skutečnost je důvodem pro zrušení změny č. 2 územního plánu, neboť nemůže samostatně obstát, neboť nemá na co navazovat.

79. Jak již bylo avizováno shora, krajský soud při přezkumu opatření obecné povahy vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy, tj. v tomto případě krajský soud vychází ze skutkového a právního stavu k 30. 7. 2019. V době vydání změny č. 2 územního plánu byla změna č. 1 územního plánu stále v platnosti; k jejímu zrušení došlo až rozhodnutím krajského úřadu ze dne 18. 2. 2020, což je ovšem okolnost skutková, kterou nemůže krajský soud brát v potaz. Pozdější zrušení územního plánu, jeho části či změny krajský soud nemůže zohlednit. V souladu s § 101b odst. 3 s. ř. s. nelze uplatňovat nové skutečnosti, které v době vydání opatření obecné povahy neexistovaly. Tyto skutečnosti nemůže uplatňovat navrhovatel ani odpůrce. Uvedené vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2014, č. j. 6 Aos 2/2013 - 95, bod 41. Tento závěr potvrzuje i odborná literatura, z níž se podává, že existence jiného opatření obecné povahy a jeho obsah (zde změna č. 1 územního plánu) musí být při soudním přezkumu hodnocena zásadně podle situace, jaká tu byla v době vydání přezkoumávaného opatření obecné povahy (zde změna č. 2 územního plánu) [Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, str. 881 až 882].

80. Nelze proto přijmout názor navrhovatelů, že vadnost změny č. 2 územního plánu je dána už jen tím, že později byla zrušena změna č. 1, na kterou tato změna č. 2 navazovala. Obdobně by totiž nyní mohl argumentovat odpůrce, že navrhovateli namítaná skutečnost odpadla, neboť v mezidobí byla opět vydána změna č. 1 územního plánu (jak lze dohledat na shora citované webové stránce www.srubec.cz). Z uvedených důvodů vycházel krajský soud striktně ze skutkového a právního stavu opatření obecné povahy ke dni 30. 7. 2019. Uvedená námitka navrhovatelů je proto nedůvodná. Námitky navrhovatelů vznesené v rámci veřejného projednání OOP a jejich vypořádání odpůrcem 81. Pokud jde o obsah OOP, tak navrhovatelé namítali předně to, že nebyly řádným způsobem vypořádány jimi uplatněné námitky, vznesené včas po veřejném projednání návrhu OOP.

82. Z právní věty VII. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2010, č. j. 1 Ao 5/2010 - 169, publ. pod č. 2266/2011 Sb. NSS, se podává, že „na odůvodnění rozhodnutí o námitkách je třeba klást stejné požadavky jako v případě typických správních rozhodnutí (§ 68 odst. 3 správního řádu z roku 2004). Musí z něho být seznatelné, z jakého důvodu považuje obec námitky uplatněné oprávněnou osobou (§ 52 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006) za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo proč považuje skutečnosti předestírané oprávněnou osobou za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy za vyvrácené.“ 83. Krajský soud se nejprve zabýval námitkami uplatněnými navrhovatelem a) a jejich vypořádáním ze strany odpůrce. Navrhovatel a) podal námitky dne 6. 5. 2019. Námitky jsou řešeny na str. 61 až 64 OOP.

84. Námitka č. 1 navrhovatele a) se týkala nevypořádání vad uvedených v připomínkách a námitkách ke změně č. 1 územního plánu. Na uvedenou námitku je odpůrcem reagováno dostatečným způsobem, neboť konstatuje, že změna č. 1 územního plánu nabyla účinnosti a že námitky a připomínky byly v rámci jejího pořizování vypořádány. Pokud jde o probíhající přezkumné řízení, tak odpůrce konstatoval, že žádný právní předpis nezakazuje pořizovat další změnu územního plánu, pokud je předchozí změna předmětem přezkumného řízení či předmětem soudního přezkumu. Pokud navrhovatel a) v souvislosti s touto námitkou upozorňoval na to, že skutečně následně došlo ke zrušení změny č. 1 územního plánu v přezkumném řízení, tak je to skutečnost pro krajský soud irelevantní, ke které se již vyjádřil shora.

85. Námitka č. 2 navrhovatele a) se týkala nepravdivosti tvrzení, že změna č. 2 územního plánu se má týkat pouze nepatrných změn; navrhovatel a) považuje změny za výrazné z hlediska dopadu na životní prostředí a lidské zdraví (např. návrh retenčních nádrží). Na uvedenou námitku odpůrce reagoval vysvětlením, že v textové části OOP se neuvádí, že změnou provedené úpravy jsou drobného charakteru. Pouze v části „úprava koridoru D.2 pro přeložku silnice II/157“ se uvádí, že jde převážně o rozšíření malého rozsahu v částech. Dále bylo odpůrcem vysvětleno, že pokud se jedná o míru změny, je nutno hodnotit ji ve vztahu ke konkrétnímu záměru, který má být upravován. Odpůrce poukázal na to, že nedošlo ke změnám, které by byly takového charakteru, že by měnily trasu či polohu již vymezeného záměru nebo z něj zásadním způsobem vybočovaly; vždy se jedná pouze o upřesnění již vymezeného koridoru. Dále bylo uvedeno, že vymezení usazovacích a retenčních nádrží vyplývá z grafické části OOP. Detailní řešení těchto nádrží proběhne v navazujících řízeních i z hlediska ochrany životního prostředí. K části námitky, v níž navrhovatel a) požadoval opatření odborných znaleckých posudků z hlediska ochrany životního prostředí, vyjádření odboru životního prostředí krajského úřadu a vyjádření hygienika, odpůrce doplnil, že ke změně č. 2 nebyla ze strany dotčených orgánů uplatněna nesouhlasná stanoviska. Vypořádání dané námitky považuje krajský soud za vyčerpávající.

86. Námitka č. 3 navrhovatele a) se týkala absence konkrétní a zřetelné specifikace rozsahu navrhovaných změn. Odpůrce k námitce uvedl, že z právních předpisů nevyplývá povinnost, uvádět jmenovitě kolika vlastníků se změna územního plánu dotkne a v jakém rozsahu. Podle názoru odpůrce z grafické části OOP jednoznačně vyplývá rozsah koridoru pro přeložku silnice II/157, rozsah retenčních nádrží i rozsah koridoru pro související komunikace. Odpůrce konstatoval, že grafické zobrazení změny č. 2 je v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb. zpracováno v měřítku 1 : 5 000. Zvolený způsob znázornění koridoru je s ohledem na nutnost respektování měřítka nejsrozumitelnější, neboť některé úpravy koridoru (rozšíření nebo zúžení) byly provedeny v řádech metrů, což by v měřítku 1 : 5 000 bylo nezobrazitelné, tj. některé změny by nebyly v grafické části vůbec patrné, kdyby měly být zobrazeny samostatně. Odpůrce poznamenal, že jako vhodnější a srozumitelnější bylo zvoleno řešené území změny pro celý koridor. Krajský soud nemá důvodu se domnívat, že by daná námitka zůstala nevypořádána. Námitka navrhovatele a) o tom, že s tímto odůvodněním věcně nesouhlasí, bude vypořádána níže v rámci posouzení přezkoumatelnosti a transparentnosti obsahu OOP.

87. Námitka č. 4 se týkala tvrzení navrhovatele a), že je dávána přednost technickému přístupu bez zohlednění zájmů na ochraně životního prostředí a lidského zdraví. Na uvedenou námitku odpůrce reagoval konstatováním, že OOP upravuje rozsah koridoru podle připravované dokumentace pro územní řízení. Koridor je vymezen v potřebném rozsahu podle této dokumentace; zásah do jednotlivých práv se tak děje jen v nezbytně nutném rozsahu. Co se týká zvolené trasy, záměr přeložky a její koridor je vymezen již nadřazenou územně plánovací dokumentací kraje, která je pro územní plán závazná. OOP nemůže trasu libovolně měnit, pouze ji zpřesňovat v rámci vymezeného koridoru v ZÚR. Zpřesnění proběhlo na základě změn č. 1 a č. 2 územního plánu, a to nyní na základě připravované dokumentace pro územní řízení, která prověřila i vymezení retenčních nádrží. Co se týče ochrany životního prostředí, tak odpůrce poukázal na to, že dotčené orgány neuplatnily nesouhlasná stanoviska. Daná námitka byla podle názoru krajského soudu dostatečně vypořádána. Není pravdou, jak tvrdí navrhovatel a), že odpůrce pouze „filosofuje“ o postoji „NIMBY“ (not in my backyard). Uvedená zmínka se v odůvodnění námitky vyskytuje, nicméně jak již bylo popsáno, odpůrce vysvětluje záměr a jeho důvody. Pokud jde o stanoviska dotčených orgánů, tak nelze odpůrci vyčítat, že se nezabývá jejich obsahem, neboť např. stanovisko magistrátu ze dne 13. 5. 2019 je z hlediska ochrany přírody a krajiny pouze stručně bez připomínek. Krajská hygienická stanice z hlediska ochrany veřejného zdraví se záměrem souhlasila; v odůvodnění tohoto stanoviska je jen popis záměru, z hlediska důvodů souhlasu se záměrem se z něj nelze ničeho dozvědět. Odůvodnění se podává ze stanoviska krajského úřadu ze dne 6. 5. 2019, v němž je jednak konstatováno, že podle § 45i zákona o ochraně přírody se souhlasí s návrhem, neboť v řešeném území se nevyskytuje žádná ptačí oblast ani evropsky významná lokalita, a proto uvedený záměr nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými záměry významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany. Z hlediska ostatních zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody byl taktéž udělen souhlas se záměrem, neboť se v řešeném území nevyskytuje žádné zvláště chráněné území ani jeho ochranné pásmo, nezasahuje žádný z přírodních parků a nevyskytují se v něm žádné prvky územního systému ekologické stability nadregionálního ani regionálního významu. Bylo upozorněno, že se v lokalitě nachází biocentrum U Votavů a jižním okrajem prochází nadregionální biokoridor Hlubocká obora. Bylo uvedeno, že návrhem změny územního plánu nedojde k dotčení nebo narušení zákonem chráněných zájmů ochrany přírody a krajiny. Krajský soud se domnívá, že neuvedení obsahu jednoho stanoviska do vypořádání námitky navrhovatele a) nemůže být důvodem ke konstatování nepřezkoumatelnosti OOP, neboť námitka nezbytné ochrany životního prostředí a ochrany zdraví byla vznesena poměrně obecně a tak na ni bylo taktéž reagováno. Krajský soud hodnotí odkaz na souhlasná stanoviska jako dostačující.

