6 C 104/2023

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, v právní věci žalobce: Jméno žalobce A, narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A právně zastoupený Jméno žalobce B, advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený dne Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A právně zastoupený Jméno žalovaného B, advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o určení vlastnického práva,

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku st. p. č. hodnota, který leží v katastrálním území adresa, a jehož součástí je stavba v obci adresa, č. p. Anonymizováno, rodinný dům.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno žalobce B, advokáta se sídlem adresa.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, podanou u Okresního soudu ve Vyškově (dále již „soud“) dne datum, domáhal proti žalovanému vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že je vlastníkem pozemků st. p. č. hodnota [jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno v obci adresa (dále též „RD“)] a p. č. hodnota, které leží v katastrálním území adresa, a to na základě následujícího vylíčení skutkových tvrzení a právní argumentace. V průběhu řízení – s ohledem na přísl. katastrálním úřadem (v rámci revize katastru nemovitostí) provedené sloučení pozemku p. č. hodnota do pozemku st. p. č. hodnota (viz sdělení příslušného katastrálního úřadu ad 14) – žalobce k výzvě soudu (při jednání konaném dne datum) upřesnil žalobní návrh potud, že se s ohledem na provedenou revizi v katastru nemovitostí domáhá určení vlastnického práva k pozemku st. p. č. hodnota v k. ú. adresa. Soud současně zaujímá ten procesní názor, že v situaci, kdy došlo v rámci revize katastru nemovitostí ke sloučení pozemku, který byl pojat do žalobního návrhu, s jiným pozemkem, není třeba v předmětném směru brát částečně žalobu zpět, nýbrž je povinností soudu dát žalobci procesní prostor k tomu, aby sdělil soudu, zda trvá na původní verzi svého žalobního návrhu nebo ji s ohledem na uvedenou okolnost a jak případně upřesňuje, k čemuž v tomto případě došlo shora vyloženým způsobem.

2. Dne datum byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene služebnosti užívacího práva na základě které žalobce prodal nemovité věci ad 1 žalovanému za kupní cenu ve výši částka s tím, že pouze část této kupní ceny ve výši částka byla vyplacena na bankovní účet žalobce. Součástí této smlouvy bylo i ujednání o zřízení věcného břemene doživotního užívání pozemků ad 1 včetně rodinného domu č. p. Anonymizováno v adresa.

3. Žalobce, nikoliv příliš zběhlý v obdobných obchodních a finančních záležitostech z důvodů uvedených v žalobě, tuto kupní smlouvu podepsal, především však pod nátlakem žalovaného a jeho komplice, a z důvodu finanční tísně, v níž se nacházel a nachází prakticky doposud. Žalovaný následně začal proti žalobci uplatňovat různé metody související s vystěhováním žalobce z nemovitostí ad 1, omezováním jeho užívacího práva a de facto šikanou žalobce v podobě vyhrožování nastěhováním občanů Anonymizováno podezřelý výraz apod. právnická osoba tísni žalobci došlo tím, že žalobce poptal opravu otopné soustavy v RD v podobě výměny 2 radiátorů a výměny plynového kotle, a to u adresa, narozeného dne datum, bytem adresa. jméno FO následně skutečně provedl výměnu 2 kusů radiátorů plynového kotle v RD, přičemž následně požadoval po žalobci za tyto provedené práce částku ve výši částka. Žalobce s takto vysokou částkou nepočítal, neměl dostatek finančních prostředků na úhradu, když cena těchto prací byla nepřiměřená. jméno FO následně sdělil žalobci, že pokud mu částku neuhradí, podá na něj podezřelý výraz oznámení; sdělil mu dále, že požaduje namísto úhrady ceny za jeho práce převod vlastnického práva k pozemkům ad 1 s tím, že žalobce v RD „nechá dožít.“ Jelikož byl v tu dobu jméno FO zatížen exekucí a byl si vědom, že pozemky ad 1 do výlučného vlastnictví nabýt nemůže, zajistil pro odkup těchto pozemků žalovaného coby kupujícího. V době podpisu kupní smlouvy byl žalobce ve finanční tísni a jméno FO a žalovaný si této skutečnosti byli vědomi, přičemž žalobci vyhrožovali podáním podezřelý výraz oznámení, pokud žalobce nepodepíše kupní smlouvu, když na úhradu dluhu vůči adresa žalobce neměl dostatek finančních prostředků. Žalobce proto kupní smlouvu, pod nátlakem pohrůžky podání podezřelý výraz oznámení na jeho osobu, podepsal Anonymizováno 5. Žalobci byla z kupní ceny za prodej nemovitostí ad 1 ve výši částka na jeho účet převedena pouze částka částka. Po podpisu kupní smlouvy, respektive před koncem roku 2022 a v roce 2023 bylo žalobci neustále ze strany žalovaného vyhrožováno tím, že do RD budou nastěhováni občané Anonymizováno podezřelý výraz. V měsíci březnu 2023 pak žalovaný učinil pokus vystěhovat žalobce do mobilheimu bez připojení elektrické energie a bez přívodu vody někde v poli v katastrálním území adresa. Žalobce již dlouhodobě žije ve strachu o sebe a je na něj neustále vyvíjen nátlak.

6. Podle žalobce kupní cena ve smlouvě byla hrubě podhodnocená a žalovaný si této skutečnosti byl vědom, jinak by do ní nevložil ujednání obsažena v odst. 6 a 7 v čl. VII., čemuž žalobce v době uzavírání smlouvy nerozuměl. Podle žalobce tak byla uzavřena lichevní smlouva ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu, na kterou žalobce poukazuje a v kontextu jeho případu dále po skutkové a právní stránce argumentuje v závěr o absolutní neplatnosti jím uzavřené kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemen služebností užívání uvedených nemovitých věcí.

7. Žalobce v žalobě také uvedl, pro jaké okolnosti pro podání jeho žaloby svědčí naléhavý právní zájem, neboť má za to, že smlouva je absolutně neplatná a předmětným určením se domáhá souladu mezi stavem zápisu v katastru nemovitostí a stavem právním.

8. Žalovaný ve svém (prvním) vyjádření (tehdy ještě bez právního zastoupení) odmítl uplatněnou žalobní argumentaci ústící v závěr o absolutní neplatnosti předmětné kupní smlouvy. Měl za to, že s žalovaným uzavřel v souladu se zákonem platnou kupní smlouvu. Žaloba záměrně zkresluje skutečnost, že žalovaný koupil nemovité věci s tím, že na nich budou zapsána dvě věcná břemena dle přání žalobce, což žalobce také splnil. Tuto skutečnost žalobce záměrně zamlčuje, aby účelově manipuloval s hodnotou nemovitosti v době jejího prodeje. Žalovaný měl a stále má s žalobcem (coby oprávněným z věcného břemene) problémy, žalobce porušuje dohodnuté podmínky, znehodnocuje nemovité věci a porušuje práva žalovaného coby vlastníka těchto nemovitostí. Toto chování žalobce již několikrát vedlo k zásahu ze strany adresa České republiky. Podáním žaloby se žalobce mstí žalovanému za to, že se snaží hájit svá práva. Z těchto důvodů žalovaný navrhl, aby soud podanou určovací žalobu zamítl.

9. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

10. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa a katastrální území adresa (na č. l. 103-104), prokazujícího stav evidovaný k datu datum, soud zjistil, že ke dni datum byl žalobce výlučným vlastníkem pozemků st. p. č. hodnota (jehož součástí je stavba v obci adresa, č. p. Anonymizováno, rodinný dům) a st. p. č. hodnota, které leží v katastrálním území adresa (dále též „nemovité věci“ nebo jen „RD“), a dále, že tyto pozemky jsou věcně právně zatíženy věcným břemenem spoluužívání ve prospěch oprávněného jméno FO (poznámka soudu: otce žalobce), tehdy bytem adresa, a to podle (titulu) usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne datum, sp. zn. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum.

11. Z usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne datum, sp. zn. spisová značka (které nabylo právní moci dne datum) soud zjistil, že tímto rozhodnutím byla mj. schválena dohoda o vypořádání dědictví ze dne datum po zůstavitelce jméno FO (matce žalobce), narozené rodné přijmení datum, posledně bytem adresa, zemřelé dne datum, kdy nemovité věci (jinak specifikované v ad 10) nabyl (nyní) žalobce, který současně „zřizuje za sebe a své právní nástupce – budoucí vlastníky domu čp. Anonymizováno adresa – objektu bydlení na pozemku par. č. st. Anonymizováno zastavěná plocha a nádvoří a pozemků par. č. st. Anonymizováno zastavěná plocha a nádvoří a pr. č. hodnota zahrada, svému otci jméno FO právo doživotního bezplatného bydlení, jako věcné břemeno, váznoucí na domě… (opět specifikace shora již uvedených nemovitých věcí)…spočívající ve výlučném užívání jedné obytné místnosti s okny do ulice, spoluužívání společné kuchyně, ložnice, příslušenství, chodby, průjezdu, půdy, vedlejší stavby ve dvoře domu, dvora, zemního sklepu a zahrady, vše s právem volného příchodu, pobytu, odchodu, s právem přijímání návštěv a dále s tím, že veškeré náklady spojené se zachováním, údržbou a opravami těchto nemovitostí ponese pouze jejich vlastník a poz. jméno FO s takto vymezeným věcným břemenem souhlasí, přičemž pro poplatkové účely činí desetinásobek hodnoty ročního užitku dle shodného prohlášení účastníků řízení částka.“ 12. Dne datum žalobce coby prodávající uzavřel s žalovaným coby kupujícím kupní smlouvu a dále smlouvu o zřízení věcného břemene služebnosti užívacího práva (smlouva je na č. l. 8-9), dle které žalobce prodal žalovanému pozemky st. p. č. hodnota (jehož součástí je stavba v obci adresa, č. p. Anonymizováno, rodinný dům) a st. p. č. hodnota, které leží v katastrálním území adresa, za kupní cenu ve výši částka. Dle „výslovné žádosti prodávajícího“ přitom tato kupní cena měla být vypořádána tak, že částka ve výši částka bude uhrazena do 35 dnů poté, co bude u příslušného katastrálního úřadu proveden vklad vlastnického práva dle této smlouvy ve prospěch kupujícího na účet číslo: č. účtu (poznámka soudu: jak bude dále uvedeno, jedná se o bankovní účet na jméno adresa, gen. shora), pod variabilním symbolem var. symbol, a specifickým symbolem spec. symbol, dále částka ve výši částka bude uhrazena do 45 dnů po povolení vkladu obdobně, jako u první platby, a to ve prospěch kupujícího na stejný účet shora, variabilní symbol var. symbol, specifický symbol stejný jako u první platby, nebo v hotovosti k rukám prodávajícího, a částka ve výši částka bude uhrazena nejpozději do 10 pracovních dnů poté, co bude u příslušného katastrálního úřadu zahájeno vkladové řízení o povolení zápisu vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch kupujícího, a to na účet prodávajícího č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol. Dále bylo v kupní smlouvě účastníky sjednáno, že: „Smluvní strany se výslovně dohodly, že kupující je oprávněn uhradit jakékoli závazky prodávajícího a pokud ta učiní, tak o souhrn těchto úhrad ponížit částku (částky), které budou poukázány přímo prodávajícímu.“ (zjištěno z cit. kupní smlouvy na č. l. 8 a násl.).

