10 C 145/2015

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A o zaplacení částky 21 881 Kč s příslušenstvím, I. Návrh žalovaného 1. ze dne 9. května 2023 na delegaci se zamítá.II. Žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 21 881 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 21 881 Kč od 1. 9. 2015 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 16 325,20 Kč k rukám , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem v , adresa, , do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 15 000 Kč, po připuštění změny žaloby částky 21 881 Kč, s odůvodněním, že je spoluvlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, a pozemků parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v kat. území , adresa, , o podílu id. ¼. Žalovaní jsou rovněž spoluvlastníky, podíl žalovaného činí id. ¼ a podíl žalované id. ½. Žalobce svůj podíl nabyl v dražbě ke dni , datum, a nemovitosti jsou užívány oběma žalovanými. Po nabytí spoluvlastnictví chtěl žalobce se žalovanými o dalším trvání spoluvlastnictví, příp. vypořádání a o způsobu užívání, několikrát se obrátil na žalovaného, bylo však naprosto vyloučeno dosáhnout jakékoliv dohody. Dům, který je na pozemcích postaven, má jednu bytovou jednotku a je vyloučeno, aby žalobce a žalovaní mohli nemovitost využívat společně, není možné reálné rozdělení. Žalovaná na výzvy a upomínku neodpověděla vůbec, žalovaný nesouhlasně a víceméně nesrozumitelně. Při podání žaloby vycházel žalobce z kvality a velikosti nemovitosti, jde o větší rodinný dům s velkým příslušenstvím, zahradou a velkými pozemky, za obvyklé nájemné považoval částku 12 000 Kč měsíčně, za dobu od 31. 3. 2015 do 31. 8. 2015, tedy za 5 měsíců požaduje částku 3 000 Kč měsíčně, tj. celkem 15 000 Kč. Usnesením ze dne 20. března 2023 soud připustil rozšíření žaloby o 6 881 Kč.

2. Žalovaní učinili řadu podání, tato jsou však nesrozumitelná a neurčitá, ve věci samé lze dovodit z těchto podání, že se žalobou nesouhlasí.

3. Rozsudkem ze dne 21. června 2018, č.j. 10 C 145/2015-176, Okresní soud ve Vyškově žalobě vyhověl, když dovodil, že s ohledem na průběh jednání a řízení jako celku nebylo nutné ustanovit znalce k určení obvyklé ceny nájemného a bylo možné žalobě vyhovět již na základě provedeného dokazování. Užívají-li žalovaní rodinný dům a přilehlé pozemky, zavázal je k úhradě požadovaného nájemného.

4. Rozsudek soud I. stupně zrušil Krajský soud v Brně, když shledal rozsudek částečně nepřezkoumatelný, neboť z něj není jednoznačně zřejmé, na základě čeho konkrétně dospěl soud k závěru, že částka 12 000 Kč je značně podhodnocenou částkou obvyklého nájemného za domy obdobných podlahových ploch a že nevzal dostatečně v úvahu judikaturu, týkající se takovýchto sporů mezi spoluvlastníky (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 31 Cdo 503/2011, 22 Cdo 2512/2014, 28 Cdo 4162/2014, 22 Cdo 1365/2015 či 28 Cdo 4573/2016 a 28 Cdo 1836/2017). Odvolací soud zavázal soud I. stupně zejména doplnit dokazování výslechem žalobce o tom, zda a případně jakým způsobem se snažil o užívání, resp. spoluužívání předmětných nemovitostí se žalovanými, zda vůbec měl někdy o užívání nemovitostí zájem, či zda měl pouze snahu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, resp. o finanční náhradu za neužívání společných nemovitostí.

