Krajský soud v Brně · Rozsudek

16 Co 160/2023

č. j. 16 Co 160/2023-353

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-07-10 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSBR:2024:16.Co.160.2023.1

Citované zákony (2)

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Holzbauera a soudců Mgr. Dagmar Bastlové a JUDr. Ladislava Palatina ve věci žalobce: R.E.I.T. Group družstvo, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 21 881 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 11. 5. 2023, č. j. 10 C 145/2015-321, I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.II. Žalovaný č. 1 a žalovaná č. 2 jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci na nákladech odvolacího řízení 2 737 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Prvním výrokem shora v záhlaví citovaného rozsudku Okresního soudu ve Vyškově byl zamítnut návrh prvního žalovaného z , datum, na delegaci; druhým výrokem byla oběma žalovaným stanovena povinnost společně a nerozdílně žalobci zaplatit 21 881 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Posledním výrokem bylo žalovaným uloženo, aby společně a nerozdílně nahradili žalobci na nákladech řízení 16 325,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám bývalé právní zástupkyně žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, .

3. Soud I. stupně odůvodnil svůj rozsudek tím, že na základě provedeného dokazování má za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí – pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, a pozemků parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, , přičemž žalobcův spoluvlastnický podíl je ¼, podíl prvního žalovaného ¼ a podíl druhé žalované ½. Nemovitosti užívají výlučně žalovaní, mezi účastníky jako spoluvlastníky nedošlo k žádné dohodě ohledně užívání předmětných nemovitostí, žalovaní nehradí žalobci za výlučné užívání nemovitostí žádnou částku, a proto žalobce důvodně a právem požaduje i za užívání svého spoluvlastnického podílu adekvátní částku stanovenou znaleckým posudkem. Žalobnímu nároku bylo proto zcela vyhověno a úspěšnému žalobci byly přiznány i účelně vynaložené náklady řízení spočívající v uhrazeném soudním poplatku a v nákladech právního zastoupení.

4. Proti rozsudku podali žalovaní v zákonem stanovené lhůtě odvolání, jímž se domáhali buď jeho zrušení, anebo změny tak, že žaloba bude zamítnuta. Podle odvolatelů okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a napadené rozhodnutí spočívá i na nesprávném právním posouzení věci (odvolací důvody ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) a g) občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.). Odvolatelé dále namítli, že nebylo náležitě a řádně rozhodnuto o jejich návrhu na delegaci. Odvolací řízení by mělo proběhnout nikoliv u Krajského soudu v Brně, nýbrž u Krajského soudu v Praze. V řízení bylo straněno žalobci, jehož spoluvlastnický podíl lze přitom objektivně zpochybnit. Byl ignorován havarijní stav domu čp. , Anonymizováno, .

5. Statutární zástupce žalobce se u odvolacího jednání k opravnému prostředku žalovaných vyjádřil tak, že považuje napadený rozsudek za věcně správný a navrhl jeho potvrzení a přiznání vzniklých nákladů odvolacího řízení spočívajících v náhradě cestovného a paušální náhradě 300 Kč.

6. Žalovaní v písemném podání z , datum, omluvili svoji neúčast u odvolacího jednání dne , datum, , o odročení jednání však nepožádali. V podání zároveň namítli podjatost předsedy senátu , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že v jiných věcech, ve kterých žalovaní také vystupovali jako účastníci řízení, rozhodoval nezákonně, v jejich neprospěch, vědomě nezohledňoval skutečnosti v jejich prospěch.

7. Podle § 15b odst. 1 o. s. ř. k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

8. Dle § 15b odst. 2 o. s. ř. ustanovení odst. 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta a má-li soud za to, že námitka není důvodná.

