16 CO 29/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holzbauera a soudců Mgr. Andrey Růžové a JUDr. Petra Ševčíka, LL. M. ve věci žalobců: a/ jméno příjmení, datum narození b/ jméno příjmení, datum narození oba bytem adresa zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o odstranění neoprávněné stavby na cizím pozemku o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 1. 12. 2020, č. j. 7 C 93/2012-273,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobci a/ a b/ jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému na nákladech tohoto odvolacího řízení 10.467 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho právního zástupce.

1. Prvním výrokem shora v záhlaví citovaného rozsudku Okresního soudu ve Vyškově byl zamítut žalobní návrh žalobců, aby žalovaný byl povinen ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku na své náklady odstranit stavbu na parc. číslo zapsané na list vlastnictví vedeném u stát. instituce, stát. instituce pro obec a k. ú. obec, a to zateplení pláště stavby dvorního křídla v domě adresa, postaveného na pozemku parc. číslo zapsané na list vlastnictví vedeném u stát. instituce, stát. instituce, pro obec a k.ú. obec tak, aby se zachovalo vnější půdorysné ohraničení stavby dvorního křídla domu adresa postaveného na pozemku parc. číslo zapsaného na list vlastnictví, vedeném u stát. instituce, stát. instituce, pro obec a k. ú. obec.

2. Druhým výrokem rozsudku byl zamítnut i zbylý žalobní návrh, aby žalovaný byl povinen ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku na své náklady odstranit stavbu na parc. číslo zapsané na list vlastnictví vedeném u stát. instituce, stát. instituce, pro obec a k. ú. obec, okres okres, a to přístavbu střešní konstrukce se systémem odvodnění části střechy, stavby dvorního křídla domu adresa postaveného na pozemku parc. číslo zapsané na list vlastnictví, vedeném u stát. instituce, stát. instituce, pro obec a k. ú. obec tak, aby se zachovalo půdorysné ohraničení stavby dvorního křídla domu adresa, postaveného na pozemku parc. číslo zapsaného na list vlastnictví, vedeném u stát. instituce, stát. instituce, pro obec a k. ú. obec.

3. Třetím výrokem byla žalobcům uložena povinnost nahradit žalovanému na nákladech řízení společně a nerozdílně částku 57.189 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

4. Posledním čtvrtým výrokem bylo žalobcům uloženo nahradit státu – do pokladny Okresního soudu ve Vyškově na nákladech zálohovaných státem společně a nerozdílně částku 8.693 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

5. Soud I. stupně odkazem na ustanovení § 126 odstavec 1 věta prvá před středníkem, 135 odstavec 1, 2 a 3 a § 135c zákona č. 40/1964 Sb. (občanského zákoníku platného a účinného do 31. 12. 2013) odůvodnil své rozhodnutí tím, že na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že se v daném případě nejedná o neoprávněnou stavbu. Nebyl prováděn žádný zásah do střechy, nový okap nelze brát za zásah do střechy-střešní konstrukce, která by měla za následek zvětšení rozsahu střechy. Rovněž pokud se týká zateplení dvorní části, také se nejedná o neoprávněnou stavbu, zateplení bylo prováděno se souhlasem tehdejšího vlastníka sousedící nemovitosti. Žalobci do svého SJM předmětné nemovitosti zakoupili až v době, kdy již všechny jimi rozporované práce byly provedeny, přičemž jejich právní předchůdce s provedením stavebních úprav souhlasil. Žalobci navíc sami potvrdili, že nemovitost kupují ve stavu, v jakém se nachází v době uzavření kupní smlouvy. Okresní soud dále v této souvislosti odkázal na příslušnou soudní judikaturu vztahující se k dané problematice (například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1627/99, 22 Cdo 1241/2010 či 22 Cdo 4461/2015).

6. Proti celé výrokové části rozsudku podali žalobci v zákonem stanovené lhůtě odvolání, jímž se domáhali jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení.