5. Soud I. stupně dle pokynu odvolacího soudu provedl výslech žalobce a z jeho výslechu zjistil, že se žalobce snažil se žalovanými o dohodu o užívání předmětné nemovitosti. Žalobkyně se věnuje investicím do nemovitostí, nakupuje jako dlouhodobé investice nemovitosti v dražbách od finančních úřadů, z insolvencí, od insolvenčních správců, od soudů a od exekutorů. Nemovitosti žalobce pronajímá, celé domy nebo byty, původním vlastníkům nebo třetím osobám, některé rekonstruuje. V případě podílů vždy žalobce vyzve všechny spoluvlastníky a bývalého spoluvlastníka, tzn. dlužníka, ke schůzce a preferuje dohodu o způsobu hospodaření s nemovitostí. Až na výjimky (výjimkou je právě předmětná věc) dochází k dohodám a jejich dodržování, např. že bývalý vlastník, tzn. dlužník chce dále nemovitost užívat a je ochoten platit za užívání běžné nájemné. Pokud ostatní spoluvlastníci chtějí, aby nemovitost užíval někdo třetí, je jim vyhověno. Ke sporu dojde v případě (tak jako v tomto případě), kdy nemovitost není předána. Žalovanými, kteří předmětné nemovitosti užívají, naopak bylo vyhrožováno. Žalovaní se zabývají minulostí 50 let starou a žalobce obviňují z toho, že je strůjce jejich potíží, tím jsou však jejich příbuzní, za které žalobce zaplatil dluhy. Žalobce vždy postupuje ohleduplně a korektně, nikoho nikdy nevystěhovává, nikomu nevyměňujeme zámky, postupuje jenom tak, že každého seznámí s tím, jakými právními kroky bude postupovat, a tudíž ti, kteří jsou odsouzeni k tomu, že mají nemovitost opustit, vystěhovává exekutor, nikoliv žalobce, žalobce vždy dostane od exekutora nemovitost opuštěnou. Žalované žalobce oslovil písemně všechny, žalovaného 1., žalovanou 2., i dlužníka, reakcí na to byly jenom výhrůžky. Žalobce je právnickou osobou, proto má vždy zájem umožnit užívání někomu jinému, má zájem o finanční náhradu, zrušení spoluvlastnictví je jenom nouzový stav nebo nouzový krok, který žalobce (tak jako v předmětné věci) učiní až tehdy, když nedojde k žádné dohodě. Jinak z nemovitosti nemá žalobce žádný prospěch, naopak hrozí přesně to, co se popisuje v žalobě, že 8 let je nemovitost neudržovaná většinovými vlastníky, kteří ji užívají, nestarají se o ni, příp. ji ničí a dokonce předpokládají, že bude zdemolována, tzn. to je stav, který nutí žalobce jako řádného hospodáře, aby zažaloval zrušení spoluvlastnictví, vypořádání, aby nemovitost dostal do užívání někdo jiný, kdo ji nechce demolovat, chce ji užívat a chce ji opravit. Žalobce předpokládá, že předmětný dům bude prodán v dražbě.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec , adresa, a kat. území , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , oba orná půda a pozemku - zastavěná plocha a nádvoří parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba – objekt bydlení čp. , Anonymizováno, je zapsáno spoluvlastnictví účastníků, žalovaný podíl ¼, žalovaná podíl ½ a žalobce podíl ¼. Nabývacím titulem žalobce je rozhodnutí soudního exekutora o udělení příklepu ze dne , datum, .

7. Soud z výzev a e-mailové komunikace dále zjistil, že žalobce žalovaným výzvami s poukazem na spoluvlastnictví nabídl žalovaným svůj spoluvlastnický podíl, hradit 3 000 Kč měsíčně za užívání spoluvlastnického podílu žalobce. Žalobce komunikoval se žalovaným, námitky žalovaného směřují k zápisu jiných práv ke spoluvlastnickému podílu žalobce a očekává účast žalobce při zabránění chátrání společného majetku.

8. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vypracovaného na základě objednávky soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že jde o dům o dvou nadzemních podlaží, podsklepený, dům obsahuje bytovou jednotku 4+1 s tím, že nebylo možné provést podrobnou prohlídku zejména interiéru, objekt je v průměrném stavebně technickém stavu pravděpodobně se zanedbanou údržbou o celkové podlahové ploše 316,86 m2, z toho 1. podzemní podlaží 100,94 m2, 1. nadzemní podlaží 114,98 m2 a 2. nadzemní podlaží 100,94 m2. Znalec ocenil cenu tzv. obvyklou a tržní částkou 2 800 000 Kč, z toho obvyklou tržní cenu spoluvlastnického podílu žalobce částkou 420 000 Kč s tím, že znalec snížil ¼ částku celkové ceny, tj. 700 000 Kč na 420 000 Kč z důvodu horší prodejnosti id. spoluvlastnického podílu nemovitosti.

9. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 1.11.2022, č. , hodnota, , soud zjistil, že obvyklé nájemné (ve výši ¼) k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , oba orná půda a pozemku - zastavěná plocha a nádvoří parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba – objekt bydlení čp. , Anonymizováno, v obci , adresa, , kat. území , adresa, za období duben – srpen 2015 činilo 21 881 Kč.

10. Podle § 1121 o. z. je každý ze spoluvlastníků úplným vlastníkem svého podílu. Podle § 1122 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývající ze spoluvlastnictví věci. Podle § 1120 o. z. se plody a užitky ze společné věci dělí podle poměru podílů.

11. Podle § 299 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochucenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že na něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. V předmětné věci má soud za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, a pozemků parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , oba orná půda. Nemovitosti užívají žalovaní, a to výlučně žalovaní, mezi účastníky jako spoluvlastníky nedošlo k dohodě ohledně užívání předmětného domu, resp. že žalovaní za užívání domu a pozemků nehradí žalobci žádnou částku. Žalobce požaduje za užívání svého spoluvlastnického podílu částku stanovenou znaleckým posudkem.

13. Vyjádření žalovaného se však týkaly pouze osobních útoků vůči různým osobám Okresního soudu ve Vyškově, vyjadřování nesouhlasu s rozhodovací činností soudu a žalovaný ve svých poměrně rozsáhlých a mnoha podáních ani při ústním jednání u soudu neuvedl žádné jiné rozhodné skutečnosti ve věci samé týkající se obvyklého nájemného. Neučinil tak ani po poučení soudu.

14. Pokud jde o stavebně technický stav předmětného domu, pak dům je dlouhodobě užíván právě žalovanými jakožto většinovými spoluvlastníky, je užíván žalovanými do dne vyhlášení rozsudku, jde tudíž o dům obyvatelný a uživatelný, nemůže tudíž být hodnota domu či obvyklého nájmu 0 Kč. Zhoršení stavu domu lze přičíst výlučně k neaktivitě právě žalovaných, kteří jsou dlouhodobě většinovými spoluvlastníky o celkovém spoluvlastnickém podílu ¾, tj. spoluvlastníky s majoritním spoluvlastnickým podílem, a tudíž s rozhodovacími možnostmi, jak předmětnou nemovitost užívat, udržovat, a to i bez souhlasu třetího původního či současného spoluvlastníka. Pokud však žalovaní cíleně nechávají dům chátrat, resp. neprovádí nutné údržby a opravy, pak tím cíleně snižují hodnotu předmětného domu, a tudíž i obvyklého nájmu, důvody k tomu vedoucí uváděné žalovanými, považuje soud I. stupně za zcela neadekvátní, neobvyklé a nepochopitelné, za situace, kdy nelze i dle popisu samotného žalovaného dům reálně rozdělit tak, aby ¼, resp. část odpovídající tomuto podílu mohl užívat žalobce, za stav, který lze klást za vinu výlučně žalovaným. Dříve probíhající dědické řízení, příp. spoluvlastnictví s předchozím spoluvlastníkem, ani nemožnost dohody se spoluvlastníkem současným, nelze přičítat k tíži žalobci, jehož spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ ho neopravňuje bez dohody se zbylými žalovanými k provádění úprav či údržby. Skutečnost, že žalovaní nepečují řádně o svůj majetek, tak soud nemá důvod zpochybňovat, pokud tak tvrdí sám žalovaný a není tak nutné ani v tomto rozsahu provádět dokazování, a to ani žalovaným označenými osobami, zejména výslechem , jméno FO, . V čem spočívá jeho „monitorování“ ostatně žalovaný nijak neozřejmil. Soud rovněž považoval za nadbytečné dokazování doplnit výslechy , jméno FO, a , jméno FO, , když všichni tři jsou rovněž spojeni s , Anonymizováno, , jde o osoby rovněž vyjadřujícími se dlouhodobě neadekvátně a nevhodně k soudnímu systému, k osobám řady soudců a soudu, osoby, které nebývají připouštěni jako zástupci, sobě navzájem, a to zejména z důvodu poškození práv zastupovaných osob.

