13 Co 120/2024
č. j. 13 Co 120/2024-147
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Plný text
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Horáka a soudců Mgr. Gabriely Štumpové a Mgr. Přemysla Klase ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o neúčinnost právního jednání o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Blansku (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 26. 3. 2024, č. j. 6 C 30/2023-114
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.
II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění takto:Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Dosavadní průběh řízení:
2. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že je vůči žalobci právně neúčinná darovací smlouva uzavřená dne , datum, mezi , jméno FO, jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou, na základě které žalovaná bezúplatně nabyla nemovitou věc – pozemek p.č. , číslo, , jehož součástí je stavba č.p. , číslo, , v katastrálním území , adresa, (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, Kč (výrok II.).
3. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobce coby věřitel uplatnil vůči žalované nárok na určení relativní neúčinnosti právního jednání jeho dlužnice , jméno FO, (dále jen „dlužnice“) spočívajícího v uzavření darovací smlouvy ze dne , datum, (dále jen „darovací smlouva“) ve prospěch žalované, které však zkracuje uspokojení jeho vykonatelné pohledávky za dlužnicí. Z provedeného dokazování učinil skutková zjištění o tom, že mezi dlužnicí jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou byla dne , datum, uzavřena písemná darovací smlouva, na základě níž dlužnice darovala žalované nemovitou věc. Dlužnice je matkou žalované. Právní účinky zápisu (vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí) nastaly dne , datum, . Po právní stránce věc posoudil podle § 589 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dospěl k závěru, že § 590 o. z. se při posouzení věci vůbec neuplatní, neboť uzavření darovací smlouvy představovalo bezúplatné právní jednání, jehož případnou relativní neúčinnost je třeba posoudit toliko na základě § 591 o. z., které coby zvláštní právní úprava vylučuje aplikaci ustanovení § 590 o. z. coby obecné právní úpravy. Dále dospěl k závěru, že lhůta dvou let stanovená v § 591 o. z. je prekluzivní lhůtou, a tudíž by její případné marné uplynutí znamenalo zánik práva žalobce dovolávat se určení relativní neúčinnosti právního jednání dlužnice. Jelikož darovací smlouva byla uzavřena dne , datum, a právní účinky vkladu vlastnického práva z této smlouvy do katastru nemovitostí nastaly téhož dne, zatímco žaloba byla u soudu podána až dne , datum, , žalobou uplatněné právo tak zaniklo ještě před podáním žaloby, a to uplynutím prekluzivní lhůty, která počala běžet dne , datum, a skončila dne , datum, . Z tohoto důvodu žalobu zamítl (výrokem I. rozsudku). Co se týče náhrady nákladů řízení, pak s poukazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), přiznal (výrokem II. rozsudku) plně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci v celkové výši , částka, Kč. Výši sazby mimosmluvní odměny advokáta žalované určil z tarifní hodnoty , částka, Kč, což odůvodnil § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“).
4. Odvolání a vyjádření k odvolání:
5. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Namítal, že soud prvního stupně se nedostatečně zabýval okolnostmi uzavření darovací smlouvy z toho pohledu, zda se opravdu jednalo či nejednalo o bezúplatné právní jednání. Argumentoval tím, že bezúplatným je takové právní jednání, které znamená pro dlužníka majetkovou oběť, za níž mu však druhá strana neposkytne adekvátní protihodnotu. V projednávané věci tomu ale bylo jinak. Ze skutkových tvrzení žalované vyplynulo, že žalovaná v souvislosti s darováním poskytla dlužnici několik protiplnění. Jednak do darované nemovité věci investovala od roku , Anonymizováno, tím způsobem, že platila náklady na dodávané energie, platila pojištění nemovité věci, financovala výměnu oken v březnu , Anonymizováno, a výměnu podlah v srpnu , Anonymizováno, a prováděla také běžnou údržbu nemovité věci. Rovněž od okamžiku darování platila za dlužnici splátky hypotečního úvěru váznoucího na nemovité věci zatížené zástavním právem ve výši , částka, Kč měsíčně. A dále dne , datum, uzavřela novou smlouvu o hypotečním úvěru, kterým v částce , částka, Kč zaplatila předchozí hypoteční úvěr dlužnice váznoucí na nemovité věci, čímž fakticky převzala a refinancovala dluh dlužnice. Soud prvního stupně se však těmito skutečnostmi vůbec nezabýval a neprovedl k nim potřebné dokazování. Správně měl soud prvního stupně právní jednání mezi žalovanou a dlužnicí posoudit jako úplatné a aplikovat § 590 odst. 1 písm. a) o. z. Navrhl, aby byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
6. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila tak, že navrhuje, aby byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrzen a ve výroku II. změněn v intencích jejího odvolání, které podala proti tomuto výroku rozsudku.