13. Účastníci dne datum kromě kupní smlouvy ad 11 uzavřeli také smlouvu o zřízení věcného břemene služebnosti užívacího práva, dle které žalovaný jako povinný ze služebnosti, zřizuje bezúplatně pro žalobce jako oprávněného ze služebnosti „věcné břemeno – služebnost užívacího práva k předmětu koupě, spočívající v doživotním právu bydlení ve výše uvedené (poznámka soudu: tj. v ad 11) nemovitosti, spojené s právem užívání.“ Z obsahu čl. VI. cit. kupní smlouvy přitom plyne, že toto oprávnění ve prospěch žalobce bylo sjednáno pro obě uvedené nemovité věci. Z čl. IV kupní smlouvy ad 11 přitom plyne, že účastníci si při uzavírání smlouvy o zřízení cit. služebnosti byli vědomi již existujícího věcného břemene spoluužívání nemovitých věcí pro oprávněného (otce žalobce) jméno FO, gen. shora, avšak smlouva o zřízení této služebnosti žalovaným ve prospěch žalobce nebyla nijak právně upravena ve vztahu ke stávajícímu věcně právnímu oprávnění plynoucímu ze zřízeného věcného břemena ve prospěch otce žalobce – jméno FO, který mj. v době uzavření uvedených smluv účastníky byl podezřelý výraz v právnická osoba. (zjištěno z cit. kupní smlouvy na č. l. 8 a násl.). 14. právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, přípisem ze dne datum, č. j. Z-2652/2023-712, sdělil soudu, že v rámci revize došlo ke sloučení pozemku p. č. hodnota do pozemku st. p. č. hodnota, vše v k. ú. adresa, takže z tohoto důvodu je na listu vlastnictví č. hodnota pro k. ú. adresa evidován ve vlastnictví tituly před jménem jméno FO (žalovaného) pouze pozemek st. p. č. hodnota o výměře 360 m2, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno (v obci adresa), rodinný dům (zjištěno z cit. sdělení katastrálního úřadu na č. l. 27).

15. Z výslechu žalobce soud zjistil, že v RD původně bydlel se svým otcem jméno FO, který v době uzavření smluv mezi účastníky shora byl podezřelý výraz ve Anonymizováno podezřelý výraz. V době uzavírání smluv byl žalobce nezaměstnaný, vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání a jeho jediným příjmem byly sociální dávky. Otec žalobce zemřel dne datum. Žalobce dochází ambulantně na podezřelý výraz, jeho ošetřující lékařkou je tituly před jménem jméno FO. Žalobce v souvislosti s problémy s topením v RD byl nucen řešit opravu. Znal se s adresa, u které občas brigádně pracoval, a který mu přislíbil předmětnou opravu; nabídl žalobci provedení opravy topení, přičemž posléze se žalobce se jmenovaným dohodl na tom, že pokud by ta rekonstrukce v RD byla rozsáhlejší, tak by mu žalobce RD prodal s tím, že by žalobce mohl v RD dožít. Předtím žalobce ten návrh ze strany adresa probíral se svým otcem (jenž po zdravotní stránce na tom nebyl dobře, měl gangrénu, měl amputovanou nohu), který v předmětném (tehdy zimním) období měl v pokoji zimu, v RD se topilo nevyhovujícím topením (elektrické přímotopy), potřeboval v RD bezbariérový přístup, do koupelny instalovat sprchový kout, splachovací WC. Žalobce si tehdy byl vědom toho, že věci musí zařídit i pro otce, který nezbytně takové vybavení v RD potřeboval. jméno FO konkrétně žalobci nabídl, že za realizaci rekonstrukci v RD žalobce na něj převede vlastnické právo k těmto nemovitým věcem. jméno FO jméno FO přistoupil k realizaci rekonstrukčních prací, v RD instaloval nový plynový kotel a dva radiátory (jeden v ložnici a jeden v obýváku), přičemž v dětském pokoji bylo ponecháno plynové topení tzv. „Vafka“. Pak mezi žalobcem a adresa došlo k určité neshodě dle žalobce vyvolané tím, že mu jméno FO nezaplatil za určitou žalobcem vykonanou práci v rámci brigády pro jmenovaného. Žalobce po adresa stran dalších prací v RD vyžadoval uzavření smlouvy, v důsledku čehož došlo k ukončení rekonstrukční prací adresa. Pak z podnětu adresa se žalobce dostal do kontaktu s žalovaným, který žalobci sdělil, že předmětný problém chce vyřešit, že řeší pohledávku adresa za žalobcem a v této souvislosti vystupoval jako zájemce o koupi RD, respektive předmětných nemovitých věcí. Nakonec žalobce přistoupil k uzavření předmětných smluv s žalovaným.

16. Dne datum žalobce uzavřel s adresa, gen. shora, písemnou objednávku „č. hodnota“ ohledně stavebních a instalatérských prací (poznámka soudu: text gramaticky opraven) „na akci adresa PSČ v celkové výši částka“ s tím, že: „objednatel (poznámka soudu: roz. žalobce) je povinen za provedené práce zaplatit zhotoviteli (poznámka soudu: roz. adresa) fakturu za dodání materiálu + práci po převzetí materiálu na stavbě, což je dne datum, byl materiál navezen.“ (zjištěno z kopie cit. objednávky na č. l. 77). 17. jméno FO, gen. shora, fakturou č. „00001“ ze dne datum vyúčtoval žalobci za provedené práce v RD za dodání materiálu včetně provedení stavebních (v této faktuře však blíže neuvedených) stavebních prací částku částka, splatnou do datum (zjištěno z cit. faktury na č. l. 74). Na této faktuře pak žalobce vlastní rukou dne datum, tj. v den uzavření smluv shora s žalovaným, napsal text: „Souhlasím s úhradou faktury jako platbou kupní ceny dle kupní smlouvy ze dne datum“ a pod tento text se vlastnoručně podepsal (zjištěno z kopie cit. faktury na č. l. 74 a z výslechu žalobce).

18. Dne datum, tj. více jak dva měsíce po uzavření mj. kupní smlouvy, respektive uvedených smluv shora s žalovaným, žalobce vlastnoručně sepsal a podepsal tento text prohlášení: „Já níže podepsaný Jméno žalobce A potvrzuji tímto, že rozsah rekonstrukce odpovídá mým požadavkům a tím dohoda mezi mnou a p. tituly před jménem jméno FO je splněna bez výhrad.“ (zjištěno z kopie cit. prohlášení žalobce na č. l. 75).

19. Dne datum žalobce podepsal listinu nadepsanou jako „souhlas pronájmem nemovitosti“, v níž je mj. uvedeno, že žalobce „jako oprávněný z věcného břemene spočívající v doživotním právu bydlení a užívání nemovitosti – domu č. p. 82, adresa vyjadřuji a uděluji tímto bezpodmínečný souhlas s pronájmem této nemovitosti nejvýše třem osobám...“ (zjištěno z kopie cit. souhlasu žalobce na č. l. 76).

