6 C 30/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Zatloukalem v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované číslo žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o neúčinnost právního jednání

I. Žaloba na určení, že vůči žalobci je právně neúčinná darovací smlouva uzavřená dne , datum, , číslo, mezi , jméno FO, , jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou, na základě které žalovaná bezúplatně nabyla nemovité věci zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , konkrétně pozemek p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , číslo, (bydlení), stojící na tomto pozemku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta , Jméno advokáta B, ., jméno FO 1. Žalobou uplatněnou u soudu dne , datum, , ve znění následných upřesnění, se žalobce domáhal určení, že je vůči němu právně neúčinná darovací smlouva, jež byla uzavřena dne , datum, , číslo, mezi (dlužnicí) , jméno FO, , narozenou , datum, , bytem , adresa, , jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou, kterou žalovaná bezúplatně nabyla pozemek p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova – objekt k bydlení č. p. , číslo, , stojící na tomto pozemku, zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, . V důvodech žaloby uvedl, že přibližně od roku , číslo, do roku , číslo, postupně svěřil , jméno FO, , narozené , datum, (dále již jen „dlužnice“) peněžní prostředky ve výši přesahující , částka, (v doplnění žaloby konkretizoval tuto výši jen částkou , částka, ), ze kterých získal zpět v období let , Anonymizováno, až , Anonymizováno, přibližně , částka, . Podle dohody měla dlužnice uvedené peněžní prostředky vždy poskytnuté v hotovosti zhodnotit investováním a následně v dohodnuté lhůtě příslušnou částku vrátit se zhodnocením (doba splatnosti i výše úroků byla ve všech případech návrhem dlužnice, který akceptoval). Zmíněné peněžní prostředky tedy poskytl dlužnici na základě ústně uzavřených smluv o zápůjčce, jejich vrácení si zajistil tím, že dlužnice vždy vystavila a předala originál směnky vlastní bez protestu (směnky s celkovou směnečnou sumou ve výši , částka, ), kdy datum splatnosti konkrétní směnky odpovídalo datu splatnosti pohledávky a směnečná suma odpovídala jistině zápůjčky a dohodnutým úrokům. Dlužnice žádnou ze zápůjček nevrátila a poté, co se žalobce v roce 2021 začal dožadovat úhrady, dlužnice mu opakovaně slíbila jejich zaplacení v blízké (blíže nespecifikované) budoucnosti. Jelikož toto ujišťování dlužnice nepřineslo žádný výsledek, byla dne , datum, sepsána dohoda podle § 71b exekučního řádu se svolením k přímé vykonatelnosti, ve formě notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , ve kterém dlužnice uznala své dluhy z výše uvedených zápůjček, přičemž na jeho podkladě zahájil žalobce exekuční řízení, jež je vedeno soudní exekutorkou , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, pod sp. zn. , spisová značka, . Již dne , datum, , číslo, uzavřela dlužnice (jako dárkyně) darovací smlouvu, kterou na svoji dceru, zde žalovanou (tehdy ještě neprovdanou, tj. s příjmením , jméno FO, ) bezúplatně převedla pozemek p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , číslo, , stojící na tomto pozemku, zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, (dále také i jen „předmětný dům“), přičemž k uvedenému datu se žalobkyně stala jeho výlučnou vlastnicí. O uzavření darovací smlouvy se žalobce dozvěděl až v roce , Anonymizováno, . Exekuci na majetek dlužnice vede žalobce v zásadě marně, s velmi nízkou mírou uspokojení, neboť dlužnice nemá žádný majetek odpovídající výši jejího dluhu, resp. takový majetek, který by nebyl zajištěn věcnými právy ve prospěch třetích osob. Zmíněný notářský zápis dlužnice zřejmě podepsala, aby odvedla pozornost žalobce a získala čas pro uplynutí lhůty dvou let (do , datum, ) pro podání návrhu na vyslovení relativní neúčinnosti darování podle § 591 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť se zde zavázala dluh uhradit do , datum, , tj. pouhých devět dnů do vypršení lhůty pro podání návrhu na vyslovení relativní neúčinnosti podle uvedeného zákonného ustanovení. Žalovaná jakožto dcera dlužnice (jde o osoby blízké) věděla o majetkových poměrech dlužnice, byla obeznámena i s jejími dluhy vůči žalobci. Darování jakožto převod bez odpovídajícího protiplnění musel být způsobilý zkrátit uspokojení věřitelů dlužnice, přičemž žalované byl znám úmysl dlužnice zkrátit darováním předmětného domu uspokojení pohledávek žalobce. Shrnul, že žalovaná