7. Žalovaná v odvolání proti výroku II. napadeného rozsudku namítla, že soud prvního stupně při stanovení výše odměny advokáta v rámci náhrady nákladů řízení nesprávně posoudil otázku tarifní hodnoty podle advokátního tarifu. Chybně vyšel z toho, že předmětem sporu bylo právo, jehož hodnota není vyjádřitelná v penězích, a proto za tarifní hodnotu považoval částku , částka, Kč stanovenou v § 9 odst. 1 advokátního tarifu. Předmětem sporu však bylo určení neúčinnosti právního jednání (darovací smlouvy) k nemovité věci, tedy právní jednání, které se týkalo nemovité věci, která je penězi ocenitelná. V průběhu dokazování byl předložen odhad obvyklé ceny nemovité věci ze dne , datum, vypracovaný odhadcem , tituly před jménem, , jméno FO, , podle něhož tato cena činila částku , částka, Kč. Sám žalobce v žalobě uvedl, že nemovitá věc je zatížena hypotečním úvěrem do výše , částka, Kč. Soud prvního stupně tedy znal cenu nemovité věci, přesto k ní při stanovení výše odměny advokáta v rámci náhrady nákladů řízení nepřihlédl, když neaplikoval § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Pokud by však Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) přesto dospěl k závěru, že předmět sporu není penězi ocenitelný, tak je třeba výši odměny advokáta v rámci náhrady nákladů řízení posoudit v souladu s § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu a vyjít z tarifní hodnoty , částka, Kč, jelikož předmětem sporu bylo určení existence či neexistence práva (neúčinnosti právního jednání) k nemovité věci. Navrhla, aby byl výrok II. rozsudku změněn tak, že žalované bude vůči žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve vši , částka, Kč.
8. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil tak, že navrhuje, aby odvolání žalované bylo „zamítnuto“.
9. Skutková zjištění:
10. Odvolací soud ve vztahu posouzení úplatnosti či bezúplatnosti právního jednání (darovací smlouvy ze dne , datum, ) odvolací soud zopakoval dokazování darovací smlouvou ze dne , datum, , souhlasem s převodem vlastnictví ze dne , datum, a výpisem z katastru nemovitostí z listu vlastnictví č. , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, ze dne , datum, .