20. Soud se souhlasem žalobce požádal ošetřující lékařku žalobce - specialistku z oboru podezřelý výraz – tituly před jménem jméno FO z právnická osoba., se sídlem adresa, o lékařskou zprávu týkající se podezřelý výraz Anonymizováno žalobce. Jmenovaná lékařka soudu sdělila, že poprvé byl žalobce podezřelý výraz vyšetřen v r. 2012 pro poruchy přizpůsobení, kdy měl občasné Anonymizováno Anonymizováno. Tehdy bylo provedeno i vyšetření žalobce se závěrem, že jeho Anonymizováno je v dolním průměru, má zpomalené Anonymizováno tempo s rysy Anonymizováno až Anonymizováno (poznámka soudu: ve veřejně publikované odborné podezřelý výraz literatuře je psychastenie označením podezřelý výraz podezřelý výraz charakterizovaného Anonymizováno, nutkavými představami nebo přílišnou Anonymizováno; postižený má pocit vlastní Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno ve Anonymizováno Anonymizováno z Anonymizováno). Vyšetření žalobce detekovalo též sekundárně Anonymizováno [což je opět z veřejně dostupných pramenů Anonymizováno podmíněná Anonymizováno k Anonymizováno a celkové podezřelý výraz Anonymizováno (Anonymizováno), zvýšená Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno atd.], Anonymizováno (roz. Anonymizováno Anonymizováno), Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno (Anonymizováno), Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Podruhé byl žalobce vyšetřen v r. 2019 se závěrem, že trpí Anonymizováno Anonymizováno, což byla reakce na Anonymizováno, Anonymizováno z Anonymizováno, z Anonymizováno Anonymizováno; bylo dále u něj Anonymizováno, že je osobností Anonymizováno s Anonymizováno Anonymizováno (viz vyšetření první). Potřetí byl žalobce podezřelý výraz vyšetřen v r. 2020 se závěrem, že trpí Anonymizováno Anonymizováno s Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno reaktivního charakteru, se Anonymizováno Anonymizováno zvládat Anonymizováno; žalobce při tomto vyšetření lékaři popisoval Anonymizováno z Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, že Anonymizováno na svou Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno, popisoval konkrétní situace, kdy jej různí lidé Anonymizováno, měl Anonymizováno, aby se to neopakovalo. Aktuálně, respektive od března 2023 je žalobce v podezřelý výraz Anonymizováno péči, Anonymizováno vyhledal sám pro Anonymizováno potíže, v jejichž důsledku se opět objevilo Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno. V r. 2022 mu zemřel otec, on se dostal do obtížné Anonymizováno situace a „naletěl podvodníkovi, kterému velmi nevýhodně prodal dům, pod tlakem a ve strachu, protože mu vyhrožoval policí.“ K posledně uvedenému vyšetření pak podezřelý výraz u žalobce diagnostikoval shora již vyložené závěry a pro soud pak stran podezřelý výraz stavu žalobce sumarizoval, že z opakovaných vyšetření žalobce jsou zřejmé přetrvávající dlouhodobé osobnostní rysy Anonymizováno a Anonymizováno a přistupují další skutečnosti, které mohou ovlivnit jednání žalobce; jeho Anonymizováno je v pásmu Anonymizováno Anonymizováno, je u něj tíživá životní situace po úmrtí otce, dlouhodobé Anonymizováno z Anonymizováno, nízká Anonymizováno a Anonymizováno o Anonymizováno; existuje riziko Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno okolím (zjištěno z cit. lékařské zprávy na č. l. 62).

21. Otec žalobce – jméno FO, gen. shora, byl prokazatelně počátkem prosince 2021 ve špatném podezřelý výraz stavu. Jmenovaný byl např. dne datum podezřelý výraz na Anonymizováno oddělení právnická osoba. (dále již „právnická osoba“), kde byl přivezen rychlou záchrannou službou (dále již „RZS“), byl nalezen v RD ležící, podchlazený, zmatený, při příjmu nebyl schopen ani podpisu (zjištěno z oznámení právnická osoba ze dne datum na č. l. 91-94). jméno FO byl otec žalobce dne datum propuštěn z cit. podezřelý výraz (zjištěno ze sdělení právnická osoba ze dne datum na č. l. 95). Hospitalizace otce žalobce v právnická osoba proběhla i počátkem měsíce května, kdy dne datum byl jmenovaný propuštěn z oddělení CPN (zjištěno ze sdělení právnická osoba ze dne datum na č. l. 96), avšak již datum byl jmenovaný opět podezřelý výraz na Anonymizováno oddělení právnická osoba, když byl do podezřelý výraz převez RZS ve stavu dehydratace, spavý a zanedbaný, bez verbální komunikace (zjištěno z oznámení právnická osoba ze dne datum na č. l. 97-100. Otec žalobce (jméno FO) zemřel dne datum (viz též usnesení soudu ze dne datum, č. j. spisová značka).

22. Žalovaný předložil soudu v průběhu řízení kopie fotografií (na č. l. 107-110) zobrazující (vyjma první fotografie na č. l. 107 zachycující stav dvorku) vnitřní stav RD před uzavřením předmětné kupní smlouvy. Z těchto kopií fotografií plyne, že interiér domu byl značně zanedbaný, přičemž kopie (horní) fotografie na č. l. 107 zachycuje stav dvorku RD, zarostlý, zanedbaný. Na (horní) kopii fotografie na č. l. 109 jsou patrné známky rekonstrukčních prací (obnažená zeď bez omítky a nový rozvod vody a zřejmě nového plynového kotle).

23. Z výslechu svědka adresa soud zjistil, že žalobce svědkovi dříve vypomáhal v jeho firmě. Pak se svědek s žalobcem dohodl na rekonstrukci v RD, neboť žalobce potřeboval pro sebe a svého otce zajistit zázemí, jelikož v RD nebyla tekoucí voda, koupelna ani splachovací WC. Svědek se proto dohodl s žalobcem, že mu v RD zajistí koupelnu, teplou vodu, topení a žalobce poté na něj převede vlastnické právo k těm nemovitostem, a svědek nechá žalobce a jeho otce v RD bydlet. Svědek sdělil žalobci, že rekonstrukce bude zhruba do částky částka. Svědek v RD složil nějaký stavební materiál, začaly se tam provádět vyklizovací práce, instalovaly se radiátory, plynový kotel. Nicméně pak se svědek s žalobcem pohádal a k převodu nemovitostí nedošlo a rekonstrukční práce v RD byly přerušeny; tyto práce svědek opět obnovil poté, co se žalobce spojil s žalovaným a svědek měl informaci, že žalovaný bude od žalobce RD, respektive předmětné nemovitosti kupovat. Svědek poznal žalovaného při uzavírání jednoho obchodu, který se nakonec nezrealizoval. Svědek měl pro žalovaného pracovat na nějaké nemovitosti, ale nakonec k tomu nedošlo. Svědek věděl, že žalovaný domy podobné RD žalobce vykupuje, a proto předal žalovanému kontakt na žalobce. Svědek za několik týdnů měl schůzku s žalovaným, který mu sdělil, že RD žalobce koupil a v této souvislosti požádal svědka, aby provedl všechny rekonstrukce v RD s tím, že za tyto práce svědkovi zaplatí. Svědek soudu vypověděl (nejde zde o skutkové zjištění soudu), že poté v RD provedl nové odpady, kanalizaci, koupelnu se sprchovým koutem, WC, topení v celém domě a vyklidil suť z RD a provedl demolici v zadní části domu – stodoly, která ohrožovala sousední dům. Všechny tyto práce svědek účtoval žalovanému, přesně si jejich výši nepamatuje, bylo to něco kolem půl milionu korun. V dalším období svědek zajistil pro žalovaného zájemce o koupi RD, neboť žalovaný projevil zájem nemovité věci prodat. Nakonec ke koupi předmětných nemovitostí ze strany těchto zájemců nedošlo.

24. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že se znal se svědkem adresa z předchozí doby. Žalovaný soukromě podniká v oblasti finančního poradenství, dále se zabývá výkupem nemovitostí, propachtováním různých pozemků. Svědek jméno FO dal tip žalovanému na žalobce ohledně možnosti koupit nemovitosti. Žalovaný se následně setkal s žalobcem, věděl, že jeho otec bydlí s žalobcem a momentálně byl v podezřelý výraz. Žalovaný si RD prohlédl, ten byl v dezolátním stavu, prostor, kde bydlel otec žalobce, „šíleně“ páchnul. Návrh kupní smlouvy připravoval pro žalovaného jeho advokát.

25. Ze znaleckého posudku soudního znalce tituly před jménem jméno FO ze dne datum, číslo položky č. účtu, soud zjistil, že obvyklá cena nemovitých věcí ad 10 činila podle stavu ke dni datum, tj. ke dni uzavření předmětné kupní smlouvy, částku ve výši částka. Znalec vycházel ze zjištění, že: „předmětná nemovitost je ke dni datum částečně napojena na základní inženýrské sítě (plyn, elektro a vodovod z řadu). Kanalizace do veřejné sítě k tomuto datu není zjištěna – odkanalizování do trativodu (nejspíše před domem) a dešťová kanalizace na pozemek. Přístupnost objektu je po zpevněné komunikaci.“ 26. Pokud jde o RD, znalec vycházel z jeho následujícího stavu (ke dni datum): „Jedná se o vnitřní řadový zděný rodinný dům. RD je přízemní nepodsklepený se sedlovou střechou. Objekt se základy bez vodorovných hydroizolací. Zdivo smíšené z pálených a nepálených cihel v celkové tloušťce do 70 cm. Komínové těleso bez vyvložkování. Stropy dřevěné trámové s rovným podhledem. Krov dřevěný se sedlovou střechou a s pálenou střešní krytinou. Klempířské konstrukce z pozinkovaného plechu. Fasádní omítky dvouvrstvé vápenné hladké. Vnější úpravy soklu nejsou. Dveře náplňové plné do dřevěných obložkových zárubní. adresa dřevěná špaletová a dřevěná zdvojená. Povrchy podlah představuje betonová mazanina s PVC a broušené teraco. Vytápění zajišťuje plynový kotel, 2 radiátorová tělesa a 1 x původní plynové waw. Koupelna v rekonstrukci bez vnitřního vybavení. Elektroinstalace třífázová 220/380 V. Bleskovod chybí, Rozvod pouze studené vody. Vnitřní kanalizace ani – nefunkční. Vnitřní vybavení – umyvadlo. Suché WC. Objekt jinak bez vybavení.“ 27. Znalec u RD zjistil následující závady: „zjevná vlhkost zdiva vlivem absence hydroizolací působením vzlínající zemní vlhkosti a působením srážkových vod, značně opadaná venkovní omítka (především ve dvorní části), lokální zatékání střešním krytem, netěsnost původních dřevěných oken, staticky významná prasklina v nosném zdivu ve dvorním traktu, podprůměrná údržba objektu a zahrady.“ K RD náleží suché WC, zemní sklep, skladová část – přízemní objekt s pultovým dřevěným krovem a s pálenou střešní krytinou (vše ve velmi špatném stavu). V ZP znalec dále uvádí, že: „Technická hodnota příslušenství včetně venkovních úprav (zpevněné betonové plochy, oplocení apod.) má vzhledem k výraznému opotřebení ke svému malému rozsahu velmi nízkou hodnotu a k oceňovanému objektu má jen doplňkovou funkci. Stavebně technický stav příslušenství je průměrný až podprůměrný, u hospodářských staveb je stav zhoršený.“ 28. Při zjišťování obvyklé ceny RD znalec přihlédl rovněž ke zřízenému věcnému břemenu spoluužívání RD ve prospěch otce žalobce – jméno FO, gen. shora a dospěl k závěru, že hodnota tohoto věcného břemene činí částka, kteroužto částku je třeba odečíst od zjištěné ceny RD porovnávací metodou – částka, takže celková zjištěná obvyklá cena RD podle znalce činí částku částka. Znalec současně v rámci ZP provedl výčet silných a slabých stránek RD. Mezi silné stránky RD podle znalce náleží dobrá a klidná poloha s dobrou dostupností zastávky autobusu a středu obce, možnost parkování v objektu. Mezi slabé stránky RD podle znalce náleží velmi špatný technický stav RD s výrazným stupněm opotřebení stavebně konstrukčních prvků dlouhodobé i krátkodobé životnosti, nedokončenost započaté rekonstrukce, špatný technický stav objektů příslušenství a vedlejších objektů (skladová část, zemní sklep apod.), podstandardní vybavení RD (absence splachovacího WC, koupelny apod.), vysoká energetická náročnost objektu (náklady na kompletní rekonstrukci a modernizaci), příslušenství hospodářských staveb ve zhoršeném technickém stavu (minimální využití, náklady na demolici či kompletní rekonstrukci), zatížení věcným břemenem spoluužívání, absence řádně prováděné údržby RD i zahrady (zjištěno ze ZP na č. l. 164-192).

29. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce byl (posuzováno zde podle stavu zápisu v katastru nemovitostí) vlastníkem pozemků st. p. č. hodnota (jehož součástí byla stavba v obci adresa, č. p. Anonymizováno, rodinný dům) a st. p. č. hodnota, které leží v k. ú. adresa. Tyto nemovité věci byly před datum věcně právně zatíženy věcným břemenem spoluužívání ve prospěch oprávněného otce žalobce – jméno FO. jméno FO dle soudem schválené dohody o vypořádání dědictví (usnesení soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka) byl věcně právně oprávněn RD doživotně bezúplatně užívat, a to v rozsahu spočívajícím ve výlučném užívání jedné místnosti s okny do ulice, spoluužívání společné kuchyně, ložnice, příslušenství, chodby, průjezdu, půdy, vedlejší stavby ve dvoře domu, dvora, zemního sklepu a zahrady, vše s právem volného příchodu, pohybu, odchodu, s právem přijímání návštěv a dále s tím, že veškeré náklady spojené se zachováním a údržbou těchto nemovitostí ponese pouze jejich vlastník. Dne datum účastníci uzavřeli dvě smlouvy, a to 1. kupní smlouvu o prodeji RD žalobcem žalovanému za kupní cenu ve výši částka, a 2. smlouvu o zřízení věcného břemene služebnosti užívacího práva k předmětným nemovitostem, dle které žalovaný byl v postavení povinného a žalobce v postavení oprávněného, a obsahem smlouvy bylo zřízení služebnosti užívacího práva k předmětu koupě spočívající v doživotním právu bydlení ve výše uvedených nemovitostech spojené s právem jejich užívání. V rámci katastrální revize došlo v průběhu řízení ke sloučení pozemku p. č. hodnota do pozemku st. p. č. hodnota v k. ú. adresa, v důsledku čehož žalobce také upravil svůj žalobní návrh.

30. Soud dospěl (z dále uvedených důvodů) k závěru, že žaloba je důvodná.

31. Předně je třeba přisvědčit žalobci, že mu na požadovaném určení svědčí dle § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem, neboť žalobce se domáhá odstranění stávajícího nesouladu mezi stavem zápisu v katastru nemovitostí a žalobcem tvrzeným právním stavem (o tom, že žalobce je výlučným vlastníkem RD).

32. Stran hmotněprávní stránky nutno konstatovat, že v době, kdy bylo zřízeno věcné břemeno spoluužívání RD ve prospěch otce žalobce – jméno FO – právní režim věcných břemen podléhal regulaci dle § 151n, podle jehož prvního odstavce zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v tehdy rozhodném znění, věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Jelikož toto věcné břemeno bylo zřízeno za předchozí civilní úpravy, bylo třeba ve vztahu k němu a k době uzavření předmětné kupní smlouvy (tj. k datu datum, kdy ještě žil otec žalobce a oprávněný z věcného břemeno spoluužívání RD) aplikovat § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již „o. z.“), dle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se osobních, rodinných a věcných práv; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

33. Stávající občanský zákoník vychází z principu, podle kterého věcná práva k věci cizí (věcná břemena), která existují ke dni účinnosti o. z., se budou řídit novou právní úpravou. Věcná břemena, vzniklá před účinností nového o. z., jsou tedy buď služebnostmi, nebo reálnými břemeny, a to v závislosti na jejich obsahu (k tomu srov. Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2013, s. 908).

34. Podle § 1283 o. z. služebnost užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat pro jeho vlastní potřebu a potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření.

35. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, zdůraznil, že je-li věcné břemeno k bytu zřízeno za účelem bydlení, stává se z bytu obydlí oprávněného, které je chráněno Listinou základních práv a svobod.

36. Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, zaujal právní názor, že věcné břemeno lze zřídit i k nemovitosti již takovým břemenem zatížené, avšak nové věcné břemeno nesmí být na újmu právům osoby, jejíž oprávnění z věcného břemene vzniklo dříve. V usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, pak Nejvyšší soud formuloval závěr, že pozdější zřízení věcného břemene prakticky shodného obsahu s dosavadním věcným břemenem, tentokrát ovšem ve prospěch jiné osoby, nemůže být právně relevantní, aniž by tomu předcházelo omezení či zánik dosavadního věcného břemene.

37. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud také vyložil, že k nemovitosti, kterou oprávněná osoba užívá na základě osobního závazku vlastníka z titulu smlouvy o doživotním užívání, nemůže vlastník za trvání tohoto práva zřídit platně věcné břemeno, respektive spoluužívání jiné osobě.

38. Jak již shora bylo soudem zjištěno, v době uzavření předmětné kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene služebnosti užívání práva ve prospěch žalovaného byl věcně právní vztah k předmětným nemovitostem takový, že tyto byly zatíženy zřízeným věcným břemenem doživotního spoluužívání RD ve prospěch oprávněného jméno FO, z toho ve výlučném užívání jedné obytné místnosti s okny do ulice. Žalovaný, který mj. koncipoval i předmětnou smlouvu o věcném břemenu služebnosti výše uvedený (a v době uzavírání trvající) právní vztah ve prospěch oprávněného otce žalobce – jméno FO nezohlednil, respektive účastníci uzavřeli uvedenou smlouvu o zřízení věcného břemene služebnosti o doživotním právu bydlení žalovaného v RD, která ovšem v daném případě nemohla jakýmkoliv způsobem – bez příslušné věcně právní participace původního oprávněného jméno FO – vytěsnit dosavadní existující právní vztah založený prvně zřízeným věcným břemenem ve prospěch posledně jmenovaného. V důsledku toho, s přihlédnutím k výše vyložené judikatuře, tak později uzavřená smlouva mezi účastníky tohoto sporu je ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. (stanovící, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje), absolutně neplatná, a to pro rozpor se zákonem, respektive uvedené dvoustranné právní jednání účastníků je v důsledku cit. ustanovení stiženo absolutní neplatností.

39. Současně je třeba ve vazbě na ad 38 uzavřít, že v daném případě se neuplatní režim ve smyslu § 576 o. z., který stanoví, že týká-li důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Žalobce by zcela jistě nepřistoupil k uzavření kupní smlouvy bez smlouvy zajišťující mu zřízení předmětné služebnosti užívat RD [k tomu srov. prohlášení žalobce ze dne datum na č. l. 200 – arg. (v textu nyní tučně zvýraznil soud): „Žádám, aby ve znaleckém posudku ke spisu spisová značka bylo zohledněno, tedy započítáno k ceně i mé věcné břemeno, bez něhož bych dům nikdy nechtěl prodat…“]. Pak je tedy třeba učinit právně kvalifikační závěr, že absolutní neplatnost (pro nemožnost oddělení uvedených právních jednání) postihuje také předmětnou kupní smlouvu a po právní stránce je zde navozen stav, jako by účastníci ohledně předmětných nemovitých věcí žádná právní jednání neučinili. V tomto směru je proto žalobce podle práva stále výlučným vlastníkem předmětného pozemku, jemuž svědčí naléhavý právní zájem domáhat se určení tohoto vlastnického práva, neboť tímto způsobem (takto vydaným rozsudkem, který v případě své právní moci by představoval mj. veřejnou vkladovou listinu) by došlo ke zjednání nápravy potud, že by v důsledku vkladu dle tohoto rozsudku došlo k souladu mezi stavem zápisu v katastru nemovitostí a stavem právní (tzv. právní realitou).

40. Soud nad rozsah uvedeného právně relevantního důvodu, který vedl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene služebnosti užívacího práva ze dne datum, považuje za nezbytné uvést, že pokud by nebylo vyloženého důvodu absolutní neplatnosti předmětné smlouvy, respektive absolutní neplatnosti obou smluv (převodní i ohledně zřízení předmětné služebnosti), byla by i tak tato smlouva, respektive tyto smlouvy stiženy absolutní neplatností, a to pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z.

41. Dříve však, než soud blíže vyloží důvod ad 40, jenž by dle jeho názoru nastal, nebylo-li by důvodu neplatnosti smluv dle ad 38 a 39, je žádoucí uvést, proč by nebylo možné dospět k závěru o neplatnosti předmětné kupní smlouvy z důvodu, že je lichevního charakteru.

42. V prvé řadě je třeba vyloučit, že by v posuzovaném případě (tj. nebýt důvod absolutní neplatnosti předmětných smluv dle ad 38 a 39) byla předmětná kupní smlouva stižena absolutní neplatností dle § 1796 o. z. Podle tohoto ustanovení neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

43. V daném případě znalec zjistil, že obvyklá cena RD k datu uzavření předmětné kupní smlouvy, tj. k datu datum, činila částka, respektive částku částka, od které znalec odečetl zjištěnou hodnotu věcného břemene spoluužívání nemovitostí ve prospěch otce žalobce – jméno FO, a to ve výši 800 000, takže výsledná (celková) obvyklá cena RD činila právě částku ve výši částka.

