16 CO 257/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Holzbauera a Mgr. Miluše Pěchové, ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvy o zřízení věcného břemene, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 23. 6. 2022, č. j. 4 C 134/2021-66,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku 600 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Výše uvedeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl tak, že nahradil projev vůle žalované k uzavření smluv o zřízení věcných břemen s žalobcem č. PV [číslo] a č. PV [číslo], jejichž nedílnou součástí se staly příslušné geometrické plány, zhotovené firmou [právnická osoba] (výroky I. a II.) s tím, že žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 5 336 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.). Poté co soud I. stupně usnesením ze dne 14. 10. 2021, č. j. 4 C 134/2021-39, ve spojení s usnesením ze dne 18. 11. 2021, č. j. 4 C 134/2021-44, spojil ke společnému řízení věci projednávané pod sp. zn. 4 C 134/2021 a sp. zn. 7 C 160/2021 s tím, že věc bude dále vedena pod sp. zn. 4 C 134/2021, dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobní nároky žalobce na uzavření specifikovaných smluv o zřízení věcných břemen jsou důvodné. Vzal za prokázané, že obsah budoucích smluv byl vymezen určitě a souladně se zákonem; účastníci se zavázali uzavřít podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“) a podle ustanovení § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) ve lhůtách sjednaných v článcích II. bodu 1. těchto smluv, příslušné smlouvy o zřízení věcného břemene. Avšak ani přes písemnou výzvu žalované k uzavření realizačních smluv nedošlo, tudíž žalobci nezbylo, než ve smyslu ustanovení § 1787 o. z. v zákonem stanovené lhůtě uplatnit své právo u soudu. Za splnění zákonem stanovených předpokladů soud I. stupně nahradil projev vůle žalované k uzavření předmětných smluv o zřízení věcných břemen napadeným rozhodnutím, jehož nedílnou součástí se staly i příslušné geometrické plány zhotovené [právnická osoba] s.r.o. Ohledně náhrady nákladů řízení soud I. stupně rozhodl tak, že ve věci neúspěšnou žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení úspěšnému žalobci.

2. Proti tomuto rozsudku podala blanketní odvolání žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce. V následném doplnění namítla, že dle jejího přesvědčení je rozsudek soudu I. stupně věcně nesprávný, jelikož soud I. stupně nesprávně právně posoudil otázky namítané žalovanou. Zdůraznila, že žalobce svou velikostí a dominancí na trhu je ve srovnání s žalovanou ve výrazně silnějším postavení. Smlouvy o smlouvách budoucích byly uzavřeny neplatně, neboť žalovaná nemá žádné zkušenosti při sjednávání smluv daného typu, čehož žalobce využil. Dále namítla, že se zásadním způsobem změnily okolnosti, za nichž byly smlouvy o smlouvách budoucích uzavřeny a omezení vlastnického práva žalované je v hrubém nepoměru k poskytované náhradě žalobcem s ohledem na ceny v místě a čase obvyklém. V rámci jednání odvolacího soudu dne [datum] právní zástupce žalované dále namítl, že soud I. stupně řádně nesplnil svou poučovací povinnost ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ve vztahu k procesní obraně žalované ohledně nedostatku její vůle při uzavírání smluv o smlouvách budoucích. S ohledem na tuto argumentaci navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

3. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání žalované zdůraznil, že odvolací námitky žalované nejsou důvodné. Všechny tyto námitky již žalovaná uplatnila v řízení před soudem I. stupně a ten se s nimi zcela správně vypořádal. Dále zdůraznil, že jeho postup při uzavírání předmětných smluv byl naprosto standartní. Žalobce přesně podle smluv o smlouvách budoucích realizoval stavby, a ty již jsou na pozemku žalované umístěny (kolaudace v roce 2019) a žalovaná nijak neprojevila nesouhlas. Námitka, že se změnily skutečnosti není relevantní, když výše jednorázových náhrad byla účastníky sjednána dohodou ve smlouvách o smlouvách budoucích. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.

4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno včas, proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž dovodil, že odvolání žalované důvodné není.

5. Podle ustanovení § 161 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.

6. Podle ustanovení § 3 odst. 2 energetického zákona přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba zemního plynu, provozování těžebního plynovodu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu. Stavby sloužící pro činnosti podle věty první a stavby s nimi související jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Pro zřízení a provozování stavby přenosové soustavy, přepravní soustavy, distribuční soustavy, výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu, rozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energie připojeného k rozvodnému tepelnému zařízení anebo pro zřízení a provozování stavby související lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu.

7. Podle ustanovení § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona provozovatel distribuční soustavy má právo v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení.

8. Podle ustanovení § 25 odst. 4 energetického zákona provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy.

9. Podle ustanovení § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

10. Podle ustanovení § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

11. Podle ustanovení § 1787 odst. 1 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud.

12. Podle ustanovení § 1787 odst. 2 o. z. obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

13. Odvolací soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo dospěl k závěru, že se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně a odvolací námitky uplatněné žalovanou neshledal důvodnými.