11. Odvolací soud z těchto listinných důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění:a) Dne , datum, žalobce (jako věřitel) a dlužnice , jméno FO, (jako dlužník) uzavřeli ve formě notářského zápisu dohodu, na základě které se dlužnice coby povinná osoba zavázala zaplatit žalobci jako oprávněné osobě dlužnou částku , částka, Kč z titulu ústních smluv o zápůjčkách a vystavených směnek vlastních na řad věřitele, a to ve lhůtě splatnosti do , datum, , přičemž pro případ nezaplacení této částky ve sjednané lhůtě splatnosti dlužnice svolila, aby podle tohoto notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí - vedena exekuce na její majetek a aby tento notářský zápis byl exekučním titulem. Tyto skutečnosti byly zjištěny z notářského zápisu sepsaného dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem se sídlem v , adresa, , pod spisovými značkami , Anonymizováno, , , Anonymizováno, .b) Dne , datum, zástavní věřitel , právnická osoba, ., kterému svědčí zástavní právo váznoucí na nemovité věci, písemně vyjádřil souhlas s tím, aby vlastnictví nemovité věci bylo převedeno na žalovanou. V listině se neuvádí ničeho o tom, že by žalovaná měla převzít či uhradit dluh dlužnice vůči zástavnímu a zároveň i obligačnímu věřiteli zajištěný zástavním právem. Tyto skutečnosti byly zjištěny ze souhlasu s převodem vlastnictví ze dne , datum, .c) Dne , datum, dlužnice (jako dárkyně) a žalovaná (jako obdarovaná) uzavřely dne , datum, písemnou darovací smlouvu, kterou dlužnice darovala žalované (své dceři) pozemek p.č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je stavba , adresa, , č. p. , číslo, (dále jen „nemovitá věc“). Ve smlouvě se ve všech jejích částech vždy píše o darování. Smlouva žádným způsobem nezmiňuje jakýkoliv úplatný charakter smlouvy. Neuvádí se v ní žádné protiplnění, které by v souvislosti s darováním žalovaná poskytla či měla poskytnout dárkyni, nebo které by dárkyně od ní obdržela či měla obdržet. Tyto skutečnosti byly zjištěny z darovací smlouvy ze dne , datum, .d) Dne , datum, byl v katastru nemovitostí proveden zápis vlastnického práva žalované k nemovité věci na základě darovací smlouvy ze dne , datum, (s právními účinky zápisu ke dni , datum, ). Tyto skutečnosti byly zjištěny z výpisu z katastru nemovitostí z listu vlastnictví č. , číslo, pro katastrální území , adresa, ze dne , datum, .
12. Pokud jde o skutkovou stránku věci, soud prvního stupně ve zbývajícím rozsahu správně a přesvědčivě popsal (vymezil), které skutečnosti má za prokázané a které nikoliv, a o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění.
13. Závěr o skutkovém stavu věci je proto následující:a) Od počátku roku , Anonymizováno, žalovaná platila platby za dodávky médií do stavby , adresa, , která je součástí pozemku p.č. , číslo, , v katastrálním území , adresa, , platby za její pojištění a dále zaplatila v srpnu , Anonymizováno, náklady spojené s výměnou podlah a v březnu , Anonymizováno, náklady spojené s výměnou oken v nemovité věci, neboť tuto stavbu využívala ke svému bydlení a k bydlení své rodiny.b) Dne , datum, žalobce (jako věřitel) a dlužnice , jméno FO, (jako dlužník) uzavřeli ve formě notářského zápisu dohodu, na základě které se dlužnice coby povinná osoba zavázala zaplatit žalobci jako oprávněné osobě dlužnou částku , částka, Kč z titulu ústních smluv o zápůjčkách a vystavených směnek vlastních na řad věřitele, a to ve lhůtě splatnosti do , datum, , přičemž pro případ nezaplacení této částky ve sjednané lhůtě splatnosti dlužnice svolila, aby podle tohoto notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí - vedena exekuce na její majetek a aby tento notářský zápis byl exekučním titulem.c) Dne , datum, zástavní věřitel , právnická osoba, ., kterému svědčí zástavní právo váznoucí na nemovité věci, písemně vyjádřil souhlas s tím, aby vlastnictví nemovité věci bylo převedeno na žalovanou. V listině se neuvádí ničeho o tom, že by žalovaná měla převzít či uhradit dluh dlužnice vůči zástavnímu a zároveň i obligačnímu věřiteli zajištěný zástavním právem.d) Dne , datum, dlužnice (jako dárkyně) a žalovaná (jako obdarovaná) uzavřely dne , datum, písemnou darovací smlouvu, kterou dlužnice darovala žalované (své dceři) pozemek p.č. , číslo, jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , číslo, , v katastrálním území , adresa, (dále jen „nemovitá věc“). Ve smlouvě se ve všech jejích částech vždy píše o darování. Smlouva žádným způsobem nezmiňuje jakýkoliv úplatný charakter smlouvy. Neuvádí se v ní žádné protiplnění, které by v souvislosti s darováním žalovaná poskytla či měla poskytnout dárkyni, nebo které by dárkyně od ní obdržela či měla obdržet.e) Dne , datum, byl v katastru nemovitostí proveden zápis vlastnického práva žalované k nemovité věci na základě darovací smlouvy ze dne , datum, (s právními účinky zápisu ke dni , datum, ). Tyto skutečnosti byly zjištěny z výpisu z katastru nemovitostí z listu vlastnictví č. , číslo, pro katastrální území , adresa, ze dne , datum, .f) Žalovaná od okamžiku darování platila místo dlužnice splátky hypotečního úvěru týkajícího se nemovité věci ve výši , částka, Kč měsíčně, a to po dobu cca , číslo, měsíců.g) Dne , datum, žalovaná uzavřela s obchodní společností , právnická osoba, . smlouvu o hypotečním úvěru a peněžní prostředky získané z tohoto úvěru ve výši , částka, Kč použila na zaplacení celého dluhu dlužnice z titulu jejího hypotečního úvěru váznoucího na nemovité věci, který za ní žalovaná od okamžiku darování splácela.