44. Soud byl přitom povinen nechat zjistit obvyklou cenu RD znalcem pouze se zohledněním věcného břemene existujícího, neboť právní účinky vkladu dle účastníky uzavřených smluv dne datum nastaly až ke dni datum, ke kterémuž dni byla dle stavu zápisu v katastru nemovitostí ve prospěch žalobce zřízena služebnost doživotního užívání RD.

45. Z pohledu posuzování toho, zda předmětná kupní smlouva vykazuje, či nikoliv charakter smlouvy lichevní, však podle názoru soudu není možné nevycházet, respektive nezohlednit, že kromě již existujícího věcného břemeno spoluužívání RD ve prospěch otce žalobce mělo dojít (a podle stavu zápisu v katastru nemovitostí také došlo) ke vkladu předmětné služebností doživotního užívání RD ve prospěch žalobce.

46. Stanovil-li tedy znalec hodnotu původního věcného břemene plynoucího ve prospěch otce žalobce na hodnotu (částku) ve výši částka, bylo v zásadě nutné (minimálně) s podobnou částkou počítat (zohlednit ji) i ve vztahu k předmětné služebnosti doživotního užívání RD žalobcem, čímž se de facto znalcem zjištěná obvyklá cena RD konzumovala v hodnotě uvedených věcných břemen, respektive služebností, byť posléze došlo k úmrtí otce žalobce a byly by tak splněny podmínky pro užití § 1302 odst. 1 věty první před středníkem o. z. stanovící, že osobní služebnost zaniká smrtí oprávněné osoby.

47. Z vyloženého plyne, že nebýt shora popsané absolutní neplatnosti předmětných smluv, nebylo by za vyloženého skutkového stavu podle názoru soudu možné dospět k závěru, že kupní smlouva, kterou účastníci dne datum uzavřeli, je pro svůj lichevní charakter neplatná ve smyslu § 1796 o. z.

48. O zcela jiné právní posouzení by šlo v případě, pokud by bylo zjištěno, že žalovaný byl relevantně informován o podezřelý výraz Anonymizováno otce žalobce a s pravděpodobností rovnající se téměř jistotě věděl, respektive důvodně mohl předpokládat, že otec žalobce (adresa) se nachází ve velmi špatném (či snad kritickém) podezřelý výraz Anonymizováno, který bude mít vliv na zkrácení jeho života. Za takové skutkové situace by se pak nabízela možnost právního posouzení obdobně s případem řešeným Nejvyšším soudem v jeho aktuálním rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, v němž v souvislosti s právním institutem neúměrného zkrácení dle § 1793 o. z. dovolací soud mj. (ve skutkových poměrech jím řešeného případu z pohledu dovolání) vyložil, že: „Případná prokázaná vědomost nabyvatele nemovité věci o Anonymizováno podezřelý výraz Anonymizováno převodce (poznámka soudu: obdobně by tak bylo možné nahlížet i na vědomost o podezřelý výraz Anonymizováno osoby oprávněné z předmětné služebnosti) pak implikuje nutnost význam takto poskytované ‚protihodnoty‘ znovu a v úplnosti posoudit i z tohoto hlediska, zda takové plnění představovalo skutečnou protihodnotu, nebo jen protihodnotu zdánlivou…“ Soud však v této věci na základě provedeného dokazování nezjistil, že by žalovaný disponoval relevantními informacemi o Anonymizováno podezřelý výraz Anonymizováno otce žalobce a v tomto směru tak mohl implicitně kalkulovat s protihodnotou plnění ve smyslu jinak velmi racionální úvahy dovolacího soudu v cit. rozsudku. Soud tedy tuto okolnost zmiňuje pouze potud, že se jí rovněž v rámci posuzování právně kvalifikační úvahy zabýval, avšak nedospěl k závěru, že by byly naplněny podmínky pro závěr o neúměrném zkrácení ve smyslu § 1793 o. z.

49. V situaci ad 47 by však přesto bylo nutno dospět k závěru, že předmětná kupní smlouva, a v návaznosti na ní rovněž (za užití § 576 o. z.) i smlouva o zřízení služebnosti užívání RD ve prospěch žalobce, je absolutně neplatná dle § 580 odst. 1 o. z., neboť se příčí dobrým mravům.

50. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odporovat dobrým mravům i zákonu.

51. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

52. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

53. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dovodil a odůvodnil závěr, dle kterého i podle právní úpravy účinné od datum platí, že smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z § 1 odst. 2 a § 547 o. z., a že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.).

54. Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí (srov. např. rozsudky ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka) přijal a odůvodnil závěr, že právní úkon (jednání) se příčí dobrým mravům tehdy, nerespektuje-li některou ze souhrnu společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Konstatoval, že dobré mravy netvoří uzavřený a petrifikovaný normativní systém, jsou spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání. Rozpor právního úkonu s dobrými mravy je proto třeba posuzovat v každém případě individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem jednání účastníků. Tyto úvahy obstály i v rovině ústavní (viz např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 249/97, uveřejněný pod číslem 14/1998 Sbírky soudních nálezů a usnesení Ústavního soudu). V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud rovněž dovodil, že soulad obsahu právního úkonu (jednání) s dobrými mravy musí být posuzován bez ohledu na to, že obsah byl výsledkem svobodného ujednání mezi účastníky a také bez ohledu na to, kdo případný rozpor s dobrými mravy zavinil, či zda některá ze stran byla při uzavírání smlouvy v dobré víře.

55. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že zásada souladu práv, resp. jejich výkonu s dobrými mravy představuje významný princip, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti (ekvity). Pojem „dobré mravy“ nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou, což ve svých důsledcích znamená „nastoupení cesty nalézání spravedlnosti“.

56. V posuzovaném případě jednání žalovaného vůči žalobci se příčí dobrým mravům z následujících důvodů.

57. Podle zjištění soudu z dokazování plyne, že žalovaný věděl, že žalobce se nachází v tíživé životní situaci vyvolané tím, že žalobce v předmětnou dobu žil se svým prakticky Anonymizováno otcem (jméno FO), který měl vážné Anonymizováno Anonymizováno (současně však z dokazování nevyplynuly okolnosti zmíněné v ad 48), a nezbytně potřeboval provést základní rekonstrukci v RD potud, aby v RD fungovalo topení a zejména pro jeho otce aby bylo zajištěno funkční sociální zařízení, neboť žalobce se svým otcem žil v naprosto nevyhovujících podmínkách; žalovaný měl přitom přehled o aktuálním stavu v RD, neboť před koupí si RD prohlédl a při výslechu mj. uvedl, že: „ta nemovitost byla v dezolátním stavu, ten prostor, kde měl být otec (poznámka soudu: roz. otec žalobce jméno FO, který v tu dobu byl podezřelý výraz v podezřelý výraz) šíleně páchnul a bylo to prostě hrozné…“ 58. Žalovaný měl k dispozici (je přitom nerozhodné, zda přímo od svědka adresa, kterého znal, nebo od žalobce) předmětnou objednávku žalobce, sepsanou svědkem adresa na provedení díla v RD i posléze uvedeným svědkem žalobci vystavenou fakturu, především věděl, že žalobce byl vystaven v souvislosti se smluvním vztahem situaci, že na úhradu faktury za svědkem adresa tvrzené provedené práce v RD, o jejichž rozsahu a hodnotě má však soud vážné pochybnosti, neměl finanční prostředky a proto „souhlasil“ s jejich úhradou formou převodu vlastnického práva k RD oproti zřízení věcného břemene, respektive služebnosti doživotního užívání RD ve prospěch žalobce, což de facto představuje obdobný případ, jako by šlo např. o tzv. propadnou zástavu nemovité věci.

59. Nejvyšší soud k problematice tzv. propadných zástav ještě za účinnosti předchozího civilního kodexu zaujímal ustálený právní názor, že smlouva, jejímž skutečným smyslem je sjednání tzv. propadné zástavy (uspokojení pohledávky zástavního věřitele tím, že mu připadne zástava do vlastnictví), je neplatná (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). O sjednání propadné zástavy se podle Nejvyššího soudu jednalo tehdy, jestliže byla smlouva o převodu zástavy do vlastnictví zástavního věřitele uzavřena dříve, než vzniklo právo zástavního věřitele na uspokojení ze zástavy způsoby uvedenými v zákoně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Takto mohla být sjednána propadná zástava i kupní smlouvou o převodu vlastnického práva k nemovitostem, pokud kupní smlouva měla „zajistit“ splnění dosud nesplatného dluhu a nemovitost by přešla do vlastnictví kupujícího věřitele v případě jeho nezaplacení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

60. V poměrech nové civilní úpravy pak ve smyslu § 1315 odst. 1 o. z. zakazují se ujednání, podle kterých dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit. Ačkoliv v poměrech nynější úpravy se připouští při existenci dluhu dohodou realizovat zpeněžení zástavy, v poměrech posuzované věci vznikají pochybnosti nad rozsahem a hodnotou provedených stavebních a dalších prací svědkem adresa v RD (pochybnosti jsou rovněž nepřímo podloženy i v tomto řízení vypracovaným znaleckým posudkem – viz závěry z něj učiněné shora), takže nebýt shora učiněného právně kvalifikačního závěru, bylo by nutné zohlednit i tyto skutkové a právní konsekvence.