je vlastnicí předmětného domu, který nabyla v květnu , číslo, od dlužnice darováním; dlužnice dluží žalobci částku přesahující , částka, , kterou získala od žalobce v letech , číslo, až , číslo, zřejmě s podvodným záměrem vylákat z něj peněžní prostředky bez úmyslu je vrátit; pohledávky žalobce za dlužnicí jsou vykonatelné, k vrácení dluhu nedošlo a žalobce vede exekuci z větší části marně, protože dlužnice nemá dostatek exekučně postižitelného majetku; dlužnice nehradila dluhy vůči svým dalším věřitelům; darováním se dlužnice snažila zkrátit uspokojení pohledávek žalobce; o úmyslu dlužnice žalovaná věděla, protože se jedná o její matku; došlo k naplnění skutkové podstaty ve smyslu § 590 odst. 1 písm. a/ o. z.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a požadovala její zamítnutí. Potvrdila, že dne , datum, , číslo, s dlužnicí, svojí matkou, uzavřela darovací smlouvu, jejímž předmětem byl předmětný dům. K darování došlo za situace, kdy zde byla dlužnice sice hlášena k pobytu, fakticky se zde ale nezdržovala již od roku , Anonymizováno, , neboť zakoupila areál bývalé továrny v , adresa, , kde začala budovat penzion s restaurací (nemovité věci zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, ) – nejdříve bydlela v penzionu, poté v rodinném domě v rámci areálu. V darovaném domě bydlela žalovaná, posléze i se svým manželem a rodinou, jde o obydlí rodiny dodnes. Tomu odpovídalo placení nákladů spojených s provozem domu, ještě v době před darováním (od počátku roku , Anonymizováno, ) hradila platby za dodávky médií a platby za pojištění, společně s manželem platili v srpnu roku , Anonymizováno, výměnu podlah, v březnu roku , číslo, výměnu oken a prováděli běžnou údržbu. Předmětný dům byl v době darování zatížen zástavním právem k zajištění nesplaceného hypotečního úvěru ve prospěch , právnická osoba, ., pro pohledávky do , částka, s příslušenstvím, přičemž splátky hypotéky tehdy činily , částka, měsíčně. Od doby darování tyto splátky platila s manželem (matce zasílala peníze na účet nebo je předávala v hotovosti), než došlo k přeúvěrování na nový hypoteční úvěr (úvěrová smlouva ze dne , datum, opět s , právnická osoba, ., úvěr ve výši , částka, ), kde je dlužníkem společně s manželem. Podle odhadu činila ke dni , datum, cena předmětného domu , částka, , závazky k jeho financování činily cca , částka, , žádné další dluhy dlužnice (mimo hypotéky z roku 2013) jí v době darování nebyly známy, ani neexistovaly. Vyjádřila přesvědčení, že žádný jiný dluh dlužnice tehdy neměla, o žádném se nikdy nezmínila. Teprve po darování si dlužnice vzala úvěry, které však bez problémů splácela, problémy nastaly až v roce , Anonymizováno, v důsledku epidemie Covid-19, která svými důsledky tvrdě dopadla na ubytovací a stravovací služby. O tom, že by dlužnice měla mít nějaké dluhy vůči žalobci, se žalovaná dozvěděla až z dopisů exekutorky. Ani ze žaloby nevyplývá, že by dlužnice měla v době darování nějaké další dluhy nebo problémy, v jejichž důsledku by se měla snažit odklánět majetek k újmě věřitelů, poukázala na podstatnou odlišnost v tvrzeních žalobce ohledně výše dluhu (nejdříve přes , částka, , později jen , částka, ). Po právní stránce předpokládá odpůrčí právo věřitele jednak naplnění obecných předpokladů vymezených v první větě § 589 odst. 1 o. z., k nim pak přistupují předpoklady zvláštní, uvedené v jednotlivých skutkových podstatách § 590 a § 591 o. z., z nichž vzhledem k datu podání žaloby připadá teoreticky v úvahu pouze § 590 odst. 1 písm. a/ o. z.: věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, přičemž jak zkracující úmysl dlužníka, tak vědomost odpůrce o něm musí být dány v době právního jednání. V době darování měla dlužnice jediného věřitele , právnická osoba, ., přičemž jeho postavení jako zástavního věřitele se darováním nijak nezměnilo. Převod tedy nebyl vůbec způsobilý zkrátit věřitele a dlužnice takový úmysl nemohla v době převodu ani mít. Žalované jako osobě, která nabyla majetek od dlužnice, nemohl být v době darování žádný neexistující úmysl dlužnice (zkrátit věřitele) znám, a to vzhledem k dohodě, že hypotéku na předmětný dům doplatí s manželem, což se také stalo. V reakci na upřesnění žaloby zpochybnila, že by právním důvodem předávání částek, pokud k nim skutečně docházelo, mohla být zápůjčka, snad se mělo jednat o blíže nespecifikované „investice“, přičemž ale není vůbec zřejmé, kolik peněz bylo skutečně předáno. Notářským zápisem , tituly před jménem, , jméno FO, tak byl uznán dluh z neexistujícího právního titulu.

3. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění. , jméno FO, , r. č. , RČ, , bytem , Adresa žalované, , číslo, žalované (dlužnice), jako dárkyní a , tituly před jménem, , jméno FO, , r. č. , RČ, , bytem , Adresa žalované, , číslo, žalované (žalovaná), jako obdarovanou, byla dne , datum, , číslo, uzavřena písemná darovací smlouva, kterou dárkyně darovala své dceři do jejího výlučného vlastnictví nemovitou věc zapsanou na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , konkrétně pozemek p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , číslo, (bydlení) stojící na tomto pozemku, přičemž právní účinky zápisu (vkladu práva do katastru nemovitostí) nastaly dne , datum, , číslo, (zápis byl proveden dne , datum, , číslo, ).

4. Podle § 589 odst. 1, odst. 2 o. z. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba). Neúčinnost právního jednání zakládá věřiteli právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo (§ 595 odst. 1 o. z.). Smyslem odpůrčí žaloby tedy je (z pohledu žalujícího věřitele) dosáhnout rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je vůči němu neúčinné dlužníkovo právní jednání a rozhodnutí soudu, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno, představuje podklad k tomu, že se věřitel může na základě exekučního titulu, vydaného proti dlužníku, domáhat nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu (exekuce podle exekučního řádu) postižením i toho, co odporovaným (právně neúčinným) právním jednáním ušlo z dlužníkova majetku, a to nikoliv proti dlužníku, ale vůči osobě, s níž nebo v jejíž prospěch bylo právní jednání učiněno. Odpůrčí žaloba je tedy právním prostředkem sloužícím k uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele v řízení o výkon rozhodnutí (exekučním řízení), a to postižením věcí (jiných majetkových hodnot), které neúčinným právním jednáním ušly z dlužníkova majetku.

5. Jak bylo již uvedeno, žalovaná je výlučnou vlastnicí shora označené nemovité věci, tedy pozemku p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , číslo, (rodinný dům) stojící na tomto pozemku, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , přičemž vlastnictví nabyla na základě darovací smlouvy, kterou uzavřela se svojí matkou (dárkyní) , jméno FO, dne , datum, , číslo, . Po právní stránce soud tento skutkový stav posuzoval z pohledu možné aplikace § 589 odst. 1 o. z. ve spojení s § 591 o. z. a bez potřeby objasňování dalších, mezi účastníky sporných, skutkových okolností, tedy nutnosti provádění dalšího dokazování, dospěl k závěru o nedůvodnosti žalobcem uplatněné odpůrčí žaloby.

6. Je nutno předeslat, že skutkové podstaty vymezující podmínky, za nichž věřitel může úspěšně uplatnit odpůrčí žalobu, jsou upraveny v § 590 o. z. (jehož aplikace se dovolával žalobce) a § 591 o. z. Ustanovení § 590 o. z. vymezuje obecně podmínky, za nichž se věřitel může dovolat neúčinnosti (úplatného) právního jednání, ustanovení § 591 o. z. pak podmínky, za nichž se věřitel může dovolat neúčinnosti bezúplatného právního jednání. Ve shodě s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 12. 2017, sp. zn. 14 Co 268/2017, je zdejší soud právního názoru, že výkladem, za použití obecného výkladového pravidla, že zvláštní právní úprava vylučuje použití právní úpravy obecné, je možno dovodit, že u bezúplatných právních jednání zvláštní právní úprava relativní neúčinnosti v § 591 o. z. vylučuje možnost aplikace § 590 o. z. Jinak řečeno, podle § 590 o. z. lze posoudit pouze relativní neúčinnost právních jednání úplatných.