88. Námitka č. 5 navrhovatele a) se týkala výrazného zásahu do soukromého vlastnictví a problému obhospodařování koridorem předělených pozemků. K této námitce odpůrce uvedl, že koridor pro přeložku silnice II/157 je vymezen tak, aby se co nejvíce přimykal k vlastnímu sídlu a omezil tak vznik „nevyužitelných“ pozemků, přičemž je snaha o minimalizaci vzniku těchto pozemků. K navrženým záborům zemědělského půdního fondu udělil dotčený orgán souhlasné stanovisko. Není tedy pravdou, že by odpůrce nijak nereagoval na námitku zásahu do obhospodařování pozemků. Odpůrce vyjádřil snahu, aby k zásahům do těchto zemědělsky využívaných pozemků docházelo v co nejmenším rozsahu, nicméně je to skutečnost, které se nedá bez dalšího zcela vyhnout. Námitka je z pohledu krajského soudu vypořádána.

89. Námitka č. 6 navrhovatele a) se týkala zpochybnění zařazení kruhových křižovatek na trase obchvatu. K této námitce odpůrce uvedl, že územní plán je koncepční nástroj neřešící detailně konkrétní záměr; to bude řešeno až v navazujících řízeních. Změna č. 2 územního plánu nevymezuje, kde budou umístěny kruhové křižovatky, ani takové řešení nenavrhuje. Vymezený koridor umožňuje jak umístění křižovatek kruhových, tak i světelných nebo jiných. Dopady kruhového objezdu na životní prostředí a lidské zdraví budou řešeny až v navazujících řízeních, v nichž bude vymezen typ křižovatky; budou taktéž předkládána závazná stanoviska dotčených orgánů. Uvedenou námitku považuje krajský soud za dostatečně vypořádanou. K tvrzení navrhovatele a), že vhodnost či nevhodnost kruhové křižovatky je podle jeho názoru namístě řešit ve fázi přijímání územního plánu či jeho změny, nelze než uvést, že není úkolem krajského soudu hodnotit, zda je toto v územním plánu vhodné řešit. Pro krajský soud je rozhodné, že změna č. 2 územního plánu nevymezuje typ křižovatek na trase obchvatu. Daná námitka je tedy v tomto směru irelevantní.

90. Námitka č. 7 navrhovatele a) se týkala porušení vyhlášky č. 104/1997 Sb. s ohledem na nešetrné zásahy do krajiny, lidského zdraví a do vlastnických vztahů. K tomu odpůrce uvedl, že dotčené orgány z hlediska ochrany přírody, hygienických předpisů a dopravy neuplatnily žádná negativní stanoviska. Vznesenou námitku označil odpůrce za domněnku, která není podrobněji odůvodněna. Zásah do vlastnických vztahů je podle odpůrce co nejvíce minimalizován, neboť koridor je v OOP vymezován na minimum potřebné pro jeho realizaci. Krajský soud má námitku za dostatečně vypořádanou, přičemž doplňuje, že byla skutečně vznesena v obecné rovině a tímto způsobem na ni bylo také reagováno. Námitka porušení celé vyhlášky č. 104/1997 Sb. je totiž naprosto bezbřehá, neboť tato vyhláška obsahuje padesát tři paragrafů. Při absenci odkazu na konkrétní ustanovení vyhlášky, které mělo být porušeno, reagoval odpůrce zcela adekvátním způsobem, když námitku označil za nedostatečně specifikovanou.

91. Krajský soud ve vztahu k námitkám navrhovatele a) uzavírá, že byly všechny ze strany odpůrce dostatečným způsobem vypořádány. Rozhodnutí o námitkách navrhovatele a) je tudíž přezkoumatelné.

92. Krajský soud se dále zabýval námitkami uplatněnými navrhovatelkou b) a jejich vypořádáním ze strany odpůrce. Navrhovatelka b) podala námitky dne 13. 5. 2019. Námitky jsou řešeny na str. 66 až 70 OOP.

93. V námitce č. 1 navrhovatelka b) tvrdila rozpor mezi tvrzením hejtmanky v podkladech pro návrh OOP a mezi výsledným OOP; podle hejtmanky mělo jít o drobné úpravy koridoru. Na uvedenou námitku odpůrce reagoval vysvětlením, že v textové části OOP se neuvádí, že změnou provedené úpravy jsou drobného charakteru. Pouze v části „úprava koridoru D.2 pro přeložku silnice II/157“ se uvádí, že jde převážně o rozšíření malého rozsahu v částech. Dále bylo odpůrcem vysvětleno, že pokud se jedná o míru změny, je nutno hodnotit ji ve vztahu ke konkrétnímu záměru, který má být upravován. Odpůrce poukázal na to, že nedošlo ke změnám, které by byly takového charakteru, že by měnily trasu či polohu již vymezeného záměru nebo z něj zásadním způsobem vybočovaly; vždy se jedná pouze o upřesnění již vymezeného koridoru. Bylo taktéž uvedeno, že koridor byl zpřesněn podle projektové dokumentace pro územní řízení a že zadání OOP není závazné a lze se od něj odchýlit, což potvrdil Nejvyšší správní soud. Uvedené považuje krajský soud za dostatečné odůvodnění, přičemž doplňuje, že podle návrhu hejtmanky Jihočeského kraje ze dne 14. 1. 2019 na pořízení změny územního plánu obce Srubec se mělo jednat o drobné úpravy koridoru pro přeložku silnice II/157 a ploch pro místní komunikace vymezených pro napojení na přeložku; v dalším textu se však již nepsalo nic o drobném rozsahu změn a doplnění (doplnění dalších ploch pro místní komunikace, prověření potřeby doplnění nových veřejně prospěšných staveb - retenčních nádrží atd.). Ve vztahu k prověření potřeby retenčních nádrží se neuvádělo nic o tom, že by se mělo jednat o drobnou změnu územního plánu. Tento pojem „drobný“ se měl vztahovat pouze k úpravám koridoru co do jeho šíře. Dále se v textu návrhu ze dne 14. 1. 2019 uvádí, že celkově půjde o změny malého rozsahu, což je ve vztahu k řešenému koridoru D2 jako celku odpovídající zhodnocení.

94. Námitka č. 2 navrhovatelky b) se týkala absence odůvodnění, proč je koridor vymezován a v jaké šíři, jakou dokumentací byl prověřen a na základě jakých podkladů byl vymezen. K uvedenému odpůrce konstatoval, že se nejedná o nové vymezení koridoru, nýbrž o jeho zpřesnění podle projektové dokumentace pro územní řízení a že koridor samotný vyhovuje koridoru vymezenému v ZÚR. Odpůrce konstatoval, že v textové části OOP jsou vymezeny důvody, proč je rozsah koridoru měněn a na základě jakého podkladu; uvedené má být podrobně rozvedeno v části „Komplexní zdůvodnění“. Krajský soud má za to, že uvedené vypořádání námitky je zcela v pořádku. Krajský soud nevidí problém v tom, že je odkazováno na podrobnější odůvodnění důvodů změny OOP, které se nachází v textové části. Podle krajského soudu není nutné trvat na tom, aby byly důvody jmenovitě vymezovány při vypořádání námitky, když postačí odkaz na část textového odůvodnění, v němž lze odpověď nalézt (viz níže), obzvláště při obecnosti vznesené námitky tak, jak byla vznesena navrhovatelkou b). Krajský soud taktéž odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11, v němž bylo konstatováno, že „požadavky, vznášené soudem vůči zastupitelstvu obce, pokud jde o detailnost a rozsah vypořádání se s námitkami vlastníka pozemku, uplatněnými proti územnímu plánu, nesmí být přemrštěné (§ 101d s. ř. s.). Takové přehnané požadavky jsou výrazem přepjatého formalismu, který ohrožuje funkčnost územního plánování (…).“ Krajský soud doplňuje, že přezkoumatelností odůvodnění změny č. 2 územního plánu se bude k samostatnému návrhovému bodu zabývat níže.