61. Soud při jednání konaném dne datum (na č. l. 120 verte) mj. konstatoval, že: „má za to, že žalobce působí při výslechu i při reakcích jako v podstatě člověk, který vykazuje spíš určitou míru nepřesvědčivosti, naivity a nepůsobí na soud jako člověk, který by působil uvážlivě na základě pevně zjištěných informací a spíš to konvenuje tomu, co pak vyložila odborně paní lékařka z podezřelý výraz. Soud tak činí právě i z těch reakcí pana žalobce i v průběhu toho výslechu, kdy některé jeho pohledy byly až naivní nebo nestandardní, které se odlišovaly od pohledu a jednání a rozhodování běžně uvažujícího svéprávného člověka. Tím soud nechce sdělovat, že by zaznamenal nějaké okolnosti, které by měly vést soud z moci úřední, aby činil nějaký návrh ve věci omezení svéprávnosti pana žalovaného (poznámka soudu: zjevně míněno „pana žalobce“). Nicméně soud samozřejmě také vnímá a přihlíží ke všemu, co v průběhu řízení vyšlo najevo a tato otázka pro soud je ze strany reakcí a chování žalobce markantní.“ Soud nepochybuje o tom, že žalovaný s pravděpodobností rovnající se jistotě musel po několika jednáních s žalobcem rovněž nabýt názoru, dojmu, že chování, jednání žalobce se markantně odlišuje od standardního chování (Anonymizováno Anonymizováno) průměrného člověka a že žalobce vystupuje značně Anonymizováno, je Anonymizováno, což znamená, že je „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno“. Absolutně není Anonymizováno, „Anonymizováno“, Anonymizováno, aby se vlastník tímto způsobem „zbavoval“ svého majetku, tj. ve snaze zajistit, aby ve své nemovité věci mohl „přijatelně“ bydlet, tj. měl k dispozici vodu, funkční sociální zařízení, to vše v naprosto vypjaté sociální situaci, kdy takový vlastník je evidován u příslušného územního orgánu práce a fakticky pečuje o prakticky Anonymizováno rodiče způsobem, který nemůže nikoho, kdo se na vlastní oči přesvědčí, jaký je stav interiéru a „chodu“ v RD, vést k jinému názoru, než že tato „péče“ o osobou blízkou je zcela nevyhovující a věc je spíše na oznámení příslušnému sociálnímu orgánu, aby ten z úřední moci zahájil příslušné řízení za účelem pomoci dotčeným osobám. O tom, že žalobce „nestačil“ s péčí o svého otce ostatně svědčí shora učiněná dílčí skutková zjištění ohledně podezřelý výraz Anonymizováno otce žalobce poté, co byl několikrát převezen RZS do podezřelý výraz zařízení zdejší podezřelý výraz.

62. Žalobce v předmětnou dobu svou životní situaci naprosto nezvládal, jeho otec, o nějž měl žalobce „pečovat“, žil s žalobcem v naprosto nevyhovujících podmínkách, byl ve špatném podezřelý výraz Anonymizováno, přičemž tento panující stav (roz. ve vztahu k RD a „péči“ o otce žalobce) byl nepochybně „vytvořen“ právě žalobcem, který objektivně – s ohledem na své problémy, jež shora popsala jeho ošetřující lékařka z oboru podezřelý výraz – reálně nebyl schopen popsanou situaci sám (svými silami) uspokojivě vyřešit ve smyslu uvážlivých kroků za účelem postupného zajištění vhodných životních podmínek v RD, příp. též v součinnosti s orgánem sociální péče atd. Žalobce v předmětném (dlouhodobém) období měl totiž výrazné problémy sám se sebou a v zásadě neměl žádné reálné možnosti, schopnosti si pomoci sám, natož svému otci v rámci vyřešení uspokojivých bytových potřeb v RD atd. Tento závěr není nijak oslaben faktem, že žalobce např. ve vztahu k pohledávce za jméno FO, narozeným dne datum, bytem adresa, inicioval uznání dluhu uvedeným dlužníkem s následně uzavřenou dohodou s prohlášením povinné osoby o svolení k přímé exekuční vykonatelnosti (viz předmětný notářský zápis ze dne datum na č. l. 52-53), neboť žalobce takto postupoval na základě doporučení, sám však uvedl, že je značně Anonymizováno, nechá se Anonymizováno, což potvrdila právě i Anonymizováno zpráva z právnická osoba 63. Žalobce se tak stal poměrně velmi Anonymizováno „Anonymizováno“ osobou, která v daném případě svou důvěřivostí po formální stránce v konečném důsledku „přišla“ o svůj nemovitý majetek. Svědek jméno FO rovněž s pravděpodobností rovnající se jistotě věděl, respektive věděl musel a měl, že žalobce nemá dostatečné finanční prostředky na úhradu díla za případně provedené rekonstrukční práce v RD. Přistoupil-li přesto k této rekonstrukci, pak podle názoru soudu jednal účelově s cílem vytvořit u žalobce podmínky pro „ztrátu“ jeho vlastnického práva k nemovitému majetku za účelem (tímto způsobem) úhrady jím vykazované pohledávky za údajně provedené rekonstrukční práce, o jejichž rozsahu a hodnotě lze (též s přihlédnutím k obsahu výše uvedeného znaleckého posudku) vážně pochybovat; např. v žalobci vyfakturované částce částka (viz kopie faktury na č. l. 74) nejsou uvedeny žádné relevantní položky provedených prací.

64. V popsané situaci pak žalovaný (jak sám při výslechu uvedl, prostřednictvím zpracování konceptu mj. kupní smlouvy jedním ze svých advokátů), který byl předtím v kontaktu se svědkem adresa, a byly mu tak známy majetkové a sociální poměry žalobce, včetně flagrantní naivity žalobce, v zásadě „navázal“ na dosavadní stav a zjevně v rozporu s dobrými mravy přistoupil k uzavření kupní smlouvy (de facto mající prvky tzv. propadné zástavy) s žalobcem, a to za jednostranně pro žalobce nevýhodných smluvních podmínek, z nichž dominuje např. ujednání (zkoncipované žalovaným), že: „smluvní strany se výslovně dohodly, že kupující je oprávněn uhradit jakékoli závazky prodávajícího a pokud tak učiní, tak o souhrn těchto úhrad ponížit částku (částky), které budou poukázány přímo prodávajícímu.“ 65. Z dokazování vyplynulo, že žalobce neměl praktický žádný vliv na obsah vypracovaného konceptu předmětných smluv, ani nebyl schopen kvalifikovaně formulovat, co vlastně má svědku adresa za jím tvrzené práce při rekonstrukci RD uhradit, natož pak tyto záležitosti přetavit do obsahu připravované kupní smlouvy mezi účastníky. Kromě toho se v čl. III. vyjma svědkem adresa žalobci vyfakturované částky částka za údajně provedené práce v RD, objevuje ještě částka částka, která by měla být z kupní ceny uhrazena na bankovní účet vedený na jméno svědka adresa, to vše v situaci, kdy o existenci této pohledávky adresa za žalobcem panují pochybnosti. Z posledně uvedeného také plyne intenzivnější (faktická) provázanost mezi žalovaným a svědkem adresa ve vztahu k žalobci, kdy výsledkem byla realizace převodu vlastnického práva k nemovitému majetku žalobce ve prospěch žalovaného v situaci, kterou podle názoru soudu lze ve vztahu k právnímu jednání žalovaného právně kvalifikovat jako právní jednání, které se příčí dobrým mravům, a ze zákona je tedy stiženo absolutní neplatností.

66. K rozsahu provedených důkazů se soud vyjádřil při jednání konaném dne datum, při kterém rovněž rozhodl a odůvodnil, proč nepřistoupil k provedení zbylých navržených důkazů, jež byly navrženy do koncentrace řízení. K tomu soud pouze doplňuje, že v zásadě v daném případě mohl přistoupit toliko k provedení důkazů týkajících se verifikace obsahu zřízené věcného břemene spoluužívání RD otcem žalobce a poté týkající se obsahu zřízené služebnosti užívání RD ve prospěch žalobce, pročež by měl již tak splněny podmínky pro zjištění skutečností zásadně významných pro meritorní rozhodnutí, které vedlo soud k závěru o absolutní neplatnosti předmětných smluv, jež účastníci uzavřeli dne datum. Soud však přesto přistoupil k provedení relevantních dalších důkazů pro případ, že by se v případném odvolacím řízení odvolací soud s učiněným právně kvalifikačním závěrem soudu neztotožnil.

67. Tím, že soud provedl a učinil ve věci i další skutková zjištění, mohou být in eventum vytvořeny procesní podmínky pro případnou změnu právního názoru soudu odvolacím soudem, neboť všechny v zásadě v úvahu přicházející otázky byly v prvoinstančním řízení předmětem diskuze, soud má za to, že nevydal pro účastníky nepředvídatelné rozhodnutí, neboť i otázka „souladu“ věcně právního oprávnění pro otce žalobce jméno FO a posléze pro žalobce byla před soudem řešena, takže účastníci měli reálnou možnost i v této otázce skutkově a právně argumentovat (k tomu srov. obsah posledního protokolu o jednání před soudem konaném dne datum). Není přitom povinností soudu před meritorním rozhodnutím účastníkům sdělovat právní názor, který soud na základě provedeného dokazování v daném řízení hodlá učinit a tedy jak bude věc jím rozsouzena.

68. K nedůvodně žalovaným uplatněné obraně v řízení pak soud uvádí následující.

69. Námitka absence naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení. Jak již shora soud vyložil, v daném případě žalobci svědčí naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětnému pozemku. Skutečnost, že žalobce uzavřel s žalovaným kupní smlouvu a vyjadřoval se způsobem, který v časové souslednosti uvádí (případně cituje žalobce) žalovaný, ničeho nemění na tom, že pakliže žalobce dovodil, že z jím v žalobě tvrzeného důvodu je předmětná kupní smlouva absolutně neplatná, a že v důsledku toho se domáhá sledovaným rozsudkem dosažení souladu mezi stavem zápisu v katastru nemovitostí a stavem právním (právní realitou), pak v takovém případě žalobci svědčí na podané určovací žalobě naléhavý právní zájem. Je tomu tak z toho důvodu, že v případě pravomocného skončení sporu v této věci by byla napevno vyjasněna otázka vlastnického práva k předmětnému pozemku, neboť v takovém případě by žalobě vyhovující pravomocný rozsudek představoval veřejnou vkladovou listinu, dle které by byl povolen vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku ve prospěch žalobce. Odkazuje-li žalovaný ve svém podání ze dne datum (na č. l. 252-253) na tam (v časové ose jdoucí) uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu, pak je třeba uvést, že žádné rozhodnutí dovolacího soudu neřeší otázku ve smyslu právního názoru prezentovaného žalovaným v jeho uvedeném podání. Nutno přitom zdůraznit, že žalobce v žalobě i v průběhu řízení tvrdil právně významné okolnosti vztahující se k absolutní neplatnosti předmětné kupní smlouvy, a tedy i k absolutní neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene služebnosti užívacího práva (lichevní jednání žalovaného, jakož i další skutečnosti směřující k jednání žalovaného v rozporu s dobrými mravy), takže nyní posuzovaný případ zcela jistě nedoléhá na případy řešené dovolacím soudem, na něž žalovaný v cit. podání poukazuje.