9. Dle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

10. Odvolací soud nejprve k procesní námitce podjatosti uplatněné žalovanými v průběhu odvolacího řízení proti předsedovi odvolacího senátu sděluje, že ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení nepředložil věc svému nadřízenému soudu (Vrchnímu soudu v Olomouci) k rozhodnutí o námitce podjatosti, neboť má za to, že tato námitka není důvodná. Žalovaní totiž jako důvod k vyloučení soudce, resp. předsedy senátu JUDr. Holzbauera uvádějí pouze takové okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci či v jeho rozhodování v jiných předešlých věcech, v nichž žalovaní figurovali také jako účastníci řízení. Takovéto okolnosti však přímo ze zákona nemohou být důvodem k vyloučení soudce.

11. Žalovaní se ze své neúčasti u odvolacího jednání omluvili, nežádali jeho odročení, proto odvolací soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a posléze i rozhodl v jejich nepřítomnosti.

12. Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení jeho vydání předcházející, vzal v úvahu, že žádná z procesních stran v průběhu odvolacího řízení neuplatnila žádné nové důkazy ani nové skutečnosti ve smyslu ustanovení § 212a odst. 3 o. s. ř. a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Odvolací soud předně konstatuje, že soud I. stupně provedl ve věci řádným způsobem dostatečné dokazování, přičemž důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Z provedených důkazů učinil správná skutková zjištění a celý spor rovněž správně po právní stránce posoudil a vyhodnotil. Odvolací soud v podstatě nemá ničeho, čím by doplnil správné skutkové i právní závěry prvostupňového soudu, a proto pro stručnost a v podrobnostech odkazuje na výstižné a přiléhavé odůvodnění napadeného rozhodnutí, s nímž se ztotožňuje.

14. Nad rámec jinak správného a přesvědčivého odůvodnění rozhodnutí odvolací soud doplňuje, že samotné spoluvlastnické právo není právní důvodem užívání věci v jakémkoliv rozsahu. Je pouze důvodem užívání věci v rozsahu spoluvlastnického podílu, tj. v případě žalovaných v rozsahu ¾. Z „vlastnictví“ podílu sice nevyplývá právo užívat pouze konkrétní část věci, nicméně spoluvlastník je oprávněn užívat věc jen v rámci svého podílu, není-li tu právní důvod pro užívání v jiném rozsahu. To, že spoluvlastník je (v rámci svého podílu) oprávněn užívat celou věc, neznamená, že ji může užívat nad rámec podílu na úkor ostatních spoluvlastníků. Majetkový prospěch dosažený tímto užíváním je považován za obohacení získané bez právního důvodu. Soud I. stupně tedy správně vyhodnotil, že žalovaní užívají spoluvlastnický podíl žalobce bez právního důvodu a na jeho úkor se obohacují. Žalobci proto náleží obvyklé nájemné za užívání jeho podílu na nemovitostech žalovanými, což je v souladu i s adekvátní soudní judikaturou vztahující se na danou problematiku (například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2512/2014, 22 Cdo 1365/2015 či 28 Cdo 1836/2017).

15. Odvolací námitky žalovaných nebyly shledány důvodnými a právně relevantními. Pokud jde o opakovaně podávaný návrh žalovaných na delegaci, o tomto již bylo v minulosti rozhodováno i odvolacím soudem, který svým usnesením v této věci ze dne 13. 1. 2021, č. j. 16 Co 10/2019-263 návrh žalovaných na delegaci ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 a odst. 2 o. s. ř. jako nedůvodný zamítl.

16. Vycházeje ze shora uvedeného, byl proto napadený rozsudek okresního soudu v celém jeho rozsahu jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrzen. Úspěšnému žalobci byla přiznána i náhrada účelně vynaložených nákladů tohoto odvolacího řízení spočívající v náhradě cestovného za účast statutárního zástupce žalobce u odvolacího jednání konaného dne 10. 7. 2024. Žalobce prokázal osvědčením o registraci vozidla (technickým průkazem) cestu osobním automobilem z , adresa, a zpět, že má právo na náhradu cestovného ve výši 2 437 Kč, a k tomu ještě žalobci přísluší paušální náhrada ve výši 300 Kč. Celkem tak bylo žalobci na odvolacích nákladech přiznáno 2 737 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.