14. Podle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.
15. Podle § 590 odst. 1 o. z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání,a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám,b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, neboc) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.
16. Podle § 591 o. z. neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se oa) plnění povinnosti uložené zákonem,b) obvyklé příležitostné dary,c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebod) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.
17. Právní posouzení:
18. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl odvolací soud k závěru, že žalobce coby věřitel má vůči dlužnici vymahatelnou a vykonatelnou pohledávku, a to na základě notářského zápisu ze dne , datum, obsahujícího jednak uznání peněžitého dluhu dlužnicí a dále svolení dlužnice k jeho vykonatelnosti, který tak představuje exekuční titul ve smyslu § 71a odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád (dále jen „notářský řád“). Darovací smlouvou ze dne , datum, dlužnice převedla vlastnické právo k nemovité věci na žalovanou. Žalobce tudíž byl podle § 589 odst. 1 o. z. oprávněn domáhat se, aby soud určil, že toto právní jednání dlužnice je vůči němu právně neúčinné.
19. Konkrétní podmínky, za kterých, a lhůty, za kterých se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání dlužníka, jsou upraveny v § 590 o. z. a v § 591 o. z. Zákon rozlišuje neúčinnost úplatného právního jednání a bezúplatného právního jednání. V této souvislosti se odvolací soud zcela ztotožňuje s právním výkladem soudu prvního stupně o tom, že právní úprava obsažená v § 591 o. z. je obecnou právní úpravou, zatímco právní úprava obsažená v § 591 o. z. je zvláštní právní úpravou. Jedno ze základních výkladových pravidel, která jsou součástí všeobecně uznávané právní teorie, stanoví, že existence zvláštní právní úpravy vylučuje použití obecné právní úpravy. Tak je tomu i v projednávané věci, a tudíž otázku relativní neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka lze posoudit toliko podle § 591 o. z., neboť aplikace § 590 o. z. je vyloučena.
20. Pro rozhodnutí sporu je tedy stěžejní otázkou, zda darovací smlouva opravdu byla bezúplatným právním jednáním, jehož případná relativní neúčinnost by se posuzovala výhradně podle § 591 o. z., anebo zda přece jenom nešlo o úplatné právní jednání, na jehož případnou relativní neúčinnost by dopadala aplikace § 590 o. z.
21. Za bezúplatné právní jednání se na základě komentářové literatury považuje právní jednání dárce, které pro něj znamená majetkovou oběť, za níž mu obdarovaný neposkytne adekvátní protihodnotu. Odpovídající protihodnota se posuzuje ekonomicky. Může jít o jakoukoliv hospodářskou výhodu. Nejde jen o protiplnění ve smyslu závazkového práva. A skutečnou hodnotu protiplnění je nutné zásadně posoudit objektivně. Odvolací soud k tomu dodává, že pokud by případné protiplnění mělo být takovou protihodnotou, mělo by být poskytnuto v rámci právního jednání či v jeho bezprostřední souvislosti. Případně by právní jednání mělo obsahovat či vyjadřovat odkaz na to, že nějaké protiplnění již bylo či teprve bude poskytnuto.