95. V námitce č. 3 navrhovatelka b) nesouhlasila s vymezením retenční nádrže (plocha K2), neboť její pozemky bezprostředně přiléhají k této ploše; navrhovatelka b) se obává, že v případě vydatných srážek může dojít k přelití vody na její pozemky. K tomu odpůrce uvedl, že územní plán je koncepčním nástrojem neřešícím detailně konkrétní záměr. Změna č. 2 přebírá vymezení retenční nádrže z připravované projektové dokumentace pro územní řízení, ve které mělo být prověřeno, že navržené řešení pozemky v místě neohrozí. Odpůrce konstatoval, že v navazujících řízeních (územní a stavební) bude zajištěno prověření záměru z hlediska toho, že je vyprojektován tak, že nezpůsobí ohrožení okolních pozemků v místě vyústění. Tuto skutečnost bude nutné doložit souhlasnými stanovisky dotčených orgánů. Uvedené odůvodnění považuje krajský soud za dostačující. K uvedenému se doplňuje, že žádný dotčený orgán v procesu pořízení změny č. 2 územního plánu neuplatnil požadavek na úpravu navrženého řešení v oblasti retenčních nádrží.

96. Námitka č. 4 navrhovatelky b) se týkala ochrany jejího zdraví, které může být negativně zasaženo z důvodu umístění koridoru, a to imisemi hluku, vibrací, prachu, víření solných posypových částic. K této námitce odpůrce konstatoval, že tyto imise budou řešeny v rámci navazujících správních řízení, v nichž bude třeba doložit, že záměr je vyprojektován tak, že nebude mít negativní vliv na své okolí. Krajský soud k tomu doplňuje, že při pořizování změny č. 2 územního plánu neuplatnil žádný dotčený orgán nesouhlasné stanovisko z hlediska předmětných chráněných zájmů. V dané souvislosti si je třeba uvědomit, že ve věci nedošlo k prvotnímu vymezení koridoru D2, nýbrž bylo vycházeno z již původní verze územního plánu jeho změny č. 1, v nichž již byl koridor zanesen. Proto ani při pořizování změny č. 2, která měla znamenat pouze nezbytné úpravy rozsahu koridoru, nebylo dotčeným orgánem požadováno zpracování vyhodnocení vlivů navrhované koncepce na životní prostředí; bylo totiž konstatováno, že samotný obsah změny nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany. Všechny možné negativní vlivy na životní prostředí a lidské zdraví v důsledku záměru přeložky jako celku budou zkoumány a prověřovány v územním řízení, v němž je plně namístě, aby navrhovatelka b) uplatňovala své námitky.

97. Námitka č. 5 se týkala obav navrhovatelky b) z narušení statiky jejího domu z důvodu výstavby a provozu přeložky silnice. Odpůrce k tomu konstatoval, že tyto otázky budou řešeny až při detailním řešení v navazujících řízeních. S uvedeným se krajský soud ztotožňuje. Tyto otázky nelze řešit v rámci územního plánování, kdy je koncepčně vymezován koridor, kterým má být v budoucnu přeložka silnice vedena, a to až po prověření záměru v územním a stavebním řízení. V těchto řízeních je zajišťováno, aby při umístění, realizaci a provozu stavby nedošlo k nežádoucím dopadům na okolní nemovitosti.

98. V námitce č. 6 navrhovatelka b) konstatuje, že koridor je vymezen tak, že bude zasahovat do její zahrady, čímž bude omezen chov zvířat; navýšením zeminy při stavbě bude vyloučeno jakékoliv zemědělské využívání jejího pozemku. Odpůrce danou námitku z pohledu krajského soudu dostatečně vypořádal, neboť uvedl, že trasa koridoru je dána a vychází z koridoru vymezeného v ZÚR. Změnou č. 2 je trasa zpřesňována v souladu s dokumentací pro územní řízení. Vymezení trasy přeložky bylo vybráno jako nejvhodnější z hlediska technického řešení a minimalizace zásahů do pozemků. Proti konkrétnímu technickému řešení lze brojit v rámci navazujících řízení. S uvedeným se krajský soud ztotožňuje. Konkrétní technické řešení (rozsah násypů, zářezů atd.) bude skutečně řešeno až v rámci územního a stavebního řízení, na nějž je třeba navrhovatelku b) odkázat.

99. V námitce č. 7 navrhovatelka b) namítala ohrožení vody ve vrtané studni. K tomu odpůrce uvedl, že možné ohrožení vodních zdrojů bude řešeno až v navazujících řízeních a z toho plynoucí možná řešení. Krajský soud se s uvedeným ztotožňuje, neboť tato otázka nemůže být řešena v rámci koncepčního navržení trasy, resp. její úpravy, neboť není řešeno detailní řešení, umístění a provedení záměru. Územním plánem a jeho změnou je pouze koncepčně navržena trasa. Dále lze doplnit, že dotčený orgán z hlediska ochrany vodního hospodářství podal souhlasné stanovisko ke změně č. 2 územního plánu s tím, že v současné fázi nejsou připomínky.

100. V námitce č. 8 navrhovatelka b) namítala nemožnost odvodu dešťové vody z jejích pozemků v důsledku umístění stavby přeložky silnice. Tato námitka byla odpůrcem dostatečně vypořádána. Odpůrce uvedl, že uvedené není ve změně č. 2 řešeno, neboť jde o koncepční nástroj územního plánování. Odvod dešťových vod včetně odvodu ze sousedních pozemků bude řešen v navazujících řízeních. Odpůrce konstatoval, že by nebylo možné vydání územního rozhodnutí na umístění přeložky silnice, kdyby záměrem mělo dojít ke znemožnění likvidace srážkových vod na sousedních pozemcích.

101. V námitce č. 9 si navrhovatelka b) stěžovala, že umístěním přeložky na a v blízkosti jejích nemovitostí dojde k úbytku oblohové složky a výhledu zejména z kuchyně jejího domu. Odpůrce konstatoval, že uvedené námitky nelze řešit v rámci územního plánování a že budou řešeny k případným námitkám v navazujících řízeních. Uvedené považuje krajský soud za dostačující. K této námitce lze odkázat taktéž na vypořádání námitky následující.

102. V námitce č. 10 navrhovatelka b) namítala snížení tržní hodnoty svých nemovitostí v důsledku snížení výhledu z okna a v důsledku zatížení hlukem a zápachem z dopravy, snížením oblohové složky a v důsledku celkové ztráty pohody bydlení. Odpůrce uvedl, že řešení výhledu z oken je mimo podrobnost územního plánu podle § 43 odst. 3 stavebního zákona. Tato okolnost bude řešena až v územním řízení. Krajský soud uznává, že vypořádání dané námitky je poměrně strohé, nicméně se domnívá, že je ještě udržitelné. K uvedenému lze doplnit, že stran namítaných imisí se vyjadřovaly dotčené orgány, které neměly ke změně č. 2 výhrady. Navrhovatelkou b) označené negativní vlivy na její nemovitosti lze souhrnně podřadit pod pojem pohoda bydlení. Tento pojem se již aktuálně neužívá, spíše se užívá pojem kvalita prostředí; obsahově se však jedná o totéž. Navrhovatelka b) ve své námitce odkazovala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 11. 2012, č. j. 8 As 27/2012 - 113, publ. pod č. 2776/2013 Sb. NSS. V tomto rozsudku byla řešena problematika pohody bydlení. Ovšem nelze si nevšimnout, že tato problematika byla řešena v rámci územního řízení o umístění stavby. Ochrana této kategorie zájmů navrhovatelky b) totiž bude možná až v souvislosti s reálným záměrem, který bude vycházet z projektové dokumentace. Samotným vymezením koridoru D2, resp. jeho úpravami nedochází k zásahu do pohody bydlení, resp. kvality prostředí, neboť se jedná o koncepci, nikoliv o záměr.

103. Navrhovatelka b) dále v námitce č. 11 namítala, že v důsledku umístění přeložky bude mít potíže se zásobováním svých nemovitostí tuhými palivy, bude znemožněn vývoz septiku, příjezd integrované záchranné služby apod. Odpůrce označil tuto námitku za domněnku, přičemž ovšem vysvětlil, že je v místě navrhován koridor MK.10 pro umístění nové komunikace a že průjezd ulicí Dobrovodská zůstane zachován. Odpůrce uzavřel, že nedojde ke zhoršení dopravního napojení nemovitostí ve vlastnictví navrhovatelky b). Popsaná odpověď na uvedenou námitku je zcela dostatečná.

104. Konečně v námitce č. 12 navrhovatelka b) požadovala komplexní vyhodnocení zásahu do kvality prostředí, a to ve vzájemných vazbách, synergii a kumulaci. K této námitce odpůrce uvedl, že navrhovatelkou b) požadované posouzení se děje v rámci posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí, tj. i územního plánu a jeho změn (SEA). V případě změny č. 2 územního plánu však příslušným dotčeným orgánem nebyl uplatněn požadavek na zpracování takového posouzení. Navrhovatelkou b) odkazované stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj se podle odpůrce týká územního řízení a posuzování pohody bydlení v něm. Odůvodnění této námitky je dostatečné.