7. V této věci je posuzované právní jednání (darovací smlouva) jednoznačně svým charakterem právním jednáním bezúplatným. Podmínky jeho relativní neúčinnosti je tudíž třeba hodnotit za použití § 591 o. z., nikoliv § 590 o. z., jak nepřípadně požadoval žalobce. Podle § 591 o. z. se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech (ve vztahu k tvrzení o existenci některé z výjimek předpokládaných pod písmeny a/ až d/ tohoto zákonného ustanovení argumentace žalobce vůbec nesměřovala). Žalobce by se tedy neúčinnosti předmětné darovací smlouvy mohl úspěšně dovolat především za splnění podmínky, že by k tomuto právnímu jednání „došlo v posledních dvou letech“, o takovou situaci ale v tomto případě nejde.

8. Lze shrnout, že pro úspěšné uplatnění odpůrčí žaloby v dané věci bylo nezbytné dodržet dvouletou lhůtu, která je svým charakterem lhůtou prekluzivní (k tomu srov. závěr obsažený v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2019, sp. zn. 47 Cm 108/2017: … právo věřitele domáhat se u soudu neúčinnosti právního jednání dlužníka není právem, které podléhá promlčení, ale je právem, které uplynutím lhůty pro jeho uplatnění zaniká. Byť to není expresis verbis v § 590 a § 591 o. z. uvedeno, představuje stanovení konkrétní lhůty pro dovolání se neúčinnosti slovy „v posledních …. letech“ vyjádření toho, že mimo tyto lhůty věřitel právo dovolat se neúčinnosti nemá.). U právních jednání, na jejichž základě vznikají práva vkladem do katastru nemovitostí, lze za počátek běhu lhůty pro uplatnění odpůrčí žaloby považovat, ve smyslu judikatury pro výklad § 42a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (srov. v tomto směru stále použitelný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2000, sp. zn. 31 Cdo 619/2000), den následující po dni, ke kterému vznikly účinky vkladu práva do katastru nemovitostí, tedy zde den , datum, 2019. Pokud žalobce uplatnil svoji odpůrčí žalobu u soudu až dne , datum, , učinil tak po marném uplynutí zmíněné prekluzivní lhůty (tato uplynula dnem , datum, ) a jeho právo dovolat se neúčinnosti odporovatelného právního jednání (zde darovací smlouvy) bez dalšího zaniklo.

9. Nad nezbytný rámec, jen pro úplnost, současně soud poznamenává, že včasnému podání odpůrčí žaloby (o uzavření darovací smlouvy se žalobce podle vlastního tvrzení dozvěděl již v průběhu roku , Anonymizováno, – viz podání ze dne , datum, „Doplnění tvrzení a důkazů“) zjevně žalobci nebránila žádná objektivní okolnost, když bezdůvodné spoléhání se na poctivost jednání dlužnice, přestože podle samotného žalobce opakovaně porušila své slovo, když dluh včas nesplnila (tedy okolnost, že žalobce dlužnici dříve důvěřoval), za takovou skutečnost rozhodně považovat nelze. Navíc i po sepisu exekučního titulu v podobě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti, v jehož rámci mělo dojít k ujednání o prodloužení splatnosti dluhu (dlužnice se zavázala dluh uhradit do , datum, ), měl žalobce dostatečný časový prostor (cca jeden týden), aby podáním odpůrčí žaloby reagoval na skutečnost, že dlužnice ani v této další dodatečné lhůtě nedostála své povinnosti a dluh neuhradila.

10. Vycházeje z popsaných závěrů, když provádění dalších důkazů označených oběma procesními stranami považoval soud za nadbytečné, neboť skutkové okolnosti nezbytné pro vyvození právního závěru, byly důkazy provedenými spolehlivě prokázány (proto dalším důkazním návrhům soud nevyhověl), soud žalobu zamítl, neboť byla uplatněna po uplynutí lhůty k tomu v zákoně vymezené.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., plně úspěšné žalované přiznal vůči neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , které jsou tvořeny náklady právního zastoupení advokátem. Právní zástupce žalované učinil šest úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen „AT“), konkrétně převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání vyjádření k žalobě, zastoupení u jednání , datum, , účast na jednání u mediátora, podání ve věci samé ze dne , datum, , zastoupení u jednání , datum, , přičemž podle § 7 bod čtvrtý AT sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby zde činí , částka, (z tarifní hodnoty , částka, podle § 9 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení bylo pouze právo dovolání se neúčinnosti smlouvy, což je právo, jehož hodnota není sama o sobě vyjádřitelná v penězích) a podle § 13 odst. 4 AT paušální náhrada hotových výdajů za každý z uvedených úkonů činí , částka, , tedy celkem , částka, (6 x , částka, + 6 x , částka, ). Jelikož zástupce žalobkyně je plátce daně z přidané hodnoty, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty (částka , částka, ).