13 Co 228/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Anonymizováno a soudkyň Anonymizováno a Anonymizováno ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne datum narození bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem jméno advokáta sídlem adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne datum narození bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem jméno advokáta , sídlem adresa advokáta o určení o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 27. 9. 2024, č. j. 6 C 104/2023-285

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , Anonymizováno, Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Nemovitá věc, o které bylo rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně, se nachází v katastrálním území , adresa, , a proto nadále již v odůvodnění tohoto rozsudku nebude tato nemovitá věc označována názvem katastrálního území.

2. Dosavadní průběh řízení:

3. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně:a) určil, že žalobce je vlastníkem pozemku p.č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , (dále jen „nemovitá věc“) (výrok I.),b) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , Anonymizováno, Kč (výrok II.),c) uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově náhradu nákladů řízení ve výši , Anonymizováno, Kč (výrok III.).

4. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě ze dne , datum, .

5. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce platně nepřevedl vlastnické právo k nemovité věci na žalovaného, neboť kupní smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene služebnosti užívacího práva uzavřené mezi žalobcem (v postavení prodávajícího a oprávněného ze služebnosti) a žalovaným (v postavení kupujícího a povinného ze služebnosti) dne , datum, (dále též „smlouvy“), jsou neplatné. Důvod neplatnosti spatřoval v tom, že smlouva o zřízení služebnosti ze dne , datum, nezohledňovala zatížení nemovité věci dříve zřízeným věcným břemenem doživotního spoluužívání rodinného domu ve prospěch oprávněného , jméno FO, (žalobcova otce), což ve svém důsledku mělo za následek neplatnost kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene pro rozpor se zákonem ve smyslu § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Další důvod neplatnosti obou smluv soud prvního stupně spatřoval v jejich zjevném rozporu s dobrými mravy podle § 580 o. z. Neztotožnil se s názorem žalobce, že by obě smlouvy byly neplatné z důvodu, že jsou lichevního charakteru podle § 1796 o. z. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a o náhradě nákladů státu podle § 148 o. s. ř.

6. Odvolání a vyjádření k odvolání:

7. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. Namítl následující:a) O žalobě rozhodoval vyloučený soudce (, tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ), neboť tento soudce porušil zásadu rovnosti stran. Od počátku řízení činil kroky směřující proti žalovanému ve prospěch žalobce, což se projevilo zejména tímto způsobem:– nerozhodl o námitce protokolace ze dne , datum, ,– neumožnil žalovanému nahlédnout do spisu před jednáním dne , datum, ,– neumožnil žalobci při jednání dne , datum, nahlédnout do listinných důkazů, které soud prvního stupně prováděl k důkazu a které se ve spise v době před tímto jednáním nenacházely (ačkoli žalovaný do spisu nahlížel),– provedl 13 důkazů, aniž by tyto důkazy účastníci označili,– v rámci výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, nepřipustil velkou část otázek žalovaného na znalce, na velkou část otázek pokládaných znalci odpovídal spíše soudce než znalec,– neprovedl žalovaným označený důkaz nahrávkou jednání mezi účastníky z průběhu uzavření smlouvy.b) Soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení.d) Soud prvního stupně neprovedl žalovaným označené důkazy: znalecký posudek z oboru psychiatrie pro posouzení zdravotního stavu (svéprávnosti) žalobce, zda mohl při uzavření smlouvy svobodně jednat. Žalobce totiž netvrdil, že je nesvéprávný, a praktický lékař pro to neshledal důvody. Návštěva psychiatra až v březnu 2023 před podáním žaloby byla účelová. Manipulovatelnost a slabomyslnost žalobce nebyla zjištěna. Byl pravomocně odsouzen trestním příkazem soudu prvního stupně sp. zn , Anonymizováno, , neboť zatajil, že ubytoval v období od prosince roku 2022 do března roku 2024 v nemovité věci 6 osob za úplatu a pobíral přitom dávky hmotné nouze od úřadu práce, kterému tím způsobil škodu ve výši , Anonymizováno, Kč,e) Soud prvního stupně nesprávně dovodil existenci absolutní neplatnosti smlouvy o zřízení služebnosti pro žalobce.f) Soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru neplatnosti smluv pro jejich rozpor s dobrými mravy. V této souvislosti namítl nepřezkoumatelnost rozsudku soudu prvního stupně. Uvedl, že nevěděl o tíživé situaci žalobce. Před podpisem smluv neviděl jeho otce , jméno FO, . Podle jeho názoru žalobce nebyl ve finanční tísni, neboť měl pohledávku za třetí osobou ve výši , Anonymizováno, Kč a žádal žalovaného o pomoc při jejím vymáhání. Žalovaný pracoval pro , adresa, a pobíral příspěvky na péči o otce. Popřel, že by byl propojen s , adresa, , který prováděl u žalobce rekonstrukci domu. , adresa, mravy porušil naopak žalobce, který si objednal plnění (opravu domu) u , adresa, a za provedenou rekonstrukci mu nezaplatil. Až po provedené rekonstrukci začal účelově napadat smlouvy a domáhat se určení vlastnického práva. Dále uvedl, že žalobce nyní nepracuje a nebude schopen žalovanému vrátit kupní cenu a hrozí proto další spory. Navíc žalobce hodlá nemovitou věc po vyhovění žalobě prodat třetí osoběg) Rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný.h) Soud prvního stupně nesprávně určil tarifní hodnotu podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“).Navrhl, aby Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl.

8. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

9. Projednání odvolání:

10. K námitce, že rozsudek vydal vyloučený soudce:11. § 14 o. s. ř.(1) Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.(4) Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

12. Žalovaným popsané skutečnosti (ve kterých spatřoval důvody pro vyloučení) lze podřadit pod postup soudce v projednávané věci. Postup soudce v řízení o projednávané věci nemůže být důvodem k vyloučení soudce, neboť k přezkumu a nápravě postupu soudce a jeho rozhodovací činnosti mohou sloužit pouze opravné prostředky. Podle názoru odvolacího soudu se nejedná o tzv. exces soudce při vedení řízení, který by jinak vedl k vyloučení soudce.

13. Odvolací soud neprovedl k důkazu zvukovou nahrávkou „telefonických hovorů žalobce se soudem“. Tento důkaz žalovaný označil k prokázání tvrzení, že soud prvního stupně mu neumožnil nahlížet do spisu.

14. Odvolací námitka proto není důvodná.

15. K námitce nepřezkoumatelnosti rozsudku soudu prvního stupně:

16. V souvislosti s uplatněnou námitkou o deficitu odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně je třeba vzít v úvahu závěr formulovaný rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, který byl uveřejněn Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem 100/2013), který je následující. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly (podle obsahu odvolání) na újmu uplatnění práv odvolatele. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly (podle obsahu dovolání) na újmu uplatnění práv odvolatele.

17. Odvolací soud neshledal, že by rozsudek soudu prvního stupně z hlediska odůvodnění nevyhovoval náležitostem § 157 odst. 2 o. s. ř. Skutečnost, že žalovaný byl schopen v odvolání reagovat na důvody předestřené v rozsudku soudu prvního stupně, jednoznačně svědčí o přezkoumatelnosti rozhodnutí. Žalovaný uváděným procesním deficitem se spíše snaží posílit relevanci ostatní odvolací argumentace.

18. Odvolací námitka proto není důvodná.

19. Skutková zjištění:

20. K námitce, že soud prvního stupně provedl důkazy, které účastníci v řízení před soudem prvního stupně nenavrhli:21. § 120 o. s. ř.(2) Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.

22. Žalovaný namítl, že soud prvního stupně postupoval procesně nesprávně, pokud provedl důkazy, které účastníci neoznačili.

23. Ve sporném řízení není soud zodpovědný za úplné zjištění skutkového stavu. Není ale vyloučeno, aby provedl důkaz i bez návrhu účastníka. Vzhledem k zásadě projednací a k zásadě rovnosti účastníků je tato výjimečná možnost (nikoliv povinnost) vázána na splnění dvou kumulativních podmínek: 1) důkaz musí být potřebný ke zjištění skutkového stavu a 2) musí vyplývat z obsahu spisu.

24. Potřebný ke zjištění skutkového stavu je důkaz zejména tehdy, má-li se soud určitou skutečností zabývat z úřední povinnosti. Avšak i k takové skutečnosti může soud vést dokazování, jen vyplývá-li z obsahu spisu. Musí být proto zřejmé, jaká skutečnost má být předmětem dokazování, a existence příslušného důkazu musí vyplývat z dosavadního průběhu řízení. Soud se tak nesmí pustit do vyšetřování věci, vyhledávat možné důkazy a prováděním důkazů bez návrhu ověřovat své vlastní hypotézy skutkového stavu.