105. Krajský soud tak činí dílčí závěr, a sice že rozhodnutí o námitkách navrhovatelů a) a b) bylo odpůrcem dostatečným způsobem odůvodněno, a proto nelze OOP v tomto směru označit za nepřezkoumatelné. Krajský soud doplňuje, že to že navrhovatelé se způsobem a odůvodněním vypořádání námitek nesouhlasí, neznamená, že je rozhodnutí o nich nepřezkoumatelné. Pokud odpůrce zaujal jiný právní náhled na věc než navrhovatelé, tak to neznamená, že se s námitkami nevypořádal. Odůvodnění OOP (námitka neurčitosti, netransparentnosti a nedostatečného odůvodnění)

106. V dalším bodu návrhu navrhovatelé namítali neurčitost OOP, netransparentnost jeho obsahu a jeho nedostatečné odůvodnění. Podle § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), musí opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Z § 68 odst. 3 správního řádu užitého přiměřeně podle § 174 odst. 1 správního řádu je zřejmé, že v odůvodnění opatření obecné povahy nesmí chybět základní obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. Nejvyšší správní soud v souvislosti s odůvodněním opatření obecné povahy již vyslovil, že „z § 68 odst. 3 užitého přiměřeně dle § 174 odst. 1 správního řádu je však zřejmé, že v tomto odůvodnění nesmí zejména chybět esenciální obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. I v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů“ (srov. rozsudek ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008 - 136, č. 1795/2009 Sb. NSS).

107. Pokud jde o odůvodnění OOP, tak je deklarováno na str. 13, že „změna č. 2 pouze upravuje rozsah koridoru pro záměr přeložky II/157 a dále vymezuje koridory pro stavby s tímto záměrem související, tj. koridory pro nové komunikace nebo jejich přeložky, pěší lávku a dále koridory pro usazovací a retenční nádrže a odvedení dešťových vod. Taktéž změnou dochází k vypuštění části záměru přeložky elektrického vedení.“ Na str. 14 OOP je řešen soulad návrhu se ZÚR, přičemž je konstatováno, že OOP upravuje koridor vymezený pro přeložku silnice II/157 (D43/1 a D63/2 podle ZÚR), a sice že jej místy rozšiřuje podle aktuálně připravované projektové dokumentace, aniž by se tímto rozšířením dostalo do rozporu se ZÚR. Na str. 16 OOP je vymezen soulad s cíli územního plánování a mj. je zde konstatováno, že OOP vychází z aktuální projektové dokumentace řešení přeložky silnice II/157, ve které byly zohledněny požadavky dotčených orgánů, veřejné záměry i záměry soukromé.

108. Dále v kapitole „Komplexní zdůvodnění přijatého řešení“ na str. 22 až 27 OOP je konkrétněji vysvětlováno, proč dochází ke změnám v územním plánu. Je např. vysvětleno, proč jsou vypouštěny plochy pro komunikace MK.4, MK.5 a MK.6 a že jsou nahrazeny koridory novými, a to D4 (koridor pro umístění pěší lávky), MK.4 až MK.11 (koridory pro nové komunikace). Je vymezeno, pro umisťování jakých záměrů jsou koridory primárně určovány. Je vysvětleno, že koridory budou napojovat stávající komunikace na přeložku, budou propojovat komunikace přerušené přeložkou a taktéž budou sloužit pro zajištění alternativního příjezdu k portálu tunelu pro složky Hasičského záchranného sboru. V bodě 4 této kapitoly se vysvětluje, že z důvodu nutnosti rozšířit koridor podle aktuální projektové dokumentace došlo ke zmenšení některých zastavitelných ploch v koridoru přeložky silnice II/157 (u ploch BC.4, BC.5/U, SVK.1, SO.5, BC.8 došlo ke zmenšení výměr, což je přesně popsáno). Dále je vymezeno umístění koridorů technické infrastruktury K1, K2 a K3, a to pro umístění usazovací a retenční nádrže a odvedení dešťových vod. V případě koridoru K2 jsou navrhovány usazovací a retenční nádrže podzemní. Dále byly koridory D4 a MK.4 až MK.11, K1, K2 a K3 zařazeny ve vymezení veřejně prospěšných staveb s možností vyvlastnění, a to z důvodu nutnosti považovat i stavby související s přeložkou za stavby ve veřejném zájmu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Dále je vymezeno, jakým způsobem se mění stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (kapitola I.f); mění se podmínky např. v plochách bydlení čisté, smíšená obytná, občanské vybavení, rekreace rodinná atd. V těchto plochách se převážně do přípustného využití doplňuje možnost umisťovat dopravní a technickou infrastrukturu.

109. Pokud navrhovatelé v OOP postrádají vymezení toho, na základě jakých podkladů byl koridor vymezen, zda a jakou dokumentací byl prověřen, tak je nutno je odkázat na to, že v OOP je uvedeno, že ke změně územního plánu dochází na základě aktuální projektové dokumentace řešení přeložky silnice II/157, která byla zpracována pro účely územního řízení, a dále jsou v OOP vymezena stanoviska dotčených orgánů, která byla v průběhu přijímání změny územního plánu opatřena. Seznam závazných stanovisek dotčených orgánů je v odůvodnění OOP uveden na str. 18 až 21, tj. je z odůvodnění patrné, jakými podklady bylo OOP prověřeno. Krajský úřad dne 27. 6. 2019 posoudil návrh změny č. 2 územního plánu a zhodnotil, že návrh není v rozporu s Politikou územního rozvoje, ani se ZÚR, že nekoliduje s územně plánovací dokumentací sousedních obcí a že návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vypořádání připomínek není v rozporu se zájmy hájenými krajským úřadem.

110. Návrh na změnu č. 2 územního plánu obce Srubec byl podán Jihočeským krajem, v němž byl vymezen rozsah potřebné změny, přičemž bylo konstatováno, že se jedná o úpravy malého rozsahu vedoucí k eliminaci zjištěných problémů a k zajištění možnosti budoucí realizace již navržené koncepce dopravní infrastruktury, tj. vybudování přeložky silnice II/157. Toto je důvod, proč ke změně č. 2 územního plánu došlo. Požadavek na změnu č. 2 územního plánu byl schválen zastupitelstvem obce dne 29. 1. 2019 a byl vymezen předmět změny (§ 55a odst. 12 stavebního zákona). Dne 30. 7. 2019 zastupitelstvo obce projednalo změnu č. 2 územního plánu a konstatovalo, že není v rozporu s Politikou územního rozvoje ČR, se ZÚR, ani se stanovisky dotčených orgánů, ani se stanoviskem krajského úřadu. Změna č. 2 územního plánu byla schválena a vydána.

111. Je především nutno pamatovat na to, že rozsah požadovaných změn, který měl být zapracován ve změně č. 2 územního plánu, vycházel z požadavku Jihočeského kraje ze dne 14. 1. 2019. Ke konstatování toho, že se má jednat o změny malého rozsahu, s čímž navrhovatelé nesouhlasí, krajský soud uvádí, že rozsah změny je nutno posuzovat ve vztahu k celému koridoru D2; z tohoto pohledu je možné dotčené změny provedené změnou č. 2 územního plánu považovat za změny malého rozsahu. To ostatně konstatoval i krajský úřad ve svém stanovisku podle § 55b odst. 4 stavebního zákona ze dne 27. 6. 2019, v němž uvedl, že průběh koridoru není upravován a ani jeho rozsah není významným způsobem měněn; zůstává v trase, v jaké již byl vymezen, pouze dochází k jeho úpravám v některých místech, které lze hodnotit vzhledem k celkovému rozsahu záměru (již změnou č. 1 vymezenému) jako upřesnění již vymezeného koridoru. S uvedeným hodnocením rozsahu změny č. 2 se krajský soud zcela ztotožňuje. Krajský soud doplňuje, že ze všech podkladů založených ve spisové dokumentaci nemá pochyb o tom, na základě jakých důvodů a jakých podkladů byl koridor upraven, resp. proč byla pořizována změna č. 2 územního plánu. Jinými slovy řečeno, z podkladů spisové dokumentace vyplývá, že koridor vymezený podle dosavadního územního plánu, ve znění změny č. 1, neumožňoval realizaci umístění přeložky silnice II/157 v rozsahu navrženém zpracovanou projektovou dokumentací; koridor a plochy pro místní komunikace nebyly v dosavadním územním plánu vymezeny v dostatečném rozsahu pro realizaci vlastního umístění a stavby přeložky silnice. Proto bylo nezbytné upravit trasu koridoru a doplnit další plochy pro veřejně prospěšné stavby, aby bylo možné záměr přeložky silnice II/157 projednat v územním řízení. To je zcela legitimní důvod pro změnu územního plánu, který vyplývá i ze spisové dokumentace. V této souvislosti odkazuje zdejší soud na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2013, č. j. 1 Aos 5/2013 - 45, v němž tento soud připustil, že odůvodnění územního plánu lze dovodit i z obsahu správního spisu (body 36 a 73).