70. Námitka, že ohledně podezřelý výraz (podezřelý výraz) Anonymizováno žalobce by bylo nezbytné podat znalecký posudek a není možné vycházet pouze z jediné lékařské zprávy, navíc v situaci, kdy lékařská zpráva praktického lékaře žalobce vyznívá tak, že žalobce je podezřelý výraz v pořádku. Soud žalovanému (jeho právnímu zástupci, respektive právní zástupkyni) již v průběhu řízení vyložil, že je třeba odlišovat sdělení informací od všeobecného praktického lékaře od sdělení specializovaného lékaře, v daném případě podezřelý výraz. V tomto případě soud takto postupoval, neboť všeobecný praktický lékař nemá složenou atestaci pro obor podezřelý výraz, tedy nemůže se vyjadřovat podezřelý výraz Anonymizováno žalobce. V daném případě se ovšem neřešila otázka Anonymizováno žalobce, nýbrž se posuzoval jeho osobnostní a Anonymizováno Anonymizováno, přičemž k otázce podezřelý výraz se k podezřelý výraz Anonymizováno žalobce vyjádřila jeho ošetřující podezřelý výraz, z jejíž lékařské zprávy soud učinil shora předmětná skutková zjištění, která pak vpředu uvedeným způsobem zohlednil při právním posouzení věci.

71. Námitka, že soud nerespektuje autonomii vůle smluvních stran, pakliže žalobce chtěl předmětné nemovité věci prodat žalovanému za podmínek, které byly obsaženy v převodní smlouvě. Tato argumentace je v samotném základu defektní, neboť vlastně prosazuje názor, že co bylo účastníky sjednáno, nelze již nijak zpochybnit. Právní realita je ovšem taková, že se často uzavírají smlouvy, kterou jsou z různých důvodů absolutně neplatné, což se týká i tohoto posuzovaného případu. Soud pak shora podrobně vyložil, v čem spatřuje důvod absolutní neplatnosti převodní smlouvy i smlouvy o zřízení věcného břemene služebnosti užívání předmětných nemovitých věcí. V tomto směru je tedy argumentace žalovaného zcela nedůvodná.

72. Námitka, že v dané věci by žalobní petit měl vystihovat reciproční povinnost žalobce na vrácení plnění. Při určení např. vlastnického práva k nemovité věci takový požadavek z hmotněprávní ani procesněprávní úpravy neplyne, což je notorietou ustáleně reflektovanou i v soudní rozhodovací praxi (k tomu srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 53/2007, a na něj navazující další judikaturu dovolacího soudu).

73. Námitka, že žalovanému byl poskytnut jen velmi krátký čas na to, aby reagoval na podanou žalobu, a pokud žalovaný reagoval po koncentraci řízení navržením důkazů, které např. zpochybňovaly věrohodnost výpovědi žalobce, tak soud tyto důkazní návrhy zamítl. Z obsahu spisu plyne, že žalovaný měl dostatečný časový prostor se vyjádřit k žalobě a formulovat (uplatnit) svou právní obranu. Žaloba byla doručena žalovanému dne datum (potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č. l. 18 verte) s tím, aby se k ní žalovaný vyjádřil do 15 dnů ode dne jejího doručení. Dne datum žalovaný nahlížel u soudu do procesního spisu (viz záznam o nahlížení na č. l. 19). Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného (ze dne datum) k žalobě (na č. l. 21). Dne datum bylo žalovanému doručeno předvolání k jednání před soudem (viz potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č. l. 25), které bylo nařízeno na datum. Dne datum došlo na elektronickou podatelnu soudu (viz záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu soudu na č. l. 29) podání žalovaného, v němž jeho právní zástupce (advokát Jméno žalovaného B) sděluje soudu, že převzal v této právní věci právní zastoupení žalovaného, a že současně žádá soud o odročení nařízeného jednání „z důvodu, že tento udělil plnou moc svému právnímu zástupci až dnešního dne, tj. dne datum“ (viz podání na č. l. 30). Z uvedeného plyne, že od doručení žaloby žalovanému (dne datum) do termínu nařízeného (prvního jednání) před soudem (dne datum) uplynul jeden měsíc a čtyři dny, což je z pohledu soudu dostatečná doba pro přípravu k jednání. Vzhledem k aktivitám žalovaného (jak vyplynulo z průběhu řízení) a jeho vysokoškolskému vzdělání tak nutno zohlednit, že žalovanému nic nebránilo bezprostředně po doručení žaloby zajistit si právní zastoupení a nevyčkávat s právním zastoupením až na okamžik, kdy soud v dané věci nařídí jednání. Pokud jde o účinky koncentrace, ty žalovaný nezpochybňuje, pouze brojí v tom směru, že navrhoval důkazy, kterými chtěl zpochybnit věrohodnost žalobce. K tomu v prvé řadě nutno uvést, že rozsah dokazování se v daném případě upíná k právně významným zjištěním, z nichž soud odvíjel svůj následně učiněný právně kvalifikační závěr; a ten soudu umožňoval za dané procesní situace z daného důkazního a z něj zjištěného skutkového rámce vycházet. Pokud žalovaný poukázal na nově zjištěnou okolnost podezřelý výraz Anonymizováno žalobce, soud při posledním jednání tomuto důkaznímu návrhu vyhověl a provedl důkaz předmětným (pravomocným) podezřelý výraz příkazem.

74. Námitka, že soud při jednání konaném dne datum neumožnil žalovanému na listiny (oznámení právnická osoba., usnesení soudu sp. zn. spisová značka, nahlédnout, tyto listiny byly k důkazu konstatovány, nebyly čteny, což je v rozporu s právem žalovaného na spravedlivý proces. Z obsahu protokolu o jednání před soudem konaném dne datum (na č. l. 120) plyne, že soud za užití § 120 odst. 2 o. s. ř. (stanovící v první větě, že soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu) provedl mj. důkaz i listinami shora označenými žalovaným, a to v souladu se zákonem, kdy dle § 129 odst. 1 o. s. ř. sdělil jejich obsah (podle § 129 odst. 1 o. s. ř. důkaz listinou se provede tak, že ji nebo její část při jednání předseda senátu přečte nebo sdělí její obsah, případně předloží účastníkům k nahlédnutí, je-li to postačující). Z uvedeného protokolu o jednání neplyne, že by soud dokazování (i) těmito listinami provedl tak, že je „konstatoval“ (což by byla vada dokazování). Kromě toho ke způsobu dokazování – opět vycházeje z obsahu předmětného protokolu o jednání - právní zástupkyně žalovaného neměla žádných výhrad, ale naopak reagovala na soudem dosud provedené důkazy tak, že se k nim vyjadřovala a upozorňovala za žalovanou stranou na předložené a soudem k důkazu provedené důkazy, které podle žalovaného podporují jeho právní obranu. Případně hodnotila jiné důkazy a sdělovala soudu, jakou dle žalované strany mají informační relevanci (např. lékařskou zprávu z právnická osoba na č. l. 62 atd.). Není povinností soudu při jednání bezprostředně umožňovat nahlédnout té které procesní straně na provedený listinný důkaz, obzvláště v procesní situaci, kdy předmětné jednání bezprostředně nesměřovalo k meritornímu rozhodnutí, takže účastníkům bylo nepochybně zachováno právo nahlédnout do spisu, činit si z něj poznámky atd., což se týkalo i tohoto případu. Tvrzení žalovaného o porušení jeho práva na spravedlivý proces je tedy dle soudu zcela nedůvodné.

75. Námitka, že soud nezohlednil výhrady a námitky žalovaného ve vztahu k zadání znaleckého posudku. Není povinností soudu při zadávání posudku, respektive při zadání předmětu znalecké verifikace zohledňovat výhrady a námitky procesní strany, jež se mají upínat k zamýšlenému znaleckému posouzení. V posuzovaném případě s ohledem na předmět sporu bylo nasnadě, že je třeba znalecky zjistit obvyklou cenu nemovitých věcí k datu uzavření předmětné kupní smlouvy, aby soud poté mohl ve spojitosti s dalšími důkazy posoudit, zda takové jednání má či nemá lichevní charakter. Výhrady či námitky procesní strany by tak mohly být relevantní, pakliže by soud nezohlednil nějakou podstatnou okolnost, pro kterou by posléze podaný znalecký posudek byl např. neúplný atd., kterážto okolnost by se pak – pokud by soud tuto okolnost dalším svým procesním postupem nezohlednil – mohla negativně projevit v meritorním rozhodnutí; taková situace dle názoru soudu v této věci ovšem nenastala.

