Krajský soud v Brně · Rozsudek

16 CO 149/2021

č. j. 16 CO 149/2021-229

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-01 · POTVRZENI,ZMENA · ECLI:CZ:KSBR:2022:16.Co.149.2021.1

  1. OS Vyškov 12 C 69/2020-136
  2. KS Brno 16 CO 149/2021-229

Citované zákony (5)

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holzbauera a soudců JUDr. Radimy Gregorové Ph.D. a JUDr. Petra Ševčíka, LL. M. v právní věci žalobců: a/ jméno příjmení , datum narození bytem adresa b/ jméno příjmení , datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa o stanovení výživného zletilým dětem o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 14. 6. 2021 č. j. 12 C 69/2020-136,

I. Rozsudek soudu I. stupně se mění jen ve výrocích II. a IV. ohledně dlužného výživného tak, že rozhodné období je od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2022; jinak se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni a/ na nákladech odvolacího řízení 63.825 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci b/ na nákladech odvolacího řízení 64.580 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

1. Prvním výrokem shora v záhlaví citovaného rozsudku Okresního soudu ve Vyškově byla žalovanému stanovena povinnost přispívat na výživu žalobkyně a/ počínaje měsícem září 2020 částkou 6.000 Kč měsíčně splatnou vždy do 15 dne v měsíci k jejím rukám. Druhým výrokem bylo současně žalovanému uloženo, aby dlužné výživné za období od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2021 ve výši 35.500 Kč zaplatil žalobkyni a/ do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Třetím výrokem byla žalovanému stanovena povinnost přispívat na výživu žalobce b/ počínaje měsícem září 2020 částkou 6.500 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15 dne v měsíci k jeho rukám. Čtvrtým výrokem bylo současně žalovanému uloženo, aby dlužné výživné za období od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2021 ve výši 40.500 Kč zaplatil k rukám žalobci b/ do tří dnů od právní moci rozsudku.

3. Předposledním pátým výrokem rozsudku bylo žalovanému uloženo nahradit žalobkyni a/ na nákladech řízení 54.033,76 Kč do tří dnů od právní rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

4. Posledním šestým výrokem bylo žalovanému uloženo nahradit žalobci b/ na nákladech řízení 54.672,64 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

5. Proti celé výrokové části rozsudku podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odvolání, jímž se domáhal jeho změny tak, aby mu bylo stanoveno výživné na žalobce v částkách 4.500 Kč a 4.000 Kč měsíčně. Žalovaný konkrétně namítl, že oba žalobci mají k dispozici úspory ve výši statisíců korun, což sami ve svých výpovědích potvrdili. Navíc je v jejich schopnostech přispívat na své náklady vlastním přičiněním, což také oba činí. Žalobkyně například brigádami v [anonymizováno], žalobce v rámci své podnikatelské činnosti. Žalovaný se dále domnívá, že návrh žalobců je v rozporu s dobrými mravy. Po dobu soužití s matkou žalobců měl s oběma žalobci velmi dobrý a kladný vztah. Žalobci jsou pod vlivem matky, po rozvodu rodičů se vše změnilo. Žalobci se stali obětí manipulací ze strany matky a s žalovaným přerušili vztah. Nelze rovněž přehlédnout, že žalobce se bezdůvodně vzdal vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu nemovité věci v [obec], přičemž jeho odůvodnění, že se tak s mamkou domluvili, je podle žalovaného nedostatečné a pouze podporuje tvrzení žalovaného o účelovosti jednání matky žalobců při vypořádání jejich SJM a o donucení žalovaného podpisem dohody o výživném pro žalobce. Žalovaný sice od napadeného rozhodnutí hradí soudem I. stupně stanovené výživné, nicméně jeho výše není v jeho možnostech.

6. Žalobci se v písemném vyjádření k odvolání ztotožnili se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně a navrhli potvrzení napadeného rozsudku. Nadto v rámci svého závěrečného návrhu podotkli, že sama skutečnost, že žalovaný přišel o podstatnou část kupní ceny ve výši 2.600.000 Kč, kterou získal prodejem bytu, který mu předtím žalobci darovali, nemůže být žalobcům na újmu. Žalovaný totiž o finanční prostředky přišel rizikovým a naprosto neuváženým způsobem a za situace, kdy takto vysokou částku poskytl třetí osobě bez jakéhokoliv zajištění naplňuje zákonnou hypotezu podstupování nepřiměřeného majetkového rizika. Nad rámec uvedeného je třeba vzít v úvahu, že žalovanému za prodej bytu stále zůstala částka cca 600.000 Kč; dále je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ¼ na nemovitostech na adrese [adresa]. Navíc je i vlastníkem garáže ve [obec] v hodnotě minimálně 190.000 Kč.

7. Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek v celém jeho rozsahu, jakož i jeho vydání předcházející, doplnil dokazování výslechem účastníků, listinnými důkazy a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Odvolací soud předně konstatuje, že soud I. stupně provedl ve věci řádným způsobem dostatečné dokazování, přičemž provedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Z provedených důkazů učinil správná skutková zjištění a celý spor rovněž správně po právní stránce posoudil. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, jakými úvahami se soud při hodnocení důkazů řídil. Soud podrobně a jasně vyložil, které skutečnosti má za prokázány, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc zhodnotil po právní stránce. Odvolací soud v podstatě nemá ničeho, čím by doplnil správné a přiléhavé skutkové a právní závěry prvostupňového soudu a proto pro stručnost a v podrobnostech odkazuje na výstižné a přiléhavé odůvodnění napadeného rozsudku, s nímž se ztotožňuje.

9. Doplňujícím dokazováním provedeným v odvolacím řízení nebyl v podstatě nijak dotčen skutkový stav správně zjištěný již soudem I. stupně. V době rozhodování odvolacího soudu jsou žalobci řádnými studenty denního studia na vysokých školách. Oba se tak řádně připravují na své budoucí povolání; žalobkyně má občasné příjmy z příležitostných brigád a žalobce v rámci své podnikatelské činnosti spolupracuje se svou matkou-realitní makléřkou, když za rok 2021 měl ze svých uskutečněných transakcí provizi cca 14.000 Kč. Dále žalobce pracuje jako servisní technik, má odměnu 130 Kč na hodinu, odpracuje 5-8 směn za měsíc, přičemž každá směna je jinak dlouhá. Od vyhlášení napadeného rozsudku přispívá žalovaný na výživu žalobců stanovenými částkami 6.500 a 6.000 Kč měsíčně. Na vyčíslené dlužné výživné žalovaný dosud ničeho neuhradil. Žalovaný žije se svou přítelkyní [jméno] [příjmení], vyživovací povinnost má nadále jen ke svým dětem-žalobcům.

10. S ohledem na všechny důkazy provedené v řízeních před soudy obou stupňů se odvolací soud shoduje s okresním soudem, že jak v době vydání napadeného rozhodnutí, tak i v době rozhodování odvolacího soudu, bylo na základě správně učiněných skutkových zjištění a na základě správného právního posouzení ze strany okresního soudu rozhodnuto o stanovení výživného žalovanému od 1. 9. 2020 na částky 6.500 a 6.000 Kč měsíčně. Takto stanovené výživné je adekvátní a odpovídá jak správně zjištěným výdělkovým schopnostem a možnostem žalovaného jako povinného rodiče na straně jedné, tak i věku a odůvodněným potřebám obou žalobců. Odvolací soud proto ve smyslu ustanovení § 219 občanského soudního řádu-dále jen o. s. ř.) napadený rozsudek takřka v celém rozsahu jako věcně správný potvrdil.

11. K částečné změně ve smyslu ustanovení § 220 o. s. ř. došlo jen ve výrocích II. a IV. ohledně dlužného výživného a to tak, že celkové rozhodné období je od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2022, aniž by se jakkoliv měnily správné částky stanoveného dlužného výživného. V mezidobí, tj. od vyhlášení napadeného rozsudku do rozhodnutí soudu odvolacího, se již žalovanému dluh na výživném nenavýšil, neboť žalovaný od vyhlášení napadeného rozsudku stanovené výživné řádně a pravidelně hradí.

12. Zcela úspěšným žalobcům byly přiznány i účelně vynaložené náklady odvolacího řízení spočívající v jejich právním zastoupení a sice jen v odměně jejich právního zástupce, když náhrady cestovného a náhrady za ztrátu času se žalobci prostřednictvím svého právního zástupce výslovně vzdali.

13. Stejně jako v řízení před soudem prvního stupně činí sazba odměny za jeden úkon právní služby u žalobkyně a/ částku 7.792 Kč a u žalobce b/ 7.888 Kč. Zástupce žalobců učinil v odvolacím řízení celkem 6 a ½ úkonů právní služby (písemné vyjádření k odvolání ze 7.7.2021, písemné stanovisko ve věci samé z 25.10.2021, další písemné stanovisko žalobců z 22.4.2022, písemný závěrečný návrh žalobců z 25.5.2002, účast zástupce u odvolacího jednání ve dnech 23.3.2022, 11.5.2022 a 1.6.2022, když u posledně uvedeného jednání došlo pouze k vyhlášení rozsudku, za což náleží poloviční sazba odměny. Včetně 7 režijních paušálů u každého ze žalobců se započtením 21 % DPH pak odvolací náklady u žalobců představují shora ve výroku uvedené částky. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 o. s. ř. za použití ustanovení § 142 odstavec 1 a 137 odstavec 3 o. s. ř. a dále za použití vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.