112. Krajský soud doplňuje, že neshledává nic problematického na tom, pokud podnět ke změně územního plánu učiní investor stavby (zde Jihočeský kraj), která je vedena koridorem nadmístního významu dle ZÚR, když se při přípravě projektové dokumentace pro územní řízení zjistí, že koridor ve stávajícím rozsahu, jak je vymezen územním plánem, svou šíří a veřejně prospěšnými plochami nepostačuje k umístění celého záměru se všemi jeho potřebnostmi. Krajský soud nemá za to, že by byly jakkoliv narušeny sousledné kroky v územním plánování obce Srubec.

113. Navrhovatelé namítají, že z grafické části OOP nelze dohledat, k jakým změnám v grafickém vymezení dochází. Navrhovatelé namítají vnitřní rozpornost OOP, neboť v textové části se deklaruje jen částečné rozšíření koridoru, avšak v grafické části je zakreslen koridor celý.

114. Konkrétní požadavky na rozsah změn a vypořádání požadavků se podávají na str. 21 a 22 OOP. První požadavek zněl: „Úprava koridoru D.2 pro přeložku silnice II/157 (převážně rozšíření malého rozsahu v částech), včetně úprav vymezení veřejně prospěšné stavby, aby koridor zahrnoval min. celou stavbu hlavní.“ Ve vypořádání požadavku je uvedeno: „Koridor byl rozšířen, jak vyplývá z grafické části změny č. 2.“ Na str. 27 OOP se jako odůvodnění dalších změn v grafické části změny č. 2 územního plánu uvádí: „Koridor pro umístění přeložky silnice II/157 byl zpřesněn dle připravované dokumentace pro územní řízení této přeložky. V některých částech došlo k rozšíření koridoru, v některých částech k jeho zúžení. Z grafické části změny je patrný celkový rozsah koridoru. Koridor je vymezen v proměnné šíři dle potřeby vyplývající z připravované projektové dokumentace. Koridor je vymezen v nezbytně nutném rozsahu pro realizaci přeložky.“ V textové části je tedy odůvodněno, proč je již dříve vymezený koridor upřesňován. Konkrétní parametry koridoru nejsou v textové části popsány, neboť je odkazováno na grafickou část, v níž je vymezen koridor jako celek již ve změněném rozsahu. Podrobný popis rozšíření či zúžení koridoru v textové části OOP podle názoru krajského soudu není nezbytný, obzvláště je-li ze spisové dokumentace doloženo, že jde o rozšíření v proměnné šíři podle potřeby vyplývající z připravované projektové dokumentace a že se jedná pouze o rozšíření koridoru v jeho některých částech a v malém rozsahu, a to stále v rámci koridoru dopravní infrastruktury podle ZÚR (viz např. stanovisko krajského úřadu ze dne 17. 1. 2019, podle kterého se nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů změny OOP na životní prostředí).

115. Pokud jde o grafickou část územního plánu (hlavní výkres, výkres veřejně prospěšných staveb, výkres technické infrastruktury a další), tak v ní byl zvolen způsob zobrazení, v němž je vymezen celý koridor D2 v nové šíři. Konkrétně nejsou vyznačena jednotlivá místa, v nichž k rozšíření či zúžení došlo. Jako řešené území je vymezen celý koridor, který je pro větší přehlednost zobrazen celý ve své trase v upravené šíři. Uvedené je výslovně deklarováno v textové části; nejedná se tudíž o žádné zastírání ze strany odpůrce. Krajský soud je toho názoru, že tento způsob zobrazení změny šíře koridoru je přípustný, neboť, jak se podává ze spisové dokumentace, jde o úpravy v malém rozsahu, které slouží především ke zpřesnění již vymezeného koridoru. Lze akceptovat tvrzení odpůrce, že tento způsob zobrazení byl zvolen z toho důvodu, že v některých částech by rozšíření ani nebylo z hlediska použitého měřítka v mapě zřetelné. Ze stavebního zákona ani z prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb. nevyplývá závazný požadavek na to, jakým způsobem má být vyobrazena změna v území na základě změny územního plánu. Varianta zakreslení řešeného území v podstatě již v „úplném znění“ je variantou akceptovatelnou za situace, kdy jde pouze o místy drobná rozšíření koridoru, která nemají zásadní vliv na jeho dosavadní trasování a funkční určení. S uvedenou námitkou ostatně navrhovatelé nespojili konkrétní tvrzení o tom, že nemohli zjistit z grafické části rozsah dotčení svých práv změnou v území. Celkově vzato má krajský soud za to, že nelze označit OOP za netransparentní či vnitřně rozporné, neboť je naprosto zřejmě deklarováno, že dochází k rozšíření koridoru (v některých částech k zúžení) a že z grafické části je patrný celkový rozsah nově vymezené šíře koridoru. Ze spisové dokumentace je pak zřejmé, že, co se týče šíře koridoru, jde pouze o úpravy drobné, rozsah koridoru není nijak významně měněn a že jde o jeho zpřesnění. Ostatně přesná trasa vedení přeložky silnice bude vymezena až v územním rozhodnutí.

116. Pokud jde o další změny realizované změnou č. 2 územního plánu, tak ty taktéž krajský soud považuje za transparentní, neboť jsou popsány v textové části a jsou zakresleny v části grafické (např. úprava plochy pro nové komunikace MK4, MK5 a MK6, plochy pro usazovací a retenční nádrže K1, K2, K3).

117. Krajský soud uzavírá, že ze změny č. 2 územního plánu je patrné, co se v územním plánu měnilo a nelze uvažovat o zmatečnosti výkresů, vnitřní rozpornosti textové a grafické části OOP, netransparentnosti či neurčitosti OOP. Námitka nesouladu s cíli územního plánování z hlediska ochrany přírody a krajiny 118. Podle § 18 odst. 1 stavebního zákona platí, že cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Podle § 18 odst. 4 platí, že územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti.

119. Krajský soud konstatuje, že z hlediska ochrany přírody a krajiny bylo ke změně č. 2 územního plánu vyžádáno stanovisko krajského úřadu, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví ze dne 17. 1. 2019, č. j. KUJCK 8909/2019/OZZL/2, podle § 55a odst. 2 písm. d) a e) stavebního zákona. Podle něj krajský úřad souhlasí podle § 45i zákona o ochraně přírody s navrhovaným obsahem změny č. 2, neboť na řešeném území se nevyskytuje žádná ptačí oblast, ani evropsky významná lokalita. Nejbližší prvky soustavy NATURA 2000 (Vrbenské rybníky, Českobudějovické rybníky a Blanský les) jsou vzdáleny vzdušnou čarou 5,7 až 8,2 km. Dále krajský úřad vydal stanovisko k posouzení vlivů koncepce na životní prostředí, přičemž konstatoval, že na základě žádosti s přiměřeným použitím relevantních kritérií uvedených v příloze č. 8 k zákonu o posuzování vlivů a v souladu s § 10i odst. 2 téhož zákona nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů navrhovaného obsahu změny územního plánu Srubec na životní prostředí ve zkráceném postupu pořizování. V tomto stanovisku je zhodnoceno, že krajský úřad neshledal žádnou z charakteristik vlivů koncepce na životní prostředí ani veřejné zdraví ani charakteristiku dotčeného území, zejména s ohledem na pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivů, kumulativní a synergickou povahu vlivů, důležitost a zranitelnost oblasti, za významnou do té míry, aby bylo nutné tyto vlivy posoudit podle zákona o posuzování vlivů. Rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví z provedené změny územního plánu jsou zanedbatelná. Závažnost a rozsah vlivů lze také vyloučit, jelikož žádný z nich nebyl identifikován jako významný. Dopravní koridor byl projednán a schválen v ZÚR v šíři cca 200 m, v platné územně plánovací dokumentaci (po změně č. 1) byl tento koridor upřesněn na proměnlivou šířku do cca 50 m. Podle žádosti se jedná o rozšíření koridoru pouze v jeho částech, a to pro konkrétní úpravy drobného rozsahu v rámci koridoru dopravní infrastruktury podle ZÚR.

120. Následně v rámci veřejného projednání návrhu změny č. 2 územního plánu uplatnily dotčené orgány svá stanoviska z hlediska ochrany přírody a krajiny, a sice krajský úřad stanoviskem ze dne 6. 5. 2019 vyslovil podle § 45i zákona o ochraně přírody souhlas s návrhem změny č. 2 územního plánu (koncepcí nemůže dojít k ovlivnění nebo narušení předmětů ochrany soustavy NATURA 2000); obdobně krajský úřad souhlasil s návrhem změny č. 2 územního plánu podle § 12 odst. 3, § 77a odst. 4 písm. d), h) a j), § 77 odst. 6 zákona o ochraně přírody. Dále uplatnil své stanovisko ze dne 13. 5. 2019 magistrát, který neměl z hlediska ochrany přírody a krajiny žádné námitky.

121. Krajský soud zhodnotil, že za situace, kdy se dotčené orgány vyslovily v tom smyslu, že nemají k návrhu změny č. 2 územního plánu žádné připomínky a že s tímto návrhem souhlasí, je třeba mít zájmy na ochraně přírody a krajiny při územním plánování za prověřené a chráněné. Krajský úřad taktéž zhodnotil, že pro účely přijímání této koncepce (změny č. 2 územního plánu) nebylo třeba zpracovat posouzení vlivů na životní prostředí, což náležitě odůvodnil (viz odstavec 119 tohoto rozsudku). Krajský soud má v tomto směru cíle územního plánování z hlediska ochrany přírody a krajiny za splněné.

122. Podle navrhovatelů se OOP nevypořádává s existencí lesů a se skupinami dřevin na trase koridoru. Ochrana dřevin a lesů jakožto významného krajinného prvku spadá pod zákon o ochraně přírody a v tomto směru neměly dotčené orgány žádné připomínky ani námitky. Ochrana lesů jakožto nenahraditelné složky životního prostředí spadá taktéž pod zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska ochrany lesního hospodářství se jako dotčený orgán vyjadřoval magistrát ve svém stanovisku ze dne 13. 5. 2019, přičemž v tomto směru nebyly vzneseny připomínky.

123. Navrhovatelé se dovolávají ochrany dřevin a poukazují na Dendrologický průzkum zpracovaný Ing. Moravcem v říjnu 2017. Z tohoto průzkumu se má podávat, že koridor prochází plochami č. 32, 33, 34, 37 až 43. Krajský soud uvádí, že tento dokument není součástí podkladové dokumentace. Navrhovatelé jej předložili krajskému soudu k důkazu. Krajský soud tento důkaz provedl při jednání, přičemž konstatuje, že nemůže být v dané věci relevantní. Z obsahu tohoto posudku se krajský soud dozvěděl, že hodnotí průběh tří trasových variant č. 3, 8 a 9, přičemž z hlediska kácení mimolesní zeleně se jako nejšetrnější jeví varianta č. 8 s třemi areály RN+DUN. Z vyjádření odpůrce se krajský soud dozvěděl, že tento Dendrologický posudek byl zpracován jako podklad pro posuzování vlivů na životní prostředí, co se týče záměru přeložky silnice II/157, které probíhalo v letech 2014 až 2018. Krajský soud uvedené zjistil i nahlédnutím na webovou stránku https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_JHC704 (výtisk webové stránky založen v soudním spise, den citace 13. 1. 2021, proveden při jednání k důkazu). Krajský soud konstatuje, že závěr tohoto Dendrologického posudku nemůže mít žádný vliv na nyní projednávanou věc, neboť je to podklad zpracovaný pro jiné řízení, přičemž v rámci přijímání této změny územního plánu nebylo vyžadováno posuzování vlivů na životní prostředí. Jak je evidentní, posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA) proběhlo pro účely územního řízení na umístění přeložky silnice II/157, což je zcela jiné řízení, jehož výsledek, jakož i závěry posouzení vlivů na životní prostředí učiněné pro tento záměr, bude možné napadat samostatnou správní žalobou směřující proti příp. územnímu rozhodnutí, resp. rozhodnutí o odvolání Podklady zpracované pro účely územního řízení a posuzování vlivů umístění přeložky silnice na životní prostředí nelze vtahovat do tohoto soudního přezkumu opatření obecné povahy, neboť s tímto řízením nesouvisí. Dotčené orgány při přijímání tohoto OOP nevyžadovaly zpracování vlivů koncepce na životní prostředí a z hlediska ochrany dřevin nebyla vznesena žádná připomínka. Uvedená námitka je tudíž nedůvodná.

124. V tomto směru je nedůvodná i námitka, že se změna č. 2 územního plánu nevypořádává s existencí lesů, které jsou vymezeny v Dendrologickém průzkumu. Pokud tento průzkum nebyl podkladem pro přijímání změny č. 2 územního plánu, tak nebyl pořizovatel OOP povinen se s jeho obsahem jakkoliv vypořádávat. V replice navrhovatelé doplnili, že v Dendrologickém posudku nebyly zahrnuty skupiny dřevin a solitérní stromy, které budou záměrem zasaženy až po změně č.

2. Uvedená námitka je taktéž zcela irelevantní, neboť krajský soud v tomto řízení nemůže hodnotit obsah Dendrologického posudku a to, zda zahrnuje všechny dřeviny, které budou dotčeny záměrem koridoru D2 v trase po změně č. 2 územního plánu. To jsou námitky, které navrhovatelé musí směřovat až do opravných prostředků uplatňovaných v rámci územního řízení a příp. následného soudního řízení.

125. Zcela obdobné závěry platí i o navrhovateli předloženém Přírodovědném průzkumu doc. J. Farkače z října 2017, který krajský soud provedl při jednání taktéž k důkazu. Taktéž se jedná o podklad zpracovaný pro jiné řízení (posouzení vlivů záměru přeložky na životní prostředí; pro účely územního řízení), přičemž v rámci přijímání této změny územního plánu nebylo vyžadováno posuzování vlivů na životní prostředí. Dotčené orgány při přijímání tohoto OOP z hlediska ochrany zvláště chráněných druhů nevznesly žádné připomínky; tudíž tyto zájmy byly prověřeny. Uvedený Přírodovědný průzkum nemůže mít žádný vliv na nyní projednávanou věc. Ostatně z jeho závěru se podává, že plánovanou činností a následným využitím nedojde ke škodlivému zásahu do přirozeného vývoje žádného ze zvláště chráněných druhů živočichů; funkce prvků územního systému ekologické stability a významného krajinného prvku nebudou narušeny; nedojde tedy k porušení zákona o ochraně přírody. Výsledek územního řízení a i závěry posouzení vlivů na životní prostředí učiněné pro tento záměr bude možné napadat samostatnou správní žalobou směřující proti územnímu rozhodnutí, resp. rozhodnutí o odvolání.

126. Navrhovatelé se dále dovolávali ochrany krajinného rázu a odkazovaly na Posouzení vlivu stavby na krajinný ráz zpracovaný F.. v září 2017. Krajský soud tento posudek provedl při jednání k důkazu. Ovšem platí o něm obdobné závěry, jako jsou již uvedeny shora. Taktéž se jedná o podklad zpracovaný pro jiné řízení, přičemž v rámci přijímání této změny územního plánu nebylo vyžadováno posuzování vlivů na životní prostředí. Dotčené orgány při přijímání tohoto OOP z hlediska ochrany krajinného rázu nevznesly žádné připomínky; tudíž tyto zájmy byly prověřeny. Uvedený posudek nemůže mít žádný vliv na nyní projednávanou věc. Ostatně z jeho závěru se podává, že stavební záměr bude mít ve všech variantách akceptovatelný vliv na identifikované znaky krajinného rázu a jeho realizace bude představovat únosný zásah, který se bude projevovat především v nejbližším okolí trasy obchvatu. Výsledek územního řízení a i závěry posouzení vlivů na životní prostředí učiněné pro tento záměr bude možné napadat samostatnou správní žalobou směřující proti územnímu rozhodnutí.

127. Z hlediska ochrany přírody a krajiny dále navrhovatelé namítají kolizi s významným krajinným prvkem Hodějovického a Dobrovodského potoka a údolní nivou těchto potoků. Navrhovatelé se obávají vlivu retenční nádrže, odvodňovacích stok a terénních úprav na tyto VKP. K uvedenému nezbývá krajskému soudu než zopakovat, že z hlediska ochrany přírody a krajiny nebyly dotčenými orgány vzneseny žádné připomínky a námitky k návrhu změny č. 2 územního plánu a byla podána souhlasná stanoviska. Hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí nebylo krajským úřadem vyžadováno.

128. Podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody platí, že významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko- stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Z demonstrativního výčtu příkladů, ve kterých je nezbytné opatřit si závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, je zjevné, že potencialita zásahu do VKP, kterou nyní tvrdí navrhovatelé, bude řešena především v rámci řízení o umístění stavby. V rámci pořizování změny územního plánu byly zájmy podle zákona o ochraně přírody prověřeny a závazné stanovisko podle § 4 odst. 2 téhož zákona vydáváno nebylo. Ochrana těchto zájmů totiž může být zajištěna až při řešení konkrétního záměru v území, nikoliv v případě, kdy je řešeno vymezení koridoru a veřejně prospěšných staveb, které ještě samo o sobě žádný dopad do VKP mít nemůže. Námitka neproporcionality zásahu 129. Navrhovatelé namítli, že zásah způsobený OOP je neproporcionální a jsou toho názoru, že převažuje zájem na ochraně majetku, zdraví a životního prostředí před veřejným zájmem na výstavbě obchvatu obce Srubec. Podle navrhovatelů není naplněn požadavek neexistence vhodnějšího prostředku k dosažení sledovaného cíle, tj. dopravního napojení Ledenic a okolí na České Budějovice. Podle navrhovatelů též není naplněn požadavek, aby OOP omezovalo své adresáty co nejméně, a taktéž není naplněn požadavek úměrnosti OOP. OOP podle názoru navrhovatelů nesleduje harmonické využití území. Navrhovatelé mají za to, že by měla být dána přednost tzv. nulové variantě, tj. že k realizaci obchvatu by nedošlo a byla by využívána stávající pozemní komunikace.