7. Podle odvolatelů soud I. stupně zejména dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a napadené rozhodnutí spočívá i na nesprávném právním posouzení věci (odvolací důvody ve smyslu ustanovení § 205 odstavec 2 písm. e/ a g/ občanského soudního řádu-dále jen o. s. ř.). Žalobci obdobně jako ve svých předchozích opravných prostředcích proti dřívějším meritorním rozhodnutím soudu I. stupně v této věci namítli, že se soud při hodnocení důkazů nevypořádal dostatečně s rozporem mezi výpovědí svědka příjmení, jenž uvedl, že jeho otec udělil žalovanému ústní souhlas se zateplením 4 roky před prodejem nemovitosti (v roce 2005) a tvrzením žalovaného, který ve vyjádření k žalobě uvedl, že zateplení svého domu provedl v roce 2000. Soudu vytýkají dále, že při hodnocení důkazů svévolně interpretoval dopis stát. instituce z 15. 3. 2013, v němž stavební úřad mimo jiné uvedl, že nevedl žádné správní řízení ani nevydával žádné opatření, jež by opravňovalo žalovaného k provedení zateplení dvorního křídla domu či k obnově a rekonstrukci střešní konstrukce. Dále namítají i nesprávnou a svévolnou interpretaci znaleckého posudku Ing. příjmení a celkově nesprávné vyhodnocení provedených důkazů. V odůvodnění rozhodnutí navíc absentuje to, jakými úvahami se soud při hodnocení důkazů řídil, jak hodnotil jednotlivě provedené důkazy a jaká skutková zjištění z každého provedeného důkazu učinil. Tím se podle odvolatelů stává napadený rozsudek nepřezkoumatelný.

8. Žalovaný se v písemném vyjádření k odvolání ztotožnil se skutkovými i právními závěry prvostupňového soudu a navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Stavební práce, spočívající v zateplení části stavby dvorního křídla a v opravě střešní konstrukce se systémem odvodnění části střechy stavby dvorního křídla nejsou neoprávněnou stavbou. Z pohledu terminologie stavebního zákona je nutno poznamenat, že stavební práce, spočívající v zateplení fasády budouvy nejsou považovány za stavbu, nýbrž za stavební úpravy, při kterých se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled ani způsob jejího užívání. Taková stavební úprava nevyžaduje stavební povolení a k realizaci záměru provedení takovéto stavební úpravy tehdy postačovalo ohlášení tohoto stavebního záměru příslušnému stavebnímu úřadu. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že stavební úpravy spočívající jak v zateplení části pláště stavby dvorního křídla, tak i v opravě střešní konstrukce a systému odvodnění části střechy stavby dvorního křídla jsou stavebními úpravami nikoliv stavbou. Bylo prokázáno, že ke stavebním úpravám byl dán souhlas tehdejšího vlastníka (právního předchůdce žalobců). Navíc žalobci byli při koupi nemovitostí od jejich původního vlastníka se stavem střešní konstrukce domu adresa seznámeni a po několik let proti tomu ničeho nenamítali. Ani další námitky odvolatelů nejsou rozhodné pro právní posouzení věci. Zda-.li se v případě stavebních úprav provedených žalovaným na jeho domě jedná o neoprávněnou stavbu a zda-li umístění těchto stavebních úprav zasahuje do vlastnického práva žalobců jsou stejné, ať na ně při právním posouzení nahlíží soud skrze právní úpravu starého nebo nového občanského zákoníku. V této souvislosti proto potřeba doplnění skutkových tvrzení nevzešla a nebylo třeba, aby prvoinstanční soud přistoupil k poučovací povinnosti ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř.

9. Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek v celém jeho rozsahu, jakož i řízení jeho vydání předcházející, vzal v úvahu dvě svá předešlá rozhodnutí v této věci (zrušující usnesení pod sp. zn. 16 Co 300/2016 a 16 Co 146/2019), dále vzal v úvahu, že žádná z procesních stran neuplatnila v průběhu odvolacího řízení žádné nové skutečnosti ani nové důkazy (§ 212a odstavec 3 o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Odvolací soud předně konstatuje, že v této věci rozhodoval již potřetí, když dvě předchozí meritorní rozhodnutí okresního soudu byla výše uvedenými usneseními z procesních důvodů zrušena a v odůvodnění těchto dvou rozhodnutí byly sděleny příslušné pokyny, jak má okresní soud ve věci dále postupovat.

11. K nyní přezkoumávanému rozsudku je třeba sdělit, že soud I. stupně provedl ve věci řádným způsobem dostatečné dokazování, přičemž nyní již provedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Z provedených důkazů učinil správná skutková zjištění a celý spor rovněž správně po právní stránce posoudil. Z odůvodnění nyní napadeného rozhodnutí je již zřejmé, jakými úvahami se soud při hodnocení důkazů řídil. Soud podrobně a jasně vyložil, které skutečnosti vzal za prokázané, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc zhodnotil po právní stránce. Odvolací soud v současné době již nemá ničeho, čím by doplnil správné a přiléhavé skutkové i právní závěry soudu I. stupně, a proto v podrobnostech a pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, s nímž se ztotožňuje.

12. Odvolací námitky žalobců nebyly shledány důvodnými a právně relevantními. Odůvodnění tohoto meritorního rozhodnutí obsahuje veškeré náležitosti ve smyslu ustanovení § 157 odstavec 2 o. s. ř. a to jak po stránce procesní, tak i věcné. Námitka odvolatelů na nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí z důvodů absence zákonných náležitostí ve smyslu ustanovení § 157 odstavec 2 o. s. ř. nebyla shledána důvodnou. Rovněž zbývající námitky odvolatelů nebyly shledány důvodnými a právně relevantními.

13. V této souvislosti je třeba znovu odkázat na řádné odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž jsou jednotlivě provedené důkazy náležitě rozebrány, v odůvodnění jsou vylíčena všechna skutková zjištění, jež byla z provedených důkazů učiněna, věc je rovněž dostatečně a náležitě rozebrána i po právní stránce. V této souvislosti je třeba naopak přisvědčit správné a přiléhavé právní argumentaci žalovaného tak, jak je uvedena v písemném vyjádření k opravnému prostředku žalobců.

14. Vycházeje ze shora uvedeného byl proto napadený rozsudek v celém jeho rozsahu shledán věcně správným a podle § 219 o. s. ř. byl potvrzen. O nákladech tohoto odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odstavec 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 142 odstavec 1 o. s. ř., § 137 odstavec 3 o. s. ř. a vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zcela úspěšnému žalovanému byly přiznány účelně vynaložené náklady odvolacího řízení spočívající v jeho právním zastoupení. Právní zástupce žalovaného učinil v tomto odvolacím řízení 3 úkony právní služby – písemné vyjádření k odvolání žalobců, účast u jednání dne 18. 5. 2022 a účast u jednání dne 25. 5. 2022, při kterém byl rozsudek vyhlášen. Obdobně jako v řízení před soudem I. stupně činí sazba odměny za 1 úkon právní služby 3.100 Kč, přičemž za účast u jednání, při němž došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí činí mimosmluvní odměna jednu polovinu z uvedené částky (§ 11 odstavec 2 písm. f/ vyhl.č. 177/1996 Sb.). K tomu dále náleží dle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky 3 x 300 Kč režijní paušál. Uvedené náklady ve výši 8.650 Kč je dále třeba navýšit o 21 % DPH, neboť zástupce žalovaného již před okresním soudem prokázal, že je plátcem této daně. Celkem tak bylo na odvolacích nákladech žalovanému přiznáno 10.467 Kč. Proti tomuto rozsudku je právo podat dovolání a to do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.