22. Vlastní písemná darovací smlouva je evidentně co do svého slovního vyjádření i co do svého obsahu koncipována a uzavřena jako bezúplatné právní jednání, jelikož se v ní důsledně píše pouze o darování nemovité věci ze strany dlužnice jako dárkyně ve prospěch žalované coby obdarované. Nikde se v ní nezmiňuje žádné protiplnění, které by obdarovaná v souvislosti s darováním již poskytla či teprve měla poskytnout dárkyni.
23. Žalobce se úplatný charakter darovací smlouvy snaží dovodit ze tří následujících okolností, ovšem podle závěrů odvolacího soudu ani jedna z nich nezakládá či nevytváří úplatný charakter darovací smlouvy.
24. Žalobce jednak shodně se žalovanou tvrdí, že žalovaná zaplatila od počátku roku , Anonymizováno, platby za dodávky médií do nemovité věci a platby za její pojištění a dále zaplatila v srpnu , Anonymizováno, náklady spojené s výměnou podlah a v březnu , Anonymizováno, náklady spojené s výměnou oken v nemovité věci, neboť ji využívala ke svému bydlení a k bydlení své rodiny. Oba účastníci řízení uvádějí cenu nemovité věci ve výši okolo , částka, Kč, k čemuž byl i doložen odhad vypracovaný odhadcem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, . Pokud odvolací soud porovná tuto cenu nemovité věci s obvyklou a běžnou výší uváděných výdajů a nákladů, tak je zřejmé, že nemohou z ekonomického hlediska při objektivním posouzení představovat odpovídající protihodnotu ve vztahu k poskytnutému darování, protože se jedná o mnohonásobně nižší částky. Coby notorieta je zjevné, že výdaje na energie a bydlení dosahují částek v řádu tisíce korun měsíčně a náklady na výměnu oken a podlah se mohou pohybovat v řádu desítek či maximálně stovek tisíc korun. Navíc tu ani není dána bezprostřední časová souvislost mezi jejich vynaložením a darováním. Darovací smlouva se o nich vůbec nezmiňuje. Je evidentní, že v případě plateb energií a pojištění šlo o výdaje žalované na její vlastní domácnost, nikoliv o nějakou protihodnotu za plnění poskytnuté dlužnicí. Výdaje na investice do nemovité věci pak spíše odpovídají běžné a obvyklé protihodnotě za to, že žalované bylo dlužnicí umožněno v nemovité věci bydlet.
25. Žalobce dále shodně se žalovanou tvrdí, že žalovaná od okamžiku darování platila místo dlužnice splátky hypotečního úvěru týkajícího se nemovité věci ve výši , částka, Kč měsíčně, a to po dobu asi , Anonymizováno, měsíců. To znamená, že takto ve prospěch dlužnice zaplatila částku celkem asi , částka, Kč. Jestliže odvolací soud opět porovnal výši této částky s cenou nemovité věci ve výši , částka, Kč, tak je zřejmé, že ani v tomto případě se z ekonomického hlediska při objektivním posouzení nemůže jednat o odpovídající protihodnotu ve vztahu k poskytnutému darování, jelikož je to mnohonásobně nižší částka. Darovací smlouva ani souhlas zástavního věřitele s převodem vlastnického práva na žalovanou se nezmiňují o tom, že by žalovaná měla za dlužnici hradit splátky hypotečního úvěru. Poskytnuté darování tedy nebylo podmíněno či svázáno s takovouto skutečností (protiplněním ze strany žalované ve prospěch dlužnice).