130. Z takto uplatněné námitky je evidentní, že navrhovatelé brojí proti trasování koridoru D2 jak celku a nepřejí si, aby byla přeložka silnice realizována v trase podle územního plánu, ve znění změn. Navrhovatelé preferují tzv. nulovou variantu, tj. ponechání stávající silnice II/157 v dosavadní trase. V této souvislosti je však nutné zdůraznit, že předmětem tohoto soudního přezkumu je změna č. 2 územního plánu, tzn. pouze změna, která byla provedena na již vymezené trase koridoru D2. Změnou č. 2 územního plánu došlo pouze k rozšíření koridoru malého rozsahu a k vymezení některých veřejně prospěšných staveb. V žádném případě se nejedná o nové vymezení celého koridoru tak, aby mohli navrhovatelé proti celé trase brojit v soudním řízení. Krajský soud může provést přezkum územního plánu pouze v rozsahu jeho změny č.

2. Jinými slovy řečeno, změna záměru neotevírá soudní cestu k přezkumu zákonnosti záměru v celém jeho rozsahu, nýbrž pouze v rozsahu jeho změny (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2017, č. j. 1 As 15/2016 - 85). Z toho důvodu se krajský soud nemůže z hlediska testu proporcionality zabývat námitkami týkajícími se přesvědčení navrhovatelů o tom, že existuje vhodnější prostředek k dosažení sledovaného cíle, který by omezoval své adresáty co nejméně a byl by úměrný z hlediska ochrany životního prostředí. Všechny tyto námitky jsou totiž formulovány ve vztahu „k realizaci obchvatu“ jako takovému, resp. k jeho nerealizaci.

131. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 2. 4. 2008, č. j. 7 As 57/2007 - 98, konstatoval, že: „právě pořizování územně plánovací dokumentace je počátečním stadiem rozhodování, kdy jsou ještě možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. (…) V rámci územního řízení již není možné účinně se vyjádřit k otázce, zda bude určitá stavba realizována či nikoliv. V této fázi již otázka nezní ''zda'', ale ''jak''. Účinná právní ochrana se proto musí soustředit na okamžik, kdy je o dané věci skutečně rozhodováno.“ Uvedené závěry lze obdobně aplikovat i v nyní projednávané věci. O trase koridoru D2 nebylo rozhodováno změnou č. 2 územního plánu, nýbrž tento koridor D2 navržený pro přeložku silnice II/157 byl vyznačen již v územním plánu z roku 2010 a následně byl upravován změnou č. 1 v roce 2018. Změna č. 2 nic nemění na trasování koridoru D2 jako takového, a proto se krajský soud vůbec nemůže z hlediska proporcionality zabývat otázkou, zda má koridor touto trasou vést či nikoliv. Dále nelze odhlédnout od toho, že trasa koridoru D2 vychází z trasování tohoto záměru v ZÚR ve znění 5. aktualizace, v němž je tento záměr vymezen jako záměr veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů (§ 36 odst. 5 stavebního zákona). Koridor D2 vymezený v územním plánu obce Srubec vychází z koridoru vymezeného v ZÚR a je upřesněn v nezbytně nutném rozsahu pro realizaci přeložky silnice II/157. Navrhovatelé měli proto své námitky ohledně celkového trasování koridoru uplatnit v řízeních, v nichž docházelo k řešení otázky „zda“, tj. zda a kudy bude koridor D2 veden. Krajský soud se v nyní projednávané věci již touto otázkou z hlediska proporcionality zásahu zabývat nemůže, neboť trasování koridoru D2 jako takové není předmětem změny č. 2 územního plánu, která je předmětem tohoto soudního přezkumu. Dále lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2009, č. j. 4 Ao 2/2009 - 87, z jehož právní věty se podává, že „respektoval-li odpůrce při tvorbě územního plánu obce plochu pro veřejně prospěšnou stavbu v rozsahu schváleném v platném územním plánu velkého územního celku, nelze zkoumat, zda ve vztahu k této ploše byla splněna kritéria vhodnosti, kritéria potřebnosti a kritéria minimalizace zásahů, neboť tyto zásady nemohl odpůrce při tvorbě územního plánu obce nikterak ovlivnit.“ 132. Krajský soud tak uzavírá, že nelze nyní v tomto soudním přezkumu pouhých změn koridoru, které přizpůsobují koridor požadavkům projektové dokumentace pro územní řízení, navrhovat úplné upuštění od trasování koridoru D2. Krajský soud nyní přezkoumával pouze změny podle změny č. 2 územního plánu a nemohl se proto vyjadřovat k tomu, zda má koridor vůbec vést naznačenou trasou. Námitky neproporcionality zásahu a preferování tzv. nulové varianty jsou tudíž naprosto nepřípadné v tomto soudním přezkumu změny č. 2 územního plánu.

133. Z hlediska neproporcionality zásahu dále navrhovatelka b) namítala, že dojde k závažné změně parametrů okolí jejího rodinného domu a přiléhajících pozemků a že dojde k výraznému snížení tržní hodnoty nemovitostí v jejím vlastnictví. To dokládala Posudkem ovlivnění ceny nemovitosti č. p. 450 ze dne 22. 1. 2020, který zpracoval J.L.. Krajský soud tento posudek provedl při jednání k důkazu a zjistil z něj, že celkové snížení hodnoty nemovitostí vyčíslené částkou 2 916 000 Kč vychází jako součet snížení ceny v důsledku hluku, emisí a snížení osvitu v souvislosti s umístěním frekventované komunikace.

134. Uvedená námitka není relevantní. Jednak nelze odhlédnout od toho, že samotné trasování koridoru D2 bylo vymezeno již v dosavadní územně plánovací dokumentaci (územním plánem), a tudíž nemůže pouze v důsledku přezkoumávané změny č. 2 územního plánu a v přímé souvislosti s ní dojít k tvrzenému snížení tržní ceny nemovitostí ve vlastnictví navrhovatelky b) v důsledku hluku, emisí a snížení osvitu. Hluk a emise jako důsledek vymezení koridoru D2 hrozily navrhovatelce b) od samého prvního vymezení koridoru D2 v územním plánu v této severní trase. Případný větší zásah do pozemků navrhovatelky b) v důsledku změny č. 2 územního plánu v řádu metrů nemůže mít na množství těchto externalit zásadní vliv. Snížení ceny nemovitostí z důvodu snížení osvitu také nemá přímou souvislost se změnou č. 2 územního plánu, neboť ta sama nestanoví technické prvky, které budou využity při realizaci záměru; uvedené bude vymezeno až v územním rozhodnutí.

135. Pokud navrhovatelka b) namítala, že změny v ceně jejích nemovitostí souvisí s výstavbou tunelu, tak ji krajský soud odkazuje na územní řízení a jeho příp. soudní přezkum, neboť konkrétní stavebně-technické řešení přeložky silnice bude řešeno až v územním rozhodnutí. Z územního plánu samého ani z jeho změny č. 2 neplyne, že by měl být v místě vybudován tunel; z těchto dokumentů plyne pouze trasování koridoru, nikoliv jeho stavebně-technické detaily.

136. Pokud jde o tvrzení, že se sníží okruh potenciálních kupujících a že zájemci o koupi mohou dostat nižší bankovní úvěr, což způsobí neprodejnost nemovitostí navrhovatelky b), tak tuto argumentaci považuje krajský soud za do jisté míry spekulativní a pro věc nevýznamnou.

137. Krajský soud doplňuje odkaz na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 - 120, publ. pod č. 1910/2009 Sb. NSS, z jehož právní věty č. V se podává, že „za předpokladu dodržení zásady subsidiarity a minimalizace zásahu může územním plánem (jeho změnou) dojít k omezením vlastníka nebo jiného nositele věcných práv k pozemkům či stavbám v území regulovaném tímto plánem, nepřesáhnou-li spravedlivou míru; taková omezení nevyžadují souhlasu dotyčného vlastníka a tento je povinen strpět je bez náhrady.“ Ostatní námitky 138. Krajský doplňuje, že navrhovatelé v úvodu svého návrhu uvedli, že napadají OOP taktéž z důvodu zkrácení na právu na ochranu zdraví. Nicméně uvedenou námitku již navrhovatelé ve svém návrhu dále nerozvedli a nikterak neodůvodnili. Uvedený návrhový bod je tudíž vznesen zcela obecně. K takto vznesenému bodu tudíž krajský soud přistoupil stejným způsobem. Z hlediska zájmu na ochraně veřejného zdraví proto krajský soud pouze obecně odkazuje navrhovatele na stanovisko Krajské hygienické stanice ze dne 29. 4. 2019, z něhož vyplývá souhlas se změnou č. 2 územního plánu. Orgán ochrany veřejného zdraví neměl k OOP žádné výhrady z hlediska ochrany jím zajišťovaných zájmů. Pokud navrhovatelka b) taktéž bez bližšího odůvodnění poukazovala na imise a externality z umístěného obchvatu, které mají způsobit zásah do jejího práva na ochranu zdraví, tak to jsou skutečnosti, které budou podrobně hodnoceny v navazujících řízeních. Lze opět pouze dodat, že koridor D2 nebyl jako takový vymezen změnou č. 2 územního plánu, pouze byl upraven. Proto i námitka vlivu obchvatu v rozsahu celého koridoru D2 na výši imisí a na rozsah externalit jde nad rámec soudního přezkumu, který je vymezen obsahem řešeného OOP. Opožděně uplatněné námitky v replice navrhovatelů 139. V replice podané krajskému soudu dne 11. 1. 2021 uplatnili navrhovatelé taktéž nové návrhové body, které nebyly obsahem návrhu na zrušení OOP ze dne 13. 8. 2020. Navrhovatelé doplnili námitku nezákonnosti spočívající v tom, že nebylo provedeno posouzení vlivů koncepce (změny č. 2 územního plánu) na životní prostředí (SEA) a dále doplnili námitku nepřezkoumatelnosti stanovisek dotčených orgánů na úseku ochrany životního prostředí z důvodu přílišné obecnosti a opomenutí řady dřevin (ve skupinách i solitérních), které nyní po změně č. 2 spadají do koridoru D2. Uvedené námitky zhodnotil krajský soud jako nepřípustné.