15. K podání žalovaného 1. doručeného soudu I. stupně 10. května 2023 považuje za nutné uvést, že toto bylo doručeno soudu bezprostředně před jednáním, jeden den před jednáním, ačkoliv žádné skutečnosti uváděné žalovaným nejsou takové, že by nemohly být soudu sděleny dříve. Pokud jde o věc sp. zn. 10 C 88/2022, pak soud si připojil tento spis, jde o řízení, kde je jako navrhovatelka označena , Jméno žalované B, a jako „odpůrce“ , Anonymizováno, , a jednou z pěti osob „za účasti“ je označen i , Jméno žalované A, . Jde o řízení, které je ve fázi, kdy žalobkyni nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a proti tomuto bylo podáno odvolání. Podle soudu tato předmětná věc nemá žádné procesní důsledky pro věc předmětnou. Pokud jde o námitky v souvislosti se zdravotním stavem žalované, pak žalovaná byla předvolána k jednání soudu I. stupně a nesdělila žádné skutečnosti bránící účasti, tj. žalovaný mohl dohled , Anonymizováno, vykonávat při jednání, a nikoliv doma. Pokud jde o návrh na delegaci, pak jde již o opakovaný návrh ze strany žalovaných, o tomto již rozhodoval i Krajský soud v Brně, o tomto návrhu soud I. stupě rozhodl výrokem I. tohoto rozhodnutí. V tomto rozsahu soud I. stupně odkazuje na přiléhavé odůvodnění (body 11 a 12) usnesení ze dne 13. ledna 2021, č.j. 16 Co 10/2019-263, námitky žalovaného 1. směřují opakovaně více či méně do (ne)specifikované rozhodovací činnosti soudu, ničím žalovaný 1. neodůvodňuje ani jeho volbu Okresního soudu v , adresa, .

16. Pokud jde o poslední námitku a (nyní) osobu pana , jméno FO, , pak žalovaný opomíjí, že tento již nebyl v předmětné věci jako zástupce připuštěn, je obecně známou skutečností, že pan , jméno FO, (kterého třetí osoby na veřejně dostupných videozáznamech oslovují jako , Anonymizováno, , sám , jméno FO, má zálibu provozovat online přenosy z jednacích síní) se pokouší zastupovat v rozporu s občanským soudním řádem opakovaně účastníky, je si toho vědom, je si toho vědom zcela jistě i žalovaný, a tudíž ani nepřítomnost pana , jméno FO, nebyla důvodem odročení jednání, když pan , jméno FO, – jak je uvedeno shora – zastupovat žádného žalovaného nemůže a k pořízení video záznamu si mohl žalovaný 1) zvolit osobu jinou.

17. Zavázal-li odvolací soud vzít dostatečně do úvahy závěry rozhodnutí jím citovaných spisových značek 31 Cdo 503/2011, 22 Cdo 2512/2014, 28 Cdo 4162/2014, 22 Cdo 1365/2015, 28 Cdo 4573/2016, 28 Cdo 1836/2017, pak soud I. stupně doplňuje, že žalovaní jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí a spoluvlastnický podíl žalobce užívají bez právního důvodu, sice na základě rozhodnutí většiny spoluvlastníků (žalovaných) ale bez dohody všech spoluvlastníků, a to nad rámec svých spoluvlastnických podílů, proto jsou povinni vydat žalobci to, oč se takovým užíváním obohatili, podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

18. Spoluvlastníci se mohou domáhat úpravy užívání věci. Samotné spoluvlastnické právo však není právním důvodem užívání věci v jakémkoliv rozsahu; je jen důvodem k užívání věci v rozsahu spoluvlastnického podílu, tj. v případě žalovaných v rozsahu ¾. Z „vlastnictví“ podílu sice nevyplývá právo užívat pouze konkrétní část věci, nicméně spoluvlastník je oprávněn užívat věc jen v rámci svého podílu (není-li tu právní důvod pro užívání v jiném rozsahu). To, že spoluvlastník je (v rámci svého podílu) oprávněn užívat celou věc, ještě neznamená, že ji může užívat nad rámec podílu na úkor ostatních spoluvlastníků. Majetkový prospěch dosažený tímto užíváním je považován za obohacení získané bez právního důvodu. I když však spoluvlastníci o hospodaření se společnou věcí (v daném případě o užívaní společné věci) rozhodují většinou počítanou podle velikosti podílů, musí být menšinovému spoluvlastníku dána možnost se k věci vyjádřit. Je-li tato možnost menšinovému spoluvlastníku odepřena, nemůže jít o rozhodnutí většiny a souhlas či nesouhlas může pak menšinový spoluvlastník vyjádřit výslovně nebo konkludentně. Pokud by menšinovému spoluvlastníku vůbec nebyla dána možnost vyjádřit se k zamýšlené změně v hospodaření se společnou věcí, pak i za situace, kdy s takovou změnou souhlasí většina spoluvlastníků počítaná podle velikosti podílů, nejde o rozhodnutí většiny.

19. Plnění bez právního důvodu odůvodňuje i stav v předmětné věci, kdy je spoluvlastnický podíl žalobce užíván žalovanými bez toho, aniž by toto užívání (byť) projednali se žalobcem. Žalovaným vzniká prospěch, aniž by za to žalobci hradili, a jejichž majetkový stav se tudíž nezmenšil, ačkoli by se tak za obvyklých okolností stalo, k obohacení žalovaných došlo na úkor žalobce již ze samotného titulu spoluvlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění předmětné nemovitosti užívat.

20. Užívají-li žalovaní rodinný dům a přilehlé pozemky společně, zavázal oba k úhradě požadovaného nájemného společně a nerozdílně.

21. Soud I. stupně se v průběhu řízení pokusil odstranit vady všech podání žalovaných, reakcí na výzvy a poučení soudu však byla zcela neurčitá a nesrozumitelná vyjádření, příp. se tato vyjádření týkala jiných věcí a osob, než věci samé a osoby žalobce. K řadě otázek se žalovaný odmítl vyjádřit, příp. odpovídal tak, jako by otázku nebral na vědomí a vyjádření se položené otázky vůbec netýkalo. Předseda senátu považuje za absolutně nepřípustné, aby účastník místo korektní odpovědi na položenou otázku porovnával soudce s osobou Adolfa Hitlera, příp. poukazoval na osoby ze současné či bývalé rodiny soudců. Případně aby neúspěšnou námitku podjatosti nahrazoval návrhem na zbavení svéprávnosti jakéhokoliv soudce.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn procesním úspěchem žalobce, tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1 095 Kč dle položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a nákladech právního zastoupení advokátem za úkony příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne 7. 6. 2018, vyjádření k odvolání, podání na výzvu soudu ze dne 22. 3. 2021, tj. 5 x 1 700 Kč dle § 7 bodu 5. při tarifní hodnotě 15 000 Kč vyhlášky č. 177/1996 Sb., podání ze dne 3. 12. 2022 ve spojení s podáním ze dne 14. 3. 2023 1 x 1 980 Kč při tarifní hodnotě 21 881 Kč této vyhlášky, a 6 x 300 Kč paušální náhrady dle § 13 této vyhlášky, cestovné osobním vozidle průměrné spotřeby 7 l/100 km, /, adresa, a zpět, celkem 356 km, 5,20 Kč – sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., v ceně motorové nafty 44,10 Kč/1 l dle § 4 písm. c) této vyhlášky, tj. celkem 2 950,20 Kč. Celkem náklady činí 16 325,20 Kč, z důvodu uvedeném ve výroku I. zavázal soud zaplatit i náklady společně a nerozdílně.