25. Přestože určitý důkaz vyplývá z obsahu spisu, měl by soud předtím, než se rozhodne tento důkaz provést i bez návrhu, dát účastníkům možnost, aby navrhli vlastní důkazní prostředek k prokázání oné rozhodné skutečnosti.

26. Odvolací soud zdůrazňuje, že dokazování z iniciativy soudu by mělo být vyhrazeno jen pro výjimečné situace, kdy účastníku nelze poskytnout poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 29 Cdo 3197/2022).

27. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně provedl v souladu s § 120 odst. 2. o. s. ř. následující důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, které vyplývaly z obsahu spisu:– Potvrzení obce , adresa, ze dne , datum, . Soud prvního stupně vyzval obec , adresa, ke sdělení informací o okolnostech, které předcházely uzavření kupní smlouvy poté, co obec , adresa, (bez výzvy soudu prvního stupně) v podání ze dne , datum, informovala soud prvního stupně o okolnostech projednávané věci.– Usnesení soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, . Potřeba provedení tohoto důkazu vyplynula z obsahu spisu. Konkrétně z výpisu z katastru nemovitostí předloženého žalobcem. Na základě této listiny byl proveden zápis věcného břemene spoluužívání ve prospěch otce žalobce , jméno FO, .– Usnesení soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, . Potřeba vyplynula z obsahu spisu (účastnické výpovědi žalobce). Tento důkaz prokazoval tvrzení žalobce o datu úmrtí otce žalobce.– Znalecký posudek ze dne , datum, , č. , č. účtu, , podaný znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Potřeba tohoto důkazu vyplynula z potřeby právního posouzení věci z pohledu tvrzení žalobce o tom, že jde o lichevní smlouvy.

28. V rozporu s § 120 odst. 2 o. s. ř. soud prvního stupně provedl následující důkazy:– výpis ze živnostenského rejstříku k osobě žalovaného,– výpis z obchodního rejstříku pro obchodní společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, ,– pověření soudního exekutora ve věci sp. zn. , Anonymizováno, ,– oznámení nemocnice , adresa, ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, ,– lustrací nemovitých věcí žalovaného v katastrálním území , adresa, na internetových stránkách www.cuzk.cz,– lustrací osoby žalovaného v trestních spisech z rejstříku ISAS u soudu prvního stupně.

29. Tyto důkazy nevyplývaly z obsahu spisu a současně se nejednalo o důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu. Soud prvního stupně proto tyto důkazy neměl provést. Jde o vadu řízení, která ovšem neměla za následek vydání nesprávného rozhodnutí. Skutkový stav zjištěný těmito důkazy totiž není podkladem pro rozhodnutí o žalobě.

30. K námitce, že soud prvního stupně neprovedl všechny důkazy označené žalovaným:

31. Provedení dalších důkazů, které žalovaný v řízení před soudem prvního stupně označil, bylo nadbytečné, neboť skutkový stav věci byl soudem prvního stupně zjištěn v dostatečném rozsahu. Provedení důkazu znaleckým posudkem pro posouzení předpokladů pro omezení svéprávnosti žalobce nebylo potřebné, neboť duševní stav i osobnostní rysy žalobce při uzavření smlouvy byly spolehlivě zjištěny lékařskou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, . Důkazu nahrávkou z jednání účastníků při uzavírání smluv dne , datum, nebylo třeba k důkazu provádět. I v případě prokázání tvrzení žalovaného (která měla být prokázána nahrávkou), by to nemělo vliv na správné právní posouzení věci provedené soudem prvního stupně.

32. Odvolací námitka proto není důvodná.

33. K důkazům, které žalovaný označil v odvolacím řízení:

34. V průběhu odvolacího řízení žalovaný označil tyto důkazy:– výslech svědka , právnická osoba, k prokázání tvrzení, že žalobce má v úmyslu nemovitou věc po vyhovění žalobě prodat třetí osobě,– trestní příkaz soudu prvního stupně sp. zn. , Anonymizováno, k prokázání tvrzení, že žalobce není manipulovatelnou a slabomyslnou osobou.

35. Odvolací soud tyto důkazy neprovedl, neboť tyto důkazy měly prokazovat tvrzení žalovaného o skutečnostech, které měly nastat až po uzavření smluv ze dne , datum, . Prokázání takových tvrzení nemůže mít za následek změnu právního posouzení věci z hlediska aplikace § 580 a § 588 o. z.

36. Poučení poskytnuté odvolacím soudem:

37. Odvolací soud při jednání dne , datum, poučil žalobce podle § 118a odst. 1 o. s. ř. o povinnosti tvrzení. Žalobce byl vyzván, aby doplnil tvrzení o tom, zda žalobce nebo jeho otec , jméno FO, v období po uzavření smluv ze dne , datum, namítl neplatnost těchto smluv. Žalobce uvedl, že námitka uplatněna nebyla.

38. Skutková zjištění soudu prvního stupně:

39. Soud prvního stupně správně a přesvědčivě popsal (vymezil), které skutečnosti má za prokázané a které nikoli, a o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění. Odvolací soud proto v plném rozsahu odkazuje na dílčí skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně a též na závěr soudu prvního stupně o skutkovém stavu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2025, sp. zn. 29 Cdo 487/2025). Vyjma skutkových zjištění z důkazů, který soud prvního stupně provedl v rozporu s § 120 odst. 2 o. s. ř.

40. Právní posouzení:

41. K námitce o nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení:

42. Žalovaný namítl, že soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení.43. § 80 o. s. ř.Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

44. Naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení jeho vlastnického práva k nemovité věci je dán, neboť tvrdí rozpor mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí) a stavem právním. Vyhovující rozhodnutí soudu o takové žalobě může být podkladem pro změnu zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

45. Odkaz žalovaného na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2021, sp. zn. 24 Cdo 853/2021, není přiléhavý, neboť skutkový základ projednávané věci byl odlišný.

46. Soud prvního stupně proto existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva vyřešil zcela správně.

47. Odvolací námitka proto není důvodná.

48. K námitce nesprávného právního posouzení věci (neplatnost kupní smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti):

49. K důsledkům zřízení několika služebností:

50. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že kupní smlouva a smlouva o zřízení služebnosti je podle § 580 o. z. neplatná (32. až 40. odstavec odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně) z důvodu existence zatížení nemovité věci dříve zřízenou služebností (věcným břemenem spoluužívání nemovité věci). Tuto neplatnost posoudil jako absolutní.51. § 1266 o. z.K věci lze zřídit i několik služebností, pokud není novější právo na újmu právům starším.

52. Vlastníkovi služebné věci zásadně nebrání existence služebnosti zatěžovat ji další služebností. Nová služebnost však nesmí omezovat práva vyplývající z dříve zřízené služebnosti. Pro pořadí služebností je určující okamžik jejich vzniku. Pokud je zřízena služebnost v rozporu s požadavky plynoucími z § 1266 o. z., je otázkou, jaké má tato skutečnost právní důsledky. Jedná se nepochybně o právní jednání, které ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. odporuje zákonu. Podle názoru odvolacího soudu nejde o porušení zákona, které by mělo charakter zjevného narušení veřejného pořádku ve smyslu § 588 o. z. Proto porušení § 1266 o. z. může vést pouze k relativní neplatnosti příslušného právního jednání. Zákonný zákaz zřizovat další konkurenční služebnost chrání řádný výkon práva vyplývajícího ze starší služebnosti. Oprávněným dovolat se relativní neplatnosti je proto oprávněný ze starší služebnosti (otec žalobce , jméno FO, ), který ovšem neplatnost nenamítl.

53. Odvolací námitka je proto důvodná.

54. K rozporu smluv s dobrými mravy:

55. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že smlouvy jsou neplatné pro jejich rozpor s dobrými mravy.56. § 580 o. z.(1) Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.§ 588 o. z.Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

57. Soud prvního stupně podrobně (v rámci skutkových zjištění a následně v rámci právního posouzení) vysvětlil, v čem spatřuje v jednání žalovaného (ve spolupráci se svědkem , adresa, ) zjevný rozpor s dobrými mravy a současně odkázal na přiléhavou judikaturu. V tomto rozsahu proto odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