14. K odvolací námitce žalované, že žalobce svou velikostí a dominancí na trhu je ve srovnání s žalovanou ve výrazně silnějším postavení, odvolací soud připomíná, že distribuce elektřiny je v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 energetického zákona uskutečňována ve veřejném zájmu. Ustanovení § 25 odst. 4 energetického zákona výslovně požaduje, aby věcně právní vztah mezi provozovatelem distribuční soustavy a vlastníkem pozemku byl řešen formou věcného břemene. Pokud dotčený vlastník odmítne návrh smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřít, je to za splnění dalších podmínek stanovených v zákoně o vyvlastnění důvodem pro zahájení vyvlastňovacího řízení ve smyslu zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2017, č. j. 21 Cdo 799/2016. V tomto směru odvolací soud uzavírá, že ze strany žalované shledává zcela nepřípadným dovolávat se postavení slabší strany sporu.

15. Odvolací soud rovněž nepovažuje za důvodnou odvolací námitku žalované, že smlouvy o smlouvách budoucích byly uzavřeny neplatně. Je třeba připomenout, že nový občanský zákoník je vystavěn na respektu k autonomii vůle stran. Podle ustanovení § 574 o. z. na právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné než neplatné. Rovněž ustálená soudní judikatura preferuje prioritu výkladu smluvního ujednání, který zachovává jejich právní účinky – viz např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 625/03, či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3379/19. Z těchto důvodů odvolací soud nepovažuje za případné, aby se žalovaná dovolávala své nezkušenosti při sjednávání smluv daného typu.

16. Stejně tak odvolací soud nesouhlasí s odvolací námitkou žalované, že se zásadním způsobem změnily okolnosti, za nichž byly smlouvy budoucí uzavřeny a omezení vlastnického práva žalované je hrubém nepoměru k poskytované náhradě žalobcem s ohledem na ceny v místě a čase obvyklé. V tomto směru odvolací soud zdůrazňuje, že změnu okolností je nutné posuzovat k datu soudního rozhodování ve smyslu ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř., neboť teprve rozhodnutím soudu jsou příslušné smlouvy uzavřeny. Z územního plánu obce Nemojany ze září 2018 (dostupného na [webová adresa] › obec › uzemni-plan) bylo odvolacím soudem zjištěno, že pozemek žalované par. [číslo] k. ú. [obec] byl zahrnut v územním plánu obce Nemojany již s účinností od [datum] (tj. před uzavřením příslušných smluv o smlouvách budoucích) s určením k zastavění, přičemž je naprosto nerozhodné, jak je dotčený pozemek označen příslušném katastru nemovitostí. Navíc výše účastníky sjednaných jednorázových náhrad (ve výši 1 000 Kč a 2 800 Kč dle článku III. bodu 2. smluv o smlouvách budoucích) byla stanovena dohodou smluvních stran. V tomto směru lze uzavřít, že znalecký posudek předložený soudu I. stupně žalovanou tak zůstává bez vlivu na projednávanou věc.

17. Odvolací soud se rovněž neztotožňuje s námitkou právního zástupce žalované o nesplnění zákonné poučovací povinnosti soudu I. stupně ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Ve shodě se soudem I. stupně (viz bod 23. napadeného rozsudku soudu I. stupně) dospěl odvolací soud k závěru, že se jedná o toliko účelové tvrzení bez fakticky možného vlivu na projednávanou věc s cílem oddálit meritorní rozhodnutí ve věci. Navíc konečné rozhodnutí nebylo pro žalovanou nijak překvapivé (stavby na pozemku žalované již byly dokončené, zkolaudované a dne [datum] předané), ale naopak bylo transparentní a předvídatelné.

18. S přihlédnutím k výše uvedené argumentaci odvolací soud za použití ustanovení § 219 o. s. ř. napadené rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil.

19. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a bylo rozhodnuto tak, že ve věci neúspěšná žalovaná je povinna nahradit účelně vynaložené náklady odvolacího řízení ve věci úspěšnému žalobci. Tyto sestávají ze dvou úkonů nezastoupeného účastníka řízení ve výši 300 za každý úkon, a to za písemné podání ze dne [datum] a účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum] podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) a c) vyhlášky č. 254/205 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu Celkem se jedná o částku 600 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (viz ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.). Jen pro úplnost odvolací soud uzavírá, že neshledal žádný relevantní důvod zvýhodňovat tu smluvní stranu, která není ochotna své závazky ze smluv budoucích plnit dobrovolně dle sjednané dohody a v důsledku toho muselo proběhnout soudní řízení.

20. Výše citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na [webová adresa]; a citovaná rozhodnutí Ústavního soudu na [webová adresa].