140. Podle § 101b odst. 2 s. ř. s. platí, že obsahuje-li návrh návrhové body, z nichž je patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat o další návrhové body. Uvedené vyjadřuje zásadu koncentrace řízení. Navrhovatelé ve svém návrhu ze dne 13. 8. 2020 vymezili návrhové body, z nichž bylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů OOP napadají. Návrh podaný dne 13. 8. 2020 byl v tomto směru perfektní. Ze zásady koncentrace řízení, která je v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části specifická oproti úpravě obecné, vyplývá, že poté, co je podán perfektní návrh na zrušení OOP, nelze jej již rozšiřovat o nové návrhové body. Krajský soud důkladně porovnal obsah návrhu a repliky a dospěl k závěru, že výše zmiňované námitky nelze pojímat jako rozhojnění již uplatněné argumentace; pro to není v návrhu opora. Jedná se o zcela nově uplatněné návrhové body, které jsou podle § 101b odst. 2 s. ř. s. nepřípustné. Proto se jimi krajský soud nezabýval.

141. Krajský soud taktéž zvažoval, zda nelze tyto nové návrhové body posoudit jako nový návrh na zrušení změny č. 2 územního plánu, avšak zhodnotil, že takto návrh zhodnotit nelze, neboť by se stejně jednalo o návrh opožděný. Lhůta pro podání návrhu na zrušení tohoto OOP, která činí jeden rok od jeho účinnosti, uplynula již dne 17. 8. 2020 (§ 40 odst. 2 a 3 s. ř. s.). Vypořádání stanovisek osob zúčastněných na řízení 142. Osoby zúčastněné na řízení podaly svá vyjádření k věci, z nichž se podává, že všechny tyto osoby sdílí názor navrhovatelů a shodně navrhují, aby bylo OOP zrušeno. V některých aspektech se argumentace osob zúčastněných na řízení shoduje s uplatněnými návrhovými body ze strany navrhovatelů (ovlivnění životního prostředí, nevhodnost trasování, netransparentnost a neurčitost OOP atd.), v dalších bodech osoby zúčastněné na řízení argumentují rizikem ohrožení či poškození nemovitostí v jejich vlastnictví, snížením tržní hodnoty nemovitostí, nezajištěním přístupů na některé pozemky, ovlivněním lidského zdraví (imise, hluk, světelný smog), nevhodnost kruhové křižovatky a dalšího technického řešení, neprovedení geologického průzkumu, neprovedení posouzení vlivů koncepce na životní prostředí apod.

143. Argumentaci osob zúčastněných na řízení, která se shodovala s návrhovými body navrhovatelů, krajský soud vypořádává odkazem na předchozí odstavce tohoto rozsudku, v nichž jsou vypořádány uplatněné návrhové body navrhovatelů.

144. Podle § 34 odst. 3 s. ř. s. platí, že osoba zúčastněná na řízení má právo předkládat písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměna o nařízeném jednání a žádat, aby jí bylo při jednání uděleno slovo. Doručuje se jí žaloba, usnesení o přiznání odkladného účinku, usnesení o předběžném opatření a rozhodnutí, jímž se řízení u soudu končí. Osoba zúčastněná na řízení nemůže disponovat jeho předmětem.

145. Z citovaného ustanovení plyne, že osoba zúčastněná na řízení nemůže na rozdíl od navrhovatelů disponovat s předmětem soudního řízení. Nemůže tudíž rozšiřovat předmět soudního řízení a především není oprávněna vznášet návrhové body a vymezovat tak rozsah soudního přezkumu opatření obecné povahy (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2003, č. j. 2 As 11/2003 - 164). Krajský soud se tudíž nemůže zabývat námitkami, které vznesly osoby zúčastněné na řízení nad rámec bodů uplatněných navrhovateli. Krajský soud se proto nebude zabývat dotčením na vlastnických právech osob zúčastněných na řízení (ohrožení, porušení nemovitostí, snížení tržní ceny nemovitostí, znepřístupnění pozemků), ani zásahem do práva na zdraví (imise z dopravy, hluk atd.), ani umístěním kruhové křižovatky, ani tvrzením, že nebyl zpracován geologický průzkum a že neproběhlo posouzení vlivu koncepce na životní prostředí. Všechny tyto námitky osob zúčastněných na řízení přesahují rámec soudního přezkumu vymezeného včas uplatněnými návrhovými body navrhovatelů a jsou proto nepřípustné. Z totožných důvodů neprovedl krajský soud k důkazu listiny předložené osobami zúčastněnými na řízení.

146. Soudní přezkum opatření obecné povahy nepředstavuje další stupeň veřejného projednání OOP v procesu územního plánování. Soudní přezkum se již koncentruje pouze na včas uplatněné návrhové body, kterými navrhovatelé vymezili rozsah otázek, kterými se má krajský soud zabývat, a to pouze a jen v souvislosti s tvrzeným dotčením veřejných subjektivních práv navrhovatelů.

147. Značná část námitek osob zúčastněných na řízení se týkala dotčení jejich vlastnických práv. Krajský soud nemůže zkoumat dotčení veřejných subjektivních práv těchto osob, neboť nepodali vlastní návrh na soudní přezkum OOP a nemají postavení navrhovatele v tomto řízení. Značná část námitek dále souvisí s konkrétním dopravně-technickým řešením přeložky silnice II/157; tyto námitky naleznou své uplatnění v navazujících správních řízeních, v nichž bude již řešeno konkrétní umístění a technické provedení záměru přeložky silnice, a příp. v následné správní žalobě. Závěr a náklady řízení 148. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že návrh na zrušení opatření obecné povahy - změny č. 2 územního plánu obce Srubec, vydané usnesením zastupitelstva obce Srubec č. 80/2019 ze dne 30. 7. 2019, která nabyla účinnosti dne 16. 8. 2019, není důvodný, a proto jej podle § 101d odst. 2 s. ř. s. zamítl (výrok I. rozsudku).

149. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Navrhovatelé neměli v řízení úspěch, a proto nemají právo na náhradu nákladů řízení.

150. Pokud jde o procesně úspěšného odpůrce, vycházel krajský soud při rozhodování o nákladech řízení z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014 - 47, podle něhož žalované správní orgány mají, v případě že se nechají zastupovat advokátem, právo pouze „na náhradu účelně vynaložených nákladů přesahujících jejich běžnou úřední činnost. Příkladem může být řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy (např. územního plánu) vydaného malou obcí, která nedisponuje odborným personálem ani potřebnými finančními zdroji nezbytnými pro vedení složitého soudního řízení.“ Procesně úspěšnému odpůrci proto krajský soud přiznal náhradu nákladů řízení vůči navrhovatelům, neboť krajský soud zhodnotil, že citovaný právní závěr zcela dopadá na případ odpůrce.

151. Náklady řízení procesně úspěšného odpůrce jsou představovány odměnou advokátky, spočívající v odměně za čtyři úkony právní služby (1 x převzetí a příprava zastoupení, 1 x vyjádření odpůrce k návrhu, 2 x účast na jednání dne 13. 1. 2021 v rozsahu 2 x 2 započaté hodiny) celkem v částce 12 400 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za čtyři úkony právní služby v částce celkem 1 200 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky). Krajský soud nepovažoval za úkon právní služby vyjádření odpůrce k replice ze dne 13. 1. 2021, neboť to neobsahovalo pro věc nové podstatné skutečnosti a bylo předloženo až v jednací síni, kde bylo i ústně předneseno. Celkem tedy jde o částku 13 600 Kč, kterou jsou navrhovatelé povinni uhradit rukou společnou a nerozdílnou odpůrci, a to k rukám jeho zástupkyně ve lhůtě, jak bylo vymezeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

152. V případě osob zúčastněných na řízení zdejší soud odkazuje na § 60 odst. 5 s. ř. s., podle něhož má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Vzhledem k tomu, že osobám zúčastněným na řízení žádné povinnosti soudem uloženy nebyly, rozhodl soud v jejich případě tak, že nemají právo na náhradu nákladů řízení. Osoby zúčastněné na řízení ani nenavrhly, aby jim z důvodů zvláštního zřetele hodných bylo přiznáno právo na náhradu dalších nákladů řízení (výrok III. rozsudku).