58. Správně soud prvního stupně popsal vzájemnou provázanost jednání žalovaného a svědka , adresa, , která jednoznačně směřovala v neprospěch žalobce. Adekvátně zohlednil zranitelnost žalobce, který od roku 2012 trpěl psychickými problémy, které ve spojení s jeho osobnostními rysy a intelektem v pásmu dolního průměru představovaly riziko naivního jednání a zneužitelnosti okolím. Jednání žalovaného, který v úzké součinnosti s , adresa, vytvořil předpoklady pro to, aby žalobce (v extrémně nepříznivé sociální situaci i v nedobrém psychickém stavu) převedl vlastnické právo k nemovité věci (kde měl s otcem své bydliště) na žalovaného (za soudem prvního stupně popsaných nevýhodných podmínek), jsou i podle názoru odvolacího soudu natolik mimořádné a specifické, že nelze pochybovat o tom, že se jedná o jednání zjevně rozporné s dobrými mravy. Ve svém důsledku toto jednání založilo evidentně nepřiměřené a nespravedlivé následky pro žalobce.

59. Správné závěry soudu prvního stupně nemůže zvrátit ani tvrzení žalovaného o předchozím právním jednání žalobce (uzavření dědické smlouvy, zřízení věcného břemene pro otce, uzavření dohody o půjčce ve formě notářského zápisu se svým dlužníkem, vymáhání této půjčky apod.). Žalovaný také namítl, že před uzavřením smluv nevěděl o tíživé situaci žalobce a neviděl jeho otce. Soud prvního stupně správně uzavřel, že žalovaný si musel být již jen při zhlédnutí zcela nevyhovujícího stavebně technického stavu nemovité věci (v dezolátním stavu, tj. silně zapáchající, bez koupelny, tekoucí vody a splachovacího záchodu), nepochybně vědom extrémně nepříznivé sociální situace žalobce i jeho otce. Žalovaný ostatně sám předložil soudu prvního stupně barevné fotografie nemovité věci pořízené před podpisem smluv. V tomto kontextu pak existence jediné pohledávky žalobce ve výši , Anonymizováno, Kč za třetí osobou, s jejímž vymáháním mu měl pomoci žalovaný, nemůže na závěru o extrémně tíživé sociální situaci žalobce ničeho změnit. Věk otce žalobce v době uzavření smluv (, Anonymizováno, let) a existující služebnost spoluužívání z roku 2007 pak žalovanému musely být známy minimálně z listu vlastnictví, neboť služebnost byla zakomponována do návrhu smluv.

60. Odvolací námitka proto není důvodná.

61. Náhrada nákladů řízení účastníků před soudem prvního stupně:

62. Žalovaný namítl, že soud prvního stupně při určení mimosmluvní odměny advokáta nesprávně stanovil tarifní hodnotu podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu.

63. Při určení tarifní hodnoty je třeba primárně vycházet z ceny věci, která je předmětem řízení (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu). Je-li předmětem řízení nemovitá věc, je z povahy také ocenitelná (např. nález Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. IV. ÚS 1332/07, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 36/2016). Soud prvního stupně při určení tarifní hodnoty správně zohlednil, že měl k dispozici údaj o hodnotě nemovité věci. Součástí spisu totiž byl znalecký posudek o zjištění její obvyklé ceny, což byl relevantní podklad pro určení její ceny (81. odstavec odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně).

64. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud prvního stupně rozhodl správně podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto odvolací soud odkazuje na 80. až 85. odstavec odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

65. Odvolací námitka proto není důvodná.

66. Náhrada nákladů řízení státu před soudem prvního stupně:

67. O náhradě nákladů řízení státu soud prvního stupně rozhodl správě podle § 148 odst. 1 o. s. ř., a proto odvolací soud odkazuje na 86. odstavec odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

68. Závěr:

69. Odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, neboť je ve výrocích věcně správný (výrok I. tohoto rozsudku).

70. Náhrada nákladů odvolacího řízení:

71. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl v odvolacím řízení plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který v odvolacím řízení neměl úspěch, ve výši , Anonymizováno, Kč.

72. Tato částka sestává z:a) mimosmluvní odměny advokáta za 2 úkony právní služby po , Anonymizováno, Kč (vyjádření k odvolání ze dne , datum, a účast na jednání před odvolacím soudem dne , datum, ) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1 (z tarifní hodnoty představující hodnotu nemovité věci ve výši , Anonymizováno, Kč), § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu,b) náhrady hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby po , Anonymizováno, Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu,c) náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši , Anonymizováno, Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.