26. Žalobce taktéž shodně s žalovanou tvrdí, že žalovaná dne , datum, uzavřela s obchodní společností , právnická osoba, . smlouvu o hypotečním úvěru a peněžní prostředky získané z tohoto úvěru ve výši , částka, Kč použila na zaplacení celého dluhu dlužnice z titulu jejího hypotečního úvěru váznoucího na nemovité věci, který za ní žalovaná od okamžiku darování splácela. Pokud odvolací soud porovnal tuto částku s cenou nemovité věci ve výši , částka, Kč, tak by se z ekonomického hlediska při objektivním posouzení mohlo jednat o odpovídající protihodnotu k poskytnutému darování. Ovšem zcela tu absentuje bezprostřední souvislost s vlastním darováním, k němuž došlo dne , datum, , zatímco úvěr dlužnice byl refinancován žalovanou až dne , datum, , tedy zhruba rok a půl po darování. S ohledem na takto dlouhou časovou prodlevu nelze toto plnění žalované ve prospěch dlužnice považovat za protihodnotu vztahující se k poskytnutému darování. A to obzvláště za situace, kdy darovací smlouva ani souhlas zástavního věřitele s převodem vlastnického práva na žalovanou se nijak nezmiňují o tom, že by žalovaná v budoucnu měla dlužnici za poskytnuté darování poskytnout takovéto konkrétní protiplnění.
27. Odvolací soud považuje závěr soudu prvního stupně o bezúplatném charakteru darovací smlouvy za zcela správný. Odvolací námitka žalobce o tom, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, není opodstatněná. Výše uvedené tři okruhy skutkových okolností, z nichž žalobce dovozoval úplatný charakter darovací smlouvy, totiž byly co do skutkových tvrzení mezi účastníky nesporné, jelikož šlo o jejich shodná skutková tvrzení. Nebylo proto třeba k nim provádět dokazování, nýbrž bylo třeba tato shodná skutková tvrzení právně posoudit. To soud prvního stupně učinil a dospěl ke správnému právnímu závěru o bezúplatném charakteru darovací smlouvy, s nímž se odvolací soud zcela ztotožňuje. Ani odvolací námitka žalobce ohledně nesprávného právního posouzení věci tak není důvodná.
28. Vycházeje ze správného závěru o bezúplatném charakteru darovací smlouvy soud prvního stupně správně věc posoudil v souladu se zvláštní právní úpravou obsaženou v § 591 o. z. a správně vyloučil aplikaci obecné právní úpravy obsažené v § 590 o. z. I jeho další závěr o tom, že k bezúplatnému právnímu jednání došlo dříve než dva roky před podáním žaloby, je taktéž správný. Účinky vkladu vlastnického práva žalované z darovací smlouvy do katastru nemovitostí nastaly ke dni , datum, , a tudíž dvouletá lhůta k podáním žaloby na neúčinnost právního jednání stanovená v § 591 o. z. uplynula dne , datum, , zatímco žaloba byla u soudu podána teprve až dne , datum, . Ona lhůta je prekluzivní lhůtou, a tudíž její marné uplynutí má za následek zánik práva věřitele domáhat se u soudu neúčinnosti právního jednání. Soud prvního stupně tedy žalobu zcela správně zamítl, protože nárok žalobce zanikl.
29. Závěr k odvolacímu přezkumu výroku I. rozsudku soudu prvního stupně:
30. Odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně, neboť je ve výroku věcně správný (výrok I. tohoto rozsudku).
31. Náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně:
32. Soud prvního stupně vycházeje z rozhodnutí o zamítnutí žaloby zcela správně posoudil otázku plného procesního úspěchu žalované ve sporu a v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Nesprávně však určil výši náhrady nákladů řízení. Odvolací soud považuje za důvodnou odvolací námitku žalované ohledně nesprávného posouzení tarifní hodnoty pro stanovení výše mimosmluvní odměny advokáta žalované podle advokátního tarifu. Soud prvního stupně nesprávně vypočetl mimosmluvní odměnu advokáta žalované z tarifní hodnoty , částka, Kč podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu. Je třeba přisvědčit argumentaci žalované, že předmětem sporu bylo určení neúčinnosti právního jednání k nemovité věci, tedy právní jednání, jenž se týkalo nemovité věci, která je v zásadě vždy penězi ocenitelná. V takovém případě se podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu považuje za tarifní hodnotu cena oné nemovité věci. Ta ovšem nebyla v řízení spolehlivě zjištěna. Z ceny nemovité věci stanovené ve výši , částka, Kč na základě odhadu obvyklé ceny vypracované odhadcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, nelze vycházet, protože tento odhad zohledňuje toliko zástavní právo zatěžující nemovitou věc vzniklé na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, , ale nezohledňuje později smluvené zástavní právo zatěžující nemovitou věc vzniklé na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, a ani další tři závazky zatěžující nemovitou věc vzniklé na základě téže smlouvy, a to závazek nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh, závazek neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého a závazek zákazu zcizení. Všechna tato věcná práva zatěžující nemovitou věc jsou zapsána v katastru nemovitostí, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí z listu vlastnictví č. , číslo, pro katastrální území , adresa, ze dne , datum, . Tyto skutečnosti mohou mít podstatný vliv na obvyklou cenu nemovité věci. V rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení není prostor pro provádění takového dokazování, kterým by byla tato cena spolehlivě určena. Pokud žalovaná poukazuje na to, že nemovitá věc je zatížena zástavním právem zajišťujícím úvěr ve výši , částka, Kč, a snad se tím snaží naznačit, že tato částka by mohla být totožnou s cenou nemovité věci, pak tuto úvahu či spíše její náznak je nutné odmítnout. Výši úvěru nelze bez dalšího ztotožnit s cenou nemovité věci. A i zde platí to, co bylo výše řečeno ohledně zatížení nemovité věci dalšími věcnými právy vzniklými až po této úvěrové smlouvě a o možnostech dokazování pro potřeby rozhodování o náhradě nákladů řízení. Za situace, kdy cena nemovité věci nebyla v rámci řízení spolehlivě zjištěna, je na místě vyjít z toho, že by bylo možné ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, což odvolací soud vedlo při určení výše mimosmluvní odměny advokáta žalované k aplikaci § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu. Tedy vyšel z tarifní hodnoty , částka, Kč, které podle § 7 bod 5. advokátního tarifu odpovídá sazba mimosmluvní odměny advokáta za jeden úkon právní služby ve výši , částka, Kč. Žalovaná má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, Kč.
33. Tato částka sestává:a) z mimosmluvní odměny advokáta za , číslo, úkonů právní služby po , částka, Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , vyjádření k doplnění žaloby ze dne , datum, , účast na prvním setkáním s mediátorem dne , datum, a účast na dvou jednáních před soudem prvního stupně dne , datum, a dne , datum, ) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu,b) z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši , částka, Kč za , číslo, úkonů právní služby po , částka, Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu,c) z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, jejímž plátcem je advokát žalované, ve výši , částka, Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.
34. Závěr k odvolacímu přezkumu výroku II. rozsudku soudu prvního stupně:
35. Odvolací soud za přiměřeného užití § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně (výrok II. tohoto rozsudku).
36. Náhrada nákladů odvolacího řízení:
37. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla v odvolacím řízení (jak ohledně odvolání žalobce, tak i ohledně svého odvolání) plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti žalobci, který v odvolacím řízení neměl úspěch.
38. Žalované přísluší náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, Kč (výrok III. tohoto rozsudku).
39. Tato částka sestává:a) z mimosmluvní odměny advokáta za 1 úkon právní služby ve výši , částka, Kč vycházeje z tarifní hodnoty , částka, Kč (vyjádření k odvolání žalobce ze dne , datum, ) podle § 6 odst. 1, §7 bod 5., § 9 odst. 1 a odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, ),b) z mimosmluvní odměny advokáta za 1 úkon právní služby ve výši , částka, Kč vycházeje z tarifní hodnoty , částka, Kč (odvolání proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 1 a odst. 4 písm. b), § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, ),c) z mimosmluvní odměny advokáta za 1 úkon právní služby ve výši , částka, Kč vycházeje z tarifní hodnoty , částka, Kč (účast na jednání před odvolacím soudem dne , datum, ) podle §6 odst. 1, § 7 bod. 5, § 9 odst. 1 a odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, ,d) z náhrady hotových výdajů advokáta za 2 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, ,e) z náhrady hotových výdajů advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, ,d) z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, jejímž plátcem je advokát žalované, ve výši , částka, Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.