76. Námitka, že soud nepostupuje v řízení nestranně, iniciativně prováděl lustraci žalovaného k jeho bytu v Anonymizováno a stejně tak zajišťoval iniciativně další listiny založené ve spise, aniž by však k tomu žalobce učinil příslušný důkazní návrh. Úkolem soudu i v tomto řízení je verifikovat právně rozhodné skutkové okolnosti ve vztahu k předmětu řízení. Žalobní tvrzení byla vylíčena (ve stručnosti shrnuto) ve vztahu k žalovanému jako k osobě, která se měla dopustit lichvářského jednání a parazitovat z nezkušenosti žalobce, který se měl nacházet ve stavu finanční tísně, měl jednat pod nátlakem žalovaného. Zákon připouští, aby soud i ve sporném řízení provedl jiné než účastníky navržené důkazy, vyjde-li během řízení potřeba jejich provedení. Ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu je nezbytné v případě tvrzení lichevní smlouvy pečlivě posuzovat jednotlivé znaky, při jejichž naplnění lze právní jednání považovat za lichevní. Jednou z těchto okolností je rovněž to, zda účastník, který se takového lichevního jednání dle žalobního tvrzení měl dopustit, se již podobného jednání nedopustil. Za tím účelem lze přitom využít dálkového nahlédnutí do katastru nemovitostí, neboť pakliže dotčený účastník je dle stavu zápisů v katastru vlastníkem např. více nemovitostí, u nichž prochází v katastru poznámka o vedeném soudním sporu, je pak otázkou dalšího postupu soudu zjištění, zda nejde rovněž o podobné spory s lichevním podtextem apod. Za tím účelem byl rovněž žalovaný při jednání před soudem konaném dne datum (viz protokol o tomto jednání na č. l. 117) dotazován (zda uzavíral ještě s někým jiným podobnou smlouvu) a tato otázka v rámci výslechu žalovaného byla dále objasňována. U téhož jednání pak žalovaný také na otázku soudu: „Je proti Vám vedeno nějaké podezřelý výraz Anonymizováno? Jste v postavení obviněného, obžalovaného?“, odpověděl: „Myslím si, že pouze v souvislosti s firmou.“ Na doplňující otázku soudu: „Pokud jde o tu právnická osoba…o co tam konkrétně jde?“ žalovaný odpověděl: „Myslím si, že tam se rozporuje nějaký nájemní vztah nebo možná nějaké smluvní ujednání v něčem. Já těm právním kvalifikacím nerozumím, ale vzhledem k tomu, že ta firma se zabývá pronájmem a nákupem, tak se to bude týkat něčeho takového.“ V této souvislosti soud žalovanému při uvedeném jednání položil ještě další doplňující otázky, na které žalovaný odpovídal, nikoliv však v tom směru, že by měl být prověřován policejním orgánem či byl (nacházel se) v procesním postavení obviněného. Realitou ovšem je, jak plyne z obžaloby Okresního státního zastupitelství ve Vyškově ze dne datum, č. j. ZT Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno (na č. l. 259-264), že (i) proti žalovanému byla podána obžaloba pro skutek, že (ve stručnosti shrnuto z obžaloby) „jako jediný jednatel společnosti právnická osoba., v úmyslu získat pro tuto společnost majetkový prospěch získáním dále uvedených nemovitostí výrazně pod jejich obvyklou cenu do majetku společnosti právnická osoba. a současně i získáním směnek vystavených bez důvodu“ se dopustil jednání v obžalobě podrobně vymezeného a „tímto jednáním způsobil právnická osoba…škodu ve výši částka (kdy se jedná o rozdíl mezi hodnotou podvodně vylákaných nemovitostí v obvyklé ceně částka a vyplacenými finančními prostředky ze strany společnosti právnická osoba. ve výši částka, vyplacenými exekucemi ve výši částka a uplatněnou, lstivě vylákanou směnkou vlastní na částku ve výši 50 000…“ Tomu nepochybně předcházelo policejní vyšetřování, takže shora uvedené odpovědi neodpovídaly tehdejší realitě.

77. Námitka, že žalobce byl podezřelý výraz znevýhodněn, není důvodná, neboť jinak by nebyl schopen pečovat o svého otce, brát příspěvky na péči. Žalobce uzavíral nájemní smlouvy, sám je věřitelem pohledávky s přímou vykonatelností. Žalobce v době uzavření předmětné smlouvy nebyl ve finanční tísni.“ Soud předně v této souvislosti odkazuje na své závěry v ad 57-58, 61-64. Naivita žalobce je zřejmá i z jeho aktuálního chování, kdy za trvání tohoto řízení zaslal soudu (bez vědomí svého právního zástupce) podání ze dne datum (na č. l. 200), které bylo doručeno do podatelny soudu dne datum, a v němž žalobce „žádá, aby ve znaleckém posudku ke spisu spisová značka bylo zohledněno, tedy započítáno k ceně i mé věcné břemeno, bez něhož bych dům nikdy nechtěl prodat. Toto věcné břemeno výrazně snížilo hodnotu nemovitosti při prodeji. Toto prohlášení jsem neučinil pod žádným nátlakem. Zohlednění tohoto břemene považuji z právnického hlediska i z morálního hlediska za správné a nutné k dané věci. Zapsáno pro Okresní soud ve Vyškově a i na vědomí tituly před jménem jméno FO.“ Při jednání před soudem konaném dne datum k dotazu soudu žalobce uvedl, že tuto žádost sepsal z podnětu žalovaného, který se k němu (i přes existenci vedení tohoto sporu) dostavil a jenž mu také text této žádosti nadiktoval. I posledně uvedená okolnost svědčí o hluboké Anonymizováno, Anonymizováno žalobce na straně jedné, a o jednání žalovaného, který i za situace existence daného řízení v podstatě obešel právního zástupce žalobce a nepochybně s vědomím Anonymizováno žalobce se snažil „zajistit“ předmětnou žádost, která nakonec byla podána k soudu, jež však spíše aktuálně dokresluje chování žalovaného, který i tímto způsobem de facto zneužil důvěřivosti, naivity žalobce. Jinými slovy řečeno, nejde o to, co žalobce nakonec napsal a podepsal, nýbrž k výzvě koho, respektive za jakých okolností takovou žádost sepsal.

78. Námitka, že znalecký posudek ohledně obvyklé ceny nemovitých věcí měl být vypracován ke dni datum, kdy nastaly účinky změn v katastru nemovitostí. Soud tento právní názor žalovaného nesdílí. Pokud kupní smlouva byla uzavřena dne datum a žalobcem byl tvrzen její lichevní charakter, pak soud musel posoudit obvyklou cenu k datu jejího uzavření. Současně však soud shora vyložil, že kromě toho by byl povinen – nebýt shora jím učiněného právně kvalifikačního závěru – přihlédnout také k tomu, že byla též uzavřena smlouva umožňující žalobci užívat nemovité věci z titulu předmětné služebnosti.

79. Námitka, že soud odepřel žalovanému nahlédnout do spisu. Z obsahu spisu neplyne, že by žalovaný požádal o nahlédnutí do spisu. Pokud žalovaný telefonoval na informační oddělení soudu tři či čtyři dny před nařízeným jednáním na datum, pak nahlédnutí do spisu již možné nebylo, neboť spis byl na přípravě u samosoudce, který se mj. seznamoval s obsahem podání žalovaného ze dne 13. 9. 20224 (na č. l. 252-253). Žalovaný přitom – jak plyne z obsahu spisu – naposledy nahlížel do spisu dne datum, a to v době, kdy se spis nacházel u odvolacího soudu (viz záznam o nahlížení do spisu na č. l. 221).

80. Žalobce byl ve sporu plně úspěšný, a proto je mu žalovaný povinen v plném rozsahu nahradit dle § 142 odst. 1 o. s. ř. (stanovící, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl) náklady řízení, které činí celkem částka, a sestávají se z následujících položek:

81. Odměna advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“), a to za celkem hodnota úkonů právní služby [vypočteno dle § 8 bodu č. hodnota AT, s přihlédnutím k nálezové judikatuře Ústavního soudu např. ve věcech sp. zn. IV. ÚS 2688/15 nebo sp. zn. II. Ś 3192/23, z tarifní hodnoty částka (tj. z obvyklé ceny nemovité věci dle ZP, která se upíná k předmětu sporu, tj. k době posouzení tvrzeného lichevního jednání žalovaného, tedy ke dni datum), kdy odměna za jeden úkon právní služby činí částka. Tj. 1. převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2. sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 3. účast právního zástupce žalobce na jednání před soudem konaném dne datum v čase od 9:30 hod. do 11:24 hod. (viz protokol o tomto jednání na č. l. 39-47) dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, 4. účast právního zástupce žalobce na jednání před soudem konaném dne datum v čase od 9:30 hod. do 11:45 hod. (viz protokol o tomto jednání na č. l. 111-121) dle § 11 odst. 1 písm. g); vzhledem k tomu, že toto jednání přesáhlo dvě hodiny, náleží žalovanému odměna ve výši 2 x částka, tj. částka částka, 5. vyjádření ke ZP ze dne datum (na č. l. 225) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a 6. účast právního zástupce žalobce na jednání před soudem konaném dne datum v čase od 13:30 hod. do 15:35 hod. (viz protokol o tomto jednání na č. l. 000-000) dle § 11 odst. 1 písm. g) AT; vzhledem k tomu, že toto jednání přesáhlo dvě hodiny, náleží žalovanému odměna ve výši 2 x částka, tj. částka částka. Odměna advokáta žalobce činí celkem částka.

82. Náhrada za 6 režijních paušálů po částka dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem částka.

83. Žalobcem uhrazený soudní poplatek z podané žaloby ve výši částka.

84. Žalobcem složená záloha na znalečné ve výši částka (viz záznam o složení této zálohy dne datum na č. l. 124).

85. Přisouzenou náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalobci, a to k rukám jeho právního zástupce.

86. Podle § 148 odst. 1 (který stanoví, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků) je žalovaný povinen zaplatit státu na náhradě nákladů řízení předně částku částka. Náklady řízení státu jsou představovány rozdílem mezi částkou částka, což představuje znalečné, jež soud usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, přiznal znalci tituly před jménem jméno FO za podání znaleckého posudku, a částkou ve výši částka, představující účastníky uhrazené zálohy na náklady znaleckého posudku, což činí částku částka. Kromě toho je třeba k posledně uvedené částce ještě připočítat znalečné ve výši 1 586,10, které soud usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, přiznal znalci za jeho výslech při jednání konaném před soudem dne datum a dále za jeho hotové výdaje. Celkem tedy náklady řízení státu v této věci, které je žalovaný z důvodu svého procesního neúspěchu povinen státu zaplatit, činí částku ve výši částka, které je žalovaný povinen státu zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekucí.